Telefon:
+420 728 325 744
Informace o uživateli:
Chov agapornisů - škraboškových, hnědohlavých a růžohrdlých (výstavní typ), zelení i mutace.
Autor internetových stránek o agapornisech: www.agapornisove.cz, v roce 2008 spoluzakladatel Českého klubu chovatelů agapornisů.
Aerforce@centrum.cz | www.agapornisove.cz | +420 728 325 744
Moje zvířata
Naposledy přihlášen: 18. 6. 2023 19:03:50
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Martys
napsal(a):
Ještě jsem udělal fotky modrého mláděte.
Opravdu to vypadá na tmavý faktor, fotíte bez blesku, viděl bych to na D modrého. Cenu si netroufnu odhadnout, každopádně u nás budete mít problém sehnat kvalitní modré růžohlavé... Drtivá většina nese znaky kříženců, až budete vybírat, tak kromě kresby se dívejte na postavu, nesmí to postavově vypadat mohutně, jak "polofišerák". Liliana má typickou postavu, na první pohled odlišitelnou od jiných druhů agapornisů, není tak zavalitá, drobnější hlavička, typický "pohled". V zahraničí sem viděl u chovatelů velmi kvalitní mutační liliany (včetně dilute, Euwing, v zelené i modré řadě, s faktory i bez, tyrkysovou...), nicméně jelikož jsem je do chovu nesháněl, na cenu jsem se neptal.
Dobrý den,
určit mutaci z fotky, natož takto vzdáleného záběru, je obtížné. Porovnejte si Váš odchov s agapornisema v galerii mutací: http://www.agapornisove.cz/mutace-agapornis/agapornis-ruzohlavy
Oba rodiče Vašeho odchovu musí štěpit do modré. Pokud si myslíte, že odchov je s tmavým faktorem (D modrý), tak tento faktor musí mít i jeden z rodičů (D zelený).
Závěrečný pátý článek ze série o mutacích agapornisů byl zveřejněn. Po představení jednotlivých mutací se v posledním díle obsáhle věnujeme Mezinárodnímu názvosloví mutací agapornisů, které Český klub chovatelů agapornisů od svého založení před 10 lety převzal ze zahraničí. Pojďme se podívat do historie názvů, zdůvodnit potřebu systému a správného pojmenování a hlavně se naučit jak při znalosti základních mutací a několika pravidel složíme tisíce názvů různých kombinací mutací!
Odkaz:http://agapornisove.cz/clanky/mutace/183-mezinarodni-nazvoslovi-mutaci-agapornisu.
Dobrý den, u agapornisů stručné informace zde:
http://www.agapornisove.cz/clanky/mutace/168-mutace-eumelaninu-u-agapornisu.
Po pěti letech prošel web http://www.agapornisove.cz rekonstrukcí a v sobotu 17.3.2018 byl zveřejněn nový vzhled webu. Zároveň proběhla aktualizace rubrik a některá témata byla zařazena nově. Taktéž došlo k představení spoluautorů: Ondřeje Nového a Miloslava Blažka.Blíží se nám chovná sezona a při této příležitosti publikujeme článek o potravě agapornisů.
Naleznete jej na webu nebo pod přímým odkazem: http://www.agapornisove.cz/clanky/chov-potrava/180-vyziva-agapornisu-pred-hnizdenim.
mikoc
napsal(a):
Netvrdil jsem, že je nejaktuálnější, samozřejmě může být překonané vše, o čem tu je řeč a ani Vy o tom vědět nemusíte.Pouze jsem doporučil něco, co pro začátečníka v chovu určitě postačí, (konkrétně pro chov Forpusů) je dostatečná, samozřejmě pro aktuální odchovy agapornisů může a určitě bude, ve svých poznatcích překonaná, stejně jako bude překonaná Vámi zmiňovaná "jednoznačně nejlepší kniha - Agapornisové - kompletní průvodce", a to pravděpobně i dříve, než publikace mnou již výše zmíněná s ohledem na dobu jejího vydání.
Nejsem si jist, zda mluvíme o stejné knize, jelikož kniha od M. Vašíčka vyšla v roce 2005 (pokud tedy nemyslíte její první vydání někdy v 80. letech, kde bylo pár mutací, v té době známých), a kniha od Dirka vyšla v češtině v roce 2007. A samozřejmě překonaná již je, jelikož v roce 2016 vyšlo dvoudílné pokračování (v angličtině, holandštině) připravuje se na rok 2018 aktualizace a vydání ve španělštině a francouzštině. Dobře to ilustrují mutace Euwing (v roce 2007 v knize pouze zmínka, dnes již v podstatě rozšířená mutace), mutace faded (novinka až po roce 2007, v knize není, a do vydání aktualizace výzkum prokázal jinou dědičnost a dnes již uznané pod názvem "pale", stále vzácné) nebo marbled (v roce 2007 v knize jako Edged dilute, zavádějící název - kombinace mutací, diskuze klubů a chovatelů agapornisů z celého světa na změnu systematiky, aby to odpovídalo realitě). A samozřejmě největší novinkou tyrkysová barva, zcela nová řada u agapornisů s bílým okružím oka a v poslední době opalin. Nemluvě o "dominantní žluté" (stále ve výzkumu) a dalších. Každý rok, každý den pokračují výzkumy a nové objevy, upřesnění vědění. To platí i pro mutace. Co vyjde dnes, zítra může být zastaralé...
Rozhodně však nebudu doporučovat knihu z roku 2005 (která už v těch letech byla zavádějící), natož 80. let, když vím, že to právě začínající chovatele výrazně mate. Ostatně u forpusů v těch mutacích zrovna pořádek není, nedávno o tom psal i M. Smrček, tuším že v Nové Exotě.
TonyAgapornis
napsal(a):
Dobry den, uchovneho aga.skrab.chyd ipredni drabek u dlouheho prstu. Je to velky problem do chovu ?
Dobrý den, problém to není. Jen kdybyste jej vystavoval, tak Vám za to strhnou body nebo papouška vyloučí z hodnocení (záleží na přístupu posuzovatele). V chovu to problém není, také mám několik agapornisů bez drápku a žádný problém s odchovy není.
Tyto informace (základy genetiky, štěpení, apod.) jsou krásně zpracované v knize od Dirka Van den Abeele. A navíc se tam nesetkáte s nesmysly, co se uvádí v knize u Vašíčka. Přiznám se, že genetickou část u Vašíčka sem neviděl řadu let, teď sem ji tedy otevřel, abych se začal orientovat. A jsou tam takové "skvosty", jako např. u agapornisů růžohrdlých mutace: žlutolící mutace, za pár stránek tam je fialově tmavomodrý aby následně byl fialově tmavomodrý bělolící, jedem dál, nalezneme recesivní žlutostrakatou (australská žlutá), pastelový modrý strakatý, žlutostrakatý červenooký pastelový šedý strakatý, plavý zelenavý tmavomodrý, isabela zelená, dokonce americká skořicová, pak tam je i australská skořicová, nesmíme zapomenout na japonský Golden Cherry, u bílého okruží nalezneme např. bělohlavé, pastelově žluté a unikátem je Agapornis Fischerův tmavozelený žlutolící (strana 118) a nebo pastelový zelený oranžolící. Máme zde další fišeráky, jako tmavomodrý skořicový světlohlavý, šedobílý světlohlavý a nebo tmavozelený (1 faktor fialový). A takto by se daly vyjmenovat desítky příkladů. To vše nádherně rozepsané ve vzorcích, které sami o sobě nevychází, často jsou zavádějící až nesmyslné. Některé mutace se ani u těch druhů nevyskytují, ale vesele se s nimi počítá a kombinace se vydávají za mutace. A toto máme v dnešní době doporučovat pro pochopení genetiky? Rozhodně ne. Poplatné to bylo své době, dnes je to 20 let překonané.
Když se mě tedy někdo zeptá, jako knihu pro osvojení genetiky bych doporučil, jednoznačně "Agapornisové - kompletní průvodce" od Dirka. Nic lepšího u nás na trhu není. Vašíček je dávno překonán. To je jak kdybych si koupil nejnovější model fabie a sháněl k tomu "návod" na první verzi, kterou před x lety začali vyrábět.
mikoc
napsal(a):
Pokud se vám jedná o Agapornise, event. i jiné druhy papoušků (Forpusy), tak je myslím docela dobře "udělaná" knížka "Agapornisové a jejich mutace" od Milana Vašíčka. Vydalo BARKO.
Dobrý večer,
studovat mutace z této knihy rozhodně nedoporučujeme. Dobrá byla ve své době, ale nyní je to již dávno překonané. Na druhou stranu má pěkně zpracovanou část o chovu. Co se týče mutací, tak v češtině je jednoznačně nejlepší kniha "Agapornisové - kompletní průvodce" od Dirka Van den Abeele (dávno vyprodaná, se štěstím se dá sehnat z druhé ruky...). A nejaktuálnější je její dvoudílné pokračování, které však vyšlo v holandštině a angličtině.
Dobrý večer,
tak agapornise lze do toho klidně motat, ono stejné mutace se vyskytují u různých druhů, proto před lety např mutace "faded" (u agapornise fischeri) se díky novým poznatkům přejmenovávala na "pale", jelikož název faded byl využíván již pro existující mutaci (teď nevím jestli to nebylo konkrétně u neofém) a zjistilo se, že mutace u agapornisů tomu neodpovídá, tak aby v tom nebyl zmatek, tak se původní název opustil... To jen tady u nás se do toho pletou pořád nějaké dílčí nesrovnalosti, prodejní názvy apod. Viz na inzerci název "červenohlavý" agapornis růžohrdlý - jestli je myšlena mutace opalin či jen to že má agapornis normální masku, netuším. Žlutý agapornis, to je zase jednou perla. Níže je fotka, který z nich je správný "žlutý"? Vše v zelené řadě, "žluté", různé mutace, kombinace, konkrétně: decino, ino, dec, pastelino, ještě by tam mohl být dilute. A pastel? Pastela přikládám zvlášť, na něm toho moc žlutého není, přesto ten název (žlutý pro pastel) tady přežívá a plete spousty chovatelů.
Ostatně nedávno jsme zrovna o názvosloví psali: http://czagapornisclub.eu/index.php/clanky/agapornisove-a-ostatni/203-nazvoslovi-mutaci-reakce-na-clanek
Jak se v název orientovat: http://agapornisove.cz/mutace-agapornisu
Diskuze na téma "žlutí agapornisové" byla před dvěma lety zde: http://www.forum.agapornisove.cz/viewtopic.php?f=6&t=875
Informací je dost, ať si každý chovatel udělá obrázek sám, zda se bude orientovat ve smyslu "žlutý a žlutější" a nebo bude mutace/kombinace nazývat pravými jmény.
V sérii článků základního členění a představení mutací u agapornisů se blížíme ke konci. Čtvrtý článek na téma "Mutace psittacinu i eumelaninu, mutace zvláštní a faktory" byl publikován a uzavírá tak základní přehled. Nyní se představují mutace opalin, Dominantní straka, recesivní straka, Mottle (progresivní straka), Slaty, Tmavý faktor, Violet faktor... Text doplněn fotkami mutací i grafem znázorňujícím "co za tím je".
Odkaz: http://agapornisove.cz/clanky/mutace/171-mutace-psittacinu-i-eumelaninu-mutace-zvlastni-a-faktory.
Dobrý den,
ono každý bude říkat jak jsou které druhy tiché, obzvláště když je chová... Skoro jen zbývá zmínit, jak i aratinga je "tichý"... (když zrovna nekřičí). Zpět k Vašemu dotazu. Agapornisové hnědohlaví jsou z agapornisů opravdu tišší a celkově klidnější. I co se agresivity týče. Míra "hluku" se těžko popisuje, poněvadž měřítko může mít každý jiné. Nicméně několikrát se mi stalo, že přijeli zájemci pro agapornise škraboškové a když je na místě slyšeli, tak si nakonec vybrali agapornise hnědohlavé, poněvadž ti byli mnohem klidnější. Nejlepší by bylo navštívit chovatele, který je chová a udělat si vlastní úsudek, zda je to pro Vás akceptovatelné nebo naopak přesto hlasité.
Mám agapornise růžohrdlé, škraboškové a hnědohlavé. A z tohoto srovnání jsou hnědohlaví nejméně hluční, nemají tak pronikavý křik jako ostatní z uvedených.
Třetí článek věnující se mutacím u agapornisů je na téma "Mutace eumelaninu u agapornisů". V textu jsou rozděleny mutace eumelaninu do 3 hlavních skupin: Dilution, Ino a plavé mutace, Cinnamon (skořicový). Tyto kategorie následně obsahují jednotlivé mutace eumelaninu, u kterých je základní definice (příčina) a jejich dědičnost. Vše doplněno fotografiemi. Pro přehlednost porovnání jednotlivých mutací jsou opět přiloženy grafy.
Odkaz: http://agapornisove.cz/clanky/mutace/168-mutace-eumelaninu-u-agapornisu.
První přihláška na výstavu byla přijata, na webu klubu byl zveřejněn graf, který bude znázorňovat počet přihlášených agapornisů v jednotlivých druzích. S blížící se výstavou bude průběžně aktualizován.
Klub má rezervovaný celý penzion, který je součástí areálu. Pokud by měl někdo z vystavovatelů zájem o ubytování, nechť se co nejdříve ozve na e-mail czagapornisclub@seznam.cz, volná kapacita je omezena.
Dobrý den,
o této mutaci jsme psali zde: http://www.agapornisove.cz/clanky/mutace/151-tyrkysovy-nova-mutacia-u-agapornisov-s-bielym-okruzim-oka
V přípravě je aktuálnější článek.
Navazujeme na v únoru započatou sérii článků o mutacích a publikujeme další text. Článek na téma "Mutace psittacinu u agapornisů" se zabývá základní problematikou kolem mutací, definujeme si 4 základní barvy (zelená, aqua, modrá a tyrkysová) a podíváme se i na mutace oranžovolící a Světlohlavý. Součástí textu jsou nejen fotky, ale i grafy, které pro přehlednost znázorňují, co za jednotlivými barvami je...
Odkaz: http://agapornisove.cz/clanky/mutace/165-mutace-psittacinu-u-agapornisu.