Papoušek horský (kouřový)

Papoušek horský – kouřový (Polytelis anthopeplus) je středně velký papoušek (37 až 42 cm). Základním zbarvením samce je žlutá či spíše olivově žlutá. Olivová převládá na korunce, na temeni i na zádech. Malé křídelní krovky (ohbí křídla) jsou jasně žluté, stejně jako břicho a ocasní krovky. Ocas je černý. Loketní střední a velké křídelní krovky jsou oranžovočervené, ostatní černé, velké ruční krovky a ruční letky modročerné.

Spodní křídelní krovky žluté. Zobák je korálově červený, duhovka oranžová. Samice má hlavu a prsa olivově žlutá, střední křídelní krovky žluté, spodní ocasní krovky temně olivově zelené, ocas tmavě modrozelený. Vnější rýdovací pera mají zespodu růžové skvrnky. Mladí se podobají samicím.

Výskyt a život ve volné přírodě

Žije na jihozápadě Austrálie a na malém území ve vnitrozemí jihovýchodní Austrálie u řeky Murray. Na jihovýchodě tento druh nahrazuje ve stejném prostředí papouška nádherného. Je to pták pobřežních blahovičníkových a přilehlých křovinatých porostů otevřenější krajiny. Je zde vzácný a nepočetný. Naopak na jihozápadě osídlil i kulturní krajinu s poli a farmami a je naprosto běžný. Patří také mezi nejlepší letce Austrálie. Doba hnízdění v jeho domovině probíhá od srpna do ledna. Jeho hnízdo je hluboké čtyři až pět metrů. Při hledání potravy je velmi opatrný a tichý.

Chov

Papoušek horský (kouřový) velice rád poletuje z větve na větev, a proto musí být voliéra delší než vyšší a rozhodně velice prostorná. Do klece tito ptáci nepatří, což se týká také příliš malých pokojových voliér nebo voliér, které jsou vyšší než delší. Šířka není tak důležitá, postačí jeden metr – je hlavně důležité, aby mohli ptáci na délku roztáhnout křídla. Dost uvádí délku deset metrů, Dathe šest až osm metrů, jiní autoři čtyři až pět metrů. Současná populace zahnízdí i ve voliérách menších. Žárský uvádí 4×1×2 m, Libicher 3×1×2 m. Podle Víta v malém prostoru papoušci živoří, postupně ztrácejí odolnost a hnízdění pak bývá neúspěšné. Podle jiných dochází ke ztučnění jedinců a u samečku i k netečnosti v době páření. Drátěné pletivo by mělo být velice pevné. Papoušci horští (kouřoví) jsou odolní ptáci, kteří v zimě nepotřebují vyhřívaný vnitřní úkryt. Krytý přístřešek proti větru, mrazu a vlhku je však nutný. Také je nutné vyměnit větve za jiné s větším průměrem, abychom zabránili omrzání prstů.
V našem chovu chováme jeden pár těchto papoušků. Ti jsou umístěni v zahradní voliéře, která se skládá z vnější proletové a vnitřní záletové části. Jelikož klademe důraz na prostor, rozměry proletové části jsou 4×2×2,5 m (délka×hloubka×výška). Pletivo má rozměr oka 15×15 mm a sílu drátu 1,8 mm. Papoušci zůstávají celoročně venku a mají k dispozici zateplenou, nevyhřívanou záletovou část, kde jsou kryti proti větru a vlhku. Zde jsou také krmeni. Proletová část je do dvou třetin své šířky zastřešená.

Výživa

Základem je směs pro střední papoušky. Měli bychom hlídat obsah olejnatých semen, jelikož mají ptáci (zejména v malých voliérách) sklony k tučnění a samci z tohoto důvodu bývají v době páření neteční. Dále papoušky krmíme klíčenými a máčenými semeny, ovocem a zeleninou (jejich zbytky musíme nejpozději do 24 hodin odstranit), zeleným krmením a vaječnou míchanicí (tu ptáci berou především v době hnízdění). Občas přidáme několik piškotů či starší bílé pečivo. Samozřejmě nesmíme apomenout na sépiovou kost, minerální grit, větve na okus (nejlépe z ovocného stromu) a vždy čerstvou vodu. Můžeme také přidávat nejrůznější vitamínové a minerální doplňky.
V našem chovu krmíme směsí pro střední papoušky značky Deli Nature 69. Každý den samozřejmě podáváme čerstvou vodu, do které přidáváme vitamínové a minerální doplňky od firmy Aquamid a to: Acidomid, Amivit, Optimin, Aquakar a Knoblamin. Doplňky Acidomid, Amivit, Optimin a Aquakar podáváme vždy jeden týden od pondělí do pátku a všechny takto pravidelně střídáme. V sobotu a neděli dostanou papoušci k pití vodu s Knoblaminem. Avšak jednou za čas podáváme vodu čistou – tj. bez doplňků. Dále mají papoušci neustále k dispozici přírodní sépiovou kost, větve na okus a minerální grit značky Witte Molen. Celou krmnou dávku obohacujeme o zeleninu a ovoce (dle sezóny), zelené krmení, suchou vaječnou míchanicí pro střední papoušky značky Orlux, piškoty, bílé pečivo, klíčené zrní, vařené vajíčko a klasy senegalského prosa.
Pouze v době hnízdění podáváme míchanici vlhčenou, denně. Tu připravujeme ze suché vaječné míchanice pro střední papoušky značky Orlux, nastrouhané mrkve, nasekaného zeleného krmení a rozdrobených piškotů. Dvakrát ročně papoušky preventivně odčervujeme přípravkem Chemisol. Ten podáváme v množství jeden mililitr na jeden litr napájecí vody a odčervení vždy dvakrát opakujeme po čtrnácti dnech. Papoušci jsou tedy odčerveni dvakrát ročně po třech dávkách.

Hygiena

Voliéru čistíme jednou týdně. Pro dezinfekci voliéry, hnízdních budek atd, používáme horkovzdušnou pistoli o teplotě 600 °C, případně Virkon S. Veškeré misky myjeme každý den horkou vodou.

Odchov

Papoušek horský hnízdí ve dvou až třech letech věku. Nejčastěji to bývá v dubnu nebo květnu, ovšem jen jedenkrát ročně. Pouze v ojedinělých případech mohou zahnízdit dvakrát. Ověřenému páru (tj. samec je více do žluté barvy, samice více zelená) do voliéry umístíme hnízdní budku o velikosti 35×35×100 centimetrů (velikost základny×výška) s vletovým otvorem o průměru sedm až osm centimetrů v horní části budky. Budku také nezapomeneme opatřit kontrolním otvorem a na vnitřní stěnu pod vletový otvor nabít krátká dřívka, která budou samici sloužit jako žebřík z budky a do budky. Jako podestýlku lze zvolit směs kousků kůry a hoblin. Samice snáší nejčastěji tři až šest, pouze ojediněle až sedm vajec, ze kterých se po dvaceti až dvaceti třech dnech klubou mláďata. Ta po pěti týdnech opouští budku a rodiče je ještě asi měsíc přikrmují. Mladé papoušky kroužkujeme kroužkem o velikosti 6 až 6,5 milimetrů ve stáří přibližně deseti dnů.

Malý přehled jedovatých rostlin

Jako toxické jsou uváděny tyto rostliny: avokádo, bršlice kozí noha, trnovník akát, druh vodní sinice, skočec plamének, diefenbachie, kolokasie, námel, konvalinka, kozinec, kolopejka, klejicha, lilek druhy, oleandr, petržel, filodendron, pryšec nádherný, líčidlo americké, azalka, tabák, loubinec, tis prostřední, vlčí bob.
Z pokojových rostlin jsou nebezpečné, kromě výše zmiňovaných, tyto druhy: paprika roční (list), brčál růžový, klívie, pryšec (vánoční hvězda), krkokvět, amarylis, šťavel, kroton, břečťan, azalka, durman, katarantus, hyacint, barvínek menší, všechny lilkovité rostliny, sukulenty z rodu Pachypodium, narcis, plody Ardisia crispa, stapélie, plody asparágu, tenura třísvazečná (tchýnin jazyk), monstera, aglaonema, pozor na kaktusy (kvůli trnům). Sám však zastávám názor, shodující se s mnoha chovateli, že květiny papouškům do zobáku nepatří! 
Použitá literatura: Papoušci Austrálie 2, M. Vašíček,
Kapesní atlas exotických ptáků, Martin Smrček.