PumaCZ napsal(a):
Na tloustnutí je potřeba přidat sacharidy, tedy nějaké přílohy typu ovesné vločky, rýže, pohanka, těstoviny, .. Na výběr je toho spoustu.
Také nám i při více než dvojnásobné krmné dávce pes hubl a pomohlo až vaření (tedy spíše rozvaření na kaši) rýže/pohanky se zeleninou a masem, což pes dostával jako další krmnou dávku k již 1,5 násobné krmné dávce granulí. Ale u nás byla příčina jiná. Každopádně to bylo jediné, co pomohlo. BARF u nás nefungoval, jelikož syrové maso a zeleninu nebyl schopný strávit.
Hodně štěstí a držím palce, aby vám to nakonec dobře dopadlo.

U nás je to právě naopak, na granulích má šílené průjmy, její zažívání není schopné je strávit a to při jakémkoliv množství (dostala jsem malej sáček na ochutnání. Malá je zblajzla jak nic, no bylo to 100g, dostala to ráno, pak až do večera nic a následně průjem jako blázen. Vždy po pozření jakýchkoliv granulí). Přechod na barf jí konečně sedí, pořádně jí, nenechává zbytky, průjmy jsou pryč, jen prostě si drží pořád svojí váhu a ne a ne přibrat. Mě přijde na její výšku 25kg prostě málo, jak co do čísel, tak hlavně pohledově. Říkáte tedy pohanku, rýži, těstoviny, třeba i brambor? Bataty?
Z vyšetření mám nervy, snad vše dopadne dobře. Jsem povětšinou do poslední vteřiny optimista, pokud mi někdo prostřednictvím výsledků neprokáže opak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
http://dobermanncz.eu/?page=kardiomyopatie

http://www.veterinapodebradska.cz/odborne-clanky/int-diagnostika-preklinicke-dilatacni-kardiomyopatie-u-dobrmanu.

Děkuji moc za články, druhý odkaz rovněž nelze otevřít ze stejného důvodu jako od pana Jahody. Článek nelze najít. I tak ale je první odkaz plný hodnotných informací.

jahodapavel napsal(a):
Přečtěte si pozorně tento článek :

http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/dilatacni-kardiomyopatie-dobrmanu-dcm-256.html


Pokud to pes má stejně s tím nic neuděláte. Měl jsem několik dobrmanů a většinou byly problémy.
poslední fena byla tak hubená, že jsem se s ní styděl někam vylézt. Před výstavou a bonitací jsem do ní cpal kondenzované mléko a vepřové sádlo, aby se aspoň trochu spravila. Vše se změnilo po štěňatech. Pak jsem ji musel hlídat.
Nechte jí vyšetřit trus na kokcidie a girardie. upravte krmnou dávku. Jen z masa a zeleniny vám aktivní pes neztloustne.

Děkuji moc za informace, nicméně daný odkaz se mi nedaří otevřít. Že prý daný dokument nebyl nalezen. Dostává škvarky (moc jí chutnají) a to hlavně při výcviku, ale i do žrádla, krmný sýr. Co byste mi doporučil přidat k masu a ovozelu? Koprologie vyšla negativně. Nechávám dělat kopletní pravidelně, kdyby bylo potřeba odčervit. Nechci do ní zbytečně cpát chemii na odčervení, pokud to není nutné.

Ahoj všichni,

obracím se na vás s prosbou o konzultaci ještě před tím, že pojedeme k vet zjistit skutečnou realitu. Naší dobrmance je téměř 18 měsíců, aktivní, zdravě vypadající, šijou s ní všichni čerti, je to prostě dobrman jak se patří, miláček rodiny :) Nicméně mě trápí jedna věc. Bavila jsem se se známou, jejíž kamarádka má také dobrmanku a ve dvou letech jí diagnostikovali DCM. Důvodem, proč jí nechali testovat byl fakt, že fena měla od malička problémy s příjmem potravy, když už žrala, tak měla ošklivé průjmy (koprologie nikdy nic neprokázala, tablety na odčervení - pro jistotu - a probiotika byly pouze malou záplatou problému) a nepřibírala na váze nehledě na množství žrádla. Jinak prý aktivní pes, občas (asi tak jednou za tři až čtyři týdne, zcela nepravidelně) vydala jednou až třikrát po sobě zvuk, jakoby se jí něco zaseklo v krku a chtěla to "vykašlat". Na veterině je pro jistotu poslali k MVDr. Karlu Najmanovi a ten diagnostikoval po sérii vyšetření DCM. Mám tedy teď brouka v hlavě, neboť naše psice má stejné potíže. Od mala pořádně nežrala, časté chronické průjmy (psala jsem již v jiném vlákně), situace se uklidnila až po přechodu na barf, no žere jak zjednaná, ale nepřibírá (jen pro představu, její denní dávka je v 18 měsících 1000g masa + ovozel a doplňky, sem tam tvaroh s ovocem) a má necelých 25 kg. Takhle to vedeme už tři měsíce a stále bez efektu. Před tím měla tabulkovou gramáž, no spíš hubla, tak jsem jí dávku navyšovala a dostaly jsme se zatím sem. Sem tam nepravidelně zakašle. Žádné jiné potíže nemá, je aktivní (občas až až), hravá, žere s chutí (vždy dokonale vylíže celou misku, nenechá ani fň)... Vím, že u tohoto plemene rozhodně preventivním vyšetřením na DCM nic nezkazím, ba naopak, ke specialistovi se chystáme v nejbližších dnech, no chci mít jistý obrázek o tom, zda by skutečně mohly tyto věci být jakýmsi předběžným příznakem DCM? Abych věděla, co kdyžtak požadovat za další vyšetření. Známá mě úplně neuklidnila, ráda bych se tomuto strašákovi vyhnula.

Díky všem moc za rady, tipy, vyjádření, zkušenosti, doplňující dotazy ráda zodpovím, znovu opakuji, že na vet se chystáme, jen chci vědět dopředu, s čím můžu cirka počítat na základě uvedených "příznaků". Vzhledem ke skutečnosti, že se nejedná o akutní ohrožení života vyžadující si okamžitý zásah veterináře tedy otevírám diskuzi, abych se měla možnost řádně připravit (Ještě jednou tedy, co vše požadovat za vyšetření, napadá mě mimo 24h Holtera ještě Sono, krev, EKG...), třeba tohle vlákno v budoucnu pomůže i někomu dalšímu.

keissa napsal(a):
U těch giardii docela těžko se léčí, zdravý dospělý pes si s nima poradí a dokáže je udržet bez viditelných problému.Problém giardii je při změně krmení popřípadě u krmení menší kvality s více obilninama tam docházi k pomnožení a následným problémum.Pokud jsou giardie v nějaké menší míře tak ani koprologie nemusí nic ukázat ale stačí pak jakékoliv oslabení a hned se ukážou.

Jooo o komplikovanosti léčby mi povídejte užili jsme si s těma mrchama svoje... teď už díky bohu dobrý. Sem tam jednou za X měsíců se prostě objeví hled ve stolici, mírný, žádné veliké množství a hned je to zase pryč a zase se několik měsíců nic neděje. Feňule je krmená masem, čili se nebojím, že by měla krmení nižší kvality a obiloviny dostává jen v malém množství a ne neustále formou příloh (rýže, těstoviny,...).

Tento problém řeším do dnes (feňuli je 14 měsíců). Dělali jsme rozbory, byla léčená (giardie ve 4 měsících) a jinak žádné další potíže. Hlen - prakticky stejný, jako máte vy na fotografii, ale možná ta fotografie zkresluje - má občasně také, zejména při změně jídla. Trvá to tak den, maximálně dva (celkem tedy asi 2 až 3 stolice) a pak zase jako švihnutím proutku nic. Řešila jsem s vet a prý pokud je tedy fenka jinak aktivní, běžně žere, nevykazuje jiné známky abnormálního chování, tak mám být v klidu. Pro jistotu jsme udělali opět koprologii a další vyšetření a nic se neprokázalo. Fenku při takovém stavu hlídám, nicméně pokud vidím, že hlenu není příliš, tak neřeším, jen pozoruji stav kvůli případnému zhoršení, které by si již vyžádalo návštěvu u veterináře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):


Ještě bych se zamyslela nad tím, jestli to dělá případně i někomu jinému, když s ní jde na procházku ( jestli s ní tedy někdo jiný chodí- občas ). Jestli je to strach její, nebo váš.
Stačí, když si pomyslíte - jejda běžec, zas bude řvát - a ona vám vyhoví.

Tak venčím ji jen já... a z běžců nejsem nervózní, je mi fuk, že si zařve. Startovala i v případě, že běžce viděla dřív, než já, čili jsem jí nemohla dát vnitřně žádný signál, když jsem ani nevěděla, že je v naší blízkosti. Zakopanej pes bude někde jinde dle mého, jen přijít na to, kde. Podle mě je prostě nejistá, má potřebu kontrolovat situaci, anebo varianta B: je možné, že bych se je prostě jen snažila chytit? jde totiž POUZE o lidi pohybující se rychle po vlastních. Cyklisty má na salámu. Koloběžka, pokud v tu chvíli dotyčný neudělá odraz nohou, tak taky bez reakce (pokud provede dotyčný odraz nohou, tak se po něm prudce otočí, ale neštěká ani nic podobného). Pokud je to bruslař, tak už se jí to nelíbí, pohybuje se rychle, byť ani tak rychle nehýbe nohama, nicméně už je vidět, že už jí stoupá adrenalin a už by vystartovala, nemít nad ní kontrolu. No a běžec je takovej rychlejší bruslař co do pohybu nohou a to je konečná. Já už nevím, kde by mohla být příčina.

Když už jsem u toho, a když už se tahle diskuze stočila tímto směrem: Byli jsme u známých asi před měsícem, ona je v jiných případech kromě těch běžců naprosto nekonfliktní jedinec co se psů týče tak i lidí. Zvědavá je, ale vždy se hned chová přátelsky a chce všechny hned umazlit. No a známý si s ní házel míčkem na zahradě a chtěl udělat šarádu, takový to: hodim míček, ale ve skutečnosti ho mám stále v ruce a pes neví, která bije. No tak to udělal jednou a dobrý, fena uvolněná s otevřenou tlamou a rychle se vrátila čekajíc, kdy tedy míč laskavě hodí. No a známý udělal rychlý výpad nohou při napřáhnutí k hodu míčku a šup, vystartovala po něm a štípla ho to nohy. Žádná krev ani modřina, no lekli jsme se všichni. Do momentu výpadu nohou byla uplně v klidu. Po tom úkroku jako kdyby jí přeplo... První projev tohohle chování se odehrál týden po první lekci obran (takové otestování, zda zdědila nějaké vlastnosti po otci či matce a jak na tom je, zda má správný drive). Bylo jí 6 měsíců, klasika hra s hadrem, žádný pořádný zákusy, klidný figurant. V jednu chvíli jí vyšrouboval až tak, že i sám zhodnotil, že už to nebere jako hru, ale že to myslí smrtelně vážně (myšleno fena)... Může to mít nějakou spojitost? Jen myšlenky nahlas... Důvodů tohoto chování může být bezpočet jak na mé straně, tak vinou nějaké situace, která mi nepřišla nikterak výjimečná či vymykající se normálu a jí mohla prostě vyděsit či vystresovat tak moc, že začala takto zkratkovitě jednat. Bylo to horší, lepší se to (cyklisti bývali taky nepřítel číslo jedna a teď naprosto v klidu na ně jen kouká a nereaguje na ně nikterak. Není napružená ani ztuhlá ani nic. prostě jen kouká se zaujetím, ale zvědavě, nikoliv agresivně), takže se s tím dá pracovat, no možná by byl celý proces jednodušší, kdyby člověk alespoň věděl, co to vyvolalo. Před tím to bylo normální, zvídavé, hravé štěně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
já myslím, že to nepůjde, uklidnit
on se nemá uklidnit, nemá se do toho stavu totiž vůbec dostat
běhat se svým psem je bezva
to oni umí sami od sebe, ale musíte naučit brzdit nebo si nechat otevřenou branku, zvlášť, když je pod kopcem.

Nemá se do toho stavu dostat, s tím souhlasím, ale když už se dostane a prostě jsou místa, kdy to jinak fakt nejde a lítat neumim, tak najít způsob, jak jí udržet v klidu. Říkám, že se vrátím na začátek. prostě znovu pomalu, dokud nebude běžce brát jako něco naprosto nezajímavýho, a i kdyby zajímavýho, tak ne dostatečně na to, aby z nich byla ve stresu. Každopádně díky ;).

Díky všem, jak za odpověď na dotaz, tak každopádně i za mraky cenných rad, který pomůžou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"označím nějakou situaci povelem (viz běžec, cyklista, koupání apod...) tak tím pro něj dělám situaci z neznámé známou, ví co má čekat a tudíž není ve stresu a v nejistotě. A známá věc vlastně v psovi (pokud je v dané situaci v klidu) ukazuje, že se není čeho bát, čili potlačuje stres a situace se tak pro psa stává více méně přirozenou (jakože lidi jen nechoděj, ale taky uměj běhat).Trefila jsem se tak nějak v kostce?"
jo, tak nějak. A když pak uvidíte něco zmítajícího se na obzoru, tak jí řekneš, že je to ten "běhací pán" a pes řekne a jó, tak to je nuda...
Pastevec se mě ptá pohledem, pokud ho něco znejistí.

Super :) Psina po mě hodí rychlo pohled a pak upřeně kouká na daný objekt. V případě cyklistů kouká, ale sedí uvolněně, tam je to dobrý, ale v případě běžců prostě se mi nedaří tu nervozitu odbourat. Asi začnu znovu od začátku, prostě se vrátím o několik kroků zpět, abych jí dokázala v takových situacích dostat víc do klidu, že fakt o nic nejde, že jenom proběhnou...

scylla napsal(a):
A vy na ní mluvíte, říkáte jí, co má dělat? Nebo jen dáte povel, necháte jí zírat na zdroj strachu a pak jí dáte pamlsek? Dává vám to logiku? Ono je třeba jí vysvětlit, že se není čeho bát, ne psa, který se bojí, posazovat nebo pokládat, to jde naprosto proti přirozené reakci. Vylepšete vaše vzájemné vztahy a když se něco bude dít, sedněte si vedle ní na bobek, dejte přes ní ruku a dejte jí najevo, že se nic neděje a že to přebíráte vy. Ono je lepší vést a vychovávat než trénovat život, trénovat můžete povely, ale ne život.

Samozřejmě, že na ní mluvím. Mluvim na ní prakticky nonstop. A ano, ze začátku jsem u ní dřepěla a mluvila na ní a dávala jí najevo, že je vše ok. U některých lidí se mi i podařilo s nimi prohodit pár slov a podat si ruku (aby viděla, že nekoušou, že jsou to furt jenom lidi, lidi zná, lidi jsou fajn a to, že běhaj na tom nic nemění...). Dneska už to dělám více méně jen tak, že jí dám povel (dodneška jsem to přebrala tak, že když běžce vidí, tak jí vlastně nemusím oznamovat, že běží... nedošlo mi ale v tomhle konkrétním případě, že tím nepojmenovávám tu osobu, ale celou situaci - slovo běžec = běžící pán/paní, co tě jenom mine a zase si půjde po svých, což nechápu, když pro koupnání používám také výraz, aby věděla, co se bude dít. Pro krmení taky tak, česání, kontrola zubů, veterina... a u běžce mě to prostě neseplo...) no a k tomu povelu jí jemně mnu ucho a hladim přes bok krku (to u ní zabírá vcelku rychle na uklidnění). Jsou ale situace - psala jsem výše - kdy se střetneme s běžcem a já prostě nestihnu nic víc, než dát ten povel a následně pochvalu.

I když tedy opomenu fakt, že jsem nechtěla řešit svůj problém se psem, na kterém pracuji (a tohle všechno to tedy mnohonásobně urychlí), tak díky moc za rady! Nikdy by mě asi samovolně nenapadlo, že pokud má pes strach, tak je proti přirozenosti jej povelem posadit, či tak...
O tom si musím něco dohledat víc. Hold člověk se furt něco nového učí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Jasné, psa prostě naučit povel a udělat z něj rutinu alá: vidím běžce = lehnu si a čekám, až si mě panička odchytne (v případě, že je takovej pes navolno). Nebo vidím běžce = sednu si k paničky noze apod...nicméně tím jen naučím psa rutině, nikoliv mu vysvětlím, nebo ukážu, že běžící člověk proti nim na cestě v lese není hrozba a neútočí. "

není pravda, respektive je to opět ukázka, jak je špatný mechanický přístup...
Tím, že psu dám to chování (třeba to k noze), mu dám i prostor, aby si tu situaci prožil v klidu a opakovaně poznával, že daný podnět nepředstavuje nebezpečí. ALE : musím toho psa opravdu dostat do klidu, respektive do přiměřené míry stresu, kdy ale je schopen si to ještě pobrat. Danému podnětu přiřadím slovo (mám "běhací pán/paní" = pojmenování podnětu + "kraj", což je povel pro chování, které má dělat na daný podnět).
Koneckonců mám i všeobjímající "povel" "v pořádku"...

"nicméně stále na ní vidím, že v daném běžci vidí hrozbu (Drží se zuby nehty, aby poslechla povel, ale prostě není v pohodě a uvolněná, naopak je napnutá jak struna, ale nehne se."
takže tohle je špatně, musíte být dál od běžce, větší četnost tréninku, odměňuj klidné chování, což je třeba dýchání s otevřenou tlamou..."povelům" (pojmenování podnětu + povel pro chování) dávám velkou důležitost, protože z neznámého dělají pro psa známé, opakované...

Když ono to s tou vzdáleností není tak jednoduché :( Jsou místa, kde se běžci v těsné blízkosti prostě nevyhnete (chodník na sídlišti, běžec vyběhne z poza křoví metr od vás a mine Vás o pár centimetrů).

Jinak opomenu-li fakt, že teda mám v nácviku chyb jak maku, tak prostě pokud psovi označím nějakou situaci povelem (viz běžec, cyklista, koupání apod...) tak tím pro něj dělám situaci z neznámé známou, ví co má čekat a tudíž není ve stresu a v nejistotě. A známá věc vlastně v psovi (pokud je v dané situaci v klidu) ukazuje, že se není čeho bát, čili potlačuje stres a situace se tak pro psa stává více méně přirozenou (jakože lidi jen nechoděj, ale taky uměj běhat).Trefila jsem se tak nějak v kostce?

Ahoj všichni, bavila jsem se s kamarádkou, která má psa malého plemene a dostala jsem od ní otázku, na kterou jsem poněkud nevěděla, jak odpovědět. prostě se žádné konstruktivní nápady nedostavily... Její pes startuje po běžcích a to viditelně ze strachu. Jasné, psa prostě naučit povel a udělat z něj rutinu alá: vidím běžce = lehnu si a čekám, až si mě panička odchytne (v případě, že je takovej pes navolno). Nebo vidím běžce = sednu si k paničky noze apod... nicméně tím jen naučím psa rutině, nikoliv mu vysvětlím, nebo ukážu, že běžící člověk proti nim na cestě v lese není hrozba a neútočí. Pro přiblížení mé myšlenky: Sama jsem svojí psinu naučila, že prostě běžec = sedí u mé nohy a já ji držím zkrátka (na povoleném vodítku, ale dostatečně nakrátko na to, aby při sebemenším selhání její nervové soustavy a pokus o návrat ke starým zlozvykům měla prakticky nulovej reakční prostor), nicméně stále na ní vidím, že v daném běžci vidí hrozbu (Drží se zuby nehty, aby poslechla povel, ale prostě není v pohodě a uvolněná, naopak je napnutá jak struna, ale nehne se. Běžec nás mine a je to dobrý. tahle změna rutiny ale není odpovědí na její dostaz). Docela by tedy i mě zajímalo, jestli mi tu někdo dokáže říct, jak to psovi vysvětlit? Včera jsme si nad tím s kamarádkou lámaly hlavu asi hodinu a na nic kloudného jsme nepřišly, asi tim horkem...

Díky za jakékoliv nápady či myšlenky "nahlas", berte to jako dotaz "Ve jménu vědy"

Já jsem si pro feňuli jméno vymyslela ještě dávno před jejím narozením spolu s dalšími jmény (měli jsme jich s přítelem asi 15)... No a když se ta naše mrňa narodila, tak chovatelka psala, že máme na výběr z vícero jmen do PP a jedno z nich Byla právě Destiny. No tak a bylo jasno. prostě osudová učitelka moje je to. A stejně jí doma kromě oficiálního jména (které jí zůstalo beze změn) láskyplně říkáme "Čůzo, Pocem, DeeDee anebo Tysv*něčerná"

barevnalentilka napsal(a):
Jo, i u nás

No tak to potěš koště...

Markéta80 napsal(a):
říká , je to taková legrace no

Tohle někdo používá?! (škrábesenechápavěnahlavěsmajlík)... Ze z Plzně? To mi nejde přes pysk :DDD.

Také se přidáváme :) Byť teda jsme si tuhle malou čůzu přinesli domů už v květnu... Dneska už je to veliká slečna, příští týden oslaví první rok

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcelaamax napsal(a):
Přímo s rozměry neporadím. Ale brala bych to podle toho, na co přepravku budete přednostně používat. Spousta lidí u nás na cvičáku má přepravky fakt takové akorát - že si tam pes sice lehne, ale nenatáhne se, neudělá si pohodlí. Pokud to používají dvakrát týdně na cvičák, kdy pes chvíli odpočívá v autě tak OK. Já mám na křížence AST v autě fakt velkou klec (vyndala jsem zadní sedačky a klec je přes celé auto). Pes by se tam vešel asi třikrát . Má tam fakt dost prostoru, pohodlně se tam třeba natáhne na bok, otočí se, postaví, cokoli. Ale to jsem chtěla fakt proto, aby tam měl pohodlí, že jezdíme i dál - děláme sice přestávky, ale i tak. A hlavně kvůli závodům, kdy je v autě třeba i celý den - samozřejmě s venčením, menšíma procházkama a tím, kdy sám závodí. Ale je pravda, že v autě prostor na nic jiného nepotřebuji. Je to takové "psí" auto . Všecky psí věci mám nastrkané po stranách kde zbylo trochu místa okolo klece. Když jedu na nákup tak ho dávám klidně do klece (nákup ). Ale zvládli jsme v tom autě jet i na dovolenou na týden - dva lidi a pes .

Pokud chcete kenelku i na doma, jako místo pro psa - tak nebylo by lepší na doma nechat tu větší a do auto pořídit menší?

Žjůů to je bomba! Ale bohužel nad moje možnosti. V autě nás mnohdy jezdí více, než jen já a příte... Kennela bude jen na převoz, doma na odpočinek (nonstop otevřená). Až dojde na závody, bude mít klasickou klec. Tu máme velkou, schovanou u šváry v garáži. Domu jí nemám kam dát (je fakt veliká) a do auta se mi složená nevejde, maximálně v rozloženém stavu na příč na zadních sedačkách. Člověk by si řek, že když je to kombík, tak je to veliký auto. No občas mám dojem, že bychom potřebovali spíš minibus... Když jedeme na chalupu, tak já zásadně v malém batohu, přítel to samé a zbytek prostoru zabere psina (žrádlo, hračky, věci na výcvik, pelech... horší než s malýma dětma...) :D.

Ahoj všichni,

prosím o radu, neb já prostě nemám odhad na rozměry... Koupila jsem mojí dobrmance kennelu od Maelsona, nicméně v délce 120cm. Když jsem ten stan doma rozložila a došlo mi, že by se tam za A vešla malá i se sourozencema a za B, že si alespoň v případě nouze máme kde ustat obě a za C, že se mi nevejde do auta (Škoda Octavia I. combi), tak jí potřebuji vyměnit. Jenže teď babo raď... jaký je podle vás optimální rozměr pro takového pesana? Feňule je 12 měsíců stará, je drobnější postavy a nižšího vzrůstu... Chtěla bych, aby to měla pohodlný, ale zároveň ne moc veliký. Důvodem je ušetření prostoru v kufru (avšak pokud prostě kennela zabere celej kufr, tak zabere celej kufr, s tim se poperu). Co si myslíte o rozměrech 92x64x64? Nejezdíme nikdy příliš dlouhé vzdálenosti, pokud je cesta delší, než hodinu, dělám přestávky.
Kennelu doma zamýšlím i jako místo pro odpočinek, ne jen pro přepravu. Nebude v ní doma zavíraná, ale prostě to bude její místo.

Díky všem za zkušenosti a rady

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Škoda, že to vaše doporučení Mácháče vyznělo tak nějak ironicky. Ono Dokessko není jen Mácháč. Je to Malá a Velká Buková, Slatinné vrchy - směrem k Bezdězu.
Na druhou stranu ( směrem ke Hradčanům ) jsou to skalnaté rokle, které mají svou nezaměnitelnou krásu. A štěndo se tam na pískových cestách vyřádí víc než na ledě.

Dokessko znám :) A naprosto jsem na něj zapomněla. Vynikající nápad na výlet a jako bonus i více méně blízko domova :).