Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 5. 5. 2015 06:43:03
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Pes, necelé dva roky. Skvěle zvládá povel fuj na cokoliv "voňavého" venku - jídlo, mrtvá zvířata, ... ale v posledních týdnech začal při očichávání označkovaných prostorů olizovat trávu. Nejdřív očuchá a pak náruživě začne olizovat. Nezabírá nic, odvolání, povel fUJ vůbec, škubnutí vodítka, už jsem ho i zmydlila, nic, je jak v transu. Je to nějaké období puberty a přejde to? Nebo se mám smířit s tím, že je to prase? Popřípadě, co s tím?
benreya
napsal(a):
On plisak1 žije v nějakém jiném světě - jak mi to připadá. Už vidím jak stačí zadupat na nasraného RR, co se prostě jde rvát . Nebo jak hledám uprostřed pole plot za který bych své dva psy házela . Někdy prostě majitel musí zasáhnout a cizího psa usměrnit - klidně i fyzicky - než aby nechal dojít k rvačce.
Mám psa a fenu. A ačkoliv je fena ve většině případech snášenlivá tak k ní cizího psa nenechám doběhnout . Neznám ho, nevím co je zač, nevím zda není zablešený - na vesnici nic zvláštního, nevím zda je agresivní - taky nic neobvyklého... a už vůbec nevěřím majitelům, co volají - on je hodný...
Ano, na hlášku "on mu nic neudělá" už jsem taky alergická, jak kdyby to byl jediný důvod, proč člověk nechce aby se mu ke psu přibližoval nepřivázaný pes... dělo se mi to pravidelně když ještě štěně nebylo doočkované a teď když je můj pes nemocný a stále se neví čím...
kalliope
napsal(a):
Pardon, omlouvám se, opravuji se: není v dnešní době bohužej výjimkou, že pes napadne štěne. Tak. A je to. Mimochodem - jednoho takového mám doma a není to nějaký vyšinutý blázen, pes, který nesnáší štěňata. Nevím nepřijde mi to jako vyjímečná situace.
Nevím nepřijde mi to jako vyjímečná situace.
Taky že není, ale protože to dotyčná nezažila, tak to prostě neexistuje - vy ji ze zdejších diskuzí neznáte..? Nebo chce prostě provokovat...
pidla
napsal(a):
Přesně.
Je sice pravda, že povahově vyrovnaný a socializovaný pes štěně nenapadne, ale těch povahově zmršených a/nebo zcela nesocializovaných je taky dost. A nenechám si od nich dorvat štěně. Socializuju hodně, co to jen jde, ale kamarády mu vybírám. S asociálama a agresorama se moje štěně prostě bavit nebude, to by k ničemu dobrému nevedlo.
Po různých životních zkušenostech se už snažím počítat i s tím horším než špatným a vyvarovávat se situací, kdy by mělo dojít k nechtěným důsledkům - otravy, napadení, nákaza, ale bohužel člověk nezabrání všemu, a i tak bývá za netýkavku... Co se týká socializace -stojím si za tím, že jí máme dost - od psů u našich, vycházek se známýma, cvičák, nárazové organizované vycházky, mhd atd., za ty dva měsíce co mám prcka doma jsme toho stihli podle mě opravdu dost, a zajímavé, že když jde normální pejskař se psem (nemusí být ani na vodítku, pokud je poslušný, proč ne), tak sice mladej bafne, já reaguju, a na socializaci s protějškem není problém se domluvit...ovšem ti o kterých píšu ve svém prvním příspěvku jsou jiný kalibr... Cizí útočný pes (jedno či asociál, či prostě agresor) mé štěně ohrožovat nebude...Bránit svého psa před napadením považuju za jedno ze svých základních práv...
plisak1
napsal(a):
ještě dodám, ten dospělý pes, který se vrhl štětěti po krku (kdoví, zda to tak bylo či zda to mělo skonči zranění, i mně se stalo, že se mi štětě vrhl shodou okolností taky NO, nepřítel mých dospělých psů, když jej uviděl znenadání jíst s matkou, čapl ho za krk, ihned pochopil, že se jedná o štěně, vyplivl ho - musím to tak říci, a s tlapami položenými až k loktům na zemi se omlouval jemu i jeho máti - a to byl místní rváč a výtržník), byl patrně veden tak, jak zadavatelka vedené své štěně - nesocializován na psy, normální, zralý a řádně socializovaný pes fenu či štěně nenapadne -pokud samozřejmě to nedostane pokynem od své feny. Nikdy mne nenapadlo, že na ifauně je to taková novinka a tak kontroverzní. Pokud jste ochotna napadat cizí psy, pak si myslím, že byste psa mít neměla vůbec.
No...bylo to tady na ifauně řečeno již mockrát, tak ještě jednou (poprvé a naposled) za mě: JE MI NAPROSTO U PRDELE, CO ZROVNA TY SI O MĚ MYSLÍŠ, PROTOŽE SI TADY EVIDENTNĚ CHODÍŠ LÉČIT NĚJAKÝ KOMPLEX, COŽ USUZUJU Z TOHO, ŽE NORMÁLNÍ ČLOVĚK, KDYBY VIDĚL, ŽE LIDI NESTOJÍ O JEHO NÁZORY, BY SE TIŠE ZTRATIL, KDEŽTO TY SE BUDEŠ CPÁT SE SVÝMA URÁŽEJÍCÍMA A "JEDINĚPRAVDUMAJÍCÍMA" REAKCEMA VŠUDĚ, ŽE..? POCHOPILA..? takže sbohem, já s tebou nemíním ztrácet víc času...
kalliope
napsal(a):
jen bych vás vyvedla z omylu. Zas tak neobvyklé není, aby dospělý pes napadl štěně. Zvláště u fen to tedy výjimka není, abych to uvedla na pravou míru. Hezký den.
Pravda, taky mám tuto zkušenost. Jak psa (uteklý dospělý NO se mi vrnul štěněti vlčího špice přímo po krku), tak feny (momentální zkušenost ze cvičáku s novým štěnětem)... Já tedy prvotně řeším psy "startující", dráždící, štěkající, takové jak tady někdo hezky nazval: vysírající... Asi jsem potřebovala slyšet, že nejsem úplný blázen, když mám chuť už těm psům radikálně vysvětlovat co už ne, když páníčci jsou mírně řešeno zabednění...
Přímo napadnout mi cizí pes na ulici toho mého, tak neváhám a zaplatí možná i životem...
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
nevím, svoje psy NIKDY nenechávám aby rovnali nebo vychovávali jiný psy, protože od tohoto už je blízko ke rvačce, a já jsem ráda, že se mi psi nervou (a maliňáky ke rvačce nikdo dvakrát pobízet nemusí). Tou už bych raději vzala pepřák a vystříkala držku tomu psovi - on by si po tomto dal majitel příště pořádnej pozor, tomu věřte
Jsem ráda, že tady je tato diskuze... Sama jsem totiž už ve stavu, kdy mám chuť střílet nejen ty volně pobíhající uřvané krysy, ale i jejich majitele...Mám štěně NO, ven chodíme i třeba 8x za den...pokaždé, ale opravdu POKAŽDÉ potkáme minimálně jednoho kreténa, který má s sebou yorkšíry nebo čivavy - jiní prťaví to nedělají, fakt jen tato dvě plemena, nejlíp dva naráz, bez vodítka, samozřejmě bez náhubku, a aspoň 20 metrů před sebou... Já opravdu nemůžu pokaždé měnit směr nebo se jim vyhnout (členitý terén velkoměsta), minimálně než dojdeme na louku... Už jsem se x-krát s těma debilama zhádala...těžko naučím svého psa neřvat po ostatních - o což se právě v této době jeho 4 měsíců snažím, když mu ti smradi uřvaní lítají pod nohama, takže samozřejmě rachot, já mám co dělat držet psa a odhánět uřvance, lidi kolem v bytech nasraní, takže mě to totálně vytáčí... Dostala sem se do fáze, že už jsem si včera večer sbalila pepřák a chystám se ho příště použít... Protože už mě opravdu nenapadá, jak se v těchto případech bránit, a rady "přejděte na druhý chodník" už mě ani nerozesmívají a upřímně, už je mi celkem i jedno, co ten pepřák s těmi psy udělá...Sobectví..? možná...ale já už fakt nevím jak dál... A nejvíc mě na tom sere to, že já sama už jsem před každou procházkou TAK nervozní z toho co zas bude, že můj pes to cítí a to je špatně...ale co s tím to fakt nevím...
Zdravím, za měsíc budu kastrovat ragdolla - bude mu 11 měsíců (počkala bych, leč kupní smlouva je nastavena kastrací do jednoho roku stáří)... Má krapet nadváhu, tak jsem mu ubrala dávku granulí. Krmím RC, ale vzhledem k té nadváze s ním moc spokojená nejsem a teď váhám, čím krmit po kastraci...Má smysl řešit nějaké ty granule pro kastrované, nebo to není nutné..?
Mám načatý 18kg pytel granulí Happy dog, první vývojová fáze štěňat velkých a obřích plemen a zjistilo se, že mému psovi nesedí. Věnovat je útulku jako takovému (městskému) jistě jde, ale mě by zajímalo - neznáte v Moravskoslezském kraji nějakého zachránce psů, co by to dělal z takového toho přirozeného nadšení, jak se občas objeví takoví lidé v televizi..?
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
ta kenelka je především pro bezpečnost štěněte - jednak s ní potom nebude mít problémy při cestování a na akcích, a druhak nehrozí, že v noci sežere neco nestravitelnýho, zabije ho elektrika od překousanýho kabelu, nebo na sebe něco zhodí atd.
jasně, to chápu...já si akorát nějak neumím představit tu butylku pro to moje patnáctikilové tele... zvlášť v rozumných cenových relacích si myslím že nic jednoduchého...
veronique.
napsal(a):
Tak u nás to bylo podobné. První měsíc a půl, co jsme si domů dovezli malou jsme se taky vůbec nevyspali. Ona teda vždycky večer hnedka usnula, ale tak co hodinku byla vzhůru. Z toho co ty dvě hodiny chtěla ven - vyvenčit se. Taky jsme z ní šíleli, ale časem to úplně přešlo.. Základem u nás bylo ji pořádně unavit těsně před tím, než se šlo spát. ( ne že by přes den nic nedělala:)) Nějak se nám potom podařilo rozlišovat, kdy se budí jen proto, aby ,, prudila " a kdy opravdu chtěla ven. Postupně se ty intervaly buzení prodlužovaly. A teď, když má půl roku přijde večer domů, švihne sebou do pelechu a my ji musíme ráno přemlouvat, aby se šla vůbec vyvenčit. O víkendu pravidelně vstane až kolem 11. Takže já si myslím, že to přejde časem samo, přecejen píšete, že štěndo má jen 13 týdnů.. pořád je to mimino:)
ano, mimino...zákeřné mimino... odpoledne ušmatlá 6 kilometrů, pak chrápe v autě a v noci pak "řádí"...
uf uf, tak jsem ráda, že v tom nejsem sama, přece jenom, jakožto prvochovatelka panelákovce jsem trochu nervozní, jestli jsem něco nepokazila...
cinkalu
napsal(a):
Taky mi přijde nesmysl zavírat štěně do bedny. Když si ho nebudete všímat, budete prostě spát, brzy zjistí, že v noci se má spát. Musíte, ale vydržet, ne po 10 minutách vylézt a šušňat ho.
Nene, já na něj nereaguju, jenom párkrát když už to překročilo únosnou mez hluku, tak jsem ho pokárala... taky věřím, že se to časem naučí, jenom mě pro klid mých pocuchaných nervů zajímá, jak dlouho to bude trvat...
pidla
napsal(a):
My jsme štěně hned první večer bez velkých cirátů šoupli do kenelky vedle postele (přijeli jsme s ním v půl jedenácté večer, tak už nebyla síla něco řešit) a uhladili jsme ho ke spánku. První asi tři noci se vzbudil jednou a pak už chrněl vzorně celou noc až do pěti-šesti ráno.
čímž chceš říct, že to co mám já není normální a je na čase to řešit s odborníkem, nebo to, že s kňučákem nemáš zkušenosti..?
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
když mám doma štěně, tak první cca měsíc vypadám stejně, ale jak si štěně navykne na kenelku, tak spává v ní, dokud není tak "spolehlivý", abych věděla že v noci něco nerozkouše.
A řešíš to nějak..? jakože mluvíš na něj, napomínáš ho, nebo naopak vůbec nereaguješ..? Já jsem ho právě první dva týdny měla zavřeného v obýváku, jenže to sice jakžtakž nebudil mě, ale zase sousedy, bo občas něčím třískl, třeba když si přesedal na křeslo...tak jsem ho pustila na chodbu, jenže tím se sice uklidnil, že už necestuje, ale prostě poknikává furt...
Zdravím,
vždycky jsme měli doma psy, ale všichni byli skoro od prvních chvil (nepočítám nějaký ten první týden) celou noc venku v kotci, takže mě nikdy nenapadlo nad tím přemýšlet, ale teď mám v bytě 13ti týdenní štěně NO a přiznávám, tečou mi nervy... Celé odpoledne jsme venku, chodíme, hrajeme si, večer chodíme co ty dvě hodiny čurat, v 9 padám na hubu protože vstávám o půl 5 do práce, takže chodíme spát brzo. Spí na chodbě odkud na mě vidí, sám od sebe, do ložnice ho to netáhne. Usne okamžitě, ale...V 11 je vzhůru, v jednu to samé a pak už pravidelně co hodinu...Nechce čurat, hrát jenom občas (nedovoluju, kárám), spíš prostě jenom párkrát zaknikne, přetočí se a usne...Ale mě to vzbudí a po měsíci takového spánku nespánku už je ze mě chodící mrtvola...
Máte s tímhle zkušenosti..? Kdy to přestane..?