Kocour sám doma?

Kdyby byly kočky dvě, tak se to dá zvládnout.Dát na více míst plné misky a na sporák velký hrnec s vodou a hlavně mít zásobník na granule, kam se vejdou aspon 3 kila granulí.Mají i fontánku, tam jsem pořídila spínací hodiny, aby se jim zapínala ráno a večer vypnula.Já to takhle mám udělané pro případ, že třeba někde nabourám, nebo se mi něco stane a než si příbuzenstvo vzpomene na kočky, tak aby nepošly hlady nebo žízní.Samotnou kočku bych tak dlouho doma nenechala.Bude jí hrozně smutno.Dvě si hrajou, tulí se k sobě, čistí si kožíšky...tady je fot, jak vypadá ten zásobník na granule, je to i lepší, granule v něm nevysychají a odsypávají se stále čerstvé...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Moc vám oběma děkuji za odpovědi. Co se týká někoho na zkontrolování, tak asi by to šlo - dát sousedům v paneláku klíče, i když je to takové...prostě nikdy jsem ještě takto nikomu klíče a vstup do bytu nedovolila. No a k tomu druhému návrhu - ten se rýsuje . Psala jsem o tom právě ještě v těch starých diskusích... Podle toho mě třeba pravidelní přispěvatelé poznají. Čeká na nás v útulku další kamarád - kotě (kocourek) cca 5ti měsíční. Jediný problém je v tom, že mně je psychicky po smrti maminky čím dál hůř, než že by se to lepšilo; mám pocit, že mě při životě udržuje jen ten můj kocourek. A tak nějak pořád váhám - jednak jestli, když jsem na tom takto bídně, pořizovat nové zvířátko. Pak také jestli si na něj můj kocour zvykne - je mu cca rok a půl. Býval strašně moc hravý, ale teď už se zklidňuje, takže se bojím, že by žárlil. Už takto dlouho vždy čekával, když bouchly dveře od výtahu, jestli nejde mamka (vzájemně se strašně milovali), tak jestli by to nebral jako další podraz... Nevím... Pokud k tomu máte nějaký návrh - jak byste se třeba zachovali vy - prosím napište. Příbuzní (jsou bohužel 50km ode mě) mi radí kotě vzít - že mi to pomůže dostat se z toho žalu a bolesti.

Já si myslím, že právě to nové koťátko Vám vžene novou sílu do života, musíte oba hlídat, víc se starat o to, aby se dobře zkamarádily, ono to chvíli bude trvat, u nás to byly boje, že jsem se fakt bála ale trvaly jen 14 dní a pak už spaly spolu, jedly spolu, mazlily, je to krásná je pozorovat.Dneska po pěti letech se taky někdy poperou ale jsou to boje takový sportovní, pak se umyjí a jdou si někam lehnout.A večer, když si jdu lehnout automaticky se nacpou ke mě a zapnou ty svý motůrky...to se to potom spíTak neváhejte a vemte si kocourka domů...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si myslím, že právě to nové koťátko Vám vžene novou sílu do života, musíte oba hlídat, víc se starat o to, aby se dobře zkamarádily, ono to chvíli bude trvat, u nás to byly boje, že jsem se fakt bála ale trvaly jen 14 dní a pak už spaly spolu, jedly spolu, mazlily, je to krásná je pozorovat.Dneska po pěti letech se taky někdy poperou ale jsou to boje takový sportovní, pak se umyjí a jdou si někam lehnout.A večer, když si jdu lehnout automaticky se nacpou ke mě a zapnou ty svý motůrky...to se to potom spíTak neváhejte a vemte si kocourka domů...

Děkuju moc - za povzbuzení i hezká slova. Mezitím se situace vyvrbila tak, že skutečně se přikláním k tomu vzít si dalšího člena rodiny - moje představa je tak max. Do dvou až tří týdnů. Budu informovat . Jinak současnému kocourovi také někdy říkám "Němej" - on fakt velmi málo "mluví", tak jsem zvědavá jaký bude v tomto ten nový...

No tak to ty moje orientální potvory tu pusu nezavřouVšechno komentujou hlavně kocour, ten je tak ukecanej až už mu kolikrát říkám, buď chvíli zticha... Tak pak dejte vědět, jak se vám seznamují...a pošlete foto..

Také vám doporučuji další koťátko. Myslím, že si domácí kocour na nového zvykne, možná to bude brzy, možná to bude nějakou chvíli trvat, ale věřím, že to nakonec bude přínos pro kocoura i pro vás. Jinak si nemyslím, že by kočka nevydržela od čtvrtka do neděle sama doma a že by nějak zvlášť tesknila. Žrádlo se díky vynálezu granulí dá dost dobře vyřešit, voda do velkého hrnce taky. Jediný problém vidím v záchodě, mnohé kočky nechtějí chodit do již znečistěného, takže to chce dát více záchodů, což asi doma nemáte, takže Vám nezbývá než opatřit alespoň provizorně nějaké bedýnky od ovoce, dolu dát igelit... Pro vaši psychiku bych ten výlet neodmítala, určitě vám to prospěje víc jež se trápit doma mezi 4 stěnami. Kocour by holt chvíli sám vydržel. Pokud nemáte v sousedství nějakého kamaráda, přítele koček, který by na kočku dohlédl, asi bych taky nežádala skoro cizí lidi, aby mě lezli do bytu. Vždyť by tam stejně tak akorát mohli vyčistit ten záchod, a to je zase věc, kterou jen tak někdo ochotně dělat nebude.

koňadra napsal(a):
Také vám doporučuji další koťátko. Myslím, že si domácí kocour na nového zvykne, možná to bude brzy, možná to bude nějakou chvíli trvat, ale věřím, že to nakonec bude přínos pro kocoura i pro vás. Jinak si nemyslím, že by kočka nevydržela od čtvrtka do neděle sama doma a že by nějak zvlášť tesknila. Žrádlo se díky vynálezu granulí dá dost dobře vyřešit, voda do velkého hrnce taky. Jediný problém vidím v záchodě, mnohé kočky nechtějí chodit do již znečistěného, takže to chce dát více záchodů, což asi doma nemáte, takže Vám nezbývá než opatřit alespoň provizorně nějaké bedýnky od ovoce, dolu dát igelit... Pro vaši psychiku bych ten výlet neodmítala, určitě vám to prospěje víc jež se trápit doma mezi 4 stěnami. Kocour by holt chvíli sám vydržel. Pokud nemáte v sousedství nějakého kamaráda, přítele koček, který by na kočku dohlédl, asi bych taky nežádala skoro cizí lidi, aby mě lezli do bytu. Vždyť by tam stejně tak akorát mohli vyčistit ten záchod, a to je zase věc, kterou jen tak někdo ochotně dělat nebude.

Moc také vám děkuji za povzbudivá slova. Máte pravdu - je to takové dvojsečné: na výlet bych asi měla jet - protože opravdu trčet sama v bytě (byť kocourka miluji) je prostě na zbláznění. S tím jídlem a pitím také nemám strach. Dokonce ani ne se záchodem. On ještě nikdy neudělal potřebu někde jinde, a to ani když jsem si jej brala jako malé kotátko z útulku. Používám silikátové stelivo a pokud bych nasypala hodně silnou vrstvu, tak si myslím, že on než by šel mimo záchod, tak by šel vícekrát na svůj. Já jej denně čistím...ale moje maminka umírala 14dní, já jsem tehdy byla denně u ní v nemocnici (přestože byla v umělém spánku) a byla jsem na tom psychicky tak, že si vůbec už teď neuvědomuji, jak často jsem mu tehdy záchod čistila. Jen vím, že mě tehdy vždy strašlivě vítal...přece jen býval zvyklý být stále s mojí mámou, a najednou býval i několik hodin doma sám...
No a třeba do té doby už tu bude ten parťák - nový kocourek - a to stejně předběžně plánuji pořízení druhého záchodu (i když bych byla mnohem raději, kdyby kluci chodili na ten jeden; je tady strašně málo místa).

fikovnice napsal(a):
Moc také vám děkuji za povzbudivá slova. Máte pravdu - je to takové dvojsečné: na výlet bych asi měla jet - protože opravdu trčet sama v bytě (byť kocourka miluji) je prostě na zbláznění. S tím jídlem a pitím také nemám strach. Dokonce ani ne se záchodem. On ještě nikdy neudělal potřebu někde jinde, a to ani když jsem si jej brala jako malé kotátko z útulku. Používám silikátové stelivo a pokud bych nasypala hodně silnou vrstvu, tak si myslím, že on než by šel mimo záchod, tak by šel vícekrát na svůj. Já jej denně čistím...ale moje maminka umírala 14dní, já jsem tehdy byla denně u ní v nemocnici (přestože byla v umělém spánku) a byla jsem na tom psychicky tak, že si vůbec už teď neuvědomuji, jak často jsem mu tehdy záchod čistila. Jen vím, že mě tehdy vždy strašlivě vítal...přece jen býval zvyklý být stále s mojí mámou, a najednou býval i několik hodin doma sám...
No a třeba do té doby už tu bude ten parťák - nový kocourek - a to stejně předběžně plánuji pořízení druhého záchodu (i když bych byla mnohem raději, kdyby kluci chodili na ten jeden; je tady strašně málo místa).

Na výlet určitě jeďte - přivede vás to na jiné myšlenky a bude líp. ;)

Některým kočkám jít pár dní na stejné wc nevadí, jiné zas rády oddělují i malou a velkou potřebu, je to individuální. Ale myslím, že by to kocourek těch pár dní zvládl. ;)

Co se týče pořízení další kocourka - jsem jednoznačně pro. Kocourek si vyhraje a sledování kočičích her člověku hnedka vykouzlí úsměv na tváři (i když občas při tom shodí pár věcí, ale tomu se dá předejít - já třeba figurky v poličce přilepila takovou tou "žvýkačkou" a kočky mohou běhal okolo jak chtějí a nic nepadá). :)

Pro začátek bych to druhé wc pořídila, aspoň než si kluci na sebe zvyknou. Pak uvidíte. Obecně se doporučuje počet záchodů = počet koček + 1 navíc, ale osobně mám pro 5 bytových koček celkem po domě 7 záchodů a chodí mi stejnak jen na 3 nejoblíbenější. Takže stačí určitě ty 2, zvlášť pokud je boj s místem.

Karanténa je samozřejmostí.

Všem vám děkuji za hezká a povzbudivá slova.
Akorát k té karanténě...zrovna dnes jsem dlouho telefonovala s paní z útulku, resp. Jde o depozitum (paní se touto činností zabývá již mnoho let) a začala jsem už domlouvat termín převzetí kocourka . Na mrňouse jsem se byla dívat už před Vánocemi - to byl zrovna nachlazený (možná bych jej jinak měla už odtehdy). Ale dnes mi paní řekla, že kocour už je úplně uzdravený (z toho nachlazení), naočkovaný, odčervený a odblešený. A radila mi právě, jak je dát poprvé k sobě, čeho se vyvarovat apod., ale radila dát je k sobě hned. Tak teď podle toho posledního příspěvku nevím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak to ty moje orientální potvory tu pusu nezavřouVšechno komentujou hlavně kocour, ten je tak ukecanej až už mu kolikrát říkám, buď chvíli zticha... Tak pak dejte vědět, jak se vám seznamují...a pošlete foto..

Tak to jsem zvědavá, zda ten náš nový bude také takové "mluvidlo" a jestli nerozmluví i stávajícího kocourka. Zatím přikládám jeho foto - už jsem je ale, tuším, někdy v minulosti do nějaké diskuse sem vkládala...
Každopádně Vaše čičiny já z diskuse znám, jsou nádherné - ptala jsem se Vás v minulosti na tu ocicatku (možná si vzpomínáte) - jsem zatížená na mourovaté a "tečkované" zbarvení.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Krásnej... Já si myslím, že ze začátku i Váš němý kocourek bude "mluvit" až mu tam přivedete další kočičku...takhle se rozpovídala i mého táty britka, která nezamňoukala jak je rok dlouhý a táta mi musel hlídat tehdy jen tu Ocicatku když jsem byla v nemocnici a nestačil se divit, jak ta jeho "němá kočka " umí mluvit a vrčet

Tak od večera už jsou kluci dva...
Zatím žádná velká láska - ale víc se bojí to moje dobračisko. Nové kotisko jej hned začalo uzurpovat - na mě si zvyklo ihned, ale chtělo by mě mít jen pro sebe. U žrádla se nekouká ani vlevo ani vpravo a jde si tvrdě k jídlu, takže "starý" kocour mu ustupuje. Takže krmit se bude odděleně. Bohužel nové kotě je značně (ale fakt hodně) obézní - paní říkala, že je to z jejich útulku první kotě, které dávají tlusté (většinou jsou prý podvyživená, ptž se k nim dostávají v hrozném stavu). No a bohužel kotě kýchá a má rýmu (v předchozích příspěvcích jsem to psala; od paní z útulku jsem měla info, že už je úplně vyléčený ). Asi je to tam u nich tak, že jednoho vyléčí a za pár dní to znovu chytne od další z mnoha koček. Je očkovaný a odčervený a teď aktuálně řeším, jestli s tou rýmou něco dělat. Do jejich vztahů prý nemám vůbec zasahovat, žesi prý vše sami "vyříkají". Přijde mi to ale takové atypické (podle toho, co popisují ostatní): u nás se bojí "pan domácí", syčí na něj nově příchozí člen, mě vzal okamžitě jako svého člověka a přijde mi, že prostě vytěsňuje toho staršího kocoura. Věkově staršímu kocourovi táhne na 2.rok, kotěti je asi 6 měsíců, jsou to dva kluci.

fikovnice napsal(a):
Tak od večera už jsou kluci dva...
Zatím žádná velká láska - ale víc se bojí to moje dobračisko. Nové kotisko jej hned začalo uzurpovat - na mě si zvyklo ihned, ale chtělo by mě mít jen pro sebe. U žrádla se nekouká ani vlevo ani vpravo a jde si tvrdě k jídlu, takže "starý" kocour mu ustupuje. Takže krmit se bude odděleně. Bohužel nové kotě je značně (ale fakt hodně) obézní - paní říkala, že je to z jejich útulku první kotě, které dávají tlusté (většinou jsou prý podvyživená, ptž se k nim dostávají v hrozném stavu). No a bohužel kotě kýchá a má rýmu (v předchozích příspěvcích jsem to psala; od paní z útulku jsem měla info, že už je úplně vyléčený ). Asi je to tam u nich tak, že jednoho vyléčí a za pár dní to znovu chytne od další z mnoha koček. Je očkovaný a odčervený a teď aktuálně řeším, jestli s tou rýmou něco dělat. Do jejich vztahů prý nemám vůbec zasahovat, žesi prý vše sami "vyříkají". Přijde mi to ale takové atypické (podle toho, co popisují ostatní): u nás se bojí "pan domácí", syčí na něj nově příchozí člen, mě vzal okamžitě jako svého člověka a přijde mi, že prostě vytěsňuje toho staršího kocoura. Věkově staršímu kocourovi táhne na 2.rok, kotěti je asi 6 měsíců, jsou to dva kluci.

Rýmu určitě řešit (je potřeba nasadit atb), ať to nechytne ten domácí kocour. Taky se může stát, že už to má chronické (tj. Původně neléčené a vrací se mu to).

U zvířat, co přišla o domov je to přilnutí k člověku běžné - bojí se, aby o nový domov zase nepřišli, takže se kamarádí o sto šest. Mělo by se to časem srovnat, kdy mu dojde, že už ho neopustíte a má být v klidu. ;)

To teda, půlroční kotě a tlusté... To teda byli mistři ti bývalí majitelé. :( v tomhle věku je většina koček nohatá, štíhlá. Ideální by pro něj bylo asi krmení masem (nebo kvalitní hodně masové granule bez pšenice, apod.), aby se zasytil a přitom dále nepřibíral. A pohyb - tj. Hrát si s ním s mávátkem, apod. Ať se hýbe a neleží a jen nekyne. ;)

Tak dle popisu máte doma pohodáře, který třeba tu společnost i vítá. Což je naopak super. Většina jedináčků má tendenci si sobecky majitele přivlastňovat a bránit si své.

lavacca napsal(a):
Rýmu určitě řešit (je potřeba nasadit atb), ať to nechytne ten domácí kocour. Taky se může stát, že už to má chronické (tj. Původně neléčené a vrací se mu to).

U zvířat, co přišla o domov je to přilnutí k člověku běžné - bojí se, aby o nový domov zase nepřišli, takže se kamarádí o sto šest. Mělo by se to časem srovnat, kdy mu dojde, že už ho neopustíte a má být v klidu. ;)

To teda, půlroční kotě a tlusté... To teda byli mistři ti bývalí majitelé. :( v tomhle věku je většina koček nohatá, štíhlá. Ideální by pro něj bylo asi krmení masem (nebo kvalitní hodně masové granule bez pšenice, apod.), aby se zasytil a přitom dále nepřibíral. A pohyb - tj. Hrát si s ním s mávátkem, apod. Ať se hýbe a neleží a jen nekyne. ;)

Tak dle popisu máte doma pohodáře, který třeba tu společnost i vítá. Což je naopak super. Většina jedináčků má tendenci si sobecky majitele přivlastňovat a bránit si své.

Děkuji za rychlou odpověď. Ano starší kocour je naprosto neuvěřitelný pohodář, je nesmírně mírný, tak mírného a vstřícného kocoura jsem asi ještě nezažila. Je pořád ještě i hodně hravý. O to mi hodně šlo - aby se s druhým parťákem vyřádili... Ale máte pravdu - on je hrozný povaleč (mám tuto info již z útulku), tak jen doufám, že k těm vzájemným hrám vůbec dojde. Můj kocour např. Večer začne řádit a miluje hru na schovku - číhá na mě, dělá výpady atd. (mmch je ze stejného útulku). áte pravdu i v tom, že staršího kocoura jsem si brala také v cca 5 měsících a byl přímo vyhublý a již tehdy značně vysoký - pak ještě narostl, v životě se nepřejedl a je atletické, velké a hlavně vysoké postavy. Kotě je úplná kulička - zřejmě konkurence v útulku a nějak se asi víc probojovával k miskám, nebo i genetika...? Také ten nový se opravdu na mě přímo lepí, starší raději odejde do jiné místnosti.
No a rýma...teď jsem dotelefonovala s paní z útulku - volala prý hned svému mvdr. - ten prý řekl, že může jít i ostresovou situaci a navíc - jestli se nemýlím, kotě je po přeléčení atb. Jen se bohužel u nich stále ta rýma (a asi i jiné infekce) "točily" - vyléčená kočka to chytila za pár dní nanovo. Můj kocour nebyl nemocný od chvíle, co jsme si jej vzali z útulku (vyjma toho, že špatně snáší očkování - to mívá i teplotu a den proleží). Takže od toho mvdr. Je rada prý vyčkat 2 dny a pokud by se po zadaptování na nové prostředí stav nelepšil (nebo i horšil), tak mazat za vetem...
Ještě jednou moc děkuji za odpověď.

lavacca napsal(a):
Rýmu určitě řešit (je potřeba nasadit atb), ať to nechytne ten domácí kocour. Taky se může stát, že už to má chronické (tj. Původně neléčené a vrací se mu to).

U zvířat, co přišla o domov je to přilnutí k člověku běžné - bojí se, aby o nový domov zase nepřišli, takže se kamarádí o sto šest. Mělo by se to časem srovnat, kdy mu dojde, že už ho neopustíte a má být v klidu. ;)

To teda, půlroční kotě a tlusté... To teda byli mistři ti bývalí majitelé. :( v tomhle věku je většina koček nohatá, štíhlá. Ideální by pro něj bylo asi krmení masem (nebo kvalitní hodně masové granule bez pšenice, apod.), aby se zasytil a přitom dále nepřibíral. A pohyb - tj. Hrát si s ním s mávátkem, apod. Ať se hýbe a neleží a jen nekyne. ;)

Tak dle popisu máte doma pohodáře, který třeba tu společnost i vítá. Což je naopak super. Většina jedináčků má tendenci si sobecky majitele přivlastňovat a bránit si své.

Ještě mě napadá ke kočičí řeči: Večer, když malý na domácího vrčel, event. Syčel, tak domácí na něj jako by vrkal (ne vždy, občas) - tak, jak to dělá máma kočka s koťaty. Nenapadá vás, co mu sděluje? Starší kocour je vykastrovaný, podotýkám. Říkám si, jestli se jej tím vrkáním nesnaží uklidnit...? Nebo uklidnit sebe sám...?

fikovnice napsal(a):
Děkuji za rychlou odpověď. Ano starší kocour je naprosto neuvěřitelný pohodář, je nesmírně mírný, tak mírného a vstřícného kocoura jsem asi ještě nezažila. Je pořád ještě i hodně hravý. O to mi hodně šlo - aby se s druhým parťákem vyřádili... Ale máte pravdu - on je hrozný povaleč (mám tuto info již z útulku), tak jen doufám, že k těm vzájemným hrám vůbec dojde. Můj kocour např. Večer začne řádit a miluje hru na schovku - číhá na mě, dělá výpady atd. (mmch je ze stejného útulku). áte pravdu i v tom, že staršího kocoura jsem si brala také v cca 5 měsících a byl přímo vyhublý a již tehdy značně vysoký - pak ještě narostl, v životě se nepřejedl a je atletické, velké a hlavně vysoké postavy. Kotě je úplná kulička - zřejmě konkurence v útulku a nějak se asi víc probojovával k miskám, nebo i genetika...? Také ten nový se opravdu na mě přímo lepí, starší raději odejde do jiné místnosti.
No a rýma...teď jsem dotelefonovala s paní z útulku - volala prý hned svému mvdr. - ten prý řekl, že může jít i ostresovou situaci a navíc - jestli se nemýlím, kotě je po přeléčení atb. Jen se bohužel u nich stále ta rýma (a asi i jiné infekce) "točily" - vyléčená kočka to chytila za pár dní nanovo. Můj kocour nebyl nemocný od chvíle, co jsme si jej vzali z útulku (vyjma toho, že špatně snáší očkování - to mívá i teplotu a den proleží). Takže od toho mvdr. Je rada prý vyčkat 2 dny a pokud by se po zadaptování na nové prostředí stav nelepšil (nebo i horšil), tak mazat za vetem...
Ještě jednou moc děkuji za odpověď.

Tak ono pokud ho odmala překrmovali, tak jak zatloustl, pohyb mu dělá potíž a tím pádem se méně hýbe a dál nabírá. Takže jediné řešení je ho převést na kvalitní krmení (dietní radši ne, je to kotě, takže by měl pořád ještě růst a to je špatně ho omezovat, co se týče výživy). Genetické to asi nebude (neznám nějaké plemeno, které by se tak zakulacovalao už od mládí). Je tu ale ještě možnost, že má špatně fun Kční štítnou žlázu. To pak může nabírat, i když jí normální porci k jeho věku.

Já myslím, že až si na sebe zvyknou, že si spolu začnou hrát. Zvlášť když píšete, že ten starší je hravý, tak by k tomu měl mladého strhnout. ;) Horší by bylo, kdyby mladý dorážel a staršího to nebavilo (to se moc strhnout nedají, když je to nebaví).

No, takhle - úplně zdravá kočka ze stresu pšíkat ani rýmovat nezačne. Ale kočka, která má slabší imunitu či má už rýmu chronickou (tj. Vracející se), tak v těch stresových chvílích dochází k oslabení imunity a zase to u nich propukne. Pokud byl v době předání zcela fit, tak bych počkala, jak radí vet a pak případně nasadit znovu atb, ale je tu riziko, že to chytne i domácí kocour...i když kdyby jó chtěl, tak už to stačil od večera chytit, tak jako tak no... Takže těžko raditi.

Tak to jste nas pekne predbehla... My jsme kocicku privezli dnes... Zatim bydli v loznici... Nase zabydlena kocka si nejdriv vubec nevsimla, ze nekdo pribil, nedali jsme totiz rovnou k sobe... Ale kdyz postrehla pohyb v loznici (capani kolem dveri), tak se lekla a utekla... Pak jsme malou zkusili dat do prepravky jestli k ni pujde, opet utekla... Takze se zasiva v koupelne a v kuchyni a jinak jen nakukuje... Mala je mazel a hravej dablik a uz by chtela jit obevovat zbytek bytu, ale nemuze, protoze nechavame zabydlene prostor k tomu, aby si zvykla na to, ze je v byte jeste nekdo... Treba iz zitra bude lepe...

fikovnice napsal(a):
Ještě mě napadá ke kočičí řeči: Večer, když malý na domácího vrčel, event. Syčel, tak domácí na něj jako by vrkal (ne vždy, občas) - tak, jak to dělá máma kočka s koťaty. Nenapadá vás, co mu sděluje? Starší kocour je vykastrovaný, podotýkám. Říkám si, jestli se jej tím vrkáním nesnaží uklidnit...? Nebo uklidnit sebe sám...?

Je dost možné, že mu tím chtěl kocour dát najevo, že se ho bát nemusí, že se klidně budou kámošit. ;) Aby se malý uklidnil. Pokud by vrněl, tak by uklidňoval sám sebe, to kočky občas dělávají před spaním, apod. Ale jestli "vrkal", tak spíš na druhého chlupáče. :).

lavacca napsal(a):
Je dost možné, že mu tím chtěl kocour dát najevo, že se ho bát nemusí, že se klidně budou kámošit. ;) Aby se malý uklidnil. Pokud by vrněl, tak by uklidňoval sám sebe, to kočky občas dělávají před spaním, apod. Ale jestli "vrkal", tak spíš na druhého chlupáče. :).

Dobrý večer, ano myslím si totéž, co Vy. On (první kocour) je opravdu neskutečný dobrák - pokud jídlo nerozdělím, nechá si od kotěte vše vzít a nezasyčí ani nezavrčí. Malej by se nejraději permanentně mazlil - i v tomto mu starší kocour ustoupí... Opravdu hodně mě mrzí ta nehravost malého - já jsem možná měla určité indicie už z depozita, které jsem tehdy přehlížela nebo si říkala, že u nás bude vše jinak (vím, teprve se nově nastěhoval). Ale měla jsem info, že prostě je to vymazlené kotě (což je - až moc), které nejraději polehává a moc rádo žere. To, jaká je to kulička, jsem ale nečekala. Viděla jsem jej naživo poprvé před Vánocemi a to se mi takový ještě nezdál. Teď bych na první pohled řekla, že jde o kočku ve vysokém stadiu březosti . Nevím, od jakého věku jej v útulku měli, jen vím, že je to kotě od opakovaně březí kočky, kdy majitelka odmítá kastrovat a spoléhala, že koťata si vždy v depozitu vezmou (což také dosud (chce se mi říct bohužel) dělali). Matka kočka je Britka a já jako nezkušená v plemenech mám zase dotaz: Dá se třeba říct, že Britky jsou spíše klidnější povahy, event., že třeba mají větší tendenci k tloustnutí? Prosím, nemáte nápad, jak kotě trochu rozdovádět (znovu píšu, že vím, že je to kratičká doba)? Hračky (kterých má původní kocour řádově snad sto ) jej téměř nezajímají. Opravdu zatím je jen a jen snaha vlézt mi do klína nebo na ruku a jíst (pokud jsem dávala krmení).

lavacca napsal(a):
Je dost možné, že mu tím chtěl kocour dát najevo, že se ho bát nemusí, že se klidně budou kámošit. ;) Aby se malý uklidnil. Pokud by vrněl, tak by uklidňoval sám sebe, to kočky občas dělávají před spaním, apod. Ale jestli "vrkal", tak spíš na druhého chlupáče. :).

Ještě dopisuji svůj předchozí příspěvek: o předení a sebeuklidnění tímto způsobem vím. Ale starší kocour dnes večer opět na malého vrkal a snažil se o několik výpadů vůči němu (myslím, že jej znám natolik dobře, že vím, že šlo o hru - bývala to naše pravidelná večerní hra - vzájemně se schovávat, číhat na sebe a pak jako by zaútočit). Kotě už naštěstí méně vrčí a syčí, ale opět totální nezájem o hru. Teď už se zase uklidilo na pohovku a spí.
Ještě ke krmení: u velkého jsem se vždy snažila o pestřejší stravu - kvalitnější konzervy a kapsičky (Carny - snad to píšu dobře), dále granule a dále maso - hlavně na střídačku kuřecí a vepřové. Jak už jsem psala dříve, nepamatuji si, že by se někdy vyloženě přežral (třeba, aby snědl naráz celou kapsičku, to si snad ani nepamatuji; na rozdíl od ještě předchozího kocoura, který byl ale sousedů, byl čistě venkovní a krmen jen zbytky - já si jej pak od sousedů nějak přivlastnila - prostě mu věnovala více lásky a jídla a právě stran toho jídla byl schopen sníst několik kapsiček naráz (vím, že je to špatně, ale jsou to už léta zpátky a kocour vždy pár dní hladověl - měli jsme jej na chalupě). Takže dnes jsem koupila nově syrové maso a malej se mohl umlátit - dožadoval se hlasitým mňoukáním o další a další kousky, což jsem mu následně zatrhla. Ale nevím, jestli Vy nebo někdo jiný jste mi radili mu dávat opravdu převážně maso...? Takže mám jej tedy krmit téměř výhradně masem?

kubi napsal(a):
Tak to jste nas pekne predbehla... My jsme kocicku privezli dnes... Zatim bydli v loznici... Nase zabydlena kocka si nejdriv vubec nevsimla, ze nekdo pribil, nedali jsme totiz rovnou k sobe... Ale kdyz postrehla pohyb v loznici (capani kolem dveri), tak se lekla a utekla... Pak jsme malou zkusili dat do prepravky jestli k ni pujde, opet utekla... Takze se zasiva v koupelne a v kuchyni a jinak jen nakukuje... Mala je mazel a hravej dablik a uz by chtela jit obevovat zbytek bytu, ale nemuze, protoze nechavame zabydlene prostor k tomu, aby si zvykla na to, ze je v byte jeste nekdo... Treba iz zitra bude lepe...

Jj, já vím, že jsme plánovali vzetí nového člena rodiny téměř ve stejný den . Vypadá to, že u vás je situace opačná - malá si chce hrát a starší ne. Jo, a u nás to také bylo tak, že kocour si nejdříve nevšiml, že mám v přepravce nové kotě. To byl pak údiv, když zamňoukalo! No, jsme v podobné situaci, tak budu moc ráda, když občas písnete, jak se u vás situace vyvíjí. Držím tlapky!

lavacca napsal(a):
Tak ono pokud ho odmala překrmovali, tak jak zatloustl, pohyb mu dělá potíž a tím pádem se méně hýbe a dál nabírá. Takže jediné řešení je ho převést na kvalitní krmení (dietní radši ne, je to kotě, takže by měl pořád ještě růst a to je špatně ho omezovat, co se týče výživy). Genetické to asi nebude (neznám nějaké plemeno, které by se tak zakulacovalao už od mládí). Je tu ale ještě možnost, že má špatně fun Kční štítnou žlázu. To pak může nabírat, i když jí normální porci k jeho věku.

Já myslím, že až si na sebe zvyknou, že si spolu začnou hrát. Zvlášť když píšete, že ten starší je hravý, tak by k tomu měl mladého strhnout. ;) Horší by bylo, kdyby mladý dorážel a staršího to nebavilo (to se moc strhnout nedají, když je to nebaví).

No, takhle - úplně zdravá kočka ze stresu pšíkat ani rýmovat nezačne. Ale kočka, která má slabší imunitu či má už rýmu chronickou (tj. Vracející se), tak v těch stresových chvílích dochází k oslabení imunity a zase to u nich propukne. Pokud byl v době předání zcela fit, tak bych počkala, jak radí vet a pak případně nasadit znovu atb, ale je tu riziko, že to chytne i domácí kocour...i když kdyby jó chtěl, tak už to stačil od večera chytit, tak jako tak no... Takže těžko raditi.

Ještě se vracím k Vaší větě: "Pokud byl v době předání zcela fit,...". Narovinu - myslím, že nebyl - všimla jsem si, že divně dýchá už v útulku. Napadalo mě už tam, že je (nedejbože) zakrmený, ale že to holt nějak úpravou stravování napravím. Také už byla adopce definitivně domluvena, jela jsem pro něj do jiného města, takže i přes to divné dýchání jsem si jej vzala. Až dnes jsem poznala (resp. Domnívám se), že to divné dýchání (hlavně u krmení) je právě kvůli rýmě, kdy on má vlastně ucpaný nos, tím pádem zhoršený čich, tím pádem prostě nahlas čichá k jídlu, což se jeví jako takové "sípání" (ale není to úplně výstižné slovo).
Vidím, že se v chovatelství koček vyznáte mnohem více než já, tak bych se ještě dovolila zeptat: kočičí rýma je u nich jeden typ onemocnění nebo může jít o více druhů? Je to asi (předpokládám) spíše virové než bakteriální, že? Pokud ano, tak možnost přenosu je asi vysoká...? Kromě přenosu na druhého kocoura nevíte prosím, zda je možný i přenos na člověka? Jak se kotě chce stále mazlit, tak se mu podařilo, když jsem jej měla v náručí, kýchnout mi přímo do obličeje . Omlouvám se za milion dotazů, na spoustu věcí jsem se vyptala v útulku, nastudovala v knížkách a na netu, ale zkušenosti chovatelů zde na diskusi mi přijdou užitečnější. Samozřejmě, kdyby měl i někdo jiný než Vy, čas a chuť odpovědět na těch mých mnoho dotazů, budu moc ráda!

lavacca napsal(a):
Je dost možné, že mu tím chtěl kocour dát najevo, že se ho bát nemusí, že se klidně budou kámošit. ;) Aby se malý uklidnil. Pokud by vrněl, tak by uklidňoval sám sebe, to kočky občas dělávají před spaním, apod. Ale jestli "vrkal", tak spíš na druhého chlupáče. :).

Nějak nemůžu spát, pořád mi vrtá hlavou ta totální pasivita nového koťátka, vzpomněla jsem si, že starší kocourek, když jsme si jej brali z téhož útulku ve stejném věku jaký má teď nový kocourek, řádil myslím hned první večer - s plyšovými myškami a jinými hračkami. Tak mě zase na Vás napadl dotaz: Kdybych se rozhodla kotě krmit jen syrovým masem (jak jsem psala v jiném příspěvku, mohl se dnes po něm utlouct, a to předpokládám, že to jedl poprvé v životě), kolik by asi měla být denní krmná dávka a do kolika dávek rozdělena, když je mu 5 - 6 měsíců (spíše však 6) a jde tedy teď o to, aby zhubl? Zvážím jej kdyžtak zítra...
Moc děkuji a zároveň se omlouvám za tolik otázek.

fikovnice napsal(a):
Ještě se vracím k Vaší větě: "Pokud byl v době předání zcela fit,...". Narovinu - myslím, že nebyl - všimla jsem si, že divně dýchá už v útulku. Napadalo mě už tam, že je (nedejbože) zakrmený, ale že to holt nějak úpravou stravování napravím. Také už byla adopce definitivně domluvena, jela jsem pro něj do jiného města, takže i přes to divné dýchání jsem si jej vzala. Až dnes jsem poznala (resp. Domnívám se), že to divné dýchání (hlavně u krmení) je právě kvůli rýmě, kdy on má vlastně ucpaný nos, tím pádem zhoršený čich, tím pádem prostě nahlas čichá k jídlu, což se jeví jako takové "sípání" (ale není to úplně výstižné slovo).
Vidím, že se v chovatelství koček vyznáte mnohem více než já, tak bych se ještě dovolila zeptat: kočičí rýma je u nich jeden typ onemocnění nebo může jít o více druhů? Je to asi (předpokládám) spíše virové než bakteriální, že? Pokud ano, tak možnost přenosu je asi vysoká...? Kromě přenosu na druhého kocoura nevíte prosím, zda je možný i přenos na člověka? Jak se kotě chce stále mazlit, tak se mu podařilo, když jsem jej měla v náručí, kýchnout mi přímo do obličeje . Omlouvám se za milion dotazů, na spoustu věcí jsem se vyptala v útulku, nastudovala v knížkách a na netu, ale zkušenosti chovatelů zde na diskusi mi přijdou užitečnější. Samozřejmě, kdyby měl i někdo jiný než Vy, čas a chuť odpovědět na těch mých mnoho dotazů, budu moc ráda!

S tim psikanim jsme na tom stejne... Taky uz se to nasi male povedlo... V tydnu dobrala atibiotika a vcera byla u veta a ten rikal, ze by se to melo dat brzy dokupy... S hranim u nas neni problem, uz tu lita jak prastena asi hodinu (v loznici)... Starsi ma jeste problemy, ale uz je zvedava...

fikovnice napsal(a):
Dobrý večer, ano myslím si totéž, co Vy. On (první kocour) je opravdu neskutečný dobrák - pokud jídlo nerozdělím, nechá si od kotěte vše vzít a nezasyčí ani nezavrčí. Malej by se nejraději permanentně mazlil - i v tomto mu starší kocour ustoupí... Opravdu hodně mě mrzí ta nehravost malého - já jsem možná měla určité indicie už z depozita, které jsem tehdy přehlížela nebo si říkala, že u nás bude vše jinak (vím, teprve se nově nastěhoval). Ale měla jsem info, že prostě je to vymazlené kotě (což je - až moc), které nejraději polehává a moc rádo žere. To, jaká je to kulička, jsem ale nečekala. Viděla jsem jej naživo poprvé před Vánocemi a to se mi takový ještě nezdál. Teď bych na první pohled řekla, že jde o kočku ve vysokém stadiu březosti . Nevím, od jakého věku jej v útulku měli, jen vím, že je to kotě od opakovaně březí kočky, kdy majitelka odmítá kastrovat a spoléhala, že koťata si vždy v depozitu vezmou (což také dosud (chce se mi říct bohužel) dělali). Matka kočka je Britka a já jako nezkušená v plemenech mám zase dotaz: Dá se třeba říct, že Britky jsou spíše klidnější povahy, event., že třeba mají větší tendenci k tloustnutí? Prosím, nemáte nápad, jak kotě trochu rozdovádět (znovu píšu, že vím, že je to kratičká doba)? Hračky (kterých má původní kocour řádově snad sto ) jej téměř nezajímají. Opravdu zatím je jen a jen snaha vlézt mi do klína nebo na ruku a jíst (pokud jsem dávala krmení).

S tím hraním bych počkala, přece jen je v novém prostředí, takže nelze čekat, že se hnedka zapojí do hry s domácím kocourem. Navíc pokud nebyl moc hravý ani v útulku, nelze moc očekávat, že bude bůhví jak a Kční i v novém domově. I když je možné, že ho časem domácí kocour k těm hrátkám přece jen strhne. Ale dopředu těžko říci, kdy k tomu dojde a zda vůbec. I když je to kotě, takže by měl časem "povolit". :)

No, tomu říkám pomoc... Myslím, že by se jim vyplatilo i po finanční stránce nechat za své kočku vykastrovat než krmit a umisťovat dokola její koťata...

A kdy byl naposledy odčervený? Osobně bych ho radši odčervila, pokud to nebylo pár dní před odběrem. Velké břicho může být právě ze začervení, samozřejmě i z přežírání (i když to lze spíš čekat u starší kastrované kočky, která už je pohodlná a ne mladého kotěte).

Mám doma mmj. I britky a neřekla bych že mají tendenci více tloustnout. Nebo takhle - ono jsou vyšlechtěné tak, že jsou kulatější oproti evropským kočkám. Ale je to mohutností, nikoli tloušťkou. I britce, když člověk přijede přes bok, by měly jít normálně nahmatat žebra (tj. Ani trčet- to by byla moc hubená, ani se schovávat - to je kočka moc tlustá. Ale to je tak u každé kočky.) Jinak ano, bývají klidnější, ale jsou to takové hračičky - rádi tu prohání míčky, kočkují se s polštářky se šantou, několikrát denně se honí společně - šup na škrabadlo, skříň, dolů a zase znovu. :) Takže že by to byli úplní "ležáci", co se max. Dojdou najíst a na wc a jdou si lehnout, to zas ne. :)

Jinak ke krmení - já bych zkusila malého fakt krmit masem, protože ho nejvíce zasytí + bych mu to nakrájela na větší kusy, aby musel pořádně kousat. Tj. Nebude tak hltat a žaludek by měl včas hlásit, že už je plný takže toho do sebe nenacpe tolik. :)


A co se týče rozdovádění - co říká na mávátko? táhnout ho před ním po zemi...to většinu koček začne zajímat. :).

fikovnice napsal(a):
Nějak nemůžu spát, pořád mi vrtá hlavou ta totální pasivita nového koťátka, vzpomněla jsem si, že starší kocourek, když jsme si jej brali z téhož útulku ve stejném věku jaký má teď nový kocourek, řádil myslím hned první večer - s plyšovými myškami a jinými hračkami. Tak mě zase na Vás napadl dotaz: Kdybych se rozhodla kotě krmit jen syrovým masem (jak jsem psala v jiném příspěvku, mohl se dnes po něm utlouct, a to předpokládám, že to jedl poprvé v životě), kolik by asi měla být denní krmná dávka a do kolika dávek rozdělena, když je mu 5 - 6 měsíců (spíše však 6) a jde tedy teď o to, aby zhubl? Zvážím jej kdyžtak zítra...
Moc děkuji a zároveň se omlouvám za tolik otázek.

Mláďata se krmí 4-6% ze své váhy. U vás tedy té cílové váhy (tj. Méně než teď váží, pokud je vážně tlustý - tj. Obézní). Dospěláci pak 2-3%ˇze své váhy. Ale je to vždy orientační - některá kočka bude tloustnout i při těch 2%, jiná bude hubená klidně při 4% - záleží na aktivitě + metabolismu daného jedince.

U koťat je dobré krmit ještě 3x denně, pokud to lze z časových důvodů. Pokud ne, tak aspoň 2x denně (ráno a večer) + bych mu nenechávala přes den granule, aby se jimi "docpával". To může člověk dělat u kočky v ideální kondici či hubené, co potřebuje naopak přibrat. :).

fikovnice napsal(a):
Ještě se vracím k Vaší větě: "Pokud byl v době předání zcela fit,...". Narovinu - myslím, že nebyl - všimla jsem si, že divně dýchá už v útulku. Napadalo mě už tam, že je (nedejbože) zakrmený, ale že to holt nějak úpravou stravování napravím. Také už byla adopce definitivně domluvena, jela jsem pro něj do jiného města, takže i přes to divné dýchání jsem si jej vzala. Až dnes jsem poznala (resp. Domnívám se), že to divné dýchání (hlavně u krmení) je právě kvůli rýmě, kdy on má vlastně ucpaný nos, tím pádem zhoršený čich, tím pádem prostě nahlas čichá k jídlu, což se jeví jako takové "sípání" (ale není to úplně výstižné slovo).
Vidím, že se v chovatelství koček vyznáte mnohem více než já, tak bych se ještě dovolila zeptat: kočičí rýma je u nich jeden typ onemocnění nebo může jít o více druhů? Je to asi (předpokládám) spíše virové než bakteriální, že? Pokud ano, tak možnost přenosu je asi vysoká...? Kromě přenosu na druhého kocoura nevíte prosím, zda je možný i přenos na člověka? Jak se kotě chce stále mazlit, tak se mu podařilo, když jsem jej měla v náručí, kýchnout mi přímo do obličeje . Omlouvám se za milion dotazů, na spoustu věcí jsem se vyptala v útulku, nastudovala v knížkách a na netu, ale zkušenosti chovatelů zde na diskusi mi přijdou užitečnější. Samozřejmě, kdyby měl i někdo jiný než Vy, čas a chuť odpovědět na těch mých mnoho dotazů, budu moc ráda!

Ono to v místech, kde je koncentrace více koček bohužel bývá, že se toho jedna zbaví a pak to zase zpět chytne od druhé - jinak je to virové onemocnění ( dobře je to popsané např. Zde : http://www.domacilekarna.cz/clanek/14/kocici-ryma ) a pokud vím, tak není přenosné na člověka. Vím, že se při těchto příznacích jedná o kočičí rýmu, ale zda se tak může projevovat i další onemocnění, netuším. Na to by bylo lepší se optat veterináře. ;) My to řešili jednou u kocourka, takže měl ATB a pak už byl klid.

Ano, kočka při rýmě má ucpaný nos, takže kolikrát i méně jí, protože to jídlo ji prostě nevoní (necítí ho). I na toto by bylo lepší krmit masem (granulky jsou suché a mohou mu dělat problém i při polykání, pokud už to má delší dobu rozjeté).

lavacca napsal(a):
Ono to v místech, kde je koncentrace více koček bohužel bývá, že se toho jedna zbaví a pak to zase zpět chytne od druhé - jinak je to virové onemocnění ( dobře je to popsané např. Zde : http://www.domacilekarna.cz/clanek/14/kocici-ryma ) a pokud vím, tak není přenosné na člověka. Vím, že se při těchto příznacích jedná o kočičí rýmu, ale zda se tak může projevovat i další onemocnění, netuším. Na to by bylo lepší se optat veterináře. ;) My to řešili jednou u kocourka, takže měl ATB a pak už byl klid.

Ano, kočka při rýmě má ucpaný nos, takže kolikrát i méně jí, protože to jídlo ji prostě nevoní (necítí ho). I na toto by bylo lepší krmit masem (granulky jsou suché a mohou mu dělat problém i při polykání, pokud už to má delší dobu rozjeté).

Dobrý den, moc Vám děkuji za všechny Vaše příspěvky a vážím si toho, že mi věnujete tolik času. Některé věci jsem věděla, jiné jsou pro mě nové (vím třeba, kolik jídla má dostávat dospělák, ale nevěděla jsem jak zredukovat u obézního kotěte). To s těmi většími kousky masa je dobrý nápad, jen doufám, že to nebude hltat celé, jako to dělá náš pes (resp. Pes půjčovaný od příbuzných - ten od malilinkého štěňátka jídlo ZÁSADNĚ polyká).
Víte, nejvíc jsem špatná z té pasivity kotěte a ten Váš výraz "ležák" je naprosto výstižný!
Představte si, že nejen, že jej nezajímají hračky (původní kocour miloval hlavně hadrové, umělé a plyšové myšičky a odhaduji, že po bytě jich je opravdu kolem stovky), ale ani mávátko. Kotě sice fixovalo pohyb mávátka, ale tak maximálně máchlo jednou dvakrát packou. To zaujalo kocoura, přiběhl a zase vrkal a tak jako by mírně mňoukal - teď už jsem si jistá, že tím uklidňuje malého. On (velký) je za něj asi už rád - hledá ho, když ho najde, začne vrkat (což mi u kastrovaného kocoura přijde fakt legrační). Malý už zasyčí minimálně, ale prostě totální pasivita! Myslím, že Vy jste psala o té možnosti poruchy funkce štítné žlázy (toto je zase moje "parketa" a začínám to pojímat jako jednu z možností. Teď jdu malého zvážit (mmch opět mi leží v posteli) a zase se ozvu. Ještě jednou moc děkuji.
P.S. Velký si právě začal hrát s koulodráhou a významně vrkat - podle mě volá malého ke hře...a bohužel nic... Co mě děsí možná nejvíc, je, že jsem zaznamenala, že velký dnes asi dvakrát kýchnul (může to být náhoda - tím se utěšuji...).

Tak jsem malého zvážila...přesností váhy si nejsem úplně jistá, ale opakovaně váha ukazuje 3.1 kg! Starší kocour v jeho věku měl tuším něco pod 2 kg...
Váha je v jiné místnosti, malého jsem tam přenesla, zvážila, odešla a během pár sekund je zpět u mě v posteli. Mám tu mávátko, starší kocour by si tak chtěl hrát...(a to už hravý pomalu přestával být; je odebraný z nějakých hrozných podmínek, takže věk se přesně neví, ale měl by být kotě z jarního vrhu roku 2013).
Ještě mě napadá, že kotě může být také "znechucené" a "otrávené" tou kočičí rýmou - on se vždy šíleně žene k jídlu, ale ve výsledku jsem zjistila, že to možná víc roznimrá než toho do sebe nacpe. V noci jsem psala paní z depozita (byly jsme takto domluveny; já vůbec až do rána nemohla usnout) a psala jsem jí, že bych byla pro návštěvu veta - teď o víkendu. Oni jako depozitum mají svého veta, který jim "dělá" solidní ceny. O to mi až tak nejde (i když...), horší je to přes týden s časem. Kotě jsem schválně adoptovala ve čtvrtek, ptž na pátek jsem si mohla vzít v práci dovolenou a říkala si, že ty 3 dny a čtvrtek večer budu věnovat seznamování kocourů. Malý už zase pospává - přijde mi jako kočičí miminko (vím, že je to pořád "děcko", ale myslím, že by prostě mělo víc řádit, prozkoumávat nové prostředí, atd.). No a oči má takové trochu "vodnaté" (nenapadá mě lepší výraz) - zřejmě vše od kočičí rýmy...

kubi napsal(a):
S tim psikanim jsme na tom stejne... Taky uz se to nasi male povedlo... V tydnu dobrala atibiotika a vcera byla u veta a ten rikal, ze by se to melo dat brzy dokupy... S hranim u nas neni problem, uz tu lita jak prastena asi hodinu (v loznici)... Starsi ma jeste problemy, ale uz je zvedava...

No jak jsem psala - u vás je to přesně naopak...
Vaše malá sice je po nějaké nemoci, ale lítá po bytě, atd., což náš malý prostě vůbec. Asi jste to už někde psal/a, ale kolik je Vaší malé?

Tak jsem teď prošla "adopční papíry" a odčervení bylo 4.1.2015 přípravkem Camiverm, takže důvod začervení zřejmě odpadá...

Kočičí rýmu jsem nastudovala, nejdříve jsem se pořádně zděsila, nevěděla jsem, že jde o synonymum tak obávané herpesvirové infekce. Ale...jak starší, tak snad i mladší kocourek by měli být proti herpesvirové infekci očkovaní. Jsem ze všeho zmatená, mrzí mě, že kocourek má hned po adopci problémy (které jsem ale nezpůsobila já).
Ještě k té opakované březosti té jeho matky. Ona prý majitelka té Britky ZÁSADNĚ kastraci odmítá, dokonce se před návštěvou paní z depozita zapírala atp. Takže oni (v depozitu) ji právě chtěli vykastrovat i na vlastní náklady, holt narazili na blbou bábu, co se jen spoléhá s umístěním nechtěných koťat v depozitu nebo v útulku... .

Tak pro jistotu pádíme na veterinu... Budu informovat...

fikovnice napsal(a):
Tak jsem malého zvážila...přesností váhy si nejsem úplně jistá, ale opakovaně váha ukazuje 3.1 kg! Starší kocour v jeho věku měl tuším něco pod 2 kg...
Váha je v jiné místnosti, malého jsem tam přenesla, zvážila, odešla a během pár sekund je zpět u mě v posteli. Mám tu mávátko, starší kocour by si tak chtěl hrát...(a to už hravý pomalu přestával být; je odebraný z nějakých hrozných podmínek, takže věk se přesně neví, ale měl by být kotě z jarního vrhu roku 2013).
Ještě mě napadá, že kotě může být také "znechucené" a "otrávené" tou kočičí rýmou - on se vždy šíleně žene k jídlu, ale ve výsledku jsem zjistila, že to možná víc roznimrá než toho do sebe nacpe. V noci jsem psala paní z depozita (byly jsme takto domluveny; já vůbec až do rána nemohla usnout) a psala jsem jí, že bych byla pro návštěvu veta - teď o víkendu. Oni jako depozitum mají svého veta, který jim "dělá" solidní ceny. O to mi až tak nejde (i když...), horší je to přes týden s časem. Kotě jsem schválně adoptovala ve čtvrtek, ptž na pátek jsem si mohla vzít v práci dovolenou a říkala si, že ty 3 dny a čtvrtek večer budu věnovat seznamování kocourů. Malý už zase pospává - přijde mi jako kočičí miminko (vím, že je to pořád "děcko", ale myslím, že by prostě mělo víc řádit, prozkoumávat nové prostředí, atd.). No a oči má takové trochu "vodnaté" (nenapadá mě lepší výraz) - zřejmě vše od kočičí rýmy...

Tak váha zas tak vysoká není (naopak pokud měl domácí kocour v jeho věku jen 2 kg, tak byl dost hubený). Spíš jde o celkovou kondici. Viz foto. ;)

Určitě i rýma může mít vliv na hravost - je fakt, že i nemocný člověk je unavený a víc pospává než aby dělal něco, co ho baví, ale přitom namáhá.

Tak to by opravdu začervením nemělo být, i když poraďte se s vetem - možná by mu další odčervení neuškodilo. I když zas nevím, zda to kombinovat, když má tu rýmu..aby toho na něj nebylo moc najednou...

Ad k té paní, co má jeho matku - tak té bych prostě s koťaty za těchto podmínek nepomáhala. Ono kdyby jí koťata opakovaně zbyla, tak by se nad tím snad zamyslela. Vím, je to kruté vůči těm drobečkům, ale zas je dobré myslet i do budoucna, že se to nijak nezlepší, když kočka bude dál a dál rodit..

lavacca napsal(a):
Tak váha zas tak vysoká není (naopak pokud měl domácí kocour v jeho věku jen 2 kg, tak byl dost hubený). Spíš jde o celkovou kondici. Viz foto. ;)

Určitě i rýma může mít vliv na hravost - je fakt, že i nemocný člověk je unavený a víc pospává než aby dělal něco, co ho baví, ale přitom namáhá.

Tak to by opravdu začervením nemělo být, i když poraďte se s vetem - možná by mu další odčervení neuškodilo. I když zas nevím, zda to kombinovat, když má tu rýmu..aby toho na něj nebylo moc najednou...

Ad k té paní, co má jeho matku - tak té bych prostě s koťaty za těchto podmínek nepomáhala. Ono kdyby jí koťata opakovaně zbyla, tak by se nad tím snad zamyslela. Vím, je to kruté vůči těm drobečkům, ale zas je dobré myslet i do budoucna, že se to nijak nezlepší, když kočka bude dál a dál rodit..

Ano, on pan domácí kocour (který teď váží hodně přes 5kg) byl odebrán jako totálně podvyživený, měl skončit údajně v kamnech! (takovým bestiím už se ani nedá říkat homo sapiens), když přišel ke mně, tak byl hubený, vysoký, nohatý. Každopádně za chvilku pro jistotu za vetem jedeme, paní z depozita se také nezdá to břicho - vypadá opravdu jako březí kočka a také bych prvně myslela na odčervení. Jenže to je tedy čerstvě uděláno.
Zase Vám děkuji za odpovědi a ozvu se, jak jsme dopadli.

Bohužel nemám k dispozici foťák, což je škoda, vím, že i fotka může napovědět o zdravotním stavu...

fikovnice napsal(a):
Ano, on pan domácí kocour (který teď váží hodně přes 5kg) byl odebrán jako totálně podvyživený, měl skončit údajně v kamnech! (takovým bestiím už se ani nedá říkat homo sapiens), když přišel ke mně, tak byl hubený, vysoký, nohatý. Každopádně za chvilku pro jistotu za vetem jedeme, paní z depozita se také nezdá to břicho - vypadá opravdu jako březí kočka a také bych prvně myslela na odčervení. Jenže to je tedy čerstvě uděláno.
Zase Vám děkuji za odpovědi a ozvu se, jak jsme dopadli.

Jasný, to pak jo no. Chudák, ještě že se tak nestalo...úplně mi běhá mráz po zádech, když to čtu, jak měl skončit. :(

Tak dejte vědět, jak jste dopadli. ;).

Tak uz se potkali tvari v tvar... Probehlo nejake syceni a jezeni... Mala se chce seznamovat, velka se schovala a syci i na nas... Ale kdyz mala odesla, aspon se nechala pohladit... Momentalne se velka schovava pod vanou...

Male jsou cca 2, 5, taky si nejsme jisti kdy se narodila...

kubi napsal(a):
Tak uz se potkali tvari v tvar... Probehlo nejake syceni a jezeni... Mala se chce seznamovat, velka se schovala a syci i na nas... Ale kdyz mala odesla, aspon se nechala pohladit... Momentalne se velka schovava pod vanou...

Male jsou cca 2, 5, taky si nejsme jisti kdy se narodila...

Milí virtuální kamarádi, hlavně "Lavacco", ale i ostatní.
Celou noc jsem nespala a intuice mi říkala, že něco zlého se děje. Bohužel opět mě intuice nezklamala (stejně jako při úmrtí maminky v listopadu). Jeli jsme ještě s paní z útulku (vezla jiného jejich nemocného kocourka - také kýchání, rýma, teplota).
Všem vám děkuji, jak už jsem psala hlavně Lavacce za cenné rady.
Z veteriny jsme se vrátili před chvílí - kocourek, co jej vezli z útulku dostal ATB, ale v autě se nás vracelo už o jednoho méně - můj nový kocourek odešel za duhový most. Dg. FIP! Znám tu nemoc, ale nejsem tak zkušená, abych ji byla bývala na koťátku poznala. Jen jsem prostě tušila, že "tloušťka", rýma, a hlavně ta totální pasivita znamenají něco nedobrého. Na vet ordinovali manželé - oba MVDr., a dá se říct, že dg. Stanovili téměř ode dveří, potvrdili následně UZV břicha (maličký nebyl tlustý, ale měl plné břicho tekutiny) a bylo nám řečeno, že přežije maximálně ještě 14 dní, ale bude se moc trápit. Takže z mé strany nebylo o čem rozmýšlet, ale i když byl kocourek můj teprve od čtvrtka, tak jsem to psychicky nějak neunesla - strašně jsem se rozbrečela a nějak to prostě nedávám... Dr. Navíc řekla, že prý rozjetí FIP mohla způsobit adopce - stresovou reakcí z nového prostředí - FIP nabrala na obrátkách. A já kráva pitomá jej ještě včera omezovala v jídle v domnění, že je obézní...
Prosím, kočkaři, ozvěte se, napiště, mně je tak strašně smutno. Netušila jsem, že za dva dny si ke kocourkovi vytvořím takové pouto. Navíc on vyhledával KAŽDICKOU možnost jak mi vlézt do klína, do postele... Toto se nemělo stát...

fikovnice napsal(a):
Milí virtuální kamarádi, hlavně "Lavacco", ale i ostatní.
Celou noc jsem nespala a intuice mi říkala, že něco zlého se děje. Bohužel opět mě intuice nezklamala (stejně jako při úmrtí maminky v listopadu). Jeli jsme ještě s paní z útulku (vezla jiného jejich nemocného kocourka - také kýchání, rýma, teplota).
Všem vám děkuji, jak už jsem psala hlavně Lavacce za cenné rady.
Z veteriny jsme se vrátili před chvílí - kocourek, co jej vezli z útulku dostal ATB, ale v autě se nás vracelo už o jednoho méně - můj nový kocourek odešel za duhový most. Dg. FIP! Znám tu nemoc, ale nejsem tak zkušená, abych ji byla bývala na koťátku poznala. Jen jsem prostě tušila, že "tloušťka", rýma, a hlavně ta totální pasivita znamenají něco nedobrého. Na vet ordinovali manželé - oba MVDr., a dá se říct, že dg. Stanovili téměř ode dveří, potvrdili následně UZV břicha (maličký nebyl tlustý, ale měl plné břicho tekutiny) a bylo nám řečeno, že přežije maximálně ještě 14 dní, ale bude se moc trápit. Takže z mé strany nebylo o čem rozmýšlet, ale i když byl kocourek můj teprve od čtvrtka, tak jsem to psychicky nějak neunesla - strašně jsem se rozbrečela a nějak to prostě nedávám... Dr. Navíc řekla, že prý rozjetí FIP mohla způsobit adopce - stresovou reakcí z nového prostředí - FIP nabrala na obrátkách. A já kráva pitomá jej ještě včera omezovala v jídle v domnění, že je obézní...
Prosím, kočkaři, ozvěte se, napiště, mně je tak strašně smutno. Netušila jsem, že za dva dny si ke kocourkovi vytvořím takové pouto. Navíc on vyhledával KAŽDICKOU možnost jak mi vlézt do klína, do postele... Toto se nemělo stát...

Tak to je mi moc a moc líto.

Tohle jsem teda nečekala, ani mě nějak napadlo, že by se jednalo o FIP, i když jsem o ni taky už četla mnoho... Ach jo, je mi to moc líto. Věřím, že jste si ho pro jeho milou povahu oblíbila - kdo by taky ne, a je to teď o to těžší. :( Jediné, co si říkejte, že jste ho alespoň nechala odejít v klidu, ještě bez bolestí...vím, teď to bolí, ale bude zase líp.

Hlavně tedy, aby byl domácí kocour v pořádku - no, pokud nebyli v kontaktu, tak snad by to hrozit nemělo (všude píšou, že se to přenáší jen fyzickým kontaktem - slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem). Co na to říkali ti veterináři, že s ní byl domácí kocour? Udělají se mu testy, aby se vyloučilo, že se nakazil? Ach jo, moc mě to mrzí za vás, z těch příspěvků bylo poznat, že z něj máte radost a teď tohle.

PS: Určitě si nevyčítejte, že se mu to rozjelo stresem z přesunu, apod. Musel to v sobě mít už notnou dobu, tohle nikdo nemohl tušit. Berte to tak, že jste mu dala 2 pěkné dny, kdy pocítil, jaké to je mít své doma a nemuset se o člověka dělit s xx dalšími kočkami.

To je mi lito... Tu nasi jsme nechali testovat pro jistotu vcera nez jsme ji privezli domu, aby nenakazila tu nasi, kdyby nahodou... Hlave bych bedlive sledovala kocourka co je doma, mozna bych ho preventivne po vikendu vzala k vetovi, jen pro klid duse... Snad i utulek udela nejaka opatreni...

Fíkovnice: je mi líto, že jste tak špatně dopadla s kocourkem, je to smutné, chtěla jste mu pomoci a na konec budete mít starost, aby neonemocněl ještě Váš kocour. Nechci teď dělat chytrou, ale já bych si nevzala kotě, které by jevilo známky jakékoliv nemoci, i kdybych jela marně 100 km. Už jsem se poučila u králíků - jednou jsem koupila samce (na výstavě) a málem mě vychcípal celý chov. Stálo to peníze za veta a výsledek stejně byl žalostný. Já vím, že Vám bylo kocourka líto. Ale možná bych - být Vámi - nešla pro další kotě do téhož útulku (kdo ví jak to tam mají promořené nemocemi), ale spíš bych si našla inzerát, že někdo daruje kotě / kocourka. Když uvidíte, jak zvíře vypadá, v jakých žije podmínkách, tak to bude asi menší riziko. Ale nevzdávejte to, určitě pořiďte parťáka Vašemu kocourovi, když se to povede, bude vám všem líp.

Dobrý večer. Teď jsem dočetla všechny vaše články a rady. Moc mi mrzí co se Vám přihodilo a chápu jak se citite. Ale určitě si pořiďte nového kamaráda, i když jednoho už máte, ale zvířecích kamárádů není nikdy dost. Přeji Vám už jen hodně šťasných dní abude Vám líp.

Moc vám všem děkuji! Je mi stále hrozně, nepopsatelně hrozně.
Vet mi řekl, že má pro mě jedinou pozitivní informaci: že nemoc není přenosná na druhého kocoura. Původcem je zmutovaný koronavirus a prý tato zmutovaná varianta už není přenosná. Můj kocour je od mého příjezdu smutný, také jen leží, chvíli kamaráda hledal a teď smutně leží.
Tento můj kocour je z téhož útulku, resp. Depozita, takže já paní znám od října předloňského roku, kdy jsem kocourka adoptovala. Takže právě znalost prostředí, byla jsem tam nejednou, mě vedla k tomu vzít si parťáka zase právě od nich. A narovinu - já je z ničeho neviním. I když se kočkami zabývají mnohem déle, tak FIP prý postupuje velmi rychle, a myslím, že i kdyby jeli za vetem dříve, tak léčba neexistuje. Já jsem diagnózu uspíšila - tím, že se mi kocourek prostě "nezdál" a snad mu alespon zkrátila trápení. On se měl hodně k jídlu a to bylo asi pro ně matoucí. Ve velkém množství koček si už ale asi nemuseli všimnout, že se v jídle spíše nimrá a že se mu špatně polyká. I když ještě včera u mě si poradil se syrovým masem...tak si říkám, že než umřel, tak aspoň ochutnal toto - protože po něm doslova šílel. Dnes se hnal ke kapsičce a tu už právě jen tak "rozvrtal" a moc toho nesnědl. Ale stejně ta chuť k jídlu mi pořád říkala, že sice je určitě nějak neocný, ale snad ne vážně. Stejně jako Lavacca, ani já jsem na FIP ani nepomyslela.
Byl tak šťastný, že už má konečně domov, dnes, když jsem jej dávala do přepravky a jeli jsme za vetem, tak plakal, že o ten domov zase přijde. Tak jsem jej z té přepravky vyndala, zabalila do deky a to se uklidnil. Ale u veta v ordinaci, když jsem viděla výrazy obou doktorů...bylo to jasné, že je zle, moc zle.

lavacca napsal(a):
PS: Určitě si nevyčítejte, že se mu to rozjelo stresem z přesunu, apod. Musel to v sobě mít už notnou dobu, tohle nikdo nemohl tušit. Berte to tak, že jste mu dala 2 pěkné dny, kdy pocítil, jaké to je mít své doma a nemuset se o člověka dělit s xx dalšími kočkami.

Děkuji...říkám si, že si užil hlavně asi tu první noc u mě, kdy spal jak nemluvně. Ono ve společnosti mnoha koček se asi nikdy nevyspal tak, aby částečně nebyl stále ve střehu.
Břicho se mu prý zvětšilo cca za měsíc - tak nějak od Vánoc. Dr. říkala, že když někdo přijde s tím, že má velmi mazlivé kotě, které je ale pasívní, "tlusté" a spíše polehává, že už je vždy obezřetná. Nevím, jestli si z této hrůzy lze vzít nějaké pozitivum, ale snad...oba dr. (manželé) byli nesmírně citliví, hodní a prý mají vynikající pověst, takže asi s mým kocourem přejdu od mé vet k nim.
Kluci (kocouři) chodili oba na jeden záchod (i to bylo od maličkého i velkého úžasné), takže mě leká, když někdo z vás psal o možnosti přenosu trusem, močí... Ale pořád mi zní v uších ta věta dr., že můj kocour se nakazit nemohl.

Toto je maličký...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A ještě s bráchou. Můj je (byl) ten vlevo...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Toto (níže) jsem teď vygooglila, je tam toho mnoho o této zákeřné nemoci, ale toto je pro mě v tuto chvíli nejdůležitější...


Je nutné zdůraznit, že onemocnění FIP není samo o sobě přenosné a nakažlivé. Při propuknuté nemoci již nedochází k vylučování koronavirů (jsou pohlceny makrofágy) do vnějšího prostředí, proto již nemocná kočka není infe Kční pro ostatní kočky ve svém okolí.

Zdroj: http://www.modrykocour.cz/rady/zdravi-kocoure/fip.

Kamaradka našla kocourka u popelnic cca rok a půl stáří. Měl stejné příznaky jako ten váš, tak mu moc nadějí nedávala, ale pak po delším vyšetřování u veta měl tasemnici jak šňůru od prádla. Ale bylo to peklo. Věřte, že i když vezmete koťátko od chovatele není vyhráno. Já jsem si ho koupila před dvěma lety. Koťátko bylo uslzené a chroptilo/Cena 3000 Kč bez PP/paní říkala, že je vše vpoho protože britky mají krátký čumáček, že to tvrdí i její vet a proto špatně dýchá. Jelikož v té době jsem o kočkách nevěděla nic a teď se neustále učím, jako my všichni, tak jsem tomu i věřila a taky mi ho bylo líto, neboť týden před tím jsem přišla o pejska po 15-ti letech. Po návštěvě u veta to bylo nachlazení, rýma, no hrůza. Takže chci jen říct, že ani chovatelé nejsou výhra. Jestli máte s tímto útulkem již zkušenost a dobrý tak chci jenom říct
, je to dobře. Bohužel i tohle se může stát, je to život.Držím vám palce při dalším výběru koťátka.Hodně štěstí.

kokes napsal(a):
Kamaradka našla kocourka u popelnic cca rok a půl stáří. Měl stejné příznaky jako ten váš, tak mu moc nadějí nedávala, ale pak po delším vyšetřování u veta měl tasemnici jak šňůru od prádla. Ale bylo to peklo. Věřte, že i když vezmete koťátko od chovatele není vyhráno. Já jsem si ho koupila před dvěma lety. Koťátko bylo uslzené a chroptilo/Cena 3000 Kč bez PP/paní říkala, že je vše vpoho protože britky mají krátký čumáček, že to tvrdí i její vet a proto špatně dýchá. Jelikož v té době jsem o kočkách nevěděla nic a teď se neustále učím, jako my všichni, tak jsem tomu i věřila a taky mi ho bylo líto, neboť týden před tím jsem přišla o pejska po 15-ti letech. Po návštěvě u veta to bylo nachlazení, rýma, no hrůza. Takže chci jen říct, že ani chovatelé nejsou výhra. Jestli máte s tímto útulkem již zkušenost a dobrý tak chci jenom říct
, je to dobře. Bohužel i tohle se může stát, je to život.Držím vám palce při dalším výběru koťátka.Hodně štěstí.

Moc děkuji! Jsem od příjezdu domů na netu a hledám nového člena rodiny...protože jinak se asi zblázním žalem.

Chápu co teď prožíváte. Je jedno jestli máte zvířátko den, dva, rok nebo deset let. Prostě když se stane členem rodiny je to kamarád. Věřím, že brzy najdete toho pravého člena rodiny. Podle toho jak píšete máte zvířádka moc ráda a chcete jim pomoct. Tak hodně zdaru a štěstí. Určitě brzy najdete toho pravého který vam vše vynahradí.

Urcite najedete dalsiho kamarada, kdyz se styska i kocourkovi... Jen bych asi koukala jinam nez to depozita odkud byl... Nerikam, ze se o ciciny straji spatne, jen bych mela obavu, ze by cica mela FIP take, urcite tam byl nez se to zacalo projevovat a jak jste sama psala, nez se to projevuje, je to infekcni... Nebo bych kote pred odvozem domu vzala k vetovi na testy... Hodne zdaru pri hledani milacka...

fikovnice napsal(a):
Moc vám všem děkuji! Je mi stále hrozně, nepopsatelně hrozně.
Vet mi řekl, že má pro mě jedinou pozitivní informaci: že nemoc není přenosná na druhého kocoura. Původcem je zmutovaný koronavirus a prý tato zmutovaná varianta už není přenosná. Můj kocour je od mého příjezdu smutný, také jen leží, chvíli kamaráda hledal a teď smutně leží.
Tento můj kocour je z téhož útulku, resp. Depozita, takže já paní znám od října předloňského roku, kdy jsem kocourka adoptovala. Takže právě znalost prostředí, byla jsem tam nejednou, mě vedla k tomu vzít si parťáka zase právě od nich. A narovinu - já je z ničeho neviním. I když se kočkami zabývají mnohem déle, tak FIP prý postupuje velmi rychle, a myslím, že i kdyby jeli za vetem dříve, tak léčba neexistuje. Já jsem diagnózu uspíšila - tím, že se mi kocourek prostě "nezdál" a snad mu alespon zkrátila trápení. On se měl hodně k jídlu a to bylo asi pro ně matoucí. Ve velkém množství koček si už ale asi nemuseli všimnout, že se v jídle spíše nimrá a že se mu špatně polyká. I když ještě včera u mě si poradil se syrovým masem...tak si říkám, že než umřel, tak aspoň ochutnal toto - protože po něm doslova šílel. Dnes se hnal ke kapsičce a tu už právě jen tak "rozvrtal" a moc toho nesnědl. Ale stejně ta chuť k jídlu mi pořád říkala, že sice je určitě nějak neocný, ale snad ne vážně. Stejně jako Lavacca, ani já jsem na FIP ani nepomyslela.
Byl tak šťastný, že už má konečně domov, dnes, když jsem jej dávala do přepravky a jeli jsme za vetem, tak plakal, že o ten domov zase přijde. Tak jsem jej z té přepravky vyndala, zabalila do deky a to se uklidnil. Ale u veta v ordinaci, když jsem viděla výrazy obou doktorů...bylo to jasné, že je zle, moc zle.

Tak aspoň jedna pozitivní zpráva - že to domácí kocour chytit nemůže.

Jinak jsem také pro pořídit nového chlupáčka, přivede vás i kocoura na jiné myšlenky. ;) Osobně bych zase hledala spíše kotě /popř. Teda hravou dospělou kočku/, aby si s ní kocour mohl brzy hrát, když dle popisu zkoušel nalákat kocourka ke hře takhle brzy po seznámení.

Tak šťastnou ruku při výběru nového člena rodiny, dejte určitě vědět, která číča bude tou šťastnou. ;)

kubi napsal(a):
Urcite najedete dalsiho kamarada, kdyz se styska i kocourkovi... Jen bych asi koukala jinam nez to depozita odkud byl... Nerikam, ze se o ciciny straji spatne, jen bych mela obavu, ze by cica mela FIP take, urcite tam byl nez se to zacalo projevovat a jak jste sama psala, nez se to projevuje, je to infekcni... Nebo bych kote pred odvozem domu vzala k vetovi na testy... Hodne zdaru pri hledani milacka...

Jo, s tímto souhlasím. Buď bych si vybírala jinde či vzala kotě od nich, ale nechat ho otestovat, aby to nebylo to samé za chvíli... :( Dle mého se to tam dostalo s nějakou číčou a jen tak se toho nezbaví... :(.

kokes napsal(a):
Kamaradka našla kocourka u popelnic cca rok a půl stáří. Měl stejné příznaky jako ten váš, tak mu moc nadějí nedávala, ale pak po delším vyšetřování u veta měl tasemnici jak šňůru od prádla. Ale bylo to peklo. Věřte, že i když vezmete koťátko od chovatele není vyhráno. Já jsem si ho koupila před dvěma lety. Koťátko bylo uslzené a chroptilo/Cena 3000 Kč bez PP/paní říkala, že je vše vpoho protože britky mají krátký čumáček, že to tvrdí i její vet a proto špatně dýchá. Jelikož v té době jsem o kočkách nevěděla nic a teď se neustále učím, jako my všichni, tak jsem tomu i věřila a taky mi ho bylo líto, neboť týden před tím jsem přišla o pejska po 15-ti letech. Po návštěvě u veta to bylo nachlazení, rýma, no hrůza. Takže chci jen říct, že ani chovatelé nejsou výhra. Jestli máte s tímto útulkem již zkušenost a dobrý tak chci jenom říct
, je to dobře. Bohužel i tohle se může stát, je to život.Držím vám palce při dalším výběru koťátka.Hodně štěstí.

A ještě chci i já Vám popřát, ať zažijete co nejvíce společných let s kočičím parťákem a ať se Vám vyhýbají nemoci; ta mého kocourka je snad nejzákeřnější. Vůbec ale vůbec to psychicky nedávám. Vše se slilo v jeden obrovský smutek se ztrátou maminky a teď toho drobka. Mám pocit, že tentokrát už to neustojím. Můj kocour vycítil, že se něco děje - střídavě smutně polehává (jinak by v tuto chvíli řádil a chtěl si hrát) a střídavě chodí za mnou do postele, vyleze mi na prsa a přede (to také nedělá až tak často).
A navíc mě úplně drtí výčitky svědomí. Na rady z útulku, že nesmí tak moc jíst, jsem jej odháněla od misky (to je největší záhadou - kdykoli jsem šla krmit, tak se přihnal, přitom v článcích o FIP píší, že nechutenství je jeden z nejtypičtějších příznaků)...a on chudák měl už možná problémy s polykáním. Dr. řekla, že už může mít nálety (vřídky) i na jícnu, do toho měl tu rýmu a oči, z nichž jsem prostě poznala, že se něco zlého děje. Kdoví, třeba ještě pár dní mohl u mě být a užít si svého "vlastního domova". Teď nad tím přemýšlím - jak strašně rád na mně ležel v posteli a předl a předl (tak si říkám, že to přece ještě nemuselo být terminální stadium a že až by mu bylo opravdu zle, tak bych s ním jela na uspání; já nevím, co je dobré rozhodnutí, třeba u mě mohl ještě týden být a netrápit se...).
Takovej drobek malej - jak byl rád, že už má toho "svého člověka".

Jste všichni moc fajn, jsem vám vděčná za vaše povzbudivé příspěvky. Čekala jsem opravdu všechno možné, ale takovouto hrůzu ne. Celkem se vyznám v lidských nemocech, ve zvířecích mnohem méně, o kočičí FIP jsem sice věděla, ale to jen povrchně. To, co jsem zatím stačila načíst, koresponduje s tím, co mi řekl ten dnešní vet: že prý koronaviry je promořena téměř celá populace koček (nebo alespoň veliké procento), ale jen v minimu případů virus zmutuje do této hrůzné podoby. Vliv na to může mít např. Slabá imunita, což by sedělo s tím, že malý byl někdy kolem Vánoc prý nemocný - měl rýmu (ale už se také mohla projevovat FIP).
Jsem z Brna...a kromě toho, že pořád pláču, tak jsem také začala hledat po útulcích, zatím mi tam nikdo nepadl do oka. Vím, že toto není inzerce, ale kdybyste třeba někdo měl nějaký tip - jsem zatížená na mourovaté kocoury - pokud mají např. Bílou náprsenku, tak to je ještě bonus navíc - viz výše fotky maličkého.
K tomu depozitu - myslím, že tam teď nemají vhodného kocourka k adopci. A zatím jsem FIP nenastudovala až tak podrobně, abych pochopila, jestli se virus (nezmutovaný) snadno přenáší (i když předpokládám, že ano). Chápu to tak, že tedy většina koček je koronaviry zamořena (jedná se o určitý subtyp), ale jen malé procento dostane tuto hroznou nemoc. Kdoví, možná můj kocour má tento virus (v nezmutované podobě) v sobě také.
Jinak opět souhlasím s Lavaccou - budu se poohlížet po stejně starém prckovi - kolem toho půl roku, protože mi přišlo, že to mému kocourovi vyhovovalo. Rozhodně bych nechtěla staršího než je on (psala jsem to výše, ale ještě zopakuji, že je jarní kotě z roku 2013).

lavacca napsal(a):
Tak aspoň jedna pozitivní zpráva - že to domácí kocour chytit nemůže.

Jinak jsem také pro pořídit nového chlupáčka, přivede vás i kocoura na jiné myšlenky. ;) Osobně bych zase hledala spíše kotě /popř. Teda hravou dospělou kočku/, aby si s ní kocour mohl brzy hrát, když dle popisu zkoušel nalákat kocourka ke hře takhle brzy po seznámení.

Tak šťastnou ruku při výběru nového člena rodiny, dejte určitě vědět, která číča bude tou šťastnou. ;)

Budu se snažit sehnat parťáka co nejdříve, a samozřejmě dám vědět. Pokud bych měla najít ještě nějaké minipozitivum na té hrůze, tak je to také to, že ten můj kocour mě opravdu nezklamal ve svém pohodářství, mírnosti a vstřícnosti vůči úplně novému "vetřelci". Bylo to až dojemné, jak na něj stále vrkal. Co vím, tak to dělají buď mámy kočky na koťata, anebo trošku jiné vrkání zase provozují kocouři, když mají zájem se pářit s kočkou. Vzhledem k tomu, že ten můj kluk je už téměř rok kastrovaný, tak i toto odpadá a prostě nového kamaráda uvítal. Já byla nešťastná z pasivity malého a přitom bůhví jak mu bylo. To je pro mě jedna z největších záhad, kterou asi nerozluštím. Píšu o tom v nějakém příspěvku výše.
Jinak se všem omlouvám, že tu svoji diskusi tak natahuji, ale jsem sama s tím mým milovaným kocourem a mám úplně strašnou potřebu se z toho žalu alespoň vypsat.

Fikovnice: chápu, že vám moc dobře není, ale berte to trošku s nadhledem. Vzala jste si kotě, které - bohužel - bylo stejně odsouzené k smrti. Nedělejte si výčitky, že jste něco udělala špatně (třeba, že jste ho odháněla od žrádla), nemáte věšteckou kouli a dělala jste to s dobrým úmyslem. Měla jste ho pouhé dva dny. Já jsem před pár týdny pohřbila fenku, měla jsem ji 16 let. Byla už hodně nemocná, nakonec jsem zavolala veta, aby ji utratil, už to bylo pro ni trápení. A věřte, že na chovatelství je úplně nejhorší rozhodnout, kdy už je ten čas... Stále si říkám, co kdyby se její zdravotní stav ještě alespoň na chvilku zlepšil? Nezlepšil, vím to, ale červ pochybností tu je stále. Vy jste alespoň tohoto rozhodování byla ušetřena. Mám celý život několik zvířat, i když smrt každého z nich je bolestná, tím, že jich mám víc, tak to nebolí tak moc - jestli rozumíte. Takže hledejte náhradu - zítra se taky zeptám. Do Brna jezdím často, mohla bych ho přivézt. Koťátko Mourka (opravdu krásného) jsem měla, ale už v létě šel k novým majitelům. Zdá se, že asi nemáte žádnou rodinu a proto jste na ty kočky možná upnutá víc, než je zdrávo (nic ve zlém!). Psala jste o nějakých kamarádech, se kterými máte jet na prodloužený víkend. Nebylo by dobré s nimi vyrazit hned zítra alespoň někam posedět, jít na kávu? Myslím, že by Vám to hodně pomohlo. Hlavně zase až tak moc nespěchejte s pořízením nového, abyste zase nenarazila a nevzala první kotě, co uvidíte! Pořádně prověřte, od koho a z jakých podmínek kotě je! Druhý takový malér bych vám fakt nepřála.

koňadra napsal(a):
Fikovnice: chápu, že vám moc dobře není, ale berte to trošku s nadhledem. Vzala jste si kotě, které - bohužel - bylo stejně odsouzené k smrti. Nedělejte si výčitky, že jste něco udělala špatně (třeba, že jste ho odháněla od žrádla), nemáte věšteckou kouli a dělala jste to s dobrým úmyslem. Měla jste ho pouhé dva dny. Já jsem před pár týdny pohřbila fenku, měla jsem ji 16 let. Byla už hodně nemocná, nakonec jsem zavolala veta, aby ji utratil, už to bylo pro ni trápení. A věřte, že na chovatelství je úplně nejhorší rozhodnout, kdy už je ten čas... Stále si říkám, co kdyby se její zdravotní stav ještě alespoň na chvilku zlepšil? Nezlepšil, vím to, ale červ pochybností tu je stále. Vy jste alespoň tohoto rozhodování byla ušetřena. Mám celý život několik zvířat, i když smrt každého z nich je bolestná, tím, že jich mám víc, tak to nebolí tak moc - jestli rozumíte. Takže hledejte náhradu - zítra se taky zeptám. Do Brna jezdím často, mohla bych ho přivézt. Koťátko Mourka (opravdu krásného) jsem měla, ale už v létě šel k novým majitelům. Zdá se, že asi nemáte žádnou rodinu a proto jste na ty kočky možná upnutá víc, než je zdrávo (nic ve zlém!). Psala jste o nějakých kamarádech, se kterými máte jet na prodloužený víkend. Nebylo by dobré s nimi vyrazit hned zítra alespoň někam posedět, jít na kávu? Myslím, že by Vám to hodně pomohlo. Hlavně zase až tak moc nespěchejte s pořízením nového, abyste zase nenarazila a nevzala první kotě, co uvidíte! Pořádně prověřte, od koho a z jakých podmínek kotě je! Druhý takový malér bych vám fakt nepřála.

Děkuju i Vám! Máte pravdu: jsem na kočky (ale obecně na zvířata) hodně upnutá, ale to už od dětství. Teď jsem ve středním věku. Nadhledu teď nejsem schopna - víte, když Vám umře maminka (nečekaně), před pár lety táta, jsem jedináček a o prázdninách jsem se rozešla s "ex", tak je to opravdu hodně bezvýchodná situace. Opakované snahy o dítě také nevyšly...
Naštěstí kamarádů mám opravdu hodně - na nějaké posezení u kávy, u vína, apod. Chodíme celkem často. Ale, jak jsem už psala, dnes se všechno to, co se stalo (zapomněla jsem napsat, že jsem před pár měsíci vážně onemocněla), slilo do opravdu nepopsatelného smutku. A vím, že kdybych ten smutek a třeba slzy v sobě zadržovala, tak je to horší, než dát tomu smutku průchod.
Co se týká toho rozhodování o ukončení života našich parťáků, tak jsem to bohužel již také opakovaně zažila, naposledy s kocourem, kterého jsem měla 12 let - se selháním ledvin (a bylo to také strašně těžké), i jsem to tady na FAUNĚ psala v nějaké diskuzi.
Škoda, že Váš mourek už je v nové rodině, ale pokud se tam má dobře, tak je to fajn.
I přes tuto špatnou a hlavně nečekanou zkušenost, bych celkem ráda zase pomohla nějakému kocourkovi z útulku či z depozita. Ale pokud se poptáte i Vy ve svém okolí, budu ráda. Je ale pravdou, že bych chtěla raději kotě již naočkované, odčervené (ráda za to připlatím), protože karanténu v malém bytě není moc reálné provozovat. I když celý ten můj případ s kocourkem ukazuje, že i očkování, odčervení, odparazitování nakonec nezabrání tomu, co se stalo.
I Vám rozumím, že když máte zvířat více, tak je jejich odchod o něco méně bolestný než kdybyste byla upnutá na jedno. Já myslím, že mě to tak vzalo proto, že uplynula zatím velmi krátká doba od smrti mámy.
Vám přeji, ať se pokud možno nemoci Vašim zvířatům, ale hlavně Vám, vyhýbají jak je to jen možné.

Tak jsem se teď ještě dočetla, že FIP je pro kočky smrtelná ve 100% případů. Dále, že existuje očkování proti tomuto onemocnění, ale podle několika článků, které jsem četla, toto očkování nebývá v těch běžných a základních očkovacích schématech. Proč, to nevím... Třeba pro někoho tyto moje informace a hlavně průběh a příznaky onemocnění u mého kocourka můžou být užitečné.

Když není možná karanténa, bude lepší počkat. Nebrala bych do bytu, kde bylo
nemocné kotě, brzy další.

Existuje vakcinace proti FIP, jedná se o intranasální (aplikace na nosní sliznice) typ. Není prokázaná spolehlivost
- cituji z :
http://www.modrykocour.cz/rady/zdravi-kocoure/fip.

Mozna se zkuste podivat tady: http://kociciprani.cz/kocky. Je tam sposta kocicaku hledajici domov, kdyz si zadate svuj kraj, treba se najde kocourek pro vas...

A toto na mne vyskočilo jak jsem otevřela ifaunu: https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/2426368/davidek-a-gabinka-3-mes-velci-mazlici/.

fikovnice napsal(a):
Děkuju i Vám! Máte pravdu: jsem na kočky (ale obecně na zvířata) hodně upnutá, ale to už od dětství. Teď jsem ve středním věku. Nadhledu teď nejsem schopna - víte, když Vám umře maminka (nečekaně), před pár lety táta, jsem jedináček a o prázdninách jsem se rozešla s "ex", tak je to opravdu hodně bezvýchodná situace. Opakované snahy o dítě také nevyšly...
Naštěstí kamarádů mám opravdu hodně - na nějaké posezení u kávy, u vína, apod. Chodíme celkem často. Ale, jak jsem už psala, dnes se všechno to, co se stalo (zapomněla jsem napsat, že jsem před pár měsíci vážně onemocněla), slilo do opravdu nepopsatelného smutku. A vím, že kdybych ten smutek a třeba slzy v sobě zadržovala, tak je to horší, než dát tomu smutku průchod.
Co se týká toho rozhodování o ukončení života našich parťáků, tak jsem to bohužel již také opakovaně zažila, naposledy s kocourem, kterého jsem měla 12 let - se selháním ledvin (a bylo to také strašně těžké), i jsem to tady na FAUNĚ psala v nějaké diskuzi.
Škoda, že Váš mourek už je v nové rodině, ale pokud se tam má dobře, tak je to fajn.
I přes tuto špatnou a hlavně nečekanou zkušenost, bych celkem ráda zase pomohla nějakému kocourkovi z útulku či z depozita. Ale pokud se poptáte i Vy ve svém okolí, budu ráda. Je ale pravdou, že bych chtěla raději kotě již naočkované, odčervené (ráda za to připlatím), protože karanténu v malém bytě není moc reálné provozovat. I když celý ten můj případ s kocourkem ukazuje, že i očkování, odčervení, odparazitování nakonec nezabrání tomu, co se stalo.
I Vám rozumím, že když máte zvířat více, tak je jejich odchod o něco méně bolestný než kdybyste byla upnutá na jedno. Já myslím, že mě to tak vzalo proto, že uplynula zatím velmi krátká doba od smrti mámy.
Vám přeji, ať se pokud možno nemoci Vašim zvířatům, ale hlavně Vám, vyhýbají jak je to jen možné.

Každý to máme jiné, to je fakt. Já jsem asi povahově podobná vám - taky se div nesložím, když nám odejde jedno zvíře, i když jich je doma vícero. Ale ke každému si člověk vytvoří určitý vztah a ten mu ani jiné zvíře nenahradí. I když pomáhají to snést už jen tím, že se musí obstarat a chtějí se pomazlit, atd. Takže člověk na to na chvíli zapomene.

Taky se mi líbí klasičtí mourci - před téměř 6 lety jsme přišli o mouráčka a já to kolem toho dne ztráty pořád prožívám znovu. Tehdy jsem měla pocit, že mi pukne srdce bolestí. Bylo to hrozný. A ač jsme v té době měli další čičiny, tohle byl prostě originál, který zůstane napořád v srdíčku.

Jinak bych pro jistotu vše doma vyprala, vytřela, atd. Aby případně nějaké spóry nezůstaly i doma. Sice se všude píše, že se to přenáší jen fyzickým kontaktem, ale čert ví no... Tohle ničemu neublíží. ;)

Osobně bych se vyhnula výběru z útulku z Vysočiny. Dle mého infa to tam není úplně ok.

kubi napsal(a):
A toto na mne vyskočilo jak jsem otevřela ifaunu: https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/2426368/davidek-a-gabinka-3-mes-velci-mazlici/.

Jsou hezouncí, ale je tam psáno " Mají se moc rádi, nechci je rozdělit, proto pouze společně a do bytu. " a zadavatelka asi hnedka místo 1 mít 3 nebude chtít... I když kdoví, třeba padnou do oka. :).

fikovnice napsal(a):
Ahoj milovníci koček. Obracím se na vás s následujícím dotazem.Myselela jsem, že se vám představím podle ip adresy a trochu se virtuálně přiblížím - že byste mě třeba někteří poznali podle ip. No nic... Mám kocoura z útulku, v listopadu mi umřela maminka a zůstala jsem sama s kocourem v bytě, přičemž ale jezdíváme i na chalupu, kde kocour chodí ven a převážně se baví lovením myší. Teď se mi naskytla příležitost odjet s kamarády na výlet - jednalo by se časově od čtvrtka večer do asi neděle odpol. - večer, to vše až cca za 2 měsíce, takže není to úplně aktuální. A můj dotaz zní: Myslíte, že si můžu dovolit kocoura nechat takovouto dobu samotného v bytě? Myslím, že s dostatkem granulí a vody by přežil, ale jinak? Máte s tím nějakou zkušenost? Upřímně spíše ten výlet zavrhnu, ale říkala jsem si, že se zeptá ještě tady na váš názor. Dopředu děkuji.

Já bych se toho nebála, dva měsíce nemusí stačit, aby si kocour zvykl na novou kočičku, takže ento výlet bych nechala, jak je, kocoura zásobila jídlem i pitím a našel.li by se někdo, kdo by se zastavil, zkontroloval, uda pití není vylito (jídlo bych zase až tak neřešila), zda kálecí misky nejsou plné a kocoura trošku pomazlil, bylo by to tím lepší. Ale vydrží bez problémů. Pak bych mu pořídila kočičího kamaráda, a byla připravena na další výlety.

Přijměte soustrast nad úmrtím maminky, mne to potkalo o něco dříve. A neseďte doma,.

lavacca napsal(a):
Jsou hezouncí, ale je tam psáno " Mají se moc rádi, nechci je rozdělit, proto pouze společně a do bytu. " a zadavatelka asi hnedka místo 1 mít 3 nebude chtít... I když kdoví, třeba padnou do oka. :).

Je tak to jsem si nevsimla... Necetla jsem to, jen jsem si vsimla, ze je tam mouracek...

Ahoj kočkaři!
Zas vám všem děkuju, že píšete. Jste moc fajn!
Jak píše "Kubi", tak ten inzerát jsem měla na očích jako jeden z prvních, už si jej přesně nepamatuju, ale chci určitě jen jednoho člena rodiny navíc, a nevím, zda koťátka nebyla moc malá...? (ještě jednou na to kouknu)
O intranazálním očkování jsem se také dočetla a po této zkušenosti budu asi o něm uvažovat - u nového člena rodiny a poptám se i jestli je to vhodné i pro "pana domácího kocoura" . Ten je mimochodem špatný - ne zdravotně, ale hledá kamaráda, mňouká, naříká - to jsem fakt nečekala.
S tou karanténou - znovu jsem to zjišťovala u dr. - kotě již nebylo infe Kční. A při té příležitosti jsem si vzpomněla na úplně stejný případ před pár roky mého kamaráda - pořídil svému kocourovi kočičího parťáka a ten mu za nějakou dobu na FIP také umřel (jenže tam bylo podezření, že to na kotě přenesl domácí kocour a virus v menším organismu kotěte zmutoval, kdežto u velkého zůstal virus v nezmutované podobě nezpůsobující FIP).
Jak píše "Lavacca", každý to máme jiné - a já odchodů svých blízkých (nejen zvířat) zažila už strašně moc, bohužel také velmi tragických odchodů. A včera to kotě mě "vzalo" nečekaně moc, prostě se těch tragédií už nějak nahromadilo hodně.

fikovnice napsal(a):
Ahoj kočkaři!
Zas vám všem děkuju, že píšete. Jste moc fajn!
Jak píše "Kubi", tak ten inzerát jsem měla na očích jako jeden z prvních, už si jej přesně nepamatuju, ale chci určitě jen jednoho člena rodiny navíc, a nevím, zda koťátka nebyla moc malá...? (ještě jednou na to kouknu)
O intranazálním očkování jsem se také dočetla a po této zkušenosti budu asi o něm uvažovat - u nového člena rodiny a poptám se i jestli je to vhodné i pro "pana domácího kocoura" . Ten je mimochodem špatný - ne zdravotně, ale hledá kamaráda, mňouká, naříká - to jsem fakt nečekala.
S tou karanténou - znovu jsem to zjišťovala u dr. - kotě již nebylo infe Kční. A při té příležitosti jsem si vzpomněla na úplně stejný případ před pár roky mého kamaráda - pořídil svému kocourovi kočičího parťáka a ten mu za nějakou dobu na FIP také umřel (jenže tam bylo podezření, že to na kotě přenesl domácí kocour a virus v menším organismu kotěte zmutoval, kdežto u velkého zůstal virus v nezmutované podobě nezpůsobující FIP).
Jak píše "Lavacca", každý to máme jiné - a já odchodů svých blízkých (nejen zvířat) zažila už strašně moc, bohužel také velmi tragických odchodů. A včera to kotě mě "vzalo" nečekaně moc, prostě se těch tragédií už nějak nahromadilo hodně.

Píšou, že jsou 3 měsíční (ač dle fotek bych jim teda tipla méně, ale možná jsou to fotky staršího data).
Jo, takhle. No, bylo by to aspoň v něčem pozitivní, pokud to fakt nemohlo na nikoho už přenést.

Právě, někdy se to teda hrozně nahromadí...doufám hlavně za vás, že už to byla ta poslední špatná kapka a od teď už bude jen a jen lépe.

Asi bych se nebala vzit i mladsi nez pul roku, ale starsi nez pul roku bych asi nebrala...

Přeji vám hezký pozdní večer (i když teď už asi všichni spíte ,
část dne jsem strávila hledáním inzerátů, další část dne pak telefonováním a mailováním na tyto inzeráty. Něco je rozjednané, ale zatím určitě ne stoprocentně; ta koťata, co se mi líbila nejvíc a jsou také ode mě nejblíže, tak se zadavatelka inzerátu dosud neozvala (škoda - byl tam kocourek podobný tomu, co jsme jej museli nechat utratit).
Můj kocour dnes pro změnu naprosto šíleně zlobí, ale fakt tak, jak už dlouho ne. Celej večer mňaučí, naříká, trhá papíry, zrovná teď zase naříkavě mňouká. To u něj znamená, že by chtěl ven...anebo varianta č.2 - že ještě nezapomněl na kotě a volá ho. Jak už jsem psala já i jiní, asi se dá na každém neštěstí najít i třeba něco pozitivního. Pro mě je to zjištění, že můj kocour společnost uvítá a pevně doufám, že se tak bude chovat i k jinému kočičímu kamarádovi. Jak jste tady někdo psal o věku kotěte, já bych právě ideálně chtěla cca půlroční, tj. Už ne "miminko". Přece jen - po nemoci už chodím do práce a půlroční kotě nevyžaduje tolik péče jako třeba 3-měsíční. Také mě překvapila nevědomost některých lidí (chovatelů, útulkářů) o FIP v tom smyslu, že mi říkali, že tak nejméně 3-měsíční karanténa, že to může chytit můj kocour atd. Když už jsem byla těmi řečmi nalomená, tak jsem zavolala 3 NEZÁVISLÝM vetům (mým známým), přečetla x článků, ale hlavně info od vetů je pro mě směrodatné, a to je takové, že můj kocour nic chytit nemůže, žádná karanténa není zapotřebí, neboť zvíře, které už má FIP rozjetou (což drobek s velkým břichem plným vody měl) už virus nevylučuje.

lavacca napsal(a):
Píšou, že jsou 3 měsíční (ač dle fotek bych jim teda tipla méně, ale možná jsou to fotky staršího data).
Jo, takhle. No, bylo by to aspoň v něčem pozitivní, pokud to fakt nemohlo na nikoho už přenést.

Právě, někdy se to teda hrozně nahromadí...doufám hlavně za vás, že už to byla ta poslední špatná kapka a od teď už bude jen a jen lépe.

Ještě jsem zapomněla poděkovat za Vaše přání...dnes jsem o tom, co se stalo, říkala spoustě mým známým, byli z toho také nešťastní a říkali mi to, co Vy: že doufají, že už se to jednou musí obrátit. Mám za sebou bezkonkurenčně můj nejhorší rok v životě a říkala jsem si, že třeba ten rok 2015 už bude lepší. Po úmrtí kocourka teď vkládám naději do nového roku dle čínského kalendáře, což prý je 18.2., tak ještě měsíc... .
Doufám, že se tady na diskusích budeme nadále potkávat, a kdyby náhodou někdo věděl o nějakém mourkovi (třeba s bílými znaky, ale to už si asi moc vymýšlím ), tak mi, prosím, dejte vědět.

kubi napsal(a):
Mozna se zkuste podivat tady: http://kociciprani.cz/kocky. Je tam sposta kocicaku hledajici domov, kdyz si zadate svuj kraj, treba se najde kocourek pro vas...

Ještě jsem se chtěla zeptat "Kubi": jak pokračuje seznamování kočiček? Je vše OK? Moc Vám přeju, ať si kočky vzájemně sednou, je poznat, že u Vás se mají dobře .

Seznamování probíhá v rámci možností... Už jsme kočičky včera nechávali společně, aby si na sebe zvykaly... Sísa (ta starší) už neutíká jakmile ji spatří nebo slyší... Vyčkává, zasyčí, zavrčí, stáhne se, pak počká očuchá jí, zasyčí, zavrčí, schová se... A všelijaké podobné obdoby... Když už má malé plné zuby tak se běží někam schovat a malá pak řádí kde může... Včera už v jednu chvíli spaly obě na jednom okně... Sice mezi sebou měly tak půl metru, ale už to byl úspěch... Postupně se pak malá přibližovala a když už byla zase moc blízko, tak se zase syčelo... Na noc jsou každá jinde, aby se Sísa v klidu vyspala, jinak spí jen na půl oka a myslím, že si potřebuje odpočinout... Ráno jsme je na chvíli pustili k sobě a pak jsme je zase zavřeli zvlášť jen pro jistotu, až přijdeme domů, musíme pořádně pomuchlat Sisi, aby nebyla uražená... A pak se zase nechá volný průchod seznamování...

Fikovnice: tak mě napadlo, proč chcete zrovna a jen kocourka? Vždyť si můžete vzít i kočičku, Váš kocour je vykastrovaný a kočka by byla určitě taky. Já jen, že by se Vám tím otevřelo více možností mít zvířátko, které chcete. A soužití kočky a kocoura bude ještě méně problémové než dvou kocourů. Taky bych až tak netrvala striktně na stáří 1/2 roku, klidně bych šla do stáří zvířete 3 měs. - rok. To roční kotě je ještě pořád hravé a na tom 3 měsíčním za pár týdnů stejně nepoznáte, že je cca o rok mladší než Váš kocour. Zase to mladší se lépe přizpůsobí chodu Vaší domácnosti, to starší může už mít i nějaké zlozvyky. Zkouškám se také ptát, ale zatím nic vhodného jsem nenašla. Nedívám se na inzeráty, to jistě děláte sama, ale spíš u svých známých, o kterých vím, že mají kočky v pořádku. Koček jsou mraky, ale vždycky, když člověk začne shánět nějakou dle svých představ, tak nějak záhadně zmizí .

Dobrej. Koukám, že se furt moc snažíte. Moc přeji. Jak jsem pochopila z vašeho psaní tak jste asi s jihomoravského kraje. Jsem od Plzně. Možná je to škoda, že jsem tak daleko. Dcera před dvěma lety přinesla domu čičinu krásně mourovatou. Vypadala jak tygřík. Ta paní co jí koťátko dala každou chvíli nějakou nabizí.Je to sice jen vesnická kočka, ale koťatka jsou vždy hezoučká. Já moc nerada píšu, ráda bych si s váma popovídala/to mi jde líp /.Mějte se moc hezky.

kokes napsal(a):
Dobrej. Koukám, že se furt moc snažíte. Moc přeji. Jak jsem pochopila z vašeho psaní tak jste asi s jihomoravského kraje. Jsem od Plzně. Možná je to škoda, že jsem tak daleko. Dcera před dvěma lety přinesla domu čičinu krásně mourovatou. Vypadala jak tygřík. Ta paní co jí koťátko dala každou chvíli nějakou nabizí.Je to sice jen vesnická kočka, ale koťatka jsou vždy hezoučká. Já moc nerada píšu, ráda bych si s váma popovídala/to mi jde líp /.Mějte se moc hezky.

Take jsem od Plzne a udavali jsme kotatka, zatoulala se k nam prohladla, nastydla, vyhladovela... Samozrejme bez kocky...

kubi napsal(a):
Seznamování probíhá v rámci možností... Už jsme kočičky včera nechávali společně, aby si na sebe zvykaly... Sísa (ta starší) už neutíká jakmile ji spatří nebo slyší... Vyčkává, zasyčí, zavrčí, stáhne se, pak počká očuchá jí, zasyčí, zavrčí, schová se... A všelijaké podobné obdoby... Když už má malé plné zuby tak se běží někam schovat a malá pak řádí kde může... Včera už v jednu chvíli spaly obě na jednom okně... Sice mezi sebou měly tak půl metru, ale už to byl úspěch... Postupně se pak malá přibližovala a když už byla zase moc blízko, tak se zase syčelo... Na noc jsou každá jinde, aby se Sísa v klidu vyspala, jinak spí jen na půl oka a myslím, že si potřebuje odpočinout... Ráno jsme je na chvíli pustili k sobě a pak jsme je zase zavřeli zvlášť jen pro jistotu, až přijdeme domů, musíme pořádně pomuchlat Sisi, aby nebyla uražená... A pak se zase nechá volný průchod seznamování...

Jeste dodam: Uz si spolu zacaly kociny hrat, sice zatim jen na honenou, ale je to vtipne

Dobrý den všem!
Koukám, že u "Kubi" se vše posouvá správným směrem...což je moc dobře!
Já už měla schůzku s paní, která má vhodného kocourka - jsou mu 4, 5 měsíce. Paní má nějaký miniútulek. Já řekla pravdivě, co se u nás stalo a paní se šprajcla, že prý kotě vypiplala a že se stoprocentně nakazí. Dala mi dokonce číslo na svého veta, ten mi potvrdil to, co jsem již věděla - že zvíře onemecnělé FIP již není vůbec infe Kční. Přesto je to zatím "zaseknuté" a od včera paní nekomunikuje vůbec. Tak nevím... .

kokes napsal(a):
Dobrej. Koukám, že se furt moc snažíte. Moc přeji. Jak jsem pochopila z vašeho psaní tak jste asi s jihomoravského kraje. Jsem od Plzně. Možná je to škoda, že jsem tak daleko. Dcera před dvěma lety přinesla domu čičinu krásně mourovatou. Vypadala jak tygřík. Ta paní co jí koťátko dala každou chvíli nějakou nabizí.Je to sice jen vesnická kočka, ale koťatka jsou vždy hezoučká. Já moc nerada píšu, ráda bych si s váma popovídala/to mi jde líp /.Mějte se moc hezky.

Škoda, že jsme tak daleko od sebe... Také jsem povídavý typ .

fikovnice napsal(a):
Dobrý den všem!
Koukám, že u "Kubi" se vše posouvá správným směrem...což je moc dobře!
Já už měla schůzku s paní, která má vhodného kocourka - jsou mu 4, 5 měsíce. Paní má nějaký miniútulek. Já řekla pravdivě, co se u nás stalo a paní se šprajcla, že prý kotě vypiplala a že se stoprocentně nakazí. Dala mi dokonce číslo na svého veta, ten mi potvrdil to, co jsem již věděla - že zvíře onemecnělé FIP již není vůbec infe Kční. Přesto je to zatím "zaseknuté" a od včera paní nekomunikuje vůbec. Tak nevím... .

Tak přiznám se, že já jsem taky všude četla, že infe Kční kočka je a pak je potřeba celý byt vydezinfikovat, stávající kočky otestovat a dopředu otestovat i nového člena, aby taky nebyl nemocný. Všude psali, že je to boj na dlouhou dobu se těch virů zbavit, tak nevím. Ale předpokládám, že když to říká víc vetů shodně, že už roznašečem dané zvíře nebylo, že to bude pravda.

fikovnice napsal(a):
Dobrý den všem!
Koukám, že u "Kubi" se vše posouvá správným směrem...což je moc dobře!
Já už měla schůzku s paní, která má vhodného kocourka - jsou mu 4, 5 měsíce. Paní má nějaký miniútulek. Já řekla pravdivě, co se u nás stalo a paní se šprajcla, že prý kotě vypiplala a že se stoprocentně nakazí. Dala mi dokonce číslo na svého veta, ten mi potvrdil to, co jsem již věděla - že zvíře onemecnělé FIP již není vůbec infe Kční. Přesto je to zatím "zaseknuté" a od včera paní nekomunikuje vůbec. Tak nevím... .

Tak bych se s paní pokusila domluvit, že si koťátko vezmete, ale než si ho převezete, že se nechá oočkovat, právě proti FIP (samozřejmě, že na Vaše náklady, aby se nešprajcla, že je to moc drahé), ale musela by se Vám zaručit, že kocourka mezitím nedá nikam jinam, také by šlo domluvit "splátky".. Je očividné, že má paní o kocourka starost, což si myslím, že je také správně... Přeci jen, kdyby na to nic neřekla a dala Vám ho rovnou, tak bych měla obavu, jak se o zvířátka stará... Byt samozřejmě vydezinfikovat, nechat otestovat kocoura co je doma, není to tak drahé jako očkování... Budete mít jistotu, že je zdráv a myslím, že kdyby v bytě vir byl, tak už by se to projevilo i na kocourovi...

A je to na skvělé cestě, už jsou kámošky, sem tam zasyčí jedna na druhou, když se víc leknou nebo Sísa na malou, protože chce odpočívat... Jinak jak jedna tak druhá chodí po bytě a hledají se... A je roztomilé vidět, jak se před sebou schovávají a mají ohromnou radost z toho, že jí nemůže ta druhá najít... Při pořízení jsme měli pro každou zvlášť jeden záchod (když byly každá "ve své místnosti"), postupně ten kotěcí přesouváme tam kde je původní (chceme totiž aby fungovaly pouze na jednom), ale oboum je statečně fuk, jestli je to kotěcí, či ten druhý obě chodí na ten, na který se jim momentálně chce... Takže u nás už je vlastně uzavřen mír...

Hezký večer kočičí lidé ,
tak jsem možná doplatila na moji pravdomluvnost, tj. Paní přestala komunikovat, típla mi telefon a od jejího veta jsem se dozvěděla, že se paní "šprajcla". Stálo mě to dost nervů (měly jsme i osobní schůzku) a vlastně i peněz (za opakované telefonáty z mobilu). Škoda pro kocourka - myslím, že by se u nás měl dobře...
Na jednu stranu souhlasím, že má paní starost o kotě, na stranu druhou - pokud x veterinářů řekne totéž - tak mi přijde, že je paní až militantní kočkařka a takové ty bojovné typy to je na nic, myslím, že jejich cílem by mělo být umísťovat kočky do nových domovů (byla jsem i ochotná ji vzít domů podívat se jaké by měl kocourek podmínky). Ten její vet mi řekl, že s ní prostě nepohnu, i když jí to vysvětloval. No, tak já teda zavolala na VFU v Brně (čili už cca 4., ne-li 5. Veterinář), opět potvrzeno, že nemocné zvíře již NENÍ infe Kční (virus již nevylučuje) s dodatkem, že strach bych měla mít spíš já, že neočkované kotě od paní z prostředí mnoha koček nakazí mého domácího kocoura.
Dále jsem zjistila, že očkování je sporné - se spornou imunitou vůči nemoci. Stejně tak diagnostika z krve. Přes toto všechno jsem si našla laboratoř, která tento test provádí. Důvodem je to, že si možná nakonec vezmu kočičku z útulku (depozita), odkud je můj kocour a odkud byl i uhynulý kocourek. Paní z tohoto depozita je velmi vstřícná a z "útulkových lidí", se kterými jsem měla v poslední době tu "čest", mi přijde jediná normální. Kočku nechá vykastrovat, při kastraci nabereme krev a otestujeme (možná kromě FIP i na kočičí leukémii). To je dnešní zcela aktuální plán.
Ach jo, já se těšila, že třeba už zítra bude kocourek tady... Ale možná ještě víc mě dostala zbabělost říct mi narovinu, že kotě paní nedá - dokonce donutila toho svého veta, aby mi to zavolal on, a pak, jak jsem už psala, mi típla telefonáty.

kubi napsal(a):
A je to na skvělé cestě, už jsou kámošky, sem tam zasyčí jedna na druhou, když se víc leknou nebo Sísa na malou, protože chce odpočívat... Jinak jak jedna tak druhá chodí po bytě a hledají se... A je roztomilé vidět, jak se před sebou schovávají a mají ohromnou radost z toho, že jí nemůže ta druhá najít... Při pořízení jsme měli pro každou zvlášť jeden záchod (když byly každá "ve své místnosti"), postupně ten kotěcí přesouváme tam kde je původní (chceme totiž aby fungovaly pouze na jednom), ale oboum je statečně fuk, jestli je to kotěcí, či ten druhý obě chodí na ten, na který se jim momentálně chce... Takže u nás už je vlastně uzavřen mír...

Tak to jsou dobré zprávy! Je to ale vcelku síla - dva obdobné příběhy s tak rozdílným koncem... Ještě že aspoň ten Váš skončil dobře!

kubi napsal(a):
Tak bych se s paní pokusila domluvit, že si koťátko vezmete, ale než si ho převezete, že se nechá oočkovat, právě proti FIP (samozřejmě, že na Vaše náklady, aby se nešprajcla, že je to moc drahé), ale musela by se Vám zaručit, že kocourka mezitím nedá nikam jinam, také by šlo domluvit "splátky".. Je očividné, že má paní o kocourka starost, což si myslím, že je také správně... Přeci jen, kdyby na to nic neřekla a dala Vám ho rovnou, tak bych měla obavu, jak se o zvířátka stará... Byt samozřejmě vydezinfikovat, nechat otestovat kocoura co je doma, není to tak drahé jako očkování... Budete mít jistotu, že je zdráv a myslím, že kdyby v bytě vir byl, tak už by se to projevilo i na kocourovi...

Ještě k té Vaší poslední větě, přesně tak, všeobecně koronaviry nevydrží dlouho přežívat mimo hostitele. Ale to píšu o koronavirech, ne o zmutované formě vyvolávající FIP, která zůstává v těle nemocného zvířete a není nijak vylučována ven.

...ještě já . Pořád mi zní v uších ta věta veterináře, který navždy uspával nemocného kocourka:"Mám pro Vás jedinou dobrou zprávu, kotě nebylo infe Kční." To píšu z toho důvodu, že vůbec nezmínil ani nutnost dezinfekce či karantény, i když jsem samozřejmě vše umyla, poklidila.
Jinak bych se totiž snad zbláznila ze strachu o mého kocoura.
Každý z vetů mi ale potvrdil, že se fakt jedná o hnusnou nemoc - absolutně neléčitelnou s okamžitou indikací eutanázie. Jinak, jak už tu někdo výše psal, tak ta sporná očkovací látka se podává intranazálně.

Měla bych na vás zkušenější ještě dotaz týkající se toho, co dnes udělal můj kocour po mém příchodu z práce (ne hned, až asi za půl hodiny). Lehl si do svého záchoda (máme silikagelové stelivo), dokonce to vypadalo, že si založí "ruce" - znáte tu polohu, že? Hleděla jsem na něj jak zkoprnělá. Záchod čistím stále, ale kompletní výměnu steliva dělám tak cca 1x za 3 týdny a teď zrovna stelivo vyměněné není. Ležel tam takto jen krátce, tak řádově několik minut, já byla poblíž a hleděla na něj. Ale nikdy to ještě neudělal. Neptám se, že by mě to vyplašilo, ale spíš ze zajímavosti. Už to někdy vaše kočky udělaly?

To je divný...buď se mu stýská ko kotěti a cítí ho tam nebo je sám nemocný.Tohle většinou dělají kočkykdyž mají problém s močením...snad už vás nepostihne další pohroma..budu držet palce...Raději vymyjte celý záchůdek savem nebo sanitolem a dejte čisté jiné stelivo...

fikovnice napsal(a):
Tak to jsou dobré zprávy! Je to ale vcelku síla - dva obdobné příběhy s tak rozdílným koncem... Ještě že aspoň ten Váš skončil dobře!

Ten náš zase celkem špatně začínal... Když se kočička dostala do naší péče (rodičů), tak jsme si mysleli, že nepřežije do druhého dne, jak byla vyhublá a nemocná... Byla jen kost, kůže chlupy a rýma... Skoro dva týdny jen spala a papala... Několik dní před tím, než jsme si ji odvezli domů si začala hrát se sourozenci a začala zlobit... Myslím, že ještě dnes si to vynahrazuje :D Je z ní neuvěřitelný raubíř/mazel... Včera měly kočiny velikou potřebu si hrát v 3:30 v noci... Dnes Si chtělo hrát jen kotě už v 5:30... Zatím nepochopilo, že vstávám do práce až po šesté, ale to se naučí... Starší si taky zvykla...

fikovnice napsal(a):
Měla bych na vás zkušenější ještě dotaz týkající se toho, co dnes udělal můj kocour po mém příchodu z práce (ne hned, až asi za půl hodiny). Lehl si do svého záchoda (máme silikagelové stelivo), dokonce to vypadalo, že si založí "ruce" - znáte tu polohu, že? Hleděla jsem na něj jak zkoprnělá. Záchod čistím stále, ale kompletní výměnu steliva dělám tak cca 1x za 3 týdny a teď zrovna stelivo vyměněné není. Ležel tam takto jen krátce, tak řádově několik minut, já byla poblíž a hleděla na něj. Ale nikdy to ještě neudělal. Neptám se, že by mě to vyplašilo, ale spíš ze zajímavosti. Už to někdy vaše kočky udělaly?

Tak u koťat, která jsme měli teď doma, to bylo zcela běžné, schovávala se tam a pak skákala na sourozence, takže je možné, že kocourek pořád věří, že se před ním malý schovává, tak mu to chtěl vrátit... Vyměnila bych stelivo a hlídala jestli chodí na záchod jak má, jestli pořádně pije a tak...

Třeba si jen chtěl na záchodě přečíst noviny...

Jj, kocour je (snad) v pořádku! Prostě tam na chviličku zalezl, ale pak celý večer zlobil jak černá ruka. Tj. Mnaučel, že chce ven, což jaksi v paneláku nejde, ale stejně mi proklouzl, takže jsem pak šla z 12. Patra a jak jsem se blížila k nám, už jsem slyšela lidi, jak mluví, že je tam "nějaký kocourek" a prý se dobýval do bytu na stejné straně jak jsme my, jen o patro níž. Ráno mě začíná budit čím dál dřív - to myslím psala "kubi" - začne po mně prostě ve spánku chodit a chce jíst. Otočím se na bok, přesto se ke mně nějak propracuje. No včera večer jsem si říkala, že už fakt tak nutně potřebuje parťáka/parťačku, že už to musím vyřešit co nejdříve. Navíc jej chápu - jak jsem začala chodit do práce, tak je teď kus dne doma sám. Takže zase celý večer a celou noc na inzerátech.
Zítra se má kastrovat ta kočička z útulku, barevně je nádherná, půlroční, znám ji - několikrát jsem v útulku byla a znám vlastně asi všechny tamní kočky - je to depozitum a čičin tam nejsou stovky, odhaduji tak kolem 15. Co myslíte, šli byste do toho? Vzít si tuto kočičku? Pokud dojde navíc k tomu otestování?

Přikládám foto kočičky z depozita. Jak se vám líbí? Je napůl Britka (na čemž mi ale nezáleží).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kubi napsal(a):
Ten náš zase celkem špatně začínal... Když se kočička dostala do naší péče (rodičů), tak jsme si mysleli, že nepřežije do druhého dne, jak byla vyhublá a nemocná... Byla jen kost, kůže chlupy a rýma... Skoro dva týdny jen spala a papala... Několik dní před tím, než jsme si ji odvezli domů si začala hrát se sourozenci a začala zlobit... Myslím, že ještě dnes si to vynahrazuje :D Je z ní neuvěřitelný raubíř/mazel... Včera měly kočiny velikou potřebu si hrát v 3:30 v noci... Dnes Si chtělo hrát jen kotě už v 5:30... Zatím nepochopilo, že vstávám do práce až po šesté, ale to se naučí... Starší si taky zvykla...

Jenže ten náš příběh také moc špatně začínal, jen jsem na tom začátku ještě nefigurovala já. Kocourek byl odebraný jako maličké koťátko z nějakých úděsných podmínek, nemocný, ze všeho se dostal, doslova jej vypiplali a pak přijde takováto nemoc - mmch. Veti mi řekli, že tato nemoc je brána tak trochu jako "sázka do loterie" nebo "ruská ruleta" - nikdy nikdo neví, jestli koronavirus (který má více než 80% koček) zmutuje...

fikovnice napsal(a):
Přikládám foto kočičky z depozita. Jak se vám líbí? Je napůl Britka (na čemž mi ale nezáleží).

Kočička je půlroční, povahově jiná než byl uhynulý kocourek - ten stále jen ležel (jenže teď už víme proč ) a až abnormálně moc se chtěl mazlit - fakt mi to přišlo skoro až divné. Tato kočička prý přijde pro pomazlení, ale jen když chce a ne na dlouho. S ostatními kočkami se snáší, hraje si, ale zase - jen když chce. Má samozřejmě i jinou stavbu těla než měl uhynulý kocourek, ale na něm se bohužel podepsala ta nemoc.

Fikovnice: i když jsem Vám radila, abyste se kočkám z toho depozita raději vyhnula, myslím, že pokud nechají tu kočku testovat, tak bych tento názor přehodnotila a kočku bych si vzala. Podle fotky vypadá pěkně, určitě je to takový typ, co se Vám líbí. A ještě k tomu kocourovi v záchodě: neberte si to ve zlém, ale někdy z Vás mám pocit, že ty kočky řešíte až moc a patláte se v hovadinách. Mne by nikdy nenapadlo přemýšlet o tom, proč kočka leží v záchodě - naše koťata to občas dělají - zvláště když mají záchod vyčištěný. Taky si nemyslím, že by Váš kocour tak prožíval odchod toho kotěte jak si myslíte. Jednak si na sebe ani nestačili zvyknout a jednak už je to zase nějaký den, co toho druhého kocoura nemáte. Myslím, že Vám hodně prospěje, když už budete mít tu druhou kočku a hlavně: běžte mezi lidi! Myslím to v dobrém.

fikovnice napsal(a):
Jj, kocour je (snad) v pořádku! Prostě tam na chviličku zalezl, ale pak celý večer zlobil jak černá ruka. Tj. Mnaučel, že chce ven, což jaksi v paneláku nejde, ale stejně mi proklouzl, takže jsem pak šla z 12. Patra a jak jsem se blížila k nám, už jsem slyšela lidi, jak mluví, že je tam "nějaký kocourek" a prý se dobýval do bytu na stejné straně jak jsme my, jen o patro níž. Ráno mě začíná budit čím dál dřív - to myslím psala "kubi" - začne po mně prostě ve spánku chodit a chce jíst. Otočím se na bok, přesto se ke mně nějak propracuje. No včera večer jsem si říkala, že už fakt tak nutně potřebuje parťáka/parťačku, že už to musím vyřešit co nejdříve. Navíc jej chápu - jak jsem začala chodit do práce, tak je teď kus dne doma sám. Takže zase celý večer a celou noc na inzerátech.
Zítra se má kastrovat ta kočička z útulku, barevně je nádherná, půlroční, znám ji - několikrát jsem v útulku byla a znám vlastně asi všechny tamní kočky - je to depozitum a čičin tam nejsou stovky, odhaduji tak kolem 15. Co myslíte, šli byste do toho? Vzít si tuto kočičku? Pokud dojde navíc k tomu otestování?

To buďte ráda, že Vás začal budit až teď... To naše kočička, když byla sama tak dělala budíček běžně... Přišla a začala pacičkou šátrat po obličeji, přes pusu, ňufat čumáčkem na nos a tak, dokud člověka neprobrala... A po otočení na bok pokračovala v započaté činnosti, a když jsme si přikryli hlavu peřinou, tak hrabala do peřiny, dokud jsme nevstali...

fikovnice napsal(a):
Jenže ten náš příběh také moc špatně začínal, jen jsem na tom začátku ještě nefigurovala já. Kocourek byl odebraný jako maličké koťátko z nějakých úděsných podmínek, nemocný, ze všeho se dostal, doslova jej vypiplali a pak přijde takováto nemoc - mmch. Veti mi řekli, že tato nemoc je brána tak trochu jako "sázka do loterie" nebo "ruská ruleta" - nikdy nikdo neví, jestli koronavirus (který má více než 80% koček) zmutuje...

Já osobně bych měla asi stále obavu... Ale vy jste toho určitě vyčetla a vytelefonovala víc než já na toto téma... Takže pokud s tím souhlasí veterinář a vy s tím nemáte problém, tak bych do toho po testech šla...

koňadra napsal(a):
Fikovnice: i když jsem Vám radila, abyste se kočkám z toho depozita raději vyhnula, myslím, že pokud nechají tu kočku testovat, tak bych tento názor přehodnotila a kočku bych si vzala. Podle fotky vypadá pěkně, určitě je to takový typ, co se Vám líbí. A ještě k tomu kocourovi v záchodě: neberte si to ve zlém, ale někdy z Vás mám pocit, že ty kočky řešíte až moc a patláte se v hovadinách. Mne by nikdy nenapadlo přemýšlet o tom, proč kočka leží v záchodě - naše koťata to občas dělají - zvláště když mají záchod vyčištěný. Taky si nemyslím, že by Váš kocour tak prožíval odchod toho kotěte jak si myslíte. Jednak si na sebe ani nestačili zvyknout a jednak už je to zase nějaký den, co toho druhého kocoura nemáte. Myslím, že Vám hodně prospěje, když už budete mít tu druhou kočku a hlavně: běžte mezi lidi! Myslím to v dobrém.

Hmmmm, tak nevím... Ale mám pocit, že i když Vaše příspěvky uvedete dvěma variantami, tj. Buď: "Nic ve zlém."...anebo varianta č.2: "Myslím to v dobrém.", tak máte nějakou potřebu si vždy rýpnout... Tak si teda vypůjčím Váš slovník a zareaguji Vašimi slovy: Nic ve zlém, ale to, že kocour ležel chvíli v záchodě, jsem okomentovala slovy, že mě to neznepokojuje, ale že se ptám ze zajímavosti. Svým způsobem konfrontančně jste psala i na diskusi stran vyndání stehů, kdy jste psala "Lavacce" (mj.) - pořád jsem přemýšlela, zda do Vašeho sporu vstoupit či ne...(stála jsem na straně "Lavaccy", ale říkala si, že si to mezi sebou nějak vyjasníte). Máte opravdu potřebu jít do sporů (byť naštěstí ne vulgárních) s kýmkoliv, kdo má jiný názor než Vy?
No a...právě jsem přišla ze společenské schůzky s mými "podřízenými", včera jsem taktéž byla posedět a jestli se nepletu, tak i předevčírem.

Dodatek: Věřím (resp. Snažím se doufat), že Vaše rady jsou vedeny dobrým úmyslem, ale přesto...nechcete se zamyslet nad tím, zda je např. Vhodné použít výrazy, že se zaobírám hovadinami, anebo je i varianta to formulovat méně militantněji?

fikovnice napsal(a):
Dodatek: Věřím (resp. Snažím se doufat), že Vaše rady jsou vedeny dobrým úmyslem, ale přesto...nechcete se zamyslet nad tím, zda je např. Vhodné použít výrazy, že se zaobírám hovadinami, anebo je i varianta to formulovat méně militantněji?

Fikovnice: pokud se Vás nějaké moje výrazy dotkly, omlouvám se. Nicméně nemám potřebu jít s nikým do sporu, tím méně s Vámi. Každý jsme jiný. Já jsem praktik, snažím se, aby moje zvířata měla vše, co potřebují, ale zase příliš se nepatlám v detailech. Neváhám mým psům říct, že jsou svině, ale moji psi vědí, že to tak nemyslím a že je mám ráda. Není totiž důležité, co jim řeknu, ale jak to řeknu. Takže sice můj slovník neobsahuje slova jako "očičko", "pacička", "pejsek bude papat", ale když o něco jde, jsem schopná jím účinně pomoct a postarat se o ně. Nemám ráda, když se zvíře trápí a nesnáším, když lidé trápí zvířata. A co se týče Lavaccy: zadavatelka vikiinka se ptala na postup, jak vytahat stehy. Myslím, že jsem byla jediná, kdo jí ten postup opravdu napsal, a to včetně ilustračního fota, kvůli kterému jsem se musela zvednout od počítače, připravit to, vyfotit, stáhnout do PC... A taky jsem psala, že je na každém, jestli si do toho troufne, nebo ne. Lavacca se do toho vložila se svým názorem (běžte k veterináři - to snad vikiinka ví sama, na to se ale neptala). Já ale nemám pocit, že bych s Lavaccou byla ve sporu, každá jen máme jiný názor. Možná je to jen Váš pocit, ale to my dvě stejně nevyřešíme.

fikovnice napsal(a):
Dodatek: Věřím (resp. Snažím se doufat), že Vaše rady jsou vedeny dobrým úmyslem, ale přesto...nechcete se zamyslet nad tím, zda je např. Vhodné použít výrazy, že se zaobírám hovadinami, anebo je i varianta to formulovat méně militantněji?

Mezi lidmi, kteří se neznají, to možná nemusela použít, není nám 15.
Ale v zásadě měla pravdu.
A teď moje připomínka.
Ke zvířeti, které máte doma, klidně frknete kotě z útulku. (!?) Neřeknu, kdybych kočku neměla,
klidně dotáhnu z útulku 2 a to najednou.
Z útulku si můžete ke své kočce dotáhnout cokoliv - plísněmi počínaje atd.
Je to mírně řečeno,
nezodpovědné.
Kotě sežeňte od nějaké bytové kočky a nemusí to být teď a hned, HRR.
Tipla bych, že Váš kocour minulé kotě nehledá, je to "jen" jarní neklid, kočky mrouskají.
A to očkování. Je fuk, jestli mu to fouknou do nosu nebo píchnou.
Hlavní myšlenka je, že není jisté zda vůbec chrání.

rapotacka11 napsal(a):
Mezi lidmi, kteří se neznají, to možná nemusela použít, není nám 15.
Ale v zásadě měla pravdu.
A teď moje připomínka.
Ke zvířeti, které máte doma, klidně frknete kotě z útulku. (!?) Neřeknu, kdybych kočku neměla,
klidně dotáhnu z útulku 2 a to najednou.
Z útulku si můžete ke své kočce dotáhnout cokoliv - plísněmi počínaje atd.
Je to mírně řečeno,
nezodpovědné.
Kotě sežeňte od nějaké bytové kočky a nemusí to být teď a hned, HRR.
Tipla bych, že Váš kocour minulé kotě nehledá, je to "jen" jarní neklid, kočky mrouskají.
A to očkování. Je fuk, jestli mu to fouknou do nosu nebo píchnou.
Hlavní myšlenka je, že není jisté zda vůbec chrání.

Ano, Vaše poslední věta mi z Vašeho psaní přijde nejdůležitější - očkování proti FIP v podstatě neexistuje, teď jsem se konečně dovolala naší vet. Jde o marketingový tah výrobců vakcín, ale účinnost je přinejmenším neprůkazná a dle vet je to vyhození peněz oknem ven.
K tomu, že jsem ke svému kocourovi pořídila nezodpovědně kotě...předtím než se tak stalo, jsem mluvila s x lidmi z branže. Kotě bylo naočkované, odčervené, odparazitované, znovu píšu, že FIP je "ruská ruleta". Takže ať už mírně nebo nemírně řečeno, jsem tak nečinila nezodpovědně. Velmi důležitým, ne-li hlavním aspektem, který mě k tomu vedl, byla snaha pomoci zvířeti z útulku. Pokud si vezmu kotě od "bytové kočky", jak píšete, tak se budete (nemyslím Vy, ale obecně) na nějaké vedlejší diskusi rozčilovat, že podporuji množitelství. Protože nepotřebuju kočku nějakého ušlechtilého plemene (např. Přímo z chovky), tak vzetím si kotěte odjinud než z útulku udělám to, na co je tady a na "Psech" milion příspěvků, které většinou končí vzájemnými hádkami a napadáním se.

rapotacka11 napsal(a):
Mezi lidmi, kteří se neznají, to možná nemusela použít, není nám 15.
Ale v zásadě měla pravdu.
A teď moje připomínka.
Ke zvířeti, které máte doma, klidně frknete kotě z útulku. (!?) Neřeknu, kdybych kočku neměla,
klidně dotáhnu z útulku 2 a to najednou.
Z útulku si můžete ke své kočce dotáhnout cokoliv - plísněmi počínaje atd.
Je to mírně řečeno,
nezodpovědné.
Kotě sežeňte od nějaké bytové kočky a nemusí to být teď a hned, HRR.
Tipla bych, že Váš kocour minulé kotě nehledá, je to "jen" jarní neklid, kočky mrouskají.
A to očkování. Je fuk, jestli mu to fouknou do nosu nebo píchnou.
Hlavní myšlenka je, že není jisté zda vůbec chrání.

No a k "jarnímu neklidu", doufám, že můj kastrovaný kocour nemá touhy po mrouskajících se kočkách . To, že teď už kotě nehledá, je také jasné, opravdu mi není 15, abych si to po týdnu od eutanázie kotěte myslela. Problém je v tom, že jsem se po více než půlroční neschopence vrátila do práce a kocour se nudí, a já se mu nedivím...

koňadra napsal(a):
Fikovnice: pokud se Vás nějaké moje výrazy dotkly, omlouvám se. Nicméně nemám potřebu jít s nikým do sporu, tím méně s Vámi. Každý jsme jiný. Já jsem praktik, snažím se, aby moje zvířata měla vše, co potřebují, ale zase příliš se nepatlám v detailech. Neváhám mým psům říct, že jsou svině, ale moji psi vědí, že to tak nemyslím a že je mám ráda. Není totiž důležité, co jim řeknu, ale jak to řeknu. Takže sice můj slovník neobsahuje slova jako "očičko", "pacička", "pejsek bude papat", ale když o něco jde, jsem schopná jím účinně pomoct a postarat se o ně. Nemám ráda, když se zvíře trápí a nesnáším, když lidé trápí zvířata. A co se týče Lavaccy: zadavatelka vikiinka se ptala na postup, jak vytahat stehy. Myslím, že jsem byla jediná, kdo jí ten postup opravdu napsal, a to včetně ilustračního fota, kvůli kterému jsem se musela zvednout od počítače, připravit to, vyfotit, stáhnout do PC... A taky jsem psala, že je na každém, jestli si do toho troufne, nebo ne. Lavacca se do toho vložila se svým názorem (běžte k veterináři - to snad vikiinka ví sama, na to se ale neptala). Já ale nemám pocit, že bych s Lavaccou byla ve sporu, každá jen máme jiný názor. Možná je to jen Váš pocit, ale to my dvě stejně nevyřešíme.

OK, v pořádku. Jsme sice v něčem jiné, ale v něčem naprosto stejné - obě máme rády zvířata, nesnášíme, pokud jsou trápena a stejně jako Vy, nepoužívám a ani se mi nelíbí zdrobněliny, o nichž píšete ("pacička", apod.).
Vím, že jste mi dávala rady a vážím si toho; je to Váš čas, poskytujete info, i když nemusíte. Takže já také nemám potřebu být s Vámi ve sporu. A ani nejsem. Myslím, že mi šlo spíš o styl psaní než o obsah. Ale to už je jedno. Berte to tak, že se mi nahromadila naráz strašná spousta osobních tragédií, tady na ty diskuse chodím i proto, že mě to baví. A prostě jsem se nechala trochu rozhodit těmi Vašimi příspěvky, kde jsem měla pocit, že si vždy z mého psaní něco vytáhnete tak napolovic a pak to zkritizujete (viz kocour ležící v záchodě - přišlo mi to spíše legrační, tak jsem se tady zeptala zkušenějších, jestli to jejich kočky také dělají; to je vše).
Takže z mé strany OK.
A vlastně i já se Vám omlouvám za ty moje dva poslední příspěvky, každý jsme jiný a já vcelku nerada chodím do konfrontací, pokud jde o nedůležitou věc. Takže jsem trochu "ujela" a ted mě to mrzí.

fikovnice napsal(a):
No a k "jarnímu neklidu", doufám, že můj kastrovaný kocour nemá touhy po mrouskajících se kočkách . To, že teď už kotě nehledá, je také jasné, opravdu mi není 15, abych si to po týdnu od eutanázie kotěte myslela. Problém je v tom, že jsem se po více než půlroční neschopence vrátila do práce a kocour se nudí, a já se mu nedivím...

Ty jarní touhy za oknem, rozjančejí někdy i kastráty.

rapotacka11 napsal(a):
Ty jarní touhy za oknem, rozjančejí někdy i kastráty.

No to jo. Já myslím, že on tím, že cca vždy dva dny v týdnu (větš. Víkend) stráví na chalupě, kde to miluje, tak že je mu teď smutno po tomto. Bylo to tehdy dilema, jestli - když je bytový - s ním na tu chalupu začít jezdit. Když jsme ale začali, tak on si to tam zamiloval a tím, že nemá už pohlavní pud, tak se naplno projevuje pud lovecký a on v podstatě permanentně loví myši (i když tam leželo 10 - 15 cm sněhu ). Věřím ale, že když budou dva (ať už kocouři nebo s kočkou), tak se v bytě zabaví a vyřádí.

Fikovnice: OK, jsem ráda, že jsme si to vysvětlily. Možná jste teď jen trošku přecitlivělá, tak vnímáte některé věci zbytečně dramaticky, ale to není divu - po tom všem, co Vás postihlo! Ale věřte, že zase bude líp. Mne jste si získala těmi slovy o útulkových lidech - viz "z "útulkových lidí", se kterými jsem měla v poslední době tu "čest", mi přijde jediná normální". Já totiž si taky myslím, že skoro všechna ta depozita a útulky vedou nějaké divné ženské, které mají k těm kočkám úplně nenormální vztah. Ale to je na jiné téma. Radila jsem Vám, abyste si raději vzala kotě od někoho z bytu, myslela jsem to hlavně proto, že si skutečně myslím, že přes všechna očkování a odčervení, které ty útulky inzerují, je tam stejně největší riziko donést si domů kočku nemocnou. Ovšem kdyby tu Vaši vyhlídnutou kočku nechali testovat... Nicméně myslím, že Vaše obava, že by Vás zde lidé nařkli, že podporujete množitele, pokud si vezmete kotě od "bytové kočky" je lichá (tedy možná až na pár výjimek). Vzít si kotě z útulku, nebo od lidí z bytu je totiž to samé. Kde by se nakonec jinak vzaly ty kočky v útulcích?

koňadra napsal(a):
Fikovnice: OK, jsem ráda, že jsme si to vysvětlily. Možná jste teď jen trošku přecitlivělá, tak vnímáte některé věci zbytečně dramaticky, ale to není divu - po tom všem, co Vás postihlo! Ale věřte, že zase bude líp. Mne jste si získala těmi slovy o útulkových lidech - viz "z "útulkových lidí", se kterými jsem měla v poslední době tu "čest", mi přijde jediná normální". Já totiž si taky myslím, že skoro všechna ta depozita a útulky vedou nějaké divné ženské, které mají k těm kočkám úplně nenormální vztah. Ale to je na jiné téma. Radila jsem Vám, abyste si raději vzala kotě od někoho z bytu, myslela jsem to hlavně proto, že si skutečně myslím, že přes všechna očkování a odčervení, které ty útulky inzerují, je tam stejně největší riziko donést si domů kočku nemocnou. Ovšem kdyby tu Vaši vyhlídnutou kočku nechali testovat... Nicméně myslím, že Vaše obava, že by Vás zde lidé nařkli, že podporujete množitele, pokud si vezmete kotě od "bytové kočky" je lichá (tedy možná až na pár výjimek). Vzít si kotě z útulku, nebo od lidí z bytu je totiž to samé. Kde by se nakonec jinak vzaly ty kočky v útulcích?

Také jsem ráda, že jsme si to vysvětlily a v žádném sporu nejsme. Naprosto souhlasím s tím Vaším poznatkem o divných lidech (pravda, většinou ženy) v útulcích, event. V depozitech. Vůbec jsem do této problematiky neviděla, ale celý minulý týden stál fakt za to stran těch prapodivných telefonátů a setkání s "útulkáři". Chápu, že dělají záslužnou činnost, ale přece jen si myslím, že jejich cílem by mělo být kočky umísťovat, což - jak jsem pochopila - tak ten zájem tam tedy z jejich strany rozhodně velký není. Já jsem tady ty telefonáty nelíčila a ani nechci, ale vzaly mi velký kus elánu pomoci zvířeti z útulku. To, jak jsem psala, že to depozitum, odkud byli oba moji kocouři, tak že vedou snad jediní normální lidé (z těch, které jsem poznala), za tím si stojím. Dnes mi paní řekla, že je za těch několik let už tak psychicky vyždímaná (ale ne ze zvířat, nýbrž z lidí - nejen zájemců o zvíře, ale z jiných útulků), že s touto činností definitivně končí. A pokud vyjde dobře ten test dnes kastrované jejich čičiny, tak prý to bude jejich poslední adopce, resp. Předání zvířete (oni jich už zas až tolik nemají - jak jsem psala, odhaduji tak cca 15). Takže jsem pochopila, že já zažila za ten týden jen "malou ochutnávku".
Čičina se zotavuje z kastrace a na test půjde i můj kocour (ostatně je původně od nich). Pokud budou oba pozitivní (což je prý vysoce pravděpodobné), tak jsem naznala, že není důvod si kočku nevzít. To, že by nebyl pozitivní ani jeden při promořenosti kolem 80 - 90% koček, tomu bihužel moc nevěřím. No a varianta, že jeden pozitivní bude a jeden ne, bude tedy zřejmě znamenat nové hledání. Kočka se prý z narkózy zotavuje velmi dobře, dostala vstřebatelné stehy, já domluvila s mojí vet testy, takže se uvidí...
Přeji Vám hezký večer!

koňadra napsal(a):
Fikovnice: OK, jsem ráda, že jsme si to vysvětlily. Možná jste teď jen trošku přecitlivělá, tak vnímáte některé věci zbytečně dramaticky, ale to není divu - po tom všem, co Vás postihlo! Ale věřte, že zase bude líp. Mne jste si získala těmi slovy o útulkových lidech - viz "z "útulkových lidí", se kterými jsem měla v poslední době tu "čest", mi přijde jediná normální". Já totiž si taky myslím, že skoro všechna ta depozita a útulky vedou nějaké divné ženské, které mají k těm kočkám úplně nenormální vztah. Ale to je na jiné téma. Radila jsem Vám, abyste si raději vzala kotě od někoho z bytu, myslela jsem to hlavně proto, že si skutečně myslím, že přes všechna očkování a odčervení, které ty útulky inzerují, je tam stejně největší riziko donést si domů kočku nemocnou. Ovšem kdyby tu Vaši vyhlídnutou kočku nechali testovat... Nicméně myslím, že Vaše obava, že by Vás zde lidé nařkli, že podporujete množitele, pokud si vezmete kotě od "bytové kočky" je lichá (tedy možná až na pár výjimek). Vzít si kotě z útulku, nebo od lidí z bytu je totiž to samé. Kde by se nakonec jinak vzaly ty kočky v útulcích?

Připojuji dovětek z jednoho nejmenovaného útulku, kde mají pomínky nastaveny takto: zaplatíte částku (ne malou) za zvíře, ale Vaše se stane až tehdy, až doložíte potvrzení o kastraci, tj. Např. Si vezmete tříměsíční kotě, zaplatíte, ale ono bude stále majetkem útulku. Když se rozhodnete pro kastraci např. V roce života, tak sice zvíře bude žít u vás, ale definitivně se stane vaším majetkem až za dalších devět měsíců. Další požadavek: nárokujeme si kdykoli návštěvu u vás (i neohlášenou) a v případě, že o zvíře nebude podle našich poznatků dobře pečováno, tak vám je na místě odebereme. Další: v intervalu xy (a teď už si nepamatuju jak častém, ale poměrně hodně) nám budete zasílat informace o zvířeti, včetně fotodokumentace...
Tak nevím, jestli je zrovna toto ta správná cesta pro dobro zvířat. Mě takto imperativně nastavené podmínky zrovna od tohoto zařízení spolehlivě odradily.

fikovnice napsal(a):
Připojuji dovětek z jednoho nejmenovaného útulku, kde mají pomínky nastaveny takto: zaplatíte částku (ne malou) za zvíře, ale Vaše se stane až tehdy, až doložíte potvrzení o kastraci, tj. Např. Si vezmete tříměsíční kotě, zaplatíte, ale ono bude stále majetkem útulku. Když se rozhodnete pro kastraci např. V roce života, tak sice zvíře bude žít u vás, ale definitivně se stane vaším majetkem až za dalších devět měsíců. Další požadavek: nárokujeme si kdykoli návštěvu u vás (i neohlášenou) a v případě, že o zvíře nebude podle našich poznatků dobře pečováno, tak vám je na místě odebereme. Další: v intervalu xy (a teď už si nepamatuju jak častém, ale poměrně hodně) nám budete zasílat informace o zvířeti, včetně fotodokumentace...
Tak nevím, jestli je zrovna toto ta správná cesta pro dobro zvířat. Mě takto imperativně nastavené podmínky zrovna od tohoto zařízení spolehlivě odradily.

Nechci tady zavádět jiné téma než jste původně nastavila, ale nedá mě to. Nikdy jsem v kočičím útulku /depozitu nebyla a ani se tam nechystám. Právě kvůli tomu, co jsem kde četla a slyšela. Kdysi jsem chovala bytové čistokrevné kočky, jezdila s nimi po výstavách... Dnes mám obyčejné "Micky", které u nás žijí volně a chytají myši. Mají kvalitní žrádlo, odčervuji je a odblešuji (hlavně ale kvůli klíšťatům). Stabilně míváme tak 4 - 6 koček, máme obrovský pozemek a kočky potřebujeme, protože myši jsme měli snad všude. Myslím, že kočky u nás mají pěkný život. Až na to, že občas - bohužel - nějakou přejede auto. To je daň za svobodu, kterou mají. Bydlíme sice na samotě, kilometry ze tří stran jsou jen pole a louky. Jen z jedné strany, 100 m od domu, je silnice. Nikdy jsem nepochopila, proč kočky lezou zrovna tam, když kolem dokola mají prostoru dost bez nebezpečí. Ale kočce se to vysvětlit nedá. Pokud bych chtěla kotě, rozhlásím to mezi známými a do pár týdnů určitě nějaké (zdravé) seženu. Do útulku bych nikdy nešla. Jednak bych jim nedala žádné peníze za kočku, kterou můžu mít zadarmo. Je to možná blbé, ale kterou taky třeba už zítra nemusím mít - když vleze na silnici. Kočky nechávám kastrovat za rozumné peníze u svého veterináře. Hlavní věc, co mě na útulcích vadí, je ale právě ta jejich smlouva a jednání. Aby mě někdo nařizoval, co mám s kočkou dělat, to je trochu moc. Místo, aby byli rádi, že si vezmu kočku, které zajistím dobrý domov, tak mě ještě budou lustrovat?! Vůbec taky nejsem přesvědčena o tom, že vždy je jejich pomoc jaksi ze strany těch koček vždy žádoucí. Když žijí nějaké kočky polodivoce někde ve městě, živí se u popelnic, tak rozumím ještě tak tomu, že je pochytají, vykastrují a zase pustí. Konec konců ty kočky taky chytají hlodavce a že jich ve městech je! Nerozumím ale tomu, že kočky pochytají a zavřou do útulku, do nějakých bytů, voliér apod., kde přijdou o svobodu, na kterou byly zvyklé a ještě jich tam je 5 na m2. To bych řekla, že ty kočky spíše trápí. Několik let se vždycky k nám na zimu do stodoly nastěhoval černý (asi) kocour. Dávala jsem mu tam žrádlo, nikdy se nepřiblížil, na jaře vždy zmizel. Vypadal velmi dobře. Kdyby ho viděla nějaká ta bláznivá ochranářka, určitě by ho chtěla chytit a dát do útulku, aby chudáček netrpěl - zimou, hlady apod. Ale ten kocour byl určitě se svým životem spokojený. Kočka přece jen není pes, ta ani člověka tak moc k životu nepotřebuje. Zvláště pak ta polodivoká. Mám prostě pocit, že ty útulky se ani nechtějí koček zbavovat. Takové podmínky, co mají ve svých smlouvách, jsou ponižující a neumím si představit, že bych něco takového sama psala třeba do kupní smlouvy na moje štěňata. A pak ještě chtějí za kočku třeba 1500 Kč, to by dal jen blázen. I když jsou lidé, kteří se nad "adopčním poplatkem" vůbec nepozastavují, ještě to obhajují, že útulek má také náklady. Ano, má. Ale chtít za nějakou odloženou, nalezenou, nemocí prošlou kočku bez známého původu a často i stáří, často i se zlozvyky třeba 1500 Kč, to ať se na mne nikdo nezlobí, ale tudy cesta nevede. Peníze by měli shánět jinak, zejména sponzorskými dary. A měli by být rádi, když si někdo chce vzít kočku do slušných podmínek. Ale o to si - zjevně - nestojí. A potom brečí, že na živení tolika koček nemají peníze. Takže to je začarovaný kruh. I kdybych - hypoteticky - někdy šla do útulku pro kočku, byla bych vděčná, kdyby mě kočky ukázali, ke každé řekli, co o ní vědí, chovali se slušně a vstřícně a viděla bych, že o kočky se skutečně dobře starají, pravděpodobně bych jim nakonec stejně dobrovolně nějaký sponzorský dar dala, ale vynucovat nějaký adopční poplatek a zavazovat mne nesmyslnou smlouvou, o to si určitě nestojím. Takže, fikovnice, i na to máme podobný názor

No já brala rodičum kotě z depozita, tam teda chtěli jen poplatek 300 Kč za veterinární péči, což mi přijde fér.. Prostě odčervení odblešení. Kotě jsem dostala od nich zdravé, původně to byl nalezenec. Také jsem podepsala smlouvu, že se o kočku budeme dobře starat, že nás můžou neohlášeně navštívit a bla bla bla. No ale v reálu to probíhalo tak, že jsem paní napsala maila, že se číča má fajn a že roste. Později jsem jí i poslala fotku. Nic dramatického se nedělo, rodiče už jí mají rok, takže i podle smlouvy je už oficiálně jejich. Ono to asi záleží na tom člověku, rozhodně bych neodsuzovala hned všechny depozita a útulky.

Poplatek 1500 je dost, ale prostě až si budu pořizovat kočku pro sebe, určitě pujdu do útulku. Každej má jiné důvody, když má někdo takhle venku víc koček na lovení, tak je asi i lepší si vzít to kotě od polovenkovní kočky. Ale třeba když si někdo bere kočku jen do bytu, tak je hezké pomoct nějaké číče, co měla smůlu na první majitele a dát jí hezký domov. A za ten dobrej pocit mi stojí zkousnout nějaké debilní podmínky :)

Jinak známá žije v Německu a vyprávěla mi, jak to tam mají s útulky - ještě přísnější než tady. Chtěla si vzít králíka, ale neprošla. Bylo tam spousta podmínek, mimo jiné že králík nebude nikdy doma sám. Takže nějaká podmínka o kastraci a dobrých životních podmínkách je ještě v poho :).

Loreano: měla jste štěstí na ten jeden z mála útulků, kde se chovají normálně. Taky jsem si myslela, že ty neohlášené návštěvy nemohou myslet vážně. Na jednu stranu nemají peníze na žrádlo a veterinární péči o zvířata a na druhou by projížděli zbytečně tisíce v benzínu, jen proto, aby přijeli k zavřeným dveřím? Nicméně trvám na tom, že jsou to ponižující podmínky. Jsem dospělý člověk, o zvířata se starám a nepotřebuji, aby mě někdo kontroloval. Já vím, že všichni takoví nejsou, ale zase jsme v Česku - proto, že je někdo lump, jsou trestaní všichni ostatní slušní. Myslím, že stejně jakákoliv smlouva nezabrání tomu, aby si zvíře vzal nevhodný zájemce. Já se snažím svoje štěňata / koťata taky dávat do dobrých podmínek, ale do lidí člověk nevidí. Zpravidla ti, co nejvíc slibují, jsou ti nejhorší. Ovšem to, jaké mají podmínky v Německu, to je síla! Aby králík nemohl být sám doma?! To si ho mohou koupit jen důchodci, a to ještě nesmí chodit ani do divadla, na návštěvy, možná ani na nákup. Jaké podmínky potom musí mít pro psy? Nedej bože, aby to přišlo k nám!

Dobrý den!
Vybírám větu z příspěvku "Koňadry": "Takové podmínky, co mají ve svých smlouvách, jsou ponižující...".

Ano, jsou ponižující, mě některé ty podmínky přímo vytočily a nedovedu si představit, že do MÉHO bytu se nacpe někdo, koho vlastně vůbec neznám, notabene neohlášeně. Proto ten zmiňovaný útulek u mě ihned padl (a nebyl to určitě jediný důvod). V tom "mém" depozitu, odkud byli oba mí kocouři, se chovají naprosto normálně a bylo jen mojí volbou, že jsem s paní nadále v kontaktu (je příjemná, vždy mi poradila, ale hlavně nic (vyjma kastrace) si po mně nevynucovala, dokonce první kocour byl zdarma!). Protože nechci být osočena z reklamy nebo antireklamy, tak píšu o těchto zařízeních jen anonymně.

No a to s tím králíkem v Německu, tak to je fakt síla! Ale vlastně bych se ani moc nedivila, kdyby se "pomaloučku polehoučku" tyto podmínky dostaly i k nám do ČR...

A ještě jedna věta od "Koňadry": "Mám prostě pocit, že ty útulky se ani nechtějí koček zbavovat."

Také po tom týdnu hledání nové kočky mám ten pocit a dost mě to zjištění irituje a děsí...

fikovnice napsal(a):
A ještě jedna věta od "Koňadry": "Mám prostě pocit, že ty útulky se ani nechtějí koček zbavovat."

Také po tom týdnu hledání nové kočky mám ten pocit a dost mě to zjištění irituje a děsí...

A vlastně by mě zajímalo, jak je to s dotováním některých útulků, které jsou např. Městské (obecní). Není to tak, že dostávají třeba nějaké dotace dle počtu přítomných zvířat? To by vysvětlovalo, proč nemají zájem zvířata umísťovat. Ale nevím, jen se ptám, třeba odpoví někdo, kdo se v této problematice orientuje.

Tak já vždy jen pro zajímavost mrknu ještě i na inzerci zde na FAUNĚ a v posledních dnech se to tam přímo hemží koťaty se zbarvením, které preferuji. Jak na potvoru všechna z Čech, event. Z Ostravy. Pokud jsem odpovídala asi na dva inzeráty v Brně či JM, tak zatím bez odezvy.

fikovnice napsal(a):
A vlastně by mě zajímalo, jak je to s dotováním některých útulků, které jsou např. Městské (obecní). Není to tak, že dostávají třeba nějaké dotace dle počtu přítomných zvířat? To by vysvětlovalo, proč nemají zájem zvířata umísťovat. Ale nevím, jen se ptám, třeba odpoví někdo, kdo se v této problematice orientuje.

Taky by mě zajímalo, jaký je vlastně přesně rozdíl mezi útulkem a depozitem. To první je asi zřizované městy a dotované městy + dary, to druhé je soukromé, žijící převážně z darů? Nevím to přesně, ale myslím, že by stálo za to na tuto otázku založit nové vlákno? Tady se asi těžko něco dozvíme, ve vlákně nazvaném "Kocour - sám doma" se asi neozvou všichni, kteří o tom vědí něco víc. Co vím ale jistě je to, že města platí na každého nalezeného psa nějakou částku. Mají-li ve městě v útulku 10 psů, dostávají od města dotaci na těch 10 psů + mzdy zaměstnanců, údržbu objektu apod. Do útulku taky svážejí nalezené psy z okolních vesnic, které útulky nemají. Třeba u nás je to tak, když se najde pes u nás na vesnici, tak starosta jej odveze do toho útulku ve městě a naše obec na toho psa musí dát příspěvek 5 tisíc Kč. (Což je ale také kontraproduktivní, na malých vesnicích často nechají psa běžet dál, než by za něj platili). Je to ale příspěvek jednorázový, takže když tam toho psa mají třeba půl roku, tak příspěvek už dávno pes "prožere" a živí ho nejspíš to město. Na druhou stranu, když psa udají za týden, tak jim zbývající část příspěvku zůstane, takže nejspíš pro ty psy, co jsou tam déle. Myslím, že útulky zřizované městy mají snad o něco průhlednější ekonomiku, ale nevím. Ti, kdo je provozují, asi nepřiznají, jak to tam opravdu chodí, to možná bývalí zaměstnanci.

koňadra napsal(a):
Taky by mě zajímalo, jaký je vlastně přesně rozdíl mezi útulkem a depozitem. To první je asi zřizované městy a dotované městy + dary, to druhé je soukromé, žijící převážně z darů? Nevím to přesně, ale myslím, že by stálo za to na tuto otázku založit nové vlákno? Tady se asi těžko něco dozvíme, ve vlákně nazvaném "Kocour - sám doma" se asi neozvou všichni, kteří o tom vědí něco víc. Co vím ale jistě je to, že města platí na každého nalezeného psa nějakou částku. Mají-li ve městě v útulku 10 psů, dostávají od města dotaci na těch 10 psů + mzdy zaměstnanců, údržbu objektu apod. Do útulku taky svážejí nalezené psy z okolních vesnic, které útulky nemají. Třeba u nás je to tak, když se najde pes u nás na vesnici, tak starosta jej odveze do toho útulku ve městě a naše obec na toho psa musí dát příspěvek 5 tisíc Kč. (Což je ale také kontraproduktivní, na malých vesnicích často nechají psa běžet dál, než by za něj platili). Je to ale příspěvek jednorázový, takže když tam toho psa mají třeba půl roku, tak příspěvek už dávno pes "prožere" a živí ho nejspíš to město. Na druhou stranu, když psa udají za týden, tak jim zbývající část příspěvku zůstane, takže nejspíš pro ty psy, co jsou tam déle. Myslím, že útulky zřizované městy mají snad o něco průhlednější ekonomiku, ale nevím. Ti, kdo je provozují, asi nepřiznají, jak to tam opravdu chodí, to možná bývalí zaměstnanci.

Jj, také jsem si říkala, že na to založím nové vlákno, kdyžtak tam nakopíruji nějaký můj příspěvek, asi až o něco později, podle času.

koňadra napsal(a):
Taky by mě zajímalo, jaký je vlastně přesně rozdíl mezi útulkem a depozitem. To první je asi zřizované městy a dotované městy + dary, to druhé je soukromé, žijící převážně z darů? Nevím to přesně, ale myslím, že by stálo za to na tuto otázku založit nové vlákno? Tady se asi těžko něco dozvíme, ve vlákně nazvaném "Kocour - sám doma" se asi neozvou všichni, kteří o tom vědí něco víc. Co vím ale jistě je to, že města platí na každého nalezeného psa nějakou částku. Mají-li ve městě v útulku 10 psů, dostávají od města dotaci na těch 10 psů + mzdy zaměstnanců, údržbu objektu apod. Do útulku taky svážejí nalezené psy z okolních vesnic, které útulky nemají. Třeba u nás je to tak, když se najde pes u nás na vesnici, tak starosta jej odveze do toho útulku ve městě a naše obec na toho psa musí dát příspěvek 5 tisíc Kč. (Což je ale také kontraproduktivní, na malých vesnicích často nechají psa běžet dál, než by za něj platili). Je to ale příspěvek jednorázový, takže když tam toho psa mají třeba půl roku, tak příspěvek už dávno pes "prožere" a živí ho nejspíš to město. Na druhou stranu, když psa udají za týden, tak jim zbývající část příspěvku zůstane, takže nejspíš pro ty psy, co jsou tam déle. Myslím, že útulky zřizované městy mají snad o něco průhlednější ekonomiku, ale nevím. Ti, kdo je provozují, asi nepřiznají, jak to tam opravdu chodí, to možná bývalí zaměstnanci.

Tak jsem se k založení nové diskuse dostala hned, co neudělám teď, tak na to taky můžu zapomenout .

fikovnice napsal(a):
Tak jsem se k založení nové diskuse dostala hned, co neudělám teď, tak na to taky můžu zapomenout .

Děkuji. Také jsem zvědavá, co se dozvím. Jestli se tedy někdo kompetentní ozve. Budu ráda, když se ozvete až budete mít doma tu kočičku. Doufám, že už to dobře dopadne.

fikovnice napsal(a):
Tak já vždy jen pro zajímavost mrknu ještě i na inzerci zde na FAUNĚ a v posledních dnech se to tam přímo hemží koťaty se zbarvením, které preferuji. Jak na potvoru všechna z Čech, event. Z Ostravy. Pokud jsem odpovídala asi na dva inzeráty v Brně či JM, tak zatím bez odezvy.

Z Brna vám útulek nechce dát kočku? ani ten při MP, ani ten na Rumišti? to mi neříkejte. A kromě toho právě v Brně existuje sdružení, které se umisťováním koček zabývá, inzerují depozitářky, takže to jste tedy musela mít šílenou smůlu.

Pro fikovnici: Asi bude lépe se přesunout od psů sem - s tím kočičím tématem. Především Vám moc gratuluji k novému členu domácnosti - je to ta kočička z depozita, jak jste sem dávala tu fotku? Na diskusi o psech hledáte radu, jak naučit kocoura cestovat. No, nevím, jestli poradím, s kočkami je větší potíž než se psem, jsou moc svobodomyslné a víc prospěchářské (pro sebe) než pes. Možná by to chtělo ještě nějaké informace - jak kocour snáší umístění do přepravky? Vozíte ho v autě v přepravce, že? Jak často s Vámi cestuje a kam - předpokládám, že na chalupu? Možná by chtělo přijít na to, co mu vadí víc - zavření do přepravky, jízda autem...? Ještě, když jsem jezdívala s kočkami po výstavách, měla jsem asi štěstí - kočku jsme jednoduše dali do přepravky a jeli. Ani jedna nijak zvlášť nevyváděla, a to jsme často jezdili vlakem, auto jsme zpočátku neměli. Když si na to dneska vzpomenu, tak už jsem asi pohodlná, ale dnes bych to nepodnikala. S jedním kocourem jsme byli až ve Varšavě na výstavě - vlakem. Měla jsem z toho strach, ale kocour byl skvělej.

Fikovnice: tyhle by se Vám mohly líbit https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/2440139/daruji/. Přečetla jsem si Vaši odpověď na psech, já se válím v posteli s chřipkou, drží se mě, mrcha, dost urputně, tak se taky bavím tady na diskusi, i když bych mnohem raději šla se psy ven - u nás je trocha sněhu, v lese je krásně. Ale nedá se nic dělat, zdraví je přednější.

koňadra napsal(a):
Pro fikovnici: Asi bude lépe se přesunout od psů sem - s tím kočičím tématem. Především Vám moc gratuluji k novému členu domácnosti - je to ta kočička z depozita, jak jste sem dávala tu fotku? Na diskusi o psech hledáte radu, jak naučit kocoura cestovat. No, nevím, jestli poradím, s kočkami je větší potíž než se psem, jsou moc svobodomyslné a víc prospěchářské (pro sebe) než pes. Možná by to chtělo ještě nějaké informace - jak kocour snáší umístění do přepravky? Vozíte ho v autě v přepravce, že? Jak často s Vámi cestuje a kam - předpokládám, že na chalupu? Možná by chtělo přijít na to, co mu vadí víc - zavření do přepravky, jízda autem...? Ještě, když jsem jezdívala s kočkami po výstavách, měla jsem asi štěstí - kočku jsme jednoduše dali do přepravky a jeli. Ani jedna nijak zvlášť nevyváděla, a to jsme často jezdili vlakem, auto jsme zpočátku neměli. Když si na to dneska vzpomenu, tak už jsem asi pohodlná, ale dnes bych to nepodnikala. S jedním kocourem jsme byli až ve Varšavě na výstavě - vlakem. Měla jsem z toho strach, ale kocour byl skvělej.

Tak už jsem zde .
Kočičku, co jsem avízovala, nakonec nemám. Důvod byl ten, že byla teprve na kastraci, a narovinu: přece jen ve mně trochu hlodala ta možnost nákazy (resp. Infe Kčního prostředí v tamním depozitu, i když paní odtud mám ráda a slíbily jsme si, že budeme nadále v kontaktu). Takže novým členem je kocourek - nar. Loni v srpnu. Přináší radost, ale i celkem nečekanou starost. Jednak můj dosud mírumilovný kocour jej zatím vůbec nemusí, útočí na něj, bohužel někdy i bolestivě. Dle rad zkušenějších zatím nijak nezasahuji. Co je horší - kotě dělá velkou potřebu všude možně (přitom močí do kočičího WC). Při situaci, kdy jsou doma koberce, je to celkem velká patálie. V původním domově byl údajně kocour naprosto čistotný. Byl zvyklý na jiné stelivo, ale to už jsem měla nachystané, druhý záchod též. Ono je to tak, že třeba 3x jde správně na WC a pak třeba 3x mimo - nejčastěji pod mou postel (ale už také např. Do mojí tašky, apod.). Samozřejmě netrestám, trpělivě uklízím (ale vnitřně mě to samozřejmě štve). Kocour je socializovaný, extrémně mazlivý a také extrémně žravý. Takže toto jsou nové zprávy od nás. Staršího kocoura jsem si brala přesně ve věku současného kotěte a NIKDY neudělal potřebu mimo kočičí WC. Přes tyto nesnáze mám samozřejmě kotě ráda. Pokud byste měla nějaký nápad, tip - jak pomoci, i třeba s tím, aby domácí kocour tolik neútočil, budu ráda.

Na "Psech" jsem dala ten dotaz stran cestování (ptž to ta bylo zrovna aktuální), ale potřebuji aktuálněji vyřešit problémy popsané v předchozím příspěvku.

koňadra napsal(a):
Fikovnice: tyhle by se Vám mohly líbit https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/2440139/daruji/. Přečetla jsem si Vaši odpověď na psech, já se válím v posteli s chřipkou, drží se mě, mrcha, dost urputně, tak se taky bavím tady na diskusi, i když bych mnohem raději šla se psy ven - u nás je trocha sněhu, v lese je krásně. Ale nedá se nic dělat, zdraví je přednější.

Fíííha, neměla jste mi dávat ten odkaz . Vanovice jsou téměř "přes kopec" od naší chalupy... Koťátka jsou krásná, nicméně 3 kočky mít nechci a pro současné moje nové kotě oproti těm v inzerci mě napadá jedno pozitivum - je přece jen starší. Pokud by domácí kocour útočil na takové prcky, myslím, že by to mohlo být ještě horší než je to teď.

koňadra napsal(a):
Fikovnice: tyhle by se Vám mohly líbit https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/2440139/daruji/. Přečetla jsem si Vaši odpověď na psech, já se válím v posteli s chřipkou, drží se mě, mrcha, dost urputně, tak se taky bavím tady na diskusi, i když bych mnohem raději šla se psy ven - u nás je trocha sněhu, v lese je krásně. Ale nedá se nic dělat, zdraví je přednější.

A přeji brzké uzdravení! Pokud je to opravdu chřipka, tak ta dokáže člověka opravdu fest položit. Celkem, jak jsem teď sama, tak se takové situace bojím, a myslím, že chřipku (pravou) jsem už pěkných pár let neměla, takže by si mě mohla zase vyhlédnout. Raději nebudu sejčkovat.

Tak právě velký olizoval malého...už jsem měla radost a najednou z olizování přešel ke kousání, kdy malý vrčí...

fikovnice napsal(a):
Tak už jsem zde .
Kočičku, co jsem avízovala, nakonec nemám. Důvod byl ten, že byla teprve na kastraci, a narovinu: přece jen ve mně trochu hlodala ta možnost nákazy (resp. Infe Kčního prostředí v tamním depozitu, i když paní odtud mám ráda a slíbily jsme si, že budeme nadále v kontaktu). Takže novým členem je kocourek - nar. Loni v srpnu. Přináší radost, ale i celkem nečekanou starost. Jednak můj dosud mírumilovný kocour jej zatím vůbec nemusí, útočí na něj, bohužel někdy i bolestivě. Dle rad zkušenějších zatím nijak nezasahuji. Co je horší - kotě dělá velkou potřebu všude možně (přitom močí do kočičího WC). Při situaci, kdy jsou doma koberce, je to celkem velká patálie. V původním domově byl údajně kocour naprosto čistotný. Byl zvyklý na jiné stelivo, ale to už jsem měla nachystané, druhý záchod též. Ono je to tak, že třeba 3x jde správně na WC a pak třeba 3x mimo - nejčastěji pod mou postel (ale už také např. Do mojí tašky, apod.). Samozřejmě netrestám, trpělivě uklízím (ale vnitřně mě to samozřejmě štve). Kocour je socializovaný, extrémně mazlivý a také extrémně žravý. Takže toto jsou nové zprávy od nás. Staršího kocoura jsem si brala přesně ve věku současného kotěte a NIKDY neudělal potřebu mimo kočičí WC. Přes tyto nesnáze mám samozřejmě kotě ráda. Pokud byste měla nějaký nápad, tip - jak pomoci, i třeba s tím, aby domácí kocour tolik neútočil, budu ráda.

Tak družbu Vašeho kocoura s tím novým bych vůbec neřešila. Rozhodně bych se do nich vůbec nepletla. Snad pokud by nedošlo k nějaké rvačce vyloženě na krev, ale nějaká taková obyčejná bitka by mne nerozházela. Věřte, že ty kočky si to vyřeší samy mezi sebou a člověk v tom stejně nic dělat nemůže. Vsadím boty, že do týdne budou kamarádi. Daleko horší problém vidím tu nečistotnost kocourka. Já mám tedy zkušenost, že kočka není zdaleka vždy vzor čistotnosti jak všude píší. Jsou mezi nimi i pěkná čuňata a není jich málo. Když bývalá majitelka tvrdí, že Váš nový kocour byl u ní čistotný, tak to nemusí být pravda (proč ho dávala pryč?). A nebo to je pravda a kocour jen zatím neví, která bije. Ale tím bych se zase až tak moc neutěšovala, protože kočky, které (u nás) byly čistotné, takové byly od začátku. Já jsem ty kočky, které byly prasata, učila čistotnosti tak, že jsme jim zpočátku nedali možnost, aby lítaly po celém bytě a konaly potřebu, kde se jim líbí. Protože to dost dobře nešlo, aby "prasátko" bylo jen v kuchyni a ostatní v ostatních částech bytu, udělali jsme v kuchyni takovou voliéru, kde kočka měla záchod, vodu, granule a když jsme nebyli doma a taky v noci, tak byla zavřená - nedalo se nic dělat. Pouštěli jsme ji, když jsme byli doma a hlídali ji, aby nešla na záchod jinam. Některá se to nakonec naučila dobře, ale byli jedinci, kteří se to nenaučili spolehlivě nikdy. Nakonec jsme zrušili koberce v obýváku a do ložnice jsme kočky nikdy nepouštěli. Abych měla od kočky naděláno i v posteli, o to jsem si skutečně nestála. Ještě zkuste dát na kočičí WC kozlíkové kapky, někteří zde psali, že to pomáhá, já s tím zkušenosti nemám.

Kočky dávají nečistotností najevo stres. Malý ho zřejmě má, krom změny prostředí je i napadán dospělým kocourem. Míru napadání neznám, tak nevím jestli bych se mezi ně míchal nebo ne. Asi bych to řešil tak, že každá z koček by měla svoji místnost, a až by se malý rozkoukal a zvykl si, teptrve pak bych jim umožnil aby mohli k sobě.
Ovšem s chovem koček v bytě nemám žádné zkušenosti, máme venkovně domácí a to trochu o něčem jiném. Takže radím jen na základě intuice a toho, co jsem vyčetl zde.

fikovnice napsal(a):
Tak už jsem zde .
Kočičku, co jsem avízovala, nakonec nemám. Důvod byl ten, že byla teprve na kastraci, a narovinu: přece jen ve mně trochu hlodala ta možnost nákazy (resp. Infe Kčního prostředí v tamním depozitu, i když paní odtud mám ráda a slíbily jsme si, že budeme nadále v kontaktu). Takže novým členem je kocourek - nar. Loni v srpnu. Přináší radost, ale i celkem nečekanou starost. Jednak můj dosud mírumilovný kocour jej zatím vůbec nemusí, útočí na něj, bohužel někdy i bolestivě. Dle rad zkušenějších zatím nijak nezasahuji. Co je horší - kotě dělá velkou potřebu všude možně (přitom močí do kočičího WC). Při situaci, kdy jsou doma koberce, je to celkem velká patálie. V původním domově byl údajně kocour naprosto čistotný. Byl zvyklý na jiné stelivo, ale to už jsem měla nachystané, druhý záchod též. Ono je to tak, že třeba 3x jde správně na WC a pak třeba 3x mimo - nejčastěji pod mou postel (ale už také např. Do mojí tašky, apod.). Samozřejmě netrestám, trpělivě uklízím (ale vnitřně mě to samozřejmě štve). Kocour je socializovaný, extrémně mazlivý a také extrémně žravý. Takže toto jsou nové zprávy od nás. Staršího kocoura jsem si brala přesně ve věku současného kotěte a NIKDY neudělal potřebu mimo kočičí WC. Přes tyto nesnáze mám samozřejmě kotě ráda. Pokud byste měla nějaký nápad, tip - jak pomoci, i třeba s tím, aby domácí kocour tolik neútočil, budu ráda.

Gratuluji k novému přírůstku. :)

Jinak za mě - zavřela bych nového kocourka do 1 místnosti s wc, krmením a nechala ho aspoň pár dní se zabydlet. Ono je to pro něj dost velká změna a pokud na něj starší kocour útočí, malý třeba i ze strachu z potkání kocoura na wc nejde a udělá potřebu tam, kde je. Až bude kocourek zvyknutější (bude bez problémů chodit jen na wc), tak bych pootevřela dvře, aby mohl dál po bytě.

Hezký pozdní večer kamarádi ,
toto je už můj čtvrtý kocour, takže snad začátečnice nejsem. Nachystala jsem vše tak, jak je doporučováno, včetně kozlíku do WC. Kocourka jsem zkoušela oddělit od velkého, ale ihned se k sobě začnou dobývat - opravdu vzájemně škrabou dveře - každý z té své strany. Nicméně provedla jsem další změnu - od adopce už asi 15. , a vyzkoušela dát druhé WC k mé posteli (přímo pod postel, kam si navykl chodit, se nevlezlo). A světe div se, ZATÍM to funguje. Tedy ne, že bych měla radost z toho, že je WC u mě, protože tím pádem zápach při konání potřeby samozřejmě zamoří celou moji ložnici. Myslím, že to psala "Lavacca" - je možnost, že malý má stres z velkého, event. Jej třeba velký i v mé nepřítomnosti napadl/vyhnal, když byl na WC... Další "zajímavost" - velký ihned přesedlal ze svého WC (téměř dva roky chodí na WC v chodbě na silikátové stelivo) na WC malého, tj. Hrudkující a umístěné v tom mém pokoji. Ale jak píšu PROZATÍM tam chodí oba.
Zapomněla jsem napsat, že nový kocourek je taktéž z depozita - takže socializovaný a dle paní z depozita čistotný. Mám od ní radu zkusit znovu odčervit (přestože byl odčerven na začátku ledna).
No a do soubojů, jak píše "Koňadra" zatím vůbec nezasahuji, nekomentuji, maximálně klidným hlasem řeknu:"Nech ho, on je ještě maličký." (ale to říkám spíše sama sobě . Tím umístěním WC ke mně je to takové Pyrrhovo vítězství... Protože narovinu opravdu nestojím o to se v noci a každé ráno budit škrabáním ve WC, ale hlavně zápachem. Co myslíte - pokud docílím postupně čistotnosti kocourka, mám se pokusit WC přemístit? No a to, že velký útočí...jednak předpokládám, že jsou to boje o hierarchii u nás, ale malý je neuvěřitelně oprsklý. Opět to dříve již psala "Lavacca", že útulková zvířata mají strach, že o nového pána/paničku přijdou a proto na ní visí a že se to časem srovná. Kéž by! Protože stačí, abych se jen pohla, vydala z pokoje do pokoje a malý, byť tvrdě spal, tak už běží za mnou - téměř to zavání tím, že jej buď zašlápnu nebo mi on přivodí úraz.
Nicméně beru malého kadění mimo WC jako signál, že mi chce něco sdělit, rozhodně by mě ani nenapadlo jej trestat. V dalším příspěvku si na vás zkušené dovolím ještě jeden dotaz.

Takže teď ten avizovaný dotaz: malý nejen, že kadí mimo WC, ale kadí vícekrát denně a na rozdíl od velkého nemá formovanou stolici (ani ne průjem, spíše kašovitou - omlouvám se za až příliš naturalistický popis exkrementů ). Volala jsem původní majitelce a ta mi sdělila, že sice chovatelé budou tvrdit opak, ona ale, že si stojí za tím, že řidší stolice (vícekrát denně) je u koťat normální. Je fakt, že starší kocour se ke mně nastěhoval se stejným problémem, ale byl od začátku čistotný. Jistě si dovedete představit, jakou řeholi v tomto kontextu podstupuji, když jsou doma všude koberce (jedná se o byt mámy, kde zřejmě zůstanu bydlet a zatím nemám finance na nějaké předělávání bytu). Takže můj dotaz: prosím vás, má paní pravdu, že u koťat je řídká/řidší stolice normální?

Ach jo, ach jo, ach jo, já vám sem píšu, mezitím kocourek začal zalézat pod postel, začalo mi být jasné, oč jde, jenže pozdě - už jsem na něj nedosáhla...a opět nadílka pod postelí !

Tak to bude asi boj, zvláštní je, že to dělá pod postelí na temném místě a né někde uprostřed místnosti nebo i jinde na otevřeném a prosvětleném místě, zkuste ten prostor kolem postele něčím zahradit, aby se tam nedostal, pokud to je možné a nechte tam stát ten záchod a uvidí se jak si s tím malej poradí, otázka je, jestli máte možnost prostor kolem postele zahradit?

Proč by to mělo být zvláštní ?
Asi je ve stresu, není si tam - v novém, jistý.
Řídká stolice stále, není v pořádku.
Změna stravy ?
Je odčervený ?

fikovnice napsal(a):
Tak právě velký olizoval malého...už jsem měla radost a najednou z olizování přešel ke kousání, kdy malý vrčí...

Takhle - z hraček plačky, tak to u koček chodívá.

Pokud se týká nečistotnosti, zkuste mu umístit jeho záchod tam, kam chodí, tedy i pod postel, pokud je tym dost mista. Jinak prostor pod postelí ohraďte. Aby se tam nedostal a záchod dejte někam poblíž. Musí mít vlastní, kdjyž se bojí dospělého. NMenechte zafixovat ta nesprávná místa k vyprazd%nování, pak se toho budete hůře zbavovat - myslím špatného návyku.

ať žijou psi napsal(a):
Takhle - z hraček plačky, tak to u koček chodívá.

Pokud se týká nečistotnosti, zkuste mu umístit jeho záchod tam, kam chodí, tedy i pod postel, pokud je tym dost mista. Jinak prostor pod postelí ohraďte. Aby se tam nedostal a záchod dejte někam poblíž. Musí mít vlastní, kdjyž se bojí dospělého. NMenechte zafixovat ta nesprávná místa k vyprazd%nování, pak se toho budete hůře zbavovat - myslím špatného návyku.

Jo, to ohrazení pod postelí mne napadlo taky. Buď tam nastrkat nějaké papírové krabice od babánů (jestli se vlezou), těsně na sebe, aby neměl ani škvírku tam vlézt, nebo normálně bych to zahradila prknama (nebude to asi žádná krása, ale o to teď nejde). Prostě kocourovi nedovolit chodit tam, kam chce, ale donutit ho, že to jeho WC bude vlastně ta jediná možnost kam jít. S tou stolicí nevím, myslím, že i koťata mohou mít normální bobek. Když jsem měla kočky v bytě (teď je mě to jedno, venčí se venku), nebyly žádné granule a mít u 5 koček průjem, tak to by byla katastrofa, tak jsme jim dělali žrádlo složené z těstovin, mořských ryb, hovězího masa, vajec a drůbežích krků. To vše pomleto na hrubém masovém strojku, dáno do pytlíků do mrazáku a každý den se pytlík vyndal a bylo nakrmeno. Ty drůbeží krky byly důležité. Praxí jsme zjistili poměr, aby kočky neměly ani řídké ani moc tvrdé bobky. A fungovalo to perfektně. Tak mu zkuste občas nějaký krk přihodit.

Ještě mě napadlo, když kocour chodí pod postel, máte WC uzavřené nebo otevřené? Třeba se lépe cítí, když je někde ukrytý.

fikovnice napsal(a):
Takže teď ten avizovaný dotaz: malý nejen, že kadí mimo WC, ale kadí vícekrát denně a na rozdíl od velkého nemá formovanou stolici (ani ne průjem, spíše kašovitou - omlouvám se za až příliš naturalistický popis exkrementů ). Volala jsem původní majitelce a ta mi sdělila, že sice chovatelé budou tvrdit opak, ona ale, že si stojí za tím, že řidší stolice (vícekrát denně) je u koťat normální. Je fakt, že starší kocour se ke mně nastěhoval se stejným problémem, ale byl od začátku čistotný. Jistě si dovedete představit, jakou řeholi v tomto kontextu podstupuji, když jsou doma všude koberce (jedná se o byt mámy, kde zřejmě zůstanu bydlet a zatím nemám finance na nějaké předělávání bytu). Takže můj dotaz: prosím vás, má paní pravdu, že u koťat je řídká/řidší stolice normální?

Normální to není. To fakt ne. I koťata mají normálně pevný bobek. Nicméně může to mít ze stresu - většina koček tak na stres reaguje, že má řidší stolici, i když zas až kašovitou...no, a u paní byl jak dlouho? a měl celou dobu tu kašovitou stolici?

V listopadu jsme si brali z útulku kotě - cca 3 měsíční hubený kocourek, při odběru měl průjem (to jsem věděla a i jsem jim podepisovala, že si ho tak beru, protože ho chtěli vrátit zpět do karantény a nebyla jsem si jista, zda bych se tam zas dostala - mají vždy odběr už od 9.hod. Ve všední dny + říkali, že večer dostali konzervu a nebyli si tak jisti, zda to teda nebylo jen dietní chybou, protože předchozí den měl pevný bobek). Takže u nás následovala dietka - 2 dny vařené maso, pak už syrové a cca za 5 dní byl bobek krásně pevný. A tak je to už dál. :)

Stane se, že pokud kočka dostane např. Moc vnitřností, že má tužší bobek, ale kašovitý nee. A rozhodně to není běžná věc.

Ale je možné, že dík umístění v depozitu jsou kočky prostě víc stresované a odráží se to i na bobcích (+ je samozřejmě dost směrodatná i strava - její kvalita).

koňadra napsal(a):
Ještě mě napadlo, když kocour chodí pod postel, máte WC uzavřené nebo otevřené? Třeba se lépe cítí, když je někde ukrytý.

Jinak souhlasím s tím, že pod postel bych mu to nedávala. Spíš mu tam opravdu zamezit přístup, ať si zafixuje, že je dobře chodit na wc pod postel.

Ad otevřený/ uzavřený záchod je taky důležité - pokud byl zvyklý na krytý (většina koček se tam cítí bezpečněji) a má teď otevřený, bude mít tendenci se někam schovat, aby měl klid. Pokud byl naopak zvyklý na otevřený a má krytý, tak bych pro začátek dala kryt dolů a nechala mu otevřený záchod. Prostě ten, na který byl zvyklý. ;)

Jinak ke stelivo - osobně se mi silikát neosvědčil (v létě byl dost cítit + tak nějak divně šumí, když se kočka vyčůrá a člověk nemá kontrolu, kolik toho kočka vyčůrala - tj. Zda nečůrá maličko a nemá močové problémy). Takže taky mám hrudkovací a spokojenost. Jak koček, tak i moje (krásně absorbuje zápach).

Tak to bude asi boj, zvláštní je, že to dělá pod postelí na temném místě a né někde uprostřed místnosti nebo i jinde na otevřeném a prosvětleném místě, zkuste ten prostor kolem postele něčím zahradit, aby se tam nedostal, pokud to je možné a nechte tam stát ten záchod a uvidí se jak si s tím malej poradí, otázka je, jestli máte možnost prostor kolem postele zahradit?

JESTLI UVAŽUJI správně, tak tu možnost zahradit spodní prostor okolo postele, tak aby se tam malej žádným způsobem nedostal, asi nelze, to by Vás napadlo i samotnou mu tam zamezit ohrazením přístup, pak už jen zbývá experimentovat, jiné stelivo, wc otevřené/uzavřené, dát wc na jiné tmavé místo(šatna), nebo improvizovat a wc dát tam kde ho chcete mít Vy a ještě ho překlopit hodně velkou krabicí a napodobit prostor pod postelí.

Dobrý den všem a moc díky za všechny rady!
Už jsem se pak nedostala k odepsání, protože malý se v přímém přenosu vykadil pod postel a velký následně vyzvracel na třech místech...
Postel jsem následně zahradila, až teď čtu, že píšete to samé. Zatím je to vše jen provizorně, musím vymyslet, co tam dám. Typický zápach mě dnes neprobudil, tak snad...
K záchodu: mám dva otevřené záchody a máte pravdu, že by to možná chtělo ještě třetí uzavřený. Ale v depozitu byly všude otevřené - schválně jsem se po nich dívala. "Lavaccu" bych chtěla moc poprosit o značku hrudkujícího steliva, se kt. Má dobré zkušenosti, že pohlcuje pach. Já právě mám zkušenost spíš opačnou, teď mám stelivo, které jsem koupila přímo u paní v depozitu, ale zdá se mi, že právě zápach je výraznější než ze silikátového. Včera kočičáci dostali mj. Syrové filé - hlavně velký se po tom mohl umlátit a skončilo to tím jeho pozvracením se - snad poprvé, co ho mám. A to jí docela málo, zato malý je jako kyselina - ten by jedl snad pořád - a snaží se brát jídlo i velkému a kupodivu zrovna při tomto on na něj neútočí. Tak možná ty útoky jsou jen nešetrná forma hry velkého...nevím, dva kocoury pospolu mám poprvé. Velký na něj obvykle někde číhá, začne kroutit zadkem (však víte - chystá se k útoku , no a pak na něj skočí a protože váží tak nejméně dvakrát tolik, co on, tak to tak dopadá. Což by mi až tak nevadilo, jako to kousání do krku. Ale nebudu jim do toho zasahovat, na krev jsem si nevšimla, že by to bylo.
Tak ještě jednou moc děkuju, vážím si toho, že přemýšlíte se mnou a radíte mi.

lavacca napsal(a):
Normální to není. To fakt ne. I koťata mají normálně pevný bobek. Nicméně může to mít ze stresu - většina koček tak na stres reaguje, že má řidší stolici, i když zas až kašovitou...no, a u paní byl jak dlouho? a měl celou dobu tu kašovitou stolici?

V listopadu jsme si brali z útulku kotě - cca 3 měsíční hubený kocourek, při odběru měl průjem (to jsem věděla a i jsem jim podepisovala, že si ho tak beru, protože ho chtěli vrátit zpět do karantény a nebyla jsem si jista, zda bych se tam zas dostala - mají vždy odběr už od 9.hod. Ve všední dny + říkali, že večer dostali konzervu a nebyli si tak jisti, zda to teda nebylo jen dietní chybou, protože předchozí den měl pevný bobek). Takže u nás následovala dietka - 2 dny vařené maso, pak už syrové a cca za 5 dní byl bobek krásně pevný. A tak je to už dál. :)

Stane se, že pokud kočka dostane např. Moc vnitřností, že má tužší bobek, ale kašovitý nee. A rozhodně to není běžná věc.

Ale je možné, že dík umístění v depozitu jsou kočky prostě víc stresované a odráží se to i na bobcích (+ je samozřejmě dost směrodatná i strava - její kvalita).

"Ale je možné, že dík umístění v depozitu jsou kočky prostě víc stresované a odráží se to i na bobcích (+ je samozřejmě dost směrodatná i strava - její kvalita)."

Ano, s tím naprosto souhlasím. Bylo to tak už při původním kocourkovi. Teď je to to samé. Navíc v depozitu bylo kotě na granulích, já se snažím o pestrou stravu - granule, občas konzerva, a syrové maso (vnitřnosti teď ne - vím, že po nich kočky průjmují). Takže kotě samozřejmě reaguje i na změnu stravy. Také jednou ode mě dostal TATRU mléko - doslova šílel, ale poté byla stolice ještě řidší, takže dnes koupím spíše tvaroh nebo zakysané mléko nebo smetanu...? Co byste doporučili? Pokud tvaroh, tak depozitní paní radila nějaký hodně tučný. Jak se k této radě, prosím, stavíte? Můj původní kocour mléčné výrobky VUBEC nemá rád, takže s těmi nemám téměř žádnou zkušenost.

Dal bych polotučný tvaroh(jak jsou v těch vaničkách), který smíchejte společně s klasickýma piškotama, bude to hustě kašovité a uvidíte jak se na to vrhnou, nic dalšího do toho nepřidávat!

fikovnice napsal(a):
"Ale je možné, že dík umístění v depozitu jsou kočky prostě víc stresované a odráží se to i na bobcích (+ je samozřejmě dost směrodatná i strava - její kvalita)."

Ano, s tím naprosto souhlasím. Bylo to tak už při původním kocourkovi. Teď je to to samé. Navíc v depozitu bylo kotě na granulích, já se snažím o pestrou stravu - granule, občas konzerva, a syrové maso (vnitřnosti teď ne - vím, že po nich kočky průjmují). Takže kotě samozřejmě reaguje i na změnu stravy. Také jednou ode mě dostal TATRU mléko - doslova šílel, ale poté byla stolice ještě řidší, takže dnes koupím spíše tvaroh nebo zakysané mléko nebo smetanu...? Co byste doporučili? Pokud tvaroh, tak depozitní paní radila nějaký hodně tučný. Jak se k této radě, prosím, stavíte? Můj původní kocour mléčné výrobky VUBEC nemá rád, takže s těmi nemám téměř žádnou zkušenost.

Určitě bych nedávala Tatra mléko, smetanu ani vnitřnosti - po tom kočky dostanou průjem (asi až na pár výjimek). Myslím, že kočka, tedy odrostlé kotě, už ani nepotřebuje mléko, ale spíše maso, nejlépe svalovinu. Pokud mu chcete dávat něco mléčného, tak bych volila jedině polotučný tvaroh. Měla jsem kdysi příbuzné, měli v bytě takového zvláštního kocoura. Kdykoliv přišel někdo na návštěvu, kocour zmizel, prostě se s nikým nedružil, dokonce ani s nimi moc ne. Pokud si vzpomínám, kocoura živili snad pouze syrovým masem, nejčastěji hovězím, nakrájeným na kostičky. Ten kocour nebyl vůbec v tom bytě ani cítit. Dožil se více jak 20 let a byl do posledka v pohodě.

stanleyul napsal(a):
Dal bych polotučný tvaroh(jak jsou v těch vaničkách), který smíchejte společně s klasickýma piškotama, bude to hustě kašovité a uvidíte jak se na to vrhnou, nic dalšího do toho nepřidávat!

Děkuju. Čili máte máte na mysli klasické dětské piškoty v sáčku? Už jsem dlouho takovou věc nekupovala , tak se pro jistotu ptám. Vím, že jsou i nějaké zvířecí piškoty.

koňadra napsal(a):
Určitě bych nedávala Tatra mléko, smetanu ani vnitřnosti - po tom kočky dostanou průjem (asi až na pár výjimek). Myslím, že kočka, tedy odrostlé kotě, už ani nepotřebuje mléko, ale spíše maso, nejlépe svalovinu. Pokud mu chcete dávat něco mléčného, tak bych volila jedině polotučný tvaroh. Měla jsem kdysi příbuzné, měli v bytě takového zvláštního kocoura. Kdykoliv přišel někdo na návštěvu, kocour zmizel, prostě se s nikým nedružil, dokonce ani s nimi moc ne. Pokud si vzpomínám, kocoura živili snad pouze syrovým masem, nejčastěji hovězím, nakrájeným na kostičky. Ten kocour nebyl vůbec v tom bytě ani cítit. Dožil se více jak 20 let a byl do posledka v pohodě.

Ano, paní z depozita také doporučuje hovězí maso - takže to dnes zakoupím, stejně tak jako ten polotučný tvaroh - jste již druhá, co radíte totéž. Takže moc díky!
Jinak, co bylo před chvílí:Kocourek začal zalézat pod postel (je utěsněná, ale přesto se tam přes jakousi škvíru prodrápal), bylo to uprostřed "útočení" velkého. Tak jsem velkého zavřela, malého nějakým zázrakem odvolala zpod postele a šel udělat velkou potřebu na kočičí WC ! Nevím, jestli je vhodné kočky za toto chválit - ony asi na to moc nejsou - přesto jsem jej pochválila (asi spíše z radosti sama pro sebe). Takže kloním se ke dvěma věcem - kocourek potřebuje více soukromí a ruší jej velký kocour. Kromě výše zmíněných potravin dnes tedy koupím ještě uzavřený záchod. Btw, záchod se silikátem v chodbě zcela osiřel, tak nevím, zda jej zrušit...
Pro "Lavaccu" - hrudkující stelivo od paní je značky Brit UltraFresh - je velmi jemné. Protože s tímto typem steliva nemám vůbec zkušenosti, tak se ještě zeptám: jak často čistit? Zatím čistím po každé potřebě malého i velkého, tj. Vybírám hrudky, ale přijde mi, že téměř nedělám nic jiného (to samozřejmě přeháním), ale každopádně stelivo také hodně rychle ubývá. Vím, že je levnější než silikátgel, ale ten mi tedy vydržel na mnohem déle...

Ještě něco k povaze kocourka - rozhodně nepůsobí jako nějaké vyjukané kotě z nového prostředí. Včera jsem měla návštěvu a můj starší kocour se bál, malý se hned družil. Už jsem psala, že je hodně mazlivý až oprsklý, přijde se pomazlit velký, a malý se hned hrne taky a snaží se velkého vystrnadit, i když se jej snažím upřednostňovat. Takže že by bylo kotě ve stresu z nového prostředí, tak se mi to nejeví, spíše je ve stresu z velkého. Malý si dokáže hrát i sám - má tady milion hraček velkého. Velkého ale nejvíc baví útočení, honění se, no a je logické, že proporciálně si oni dva zatím nesednou. Vzhledem k výše popsanému mám trochu pochopení i pro velkého, že může být na malého naštvaný v tom, že jej vlastně vytěsňuje z jeho pozice.

fikovnice napsal(a):
Ano, paní z depozita také doporučuje hovězí maso - takže to dnes zakoupím, stejně tak jako ten polotučný tvaroh - jste již druhá, co radíte totéž. Takže moc díky!
Jinak, co bylo před chvílí:Kocourek začal zalézat pod postel (je utěsněná, ale přesto se tam přes jakousi škvíru prodrápal), bylo to uprostřed "útočení" velkého. Tak jsem velkého zavřela, malého nějakým zázrakem odvolala zpod postele a šel udělat velkou potřebu na kočičí WC ! Nevím, jestli je vhodné kočky za toto chválit - ony asi na to moc nejsou - přesto jsem jej pochválila (asi spíše z radosti sama pro sebe). Takže kloním se ke dvěma věcem - kocourek potřebuje více soukromí a ruší jej velký kocour. Kromě výše zmíněných potravin dnes tedy koupím ještě uzavřený záchod. Btw, záchod se silikátem v chodbě zcela osiřel, tak nevím, zda jej zrušit...
Pro "Lavaccu" - hrudkující stelivo od paní je značky Brit UltraFresh - je velmi jemné. Protože s tímto typem steliva nemám vůbec zkušenosti, tak se ještě zeptám: jak často čistit? Zatím čistím po každé potřebě malého i velkého, tj. Vybírám hrudky, ale přijde mi, že téměř nedělám nic jiného (to samozřejmě přeháním), ale každopádně stelivo také hodně rychle ubývá. Vím, že je levnější než silikátgel, ale ten mi tedy vydržel na mnohem déle...

Myslím že to uzavřené WC bude fakt lepší. A taky myslím, že pochvalou kocoura nic nezkazíte! S tím silikátem nemám žádné zkušenosti, ale řekla bych, že zatím bych dávala nějaké hrudkující (možná to které Vám někdy poradí Lavacca?), na co byl ten malej asi zvyklý. A zatím bych čistila co nejčastěji, ideálně po každém vyvenčení (pokud nejste v práci, samozřejmě). Časem bych to normální stelivo začala míchat se silikátem a postupně převedla oba kocoury na ten silikát - když vyhovuje Vám, ale ono je asi důležitější, jestli bude vyhovovat kocourům. Je docela možné, že časem Vám budou chodit oba kocouři na jeden záchod (možná, že právě ten uzavřený), tak bych ho pomalu přesunovala od postele tam, kde ho chcete mít. A když budou mít více záchodů, tak budou asi oba chodit na ten, který se jim zrovna bude líbit. Věřím, že až se ten malý kocour přestane bát toho velkého a budou kamarádi, že se i to venčení obou kocourů nějak normalizuje. Jestli to ten mladý nepochopí, pak asi bude mít smůlu na to prasátko - jak jsem psala výše. Mimochodem: mě se ale taky stalo, že úplně čistotná kočka se zkazila, když do bytu přišel kocour - prase. Pak se občas taky vydělala, kde neměla. Nevím, proč si vždycky bere příklad ta čistotná od toho čuněte a ne naopak.

Na záchodě asi potřebuje soukromí každý .

Ano piškoty klasické dětské Opavia, nebo každý market má svou vlastní značku a ty jsou i levnější, moc jich tam nedávejte-jsou sladké, stačí okolo 6-8 podle množství tvarohu.

Takové to(každý market má i svou značku, ty jsou o dost levnější ale stejné, tak kupte tu vlastní značku, cenově 120g/8Kč. 240g/14Kč):

www.akcniceny.cz/detail/opavia-detske-piskoty-727737.

stanleyul napsal(a):
Takové to(každý market má i svou značku, ty jsou o dost levnější ale stejné, tak kupte tu vlastní značku, cenově 120g/8Kč. 240g/14Kč):

www.akcniceny.cz/detail/opavia-detske-piskoty-727737.

Díky moc!

Tak vám, kamarádi, v návalu emocí musím sdělit, že jsem se při adopci spletla přímo v druhu a namísto kočky jsem si adoptovala prase. Byla jsem na nákupech a po návratu nadílka pod postelí - přímo uprostřed manželské postele, na níž spím (vím - moje chyba, že malý se nějak prodrápal i přes veškeré zábrany, co jsem kolem postele vyrobila). K "nadílce" se nedalo tudíž dostat, musela jsem oddělat matrace, pak rozšroubovat rošty - no na to, že mám bohužel nalomenou páteř práce dost záhulová . Myslíte, že opravdu tak čistotné zvíře jako je kočka může zůstat navždy čunětem (jak píšete např. Vy "Koňadro")? Volala jsem paní do depozita, odkud mám staršího kocoura a s níž se často radím a vždy mi dokázala poradit. Ale tady mi řekla, že přesto, že už se setkala s x kočkami, tak takovýto problém ještě neřešila, maximálně čurání mimo WC.
Já jsem zatím uzavřené WC nekoupila, protože v obchoďáku, kde jsem byla, byly dost drahé a chci se ještě zítra nebo pozítří kouknout jinde. Paní z depozita je optimistická, co se týká vztahu mých kocourů a když jsem jí detailně popisovala, jaké "hrátky" velký s malým provozuje - kousání do krku, tak mi řekla, že to dělají i kočky-matky koťatům (on někdy velký nejdříve začne kotě olizovat). V tomto se ale poněkud bojím, že paní nemá pravdu. Velký, když malého chytí, tak jej přidržuje packou, u toho divně funí (jako by při nasávání při lovu) a už jsem i zaznamenala takové to cupování zadními nohami (asi víte, co mám na mysli). Takže já mám pocit, že on jej spíše "loví" .
No, pořád se budu snažit být optimistická, po složení postele jsem ji zahradila ještě dalšími věcmi a vám se omlouvám, že jsem to tady vychrlila - už mě to teď fakt dostalo - měla jsem jinou představu o sobotním večeru. Kotě mám ráda, samozřejmě je netrestám, ale vyčerpávající ten problém tedy je...

Kdo se vyznáte v etologii koček - ještě mě napadá, že velký někdy malého jako by se snaží chytit za kůži na krku jako při páření koček. Vím, že můj minulý kocour, když jsem jej přistihla, jak se snažil "znásilnit" kočku, tak u toho funěl velmi podobně jako to teď dělá velký. Ten je přitom už téměř rok vykastrovaný. Přijde mi to buď jako to zmiňované "lovení", anebo mu dává najevo svoji "dominanci" nad ním...? Každopádně kotě mu podle mě jasně dává najevo, že se vzdává - lehne si - na bok, na záda; a bohužel občas i bolestivě mňouká, takže je mi jasné, že velký používá i zuby, že to nejsou jen nějaké náznaky. Je mi jej líto, ale stále dle rad zkušenějších nezasahuji. Nebo myslíte, že by bylo už namístě pokusit se velkého při takovémto nerovném souboji nějak korigovat (zakřičením, odsunutím jej z kotěte...)?

"Mimochodem: mě se ale taky stalo, že úplně čistotná kočka se zkazila, když do bytu přišel kocour - prase. Pak se občas taky vydělala, kde neměla. Nevím, proč si vždycky bere příklad ta čistotná od toho čuněte a ne naopak."

Uff, tímto mě "Koňadro" děsíte... Velký zatím od malého "odkoukal" průjem, který měl jen jako malé kotě přinesené z depozita. Měl poprvé syrové filé (večer i zvracel), ale napadá mě i varianta stresu také u něj. Ke mně se ale chová stejně, nejeví známky naštvání, když chce, pomazlí se (on není ten úplně mazlivý typ), nechá se vzít do náruče a přede ostošest, jen možná do postele za mnou teď chodí méně často (ale to proto, že ta je často okupovaná kotětem).

fikovnice napsal(a):
Kdo se vyznáte v etologii koček - ještě mě napadá, že velký někdy malého jako by se snaží chytit za kůži na krku jako při páření koček. Vím, že můj minulý kocour, když jsem jej přistihla, jak se snažil "znásilnit" kočku, tak u toho funěl velmi podobně jako to teď dělá velký. Ten je přitom už téměř rok vykastrovaný. Přijde mi to buď jako to zmiňované "lovení", anebo mu dává najevo svoji "dominanci" nad ním...? Každopádně kotě mu podle mě jasně dává najevo, že se vzdává - lehne si - na bok, na záda; a bohužel občas i bolestivě mňouká, takže je mi jasné, že velký používá i zuby, že to nejsou jen nějaké náznaky. Je mi jej líto, ale stále dle rad zkušenějších nezasahuji. Nebo myslíte, že by bylo už namístě pokusit se velkého při takovémto nerovném souboji nějak korigovat (zakřičením, odsunutím jej z kotěte...)?

Né, jen ho nechte !
Ať máte nějakou zábavu.
Všichni.
Malému se to jistě líbí nebo brzy zalíbí.

Fikovnice: ty hrátky Vašich kocourů považuji za normální. Když vidím, jak si kočky někdy hrají se svými koťaty, tak to taky vypadá dost drsně. Ale život drsný je a kočky se na něj - podle všeho připravují. Když kočku chytí pes, nebo třeba i dravec, taky se musí bránit. K té čistotnosti -opravdu trvám na tom, že některé kočky (a není jich málo!) jsou prasata, a nikdy se čistotnosti pořádně nenaučí. A tohle nikdy nepřiznají ti z útulku - potřebují se přece koček zbavit a kdo si vezme prase? Ani chovatelé to nepřiznají - kdo by chtěl, aby lidi o něm říkali, že je čuně, protože má byt zadělaný od koček? A kdo by si od nich vzal kotě? Moje zkušenosti jsou ovšem takové, že opravdu z 10-ti koček byly 100 % čistotné tak 4. U ostatních se některé podařilo občas udělat potřebu mimo WC a další se jen občas, asi náhodou, strefily do WC. A na tomto hodnocení kočičí čistotnosti si trvám! Nedávno jsem byla u jedné chovatelky, když odhlédnu od obrovského smradu, co se tím bytem šířil, tak mě bylo úplně jasné, že koberec měli promočený durch un durch - a taky jsem zrovna jednu kočku viděla, jak se na něj vymočila. No, tak tohle bych doma opravdu nechtěla! U Vašeho kocoura ale vidím ještě jistou naději - alespoň chodí na jedno místo - důkladně zamezit přístupu pod postel a kryté WC. A to co nejrychleji (to asi cítíte sama), než se z toho stane zafixovaný návyk, či spíše zlozvyk. Ještě mě teď napadlo jedno rychlo řešení - natáhněte pod postel igelitovou plachu nějakou silnější, dají se koupit třeba v OBI - třeba kocour nebude mít zájem na to chodit. A i kdyby tam něco udělal, lépe to vyčistíte. Vytáhnete celou plachtu a zase ji tam nastrkáte (třeba smetákem). Ale i tak bych postel pořádně zahradila.

Http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/5977/babo-rad-kdyz-kocka-ignoruje-zachod/.

Ještě jsem to všechno nepřelouskala, ale začnu psát postupně. :)

- stelivo používám Mikeš + jedna kočka má radši jemnější zrnitost, tak mám i Borcat. U obou je ten zápach opravdu minimální (předtím jsem delší čas používala Coshidu z Lidlu, ale ta kvalita šla dolů - dost prášilo a wc bylo dost cítit). Jinak sem tam do záchodu nasypu " Versele-Laga deodorant do kočkolitu" (kupuji na zoohitu). Mám ten levandulový a je fakt super. Jo, v popisu sice mají, že se má sypat po celém dně, ale já ho sypu jen na začátek wc, aby neutíkal pach ven a v krásně funguje. A wc čistím vždy večer - tj. Bobek + většinou 1-2 hrudky od 1 kočky. Vždy nasypu do wc vrstvu cca 5 cm a postupně, jak odebírám znečištěné stelivo, tak ho dosypávám čistým. Většinou tak za měsíc spotřebuji 1-1, 5 balení na kočku (Mikeš dělá 10 kg, Borcat má 10 l - v reálu je to nějakých 7, 6 kg, co jsem ho vážila).

- ke stravě - zatím bych mléčné výrobky vynechala dokud se stolice neupraví a nechala ho jen na granulích a mase. Jinak ano, nejlépe tučné či polotučné výrobky - nikoli light, z těch si kocourovo tělo nic nevezme. A piškoty nedávat - zbytečně do kocoura budete cpát cukry. Piškoty max. Jako pamlsek (i když i tak mi to přijde zbytečné a je možnost zdravějších pamlsků - sušené maso, apod.). Do tvarohu spíš vmíchat žloutek, pokud ho chcete ochutit. A ideální rozmíchat do tekutější formy - já ho většinou ředím polotučným mlékem či trochou převařené odstáté vody (ne teplé, aby neničila vitamíny).

- záchod bych raději volila ten uzavřený, i když v útulku měl kocourek otevřený (ale tam na něj asi nečíhal velký kocour. :). Případně se to dá vyřešit pro zatím dáním velké krabice přes wc a vyříznout do ní díru (prostě po domácku vyrobené kryté wc). :) Jo a určitě kupte wc, kde je vyšší zadní okraj. Nevím, zda všechny kočky, ale ty moje rády čůrají na stěnu wc a s nižším okrajem, to protékalo. :/ Mám mmj. I toto - http://www.spokojenypes.cz/kocici-toalety/wc-vico-kryte-s-dvirky-56-x-40-x-40-cm?id=69856 a je super. I ta cena. Jinak v tomhle obchodě nakupuju pravidelně a velká spokojenost (právě tam beru většinu věcí kočkám - krmení, stelivo, atd.)

co se týče "lovu kocoura a kopání zadníma " - to dělají i kočky koťatům. Trénují je tak do života, takže bych to brala s klidem. To samé občas to zakousnutí do krku - taky to matky kočky dělají. Snaží se tak kotě naučit kdejakým chvatům. ;) V případě, že by kotě už ječelo bolestí, tak velkého křikněte, ať ví, že má být jemnější. To samé mu právě sděluje i kotě tím ječením, ale musí si uvědomit, že je moc hrr a takhle ne. Případně odsunout z kotěte s nějakým napomenutím (tohle nesmíš, nech malýho, apod).

Jinak držím palce, aby se kocourek už konečně naučil na to wc chodit.

stanleyul napsal(a):
Tak to bude asi boj, zvláštní je, že to dělá pod postelí na temném místě a né někde uprostřed místnosti nebo i jinde na otevřeném a prosvětleném místě, zkuste ten prostor kolem postele něčím zahradit, aby se tam nedostal, pokud to je možné a nechte tam stát ten záchod a uvidí se jak si s tím malej poradí, otázka je, jestli máte možnost prostor kolem postele zahradit?

JESTLI UVAŽUJI správně, tak tu možnost zahradit spodní prostor okolo postele, tak aby se tam malej žádným způsobem nedostal, asi nelze, to by Vás napadlo i samotnou mu tam zamezit ohrazením přístup, pak už jen zbývá experimentovat, jiné stelivo, wc otevřené/uzavřené, dát wc na jiné tmavé místo(šatna), nebo improvizovat a wc dát tam kde ho chcete mít Vy a ještě ho překlopit hodně velkou krabicí a napodobit prostor pod postelí.

Já myslím, že je to normální, že radeji někam zaleze a nevytentuje se vprostřed místnosti. Dala bych mu rozhodně po bytě více záchodů na výběr.

Nenapadlo vás, že to může být takhle ?
Je to tím, že kočka s námi pomocí vyměšování komunikuje, má potřebu nám něco sdělit. Vymočení nebo vykálení na místa, která nám připadají nepatřičná, může být výrazem silného znepokojení, strachu, úzkosti, bolesti, prosbou o pomoc nebo známkou závažného onemocnění. Ovšem většina majitelů koček dojde k závěru, že jejich micina je s prominutím prase...
A to, že si kočka hraje hrubě se svým kotětem bude asi něco jiného, než když kocour u sebe
doma, valchuje vetřelce ?

Díky za všechny odpovědi! Dívala jsem se "Lavacco" na Vámi doporučené WC a zřejmě je objednám - ty ceny jsou také úplně jinde než v kamenných obchodech...
Pro stelivo musím zajet ještě dnes - hrozí, že ještě dnes dojde.
No a korigování kocoura při hrátkách - už jsem to slovně udělala, ale je zvláštní, že velký si klidně nechá malého vlézt do své misky a protože malý jí asi tak 20x rychleji, tak si v klidu nechá i sežrat zbytek svého jídla, žádné napadání, ani minizavrčení nebo zasyčení.
Dobrý nápad od "Koňadry" je ten igelit pod postel, i když teď už je vše zahrazeno, tak popřemýšlím, jestli to ještě takto nepojistit. Já používám igelit i pod kočičí WC, tak mám doma zásobu, tuším z Bauhausu.

Kočky se u krmení nechovají jako psi...

koňadra napsal(a):
Fikovnice: ty hrátky Vašich kocourů považuji za normální. Když vidím, jak si kočky někdy hrají se svými koťaty, tak to taky vypadá dost drsně. Ale život drsný je a kočky se na něj - podle všeho připravují. Když kočku chytí pes, nebo třeba i dravec, taky se musí bránit. K té čistotnosti -opravdu trvám na tom, že některé kočky (a není jich málo!) jsou prasata, a nikdy se čistotnosti pořádně nenaučí. A tohle nikdy nepřiznají ti z útulku - potřebují se přece koček zbavit a kdo si vezme prase? Ani chovatelé to nepřiznají - kdo by chtěl, aby lidi o něm říkali, že je čuně, protože má byt zadělaný od koček? A kdo by si od nich vzal kotě? Moje zkušenosti jsou ovšem takové, že opravdu z 10-ti koček byly 100 % čistotné tak 4. U ostatních se některé podařilo občas udělat potřebu mimo WC a další se jen občas, asi náhodou, strefily do WC. A na tomto hodnocení kočičí čistotnosti si trvám! Nedávno jsem byla u jedné chovatelky, když odhlédnu od obrovského smradu, co se tím bytem šířil, tak mě bylo úplně jasné, že koberec měli promočený durch un durch - a taky jsem zrovna jednu kočku viděla, jak se na něj vymočila. No, tak tohle bych doma opravdu nechtěla! U Vašeho kocoura ale vidím ještě jistou naději - alespoň chodí na jedno místo - důkladně zamezit přístupu pod postel a kryté WC. A to co nejrychleji (to asi cítíte sama), než se z toho stane zafixovaný návyk, či spíše zlozvyk. Ještě mě teď napadlo jedno rychlo řešení - natáhněte pod postel igelitovou plachu nějakou silnější, dají se koupit třeba v OBI - třeba kocour nebude mít zájem na to chodit. A i kdyby tam něco udělal, lépe to vyčistíte. Vytáhnete celou plachtu a zase ji tam nastrkáte (třeba smetákem). Ale i tak bych postel pořádně zahradila.

K té čistotnosti - takto 100% čistotný je starší kocour, a to už od malého kotěte - prostě ani jednou neudělal potřebu mimo WC, vždy na něj byl v tomto opravdu stoprocentní spoleh, tak jen doufám, že neodkouká od malého nečistotnost, ale to zatím nehrozí.
No a k tomu zápachu - narovinu u nás tomu po tak krátké době už je. Takže včera jsem mj. Koupila i jakési nové osvěžovače vzduchu (máme doma ještě staré, ale ty chvíli fungují, chvíli ne). Říkala mi kamarádka, že šla kolem našich dveří, a že až ven cítila zápach - to mě teda pořádně dostalo (kotě není doma ani týden). Proto mám pocit, že to hrudkující stelivo (Brit) nějak zápach nepohlcuje; varianta je samozřejmě i ta, že byť jsem všechny kotěcí nadílky uklízela hned začerstva , tak smrdí i ta místa, kde byly. Je to přinejmenším nepříjemné. Takže ještě jednou děkuju za všechny rady a tipy, co koupit - jednak kvůli čistotnosti kotěte, ale i ty rady stran omezení zápachu.
Jo a velký chodí už prakticky pravidelně na záchod s hrudkujícím stelivem, který byl nachystaný v tom mém pokoji pro malého, a malý dnes v noci (stopovala jsem jej ) šel na ten záchod, co mám na chodbě, kde je silikát - tam se vykadil - tak byla zase velká pochvala!

fikovnice napsal(a):
Díky za všechny odpovědi! Dívala jsem se "Lavacco" na Vámi doporučené WC a zřejmě je objednám - ty ceny jsou také úplně jinde než v kamenných obchodech...
Pro stelivo musím zajet ještě dnes - hrozí, že ještě dnes dojde.
No a korigování kocoura při hrátkách - už jsem to slovně udělala, ale je zvláštní, že velký si klidně nechá malého vlézt do své misky a protože malý jí asi tak 20x rychleji, tak si v klidu nechá i sežrat zbytek svého jídla, žádné napadání, ani minizavrčení nebo zasyčení.
Dobrý nápad od "Koňadry" je ten igelit pod postel, i když teď už je vše zahrazeno, tak popřemýšlím, jestli to ještě takto nepojistit. Já používám igelit i pod kočičí WC, tak mám doma zásobu, tuším z Bauhausu.

Chce to nějakou silnější plachtu, nejen igelit. Kočka zahrabává a přitom to může shrnout i roztrhnout.

koňadra napsal(a):
Chce to nějakou silnější plachtu, nejen igelit. Kočka zahrabává a přitom to může shrnout i roztrhnout.

Jj, to máte pravdu...

rapotacka11 napsal(a):
Né, jen ho nechte !
Ať máte nějakou zábavu.
Všichni.
Malému se to jistě líbí nebo brzy zalíbí.

A víte, že jo? Že už tomu malý začíná přicházet na chuť a opakovaně číhá a udělá náznak útoku na velkého...?!

Zkuste ty kryté wc, je fakt, že většina koček má radši na wc soukromí. :) Ta mnou jmenovaná steliva (Mikeš a Borcat) objednávám právě odtamtud, tak byste to mohla vzít najednou (přece jen je lepší mít doma trochu zásobu, kdyby něco + je tam od 499, - poštovné zdarma :).

Jinak na místa, kde kocourek udělal potřebu použijte naředěný ocet - krásně neutralizuje pachy + to tam kocourek neucítí, takže ho to nebude lákat. Krom octu se mi osvědčil na koberec, kam se mi kočka občas vyblinká (chlupy + tráva, co před chvíli snědla) tento sprej : http://www.zoohit.cz/shop/kocky/kockolity_podestylky/deo_pohlcovace_zapachu/183065. Je fakt zázračný. Nastříkám, nechám chvíli působit a normálně jen setřu. A je krásně čisto. Nemusím to drhnout a pak zas dobu sušit.

CITUJI:A piškoty nedávat - zbytečně do kocoura budete cpát cukry. Piškoty max. Jako pamlsek (i když i tak mi to přijde zbytečné a je možnost zdravějších pamlsků - sušené maso, apod.). Do tvarohu spíš vmíchat žloutek, pokud ho chcete ochutit. A ideální rozmíchat do tekutější formy - já ho většinou ředím polotučným mlékem či trochou převařené odstáté vody (ne teplé, aby neničila vitamíny).
NEVIDÍM DŮVOD proč nedávat piškoty do tvarohu, psal jsem 6-8ks!(a né půl sášku), podle množství tvarohu, předpokládám, že to nebudou dostávat denně, takže jim piškoty do toho určitě dejte, je to lepší než jim tam dát žloutek, žloutkem jim to opravdu moc neochutíte, ten je bez chuti! A mléko do toho vůbec nedávat!když koupíte tvaroh ve vaničce, je dostatečně mazlavej, tak není třeba do toho ještě něco přilévat!

stanleyul napsal(a):
CITUJI:A piškoty nedávat - zbytečně do kocoura budete cpát cukry. Piškoty max. Jako pamlsek (i když i tak mi to přijde zbytečné a je možnost zdravějších pamlsků - sušené maso, apod.). Do tvarohu spíš vmíchat žloutek, pokud ho chcete ochutit. A ideální rozmíchat do tekutější formy - já ho většinou ředím polotučným mlékem či trochou převařené odstáté vody (ne teplé, aby neničila vitamíny).
NEVIDÍM DŮVOD proč nedávat piškoty do tvarohu, psal jsem 6-8ks!(a né půl sášku), podle množství tvarohu, předpokládám, že to nebudou dostávat denně, takže jim piškoty do toho určitě dejte, je to lepší než jim tam dát žloutek, žloutkem jim to opravdu moc neochutíte, ten je bez chuti! A mléko do toho vůbec nedávat!když koupíte tvaroh ve vaničce, je dostatečně mazlavej, tak není třeba do toho ještě něco přilévat!

A co dle vás ten piškot kočce dá krom náběhu na cukrovku ?!?

A žloutkem nic neochutíte, jo ? A na to jste přišel jak? Krom ochucení je plný vitamínů (na rozdíl od mouky a cukru v piškotě!) A ne, tvaroh ve vaničce není natolik mazlavý, aby kočka přišla a normálně ho slízala.

A co dle vás ten piškot kočce dá krom náběhu na cukrovku ?!?
A žloutkem nic neochutíte, jo ?
A na to jste přišel jak? Krom ochucení je plný vitamínů (na rozdíl od mouky a cukru v piškotě!) A ne, tvaroh ve vaničce není natolik mazlavý, aby kočka přišla a normálně ho slízala.
ach jo, Vy jste zcela mimo

lavacca napsal(a):
A co dle vás ten piškot kočce dá krom náběhu na cukrovku ?!?

A žloutkem nic neochutíte, jo ? A na to jste přišel jak? Krom ochucení je plný vitamínů (na rozdíl od mouky a cukru v piškotě!) A ne, tvaroh ve vaničce není natolik mazlavý, aby kočka přišla a normálně ho slízala.

Souhlasím. Kdybych si měla vybrat, dala bych kočce raději žloutek než piškoty. Ostatně naše kočky mají syrový žloutek rády, a to i samotný. Ale občas ho koťatům dávám i do pomletého syrového masa.

stanleyul napsal(a):
A co dle vás ten piškot kočce dá krom náběhu na cukrovku ?!?
A žloutkem nic neochutíte, jo ?
A na to jste přišel jak? Krom ochucení je plný vitamínů (na rozdíl od mouky a cukru v piškotě!) A ne, tvaroh ve vaničce není natolik mazlavý, aby kočka přišla a normálně ho slízala.
ach jo, Vy jste zcela mimo

Zajímavé je, že víte "že jsem zcela mimo", ale co dá kočce piškot jste nenapsal... Takže znovu - co dá kočce takový piškot ? Krom cukru? Nebo se místo odpovědi zmůžete jen na urážky?!? Asi spíš to druhé, že...

No já to prozatím vyřešila šalamounsky : na rady vás všech jsem koupila polotučný tvaroh ve vaniččce, ale dala jej samotný - bez jakékoli příměsi čehokoli. Malý se mohl utlouct, velký jen přičichl (jak jsem psala, nemá rád mléčné výrobky). Ale to bylo tuším včera. Pak jste mi radili, že když malý zatím nemá formovanou stolici, tak se mléčných výrobků prozatím vyvarovat, což jsem udělala.
"Lavacco" - díky za radu - koupila jsem stelivo "Mikeš" u nás v drogerii - tuším za 48 Kč 5kg (hned vedle je "Zvěrokruh", kde měli hrudkující steliva nejlevnější trojnásobně drahá ), ale 20 Kč mi odečetli, když si u nich koupím kávu, a jelikož jsem na kávu měla zrovna chuť, tak to vše přišlo vhod.
WC budu telefonicky objednávat zítra - řekla jsem si, že nad tím nebudu nic koumat a pořídím to, co doporučuje "Lavacca".
No a po návratu z nákupů žádný zápach - potřeby udělány v obou kočičích WC. Téměř nedýchám , abych vše nezakřikla.
Takže zase poděkování všem, co radí - k věci a užitečně.

lavacca napsal(a):
Zajímavé je, že víte "že jsem zcela mimo", ale co dá kočce piškot jste nenapsal... Takže znovu - co dá kočce takový piškot ? Krom cukru? Nebo se místo odpovědi zmůžete jen na urážky?!? Asi spíš to druhé, že...

Ty urážky tady mi také vadí. Občas zajdu na "Psy", tam jsem to taky schytala a ani nevím proč. Asi je nejlepší na urážky nereagovat, i když přiznám se, že když mě něco jo naštve, tak nevydržím se neozvat.

Pořád si říkám, že každý z nás můžeme mít jiné zkušenosti a poznatky; někdo je logicky zkušenější (když se třeba chovu věnuje desítky let) a ono v dnešní době, kdy se platí téměř za vše (i za poradenství), tak já si tady těch rad vážím. Už jsem to psala dříve - je to váš čas vás zkušenějších a toho si opravdu cením. No a pokud má někdo jiný názor než druhý (i třeba já občas), tak já se snažím argumentovat slušně a bylo by fajn, kdyby to tak dělali i ostatní. Bohužel toto moje přání se mi čím dál více jeví na internetových diskusích jako značně utopistické...

fikovnice napsal(a):
No já to prozatím vyřešila šalamounsky : na rady vás všech jsem koupila polotučný tvaroh ve vaniččce, ale dala jej samotný - bez jakékoli příměsi čehokoli. Malý se mohl utlouct, velký jen přičichl (jak jsem psala, nemá rád mléčné výrobky). Ale to bylo tuším včera. Pak jste mi radili, že když malý zatím nemá formovanou stolici, tak se mléčných výrobků prozatím vyvarovat, což jsem udělala.
"Lavacco" - díky za radu - koupila jsem stelivo "Mikeš" u nás v drogerii - tuším za 48 Kč 5kg (hned vedle je "Zvěrokruh", kde měli hrudkující steliva nejlevnější trojnásobně drahá ), ale 20 Kč mi odečetli, když si u nich koupím kávu, a jelikož jsem na kávu měla zrovna chuť, tak to vše přišlo vhod.
WC budu telefonicky objednávat zítra - řekla jsem si, že nad tím nebudu nic koumat a pořídím to, co doporučuje "Lavacca".
No a po návratu z nákupů žádný zápach - potřeby udělány v obou kočičích WC. Téměř nedýchám , abych vše nezakřikla.
Takže zase poděkování všem, co radí - k věci a užitečně.

Tak super! Na Vašem místě bych objednala krytý WC (to už jste asi udělala) a na ten další bych v nějakém supermarketu vzala velkou papírovou krabici a krytý záchod bych vyrobila - jak radil někdo výše. Vlastně teď budete mít záchody 3, klidně bych raději nechala zpočátku všechny 3, z toho 2 kryté a jeden volný (alespoň byste sama viděla, kterému dají kocouři přednost). Zdá se mi, že máte docela naději, že kocouři budou časem chodit oba na všechny záchody, tak potom je budete postupně oddělávat, až zůstane jeden. Vzhledem k tomu, že ten nový kocour je ještě kotě a ke všemu velmi žravé, bude mít zatím nejspíš potřebu se více vyměšovat než ten Váš původní kocour, takže zatím bych ponechala všechny záchody. Raději mít po bytě 5 záchodů, než hromádky na koberci! Až se malý kocour zasytí, trochu povyroste a oba kocouři se skamarádí, tak se mnoho věcí urovná a vyřeší samo.

fikovnice napsal(a):
No já to prozatím vyřešila šalamounsky : na rady vás všech jsem koupila polotučný tvaroh ve vaniččce, ale dala jej samotný - bez jakékoli příměsi čehokoli. Malý se mohl utlouct, velký jen přičichl (jak jsem psala, nemá rád mléčné výrobky). Ale to bylo tuším včera. Pak jste mi radili, že když malý zatím nemá formovanou stolici, tak se mléčných výrobků prozatím vyvarovat, což jsem udělala.
"Lavacco" - díky za radu - koupila jsem stelivo "Mikeš" u nás v drogerii - tuším za 48 Kč 5kg (hned vedle je "Zvěrokruh", kde měli hrudkující steliva nejlevnější trojnásobně drahá ), ale 20 Kč mi odečetli, když si u nich koupím kávu, a jelikož jsem na kávu měla zrovna chuť, tak to vše přišlo vhod.
WC budu telefonicky objednávat zítra - řekla jsem si, že nad tím nebudu nic koumat a pořídím to, co doporučuje "Lavacca".
No a po návratu z nákupů žádný zápach - potřeby udělány v obou kočičích WC. Téměř nedýchám , abych vše nezakřikla.
Takže zase poděkování všem, co radí - k věci a užitečně.

Tak to je super zpráva. Snad to už dál vydrží. Držím palce. ;)

jj, v kamenných zverimexech ho mají většinou o dost dražší (já ho takhle dík zákaznické slevě mám za 80, -. Bez slevy je tam za 89, - a v kamenných prodejnách ho běžně vídám za 99, -. A ono desetikačka k desetikačce a zas je na nějaké přilepšení. :)

jj, to wc je fakt šikovné - prostorné, dobře se udržuj (nemá žádné výčnělky či prolákliny, což některá wc mají), jen bych pro začátek vyndala ta dvířka (dají se odendat, taky to tak mám, protože ne každá kočka ráda dvířka).

Koťata by neměla mít řídký trus. Nedával bych nic mléčného. Jen syrové maso a žloutek. Ve škole jsme se učili, že se má dávat telatům do mléka, pokud mají průjem.
Kocour zřejmě na kotě neútočí ale buď se ho pokuší pářit, nebo si hraje, o co z toho se jedná snad rozpoznáte. Pokud ale vidíte, že se to kotěti nelíbí měla by jste zasáhnout. Dospělé kočky nebo odrostlá koťata si hrají s jinou intezitou než koťata malá a k malým ko´tatům se chovají dost drsně. Určitě se to nedá srovnat se hrou kočečí matky. Ta když kotě vyjekne, stisk povolí. Jedině když matka kotě myje, tak i přes jeho protesty si ho pevně přidrží tlapkou a mytí dokončí.
Kocourek Vám svou nečistotností říká, že něco není v pořádku. Možná to je ta drsná kocouří hra. Chtělo by to vyčlenit jednu místnost i s krmením a se záchodem, do které by se dospělý kocour nedostal a kam by se malý mohl uchýlit když už toho má dost. Když jdete z bytu, tak je spolu nenechávat. A pokud vidíte, že kotě toho má při hře dost nebo začne mňoukat tak zasáhněte.

ladd napsal(a):
Koťata by neměla mít řídký trus. Nedával bych nic mléčného. Jen syrové maso a žloutek. Ve škole jsme se učili, že se má dávat telatům do mléka, pokud mají průjem.
Kocour zřejmě na kotě neútočí ale buď se ho pokuší pářit, nebo si hraje, o co z toho se jedná snad rozpoznáte. Pokud ale vidíte, že se to kotěti nelíbí měla by jste zasáhnout. Dospělé kočky nebo odrostlá koťata si hrají s jinou intezitou než koťata malá a k malým ko´tatům se chovají dost drsně. Určitě se to nedá srovnat se hrou kočečí matky. Ta když kotě vyjekne, stisk povolí. Jedině když matka kotě myje, tak i přes jeho protesty si ho pevně přidrží tlapkou a mytí dokončí.
Kocourek Vám svou nečistotností říká, že něco není v pořádku. Možná to je ta drsná kocouří hra. Chtělo by to vyčlenit jednu místnost i s krmením a se záchodem, do které by se dospělý kocour nedostal a kam by se malý mohl uchýlit když už toho má dost. Když jdete z bytu, tak je spolu nenechávat. A pokud vidíte, že kotě toho má při hře dost nebo začne mňoukat tak zasáhněte.

Dobrý pozdní večer, děkuju za Vaše rady a je to tak, že teď už při ostřejší "hře" velkého zasahuji. Jenže...velký se přijde do postele pomazlit (chodí jen občas) a malý, přestože spal úplně u stropu na kočičím stromě seskočí, přilítne jak hurikán taktéž do postele a velkého vytlačí. Nebo...oba jí ze svých misek, ale malý nechá svého jídla a jde vyjídat velkému. Nebo...velký se zvedne a jde si někam lehnout a dřímat a malý ihned obrovskou rychlostí za ním, že mu málem skočí na hlavu. Takže, jak jsem už psala, on taky malý je takový provokatér a uzurpátor. A velkému při těchto posaných situacích asi občas ujedou nervy. Zkrátka možná to zvykání si na sebe u nás bude pomalejší, kotě se na mne IHNED šíleně moc navázalo (psala "Lavacca", že to je u útulkových koček typické).
Takže tak, a ZATÍM trvá situace, kdy kocourek (a samozřejmě i velký) chodí na WC, dokonce teď střídavě na obojí.
K tomu oddělení kocourů - v bytě to možné je. Jenže opakované pokusy znamenaly dobývání se jednoho k druhému (vzájemně), a to dokonce za cenu škrábání parket, dveří a hlasitého mňoukavého naříkání.

"Lavacco" a "Koňadro", díky, že jste se zase ozvaly...no a už uplynulo více než 24hod, kdy malý udělal potřebu mimo WC. Více píšu v tom příspěvku výše. Jak já si přeju, aby to vydrželo!
No a k těm soubojům kocourů, to je také v tom příspěvku výše. On malý moc nenechává prostor velkému - při mazlení, jídle, dokonce při spánku. Takže trochu si o ten občasný výprask od velkého koleduje.
Jo, a s tím WC, včera vznikla komická situace - stáli frontu na WC. Resp. Malý dělal potřebu, přišel velký, sedl, hleděl na něj (už jsem se chystala zasáhnout, ale žádný útok) a jakmile malý opustil záchod, tak tam naklusal velký .

Fikovnice: uvidíte, ono to půjde! Doufám tedy, že nejen to venčení, ale hlavně teď myslím ty hrátky kocourů. Vezměte to tak, že stejně s nimi nemůžete být 24 hodin denně (chodíte do práce, na nákupy, ne?) a nemůžete jim pořád dělat soudce. Jak se rvou, když nejste doma, stejně nevidíte, ani neovlivníte. Ledaže byste je zavírala každého zvlášť, ale to se neosvědčilo a ani bych Vám to neradila. Berte to tak, že oni si ty vztahy stejně vyřeší mezi sebou sami. A že mají hrátky brutální? No a co, krev neteče, tak bych to neřešila. Vidím, že ten malý je taky pěkná potvůrka, možná si někdy trošku brutus reakci zaslouží. Mám takové zkušenosti se psy. Když si hrají (někdy taky brutálně), tak to jednou viděla kamarádka, která o psech moc neví a začala křičet - dělej něco, ona ji zakousne! A já nedělám nic, protože vidím, že si "jen" hrají. Nemáte nějakou fotku toho Vašeho přírůstku?

To oddělení jsem myslel tak, aby malý měl místo, kam za ním velký nemůže, ale malý a´t klidně může všude. Nebo musí mít malý možnost se schovat za skříň nebo pod něco, kam se velký nedostane. Dospělý kocour si s ním hraje jako se sobě rovným, ne jako jeho vrstevník, nebo máma, v tom je ten problém. Ještě se k tomu musí brát na zřetel, že se jedná o bytového nevybouřeného kocoura, to taky určitě hraje roli v tom, s jakou intenzitou si s malým hraje. Myslím, že postačí jen hlídat, aby měl malý od velkého klid, když už toho má dost a bude to ok.

koňadra napsal(a):
Fikovnice: uvidíte, ono to půjde! Doufám tedy, že nejen to venčení, ale hlavně teď myslím ty hrátky kocourů. Vezměte to tak, že stejně s nimi nemůžete být 24 hodin denně (chodíte do práce, na nákupy, ne?) a nemůžete jim pořád dělat soudce. Jak se rvou, když nejste doma, stejně nevidíte, ani neovlivníte. Ledaže byste je zavírala každého zvlášť, ale to se neosvědčilo a ani bych Vám to neradila. Berte to tak, že oni si ty vztahy stejně vyřeší mezi sebou sami. A že mají hrátky brutální? No a co, krev neteče, tak bych to neřešila. Vidím, že ten malý je taky pěkná potvůrka, možná si někdy trošku brutus reakci zaslouží. Mám takové zkušenosti se psy. Když si hrají (někdy taky brutálně), tak to jednou viděla kamarádka, která o psech moc neví a začala křičet - dělej něco, ona ji zakousne! A já nedělám nic, protože vidím, že si "jen" hrají. Nemáte nějakou fotku toho Vašeho přírůstku?

Máte pravdu "Koňadro", teď nemám moc času psát. Ale malý je opravdu přímo potvora nevycválaná - velkého opravdu vytlačuje ODKUDKOLI, a když jsem se dnes s velkým mazlila, tak jsem mu narazila na hlavě na strupy. Takže je jasný, že i malý vytáhne drápy.
Snad později napíšu více.
Děkuji i za přéspěvek pána/paní pod Vámi.

fikovnice napsal(a):
Máte pravdu "Koňadro", teď nemám moc času psát. Ale malý je opravdu přímo potvora nevycválaná - velkého opravdu vytlačuje ODKUDKOLI, a když jsem se dnes s velkým mazlila, tak jsem mu narazila na hlavě na strupy. Takže je jasný, že i malý vytáhne drápy.
Snad později napíšu více.
Děkuji i za přéspěvek pána/paní pod Vámi.

Teda ten překlep "přéspěvek" se mi povedl! A to nejsem z "Holomócka"!

Ahoj kočkaři !
Tak mě dnes pracovní povinnosti dohnaly k tomu, že jsem se teprve před chvílí vrátila z práce, tak píšu až teď.
V bytě po vstupu jsem necítila typický exkrementový zápach, i když po té, co několik dní kocourek byt znečišťoval, tak vůně se tedy také z bytu neline. Jsem tak unavená, že ani nemám sílu něco kontrolovat a věřím, že kdyby byl bobek mimo, tak že by byl přítomen typický kočičí zápach, který bývá někdy fakt síla (to je i zajímavé, že na rozdíl od psa se mi ten zápach zdá fakt výrazně horší, možná je to tím, že kočka je výhradně masožravec a spořádá více masa...).
Pokud by tedy byla pravda to, co píšu výše, znamenalo by to, že kocourek už více než 48hod nebyl kadit mimo WC! Vybírám střídavě oba záchody (jelikož se vyskytly nečekané a hlavně neodkladné pracovní povinnosti, tak jsem ani zatím nepořídila to třetí WC) a třeba nakonec tyto dva záchody budou postačující. Myslím, že jsem oba kocoury už viděla být v obou záchodech, i když velký kocour zcela jasně preferuje to WC u mě s pro něj novým hrudkujícím stelivem. Takže to jsou ty dobré zprávy.
Nikdy nic není úplně růžové, takže teď ty špatné: kocouři průjmují, mám pocit, že teď hlavně velký. Počítám s návštěvou veta, jen kvůli tomu, že je v práci teď taková honička, tak nevím, jestli se mi to povede úplně v nejbližších dnech. Prosím, co byste doporučili stran stravování? Dodám, že kocour (velký) je stále velmi těžký (aktuální váhu nevím, ale chci tím říct, že se mi nejeví, že by nějak hubnul), nemá žádný výtok z očí, z nosu, je mazlivý, zkrátka produkuje své normální chování (hlavně vůči mně). Má výrazně menší chuť k jídlu než malý (ten je u misek jako kyselina), ale on jí tak nějak skromně stále - nepřejídá se, kapsičku většinou ani nesní celou a takto je to s ním dlouhodobě. Takže mě napadá jako původ průjmu stres z malého... Já jsem tady byla téměř osočována, že pořádám zábavné bitky velkého s malým pro své potěšení, ale ona ta situace nebude ze strany velkého tak jednoznačná. "Koňadra" nedávno psala, že "se vsadí, že do týdne budou kocouři kamarádi." Bohužel je to už více než týden a kamarádi nejsou, i když hlavním cílem pořízení kotěte nebylo udělat radost sobě, nýbrž velkému sehnat parťáka pro hraní si a vyblbnutí se.
Malý je ale svým způsobem takový trochu "hajzlík" - velkého vytěsňuje, kde se dá (ale to bych se opakovala). Mám zkušenost s mnoha koťaty za desítky let (ne s výchovou, ale s tím, že jsem se s mnoha koťaty už setkala - např. V příbuzenstvu), ale nikdy jsem ještě nezažila takto uzurpátorské až drzé kotě. Pro případné kritiky - kotě mám opravdu ráda, velkého kocoura miluji a zvířatům neubližuji. Takže spíše bych se zeptala - snad "Lavacca" má zkušenosti - psala jste, že až kotě pochopí, že já budu "jeho člověkem" a nevzdám se jej, tak se situace trochu uklidní a nebude na mně tolik viset...? Zatím se vážně chová jako pes. Kamkoli udělám krok, tam letí za mnou - přímo závratnou rychlostí, takže cestou stačí ještě poshazovat plno věcí, semtam něco rozbít, ale to není tragédie. No a s tím průjmem - mám kočky na čas převést na granule? Stran "mokrého jídla", jak říkám kapsičkám a konzervám, které byste doporučili? Ty Carny velký už ani nechce moc jíst...
Moc vás všechny zdravím a doufám "Koňadro", že už jste tu chřipku vyležela a vyléčila. Pokud to byl opravdu chřipkový virus, tak rozhodně léčení neuspěchávejte.
A ještě jednou také děkuji pánovi s nickem "ladd" za rady stran mých kocourů.

koňadra napsal(a):
Fikovnice: uvidíte, ono to půjde! Doufám tedy, že nejen to venčení, ale hlavně teď myslím ty hrátky kocourů. Vezměte to tak, že stejně s nimi nemůžete být 24 hodin denně (chodíte do práce, na nákupy, ne?) a nemůžete jim pořád dělat soudce. Jak se rvou, když nejste doma, stejně nevidíte, ani neovlivníte. Ledaže byste je zavírala každého zvlášť, ale to se neosvědčilo a ani bych Vám to neradila. Berte to tak, že oni si ty vztahy stejně vyřeší mezi sebou sami. A že mají hrátky brutální? No a co, krev neteče, tak bych to neřešila. Vidím, že ten malý je taky pěkná potvůrka, možná si někdy trošku brutus reakci zaslouží. Mám takové zkušenosti se psy. Když si hrají (někdy taky brutálně), tak to jednou viděla kamarádka, která o psech moc neví a začala křičet - dělej něco, ona ji zakousne! A já nedělám nic, protože vidím, že si "jen" hrají. Nemáte nějakou fotku toho Vašeho přírůstku?

Jejda, teď ještě čtu "Koňadro" ten Váš dotaz na foto malého. Já mám foťák, který už několik měsíců nefunguje a kamarád mi řekl, že finančně se nevyplatí jej opravovat a to stejné mobil (mám hodně zastaralý - sice s foťákem, ale když jsem udělala fotku, tak pomalu ani nebylo poznat, co na ní je). No a já mám po té půlroční neschopence a úmrtí mámy snad milion restů (mj. Bohužel jsem ještě neměla sílu na dědické řízení), že takové ty věci jako je třeba zakoupení nového foťáku nechávám na dobu, kdy vyřídím tady ty věci, které jsou momentálně přednostní (kromě dědic. řízení mám na mysli nejrůznější přepisy - elektřina, plyn, telefon, atd. Atd. A spoustu jiného).

Teď mě napadá jak jsem psala o "mokrém jídlu", tak tam samozřejmě řadím i syrové maso. Mám doporučení koupit buď hovězí nebo kuřecí (od paní z útulku). Co se týká hovězího, jaké kupujete? Třeba přední určené na guláš? Dívala jsem se po obchodech (lidských) a nic moc ze sortimentu hovězího jsem neviděla, pokud nebudu chtít kupovat maso na roštěnou přes 200Kč za kilo... Na což prostě finančně nemám a ani mi to nepřijde normální.

Fikovnice: Kočky opravdu smrdí mnohem více než psy - hlavně potom, když mají řidší stolici a průjem, to je úplný průs... Když je malý tak žravý, tak by převedení na granule nemusel být průšvih. Já tedy naše kočky krmím tak, že mají 24/7 k dispozici granule a 1x denně dávám nějakou konzervu, nebo kočičí salám, nebo nějaké masové zbytky, které se zrovna vyskytnou. Ovšem já mám kočky venkovní, takže jim nekupuji to nejdražší, co je na trhu, protože jejich jídelníček obohacují hodně myši (na to je mám) a bohužel občas i ptáci. Nicméně chci říct, že po některých granulích (hlavně těch pro koťata!) i konzervách více či méně průjem mají taky. Jinak se dá v řeznictví koupit např. Přední hovězí. Maso na guláš: je tam i dost tlustého masa, takže byste měla větší odpad. Když to kocourům dáte, budou mít průjem asi určitě. Bohužel hovězí maso je dost drahé, a i to přední. Ale zase: co takový kocour sežere? Jak jsem Vám radila, kupte drůbeží krky, každému dejte jeden (k tomu hov. Masu, nebo granulím) a uvidíte. Kosti všeobecně "staví", ale nesmí se jich dávat moc, aby se zase zvíře "nezabetonovalo". Nebo v některých masnách, hlavně těch, co mají i drůbeží sortiment, se dají koupit tzv. Skelety (ořezy na polévku), což jsou kostry kuřete se zbytky masa a kůže. Kočkám to kupuji celkem často a dám jim to celé (včetně kostí), nejlépe syrové. Ony si s tím poradí a mají s tím chvíli i zábavu. A není to tak drahé. Někteří chovatelé psů a koček objednávají maso ve specializovaných e-shopech (to možná víte), které se zabývají prodejem syrového masa pro zvířata: http://www.vetamix.cz/, http://www.sokolfalco.com/, http://www.drakima-barf.eu/. Většinou tedy rozváží velká množství, ale v Brně určitě existují zverimexy, které sortiment těchto firem mají a dá se nakoupit menší množství. Akorát nevím, jak s tou cenou. Mně se to zdá tedy docela drahé a jestli si ještě něco přirazí zverimex... Když nemáte foťák, tak to se nedá nic dělat, chápu, že teď máte jiné priority. A co se týče kamarádění Vašich kocourů, holt to jsem asi netrefila, budou se sžívat déle, ale věřím, že se to jednou povede.

Pokud průjmuje i velký, napadá mě, zda teda malý neměl nějakou virózu (stran problému se střevy) a prostě to velkému nedal. Že by stávající kocour víc jak po týdnu začal průjmovat stresem je hoodně divné.

Jinak na průjem ideálně vařené kuřecí maso s rýží a trochou mrkve. Kapsičky a konzervy bych zatím vynechala. Granule můžete nechat, pokud si zobnou, nemělo by to dělat problém.

Ano, to běhání za vámi jako pejsek by se mělo zlepšit, i když může to tak i více méně zůstat - záleží na povaze kočky. Jsou kočky, co mají potřebu být majiteli doslova za zadkem a jsou spíš povahově psi než kočky. Ale spíš by ho to časem mělo přejít - zvlášť pokud se konečně skámoší s kocourem a tím pádem bude mít lepší zábavu než jen vás. :).

Ad maso - na průjmy ideálně vařené kuřecí, později můžete dávat i hovězí, vepřové, ryby atd.

Já hovězí kupuju od Krmiva Nýřany (nevím teda, jak moc mají pokryté Brno, ale myslím, že tam mají nějaké závazy, já si jezdím do jejich prodejny v Praze). U dvoukilovky vychází na 26, -/kg a je tam maso, šlachy a vnitřnosti. Kočkám to hrozně chutná, i se do něj dobře schová případně odčervení, apod.

Ahoj kočičáci,
zase vám moc děkuji za všechny rady.
Vypadá to, že SNAD malý bude chodit na WC, že ani nebude potřeba nové WC, ale pořád se to ještě bojím zakřiknout. Přesto to, jak to je teď momentálně považuji za velký úspěch. Další změna - malý už prohání velkého - občas. A někdy předevčírem malý kdesi číhal na velkého, ten si jej všiml až na poslední chvíli a z místa vyskočil kolmo vzhůru snad půl metru jako by měl pružiny v nohách - to bylo prostě boží!
Nevím, jestli se z práce dostanu k vetovi a váhám, zda ten průjem řešit přes veta. Zdá se mi, že malý se trochu v tomto problému lepší, velký ani ne. Ne, že by chodili 10x za den, ale zkrátka stolice je kašovitá .
Vedle v nějakém vlákně je, jak se kocour vrátil z venku, škubou mu záda a je vzteklý. U nás něco trochu podobného - s velkým. Občas mu škubnou záda, ale hlavně zatřepe hlavou, ušima a opakovaně otevírá a zavírá pusu, opakovaně polyká a je hodně naštvaný (to asi každý na svém zvířeti pozná). Chuť k jídlu normální. Toto trvá od cca včerejšího odpoledne (resp. To jsem si toho všimla), takže to dělá řádově už hodiny. Nemá ani zájem honit se s malým. Připadne mi to, jako by měl něco zapíchnuté v krku, ale kosti neměl. Odblešení a odčervení jsou oba. Takže uvidím, jak se bude situace vyvíjet. Když jsme nechávali utratit to kotě s FIP, tak to byla sobota a ti veti manželé měli normální pravidelné ordinační hodiny bez nějakého pohotovostního poplatku. Takže pokud to vše bude trvat a já se nedostanu z práce, tak by to vypadalo tam v sobotu zajet.
Ještě jednou vám, iFAUNOVÍ kamarádi , děkuju za vaše rady zkušenějších.

Hezký den, tak u velkého stále přetrvává ten zvláštní problém - polykání naprázdno, stříhání ušima a třepání hlavou. On sám je naštvaný, bez nálady a smutný a já také. Dnes nestíhám veta, kéž je to nějaká banalita. Napadá vás něco, prosím?

Tak teď telefonická konzultace s vet - dnes neordinuje, až zítra. Podle popisu zánět dýchacích cest, možná laryngitida, obtížné polykání, možné střílení do uší, proto takto trhá hlavou a stříhá ušima. Dnes už ani nechce jíst...
Jsem strašně na vážkách, zda čekat do zítra nebo jet někam na pohotovost. Teď už bych se z práce uvolnila. Však vy víte, jak na něm (a teď už i na kotěti) lpím. Prosím, co myslíte - čekat nebo jet jinam?

Pro jistotu jedu za jinou vet. Ach jo...

fikovnice napsal(a):
Pro jistotu jedu za jinou vet. Ach jo...

Tak co kocour? jak je na tom ? co říkala vetka?

lavacca napsal(a):
Tak co kocour? jak je na tom ? co říkala vetka?

Tak nevím...jsem zklamaná z "ošetření" - dr. řešila prakticky jen průjem tím, že kocourovi nacpala půl tbl. Nějakého střevního dezinficiencia a na mé naléhání, ať řeší krk (hlavu), tak mu píchla injekci od bolesti. Za to jsem "zacálovala" dosti značné peníze. Injekce asi alespoň zabrala v tom smyslu, že po návratu domů se kocour najedl a vypadalo to, že chuť k jídlu má. Teplotu u dr. Neměl, dýchání čisté, dr. Ale zkonstatovala, že mu výrazně zapáchá z pusy, čehož jsem si všimla, když jsem jej měla v přepravce. Dále našla zvětšenou uzlinu. Ze začátku to vypadalo, že kocour u vetky ani to divné chování neukáže, ale asi po 10min začal zase naprázdno a jako by těžce polykat a třepat hlavou. Já nechtěla nic zanedbat, proto jsem jela už dnes. Ale poté, co se krk vlastně téměř vůbec neřešil, jedu zítra znovu k té vetce, co dnes neordinovala a co mi řekla, že popis chování sedí na zánět dýchacích cest. Jo, a ještě se přidalo kýchání, ale o tom všem byla dnešní vetka informována. Vím, že se nemají veti střídat, ale dělám to snad poprvé, a opravdu nechci nic zanedbat. Ta telefonní konzultace s odhadem dg. Jen podle popisu příznaků mi totiž přišla rozumnější než osobní návštěva s kocourem u jiné vet.
Asi jste se s tím nesetkala, že? To byste asi písla. Mně to připadá jako když má člověk angínu, těžce se mu polyká a zároveň mu bolest střílí do ucha. Před chvílí byl kocour za mnou v posteli, ale po chviličce zase začal třepat hlavou a pak vyskočil obdobně jak to kdosi popisoval ve vedlejší diskusi a odpelášil pryč...
Takže můžu Vám "Lavacco" říct, že mám pocit, že dnešní návštěva u vet byla spíše k ničemu , uvidím, co zítra.

Také si myslím, že každý na svém zvířeti pozná, že mu něco je. Navíc malý už se velkého nebojí, chce si s ním hrát, ale velký nejeví sebemenší zájem, jinak by se v tuto večerní dobu už honili po bytě. Spíše před malým utíká, polehává... A myslím si, že jej subjektivně mnohem víc trápí ten krk/ucho než průjem.

Kde k tomu přišel ?

rapotacka11 napsal(a):
Kde k tomu přišel ?

Nemám nejmenší tušení, je mi to záhadou. Jezdívám s ním na chalupu, kde běhá třeba celou noc po venku, ale tam jsme už tak měsíc nebyli. No, pomalu se budeme vypravovat k té druhé vetce, jak jsem psala. Včera to byly vyhozené peníze . Kocour má problém stále, je smutný, dnes za mnou ani nepřišel do postele.

rapotacka11 napsal(a):
Kde k tomu přišel ?

Navíc v bytě topím prakticky ve všech místnostech, nikde žádný průvan, fakt nevím.

fikovnice napsal(a):
Nemám nejmenší tušení, je mi to záhadou. Jezdívám s ním na chalupu, kde běhá třeba celou noc po venku, ale tam jsme už tak měsíc nebyli. No, pomalu se budeme vypravovat k té druhé vetce, jak jsem psala. Včera to byly vyhozené peníze . Kocour má problém stále, je smutný, dnes za mnou ani nepřišel do postele.

Tak dejte vědět, co paní doktorka říkala. ;)

Bohužel i mezi vety se najdou občas ti, ke kterým by člověk podruhé nešel...

lavacca napsal(a):
Tak dejte vědět, co paní doktorka říkala. ;)

Bohužel i mezi vety se najdou občas ti, ke kterým by člověk podruhé nešel...

Hezký večer! Tak opět ordinovali oba manželé MVDr. (jako tehdy s kotětem s FIP). Opět měření teploty - teplotu nemá, poslechový nález taktéž ne. A opět - jako včera - "odmítal" předvést to své chování - polykání naprázdno, trhání hlavou a ušima. Veti mě pobavili, když mi řekli, že je to vůbec nepřekvapuje - prý se s tím u zvířat setkávají běžně, prý třeba kulhající pes v ordinace kulhat přestane -to mě tedy dostalo. Klasická dissimulace - jako u lidí.
Každopádně dnes subjektivně cítím větší spokojenost. Krk i pusa prohlédnuty pořádně. Má zvětšenou uzlinu na krku a v krku zarudlé a oteklé, takže jak jsem už, myslím, psala opravdu analogie angíny u člověka. S tím, že kočky prý nemají mandle, což jsem nevěděla, takže vlastně jde spíše o zánět nosohltanu (dovedu si to představit - jak se mu nepříjemně polyká i si dovedu představit, že mu bolest střílí do ucha - předpokládám, že Eustachovu trubici kočky mají). Veti doporučili ATB - inje Kčně, dostal tedy dnes první injekci, na další jedeme v pondělí. Dále opět dostal injekci od bolesti. Na průjem pastu místo nepraktické přímo obří tablety. Po návratu teď navečer se mi chvíli zdál lepší - asi 2x jedl, přišel do postele, ale teď už je zase někde zalezlý - jsme v panelákovém bytě a on je zalezlý někde tak dokonale, že o něm v tuto chvíli nevím. Jsem z toho hodně špatná. Nikdy nemocný nebyl, je vidět jak je smutný. Malého se téměř bojí, resp. Je mu nepříjemné, když si s ním malý chce hrát. Tak teď jen, aby zabrala ATB (se kterými jsem souhlasila a jsem ráda, že se řešilo to, co jej skutečně trápí)!

Nedělejte to, kočička by byla smutná.

SPÁJA napsal(a):
Nedělejte to, kočička by byla smutná.

Nerozumím...?

SPÁJA napsal(a):
Nedělejte to, kočička by byla smutná.

Aha, Vy jste si asi přečetla zadání diskuse. No to je trochu problém - ona se tato diskuse nečekaně moc protáhla. Mezitím se staly nějaké věci, které situaci na začátku této diskuse změnily. Myslím si, že je tam i hodně poučného - tedy pro začátečníky. A také stran kočičích nemocí - bohužel během doby, co probíhá toto diskusní vlákno muselo být jedno koťátko navždy uspáno kvůli smrtelnému onemocnění FIP.

Dobrý večer!...zdraví Vás kočouní banda Jsem tady po delší době a skoro u toho brečím, co se Vám všechno stalo. Ale teď k tomu zdravotnímu problému kocourka...pokud kocourek nemá teplotu, tak bych asi vyloučila nějakou virózu a o laryngitidě jsem u koček nikdy neslyšela, ale neříkám, že to není možné.Tlamička je také bez nálezu.. Jen mě napadla jedna věc..mě teď začli kočouni hrozně línat, a to si myslím, že je pro kočičky docela záhul. Nemůže to polykání na prázdno souviset se spolykanýma chlupama? To škubání kůže by odpovídalo tomu, že se ošívají a snaží se zbavit línající mrtvé srsti. Svědí je to.
Jinak na Vašem místě bych začala posilovat imunitu. Já třeba dávám Imunoglukan (sirup pro děti) nebo Imunoactiv (rozdrtím půlku tabletky a zamíchám jim to do konzervičky). K tomu průjmíku-je dobré upravit střevní mikroflóru-dávám buďto probiotickou pastu pro zvířata PROBICAN a nebo v lékárně kupte probiotické kapičky pro miminka. Na průjem občas zabere obyčejná bílá ACTIVIE. Stačí do ní zamíchat trochu živočišného uhlí. Jinak mě, co se týče zdraví u koček, se osvědčily výrobky od firmy ENERGY. Koukněte na jejich stránky. Mají toho hodně pro zvířata a mám s tím hodně dobré zkušenosti. Tak snad jsem aspoň trochu pomohla...

bengalka napsal(a):
Dobrý večer!...zdraví Vás kočouní banda Jsem tady po delší době a skoro u toho brečím, co se Vám všechno stalo. Ale teď k tomu zdravotnímu problému kocourka...pokud kocourek nemá teplotu, tak bych asi vyloučila nějakou virózu a o laryngitidě jsem u koček nikdy neslyšela, ale neříkám, že to není možné.Tlamička je také bez nálezu.. Jen mě napadla jedna věc..mě teď začli kočouni hrozně línat, a to si myslím, že je pro kočičky docela záhul. Nemůže to polykání na prázdno souviset se spolykanýma chlupama? To škubání kůže by odpovídalo tomu, že se ošívají a snaží se zbavit línající mrtvé srsti. Svědí je to.
Jinak na Vašem místě bych začala posilovat imunitu. Já třeba dávám Imunoglukan (sirup pro děti) nebo Imunoactiv (rozdrtím půlku tabletky a zamíchám jim to do konzervičky). K tomu průjmíku-je dobré upravit střevní mikroflóru-dávám buďto probiotickou pastu pro zvířata PROBICAN a nebo v lékárně kupte probiotické kapičky pro miminka. Na průjem občas zabere obyčejná bílá ACTIVIE. Stačí do ní zamíchat trochu živočišného uhlí. Jinak mě, co se týče zdraví u koček, se osvědčily výrobky od firmy ENERGY. Koukněte na jejich stránky. Mají toho hodně pro zvířata a mám s tím hodně dobré zkušenosti. Tak snad jsem aspoň trochu pomohla...

Díky moc, pomohla, já si tady cením všech dobře míněných rad. Ten příběh je fakt takový celý zamotaný (s úmrtím kocourka, hledáním nového, s nečistotností nového a teď zas s nemocí velkého kocoura). Asi jste tu nebyla dlouho, vlastně nevím, jestli jste v této diskusi byla...? Každopádně i naše kočouní banda zdraví Vaše kočouny!

bengalka napsal(a):
Dobrý večer!...zdraví Vás kočouní banda Jsem tady po delší době a skoro u toho brečím, co se Vám všechno stalo. Ale teď k tomu zdravotnímu problému kocourka...pokud kocourek nemá teplotu, tak bych asi vyloučila nějakou virózu a o laryngitidě jsem u koček nikdy neslyšela, ale neříkám, že to není možné.Tlamička je také bez nálezu.. Jen mě napadla jedna věc..mě teď začli kočouni hrozně línat, a to si myslím, že je pro kočičky docela záhul. Nemůže to polykání na prázdno souviset se spolykanýma chlupama? To škubání kůže by odpovídalo tomu, že se ošívají a snaží se zbavit línající mrtvé srsti. Svědí je to.
Jinak na Vašem místě bych začala posilovat imunitu. Já třeba dávám Imunoglukan (sirup pro děti) nebo Imunoactiv (rozdrtím půlku tabletky a zamíchám jim to do konzervičky). K tomu průjmíku-je dobré upravit střevní mikroflóru-dávám buďto probiotickou pastu pro zvířata PROBICAN a nebo v lékárně kupte probiotické kapičky pro miminka. Na průjem občas zabere obyčejná bílá ACTIVIE. Stačí do ní zamíchat trochu živočišného uhlí. Jinak mě, co se týče zdraví u koček, se osvědčily výrobky od firmy ENERGY. Koukněte na jejich stránky. Mají toho hodně pro zvířata a mám s tím hodně dobré zkušenosti. Tak snad jsem aspoň trochu pomohla...

No a ta současná nemoc - mně je taky trochu záhadou. Velký začal opravdu hodně línat. Jenže ho asi víc trápí to, že mu (asi) střílí bolest do ucha, takže si myslím, že jde opravdu o zánětlivé onemocnění. Navíc mám pocit, že jsem zapomněla napsat, že se kocour také trochu rozkýchal. Není to stále, ale prostě občas ano plus takové občasné frknutí nosem. Dozvěděla jsem se, že na rozdíl od psů kočky neumí dýchat pusou, takže např. Ucpaný nos už jim přináší dost značný dyskomfort.

Pravda je ta, že ten zánět mohl někde sedět v dutinách a provalilo se to až teď. Takže ta ATB jsou na místě, aby zabrala co nejdřív. Píšete, že topíte v celém bytě...suchý vzduch mu nemusí dělat dobře, obzvlášť, když začíná téct soplík...takže určitě zvlhčujte vzduch. Pokud začíná frkat, tak dávám v takovém případě buď ACC Long pro děti a nebo lepší je sirup Sinupret-je čistě bylinkový, ať lépe ty soplíky vyfrká. Na čištění nosíku používám Lybenar-nosní roztok pro děti. Tím jim čistím zalepené nosíky v případě rýmy. A určitě pamatujte na posílení imunity a dostatek tekutin.

bengalka napsal(a):
Pravda je ta, že ten zánět mohl někde sedět v dutinách a provalilo se to až teď. Takže ta ATB jsou na místě, aby zabrala co nejdřív. Píšete, že topíte v celém bytě...suchý vzduch mu nemusí dělat dobře, obzvlášť, když začíná téct soplík...takže určitě zvlhčujte vzduch. Pokud začíná frkat, tak dávám v takovém případě buď ACC Long pro děti a nebo lepší je sirup Sinupret-je čistě bylinkový, ať lépe ty soplíky vyfrká. Na čištění nosíku používám Lybenar-nosní roztok pro děti. Tím jim čistím zalepené nosíky v případě rýmy. A určitě pamatujte na posílení imunity a dostatek tekutin.

Děkuju moc! Teď večer jsem se mu snažila věnovat více než malému, malý stále dotírá a velký vypadá jako by se jej šíleně bál - pokud možno vyskočí někam vysoko nebo někam zaleze. No a teď pár minut frkal nosem - nemůžu si pomoct, ale mně jako ještě jiná varianta než zánět napadá cizí těleso... Jako by se snažil nosem (event. Pusou) něco vyfrknout. Před pár dny měl filé, po něm snad poprvé v životě zvracel (a on měl filé také poprvé). Já filé nejím, nevíte nemohla tam být třeba nějaká vlásenková kost nebo filé je dokonale vykostěno? Je to taková beznaděj vidět jak se trápí a nevědět jak pomoct.

bengalka napsal(a):
Dobrý večer!...zdraví Vás kočouní banda Jsem tady po delší době a skoro u toho brečím, co se Vám všechno stalo. Ale teď k tomu zdravotnímu problému kocourka...pokud kocourek nemá teplotu, tak bych asi vyloučila nějakou virózu a o laryngitidě jsem u koček nikdy neslyšela, ale neříkám, že to není možné.Tlamička je také bez nálezu.. Jen mě napadla jedna věc..mě teď začli kočouni hrozně línat, a to si myslím, že je pro kočičky docela záhul. Nemůže to polykání na prázdno souviset se spolykanýma chlupama? To škubání kůže by odpovídalo tomu, že se ošívají a snaží se zbavit línající mrtvé srsti. Svědí je to.
Jinak na Vašem místě bych začala posilovat imunitu. Já třeba dávám Imunoglukan (sirup pro děti) nebo Imunoactiv (rozdrtím půlku tabletky a zamíchám jim to do konzervičky). K tomu průjmíku-je dobré upravit střevní mikroflóru-dávám buďto probiotickou pastu pro zvířata PROBICAN a nebo v lékárně kupte probiotické kapičky pro miminka. Na průjem občas zabere obyčejná bílá ACTIVIE. Stačí do ní zamíchat trochu živočišného uhlí. Jinak mě, co se týče zdraví u koček, se osvědčily výrobky od firmy ENERGY. Koukněte na jejich stránky. Mají toho hodně pro zvířata a mám s tím hodně dobré zkušenosti. Tak snad jsem aspoň trochu pomohla...

S tou ACTIVIÍ - velký nemá rád žádné mléčné produkty - dokonce jsem mu jednou nebo dvakrát zkusila dát smetanu, jestli si aspoň takové dobroty lízne, a nic.

bengalka napsal(a):
Pravda je ta, že ten zánět mohl někde sedět v dutinách a provalilo se to až teď. Takže ta ATB jsou na místě, aby zabrala co nejdřív. Píšete, že topíte v celém bytě...suchý vzduch mu nemusí dělat dobře, obzvlášť, když začíná téct soplík...takže určitě zvlhčujte vzduch. Pokud začíná frkat, tak dávám v takovém případě buď ACC Long pro děti a nebo lepší je sirup Sinupret-je čistě bylinkový, ať lépe ty soplíky vyfrká. Na čištění nosíku používám Lybenar-nosní roztok pro děti. Tím jim čistím zalepené nosíky v případě rýmy. A určitě pamatujte na posílení imunity a dostatek tekutin.

A ještě se zeptám - jak do kočounů ten sirup dostanete? On malý by snědl snad cokoli a velký je jeho opak - sní máloco.

Sirupek podávám inje Kční stříkačkou přímo do tlamičky(samozřejmě bez jehly) Osvědčila se mi taková ta tenká stříkačka. Koupíte u veta, nebo v lékárně. K tomu cizímu tělesu- s tou filetou mi to nepřipadá pravděpodobné, kostičku by musela vdechnout. V úvahu připadají ještě polypy, které se u koček mohou udělat.To by potvrdila rhinoskopie. Což by byl asi průšvih, pač se to složitě odstraňuje a bohužel velmi často dochází k recidivám. A druhá varianta jsou zuby. Této problém se objevil u mého kocoura, ze začátku se to tvářilo jako nějaká viróza, pak nám začalo téct soplík a trvalo to i po zaléčení ATB. Takže se potom pořád řešila rýma, následoval kolotoč testů, zkoušení různých léků a nic nezabíralo. V tlamce žádný nález. Kocour normálně žral. Pak jsme podstoupili rhinoskopii, taky nic nenašli a potom RTG, který prokázal že v nad horním patrem bylo plno hnisu od špatného špičáku a ten hnis se tlačil přes nosík ven. Špičák se odstranil, vše se vyčistilo a bylo po problému. Pokud je kocourek apatický může to být taky bolest zubů.

bengalka napsal(a):
Sirupek podávám inje Kční stříkačkou přímo do tlamičky(samozřejmě bez jehly) Osvědčila se mi taková ta tenká stříkačka. Koupíte u veta, nebo v lékárně. K tomu cizímu tělesu- s tou filetou mi to nepřipadá pravděpodobné, kostičku by musela vdechnout. V úvahu připadají ještě polypy, které se u koček mohou udělat.To by potvrdila rhinoskopie. Což by byl asi průšvih, pač se to složitě odstraňuje a bohužel velmi často dochází k recidivám. A druhá varianta jsou zuby. Této problém se objevil u mého kocoura, ze začátku se to tvářilo jako nějaká viróza, pak nám začalo téct soplík a trvalo to i po zaléčení ATB. Takže se potom pořád řešila rýma, následoval kolotoč testů, zkoušení různých léků a nic nezabíralo. V tlamce žádný nález. Kocour normálně žral. Pak jsme podstoupili rhinoskopii, taky nic nenašli a potom RTG, který prokázal že v nad horním patrem bylo plno hnisu od špatného špičáku a ten hnis se tlačil přes nosík ven. Špičák se odstranil, vše se vyčistilo a bylo po problému. Pokud je kocourek apatický může to být taky bolest zubů.

Děkuji za Vaše rady a postřehy. Po počátečním zlepšení po ATB je situace nyní spíše horší - kocour je někde zalezlý, chvilku byl u mě v posteli, ale to jsem nemohla vůbec spát, protože naprosto neustále třepal hlavou, frkal nosem (není to klasické kýchání) a dokonce vydával divné zvuky - přijde mi to jako by prostě chtěl něco vypudit nosem výdechem ven - něco, co mu tam vadí. Už mě přiznám se také napadla nějaká překážka v nose. Ty zuby mě nenapadly vůbec, zánět dásní podle mě ani podle vetů nemá, ale je pravdou, že mu fakt zapáchá z pusy - a hodně. Je to takové nějaké záhadné onemocnění a já už si říkám, že u nás snad fakt nemůže být chvíle klidu a pohody. Jeden problém se téměř zázračně vyřeší (kadění malého) a objeví se ihned druhý problém .

Opět telef. Konzultace s vetem - pokud se po druhé injekci ATB stav nezlepší, začne se uvažovat o endoskopii - což samozřejmě znamená narkózu, celkem invazívní výkon, ach jo...
Kocoura jsem dnes ještě neviděla, je naprosto důkladně někde schovaný a zalezlý.

Shrnutí.

Na mrňouse jsem se byla dívat před Vánocemi - to byl zrovna nachlazený... Ale dnes mi paní řekla, že kocour už je úplně uzdravený (z toho nachlazení), .
A radila mi.. No a bohužel kotě kýchá a má rýmu.
"Pokud byl v době předání zcela fit,...". Narovinu - myslím, že nebyl,
všimla jsem si, že divně dýchá už v útulku..

Kromě přenosu na druhého kocoura nevíte prosím, zda je možný i přenos na člověka?

od.Lavacca - Rýmu určitě řešit (je potřeba nasadit atb), ať to nechytne ten domácí kocour..

Fikovnice: je mě upřímně líto, že máte s kocoury tolik starostí místo radosti. Nicméně Váš případ mě utvrdil v tom, že NIKDY si nevezmu kočku z útulku, depozita apod. Jsem prostě pořád přesvědčená o tom, že tyto instituce jsou promořeny viry a bacily a i když na kočce, kterou si přinesete domů, nemusí být nic vidět, může být nositelem infekce. Ty kočky, které v tom prostředí žijí, už jsou asi proti ledasčemu imunní, ale ne tak domácí kocour, který se s něčím takovým nikdy nesetkal. A mimochodem: ten Váš první kocourek byl nemocný evidentně od začátku, největší Vaše chyba byla, že jste si ho vůbec vzala. Ale to, prosím, neberte jako výčitku, víme proč jste to udělala, ale je to jen konstatování a poučení pro všechny ostatní. Já si určitě vždycky raději vezmu kočku od lidí, co mají ve vesnici jednu, dvě kočky a uvidím, že jsou koťata "čistá" - bez rýmy a zakysaných uší a očí. Nebo od lidí, co mají kočku úplně vymazlenou v bytě.

rapotacka11 napsal(a):
Shrnutí.

Na mrňouse jsem se byla dívat před Vánocemi - to byl zrovna nachlazený... Ale dnes mi paní řekla, že kocour už je úplně uzdravený (z toho nachlazení), .
A radila mi.. No a bohužel kotě kýchá a má rýmu.
"Pokud byl v době předání zcela fit,...". Narovinu - myslím, že nebyl,
všimla jsem si, že divně dýchá už v útulku..

Kromě přenosu na druhého kocoura nevíte prosím, zda je možný i přenos na člověka?

od.Lavacca - Rýmu určitě řešit (je potřeba nasadit atb), ať to nechytne ten domácí kocour..

Píšete o kocourovi, který je už asi měsíc po smrti, bohužel.

koňadra napsal(a):
Fikovnice: je mě upřímně líto, že máte s kocoury tolik starostí místo radosti. Nicméně Váš případ mě utvrdil v tom, že NIKDY si nevezmu kočku z útulku, depozita apod. Jsem prostě pořád přesvědčená o tom, že tyto instituce jsou promořeny viry a bacily a i když na kočce, kterou si přinesete domů, nemusí být nic vidět, může být nositelem infekce. Ty kočky, které v tom prostředí žijí, už jsou asi proti ledasčemu imunní, ale ne tak domácí kocour, který se s něčím takovým nikdy nesetkal. A mimochodem: ten Váš první kocourek byl nemocný evidentně od začátku, největší Vaše chyba byla, že jste si ho vůbec vzala. Ale to, prosím, neberte jako výčitku, víme proč jste to udělala, ale je to jen konstatování a poučení pro všechny ostatní. Já si určitě vždycky raději vezmu kočku od lidí, co mají ve vesnici jednu, dvě kočky a uvidím, že jsou koťata "čistá" - bez rýmy a zakysaných uší a očí. Nebo od lidí, co mají kočku úplně vymazlenou v bytě.

No jo, neberu to jako výčitku. Chtěla jsem pomoct, to je pravda.
Ovšem je také možné, že současné problémy mého velkého kocoura nejsou infe Kčního rázu - sama upřímně nevím, co by bylo v tuto chvíli lepší.
S tím prvním kocourem - psala jsem, že mě z depozita ujišťovali, že kocourek už je úplně zdravý. Divné dýchání jsem připisovala překrmení a obezitě, však víte - vše jsem psala dříve.
Současný malý je až moc živý, žere jako kyselina. Ale souhlasím, že může mít už kmeny virů či baktérií, vůči nimž je sám rezistentní. A to mi ta paní z druhého depozita přímo vnucovala nemocné kotě - že si ho doma doléčím - a samozřejmě věděla, že mám doma staršího kocoura. To jsem kategoricky odmítla. Nemocné kočky měla paní oddělené, ale v bytě, a to se domnívám, že asi tedy nemusí být dostačující.
No a domácí kocour, když jsem si jej brala jako půlroční vychrtlinu, tak byl také po různých nemocech a doslova vypiplaný, kdy utekl hrobníkovi z lopaty.
Uvidím, zítra jedu s velkým na přepíchnutí ATB, budu informovat.

A mimochodem, "Koňadro" - po mých zkušenostech a HLAVNĚ po tom, co se děje na "Psech" (praktiky různých o.s., útulků, tzv. Charitativních organizací atd.) mě také začíná přesvědčovat o tom, že pomoct nějakému takovému nebožákovi se dnes asi nevyplácí.
Na druhou stranu - a to oslovuji i "Rapotacku11" - zde na vedlejší diskusi píše tuším "DennysRIP", že si vzala také ke svému staršímu kocourovi kotě přímo z chovné stanice, a v jakém je stavu, si můžeme přečíst v jejích příspěvcích.
Takže ano, domácí kotě, kde není vysoká koncentrace koček je asi nakonec nejlepší cesta.
K současnému onemocnění kocoura nicméně dodávám, že považuji za téměř vyloučené, že by byl něčím nakažený od kotěte s FIP (mj. Jsem se na to ptala včera těch vetů, co na mě dělají dobrý dojem - vyloučili to - uplynula už dost dlouhá doba).

fikovnice napsal(a):
A mimochodem, "Koňadro" - po mých zkušenostech a HLAVNĚ po tom, co se děje na "Psech" (praktiky různých o.s., útulků, tzv. Charitativních organizací atd.) mě také začíná přesvědčovat o tom, že pomoct nějakému takovému nebožákovi se dnes asi nevyplácí.
Na druhou stranu - a to oslovuji i "Rapotacku11" - zde na vedlejší diskusi píše tuším "DennysRIP", že si vzala také ke svému staršímu kocourovi kotě přímo z chovné stanice, a v jakém je stavu, si můžeme přečíst v jejích příspěvcích.
Takže ano, domácí kotě, kde není vysoká koncentrace koček je asi nakonec nejlepší cesta.
K současnému onemocnění kocoura nicméně dodávám, že považuji za téměř vyloučené, že by byl něčím nakažený od kotěte s FIP (mj. Jsem se na to ptala včera těch vetů, co na mě dělají dobrý dojem - vyloučili to - uplynula už dost dlouhá doba).

Opravuju sama sebe - v tomto svém příspěvku o "DennysRIP" jsem chtěla dát "chovnou stanici" samozřejmě do uvozovek po tom všem, co zadavatelka napsala.

A ještě dodatek: vypadá to, že z útulků či depozit by si měli brát zvíře paradoxně spíše lidé s dostatkem financí, aby měli na následné léčení na veterině.

A ještě něco : velký zaplaťpánbůh (zatím) jí, vyměšuje, nemá teplotu, nemá výtok z očí, uší ani nosu, nemá poslechový nález, takže - jak píšu - onemocnění je takové záhadné. Znovu píšu moji prosbu - kéž jde o banalitu.

fikovnice napsal(a):
Píšete o kocourovi, který je už asi měsíc po smrti, bohužel.

Myslím, že tu šlo o to, že kocour to mohl od malého chytit a projevit se to mohlo až teď s tím línáním (oslabením organismu).

fikovnice napsal(a):
A ještě něco : velký zaplaťpánbůh (zatím) jí, vyměšuje, nemá teplotu, nemá výtok z očí, uší ani nosu, nemá poslechový nález, takže - jak píšu - onemocnění je takové záhadné. Znovu píšu moji prosbu - kéž jde o banalitu.

Jenže je fakt, že pokud by to byla ta rýma od malého, takže se to neobejde bez soptíků u nosu... No, je to celé nějaké divné.

možné také je, že se zkombinovaly 2 věci - tj. že z 1.depozita mohl přinést kocourek něco a z 2.depozita zase 2.kocourek něco...a oni sami jsou proti tomu imunní, ale velký kocour ne a má teď o to větší nápor...ale uvidíte. držím palce, ať je zas brzy fit.

PS: Jinak souhlasím, že z útulků, atd. By si měli brát zvířata lidé, kteří mají našetříno - opravdu se tam mnohdy dostávají dost nemocná zvířata a musí se s tím dopředu počítat.

fikovnice napsal(a):
A mimochodem, "Koňadro" - po mých zkušenostech a HLAVNĚ po tom, co se děje na "Psech" (praktiky různých o.s., útulků, tzv. Charitativních organizací atd.) mě také začíná přesvědčovat o tom, že pomoct nějakému takovému nebožákovi se dnes asi nevyplácí.
Na druhou stranu - a to oslovuji i "Rapotacku11" - zde na vedlejší diskusi píše tuším "DennysRIP", že si vzala také ke svému staršímu kocourovi kotě přímo z chovné stanice, a v jakém je stavu, si můžeme přečíst v jejích příspěvcích.
Takže ano, domácí kotě, kde není vysoká koncentrace koček je asi nakonec nejlepší cesta.
K současnému onemocnění kocoura nicméně dodávám, že považuji za téměř vyloučené, že by byl něčím nakažený od kotěte s FIP (mj. Jsem se na to ptala včera těch vetů, co na mě dělají dobrý dojem - vyloučili to - uplynula už dost dlouhá doba).

Jo, s útulky u psů to je taky příšernost! Já osobně moc pro útulky nejsem všeobecně. Zásadně žádné nepodporuji. Vidíme, kam se to všechno zvrtlo. Když jsem někdy našla nějakého psa, vždy jsem se ho snažila někam umístit přímo lidem (když už se nenašli majitelé), někdy jsem si ho i nechala, ale do útulku jsem žádného nedala. Na to mě jich bylo líto. K tomu, že by Váš kocour nemohl něco chytnout i od toho prvního kocourka bych řekla to, že není jisté, že FIP byl jediný problém toho kocourka. Samozřejmě to tak být nemusí, ale vyloučit to taky nejde. Akorát, že už opravdu uběhla delší doba, tak se spíš přikláním k tomu, že "něco" dotáhl ten druhý kocourek. Ale také si člověk může něco donést sám na botách.

fikovnice napsal(a):
Děkuji za Vaše rady a postřehy. Po počátečním zlepšení po ATB je situace nyní spíše horší - kocour je někde zalezlý, chvilku byl u mě v posteli, ale to jsem nemohla vůbec spát, protože naprosto neustále třepal hlavou, frkal nosem (není to klasické kýchání) a dokonce vydával divné zvuky - přijde mi to jako by prostě chtěl něco vypudit nosem výdechem ven - něco, co mu tam vadí. Už mě přiznám se také napadla nějaká překážka v nose. Ty zuby mě nenapadly vůbec, zánět dásní podle mě ani podle vetů nemá, ale je pravdou, že mu fakt zapáchá z pusy - a hodně. Je to takové nějaké záhadné onemocnění a já už si říkám, že u nás snad fakt nemůže být chvíle klidu a pohody. Jeden problém se téměř zázračně vyřeší (kadění malého) a objeví se ihned druhý problém .

Mno vidíte, ty zuby by mě nenapadly u mého kocoura taky a veterinářku taky ne. Tlamka byla čistá, bez známek zánětu dásní, žádný zub který by se vyklal...jen taky smradlavá drštička. A to jsme to frkání a rýmu řešili pěkně dlouho. Jestli můžu z vlastní zkušenosti poradit a máte nějaké penízky na zbyt, tak určitě vyhledejte nějakou veterinární kliniku a udělejte RTG a i třeba rhinoskopii. Budete mít jistotu a je to llepší, než dávat kočounovi dokola ATB jak se říká pokus, omyl. Já jsem za tohle vyšetření platila nějakých 1800Kč. A to si tam kocoura nechávali přes noc. Teď mi říkala vetka, že řeší spoustu podobných problémů u koček a prý to nikdy nebylo.

lavacca napsal(a):
Myslím, že tu šlo o to, že kocour to mohl od malého chytit a projevit se to mohlo až teď s tím línáním (oslabením organismu).

Aha, četla jste to....
Já teď budu odjíždět sama mimo Brno, tak teď asi jen krátce. Pokud jej někdo nakazil (velkého), tak si myslím, že je pravděpodobnější to současné kotě (ne to před téměř měsícem).
Také mi tu někdo psal, že zánět mohl "sedět" v dutinách a třeba až teď, kdy jsme všichni delší dobu v dobře vytopeném bytě, se dutiny uvolnily a zánět se přesouvá do DC. Tím pádem bych mohla klidně spekulovat i o tom, že se něčím nakazil (nebo prochladl), když jsme jezdili na chalupu. On je v tomto nezmar - lítá celé noci po venku a není možno jej dostat vždy domů, natož do Brna.
Oproti např. Mnou také uvažovanému cizímu tělesu se situace teď odpolene změnila. Kocour byl zalezlý také proto, že jsem zde od rána do poledne měla v bytě řemeslníka a on je poněkud bázlivý. Každopádně po odchodu řemeslníka kocour vylezl a nového je to, že postižena je levá strana (tam, kde má tu zvětšenou uzlinu), frká a konečně už i vyfrkává sekreci - zcela čisté nehnisavé kapky a dále z levého oka mírný výtok čiré tekutiny. Takže teď tipuju opravdu spíše nějaký ten zánět než cizí těleso, zuby, polypy apod. A říkám si, že tím, že už vyfrkává tu sekreci (např., když sedí, tak po chvíli jsou kolem něj na zemi kapky), by se mu mohlo ulevit, přinejmenším od toho střílení do ucha, protože to potřepávání hlavou a stříhání ušima teď dělá podstatně méně.
No koukám, že krátký příspěvek to tedy nebyl ;-).

koňadra napsal(a):
Jo, s útulky u psů to je taky příšernost! Já osobně moc pro útulky nejsem všeobecně. Zásadně žádné nepodporuji. Vidíme, kam se to všechno zvrtlo. Když jsem někdy našla nějakého psa, vždy jsem se ho snažila někam umístit přímo lidem (když už se nenašli majitelé), někdy jsem si ho i nechala, ale do útulku jsem žádného nedala. Na to mě jich bylo líto. K tomu, že by Váš kocour nemohl něco chytnout i od toho prvního kocourka bych řekla to, že není jisté, že FIP byl jediný problém toho kocourka. Samozřejmě to tak být nemusí, ale vyloučit to taky nejde. Akorát, že už opravdu uběhla delší doba, tak se spíš přikláním k tomu, že "něco" dotáhl ten druhý kocourek. Ale také si člověk může něco donést sám na botách.

Ano, tady souhlasím bezesporu se vším.
Snad jen - nevím, jestli třeba někdy v delší budoucnosti by mě přece jen ještě nepopadl ten nápad pomoct zvířeti z útulku - dobře vytipovaného. Možná mi i více vadí ty nekalé finanční machinace, které se dějí všude možně. K té nemocnosti - asi ani při max. úsilí při vysoké koncentraci zvířat se zaměstnancům útulků a depozit nemůže dařit zabránit přenosu nemocí ve větší míře než je běžné.
A ještě taková poznámka - já se tady trápím se zdravotním stavem mého kocoura a mí příbuzní, přestože mají kočky rádi, tak přes mé naléhání je nenechali vykastrovat, tudíž se jim množí a co vím, tak průjmy a rýmy vůbec neřeší. Tím samozřejmě neříkám, že je to dobře. U nich jsou to kočky venkovní, také by je obrečely, kdyby o nějakou přišly. Ale mám za to, že finance za léčbu prostě do nich ochotní investovat nejsou. A to jsou myslím na vesnici ještě tou lepší variantou, neboť kromě myší je pravidelně krmí, a to vím, že dostatečně; na ty ostatní věci kašlou, ale co tak vím o jiných lidech z jejich vesnice, tak ti se o kočky nestarají vůbec - ať si prostě jen nachytají myši. Mimo jiné, to je další důvod, proč se od různých sousedů k těm mým příbuzným stahují nové a nové kočky.
Tím vším chci říct, že věřím, že u mě mají kocouři nadstandard péče a že jinde se nějaké rýmy, apod. Prostě neřeší a nechá se tomu volný průběh.

bengalka napsal(a):
Mno vidíte, ty zuby by mě nenapadly u mého kocoura taky a veterinářku taky ne. Tlamka byla čistá, bez známek zánětu dásní, žádný zub který by se vyklal...jen taky smradlavá drštička. A to jsme to frkání a rýmu řešili pěkně dlouho. Jestli můžu z vlastní zkušenosti poradit a máte nějaké penízky na zbyt, tak určitě vyhledejte nějakou veterinární kliniku a udělejte RTG a i třeba rhinoskopii. Budete mít jistotu a je to llepší, než dávat kočounovi dokola ATB jak se říká pokus, omyl. Já jsem za tohle vyšetření platila nějakých 1800Kč. A to si tam kocoura nechávali přes noc. Teď mi říkala vetka, že řeší spoustu podobných problémů u koček a prý to nikdy nebylo.

Díky moc, jak jsem psala výše, veti již začínají přemýšlet i o endoskopii. Naši kočouni zraví Vaše kočouny!

Držíme tlapky! Jak jste psala o tom výtoku z oka, tak se mi vybavilo, že nás to z počátku taky trápilo. Po dobu braní ATB všechno ustálo po nějakém čase po dobrání to vše začalo znova.

Na toto, po dobrání antibiotik je výdorný sirup na imunitu "IMUNOGLUKAN" prodávají ho normálně v lékárně, není sladký, je pro děti ale můžou ho i kočky a naše Nelinka měla velmi špatnou imunitu, zánět tlustého střeva a zánět v očíčkách a ještě pčíkala.Vždy brala antibiotika 14 dní, antibiotika do očí i prášky a za pár dní se jí to po dobrání antibiotik vrátilo.Už jse z toho byla nešťastná a dala na radu chovatele koček Sphynx, který mi toto doporučil a kočka se začala neuvěřitelně lepšit i bez antibiotik a ještě dostávala chlorelu tabletky 800 mg v jedné tabletě, kočky to mají jako pamlsek i psi chutná jim to.Denně tabletku a lžičku imunoglukanu, teď moje kočky dostávají pravidelně na podzim a na jaře a jsou od té doby zdravéUž jsou to tři roky a imunoglukan beru jako malý zázrak, sama ho používám ale v tabletkách když na mě jde chřipka a během dvou dnů chřipka zase přejde

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na toto, po dobrání antibiotik je výdorný sirup na imunitu "IMUNOGLUKAN" prodávají ho normálně v lékárně, není sladký, je pro děti ale můžou ho i kočky a naše Nelinka měla velmi špatnou imunitu, zánět tlustého střeva a zánět v očíčkách a ještě pčíkala.Vždy brala antibiotika 14 dní, antibiotika do očí i prášky a za pár dní se jí to po dobrání antibiotik vrátilo.Už jse z toho byla nešťastná a dala na radu chovatele koček Sphynx, který mi toto doporučil a kočka se začala neuvěřitelně lepšit i bez antibiotik a ještě dostávala chlorelu tabletky 800 mg v jedné tabletě, kočky to mají jako pamlsek i psi chutná jim to.Denně tabletku a lžičku imunoglukanu, teď moje kočky dostávají pravidelně na podzim a na jaře a jsou od té doby zdravéUž jsou to tři roky a imunoglukan beru jako malý zázrak, sama ho používám ale v tabletkách když na mě jde chřipka a během dvou dnů chřipka zase přejde

Jo, jo..IMUNOGLUKAN bereme taky, ale dokud nebyl pořešený ten zub-odstraněním, tak by to imunita sama nezvládla. Nad horním patrem bylo plno hnisu a silný zánět. Takže ATB to na nějaký čas zastavily a pak se to rozjelo znovu. Na chlorelu taky nedám dopustit a sypu ji kočounům na granulky a střídám ji s mořskou řasou. Když v okolí u známých co mají kočky a v útulku řádí nějaké virózy, tak jim dávám Vironal. Na ten nedám dopustit. Vždycky jsme ty katastrofy přežily bez veteriny jen díky němu.

Ahoj kamarádi ,
tak velkému se po druhé injekci ATB ulevilo, frká už jen minimálně, nikam nezalízá, chodí se mazlit, má chuť k jídlu a hlavně: začal se opět honit s malým, útočí, hraje si, takže SNAD vše je na dobré cestě!
Ještě jedeme zítra na poslední injekci ATB. Co to bylo za nemoc, netuším - mám na mysli původce (virus?, bakterie?), hlavně ať se to už nevrátí!

fikovnice napsal(a):
Ahoj kamarádi ,
tak velkému se po druhé injekci ATB ulevilo, frká už jen minimálně, nikam nezalízá, chodí se mazlit, má chuť k jídlu a hlavně: začal se opět honit s malým, útočí, hraje si, takže SNAD vše je na dobré cestě!
Ještě jedeme zítra na poslední injekci ATB. Co to bylo za nemoc, netuším - mám na mysli původce (virus?, bakterie?), hlavně ať se to už nevrátí!

Tak to je skvělá zpráva.

Tak to ráda slyším...

bengalka napsal(a):
Tak to ráda slyším...

Díky moc!

Mělo to být poděkování všem, kdo ten "příběh" sledujete a mnohdy jste mi radili a já sem chodila, když mi bylo hodně nedobře.

Tak fikovnice: mám radost, že snad konečně se vše v dobré obrátí. I pro nás byl Váš příběh přínosem a hlavně poučením. Věřím, že se budeme zde nadále "potkávat" na různých jiných vláknech. Přeji Vám i Vašim kocourům už jen to dobré a hodně zdraví.

koňadra napsal(a):
Tak fikovnice: mám radost, že snad konečně se vše v dobré obrátí. I pro nás byl Váš příběh přínosem a hlavně poučením. Věřím, že se budeme zde nadále "potkávat" na různých jiných vláknech. Přeji Vám i Vašim kocourům už jen to dobré a hodně zdraví.

Moc Vám "Koňadro" děkuji. Za vše. Budu sem chodit. Jednak pro rady, druhak mě to tu baví. Teď právě se chystám s velkým na poslední injekci ATB, kvůli pracovním povinnostem s ním můžu zajet až teď. Ale vypadá už opravdu zdravě, frkání je méně a méně častější. Malého prohání, žere - možná víc než před nemocí , mazlí se atd. Zůstává jeden problém - průjem. S dr. jsme se ale domluvily, že nejdříve se bude řešit, co je akutnější, tj. ten zánět dýchacích cest, až pak ten průjem. Mám od ní Probicol pastu (vy zkušenější asi znáte), jen to do obou kocourů musím cpát "násilím", ptž jim to nechutná (dr. tvrdila, že to kočky mají rády).
Tak ať se Vám "Koňadro" daří, doufám, že chřipkový virus jste už definitivně porazila, a přeji také hodně zdraví - Vám i všem Vašim zvířatům.

Ještě napíšu příspěvek, za který budu možná zkritizována, ale nedá mi to: tento týden jsem se z práce vracela třeba i kolem půlnoci (pokud to šlo, tak jsem třeba jednou i dvakrát za den jela kocoury zkontrolovat, doplnit jídlo, ale to vždy jen na chviličku). To, co chci napsat, se týká vašich rad stran diety při průjmu: vařené maso. Já totiž nestíhám vařit ani sama sobě - pokud vůbec, tak jsem si objednala nějaké jídlo dovážkou domů, jinak jsem padla vždy do postele úplně polomrtvá. Mám nachystané asi 3 pračky teď na víkend, další 3 na vyžehlení, taky si chci trochu odpočinout. Sama sobě nevařím tak nějak ze zásady - prostě mě vaření nikdy "nechytlo". Vím, že je to asi trochu kontroverzní téma, ale můžu tedy při průjmu kocourům (hlavně velkému) ulevit i jinak než vařeným masem, jak jste mi radili? Tento týden jsem omezila i syrové maso, ale šlo to na vrub toho, že jsem se nedostávala ani k nákupům - byl to opravdu co do povinností naprosto šílený týden.

Fikovnice (a ostatní) Sleduji tuto diskuzi od začátku. Ač jsem nepřispívala žádnými radami, spoustu jsem jich získala. Děkuji a těší mě, že už se Váš život konečně vydal tím správným směrem!