Boj se suchem, udrzeni vody v krajine

Já proti suchu bojiju tak, že mám aktuální zatížení jen 0,63 VDJ/ha, prakticky nic nesušim a všechnio spásám a to mám dost stinné pastviny a v údolí kam ještě jakž takž stejká voda z okolních kopců. Ta představa že bych měl dodržovat minimální hodnotu zatížení pastvin 0,3 a měl bych pastviny nahoře na slunci a zároveň bych měl požádáno o dotaci na pasoucí se kozy a ovce tak to by prostě v takovýto rok prostě nešlo. Naprosto blbě jsou nastavena kriteria kterými by se chovatel měl řídit.

Mimochodem za to bídné udržování vody v krajině poděkujme především KSČ a jejich kolektivizaci, ale také všem těžařům v lese kteří vyjíždí s technikou koleje skrz les a taky všem zemědělcům co hospodaří tak jak by se nemělo. Jo a pak taky poděkujme lidstvu jako celku za to, jak tu Zemi tady huntujem.

S tím souvisí i to, že pozemky jsou leckdy malé, různých majitelů, obhospodařuje je pachtýř s pachtem na 1 rok atd. Ale kdo hospodaří na svém a nemá políčko nebo pastvinu jako nudli vedle dalších desítek nudlí někoho jiného, doufám, že se snaží něco dělat. Já aspoň na zahradě, když nemůžu jinde, mulčuju, nebetonuju, cestičky o kozí výběh vysypávám štěpkou, pěstuju na vysokém kompostu z hnoje, kde je stálá vlhkost. Ale dál to asi neovlivním.
Ale je dobré vědět i to, co se dá udělat, kdyby...

kostey: tak to muzeme zabalit :) nastesti jsou i lidi viz treba ten chlapis s keyline designem. Je co je a da se to vylepsit.
Zkus si predstavit ze si tech par slejvaku prez leto chytnes treba do svejlu misto do kubikovek ( haha....) Meli jsme mezi polem a loukou sbernej rybnik. Doted tam je znat ze se tamtudy voda stahuje z poli a je tam pruh bujny travy i v tomhle suchu. Dalsi byl u baraku ten bral vodu 400m od toho prvniho a jeste co prislo po ceste. Z toho se zalejvalo. A to mela vetsina statku tady. Uz na zacatku 20 stol. mozna driv.
Ty jses na kopci, takze tobe by svejly poslouzili jeste lip prtooze z lesa se toho pak zene dost po tech udusanejch cestach. Sepa Holzera urcite znas... Ty bys tam moh mit minimalne pastviny jako vino. A jeste bys poslouzil tem pod tebou, protoze by se ta voda nesesla hned nekde do potoka a nasledne do reky a pryc.

- Dělej se se svejlem když mám většinu všeho propachtovaného na rok.
- To že na videu vypadá svejl obrostlejší taky může být tím, že jak je tam řidší porost tak ho to táhne o to víc do výšky ( viz krajnice u silnice, taky bývají vyšší než pastvina za tím)
Nicméně tím nepopírám, že svejl je dobrá věc.
Nebezpečí svejlu spočívá v tom, že pokud sprchne víc třeba >40mm/hod a byl by na svažitosti jakou mám já, tak akorát tu vodu co by tekla rovnoměrně dolů po celym kopci usměrníš do jednoho koryta a vyrobíš řeku která ti vymele co jí bude stát v cestě.
- Dost pastvin mám buď nepřístupnou pro techniku abych svejly vyrobil a nebo tam už mám přírodní svejly. a nebo to jsou takové nudle, kde to dělat je prostě blbost.
-Nehledě na to rozkopu si pastvinu a skočí po mně SZIF, dostanu pokutu, seberou mi dotace a ještě si mě zařaděj mezi ty problémové ke kterým pak budou chodit rok co rok a klidně i několikrát.
- Nejsem na kopci, jsem v údolí u potoka a les je až pode mnou.
- Dřív tu byl potok rozvětvenej po celý vesnici, bylo na něm hromada odboček, že si každý nechal po vrstevnici k chalupě téct doslova pár kapek, což ale stačilo, pokud se to u chalupy nějak nonstop zadržovalo. Tohle všechno už je zrušený, je tu natahaný městský vodovod a zbylo jen uplně dolní koryto potoka, který odvede všechno a hned.
A už 3 roky řeším s LČR aby mi pronajali starý náhon ke mlejnu co tu kdysi stál. Dala by se tam zadržovat voda a mohla by u toho být malá elektrárna, ale vzhledem k tomu, že s LČR není moc řeč a vše je strašný problém a na zadržování vody je potřeba taková spousta razítek, že asi vodu nechám ať si klidně co nejdřív odteče do moře.

Hele vim je to slozity, ale kdyby kdyby kdyby ti majitele meli rozum a hlavne vztah k ty pude, tak by ti jieste libali ruce. Jestli zacnu s temahle pokusama, tak veskerejch cca 3ha odhlasim z dotaci.

Zajímám se o permakulturu, zadržování vody, atd. atd. už více let. Můj nevlastní syn Lubor Křížek
https://www.facebook.com/lubor.krizek/videos/1756409297727861/
https://www.facebook.com/lubor.krizek/videos/1710945528940905/
https://www.facebook.com/lubor.krizek/videos/1714611125241012/ včely
a další na jeho face či instagramu.
Naštěstí vás mladých s tímto smýšlením přibývá.
My na našem pozemku praktikujeme co se dá. Všechnu šedou vodu vsakujeme například. Mulčujme, sekáme kosou, všude máme ovocné stromy, jedlé keře, zachycujeme velké množství deštovky, zrušili jsme jakékoliv odvodnovací strouhy. A další a další. Také je to na naší zahradě vidět.

bosorka: jsem minule rikal hobitin, kde se drzi troska vody je to hned znat.

Tu za domem je velmi strmý svah směr JV, takže taková polopoušť, ale bála bych kopnout svejl, aby to neujelo. Takže všude jsou vysokokmenné stromy, které kozy, ovce neožerou, snažím se střídat pasení jak se dá. Nad sadem je ještě starý zarostlý sad, kde už vzniklo patro dubů, javorů, ořešáků, zatímco staré trnky, třešně odchází a tak to i hodlám nechat. Kozy se koneckonců stejně více nadlábnou větví, než trávy. Brzy se snad rozšíříme o 2ha podobně zarostlého sadu hned vedle, za a) přijde mi to efektivnější než holé louky/pastviny bez stromů za b) nedají se na to brát dotace, takže o takové pozemky není takový zájem, což se odráží na ceně. c) miluju tyhle džungle ze kterých je dřevo, občas nějaké ořechy či ovoce a zároveň se stádečko nažere dosyta. Vodu stromy krásně zadrží, je fakt vidět rozdíl kde ty stromy jsou a kde ne.

Mastnaček: A až to pak všichni malí budou mít, tak si Babiš na to prosadí dotaci a udělá to všude z dotací (našich daní) a ještě na tom vydělá. Ale i kdyby, tak by to bylo jedině dobře.

Mimochodem svejl chtěla dělat naše společná kamarádka Lenka. Nějaký čas jsem u ní nebyl, zajímalo by mě jestli už to má hotové. Ona tam má hlavně starý úvoz, jdoucí z kopce dolů a ten jí z už tak mizerný pastviny ještě tahá vodu pryč.

barush1: ty strny svahy urcite ne, na to se pak prave hodi ten keyline dizajn

kostey: ubec nevim. Tyhle stary cesty jsou dobry reciste to je fakt.

Jako...nejsem zemědělec, tedy nemám rozhled - a v technice uz vůbec ne... proto mě docela "posadilo na zadek" video, ke kterému jsem se proklikala skrze ty od Mastňáčka na začátku:

https://www.youtube.com/watch?v=kafmjiJ31WM

Když pak jezdí tohleto po půdě, jakpak bychom mohli chtít, aby byla schopná ještě něco vsáknout?...

Takové traktory jezdí většinou, ale ani nic jiného nezbyde, když jeden nebo dva zemědělci obdělávají několik set hektarů půdy, kterou mají na jeden rok propachtovanou. U nás aspoň v poslední době nechávají vysoké strniště po řepce a zaorávají do půdy slámu, ale hnoje mají málo, takže zase není vyrovnaný poměr živin v půdě. Třeba územní plán města Brna je na hlavu, protože všude okolo města chce nechat rostlinnou výrobu, protože ta je vhodná pro rekreaci a procházky lidí, ale pro novou živočišnou výrobu není vůbec nikde místo a staré objekty se nesmí rekonstruovat. A jak může být rostlinná bez živočišné?

Nemůže.
Vidím to na své vlastní zahradě. Proto mám živočišnou i rostlinnou. Co by mi narostlo bez kompostu? Hnoje? Jiné hnojení nepoužíváme.

Hhipie: paradoxne ty velky masiny na velkych sirolych kolech maj srovnatelny zhutneni s mensim tralktorem nebo autem na uzsich. Nejhorsi je prej slepice :) je na to vzorecek. Na louly jsou travni gumy bez sipu a sirsi aby se vaha jeste vic rozlozila.

Přesně, Janinko. Jenže vykládejte to radním, kteří o tom nemají páru. Pak těch pár, kteří uvažují tak, že obojí je propojené, a snaží se to uskutečnit a prosadit, označují za aktivisty a buřiče. Ale to jsem trochu odbočila. Až kravín spadne, postaví se tam přece velodrom . A okolo pak udělají čtyřproudovku. Kdyby mi to aspoň bylo jedno, ale mě to štve. Bohužel skoro u každého z nás je něco podobného.

mastnacek: Co jsou travní gumy bez sipu?

Na louky jsou travní gumy bez šípu?

Aha, asi. To byla asi hádanka .

kdepak hádanka, ono vzorků i na trávník je několik, stačí si kliknout na eshop s pneumatikama,
sám mám na jeden stroj čtyři sady , F1 je brnkačka.

Tak tak. Ale kdo na to ma mit tolik kol na prezuti. Takze se jezdi s jednema po vsem. Nejvic se louky huntujou pri jarnim branovani a prvni seci. Pak uz je to beton.

ty provzdušňovací válce mám v hledáčku nějakou dobu, jen si pořád kladu otázku, jestli jejich původ a hlavní využití není spíše v zemích, kde té vody je nadbytek a ne nedostatek, kde potřebují tu vodu, aby si jim z případně zhutněných pozemků (od strojů a zvířat) dobře vsakovala a ne po povrchu odtékala či dokonce stála na pozemcích, nejsem si jist, zda prostě když za měsíc naprší pár milimetrů, tak jestli při užívání tohoto stroje by to způsobilo tak zásadní efekt, navíc když si ještě promítnu tu cenu, co za to chtějí, kdyby se to dalo pořídit někde kolem třeba 80 tis., tak by možná člověk o tom přemýšlel, ale 150 tis. za nejzákladnější model je docela darda, zvláště když si uvědomím, že je to jen obyčejná kovařina, tedy pár metráků svařovaného železa.

kola má ten kdo je chce a je ochoten za ně zaplatit, mám je na orbu, práci s půdou(setí), sekání a zimní údržbu, zkoušel jsem to šidit, ale jak si zvyknete na ty správný gumy tak jen měníte a mněníte.

Neni to dobry
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/neni-cim-krmit-farmari-v-cesku-uz-kvuli-suchu-uvazuji-o-vybijeni-dobytka-52863.

Když u nás je problém, že pořád ještě nejsou přímá opatření proti velkým vlastníkům a správcům zemědělské půdy, aby omezili pěstování řádkových a technických plodin. V Německu je už jasně dané, že se smí osivat jen nějaké procento ploch a je to dané oblastí, nadmořskou výškou, sklonem plochy atd. Jenže vzhledem k tomu, že ten, jehož jméno se nesmí vyslovit, je největším vlastníkem půdy a byznys založil právě na technických plodinách a má prsty všude, to asi u nás nehrozí.
V Německu to funguje už nejméně 5 let a začíná to být znát.

pořídil jsem si chov kalifornských žížal, uvázal jsem si na krk min 300 dospělců a nějakou droboť, no snad to uživím

dad místo přežvýkavců?
Víc se rozepiš proč, jak, co pak. Zajímá mne to.

ne ne, žádná výměna přežvýkavců za kroužkovce
doufám, že mi pomohou (žížalky) s rychlejším zpracováním hnoje od kravky, padančata (jablka) prý milují a kompost z bioodpadu co se nehodí k mulčování na záhonech by taky potřeboval zpracovat, dostal se do zbytečně velkých rozměrů cca 60 m3.

dad: Ta kalifornská má nějaké výhody proti žížale hnojní? Pracuje rychleji nebo tak něco?

ano, mněla by být výrazně žravější a plodnější , co by jste čekali od migranta , jen čeká co mu dáte a množí se

zkuste na menší plochy nebo tam, kde je složité zavlažovat využít hydrogel. Spolu s mulčováním uspoří opravdu podstatné množství vody, bohužel cena není úplně nízská, ale účinné to je.
http://hydrogel.cz/.

dad: ze se nestydite tahat sem migranty! Profesor v tom jede taky :).

hexa: Je to drahé, ale vypadá to zajímavě. Nikde jsem však nenašla, co to vlastně je. Chápu, že si chrání svůj objev, ale něco by o tom napsat mohli, jinak to působí nedůvěryhodně. Vy osobně jste to někde použil/a?

Oreb: jsou to takove gelove kulicky. Ty do sebe natahnou vodu a kulicky se zvetsi. Teoreticky to lze pouzivat i na hydroponii. Me osobne v tom uschnul i zelenec.

Nic takovyho bych si nikam nedal. Kdyz je sucho tak je sucho, ono zase naprsi.

mastnacku, celkem s Vámi souhlasím. Já myslela, že to třeba je něco takového, jako je mletý jíl do stájové podestýlky. Pohltí moč a nepustí amoniak. A na poli neudělá nic špatného, když se zaorá, naopak. Právě mi vadí, že tu není napsáno, o co jde.

Minimalne by to melo mit neco jako technickej list co je treba u barev atd. Tohle je nejaky sarlatanstvi. Ve vysledku by si to moh clovek treba vyrobit doma sam z bezne dostupnych surovin. EKO BIO PERMA veci jsou casto opredeny zavojem tajemstvi... iiii.

tak šarlatánství to tak úplně nebude, nabízí to i jiné firmy po světě, nicméně rozpočet na hektar skoro 30 tis., životnost sice pár let, ale stejně to by bylo pořád lacinější to seno koupit, a že by použití tohoto výrobku způsobilo zvýšení výnosu min. o 50% si nejsem úplně jistý a navíc i při tom 50ti% zvýšení výnosu by byl člověk plus mínus stejně na nule a to ještě vše počítám s tím, že by to na 100% fungovalo.

Tedysku, takže to funguje jako ty kuličky, které přidávají třeba k botám, aby nezvlhly? Tam je to ale nějaký silikon, což tohle nebude.
berrynator: Kdybyste pěstoval nějaké drahocenné rostliny třeba pro zahradnictví, pak by to možná přineslo i finanční efekt. Ale u pšenice těžko.

Oreb jojo. Natahne to do sebe vodu a rostliny by v suchu mely byt schopne si z toho tu vodu vytahnout.

Rostliny potrebujou hlavne poradnej korenovej system, ne takovyhle berlicky. A ze treba u trav jsou ruzny druhy s ruzne schopnym kor. systemem. Neco koreni melce, neco do hloubky. Stejne tak zelenina a stromy.

hydrogel funguje na bázi buněčného napětí, funkčnost cca 5 let, nezapomínejte, že tu vodu musí taky někde nasát - za dlouhodobého sucha je nefunkční stejně jako Terracotem,
mastnacek - doufám, že tihleti dotaženci budou prospěšní, jinak pustím slepice (žraloky) a ty s nima zatočí

faktem ale zustava pri vsech snahat, ze pokud se opatreni nerozjedou ve vetsim, tak si nikdo svoji oazu nebo ostruvek uprostred pouste nevybuduje

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
hexa: Je to drahé, ale vypadá to zajímavě. Nikde jsem však nenašla, co to vlastně je. Chápu, že si chrání svůj objev, ale něco by o tom napsat mohli, jinak to působí nedůvěryhodně. Vy osobně jste to někde použil/a?

To co se prodává do půdy nejsou kuličky, ale drť, v suchém stavu podobná perlitu, ta větší hrubost, to drobnější je jak hladká mouka. A ano používáme to v zahradnictví, v poslední době v čím dál větší míře. Ono se dost liší použití na jakousi formu hydroponie, kdy to dáte do čistého hydrogelu a úplně jiné to je, když to jen přimícháte do půdy nebo v tom namočíte kořeny. Výhoda hydrogelu je v tom že nasáknutí tekutinou probíhá ohromně rychle a rostlina si potom aktivně bere vodu z hydrogelu. Využije se tak i mnohem větší množství vody z bleskových srážek, kdy půda je tak vyschlá, že nedokáže vodu rychle vázat. Na pastvinách si dovedu představit využití hydrogelu při výsadbě stromků, které potom následně zvířata zastíní a tak. Jinak je to samozřejmě finančně dost nákladné. Ale na zahrady a menší plochy super věc.

hexa: pěkné vysvětlení z praxe.

hexa: je to nesmysl, potom nema rostlina snahu poustet koreny dal, hloupa kontraproduktivni berlicka.

mastnacku, ale když je takové sucho, že by to vůbec nepřežila, má to svůj smysl. I když já pěstuju jen to, co přežije, ostatní patří do jiných regionů .

za me proste ne e. Presne jak pisete, kdzy to neprezije nema smysl se s tim pr...t.

Vypada to ze podle mapy je u nas nejmin vedro :)
https://www.novinky.cz/domaci/479439-kdy-se-ochladi-konec-tropu-je-v-nedohlednu-priznali-meteorologove.html.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
hexa: je to nesmysl, potom nema rostlina snahu poustet koreny dal, hloupa kontraproduktivni berlicka.

No, do určité míry sice pravdu máte, ale na druhou stranu já z praxe vím, že rostlina potřebuje překonat kritické období, než si ten kořenový systém vybuduje. Tady jde hlavně o to udržet přez toto období vlhko v půdě a v tom vám právě hydrogel dost pomůže. Vy přece také stromky po výsadbě první dva roky musíte za sucha zalévat, dokud nemají dost dlouhé kořeny, aby si pro vodu sáhly. Je potom rozdíl, kolik té vody musíte k rostlině nalít a jak rychle se zas odpaří. Ostatně rostliny v těchhle horkách prakticky nerostou, aspoň ne rostliny mírného pásma, jen přežívají a až se zas ochladí a začne pršet, tak se rozjedou.

dad napsal(a):
ano, mněla by být výrazně žravější a plodnější , co by jste čekali od migranta , jen čeká co mu dáte a množí se

Bez kalifornských žížal si už hnojiště - kompostiště nedokážu představit. je to továrna na kompost. Tyhle žížaly se mimo kompost neroztahují, protože by v obyč půdě nepřežily. Mám pocit, že zpracují i vlnu. Ne hned, ale snaží se.

Hexa, Dad, profesor:
to jsou vše zajímavé tipy, zahynula nám loni dvouletá višeň, protože jsme jí dali do písčité půdy a i přes to, že jsme udělali lože z kvalitní půdy uhynula a když jsem vykopávala tu sušinku zjistila jsem, že voda udělala v písku takové kapiláry a těmi postupně odtekla i hlína a stromek živořil jen v písku, tak na to by asi ten hydrogel mohl pomoci.
A ty žížaly, kolik se jich musí vysadit? Jak to funguje?

bekkky: a myslite ze to melo nejakej vyznam? Kazdej strom a rostlina ma svoje prostredi ve kterym se mu dari, druhy pudy, vlahovy pomery nebo jak se tomu rika, stin, polostin, slunce.. vsechno chce svoje.

zrovna dnes jsem narazil na předpověď meteorologů ze začátku července, takže slibovali, že se žádných tropických teplot v červenci nedočkáme a přelom července a srpna bude teplotně kolem 20 stupňů, takže jelikož v těchto dnech předpovídají, že konec tropů jen tak nenastane, tak bych si možná šel vsadit, že za týden, možná za 10 dní by mohla dorazit nějaká pěkná studená fronta.

Berry, to jsi mel napsat do vlakna Co nam dnes udelalo radost. Protoze to je ta nejpozitivnejsi vyhlidka

Přeju vám všem krásný slunečný den

Ty jsi h-a-j-z-l.

To teda! Nocnim vetranim se me dari dostat teplotu v obyvaku na 23. Ale v loznici mistnost pod plechovou strechou nic moc, tam radsi teplomer nemam.

Máme také 23, všude. Přes den zabedněno, v noci otevřeno.

Bekkky - o žížalkách by mněl psát spíš Profesor, já jsem začátečník
mnělo by to fungovat asi tak, že žížala pozře BIO zbytek a ten následně vyloučí v upravené formě plus ještě nějaké vylepšení, výsledkem je vermikompost a žížalí voda, obojí se prodává za neskutečné peníze
já si od toho slibuju jen rychlejší průběh při kompostování a rychlou likvidaci toho co by se do běžného kompostu dávat nemělo, tak uvidíme
znám víc lidí co s tím skončilo než těch co pokračují.

Tohle je zajímavý. https://www.facebook.com/GIGadgets.Fans/videos/1915253848553895/UzpfSTEyMDUzOTE3NDY1OTAyODoxOTc0NDUxNTIyNjAxMTA4/.

Bosorka: myslite ze pri prusaku to sebou nebude nic brat do spodnich vod? Na slunci se to nahreje a pak to splachne dest.
Jinak teda kdyz koukam na ty meteomapy cely evropy tak nevim jestli nejaky opatreni na zadrzeni vody muzou vubec pomoct. Kdyz se ten dest "vypari" vsude okolo.

mě onehda velmi zaujalo tohle:https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw.

Bodlinka: jojo Štefan Vaľo a jeho teorie, zni to dobre, ale kde se to realizuje. Jen par projektu na overeni.

https://www.youtube.com/user/MsEvula/videos

Jak s vodou nalozit ve mestech
https://www.pocitamesvodou.cz/wp-content/uploads/2015/01/Sbornik_EXKURZE_2015.pdf
http://www.povis.cz/mzp/132/vsak_destovych_vod.pdf.

A takhle bojuju ted s klimatickou zmenou v praci :(.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já se začínám docela vážně zaobírat myšlenkou, že bychom mohli na našem pozemku udělat rybník. Jeden malý takový pro kachny tam už je, ale je tam prostor i pro něco většího, jen nevím, jak na to? Musím mít povolení?
Napadlo mě, že třeba někdo z vám má nějaké zkušenosti, tak budu ráda, když se o ně podělíte.

https://archiv.ihned.cz/c1-66207960-boj-proti-suchu-zasahne-do-byznysu-i-do-soukromi

No at nekdo zkusi prijit nam vycerpat jezirko... psi mu to rychle vysvetli.

Za poplatek bych s tim nemel problem, kdyby byla vydatna ta studna. Voda je vsech, vrt stoji penize.

arus: nepochybuju ze dneska musi bejt povoleni na vsecko a kdovi jestli vam to i nezdani jako treba studnu.
Moh bych obnovit obe zachytavaci nadrze, ale nepochybuju ze by to prez satelit snazivej ourednik neodhalil a neprisli na me. Obnovit neco co tady bylo muze bejt problem, ale treba kdybych chtel zrusit obecne pristupnou ucelovku prez nasi louku, tak se na me vsichni sesypou co ze jsem si to dovolil. Pritom je to mimo zdroj prachu i nejrychlejsi cesta pro vodu z poli do reky. civilizace si vazne zaslouzi vyhladit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se začínám docela vážně zaobírat myšlenkou, že bychom mohli na našem pozemku udělat rybník. Jeden malý takový pro kachny tam už je, ale je tam prostor i pro něco většího, jen nevím, jak na to? Musím mít povolení?
Napadlo mě, že třeba někdo z vám má nějaké zkušenosti, tak budu ráda, když se o ně podělíte.

Arus zdravím.
Já jsem si vymyslel rybník (rybníček 30x15 metrů) v roce 2007 na mé zamokřelé louce.Zažádal jsem o rybník a bylo zamítnuto, že musím zažádat o stavební povolení.Poradil kamarád, že nemám žádat o rybník, ale o nádrž na vodu, což jsem učinil a bylo povoleno bez stavebního povolení, ale s tím, že nesmím udělat vypouštění.Za tři roky jsem zažádal o vyčistění nádrže na vodu, kde musí být souhlas souseda, že to mohu vypustit do jeho rybníka.Vše proběhlo dobře, překopal jsem hráz, osadil gbel a slouží dodnes, bohužel strašné sucho a je tam jen 1 metr vody, ale na tu plochu vody dost. Slouží na zalévání zahrady perfektně.Rybníček byl vyhrabán za týden, tak pár fotek pro představu, co by vás čekalo.Dnes jsou určitě lepší podmínky a mám za to, že i dotace.Kouťák.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pane Zdeňku, to je krása. Takovou nádrž na vodu bych si opravdu přála. V našem jezírečku jsem zvědava, zda rybky přežijí toto počasí.
Jak se daří mamince?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se začínám docela vážně zaobírat myšlenkou, že bychom mohli na našem pozemku udělat rybník. Jeden malý takový pro kachny tam už je, ale je tam prostor i pro něco většího, jen nevím, jak na to? Musím mít povolení?
Napadlo mě, že třeba někdo z vám má nějaké zkušenosti, tak budu ráda, když se o ně podělíte.

No, my uváděli asi před dvěma lety v legálností starý rybník. Rybník byl na pozemku asi 50 let, byla to taková šedá zona, rybník byl v mapách, ale nebyly plány a změnil se i půdorys původního rybniku.
Byla to celkem fuška, bylo nutné nechat udělat plány a projekty, uřady mluvili i do osazení hráze, osazení hráze není možné svévolně měnit, mluvili do výpusti rybníka, není možné rybník oplotit, i když se nachází vlastně na zahradě (biokoridor pro zvěř). Rybník není možné svévolně čistit, vlastně legálně nemůžete nic.
No, kdyby zůstal jako šedá zona, bylo by to pro nás o dost lehčí.

Zkuste na to jít přes dotace, ale ani to nebude uplně lehké, projekty k novému rybníku jsou značně drahé...

Jinak máme rybník asi 2000 m2, hlubka atakuje skoro 4 metry. A hlavně ho věčně atakuje vydra, takže značně nevýdělečný podnik. Ale máme vodu pro zahradu a sádky na pstruhy to je fajn.

Kouťák: pokud si to týden kopal lopatou tak klobouk dolů, ale pokud se ti s tím bagrista dělal týden, tak co tam proboha dělal?
Ale jinak parádní rybník

Kouták a Janae moc vám děkuji za příspěvky.
Možná z toho bude nádrž na vodu. Děsí mě veškerá administrativa, která by mně nakonec vzala chuť do práce. A stejně tak dotace.

Zajimavé na tom je, že potok, který protéká přes náš pozemek má katastr. číslo a máme ho ve vlastnictví. Stejně je na tom i soused. V celé vesnici jsme možná jediní, co vlastníme potok na svém pozemku. Netuším, kdy, proč a jak se to stalo. Já to tak zdědila.
Nevím, jestli to má nějakou výhodu ale mám z toho radost.

kouták napsal(a):
Arus zdravím.
Já jsem si vymyslel rybník (rybníček 30x15 metrů) v roce 2007 na mé zamokřelé louce.Zažádal jsem o rybník a bylo zamítnuto, že musím zažádat o stavební povolení.Poradil kamarád, že nemám žádat o rybník, ale o nádrž na vodu, což jsem učinil a bylo povoleno bez stavebního povolení, ale s tím, že nesmím udělat vypouštění.Za tři roky jsem zažádal o vyčistění nádrže na vodu, kde musí být souhlas souseda, že to mohu vypustit do jeho rybníka.Vše proběhlo dobře, překopal jsem hráz, osadil gbel a slouží dodnes, bohužel strašné sucho a je tam jen 1 metr vody, ale na tu plochu vody dost. Slouží na zalévání zahrady perfektně.Rybníček byl vyhrabán za týden, tak pár fotek pro představu, co by vás čekalo.Dnes jsou určitě lepší podmínky a mám za to, že i dotace.Kouťák.

Máte to fakt moc hezké Dával jste na dno folii? Já sním o tom, že se tam budeme i koupat. Koupete se v tom vašem?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kouťák: pokud si to týden kopal lopatou tak klobouk dolů, ale pokud se ti s tím bagrista dělal týden, tak co tam proboha dělal?
Ale jinak parádní rybník

Kostey: Dělal s bagrem rybníky 2 za týden.To je špatné?Na fotce je trochu vidět i rybník souseda.Ušetřili jsme za dopravu.Já s lopatou vyházel tento 6x6 metrů a vykamenovával jsem ho podstatně déle.S jedním kamenem jsem rybníček obešel i třikrát než jsem ho usadil.Ten mám na ryby které chci do velkého rybníka vrátit než se naplní vodou po výlovu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Máte to fakt moc hezké Dával jste na dno folii? Já sním o tom, že se tam budeme i koupat. Koupete se v tom vašem?

Folie tam není, ale hráze jsou z jílu.Když je tam voda, což letos není, tak se tam koupu, protože na plné vodě je hloubka 2,3 metru.Teď chodím do rybníka k sousedům, ten je níž, ale také je tam jen 1,5 metru.Vodu mám čistou, žádná ryba neuhynula, pokud tam nějaká po nájezdu vyder v zimě ještě je.Něco se tam občas mrskne, když tam hodím chleba.Mám tam svedenou vodu z obou střech chalupy a i ze střechy horního souseda a přepad jeho studně, tak vždy jen čekám na déšť.
Arus, co bych dal za protékající potok.To už by tam stála přehrada, nebo dle délky kaskáda rybníků.

kouták napsal(a):
Folie tam není, ale hráze jsou z jílu.Když je tam voda, což letos není, tak se tam koupu, protože na plné vodě je hloubka 2,3 metru.Teď chodím do rybníka k sousedům, ten je níž, ale také je tam jen 1,5 metru.Vodu mám čistou, žádná ryba neuhynula, pokud tam nějaká po nájezdu vyder v zimě ještě je.Něco se tam občas mrskne, když tam hodím chleba.Mám tam svedenou vodu z obou střech chalupy a i ze střechy horního souseda a přepad jeho studně, tak vždy jen čekám na déšť.
Arus, co bych dal za protékající potok.To už by tam stála přehrada, nebo dle délky kaskáda rybníků.

Vlastním pozemek od roku 2014 a zatím jsem se starala o ovce. Oplotili jsme přes ha pozemku. A čistili ho od náletů.
Kolem potoka, no je to spíš potůček, který pramení 1km výš a teď má min. průtok, je plno náletů i vzrostlých stromů a kopřiv. Bude to dřina udělat z toho něco hezkého a smysluplného.
Snad se mi podaří namotivovat rodinu, abychom se do toho pustili.

arus malá inspirace? http://farmovis.cz/namety/napajeci-tunka.

Janinka Bosorka napsal(a):
arus malá inspirace? http://farmovis.cz/namety/napajeci-tunka.

Janinko, děkuji. Inspirace to je velká. Všimla jsem si, že v lesíku na pastvině mám kousek mokrého místa. Myslím si, že by tam mohl být pramen a napadlo mě, že by z toho možná mohlo být napajedlo. Bylo by to super. Posunula jste mě dál.

Janinka Bosorka napsal(a):
arus malá inspirace? http://farmovis.cz/namety/napajeci-tunka.

Tak tohle zajímá i mě, děkuji za odkaz Janinko...řešíme totiž tento víkend právě nedostatek vody na pastvině, studna nám jak si vysychá, voda je už jen na dně, přesto od podzimu do jara je narvaná vodou až po okraj...je to ručně kopaná menší studánka, nic hlubokého, něco málo přes 1,6 m...díky pramenu, co tu je, nám zajiš´tuje zdarma vodu pro zvířata..chtěli jsme teď přes víkend kopat hlouběji a doufat ve spodní vodu, pramen jsme našli podle starých map..ale zároveň je hned pod stůdankou mírný svah, kde je mokřad...podle nových map by tam oficiálně měla být voda...jak to vyzkoušet? Zkusit v mokřadu kopnout určitou část a hloubku, jestli do rána nateče voda? Trochu jsem se poptávala místních, co tu žijí dlouhé roky a prý tam kdysi na tom pozemku byla záhumenka a bylo tam obrovské množství vody...sice bych vodu musela tahat do kopce, ale důležitý je, aby zvířata měla co pít..mokřad je schován jakoby v lesíku...další mokřad jsem našla nad výběhem, jenže nevím, ta voda je taková rezavá..takže to je asi nemyslitelné že? nebo to může být jen tíkm, že neprotéka a stojí na místě v mokřadě? spodní mokřad je čistý..ale přivést vodu z vrchu by asi bylo jednodušší..

Rádo se stalo. To je prima, že máte hned dva mokřady. Jak se zachovat ve vašem případě, to nevím. Určitě se někdo ozve. Nebo napsat pánovi, co si o tom myslí. Celý jeho web je vidět, že je ze života.
Nám kolem letní pastviny na okraji lesa protéká potůček z meliorace. Voda tam zatím je. Ovce leží pod stromy u potůčku a mají tam vcelku příjemné klima.

http://forum24.cz/dalsi-zasah-statu-do-soukromi-chce-zabavovat-studny-pro-potreby-obce/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu.

Četla jsem, jsou schopni všeho. Uvidíme.

Máme také na nově koupeném pozemku, kde plunujeme stavět rodinný dům, průtočný potok, jehož část vlastníme. Ráda bych do budoucna - pokud rozpočet dovolí - vybudovala koupací rybníček. Ještě jsme nezačali zjišťovat možnosti, každopádně zítra by se měl manžel stavovat na vodoprávním skrze možnost výstavby mostku, abychom si zpřístupnili zahradu, tak když bude dobrá konstelace, může se zeptat. Je ale fakt, že "náš" typ potoka, který protéká chatovou osadou, tedy do ní budou lidi vypouštět fekály, asi není moc lukrativní pro vytvoření koupací plochy pro lidi... nic jiného tam vytvářet nepotřebuji, protože bohužel pozemky nejsou dostatečně velké pro chov čehokoli přežvýkavého

Janinka Bosorka napsal(a):
Rádo se stalo. To je prima, že máte hned dva mokřady. Jak se zachovat ve vašem případě, to nevím. Určitě se někdo ozve. Nebo napsat pánovi, co si o tom myslí. Celý jeho web je vidět, že je ze života.
Nám kolem letní pastviny na okraji lesa protéká potůček z meliorace. Voda tam zatím je. Ovce leží pod stromy u potůčku a mají tam vcelku příjemné klima.

Tak dneska jsme zkusmo vykopali takovou tůňku, zatím malou, uvidíme, jestli se v tom mokřadu podaří naplnit..pokud ano, začneme kopat více a do šíře..je tam jen jílovitá zem, jde to dost ztuha, protože se ten jíl hrozně lepí na rýč a lopatu..ale uvidíme..už jsme našli i zdroj, odkud voda přitéká(spíše přiléézáá ), takže když nepůjde tohle, zkusíme kopnout pod zdrojem a udělat nějaký přepad..protože z toho mokřadu chodí pít vekerá lesní zvěř okolo, nemůžu utnout zdroj úplně, musí protékat dál do mokřadu.

Canka Tak to je krásný, držím palce a dávejte vědět, jak se vám dílo daří. Je to inspirující.

canka napsal(a):
Tak dneska jsme zkusmo vykopali takovou tůňku, zatím malou, uvidíme, jestli se v tom mokřadu podaří naplnit..pokud ano, začneme kopat více a do šíře..je tam jen jílovitá zem, jde to dost ztuha, protože se ten jíl hrozně lepí na rýč a lopatu..ale uvidíme..už jsme našli i zdroj, odkud voda přitéká(spíše přiléézáá ), takže když nepůjde tohle, zkusíme kopnout pod zdrojem a udělat nějaký přepad..protože z toho mokřadu chodí pít vekerá lesní zvěř okolo, nemůžu utnout zdroj úplně, musí protékat dál do mokřadu.

Jíl je dobrá věc, nebude vám voda unikat...já se chystám kopat až v úterý, tak snad budu mít taky úspěch.

Taky se chystám trochu kopat máme udělanou tůnku v potůčku, co protéká okrajem pastviny. Zítra ji prohloubím a pročistím. Voda je tam z meliorace, průzračná.

Janika: Zítra udělám nějaké fotky, až přijdu z práce, aby jste měli představu, jak to vypadá...a hlavně víc hlav víc ví, takže budu ráda za rady zkušenějších..

Arus: Ano, voda se v tom místě hezky drží, do toho mokřadu chodí pít zvířata právě proto, že je to už jediné místo v okolí, kde se i přes ty vedra voda drží..je to určitě tím jílem..a budete kopat taky tůň nebo studánku?

canka napsal(a):
Janika: Zítra udělám nějaké fotky, až přijdu z práce, aby jste měli představu, jak to vypadá...a hlavně víc hlav víc ví, takže budu ráda za rady zkušenějších..

Arus: Ano, voda se v tom místě hezky drží, do toho mokřadu chodí pít zvířata právě proto, že je to už jediné místo v okolí, kde se i přes ty vedra voda drží..je to určitě tím jílem..a budete kopat taky tůň nebo studánku?

To se uvidí, až tam kopnu ...Chtěla bych tůňku ze které by ovce mohly pít, nebo ještě přemýšlím, že bych vodu svedla do korytka s přepadem do močálu, který je kousek dál. Pokud tam voda bude.
Močál by možná taky stál za pozornost. Zdá se, že nevysychá.Trochu vody se drží ve vyjetých kolejích po traktoru.

Arus tak to Vam držím palce, ať to dobře dopadne..ten přepad chci taky zkusit, spíš se bojím o to, aby ten pramen dokázal ve finále uživit jak moje zvířata, tak ty srnky a divočáky..léta tam i všemožné ptactvo do toho mokřadu, protože už opravdu nemají kde brát vodu.

Tak neco malo vody nateklo, ale jde to pomalu ..vzhledem k podmacenosti mokradu jsem asi cekala po celem dnu vice vody..pridelala jsem tam dnes malou strouhu, kterou jsem svedla dolu do te strouhy, hned tam zacal pritekat maly curek vody..takze asi je ted ten jil takovy utemovany a stlaceny, jak se ta dira kopala, takze tam potrebuji privezt strouhu az od zacatku pramenu, ktery jsem nasla(viz foto).Nebo zkusit udelat nejaky ten prepad pod zacatkem pramene..prikladam i zalostne foto skoro vyschle studanky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A co tyce pastviny(i kdyz pastvinou uz se to nazvat neda, spis polopoust), to je jedna velka tragedie..jedine, co se u nas drzi, jsou stromy..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Canko, vím, že to není "záplata", každopádně věz, že takhle to vypadá u spousty chovatelů všech zvířat, co se pasou (potřebují pást)...

Canko pastviny máme všichni vcelku podobné, sekáme jinde nebo krmíme seno. V ZOO maj seno celej rok.
A jsi skvělá s tím kopáním, já myslím, že se voda natáhne, když je tam teď, tak jak se poměry zlepší, bude tam jistě. Možná trošku bagříkem to vyhrábnout.

canka napsal(a):
Tak neco malo vody nateklo, ale jde to pomalu ..vzhledem k podmacenosti mokradu jsem asi cekala po celem dnu vice vody..pridelala jsem tam dnes malou strouhu, kterou jsem svedla dolu do te strouhy, hned tam zacal pritekat maly curek vody..takze asi je ted ten jil takovy utemovany a stlaceny, jak se ta dira kopala, takze tam potrebuji privezt strouhu az od zacatku pramenu, ktery jsem nasla(viz foto).Nebo zkusit udelat nejaky ten prepad pod zacatkem pramene..prikladam i zalostne foto skoro vyschle studanky

Canko, tak tahle práce mě čeká zítra. Vyházet spoustu bláta a doufat, že tam nateče voda. Snad narazím na jíl. Myslím, že Kouťák tady někde psal, že jíl nechal dva dny vyschnout, než tam pustil vodu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Canko, vím, že to není "záplata", každopádně věz, že takhle to vypadá u spousty chovatelů všech zvířat, co se pasou (potřebují pást)...

Ja vim, ze situace je asi vsude stejna, ale letos je to fakt hnus .Jediny co me uklidnuje je to, ze zvirata nehubnou, vypadaji pekne, srst se jim krasne leskne..takze preci jen si na tom nic na ty pastve neco uzdibujou behem celyho dne..na noc dostavaji seno..skoda ze mistni zemedelci nepestuji oves, vzala bych si ovesnou slamou a nabidla jim radsi ke krmeni to, nez seno, kdyz jsou to takovy kulicky..

Tohle sucho se na zvířatech může projevit pozdějc, poznáme to dost určitě na plodnosti.

Janinka: Problem je, ze se sem bagrik nedostane, je to schovany pod pozemkem v lesiku..to by si musel prorvat cestu skrz stromy a to by nam na obci asi neschvalili, to je jejich lesik kolem nas..
Spis me dnes zaujal rozhovor s jednou mistni...pry tam, kde mame pozemek, si hravali jako mlady(neni stara, je ji kolem 40 )a nekde nad tim pozemkem byly pry dve studny, jedna zakryta a jedna nezakryta a dve vodni nadrze .O nicem nevim, ale okolni lesik jeste radsi radne prosmejdim...nejdou mi do hlavy ty vodni nadrze?Kam by zmizeli?Udajne patrili mistnimu zemedelskemu druzstvu..nasla jsem zarostly poklop, odklopila to a je tam nejaka podzemni chodba..vedou dolu zelezne schody, vysoky to je tak na vysku cloveka..ale kam to vede..nemela jsem u sebe zadnou baterku a tak trochu jsem se i vlastne bala tam slezt sama, jsem srab .Jenze clovek kouka na ty horory a pak si predstavuje hrozny dramata

Arus: Tak to opravdu v tom vedru bude posusnanicko, protoze to jde opravdu ztuha..a to to neni nijak hluboke ani siroke..ja tam.zitra budu "vyrabet" tu strouhu a doufam, ze to tam od pramene natece..ale myslela jsem, ze se tam bude stahovat veskera okolni voda, kdyz je ta tunka pod profilem zeme a prd..musim to jeste nejak vychytat...

Kubo: Taky jsem si říkala, že pokud bych letos neměla chuť dělat flushing jádrem, tak že bude plodnost mizerná... tak uvidíme co podzim přinese. Běžně tu pastvinu, na kterou jsem je přeháněla předevčírem jakožto na poslední, kde je co si nasbírat, používám na podzim před připouštěním... a je nádherně hustá a zelená... tedy...jakože běžně bývá...

já doufám že začne pršet.
5.6. tu byl přívalák
4.7. zapršelo
Jinak nespadla ani kapka, i všechny bouřky nás minuly, třeba jen o pár km, nebo jen o pár set metrů, ale do našeho údolí prostě neprší.

Dalsi dokument od slovenskych kolegov z roku 92!
https://www.youtube.com/watch?v=a-cHTLPEiRs.

Kniha na ktere se podilel i jeden z protagonistu onoho dokumentu
¨http://www.vodnaparadigma.sk/indexsk.php?web=./home/homesk.html.

včera - 33,8 °C,33 % RVV, větřík.

U nás 37 st. C včera.

Nemerim me staci pocit. Na aute bylo vcera cestou domu 33. Zrovna predevcirem jsem si rikal kdyz jsem jel do prace a okolo cesty pole siroky cca 50m a dlouhy tak 400m ze takovy pruhy ohraniceny stromovim, kerema by uplne stacili a i ta technika by se tam vesla.

dad: -33,8? tyjo a to jsi nezmrzl?

to není mínus, to je pomlčka

něco pro potěšení
https://magazin.aktualne.cz/ind-sazi-skoro-40-let-stromy-na-osamelem-ricnim-ostrove-post/r~dd5c7bc69aea11e8a4d90cc47ab5f122/?utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_content=default&utm_term=position-1&utm_campaign=Aktualne.

hexa: Moc pěkné. Ale ekologičtí aktivisté jsou u nás vyvrhelové společnosti, i když činí dobro. Tak lehce by mu to u nás neprošlo .

Tak to není úplně pravda, proti rozumným nic nemám, jen mi vadí, když jsme se třeba několik let pěstovali se stromky a pak, jsme je předali partě ekologů, která je měla nasázet a oni je nechali uschnout, protože se ožrali jak dogy a nechtělo se jim makat. Sama ve svém okolí a na našich pozemcích sázím dost stromků, plus je nosím lidem o kterých vím že je nasází a budou se ně starat. Skoro každý má alespoň malou zahrádku a i na tu se stromek vejde, bohužel první co lidé udělají, když koupí pozemek, je to že zlikvidují veškerou vegetaci, pak tam nasejí trávník, který postřikují proti dvouděložným plevelům a když už chtějí strom, tak by z něj nesmělo nic padat, nesmí na něj létat hmyz, neměl by chtít moc zalévat a tak dále. K tomu, aby člověk něco zasadil nemusí být ani majitel kdoví jakých pozemků, ani aktivista, někdy by stačilo jen vstát a jít to udělat.

hexa: Máte a nemáte pravdu. To, že lidi dost často chtějí na své zahradě nejdřív všechno zlikvidovat, je pravda. Ale že stačí vzít stromek a jít sázet, to už tak jednoduché není. Stačí, aby měl na Vás někdo pifku a udal Vás. Nesmíte sázet někde, kde to není Vaše, musíte k tomu mít souhlas majitele, i kdyby to byla obec. Nesmíte budovat zeleň podle svého jen tak. Je to přestupek. Bohužel stalo se, i když ne mně naštěstí. Proto jsem napsala, že by mu u nás jen tak neprošlo .

Pokud jde o sazeni, tak na svym samozrejme a kdyz na cizim, tak po domluve. Me by vyotcilo kdyby me zacalo na loukach a mezich rasit cosi co tam nejakej aktivista dal. A ze po shlednuti treba Muz ktery sazel stromy se urcite kazdej stej colovik rozhodne ze bude sazet nacerno :).

Nesmíte vlastně ani sázet kytky ve městě, pokud k tomu nemáte souhlas obce. A taky by musel být žalobník, kterému to vadí, což většinou není .

Video s tim forestmanem
https://www.youtube.com/watch?v=HkZDSqyE1do.

oreb1 - sázím ve městě na objednávku, ale není nikdo kdo by to zalil , pak je věčný dohadování kdo za to (úhyn) může

dad: To je taky blbé. Ono to pak třeba na obecním jakoby není nikoho a nikdo se nestará. Když si člověk zasadí něco sám nebo pro sebe a okolí, má k tomu lepší vztah. Nebo jste to myslel jinak?

oreb1 - jsem zahradník, tak sázím a seju na přání zákazníka, problém je v po výsadbové péči, bez vody to neroste, na tohle však už myslí málo kdo a dovážet vodu a zalévat z cisteren se městu nechce, je mi vytýkána velká spotřeba vody a tak na to je objednaná jiná firma, pak se nedohaduju o náhradách za ztráty s úředníkem, ale s nějakým šmudlou, kterému musí vydržet jedna cisterna na celý den a o stavebním deníku nemá ani páru,
letošní spotřeba vody na zálivku m2 určitě překročí 1 m3.

Mě už to sucho docela štve. Když se od nás z Vysokého nad Jizerou sjede dolů k řece Jizeře tak to je asi 5km a rozdíl asi 260 výškových metrů. Tam bývá podle ČHMÚ průměrná roční hladina vysoká 44cm a 5,62m3 průtok vody za sekundu. Teď tam jsou 2cm a průtok 0,88m3 za sekundu, což nikdy za celou dobu měření nebylo. Každý den Jizera láme rekordy.
Včera jsem převážel jedno stádo ovcí z jednoho konce vsi na začátek, kde jsem začínal na jaře před 3 měsíci pást, kde se mi v květnu rodila jehňata a když jsem chodil s křoviňákem, abych podsekl to něco málo co mi lezlo do lanek, což bych normálně neřešil, ale mám to tam na bateriovym zdroji kterej by se zbytečně o to rychlejc vybíjel, tak mi šustila tráva pod nohama. Je tam jen takovej jeden zelenej pruh u vyvěrajícího pramene, jinak to tam je prostě suché, vypálené. Nesprchlo 5 týdnů, ale na zítřek něco opět hlásí, tak jsem zvědavej jestli do našeho údolí něco spadne a nebo jestli se to vyprší zas jen po okolních kopcích.
Vím že sucho je všude, trápí nás všechny, já si chtěl asi jen postěžovat. Jen teda Profesor má vody dost a otavu má dost možná narostlou až po kolena.

Jooo, Profesor, ten ví jak na to

https://www.youtube.com/watch?v=OpNN-reD66M.

Ale kdeze, na otavu je jednoduchej recept ( kdyz teda nenastane extremni sucho ). Posekat vcas prvni travu...

Mastňáčku, pokud měsíc po tom, co vyraší tráva pastvinu přepasu, tzn konec května a do půlky srpna nic nenaroste, nebo co narostlo, to uschlo, tak je prostě něco špatně. Schnou i jeteli a to už je co říct.

Kdyby jetel...vojteska, zrovna v sobotu jsem se projel jednu cestu s kamosem v poradnym traktore s poradnou sekackou ( diskovka prez 3m zaber ) a sekal vojtesku. Ridka, misty uschla. A to prej votjeska umi tahat z poradny hloubky.

nechtějte vidět moji vojtěšku

Včasná seč není všechno. Na jižních svazích, tráva mizela sama od sebe díky slunci a absenci vody už v květnu.
Kolega sekal louku 3 týdny po mě a otavu tam má jednou tak velkou a hustou než já, protože je to severní mírný svah, A tam ty místní, dle Kuby "vydatné" deště bohatě stačily.
Včasná seč je dobrá teorie v srážkově normálním roce. Taky si pamatuji první a následně ještě druhou narostenou otavu......

Jo to je fakt, jizni svah je mrtvej. Pronajimame asi 2ha v jiznim svahu a tam to jsou chlupy i kdyz normalne prsi.

Taky jsem otrávená, už mne to ani trošku nebaví. Furt hlásej deště a ochlazení a nic. To jen aby nás uchlácholili. Nějak už mi začíná bejt i jedno, jestli ovce napadne prorazit ploty a odejít.

bosorka: a to u vas dole preslo docela bych rek vic nez ve zbytku republiky kdyz jsem koukal na radar. Tady je par "chovatelu" ktery treba chovaj prasato navolno, ze si chodej do lesa...k sousedum... kamarad prave rikal jestli nechci veprovy ze uz ho se rou. Premejslim ze si tam zajdu na lov, budu potrebovat hodne bucku... :).

No ono to na radaru kolikrát vypadá, jak leje a ono nic. V červenci u nás 34,1 mm, v srpnu zatím 14,4mm. To je vcelku směšné, při stálých tropických teplotách.
Pro srovnání 7/2011 143,5mm 8/2011 83,4mm.

Janinko - jakou by mi ty Vaše srážky udělali radost, tady padá 1/4 toho co Vám, měsíční průměr je na 12 mm

dad Tak jsme 580m nad mořem, česká Sibiř , ale pokud máte ještě méně, tak to si ani neumím představit. Pastviny vyschlé, vše zraje o mnoho dříve, padá listí ze stromů, jsou žluté. Potoky skorem suché.

dad: Jsme na tom stejně . Dva měsíce nic, pak pár kapek před 14 dny a zase nic a nic. Na stromech už i listí trochu vadne. Ale přece jednou musí zapršet. Když bude půl roku sucho, mělo by pak pořádně pršet, ne? Aspoň to tak bývá v subtropických oblastech, myslím.

Janinko u nás na začátku června po tom co 6 týdnů nepršelo spadlo naráz 150mm během hodiny a půl, zbořilo to mostky přes potoky, prostě nás to vyplavilo. V červenci spadlo 10mm a v srpnu zatím nic. Stromy žloutnou a začínaj taky opadávat.

Tak to je depresivní čtení.

Janinko ty máš doma meteostanici, nebo odkud taháš ty data?

https://www.youtube.com/watch?v=nVg6Su6yrdA
tak jeste nejaky depresivni pokoukani.

kostey - starší data se dají najít na ČHMU, problém je v tom, že data jsou z daného místa, což to u mně dělá vzdálenost cca 20 km, lokální srážky se tak moc měřit nedají, tam jsou rozdíly ve stovkách metrů,
oreb1 - jenže tady to vypadá na oblast subsaharskou
rajské, papriky, jablíčka jsou popálené ozonem a sluncem, letos plody nedozrávají, ale dovářejí se ve vlastní šťávě,
letos už na sucho padla jedle a smrk, další stromy stojí v řadě, v kukuřici není zeleného listu.

dad: me by zajimalo, kde je hranice kdy se to zlomi a vznikne poust... mam neblahou predstavu ze ty poute nemusely vznikat stovky let.

mastnacek: Každopádně je rozdíl 20 let od doby, kdy byly ty velké povodně ve východních Čechách. Louky kolem Orlice byly zalité vodou včetně silnic, vesnic a částí měst. Ale tehdy to bylo nějak normální, protože ty povodně se tam opakovaly pravidelně. A už se neopakují, pokud vím.Takže to třeba stovky let za určitých podmínek být nemusí.

Máme meteostanici vzdušnou čarou 1km. Není to naprosto přesné, ale, domnívám se, velmi přesné. http://www.pikov.cz/index.php?id=grafy#grafy.

dad: Stránky ČHMÚ mám myslím docela zmáknutý, ale historická data srážek tam jaksi nevidím, mohl bys mě trochu navést?

Pozitivum, každoročně suším rajčata na zimu v sušičce, tak letos to bude trvat mnohem kratší dobu.
Dnes jsem sklidila dalších 8 kilo krásně zralých plodů rajských jabllíček.

Mastnacek - tu hranici jsem zatím nepoznal, ale proměnit úrodný kraj ve zpustošenou oblast se lidstvu podařilo už několikrát, chyby se opakují a není nikoho kdo má dost odvahy, financí a vědomostí aby s tím mohl něco v globálu udělat
proměnit pole s černou spraší na step je otázkou 6ti měsíců na 180 ha při přípravě pro stavební činnost, je to úžasný studijní materiál, mráz běhá po zádech
snížit obsah humusu v zemědělsky využívané půdě o 90 % jde do 20ti let, s ním souvisí i mikrobiální život, navazuje zhutnění, neschopnost zadržet vodu, poutat živiny, přijdou eroze, za sto let se enviromentální vývoj posune o 3000 let dozadu.

kostey - historická data, ale je to zpoplatněné, žádá se na pobočkách, podle mně by stačilo počasí - územní srážky.

Na naší meteostanici jsou data od roku 2008. Například červenec 2008 měl srážky 64mm a průměrnou teplotu nižžší o 3,5 stupně než letošní.

kostey - in - počasí - archiv, od roku 97 od ČHMU, před 97 jsou data bez záruk.

Janinko, já sušila meruňky na sluníčku. Ale v tom není tento rok výjimečný, už jsem to tak dělala asi před 4? roky. Akorát nejsou tak hezké jako koupené. A stejně většinu meruněk sežraly kozy, bylo jich tolik, že bych musela být ve Vaší kůži, abych to byla schopná zpracovat .

oreb já nesuším rajčata na sluníčku, protože nechci, aby mi po nich lezly mouchy. Suším jich poměrně hodně. Na zimu no.

Já je suším na rozkládacím sušáku na prádlo na roztažené zácloně a nad nimi mám taky přizvednutou záclonu, takže mouchy tam nemůžou. Já prostě nejsem na ty nepřírodní vymoženosti . Sušičku elektrickou mám, ale nemám ráda. Kdybych měla solární sušičku nebo jako mají v Hostětíně i jinde sušárny jablek na dřevo, to bych sušila o sto šest.

Ve stodole pod střechou mám takovéto sušáky od pana Bosorky, suším tam od jara do podzimu byliny a koření.
Osm kilo rajčat. Rajčata, švestky, houby sušíme v sušičce.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Takové mám nad kamny, tam suším později jablka apod. Pěkný pohled na ty měsíčky, mám je ráda.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/479827-nelitostne-sucho-znicilo-civilizaci-mayu-domnivaji-se-vedci.html.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
https://www.novinky.cz/veda-skoly/479827-nelitostne-sucho-znicilo-civilizaci-mayu-domnivaji-se-vedci.html.

Vcera jsem na to narazila tu https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/89044/novy-vyzkum-potvrdil-teorii-ze-velkolepa-civilizace-mayu-zanikla-v-dusledku-sucha.html.

Vida, tak skopcakum se urodilo nejhur za poslednich 100let, takze chyby se delali ve velkym ne jen za komaru u nas.
https://www.novinky.cz/ekonomika/480497-rekordni-sucha-dopadaji-na-sklizen-i-v-nemecku-a-rakousku.html.

to že Němci sklidí o 20% méně než minulý rok, oproti nám, co skidíme o 7,5% méně než minulý rok ještě nutně ale nemusí znamenat, že budou mít menší průměrné výnosy z hektaru než my.

Já o ně zas takový strach nemám. Oni sice pořád naříkají, ale my mít jejich rezervy...

Dobova literatura Knihovna Milot. hospodare Lukarstvi rok 1907...
Co by asi rek autor o dnesnich loukach :).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ovšem panuje-li příznivé počasí

zajímavá mapa: http://www.intersucho.cz/userfiles/image/EU/vynos/180727_vynosEU_down.png
porovnejte si nás třeba se sousedním Německem co se výnosů na polích týče.

Co z toho plyne?

No, to by mě taky zajímalo.
Jen mě tak napadá, jestli ty naše velký kolchozy to náhodou nedělaj špatně, že maj tak malou úrodu oproti ostatním zemím, kde jsou spíš menší rodinné farmy

Ale já tam teda vidím velký pokles všude kolem nás, třeba Německo je na tom hůř. Což není žádná útěcha.

Ano, ale nedávno jsme tu v nějakém vlákně řešili, že když kv;li suchu Němec příjde o 15% úrody, tak má pořád víc než Čech, který příjde jen o 7%.

Me na ty pocty neuzije, ale podle ty mapky se zda ze jsme na tom lip co se tyka porovnani nasich urod minulych. Nerika se tam preci kdo vypestuje vic. Ono je to ve vysledku sumak. Ale reknu vam kolegove jsem ze cteni tech dobovejch knizek fakt cim dal vic rozladen. Dokonce jsem chvili louskal stary slovany a ani tam to nebylo nic moc...jeden by az rek ze to nema reseni.

Ha, co to?
http://www.iframix.cz/aktuality/sucho-jak-na-nej-vyzrat.html

.

honzapm napsal(a):
Ha, co to?
http://www.iframix.cz/aktuality/sucho-jak-na-nej-vyzrat.html

.

A mně furt vrtalo hlavou, jak může náš místní zemědělec krmit býky skoro jen slámou, sena minimum, to prodává mně a koňákům. A vida, tady to je.
Když podestýlám, mladé kozy a kůzlata pěknou ječnou slámu žerou, staré ji dřív jako podestýlku neměly a nenaučily se ji žrát, ohrnují nosy a jen k ní čuchnou. Takže když zemědělec přiveze mladé býčky na výkrm a oni nic jiného nedostanou než slámu, zvyknou si na ni. Co jim taky zbývá.
Mimochodem Iframix má výborný a účinný prostředek proti čmelíkům u drůbeže, ale to není k věci.

.... vykašli se na to, zlato zvíře nemůže za to, že to se žrádlem je, jak to je, je to jen chemie.....

Ať se to hlasu lidu líbí nebo ne, tohle je do budoucna jediná šance, jak zajistit v zemi zásobování obyvatel pitnou vodou i v dobách sucha:
https://ekonomika.idnes.cz/sucho-rozhovor-reseni-reky-nadrze-klima-klimaticka-zmena-pavel-puncochar-1rz-/ekonomika.aspx?c=A180817_174949_ekonomika_rts.

profesor1 napsal(a):
.... vykašli se na to, zlato zvíře nemůže za to, že to se žrádlem je, jak to je, je to jen chemie.....

Cukr a močovina není chemie.
Že vy jste jeden z těch, kteří, když slepice vakcinuji oslabeným kmenem,
říkají, do nich cpu chemii.

Jinak si myslím, že je velmi vhodné, kdo máte několikero pastvin
a pasete na nich střídavě, tyto bloky rozdělit na malé kousky tak,
abyste měli mnohonásobek rozdělených ploch. Na některých může
tráva jakž-takž růst, na jiných pasete.
Není vhodné mít rozlehlejší plochy a na nich trvale spásat.
To trávu nepovzbudí.

Jinak o tom, že v atmosféře je málo srážek, protože dramaticky
ubylo obřích stromových kolosů v Amazonii i jinde, to už jsme si řekli.
Lidé dopadnou jako dinosauři, to je jediná jistota, kterou máme.
A je vhodné se s tím naučit žít.

Taková řekněme bříza denně vypaří do atmosféry 800 litrů vody.
Stromové giganty v Amazonii desítky násobně víc.
Nejsou giganty - není odpařená voda. Je slunce a slunce vysouší.
Tak to je. Myslet si, že v Evropě se to neprojeví, je hloupé.

Nemohu jinak, než souhlasit, honzopm.
Dopo jsem sem chtěla napsat, že lidstvo má navigaci neomylně nastavenou k záhubě. Pak jsem to smazala, ať nejni více smutku než jen nutné, při tom všem vedru a suchu. Ale jo, víme to všichni.

Ale ani u nás se nesází dost stromů a půda se stále strašně rychle zastavuje místo toho, aby se osázela třeba těma břízama. Další nádrže a přehrady nejsou podle mě řešení, jen náplast. Zase se kvůli nádrži zplundruje kus krajiny. A že to tvrdí hydrogeolog není vůbec podstatné. Každý je postižený svým povoláním.
Nějak nám to původní téma sklouzlo do stěžování si, místo aktivních nápadů a podnětů .

U nás na potoce bylo 7 tůní a jeden rybník, potůček klikatý jako z Ladových obrázků, zemědělci potok narovnali, tůně zahrnul pásák v osumdesátých letech. Na dotaci před 15 lety soukromník postavil rybník a dnes v každém chybí oklo 80 cm vody. Dříve z tůní a melandru vytékala voda do rybníku po celý rok, dnes teče voda tak do května a začne téci na podzim - minimálně 4 měsíce je potok suchý, ale máme meliorace a velké lány a můžeme vyprodukovat asi 50% toho co vlastně ani nepotřebujem a jsme hrdí na to že umíme dělat 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu,12 hodinová pracovní doba u nás vzkvétá.

oreb1, dala byste přednost tomu, kdyby se k problematice sucha a budoucímu zajištění zásobování obyvatelstva vodu vyjadřovala raději například lidová krajkářka?
Pokud na jaře odtaje sníh a spolu s jarními srážkami (i podzimními, samozřejmě) odtéká průběžně neužitečně z našeho území pryč, pak v létě neplačte, že voda není. Vzhledem k poloze naší země nemůžete ani omylem předpokládat, že na naše území jakákoliv povrchová či podzemní voda zázrakem přiteče. Jsme odkázáni na to, co dokážeme v krajině udržet.
A můžete sázet stromy ostošest, jakmile půda vyschne do určité hloubky, neporoste nic.

Jojo, ale přehrady jsou prostě fuj...ach jo.

saolo, já si nestěžuju, to míříte špatně nebo možná máte takový způsob vyjadřování. Tu vodu může zadržet i jiný způsob hospodaření s ní. Právě změna krajiny a změna zemědělských postupů. Když nebude krajina jako mlat a potoky a řeky rovné a vybetonované, neodteče voda pryč, ale většina zasákne. Dnes už jsou lužní lesy chráněné a málokde se nechávají řeky vylít z břehů, ale ještě po válce to nebylo nic vzácného (naopak) a voda v krajině zůstávala. To jen malý příklad, je toho moc, co v úhrnu je dlouhodobě účinnější než další nádrže.

Nic podobného, jako jste napsala v poslední větě, jsem nenapsala, ale při tak zásadní a velké stavbě jako je přehrada, se krajina v okolí změní na dlouhé období. Prostě si nemyslím, že je to samospásné, a domnívám se, že by se měla provádět jiná opatření.
Co máte proti lidovým krajkářkám? Možná by věděla líp spoustu věcí než některý odborník. Ani to, že někdo něco studoval a pracoval v tom oboru, není zárukou, že jeho řešení jsou jediná správná.

Honzo, souhlasím s Tebou, ale nemusím přemýšlet nad Amazonií a stačí se podívat v mém okolí.Těžbě rašeliny ustoupilo mnoho stovek hektarů lesů a do dnešních dnů jsou vypuštěny všechny okolní mnohahektarové rybníky které už obhnovit nelze, protože vše je již kolem rašelinišť zmeliorováno, hráze rozkopány a zavezeny.Jediné pozitivum je, že vytěžené rašeliniště jsou postupně zalesňovány, ale tu obrovskou zásobu vody v rašeliništích která tam byla už nikdo nevrátí a těží se dál a dál.Žádná přehrada toto nenahradí.

saola - cituji: Obecně přitom platí, že zatímco rybníky a spol. zlepšují stav krajiny a snižují rizika zemědělského sucha, voda z přehrad slouží jako zdroj pitné vody pro polovinu obyvatel země, a je tak prevencí rizika hydrologického, a dokonce i sociálního sucha. Přesto mají přehrady ve společnosti negativní image, ačkoli jejich role v zadržování vody v krajině je o poznání vyšší, než rybníků.

Tak pořádné jarní tání sněhu bylo v roce 2006. Konkrétně letos nebo loni se jarní tání jaksi nekonalo.

Profesore v roce 2008 a 2012 byly aspoň tady zimy opravdu bohaté na sníh. Byl tu metr a půl, stále padalo a jen se to už sesedalo. Pod tíhou sněhu tu padaly stodoly. Poslední zimu bylo sněhu málo, ale duben propršel, takže i tak se spodní voda doplnila. Škoda jen že od té doby byly srážky naprostá mizérie.

U vás je sněhu minimálně jednou tolik než jinde každou zimu. A spodní vody se nedoplnily myslím už 20 let, ale to hodnotím podle místních studánek, které buď dávno vyschly, nebo z nich teče vody minimum.
Přehrady jsou určitě řešením, ale je třeba se poučit z doby dávno minulé i nedávno minulé. Staří Inkové zřejmě taky spoléhali na vodní nádrže a marně. Ve světě se snaží a snažili propojovat jezera, budovat obrovské závlahové kanály........ ale přišlo se na to, že pokud to propojení není schované v zemi, tak odpary vody z těchto propojovacích kanálů jsou tak obrovské, že je to spíše plýtvání vodou než její využití.
Umožnit vodě se vsakovat do půdy jako dřív - záplavové oblasti, lužní lesy, rašeliniště, delší pomalejší toky........ by bylo možná i účinnější řešení. Myslím že se to už dávno ví, ale........ řešit se to začne až budeme s vodou opravdu v... na suchu.

Honzo jsem z těch, kteří se na škole učili, že už je velmi blízko doba, kdy se hovězí dobytek bude krmit jen tou močovinou a jako objemové krmivo bude granulovaný polystyren. Slepice neočkuji - nemám důvod, ani nechci. Kvůli očkování přemýšlím o ukončení chovu králíků a přejití na chov nutrií, ale mám strach že se i nutrie časem začnou šlechtit na kapybary...... Jen chci chovat zvířata tak nějak přírodně, nechemicky (nepřesně řečeno - aby jsme se vyhnuli debatám zda močovina, případně nějaké očkování je či není chemie ).

Homo sapiens jako druh se, jednoduše, přemnožil. Vidíme přece výsledky přemíry jakéhokoliv živočišného druhu na omezené ploše. Jediná naše výhoda, nebo nevýhoda, je inteligence. Zánik se dá jen oddálit. Ale mikro a makro má stejné zákony, tak se není čemu divit. Život začíná, probíhá a pak končí.
Před dvěma týdny jsem se šla projít se synem k Berounce v Radotíně. Tři malé nutrie vyběhly z řeky a pásly se na trávě, napadlo mne, že bychom je odchytili, vysadili k rybníku u nás, je to tam hodně zpustlé, zarostlé. Přikrmovali, ochočovali, ony by se tam pěkně pásly, žily, množily a pak bychom je odlovili. V tomto mám stejný názor jako profesor, zajímavé.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-hruska-beton-nebo-vodu.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/stale-je-nadeje-ze-se-nam-nasi-pudu-a-krajinu-podari-zachranit-rika-pedolog-jan-vopravil.

Kvůli očkování přemýšlím o ukončení chovu králíků a přejití na chov nutrií, ale mám strach že se i nutrie časem začnou šlechtit na kapybary...

profesore, přečti si
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32016R1141&from=EN
jen výběr článek7
1. Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii se nesmějí záměrně:

a) přivážet na území Unie, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem;
b) držet, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
c) chovat, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
d) přepravovat do, z nebo v rámci Unie, s výjimkou přepravy druhů do zařízení v souvislosti s eradikací;
e) uvádět na trh;
f) využívat či vyměňovat;
g) nechat rozmnožovat, pěstovat nebo kultivovat, a to ani v případě držení v oddělených prostorách;
h) uvolňovat do životního prostředí.
atd...atd...
v odstavci 2) máš i Nutrie říční (Myocastor coypus).
platí od 2.8.2016, pochybuju, že naši "borci" se snaží či už vyjednali nějakou "vyjímku"...zatím dělají mrtvé brouky a nic neřeší

lupus4 napsal(a):
Kvůli očkování přemýšlím o ukončení chovu králíků a přejití na chov nutrií, ale mám strach že se i nutrie časem začnou šlechtit na kapybary...

profesore, přečti si
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32016R1141&from=EN
jen výběr článek7
1. Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii se nesmějí záměrně:

a) přivážet na území Unie, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem;
b) držet, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
c) chovat, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
d) přepravovat do, z nebo v rámci Unie, s výjimkou přepravy druhů do zařízení v souvislosti s eradikací;
e) uvádět na trh;
f) využívat či vyměňovat;
g) nechat rozmnožovat, pěstovat nebo kultivovat, a to ani v případě držení v oddělených prostorách;
h) uvolňovat do životního prostředí.
atd...atd...
v odstavci 2) máš i Nutrie říční (Myocastor coypus).
platí od 2.8.2016, pochybuju, že naši "borci" se snaží či už vyjednali nějakou "vyjímku"...zatím dělají mrtvé brouky a nic neřeší

už i tady ?! , těch druhů je obrovské množství, záleží jen na časové lince a úhlu pohledu, určitá omezení jsem schopen pochopit, ale striktní zákaz je znovu výplodem extrémismu ve výkladu EU nařízení, národní směrnice by měly mít na vrch
mezi invazivní druhy patří i poddruhy Homo sapiens sapiens, také není zamýšlena jejich redukce
zrovna u nutrii není problém jejich redukce,
nic se nemá přehánět !

Nutrie, byla móda kožichů, to už je pryč a s tím i většina chovů. K našim rybníkům, řekám a potokům nutrie nepatří, máme zde ondatry.

Tohle je podle mne (ale nevím!) jen návrh komise který musí schálit parlament EU - něco schválit, něco vyřadit.
To by jinak nebyla inzerce plná nabídek nutrii, okrasných kaprů...
(já nechci nutrie vysazovat nikde k vodě. Jen chovat pro svůj oběd)

A k vodě - stačí si uvědomit, že zemský povrch by měl fungovat jako obrovská houba, která vodu nasaje a pak ji pomalu pouští to potoků. Houba se tak lehce nevysuší...

hokrví Četla jsem, že nutrie bude zařazena mezi vyjimky. Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je savec z čeledi křečkovitých. Do Evropy byl zavlečen ze Severní Ameriky.

hokrví napsal(a):
Nutrie, byla móda kožichů, to už je pryč a s tím i většina chovů. K našim rybníkům, řekám a potokům nutrie nepatří, máme zde ondatry.

No zrovna ondatru vysadili na Dobříši pokud se nepletu, někdy kolem r.1900
takže "původní" taky nebude

Jinak taková pečená nutrie na zelenině je eňo něňo , kam se hrabe králík

Je to zase "nařízení" značně selektivní a jak se komu hodí viz "myslivecká loby" j. sika atd...

hokrví. ondatra zase nepatří do chovatelského zařízení,
ve volné přírodě se invazivní druhy musí redukovat, redukovat počty a druhy v okrasných a užitkových chovech(zahrádkách, parcích, lesních porostech) mi přijde kontraproduktivní, znova si musíme jasně vytyčit časovou linku(y) a nebezpečnost jednotlivých druhů a podle toho zaujmout rozumné stanovisko, pravidla chovu / pěstování
striktní zákaz nic neřeší.

Janinka Bosorka napsal(a):
hokrví Četla jsem, že nutrie bude zařazena mezi vyjimky. Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je savec z čeledi křečkovitých. Do Evropy byl zavlečen ze Severní Ameriky.

Četla jsem, že nutrie bude zařazena mezi vyjimky

kde?

Tak ani tyto ondatry bychom neměli dále šířit, ale nutrie je robusnější, aby to nedopadlo jako bor, taky hezké zvířátko a co toho umí.

https://www.denik.cz/z_domova/nutrie-dostanou-vyjimku-tuzemsti-chovatele-se-jich-zbavovat-nemuseji-20160808.html.

umí jen to, co ho příroda naučila, kdyby jsme do ní tak radikálně nezasahovaly tak by si se všemi poradila podle svého.

Zde o národním programu podpory nevím zda platí http://www.genzdrojehz.wz.cz/nutrias/nut.htm.

Janinka Bosorka napsal(a):
https://www.denik.cz/z_domova/nutrie-dostanou-vyjimku-tuzemsti-chovatele-se-jich-zbavovat-nemuseji-20160808.html.

dík, ale ta vyjímka je kde ?, mě ten článek příjde jen jako lepší blábol, navíc zase koliduje s dalším
a to s chovem kožešinových zvířat kde přijatá novela zakazuje chov tzv. kožešinových zvířat v ČR od 31. ledna 2019


mě ten článek příjde jen jako lepší blábol viz Podle Kaplana ale chovatelé nutrie na maso stejně ve větším měřítku využívat nebudou. Většina chovatelů je totiž má na kožešinu. A pokud se maso ze zvířete potravinářsky odřeže, je podle Kaplana kožešina neprodejná...

stahoval sem je mockrát a že by nešli sníst a kůže nešla vyčinit na "kožešinu" je kravina

jinak zaplať pánbu, za to

jinak právě BOBR udržet vodu v krajině umí výborně !

Ono chovat nutrii na kvalitní kožešinu a jen na maso je rozdíl.
Ale kdo tu vlastně začal s těma nutriema? Ten bobr má k zadržování vod v krajině opravdu blíž

Tak jinak, zakazal bych vetsinu obili, kukurici, brambory a jiste toho bude vic co se k nam dotahlo odjinud! Plotidele takovych vyhlasek bych chytnul za fligr a povesil za ko..le do pruvanu ( jestli nejaky maj, nejspis to bude nejaky to neurcity pohlavi ). Banda pitomcu ktera si nezaslouzi nic jinyho nez vyhynout ( snad se to i stane diky absenci tech kou...li ).

Obili plundruje krajinu daleko vic nez nepuvodni nutrie, topol atd. Jestli maj ochranari koule, meli by se vazat retezama i pred lany.

On je na té listině i ořešák královský. Prý bude mít výjimku, co bychom dávali do cukroví? Možná arašídy . A není tam zase křídlatka , která se dá těžko zlikvidovat a na uzdě ji udrží jen kozy .

Polovina z nich jsou Mastňáčku vegani, tak nepředpokládám, že si budou zakazovat pěstovat rostlinné jídlo

+ na tohle jsem narazil co se sucha týče:.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kostey: poslal bych je do onech mist! Je to vsecko jen na oko, opravdu ekoterorizmus.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
On je na té listině i ořešák královský. Prý bude mít výjimku, co bychom dávali do cukroví? Možná arašídy . A není tam zase křídlatka , která se dá těžko zlikvidovat a na uzdě ji udrží jen kozy .

Kridlatka je pekna svine... Ale je pro mne novinkou, ze ji muzou kozy...

marion: Kozy samy nejlíp vědí, co můžou a co ne. Aspoň já se tím řídím a vyplácí se mi to. Křídlatka se dá i vařit, ale nesmí jí být moc, má hodně kyseliny šťavelové. Třeba závitky se z ní dají dělat jako z vinných listů. Ale Japonci nebo kde to vaří vodu několikrát při vaření slévají, aby té kyseliny bylo míň. Protože všechno ochutnávám, co je kolem nás, zkusila jsem i křídlatku, ale syrová je dost ostrá až pálivá. Šťovík je lepší.
Kde raší křídlatka a není jí les, kozy mladé výhony okusují a udrží ji v přijatelných stále stejných rozměrech, ale nezlikvidují ji. Leda by s ní byly na malém pozemku.

profesor1 napsal(a):
Tohle je podle mne (ale nevím!) jen návrh komise který musí schálit parlament EU - něco schválit, něco vyřadit.
To by jinak nebyla inzerce plná nabídek nutrii, okrasných kaprů...
(já nechci nutrie vysazovat nikde k vodě. Jen chovat pro svůj oběd)

A k vodě - stačí si uvědomit, že zemský povrch by měl fungovat jako obrovská houba, která vodu nasaje a pak ji pomalu pouští to potoků. Houba se tak lehce nevysuší...

profesore, schválený to je.

že na to lidi serou a nikdo to nevymáhá je věc jiná. ale "legálně" by už mývala, nutrii nebo želvu nádhernou lidi chovat neměli.

bodlinka: koukam koukam... proc neni takovejch pravidel pro vsivotinu z vychodu a afriky ( lidskou ) co se cem cpe. Tam vidim daleko vetsi nebezpeci nez nejaka nutrie nebo myval. S tema pri priroda poradi. "ochranari" jsou zaprodanci, nic vic. Az zacnou strilet do lidi, pak teprve zacnou opravdu konat protoze clovek je nejvetsi skudce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
bodlinka: koukam koukam... proc neni takovejch pravidel pro vsivotinu z vychodu a afriky ( lidskou ) co se cem cpe. Tam vidim daleko vetsi nebezpeci nez nejaka nutrie nebo myval. S tema pri priroda poradi. "ochranari" jsou zaprodanci, nic vic. Az zacnou strilet do lidi, pak teprve zacnou opravdu konat protoze clovek je nejvetsi skudce.

proč se řeší invazní nutrie a ne invazní sudánec? to je otázka za 100 bludišťáků...

Tak. Protoze dalsi kamaradi tech ekoteroristu delaj v neziskovkach ktery se staraj a podporujou tu invazi. Zrovna dneska jsem si predstavoval jak asi tak vypada takovej beznej pracovni den treba v hnuti duha a tak dale... jakou to musi dat praci vymyslet si praci, kterou potom buzerujou a obtezujou normalniho cloveka. pak zajdou na bio eko obed nekde do restauracky a pokracujou v krutym pracovnim nasazeni. Samozrejme vejlety a vyjezdy do prirody. Krasnej zivot. Ja bych asi taky vymejslel. A cim vetsi pi co vi na, tim lip a dyl se toho budou drzet.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
proč se řeší invazní nutrie a ne invazní sudánec? to je otázka za 100 bludišťáků...

to myslíte toho nebohého snědého vousatého 15ti letého chlapce s mobilem, co senarodil před 32 lety v Pakistánu?

Oreb: to že kozy samy nejlíp vědí co můžou a co ne pořád někde čtu, ale nesouhlasim s tím. Protože když mi třeba utekl kozel a ožral rododendron a pak jsem ho tu týden dával dokupy aby přežil a sice jsem ho z toho dostal, ale před pár dny tzn po pár měsících od otravy jsem ho stejně porazil, protože játra byly prostě uplně v háji a nemohl jsem ho dostat do formy, byl jak z Dachau, jakýkoliv parazit okolo něj prošel, tak hned ho začal decimovat, naprosto mu to podlomilo zdraví a imunitu a pak jsem se jednoho hezkého dne rozhodl, že to nikam nevede, že je to hrůza se na něj jen podívat a tak i když měl ještě pár dní ochranné lhůty, tak jsem ho porazil a zavolal mu kafinu.

lupus4 napsal(a):
to myslíte toho nebohého snědého vousatého 15ti letého chlapce s mobilem, co senarodil před 32 lety v Pakistánu?

a toho nebohého chlapce z eritrey a z nigérie a i tamtoho bangladéšana, samí tiší, vdeční, nezletilí inženýři.

Kubo budu se opakovat, ale pokud koza má prostor, druhově bohatou pastvu - keře, nálety.... tak myslím že by rododendron ochutnala a šla o keřík dál. Stále neúspěšně bojuji s kontrolními orgány ohledně keřů a náletů na pastvině - já chápu je, oni mě, ale.... letecká fotka je letecká fotka Díky těm keříkům mám kozy oproti ovcím momentálně v perfektní formě.

Profesore, Kostěji: Přesně o tomhle jsem přemýšlela ještě před chvílí, než jsem se vrátila z pastvy. Že se divím, že ty kozy sežerou tolik jablek a krom jedné mladé matky, která už se dala do kupy, jim nic není. Ale je to jasné, nacpou se na začátku pastvy jabkama a pak další dvě hodiny žerou jen listí z keřů a všelijaké byliny, aby se jim to v žaludku vyrovnalo. Chodíme a chodíme a kozy si vybírají, do čeho kousnou a každá chce něco jiného. Ale kdyby tolik jablek dostaly jen ve výběhu a nemohly si k tomu najít, co potřebují, asi by to byl průšvih.

A taky jsem přemýšlela o tom, jaká je blbost za pastvinu považovat jen dvakrát ročně vysekanou travnatou plochu. Takovou pastvinu bych nechtěla, co by tam ty kozy dělaly a žraly? Nehledě na to, že zrovna letos tam, kde není jen tráva, ale i keře, kopřivy a stromky, je ještě aspoň něco, co můžou žrát, ale na té dotační pastvině není nic.

kozel tu měl hned vedle maliny, ostružiny, borůvky, kdejaké keře, ovocné stromy, ale rododendron prostě slušně očesal a na ostatní se vybodnul, nebo jen trochu ochutnal. Chodil jak opilej, motalo se to sním, slinil až tak že to spiš vypadalo že pořád blije. Třeba ale není kozel to samé co koza. Ty jsou třeba chytřejší. Kozel je přeci jen jen chlap.

Kostěji, kdoví, třeba je na tom něco pravdy . Oni jsou ti kozli takoví frajeři, kterým se nemůže nic stát. Na druhou stranu - stane se, nic kromě smrti neplatí stoprocentně. Možná ty cizokrajné rostliny nemají tak v podvědomí, jsou nějak jiné.

Spíš byla chyba že narazil první na tu nesprávnou kytku -keřík a bezrozmyslu žral a žral....

Vcera cestou na Adr ale z druhy strany desitky baliku prvniho sena po kopcich. Tomu kdo tam hospodari bych sebral dotace! A jeste bych mu to v noci odvozil, at s tim nema chudacek praci.

Za co by jste mu sebral ty dotace a proč by jste mu to po nocích odvozil? Jestli by jste mu chtěl ušetřit práci, tak klidně odvozit přes den. Určitě by vám rád ukázal kam to chce složit. Nebo jste to snad chtěl odvozit někam jinam?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vcera cestou na Adr ale z druhy strany desitky baliku prvniho sena po kopcich. Tomu kdo tam hospodari bych sebral dotace! A jeste bych mu to v noci odvozil, at s tim nema chudacek praci.

To same vsude kolem. Vduchni breci ze neni seno a tady se s nim plytva.

Za co? Ze to tam necha degradovat. Nejspis to bude svazet az to bude mit cepiciku ze snehu. Je to podrostly otavou za kterou by mu ted lidi utrhali ruce. Ale posekal v terminu tak o co jde.
Samozrejme ze uplne nekam jinam :) ( humor ).
Tady se krade a krade se i jinde. A tenhle si o to primo rika.No a cestou o par km dal baliky nahrnuty do prikopu jeste asi z predlonska ve stadiu rozkladu. Me hlava tohle moderni hospodareni nebere. Mel jsem taky dva baliky po dva roky venku, ale to proto, ze jsem nemel techniku na odvoz a rucne kulit se me je nechtelo.

No jo, mu se zase nechce svážet teď. Každého věc. Mám pocit že už se to tu trošku zvrhlo. Každý hospodaří jak umí-jak mu to vyhovuje. Taky mám krmení spíš míň než víc, taky kroutím hlavou když někde vidím neuklizené balíky, ale........ Ale taky kroutím hlavou nad těma, co krmení jen nakupují. Každý rok čekají až na začátek zimy a pak teprve vyjedou na nákupy. Nemusí sekat, sušit, svážet z pole, skladovat........ Riziko nedostatku si nechtějí připustit. Najednou je to tady a všichni odsuzují ty co mají(asi nadbytek), odsuzují ty co to vystihli - skoupili seno a nasadili ceny. Takhle se to děje přeci všude, nejen se senem.

Nechce.) kolik potom dela dopad z tech cca 10cm co proprselo. Pritom to ma za par hodin v traktoru nebo takovym tom manipulatoru ( nevim jak se tomu rika ) nalozeny a odvozeny. Klidne budu za neprejiciho, pral bych mu aby mu ted do toho aspon 14dni poradne zach calo. Clovek co jeste pamatuje suseni mezi u lesa a kdejakyho prikopu tohle proste nemuze "tolerovat". Vsak si rozumime.
A ty co kupukou seno a jeste k tomu na posledni chvili vsak muj nazor znate. A ted kdyz je sena malo tak je to jeste vic ododstatneny.

No a co když se mu chce a jen má jinou práci, případně má poruchu na nakladači, je na dovolené.......... Případně ví že to seno se mu nepovedlo, nebo jen uklízí louky ne na krmení, tak to ani nějak nesušil a jen zabalil... A nebo se mu opravdu do podzimu nechce.... Každého věc.

Jasne ze kazdyho vec. Ja tam ale cuju takovy to "vsak dotace prijdou na ucet" a vo vo votom to je.

Sušíme od počátku chovu zvířat sami, pěkně bubnovkou a hráběmi, odvážíme na vari. Dokupujeme jen dle počtu zvířat, tak 3,4 balíky. Letos jsem si 3 zamluvila už v březnu a také zemědělec slovo dodržel a balíky byly za cenu obyklou 500 jeden i s dovozem. Také to v okolí léta pozoruji plýtvání, letos jen ojediněle. Asi záleží na kraji, jak kde je sucho. Ale také často nyní vidím pány s kárkou a kosou v pangejtech na trase Tábor Sedlčany.
No, napíšu vám jak jsem dopadla se sekáním na cizí louce. Tři týdny jsem tam sekala, ráno večer žok co unesu. Kosu, hrábě, brousek jsem si nedbale nechávala na okraji louky v rákosí. Stále jsem se v duchu omlouvala neznámému zemědělci. Ale vím, jak obvykle s trávou a balíky na této louce zachází. Letos poprvé sekal pozdě, s podrostem, ještě mu do toho pršelo, pak se tam balíky válely. Jiné roky je to ještě horší. V neděli přijdu na louku a je posekaná. A asi jsem ho hodně nas-ra-la, protože kosu, hrábě i brousek mi vzal. Takže rychlá karma.
Včera jsem si koupila v hornbachu novou.

Přijdou dotace a kompenzace za sucho.
Připadá mi často, jako by si občané tohoto státu mysleli, že co jim stát dá, je zadarmo, že oni si to předtím bohatě nezaplatí. Jakoby někteří členové vlády rozdávali z vlastních kapes.

To je napad nechat tam kosu :) pred 30ti rokama by vas to pekne zabolelo

Mimochodem jsem se chtěla optat kolegů, jak jsou na tom tedy skutečně se zásobami sena na zimu. Zda mají pro svá zvířata dost. Hlavně ti, kteří sami nesuší, ne proto, že by nechtěli, ale nemají plochy. Za kolik popřípadě nakoupili. Stále si tu společně stěžujeme, ale je tu opravdu někdo v nouzi?
Oreb? Pochopila jsem, že nesušíte. Kolik vlastně máte kozenek? A co zásoby?
My máme seno na zimu zajištěno. Vlastně už jsme ho začali krmit.

Jasně že dotace příjdou, ale po splnění daných podmínek.
To je tada povaha bez dovolení někomu vstupovat na pozemek a ještě si tam něco brát! Jsou země kde se za to střílí bez vyzvání! U nás by ještě dotyčný zloděj uspěl se žalobou na majitele pozemku pro odcizení věci potřebné ke rádeži

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je napad nechat tam kosu :) pred 30ti rokama by vas to pekne zabolelo

Jo, jo, manžel mi to taky říkal. Ale ono to bylo dosti daleko denně nosit. Tak to mám za to, že jo. Spravedlivej trest.
Ještěže ta tráva zas vyroste, hned jsem klidnější.

Tak k vám bych, profesore, ani nepáchla. Vy byste mne odstřelil dozajista.

Uf to se mě ulevilo.
Že odstřelil? Proč? Ja narozdíl od některých respektuji názory jiných lidí, nejen politické!

Tak to je dobře.

mám dost, dost i na příští zimu, něco suším sám, něco dostanu za práci od hospodáře (nemůže moc chodit a tak je rád když to za něj někdo uklidí), mám možnost krmných odpadů, dělám si siláž a senáž, na senu jedu už třetí týden, ještě zkusím vyset oves, zítra a o víkendu má pršet, třeba to vyjde a budu mít příkrm, třeba se po deštích zdvihnou i pastviny, třeba, bylo by to potřeba
Janinko - chodit mi někdo letos na trávu tak bych taky koukal co s Vámi udělám

Já to chápu, dad, ale věřte, že v tomto případě to opravdu zemědělci neschází. Byla jsem trochu zoufalá. A tížilo mne svědomí, jsem ráda, že už jsou holky doma na seně, příkrmech a jablkách.
Také doufám, že ještě pastviny obrostou. Uvidíme.
Je prima, že máte seno i na příští rok. My letos budem přezimovat tři bahnice a jednu jehnici, přikoupíme jednu jehnici vřesovou. A Chucka. Pro tento počet máme sena bohatě.

Janinko - jestli že ho neznáte jak víte, že mu neschází , snad si o tu Vaši kosu neproříznul pneu
letos jsem uklízel z louky 38 balíků sena a 3 z otav, trochu nestandardní poměr, a louka je zase zelená - má to někdo štěstí.

Já vím, kdo to je, zhruba jaké má v okolí pozemky, co chová a kolik. Jen ho neznám.
Tak, samozřejmě, s ohledem na letošní možný výdělek mu může těch zhruba 110 kilo budoucího sena scházet.
Bylo tam dosti přesličky, ovce to přežily.

Noco 110kilo travy, me zacali v lese tezit...nastesti znamej to merctil tak me informoval, nakonec jsem zlodeje dopad i kdyz ten den me ujel, velka honicka, ale mel naskok.

No ale např. Bodlinka by ze 110kg trávy měla krmení pro morčata určitě na celou zimu! Tak že žádné no a co.

mastnacek, profesor - pánové, kilo trávy není kilo sena, Janinka je výkonnější a ještě se přiznala

Počítala jsem 1:4. Přiznala jsem se, pánové můžete se cítit lepší než já. Nikdy nic jste neukradli. Pokud tu čtu, na cizí chodí sekat a pást více lidí. Často bez svolení. Přece všechno je něčí, že jo. Aspoň máte o čem psát.

Jakoby se tu měřilo dvojím metrem, na někom se nenechá nit suchá kvůli pár kilo posečené u jiného chovatele se to tu od některých bere za normální..

Veterinar: kulovy, nemyslim si ze nekdo tady bosorku osocuje ze zlocinu :)
U koho se to bere za normalni?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Veterinar: kulovy, nemyslim si ze nekdo tady bosorku osocuje ze zlocinu :)
U koho se to bere za normalni?

Vy si tady ty příspěveky nectete?Ani cizí ani po sobě?To vám tu mám dělat nějaké reserže nebo tlumočníka?

Veterinar: ne, muzete me udelat tu radost a jit do...

Co bych dělal u vás v kuchyni?

Dad vím že to není kg sena, proto jsem psal o morčatech

A až tu někdo bude stále dokola psát o soběstačnosti, tak bych ještě doporučil to upřesnit třeba takovou sebereflexí - https://www.youtube.com/watch?v=xRVp4HUDnB8

(kurňa já jsem škodolibejjjjjjj ).