Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, jak máte situovaný byt, ale je varianta ho naučit být a spát v rámci jedné místnosti? Někdy stačí i nízké plutky do dveří, pokud začne respektovat hranici prostoru, bude tam mít svá místa na spaní, a vy budete vědět, že v konkrétní místnosti spí pes a pak už se s tím dá pracovat, noční svetylko, čelovka, baterka apod.

Co se týče hlubokého spánku a lekani, je celkem normální, že se tibet neprobudí, když na něj promluvite. Mám doma dva a ani jeden se neobtěžuje řešit, že na něj mluvím, když zrovna chrupka. Ale asi o mě vědí, protože neřeší ani když je překračuji, případně posouvám, abych se dostala za dveře. Určitě bych zvážila kontrolu zraku a sluchu, psovi dala na spaní koš a vymezila prostor, mechanicky. Flaknuti košem je příjemnější než prokousnuti.

Hlavně zkoušet a řešit. Mít sto důvodů nic ne vyzkoušet nepomůže.

Moc děkuji, on by nejradši spal s mamkou v ložnici ale na koberci mu je horko.. nevíte o nějakých chladících dekách/pelíšcích pro psy ve velikosti tibeťana?

On byl úplně stejný jako vaši, toho jsem mohla i ve spánku posouvat pryč a nic mu nebylo. Teď třeba i když člověk o něj omylem zavadí nohou ve tmě a on už vystavuje a hlídá, do úterka nikdy nepokusal jen byl prostě z toho nevrlý. Určitě ještě půjdeme na veterinární prohlídku a vyšetření, ale to asi až v pondělí když pojedu zase na převaz do nemocnice

Máme taky 3 kočky tak mi to vůbec nevadí :)

fikovnice napsal(a):
Jen se zeptám: Jak to myslíte, že jste vakcinovaná proti vzteklině??

Normálně? Maminka byla kousnuta psem na Kubě, když tam s dědou kvůli práci bydleli. Dostávala injekce proti nákaze (vůbec se jí to nelíbilo a má z toho trauma). Proto nás s bratrem nechávala preventivně očkovat a stalo se to zvykem. (dost i cestujeme tak to vidím jen jako výhodu)

Doron napsal(a):
Je mu osm, už se toho moc nezlepší.
Nedokážu si představit, plížit se v noci po vlastním bytě se strachem, že mě pes napadne.

Majitelé můžou něco zkusit, ale stejně to skončí u režimových opatřeních.

Mít psa v noci zabezpečenýho nevidím jako žádný týrání, navíc pastevci jsou venku rádi, často potřebují větší prostor, ve svojí domovině tráví čas i na úvazu atd..,zase bych to tak nedramatizovala.

Psy z útulku jsem měla( mám), pastevce taky znám dobře.

Moc bych si nezahrávala a nečekala až tahle "pošramocená dušička" paní opravdu ublíží.

Psy bych nepodceňovala, jsou hodně adaptabilní a tahle situace není dobrá ani pro psa.

Ale máte pravdu, psa kterej by byl na mě agresivní ( z jakéhokoli důvodu) bych opravdu mít nechtěla, psy mám, protože jsme parťáci, vzájemně se chráníme a cítíme se spolu bezpečně.

Na závěr ještě napíšu něco, co se Vám asi nebude líbit.
Psi někdy nejsou agresivní proto, že byli v útulku a zažili špatné věci.
Naopak se někdy do útulku dostanou proto, že jsou prostě magůrci a lidi si s nimi nevědí rady.

Adárek nikdy nebyl v útulku. Byl odebrán původním majitelům a musel si ho vzít chovatel a najít náhradu. Sousedé volali 5 let na majitelé policii a všechno protože psa nechávali doma samotného a on vyl, snažil se utéct, ničil plot, aby se za nimi dostal... ani jednu z těchto věcí už nedělá, když s maminkou jedeme pryč tak nás doprovede ven a čeká a hlídá u dveří.

Tahle reaktivita začala ohaněním (po vzduchu) se ze spánku, když byl probuzený, rozhodně to takhle dva roky není (jak jedna uživatelka se domnívá, I když jsem to v původním příspěvku rozebírala, tak jsem psala, že SÚ problémem není, povahový problém nemá, pouze se leká že spaní a "brání se" I přede mnou, přítelem nebo maminkou) takže půjdeme na pořádně vyšetření, jestli se mu nezhoršil zrak, sluch nebo jestli v tom nejsou nějaké zdravotní problémy. Touto diskuzí jsem chtěla zjistit jak spací systém vyřešit dlouhodobě. Co když si někdo zase zapomene světlo, nebo se ledka nerozsvítí?

Adar mění místo nebo polohu minimálně desetkrát za noc. Na balkóně rád leží na kachličkách, je mu tak dobře, potom když mu je moc zima tak si vyleze na jeho sedačku, za chvíli jde k mamce na koberec, tam dlouho nevydrží, protože mu je teplo, tak jde na linoleum do šatny a končí třeba v zádveří na kachličkách nebo ve sprchovém koutě.

Myslíte si, že by se takový pes zvykl na jedno nebo více vyhrazených míst? Že by si už nelehal do dveří a přechodných míst? A jak ho to potom naučit?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak starý je ten pes? Slyší?
Bych si v noci po setmělém bytě klidně broukala, psa akusticky na sebe upozornila, aby se neprobudil leknutím, ale věděl o mě předem. O to asi jde, ne? Že mu bude svítit obojek ho úleku neušetří.

7 let, máme podezření ze špatně vidí.. když spí tak ho pomalu ani neprobudí mluvení nebo pohlazení:/

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
když ho necháte volný - vždyť to nemá mít funkci obojku... ale svítící linie

I když ho má volnější tak jde špatně vidět, ale zkusíme to teda jestli to vydrží svítit celou noc 👍 děkuji

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
dát mu svítící obojek?? Každý večer čerstvě nabitý, moderní obojky zvládnou svítit docela dlouho

Adar (náš tibeťan) je tak huňatý, že ten obojek nejde vidět (odzkoušené při nočních procházkách). Jinak jako dobrý nápad, děkuji. Na Arinku (středoasiatka) by to určitě fungovalo, ale Aďuša je huňáč no

rapotacka11 napsal(a):
Prodávají se světla, která reagují na pohyb.
Jsou tedy jen na baterky,
ale perfektně fungují. (ledky?)
Někdy je mají v Lídlu.
Až si ho pořídíte, zas napište, poradím,
do jaké výšky položit=nastavit, když
na to nepřijdete sama.

Světla jsme už řešili s přítelem ještě v noci. Problém je, že on se leká i když člověk slavné vedle něj a on je tak velký, že zabírá celý průchod např před těmi mými balkónovými dveřmi, takže se stejně obejít bez probuzení nedá. Proto je příspěvek v "boudy, kotce pelíšky".

Jeho náhubek je kovový, protože jsme nemohli najít na něj velikost koženého náhubku. Kdyby mi to vrazil do ruky, do nohy nebo do obličeje tak bych z toho taky neměla radost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak obrovského psa přehlédnu. Vůbec nečekám, že by u nás doma mohl někde spát pes. Svítit se nesmí, jdu do té kuchyně přece v noci
zakopávat mrtvolu.
Je nějaký svátek Vašeho Ignorantstva nebo co?

Černého psa v noci ve tmě nepřehlédnete?

Nečekala jsem, že tam je, protože jsem krátkou chvíli před tím v kuchyni byla a neslyšela jsem, že by tam šel. Proto bych asi neskončila s kousancem na lýtku asi. A vy obyčejně máte světlo na balkóně? Já tam třeba zásuvku na světlo nemám :)

rapotacka11 napsal(a):
Baterku?
Světlo?
To přeci nelze.

To je tak úžasná rada, ale na to jsem se vůbec neptala. Je to téma "boudy, kotce, pelíšky". Samozřejmě si normálně svítím, ale někdy člověk nechá telefon v posteli. A rožne si až na záchodě.

Dobrý den,
máme adoptovanou čistokrevnou tibetskou dogu. Původním majitelům byl zabaven (podle toho, co víme, tak majitelé odjížděli na víkendy a prodloužené víkendy pryč a on "dostal" separační úzkost).

Když je mamka venku, on je veku, a když jedeme pryč tak nás doprovodí a čeká před dveřma nebo bránou- máme ho asi dva roky a už se to zlepšilo.

Když se mu něco nelíbí tak to dává najevo "agresivně" (k porovnání moji středoasiatce, která se spíš snaží utéct). Jeho "lekavý reflex" ze spánku je dost závažný- trvá mu to sice asi 1-2 minuty než se zorientuje ale za tu dobu stihne kousnout. Což mě vede k důvodu, proč píší tento příspěvek.

Včera v noci jsem chtěla do kuchyně přes balkón, takže samozřejmě tma. Vůbec jsem ho tam nečekala, šlápla jsem na něj a on se strašně vylekal. Kousl mě do nohy (jen jednou, potom byl ještě asi půl minutky nervní a vrčel než mě poznal). Samozřejmě mu to bylo strašně líto, ale to nic nezmění na tom, že se to musí řešit. Je vakcinovaný proti vzteklině, já taky, to problém není. Už se to nemůže opakovat.

Povahovým problémem to není, je to problém toho, kde spí. Zrovna na místech, ve kterých ho člověk může koupnout, šlápnout na něj... a u tak velkého psa to je taky dost plochy, kterou zabírá. Pro něj jsou to místa logická, v šatné mezi dvěmi dveřmi do ložnic, na balkóně před dveřma do ložnice, nad schodama, pod schodama, před postelí... on hlídá že, ale v noci nejde vidět. Svítit se moc nemůže, takže otázka je, jak tak velkému psovi vymezit jeho osobní prostor (jeho vlastní pelíšek, postel) a naučit ho na to, aby se moc nepřesouval. Na balkóně má sedačku, na kterou si vyleze když mu je na kachličkách zima. Samozřejmě si umí otvírat dveře a venku v noci "sám" být nechce.

Opakovat se to vážně nesmí, infekci nemám ani nic.. "jen" to je jedna dost dlouhá a hluboká otevřená rána a druhá je jenom taková "malá" hluboká po samotném zubu, kterou mi doktor na ambulanci nechtěl zašít. Do včerejška se jenom oháněl a zuby třeba škrábnul, ale nikdy netekla krev. Není to povahový problém, nebo něco, co by se asi dalo vyřešit tréninkem, ale spíš naučit na vlastní místo, nebo ho naučit spát samotného venku.. proto je to pod boudami, kotci a pelíšky.


Edit: ještě otázka trošku mimo téma, dá se nějak zamezit tomu, aby si pes otevíral některé dveře, aniž by se zamykaly? Vchodové dveře zamknout jdou, jen ty interiérové ne

Trest nikdy není přiměřený jenom z toho důvodu, že pes se "netrestá". Rádoby rady typu vymáchání čumák v loužičce nebo podobných "dárků" jsou už trošku týrání. Pes nedokáže cítít vinu, když za vámi přiběhne celý smutný, schoulený, protože udělal bordel, tak to je známka strachu, ne že se cítí provinilý. Stejné s útěkem- pes za valí celý šťastný, že vás zase vidí, ještě nadšený z dobrodružství, chce vám povypravet, co všechno viděl, že toho zajíce tentokrát fakt málem měl a vy ho zbijete zrovna třeba tím vodítkem. Efekt, který to bude mít bude
1. Pes se vás bude bát jakmile budete mít v ruce vodítko
2. Pes nebude chtít být za vodítko připnutí
3. Pes už za vámi chodit nebude, aby vám "pověděl o jeho dobrodružství"

Přes přesně takový problém jsem se musela dostávat se svojí středoasiatkou z útulku - SA sami o sobě chroničtí útěkáři a ještě k tomu měla fakt strach z vodítka jenom jsem se ho dotkla (skoro celý první rok, co jsem ji měla). Když je puštěna na volno v lese (když jsme na procházce tak se vždy drží okolo mě v max vzdálenosti 20 m ode mě, nemá lovecké pudy tak jenom zvěř od nás odežene, do minuty zpátky) tak pořád musíme hrát takovou hru, že je sedící přestávka. Občas to trvá deset minut, občas i hodinu, než jako za mnou přijde a lehne si vedle mě. Potom ještě chvíli sedíme, pomazlíme se a potom připínáme vodítko a jde se domů (a to musíme být ještě dost daleko od domova, aby to vyšlo). A tohle nejsou jediné problémy, se kterými jsem ji dostala z útulku- s

Takže pokud si chcete způsobit něco podobného se psem, tak klidně do toho. Pokud s ním chcete prožívat doživotní následky z traumatu tak si ho klidně mlaťte, ale potom se nedivte, že se mu to dřív nebo později líbit nebude a třeba vás jednou kousne. A vína bude jen a jen na vás

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nezdá se mi že by mě Denny neměl rád.... on věděl za co to bylo.... a kdybych mu povolila tak se s ním nedomluvila.... a ono mít psa velikosti boxera nevychovaného a rozmazleného je celkem průser...

Já mám tibetskou dogu a středoasiata a nikdy jsem na ně ruku nevztáhla. Já vyloženě netrestám. Nejsem zastánce el. obojků (protože jako nástroj záleží na uživateli, jak ho bude používat, takže když uživatel hovno ví tak pes trpí), ani podobně. Psy jsem mívala na řetězovém obojku a občas když nedávali pozor tak jen trošku zatáhnout, jen jako by do nich někdo dlubl. Nic víc nedělám, pozitivní výchova. Ono ani jinak s takovými psi nejde, jak se mu něco nelíbí tak začne ňafat :). Mít psa není o tom, aby se vám poddal. Ale o tom, mít parťáka. Mít velkého psa, kterého potřebujete zmlátit mebo mu nařezat jak jste říkal/a, aby vás poslouchal, je průser. To že vás má rád neznačí, že se mu to nelíbilo. Týráné děti taky většinou svoje rodiče milují a starají se o ně i přes to, že je mlátili nebo psychicky týrali.