pouzivam niekolko rokov a cmeliky nemam. ale ide povedzme 24 hodin s patricnymi pauzami potrebnymi na rozklad O3 na O2. teda podla velkosit 1 hodina zapnuty 2 hodiny vypnuty a tak dokola.

Na to co sa vsetko v nasom state deje, je pristup statnej institucie ako je SVS k beznym ludom balzam na dusu . Chripka uz klope na dvere aj mne - Zilinska karantenna zona je ani nie 10 km odo mna .

pastevecovci napsal(a):
Pozor, pozor předsedo,

Tady bych moc neradil, tady je chytrejch až až...

Měděný prsa nevadí, světlý vejce taky nevadí...

Pročtěte si to tady celý, je to poučné...

Aby sme vedeli o com sa bavime. Moja predstava "medeny prsa nevadi" a "svetly vejce taky nevadi". Ale nebojte sa uz tu pisat nebudem. Mimochodom o tom ze kohutikom medene perie na prsia po prepereni sa strati som sa dozvedel paradoxne z ceskej stranky nejakeho chovatela. Neskor od chovatelov z inych krajin a nakoniec aj sam ked som zacal maransky chovat.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ten na pravo pojde urcite a aj ten na lavo. Nie su z rovnakej linie a ten na lavo je ten najlepsi z danej linie. Uvidim co to spravy. Nechcem prist o jednu liniu len preto, ze nieje 100%. Ked sa potomstvo nepodari pojde prec. Ja myslim ze za pokus to stoji. Vacsina z toho zvysku uz je v mrazaku.

No mne nastastie po prepereni vacsina prefarbenych prs zmizne. Ja osobne som to povazoval za samozrejmu vac ale som sa teda zjavne mylil a nie kezdy ma to stastie.

Ano ta za plotom nie je samozrejme chovna je iba na vajcia. Sliepocku s prekreslenymi prsiami nevidim ani na jednej fotke. Ak myslite na tej prvej pred tou sliepkou za plotim to je prave kohutik vo veku cca 10 tyzdnov. To prekreslenie je samozrejme s preperenim prec.

zatloukallukas napsal(a):
Ta vzdálenost importu je opravdu obrovská to klobouk dolů že se něco vylíhne v čem to převážíš. Škoda jen těch stříbrně koroptvích že nevyšli. Nemáš náhodou tabulku přírůsků u maransek. Kolik by měli v určitých měsících vážit?

Tak ani ja nemam nejaku tabulku vazenia. Neoplati sa spoliehat na smartfony. Stary dobry papier. Uz taku blbost nikdy nespravim, ze budem mat udaje iba v mobile. Najprv na papier, potom do mobilu. Ale co si pamatam tak 4 tyzdnove som mal okolo 350 g. V dvoch mesiacoch som mal aj cez 1 kg. To boli kusy od mojho plemenika z FR. Intenzita rastu u nich bola enormna. V porovnani s dalsimi dvomi liniami som mal pocit akoby to bolo ine plemeno. Ale mam 3 linie s rozdielnym povodom a teda aj kazdy povodny chovatel slachtil po svojom. Z jednej linie mi zaostavali v raste aj o 30%. Neskor to celkom rychlo dobehli ale zatial nepredbehli. V hmotnosti. Su totiz stihlejsi ako moji a maju menej ulozeneho tuku ako moji valibuci. V 15 tyzdni som porazal prve kohuty. Vycistene bez vnutornosti cca 1400 g jedna linia a moja cca 1700 g. Z tretej mam iba jedneho kohuta ale tiez casom pojde. Z tejto linie mam vsak napriklad 3 kuricky, ktore maju momentalne (24. tyzden) 3 kg. Takze nejake jednoznacne udaje neviem poskytnut, kedze chov je u man este dost nevyvazeny z tohoto pohladu. V kazdom pripade mozem rozhodne povedat, ze intenzita rastu v prvych tyzdnoch nemusi byt tym spravnym ukazovatelom na negativnu selekciu. Samozrejme sa to netyka toho, kotry sa chce orientovat na intenzitu rastu. Problem je skor v tom, ze ako mensie nemaju tolko moznosti sa dostat ku krmivu ako tie vacsie. Takze ak sa oddelia rychlo to dobehnu. Momentalne mam pomer cca 3 kg : 2,8 kg pri dvoch nepribuznych liniach u kohutov.

1. fotka 10 tyzdnovy kohut. Vzadu minulorocna sliepka.
2. - 3. kohuti z mojej linie, fotene 22. tyzden
4. - 5. kohut z imortovanych vajec 22. tyzden - nakolko je z tmavych vajec 6 - 7, niektore nedostatky treba odpustit.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Https://www.youtube.com/watch?v=VzpjLsC96NE.

Nemam vlastnu skusenost ale pocul som nazor, ze maransky su vnimavejsie na markovu chorobu a newcastelsku. Nemoze to byt ono?

No ja informacie taham tiez len z netu a zo studentskych cias na SPU. Skuste toto:

Pod touto zalozkou su rozpisane farebne razy a pri niektorych aj nejake tie geneticke aspekty.

http://www.maransofamericaclub.com/marans-standards.html

http://www.bevsmarans.com/breeding.html

http://sellers.kippenjungle.nl/page3.html

A nieco z uz byvaleho Australskeho clubu chovatelov maransiek:

http://frenchmaransclubaustralia.yolasite.com/notes-on-breeding.php

Pokial ide specialne o genetiku maransiek, bolo by dobre, keby sa niekto kto ovlada FR podelil o skusenosti.

Pripadne treba skusit univerzitne kniznice.

No tiez by ma zaujimalo ako to je s tym slachtenim na maso pri jednom a tom istom plemene. Asi tam skor pojde o intenzitu rastu ako zmasilost samotnu. Pripadne ine chutove vlastnosti? No kazdopadne toho roku sa na tie kolumbie nedam. Nebude zial cas.

Pana Holleho priviedol k striebornym predseda nasho klubu, ktory mal pred rokmi nasadovky prave od spominaneho nemca - Norberta W. . Samozrejme za tie roky sa hodne krv pomenila u oboch.

Neviem ake vajicka maju kolumbie a popravde ma to pri nich ani moc netrapi. Co viem je, ze boli slachtene najma na masovu produkciu a kvalitu masa. Predsa len maranska je kombinovane plemeno a ja som skor na to maso. Su ale zalozene na psenicnej a krahulcovej a tie nemaju najhorsiu farbu skrupiny.

No a o tom pigmente by to chcelo asi trochu co to postudovat. Ale gde? Medzi povodnymi maranskami bola casta napriklad aj biela ale uz na zaciatku mali farebne razy zalozene na gene E/E - "rozsirena cierna", tmavsie vajcia ako tie ostatne. Lenze paradoxne na tomto gene je zalozena aj biela. Aj ked je tento gen potlaceny. Na obrazku aktualna foto vajicok pred preperovanim od nemeckeho chovatela bielych maransiek.

Treba hlavne povedat, ze farbivo nanasane na vajicko je protoporfiryn IX, ktory vznika syntezou z krvneho farbiva odumretych cervenych krviniek. Preto si myslim, ze samotne zafarbenie peria nema priamy vplyv ale nepriami v tom, ze ked sa sanzili o zmenu farby peria, narusili sa niektore geny, ktore su potrebne na tvorbu extra tmaveho vajicka. Predsa len ak zoberieme do uvahy, ze faba marnas vajicok je riadena prevdepodobne 12 - 14 genmi, priliatim krvi z ineho plemena sa tato rovnovaha musi narusit. Koniec koncov ani cierno medene ani strieborne predsa nemaju vsetky pekne tmave vajicka.

Priklady genomov niektorych farebnch razov:
cierno medena
kohut sliepka
E/E s+/s+ Mh/Mh Id/Id W/W Pti-1/Pti-1 - E/E s+/- Mh/Mh W/W Id/- Pti-1/Pti-1

cierno strieborna
ER/ER S/S Ml/Ml Id/Id W/W Pti-1/Pti-1 - ER/ER S/- Ml/Ml Id/- W/W Pti-1/Pti-1

biela
E/E I/I c/c S/S B/B Id/Id W/W Pti-1/Pti1 - E/E I/I c/c S/- B/- W/W Id/- Pti-1/Pti-1

kolumbia
eWh/eWh Co/Co S/S Id/Id Pti-1/Pti-1 - eWh/eWh S/- Co/Co Id/Id Pti-1/Pti-1

Zaujimavy je napr. aj gen Id - sposobuje bledu - masovu - farbu behakov, paradoxne pre zvierata, ktorych cierna je sposobena genom E/E - ako u maransiek, je prejav tohoto genu nedostatocny a co hovori standard? Behaky masovo sfarbene, tmava farba povolena najma u sliepok. Vsimnite si, ze u sliepky dokonca chyba alelovy par Id/-. Takze tie masove behaky su fakt problem.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jaandy napsal(a):
Viete mi doporucit literaturu ohladne genetiky sliepok? Chcem len na okraj podoknut ze selekcia na vsetko je selekcia na nic. Rodelenie na exterier a uzitok je cesta z ktorej uz niet navratu...

Mam k dispozicii oskenovanu nemecku knihu - Praxis der Vererbung unserer Geflügelrassen od Peschkeho. Neviem ci by pomohlo. Je to skor take vseobecne citanie. V Slovencine neviem ci je nejaka kniha priamo o genetike hydiny.

Selekcia na vsetko je na nic a ani nie je mozna. Aspon nie v jednom roku. A ani v dvoch ani styroch. Rovnako ako rozdelenie chovu na uzitkovy a exterierovy. Ja osobne ale farbu vajicok povazujem za prejav exterierovy. So specifickymi pravidlami selekcie. Pod uzitkovostou chapem iba pocet znesenych vajec a to je nutne sledovat pri kazdom chovnom kmeni. Naviac evidencia uzitkovosti je „predpisana“ smernicami v uznanych chovoch. Keby sa nejednalo o maransky, bol by moj postup podstatne jednoduchsi. Exterierovo vynikajuci jedinci a z nich vyradovat jedince s nizkou znaskou. Samozrejme velmi zjednodusene. Ale u maransiek hrozi, ze by si clovek musel vyhodit sliepku, co znasa krasne tmave vajcia, takze to take jednoduche nie je. Navyse vo vseobecnosti plati, ze cim tmavsie vajce, tym nizsia znaska. Resp. cim dlhsie vajce ostava v maternici, tym je tmavsie. Teda aj znesie menej vajec za sezonu.

Kazde plemeno ma dany standard, ktory okrem exterieru urcuje aj uzitkovost. Keby sme v slachtitelskej praci opomenuli jeden alebo druhy aspekt, stane sa lahko to, ze budeme mat jedince, ktore nezodpovedaju standardu. Ci uz z hladiska exterieru (budu znasat vela vajicok ale nebudu vyzerat ako dane plemeno) alebo budu dokonale z hladiska exterieru ale bude taka nizka znaska, ze bude problem ich rozmnozovat a neprinesu chovatelovi uzitok, pre ktory si dane plemeno vybral. Vzdy treba hladat strednu cestu. Ale na to treba mat najprv dostatocnu zakladnu, ktora mozno bude na prvy pohlad rôznoroda ale po rokoch sa prave chovatel dopracuje k zlatej strednej ceste. Z takychto jedincov potom moze vzniknut linia, o ktorej sa da povedat, ze je vyrovnana v exterieri aj uzitkovych vlastnostiach.
Ale popravde si nemyslim, ze je to debata na ifaunu.

zatloukallukas napsal(a):
Klobouk dolů za takovýto přístup k plemenitbě. Jsem taky zastánce individuálního přístupu, protože ke správnému výběru budoucího chovného materiálu je podle mě nezbytný. Řídím se heslem co kus to originál. Zatím to mám jednoduší, protože zatím řeším jenom exteriér. Kuřata jsem si sám nelíhnul a zatím mi slepice ani nenesou, takže nejvíc řeším tělesný rámec a hlavně zbarvení, ale i tak právě řeším potřebu individuálního rozlišení jednotlivých kusů. Kohoutky bezpečně rozeznám už od kuřete podle tvaru hřebenů a počtu zubů, ale se slepičkami je to už horší. Naštěstí jich mám zatím jenom pět a podle krčního závěsu, nohou, rousů a tvaru trupu dostala každá svoje jméno, pod kterým si je vedu v plemenné knize. Příští rok by mi však mohli dojít jména a proto budu určitě chtít ty křídelní známky. Nepřemýšlíte o chovu maransek černostříbrných, protože výměna chovného materiálu s chovatel s tak pečlivě vedeným chovem je splněné přání.

Nepremyslam o chove dalsieho farebneho razu (aj ked kolumbie ma velmi lakaju). Neviem si predstavit s mojim pristupom sa venovat dalsiemu razu. Ale vedel by som pomoct na jar s nasadovymi vajciami od popredneho chovatela z Nemecka. Ak sa nemylim, mal by mat 7 nepribuznych kmenov. Chodieva po plemenny material do FR a Belgicka. Na evidenciu pouziva softver, od nemenovanej spolocnosti, takze ma prehlad. Co je podstatne, vyzera to tak, ze sa zbavil toho „zlateho“ faktoru, ktory sa u striebornych casto vyskytuje. Farba vajicok – 2015 ziskal 6. miesto. Cena nasadoviek tomu ale zodpoveda 2€/ks. Od kohoho zo SR su tie Vase?

Asi trochu doslo k rozdielnej interpretacii terminu bledsie vajce. Za maransku je povazovana sliepka znasajuca vajcia minimalne stupna 4. A tieto ja povazujem za bledsie. Rozdiel medzi 4 a povedzme 6 je podla mna tak markantny, ze 4 si zasluzi pomenovanie bledsie vajce. Aj ked samozrejme oproti beznym "hnedym" je tmavsie.

Takze ak sliepka znasa taketo vajcia a je exterierovo vynikajuca, ide do kmena s kohutom, ktory je exterierovo tiez dobry a podla moznosti z tmavsich vajec. Aby sa do buducna farba vylepsila.

Pokial znasa tmave vajcia a nema idelny exterier, putuje do kmena zameraneho na farbu vajec s kohutom z tmaveho vajca s co najlepsim exterierom. Aby sa vylepsil

Pokial znasa tmave vajcia a aj exterier je dobry ide do kmena s kohutom s tmavych vajec s dobrym exterierom.

Sliepky, ktore znasaju vajcia pod 4 a aj exterier mi nevyhovuje, putuje do hrnca alebo na vymenu za slamu, obilie, ... ludom, ktorym nezalezi na farbe vajec ani exteriery. Chcu mat proste iba nieco na dvore, za co nepotrebuju zaplatit peniazmi. Alebo darujem.

Pokial ide o to blede vajce na vystave. Ja liahnem na pomery cesko-slovenskych chovatelov relativne neskoro. Takze na vacsine vystav mi este nenesu. Okrem toho stres vie byt velky nepratel sfarbenia vajicok. A zo 6tky bez poroblemov spravi 2ku. Urcite by som ja osobne nikohu maransku nehodnotil podla vajicka zneseneho v strese na vystave.

Spotreba vajec sa u mna pohybuje tak 5 kusov / tyzden. Takze mne o vajcia ako potravinu vobec nejde. A ani naklady na krmivo ma nazaujimaju. Nie ze by som bol za vodou. To zdaleka nie a ani kvoli mojmu pristupu zjavne nikdy nebudem .

Ano jeden kruzok na rozlisenie kmena sa da samozrejme zniest. Ja ale tak ci tak beriem kurcata do ruky takmer kazdy den. Minimalne kvoli tomu aby si zvykali na manipulaciu. Takze tej pracnosti ohladom individualneho pristupu sa tak ci tak nezbavim. A ani nechcem.

Na jedince s pomalym operovanim nemusim pouzivat kruzok lebo mam kridelnu znamku. A ak budem mat kohuta s pomalym operovanim a z velmi tmavych vajec, tak ho nevyradim len kvoli vade operovania, ktora sa da potlacit v dalsich rokoch spravnym priparovanim. Na to ale potrebujem presnu evidenciu. Trochu to komplikuju prave tie sliepocky, pri ktorych si clovek moc isty byt nemoze, kedze im kvoli chromozomu Y chyba druha alela pre pre gen "k" a tak mozu byt nositelkami k, ks aj k+ bez zjavneho vonkajsieho prejavu. Prave o moznosti rozpoznania pomaleho operovania u slipociek sa snazim spolu s jednou chovatelkou z Nemecka a planujeme vela pozorovat, rozlisovat. Je urcite rozdiel ked ma sliepocka v prvom tyzdni chvostik a ked ho nema. Nie co to sposobuje a teoreticke domnienky mame ale treba to dokazat v praxi pokusmi. Na to farebne kruzky fakt nestacia.

Nechovam kvoli vajickam, vystavam a podobne. Aj ked sa ich zucastnujem. Mna na tom bavi ta genetika, pokusy a omyly, suvislosi. Kazdy kus, ktory ide odo mna dalej viem popisat a upozornit kupujuceho aky problem moze nastat. V com zviera zaostava a co je predpoklad, ze prinesie, aky boli jeho rodicia, atd.

U nas sa farebna skala asi kupit neda. Ja mam z DE malu ako vizitka a z FR velku. Nejake kusy su na klube. Neviem ci uz sa rozchytali.

Udelatko na rozdelenie liahne je absolutne jednoducha vec. Nemam moznost nafotit lebo je zbalene na povale ale maly nacrt hadam postaci. Ja to mam z tatranskeho profilu. Ideal asi nejake plastove dosticky. Spravit zarezy tak aby sa dali do seba zasunut dva a viac, podla toho, kolko priehradok treba. Po boku nejake dierky na lepsiu ventilaciu medzi sekciami. Samozrejme toto je do stvorcovej liahne.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tych dovodov je viac. Aj ked by sa vsetky dali zhrut do jedneho slova - evidencia. Ja nerobim priebeznu selekciu ale priebeznu evidenciu. Kedze kruzkovat ma zmysel niekde medzi 9 - 11 tyzdnom, potrebujem nejakym sposobom mat oznacene vsetky kurcata. Kym sa okruzkuju, potrebujem mat uz spustu informacii o kazdom z nich. Skusal som take veci ako farebne kruzky ale je to dost neprakticke.
Napriklad:
Jeden kruzok pre rozlisenie kmena.
Druhy kruzok pre rozlisenie ci je z tmaveho alebo bledsieho vajca (liahnem aj z bledsich, pretoze sa snazim aj o dobry exterier a ten je tazke dosiahnut z chovov selektovanych iba na farbu vajec).
Treti kruzok - maransky trpia jednym neduhom a to je pomale operovanie. Toto sa spravnou selekciou da eliminovat ale musi mat clovek prehlad a zaznacit si, ktore jedince maju tuto formu genu. Neskor su totiz operene vsetky rovnako.
Stvrty kruzok - na potvrdenie urcenia pohlavia perickovou metodou, resp. podla rastu chvostika u sliepociek. Tato metoda nie je 100% a nejako suvisi s genom pre pomale operovanie. Rovnoko dolezita informacia o ktorej chcem mat prehlad kvoli kontrole spravnosti odhadu.

Tak tu mame 4 kruzky na kazdom kurati, povedzme 6 mm. Tie vydrzia tak do 3. - 4. tyzdna a potom vymenit za vacsie .

To nehovorim o spuste dalsich informacii, ktore si zapisujem a viem porovnat ako sa ktory kus vyvijal, ktore zdalnlive chyby sa dokazali napravit a co nie.

Selekciu robim potom az ked kohuty dosiahnu ako taku kuchynsku zrelost.
Sliepocky selektujem az ked zacne znaska a delim na exterierove a "vajickove", resp. kuchynske. Ak sliepka nesplna exterierove poziadavky ale znasa pekne tmave vajcia je blbost ju vyradit. Ak je moznost, treba si zalozit minimalne dva kmene. Jeden pre exterier a jeden pre tmave vajicka. Idealny stav kedy exterierovo vyborne kusy znasaju aj krasne vajicka je sen kazdeho chovatela maransiek. Ale s jednym kmenom sa to dosiahne velmi tazko. Ja som tiez len na zaciatku .

Odopnut sa to neda a ani znovu pouzit. Je tam protihrot, ktory to drzi uzamknute. To plati pre tieto hlinikove. Tie co vyzeraju ako taky maly visiaci zamok sa daju odopnut.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

zatloukallukas napsal(a):
Chtěl bych se Vás zeptat na ty křídlové značky zatím jsem s nimi neměl žádnou zkušenost, ale dost o tom teď přemýšlím a tak bych se chtěl zeptat kde je sháníte jak dlouho drůbeži vydrží a jestli se vám stalo že by náhodou z křídla odpadly.

Mam ich prvy rok ale prakticky su dozivotne. To by si museli roztrhnut tu slachu na ktorej su upevnene a to mi pride dost nepravdepodobne. U nas ich predava jedna pani, meno nepamatam ale treba objednat 1000 kusov - 0903 243 883. Vychadza to tesne pod 50€ aj s postovnym. No nestiholi by mi prist vcas toho roku, tak som mal nakoniec narychlo z liahne-shop.sk. Boli dost drahsie. Ja budem objednavat tych 1000 ks. Ked tak mozme nieco poriesit.

Vetranie vidno iba na tom kurniku 3. Prva fotka na lavaje stene take 4 hnede puntiky. Su to klasicke vetracie mriezky ake sa pouzivaju napr. v skriniach v domacnosti. Kurnik 2 ma vetraci otvor v tom okne. Ked sa zavrie nevyplni cely priestor okna ale v hornej casti ostane vetraci otvor. Kurnik 1, foto 2 - modre okienko vzadu sa da vybrat a nahradit mriezkou.

Ja pouziva jazeirkovu foliu na podlahu ale iba v odchovni ked su kuriatka. Je to asi najlacnejsia alternativa nepremokavej a pevnej folie. Mam ich aj na strechach.

Presne ako pises. Kontrolne hniezo sluzi na presnu identifikaciu vajicka. Vajcia hned po zbere odvazim a ceruzkou napisem hmotnost, datum a oznacim kmen pripadne cislo nosnice. Liahen viem rozdelit jednoduchymi prepazkami takze sa kuriatka nepomiesaju. Po oschnuti kridlova znacka a je vymalovne.

Ja krmim cerstve oregano. Spolu s matou, rebrickom a dalsimi bylinkami, rozmixujem a spolu s nastruhanou mrkvou, cibulou, cesnakom a dalsimi dobrotami pridavam do krmiva par krat tyzdne. Ak skrmujete struhanu mrkvu pridajte to k nej spolu s trochou slnecnicoveho oleja. Ten je vhodny davat ak skrmujete mrkvu aby sa do neho uvolnili vitaminy a farbiva rozpustne v tukoch. Zaroven tam rozpustite tu esenciu.

jaandy napsal(a):
K tomu ubytovaniu este...v zime to na noc cele zavries aj okna a su uplne zabedneni? Alebo im vetras? U vas su tuhsie zimy, uvidim ako sa im bude darit u mna...malokedy je tu cez den pod -10. Dostanu ciapku.

Krasne kohutiky mate obaja, vazny chlapi su to uz, nech sa dari.

Kazdy kurnik ma vetranie non stop. Nezavisle od tych okien. Tie su skor kvoli letnym teplotam. Keby sa to zabednilo dojde k zvyseniu vlhkosti a ta je horsia ako zima.

No ten moj fesak napravo pojde este do hrnca. Na zaciatku hrebena je taky maly dvojzub.