Španělský galgo

O plemenu

Galgo patří mezi největší plemena chrtů. Urostlí jedinci mohou dosahovat přes 30 kg hmotnosti. Ne náhodou se podobá známějšímu anglickému greyhoundovi, galgo byl totiž použit při jeho šlechtění. 

Je to elegantní pes středního formátu, obdélníkového tělesného rámce. Linie těla jsou typické pro chrty - prostorný hrudní koš, vtažené břicho a štíhlé, avšak dobře osvalené nohy. Hlava je dlouhá a jemně modelovaná, suchá. 

Španělský galgo se vyskytuje v hladkosrsté i hrubosrsté variantě. 

Zařazení FCI: Skupina 10 - chrti, Sekce 3 - krátkosrstí chrti, číslo standardu.285

Historie

Na Pyrenejský poloostrov se galgové dostali nejpozději v dobách římské nadvlády. Z antického období máme dochováno několik zmínek i vyobrazení podobných loveckých chrtů, používaných nejčastěji k lovu na zajíce. 

Předky galgů jsou asijští a severoafričtí chrti, kteří se během staletí dokonale přizpůsobili podmínkám Pyrenejského poloostrova i nárokům tamních lovců. 

Zlatým věkem tohoto plemene bylo období renesance a baroka (16. - 18. století), kdy se galgo rozšířil i do dalších evropských zemí. Největší ohlas vzbudili galgové v Anglii a Irsku, kde přispěli ke vzniku nových plemen (např. výše zmíněného greyhounda). 

FCI plemeno definitivně uznala roku 1971.

Povaha

Galgo má vyrovnanou a laskavou povahu. Je to jemný pes, k cizím lidem zpočátku nedůvěřivý a odtažitý. Jakmile si však k někomu vytvoří vztah, zahrne ho oddaností. 

Jako všichni chrti, také galgo má silný lovecký pud, který mu velí pronásledovat rychle se pohybující kořist. Na rozdíl od honičů či ohařů, chrti se při lovu řídí zrakem. 

Tendence k pronásledování pohybující se kořisti bývá tak silná, že je nutné pečlivě rozmýšlet, kde si můžete dovolit pustit vašeho galga z vodítka. Rizikovou oblast nepředstavují jen lesy a louky, ale třeba i parky, kde mohou galga lákat běžci a cyklisté. 

Specifikem španělských galgů je výrazná obličejová mimika a široká paleta zvukových projevů. Rovněž jsou velmi vnímaví i na drobná gesta či výraz obličeje svého pána. 

Výcvik

Z chrtovitých psů patří galgo k těm učenlivějším a lépe cvičitelným. Vyplývá to z jeho úzké vazby na svého majitele, kterého rád potěší a vyhoví mu. 

Přesto někdy projeví svou hlavu a nelze od něj očekávat takové nadšení pro cvičení a plnění povelů, jakým oplývají třeba ovčáčtí psi. 

Výchova a výcvik se musí zakládat na pozitivní motivaci a klidné důslednosti. Galgo velmi špatně snáší křik nebo hrubost, dlouho si pamatuje i nespravedlivé potrestání. 

V dnešní době se chrti k lovu téměř nepoužívají, hlavním uplatněním galgů tak zůstávají dostihy, případně coursing. 

Při správném vedení může být i příjemným rodinným společníkem, který se dobře přizpůsobí životními rytmu rodiny.

Krmení

Pokud se nechcete psí výživou příliš zabývat, jsou pro vás vhodnou volbou kvalitní granule, s jejichž výběrem vám může poradit zkušenější chovatel či spolehlivý veterinář. 

Zvolíte-li vhodný produkt a adekvátní dávkování, máte jistotu, že pes dostává každý den vyváženou porci živin. Pokud psovi granule vyhovují (ochotně je přijímá, netrpí na nadýmání, zácpu či průjem, ani nejeví známky alergie), granule zbytečně neměňte. 

Alternativu o něco náročnější na logistiku i povědomí o výživě psů, představuje krmení doma připravovanou stravou. Stále oblíbenější je krmení syrovým masem a přílohou, tzv. BARF, což představuje návrat k přírodnímu typu potravy.

Srst a péče

Můžete se setkat jak s hladkosrstými, tak i drsnosrstými psy. Vzhledem k tomu, že se spolu varianty kříží, existují i jedinci s jakýmsi přechodným typem srsti. 

Přípustné jsou jakékoliv barvy a jejich kombinace, přednost se dává plavým žíhaným, černým, pískovým a skořicovým jedincům. 

Péče o zevnějšek galga není náročná, vedle kartáčování věnujeme pozornost také stavu drápů. Zejména u dostihových psů se může přerostlý či naštíplý dráp snadno zatrhnout a vést až k poranění prstů.

Zdraví / nemoci

Galgo patří mezi plemena s dobrým zdravím, bez významné genetické zátěže.

Protože jde o velkého psa s hlubokým hrudníkem, věnujte pozornost prevenci torze žaludku - rozdělení krmení do dvou až tří denních dávek, dodržení klidového režimu po jídle, podávání navlhčených granulí a misky umístěné do zvýšené pozice. 

Péči o chrta svěřte výhradně zkušenému veterináři, který si je vědom jeho odlišností a specifik. Chrti mají atypický srdeční rytmus, odlišné fyziologické hodnoty některých krevních testů a nesnášejí určité léky a anestetika.