Mám 8 úlů dřevo á4 bedny dřevo (39x24, 11r,) koupené cena cca 3600Kč/sestava,
8 úlů Dttto vlastní výroba Styrodur 2800C40, výrobní cena za celý úl 700Kč (desky 1200X600mm za 116Kč/ks)
úpravené THB ležany 24r. také 39x24cm z fošen 40mm s vysokým výsuvným dnem pro léčení
chovné úlky atd. rovněž Styrodur
Dna těchto úlů -stěny z fošniček 40mm, česno a zadní díl vyřízlé, dno pozink 3.15mm, dole drážky pro desku na měl, zadní výklopné čelo pro kontrolu. Spojení 2x závit tyč M4 á 50cm., Vnitřky vylepené záchranářskou folií stříbrnou /lékarna/, žádný falce mezi bednama, pouze osazení pro rámky. Zvenku a na dosedacích stranách nátěr latexem s přimícháním spárovací hmoty, očko PE trubka 1". Střecha STRD dtto s přesahem 60x60cm, nalepené 4 dlaždice 30x30cm. Bedny lepené CT85 a 4x2 dlouhé vruty do dřeva, stačí i 120mm staveb.hřebíky/nahřátí-natavení/.
Celý úl se dá udělat i s nátěry za 1 den, po praxi. Pochopitelně nastavená odporníková řezačka při větší serii ušetří dost času, je nutno ji perfektně seřídit na 3D kolmost.
Pokud před sezonou natřete stykové plochy beden sádlem, tak není problém, včely to neslepí.

začátek napsal(a):
A tak to vypadá po ostříknutí tlakovou myčkou (spodek), ale neprodávám, jen měním za mezistěny + doplácím 30Kč za kg.

Nechci se zůčastnit vědeckých diskuzí o kvalitě (tvrdosti) vody. Vrtá mi však v hlavě, že za cca 35Kč/kg mi někdo vosk přetaví a přečistí. A ještě vyválcuje mezistěny a okrájí.
Na druhou stranu letos byl k mání na výměnu výrobek Slováků, via VP Ještěd, v perfektní a čerstvě žluťounké kvalitě (Strakonice).
Doplatek se mi zdá podezřele nízký, je to nějak dotováno?

Druhé medobraní- narváno.
Koukám, nedal jsem do jednoho úlu dva zadní dva rámky (4VN), holt postupující demence. Dnes ráno koukám, na tomto místě vzorně vystaveny dva plásty divočiny, rovné a zaplněné. Proč ale zůstal 2.rámek/ MS u česna nevystavěn, netuším - nedotčen (vlastní vosk). Jinak celá bedna plná.

tom.50 napsal(a):
Ano, chápu pana doktora. V drůbežárnách slepicím dělají ze dvou dnů tři a ony pak snesou tři vejce za dva dny. Jen tak dál.

A vážně. Není týráním "zvířat" dát včely do úlu, kde je světlo? Jak by se komu spalo když by nešlo zhasnout a v noci nebyla tma? Vím, že tak mučili nacisti v koncentrákách vězně. Já svoje včely nikdy nijak nemučím a nehodlám s tím začít. Mám za to, že mají mít v úle tmu.

Nepatří to sem (hrozně jsem se chechtal). Jedna moje nová slepice překonává veškeré slepičí koncentráky, snáší denně dvoužloutková vejce cca 85gr. Holt šrotík, sekané masíčko, rejžička, pastva na jetelině, grit (budu ji muset přibrzdit, dělají to občas všechny nové).
Ale ke včelaření. Styrodur i plstrn, není průsvitný samozřejmě už od tloušťky 10mm (zrno materiálu), zde na 1cm to je cca 3pct., difuzní koef.40. Je pravda, že jakmile sklopím sklo okénko u úlu TBH "na čumendu", tak včelám to příjemné není a odcházejí do tmy.

Tak jsem dostal na oplátku vzoreček - skleničku medu od řeckého kolegy z ostrova Rhodos ( a také originál prkénko na zeleninu a ryby z olivovníku /velká vzácnost/. Veškeré olivové háje jsou po jednotlivých stromech zaknihovány.
Med nekrystalizuje, je tmavý, mimořádně aromatický po květech a ostřejší v chuti a s malou dochutí tříslovin. Včelstva jsou v horách a nikde nejsou zemědělské lány, tedy žádná chemie, jen ovce, kozy a mezci. Z ostrova se med prakticky nevyváží. Tvrdí, že na ostrově se zatím nevysktuje kolaps včelstev.
Čímž neříkám, že jejich med je něco extra, je prostě jiný a ovlivněn polohou země.

Domnívám se, že rovina úlu /dna/ má být na vodováze mírně zdvižená k česnu. Jinak dochází k plesnivění zadního rámku v bedně, většinou v1VN,2VN. Do střechy úlu vlepuji filc asi 1cm tl. a odraznou Al folii /1,5mm na radiátory=126Kč za roli 5b.m. x 0,5m, v železářství/ ale v rozích ne až k hranám. Před zazimováním v 3VN dávám horní bednu se zadním průduchem /pokus/, zatím funguje. Do stěny styroduru šikmo vzhůru ven díra d.12mm s vlepenou průhlednou hadičkou vnitřní d.9mm.Uvnitř pletivo 0.8mm, venkovní stěna s pletivem d.3,15mm.
Matroš 2800C40 dává totožný profil jako dřevěná bedna 485/490mm, dávám to i střídavě, bez problémů.
Bedny lepené ve stěnách ze zbytků jsou pouze pro plodiště, nemají boční loučky pro přenos. Jinak medníky z plných dílů zatím drží a neprolomil jsem stěnu ani při přenosu.
Když bude čas, možná ty "veledíla" nafotím.

Včelstva i dům v lese. Na zahradě jsem vysekal koridory RRD, aby včelky mohly via oddělené voliéry do luk a polí. Koukám na včelnicích kudy holky lítají. Půlka do lesa, půl zahradou do luk. Na koridory kašlou. Otevřu úl, jeden plný zavíčkovaný rámek světlý, vedle rámek plný se zlatavými víčky tmavý. Refraktor 16,7- 16,8. Asi jsou v úlu i dispečerky, nebo že by trubci dispečeři?

OPRAVA: (Očko z plast trubky...

Dřevěné nástavkové úly 39x24 /4bedny, vysoký zasíťovaný podmet, jsem opustil z důvodu ceny. Protože mám jen amatérské stroje, přešel jsem na styrodur 2800C40. Ten samý úl se 4bednami, dno s vysokým podmetem a střecha na které jsou nalepené 4 dlaždice 30x30cm mne vyšla na 700, kdybych použil nerez místo pozinku pletivo 3,15 tak na 760Kč. Žádné falce, VM 9-10mm. Není to nutné ale vylepil jsem je záchranářskou folií stříbrná/stříbrná 160x210cm, z lékárny za cca 28Kč. První úly jsem opatřil suchými zipy š.20x 2Omm dl. ale je to zbytečné. Místo vrutů spoje nahřátými hřebíky 120mm, + lepené profi lepidlem v pistolové kartuši CT85. Venkovní nátěr jen zvenku a na horní a spodním rantlu Latex, přidána spárovací hmota. Vnitřek případně jen Latex. Střecha je díky dlaždicím těžká a bedny nejdou jen tak posunout. Pouze ve dnu je spodek na 2+2 hranolech 28x48mm (OBI) stažené 2ks závit.tyč M4 50cm. Na bednách jsou jsou žlutou barvou do Latexu kaligraficky znaky světových jazyků, např.čínstina (co kdyby přijeli na tancích, že jo? Budou mít třeba radost). Jsem v lese a žlutá je výstraha pro dravce-jedovatosti. Včely ani mravenci vnitřní folii nekoušou, styčné plochy mezi díly beden (horní a dolní rantl) jsou natřeny sádlem, včely to nelepí. Nepoužívám MM.
Ze 6ks desek 1200x600mm lze přesně, beze zbytku udělat 8beden (zbytky se složí do celistvých stěn), kupoval jsem je V PRO-DOMA á 116Kč/ks. Očko s plast vodo trubky 25mm,40mm. Když máte nastavenou polystr.řezačku tak je to práce s kávičkami a pivkem na max.1 den.

Dost jsem se pousmál. Mám černé Dominanty aby ladily s Australkama. Přivezl jsem se do voliéry 120m2 v.200cm, střecha z lesn.pletiva, stěny též, posílené plnou geotextilií. Večer seděly na stropu, okolo je všude les. Ale daly si říci, prostě jsem je "vyžral", už nelétají, chodí za mnou jak pejsci. To samé dvouměsíční "češky". Pokud mají nasypáno a čistou vodu, chce to klid. Kam by utíkaly, když je plné korýtko. Hlavně nehonit, když začnou nést, zanechají "leteckou šou". Hlavně nestříhat ořešák.

Dle mne- ať si to každý zařídí, dle svých možností. Pro mne je důležité mít Ms nezatížené cizí chemií a přidaným parafínem.
Sluneční tavidlo na 12 rámků 39x24cm jsem demontoval, na velmi tmavé souše není dost výkonné. Kdybych nebyl líný, tak místo dvojskla bych dojel pro lineární Frenselovy čočky/ tabule 30x200cm. Kdysi jsme s tím laborovali, výrobce byl v Třeboni. Jde o soustředěný paprsek slunce do čáry, dosahovaná teplota 120-170st.C.

Zastíněné popeliště nemá cenu. Najděte nejvíce osluněné místo se závětřím. Když není popel ze dřeva, stačí jemně prosátá hlušina. Slepice si poradí, teplem a prachem čmelíky zničí. Stejné jako u včel.Sršně, který napadne úl těsně obalí. On se přehřeje a tím jej zlikvidují, za cenu vlastních pár včel (pokud sršňů není moc).
Ad kurník, výměna podestýlky každých 14 dnů, nemám slámu, používám horší seno z mezí. Vymést, malou lopatku s vápenným hydrátem prudce do stěn. Hygiena, čerstvá voda, pastva a krmná směs, popř.šrot dle sezony, v zimě přidaná černá slunečnice. Jsem na studený poloze.

Protože uvažuji o profi lisu na vosk, udělal jsem letošní pokus s vyhodnocením amatérské výtěžnosti vosku ze souší.
Vstup 40ks souší 39x24cm, tmavé=téměř neprůhledné, černé= zcela neprůhledné.
Do rámků původně přišlo 2,7kg koupených mezistěn (nevím kolik v tom bylo parafínu)
-Vyvařoval jsem jen 2 x, klasicky v nerez vaně a dešťovce (16litrů), topeniště dřevo,
-Výsledek: Po vyvaření 2,26kg, očištěný vosk
- Mám pouze pákový lis /původně na sýr/ s malým plošným tlakem, výsledek výtěžnosti : 0,76kg
= celkem 3,02kg, tedy relativní spokojenost
Ve zbylé mase ještě vosk zcela evidentně by, měl nastoupit klasický lis se šroubovicí.
Pokud vezmu v úvahu ceny kvalitního výrobku /17-18tis.Kč/, pak se nákup profi techniky včelaři s 10-12 vč.nevyplatí/nezaplatí do 10ti let. Protože mám možnost si lis vyrobit /kurevsky drahé elektrody na nerez/ tak to podniknu. Představa, že mi stát dá skoro roce dotaci (vrátí Vám v podstatě DPH+plus něco málo navíc) mne neohromuje.
(Pokud bych vyvařoval světlejší souše /z nějakého důvodu/ pak výtěžnost musí být lepší.)
Současný stav 17 včelstev nechci dál rozšiřovat,468mnm, JČkraj.

(Teď dostanu do kožichu)
Každý po svém, dle místa a podnebí dne má včelsta. Kdo "dělá" med na produkci a kšeft, postupuje systémem drancování. Pominu že následně prodává Němcům na 120, v nejlepším případě. Dost smutné, při současných navýšených cenách vstupního matroše.
Max.výtěžnost je i metoda velkochovatelů především na americké straně Atlantiku. Přivézt palety do kvetoucích sadů, vytočit a převoz na další pozici. Krmit cukrem. Už jen čekám zprávu, kdy propukne i v Evropě kolaps včelstev (Colony Collapse Disorder). Rozhodně velkým odebráním zavíčkovaných med.zásod musí vč.trpět. Proto raději než první vytáčení podstavím celý nástavek a plný nechám nahoře. Doufaje, že včelky aby zcelili provoz slezou níže kde zjistí, že skladiště lze doplňovat. Protože med spotřebuje rodina (zatím), chci vyzrálou kvalitu.
V literatuře se uvádí, že včely vystaví rámek a pak nastoupí třeba zakladení. Díky okénku v TBH vidím, že včely na mnou lité mezistěně (bez rastru dělničiny) jedou odshora. Staví buňky v medníkové části a za nimi už nastupují létavky a zanášejí sladinou. Hotová pásová výroba. Jak to dělají s přidaným rámkem u plodu nevím. Není to tak vidět, protože "ochranka a krmičky" královny dělají zástěnu. A nechci do plodiště moc hrabat.

Tak jsem vyzkoušel zámořskou módu. Vloni z panenského díla z medníku, zavíčkované, nařezané plástečky šup do mrazáku ( i celé rámky určené na jarní přikrmení). Před nedávnem vytažené, refraktor 12,5-13,2. Vážně lahoda, vyzrálá chuť, oproti medu stočenému vloni do skla.
Ta trocha patlání za to stojí.

add TBH) Upravil jsem to na ležan /fošny tl.40mm/, normální r.m.39X24cm,24r.+ krmná část na 2x4L lahve. Vysoký podmet, zasíťované a vysouvací dno s pletivem 3.15mm, na spodku s 0.8mm Al síto, pro vložení desky na měl. Polepené odraznou ALU folií 1,5mm. Okénko sklo po celé délce se zákrytem. V zimě, podle mrazů vsouvám na šířku 1/2-1/3 ALU folii i zespodu ale tak aby mělo vč.dost vzduchu. Jarní naprosto bombastický rozvoj a výnos medu, práce pro dítě.
Pro TOMA50: u česna začíná plodiště, kde zaklade M plod. Musím neustále (vidím bočním okénkem) jak M ploduje a pokračuje v souších k označené 9,10-Ms. Okamžitě plodové těleso rozšiřuji, eventuálně odebírám v průběhu na oddělky. V úlu je i zadní/boční vstup pro včely, za plodištěm navazuje medníková část. Létavky to mají k zásobám kratší, ví, že via česno je cesta delší. I tuto sekci pozoruji okénkem a vřazuji rámky (patlám si vlastní Ms). Minimalizuji pokuřování a posouváním Ms bráním v prostavování. Otevřu záklopku okna, vidím co vč.dělá a včely zbytečně neotravuji.
P.S. TBH je pro kazetové/ packet včelaření. Zajímavé je, že tenhle způsob, vyrabovat a nechat včelstvo na zimu umřít, používají i na Sibiři. Asi proto, že je tam drahý cukr.
-Dnes jsem podstavoval u šesti úlů,6 VN medníkových beden, plné ponechal nahoře jako č.4. Hrozná práce, ta narvaná dřevěná bedna má snad 26kilo, styrodurová je váhově lepší.

Pořád dokola. Slepici nevadí chladno, vadí jí průvan. Kurník autora spálit, nebo celý rozebrat, ošetřit a doplnit. Ffšecko je o provětrávaných konstrukcích a difuzi!
KURNÍK-
Podlaha -prkna provázaná při pochozí šíři nad 1m, pouze na těsný, sraz. Ne pevně stahovat!
Stěny prkna vertikálně !, přebít z venku péry řezané z prken. Střecha prkna na těsný sraz, latě, kontralatě obyč tašky, mám KM Beta, krajovky nahradit prkny kolmo na latě. Kurník stojí na vyřazených lyžích, aby nehnily nohy, podlaha kurníku v.50-70 cm, dle typu slepic. Dobré je udělat dole závětří, jen ze dvou stran! (odkud jde převážně vítr)
-
V úrovni podlahy otevírací bok na výšku 60cm. na celou šířku, ze strany pod trusným stolem, na čištění.
Okno dvojité, nebo dle možností, naproti snáškovým hnízdům. Buď lehce otevírací /štěrbina 1cm/, nebo samostatný ventilační mřížka, zavírací.
-Já vlastně ani nevím jak vypadá slepice napadená čmelíkem, nebo zkondenzovaná voda na vnitřních stěnách.
P.S. Celý život v investiční výstavbě, co já už viděl v RD plísňových hrůz, darmo mluvit.

Tak to pardon, já nejsem žádný Don Qiojote. Moje heslo: "Malý násilí ještě není fašizmus!" Kdo mi bude dělat na mé samotě bordel a stříkat svinstva okolo pozemků, dostane přezdržku. Hned, i kdyby mě to mělo stát přední zuby.
Postřik se neprojevil, utnul jsem ten svinec v zárodku. Moje přesvědčení, kdo se o včelstva nestará, nechá stará a pak i plesnivá díla, nemůže se divit nemocem. Jako u lidí. Jenže mor pak chytnout i ti, co se starají.
A něco pozitivního na závěr: Vlastní úly TBH jako ležan r.m.39x24,24r, s vyjímatelným sítem/dnem a okénkem na plodové části. Bombastický rozvoj, a výnosy. Práce pro dítě. Dřevěné nástavky nechám. Mám i styrodurové 2800C40, ale i ty jsou těžké. Tož tak.

Jsem úplně na mrtvici.20.04.18 dva najatí pracovníci lesním hospodářem (objednávka obce Drhovle, JČ kraj) začali stříkat Roundup 40m od mé studny a 75 m od stanoviště včelstev. Kdybych toho chlapa nezastavil (šel po trase plynovodu, který potřebují předat E.ONu), tak došel na 7m od studny. Oznámení o postřiku, jako sousedovi=0 ?! Dostal jsem sprdunk od starosty. On nic, on muzikant. Nezbylo než zavolat PČR, ejhle už to bylo jinak.
Ten den teplota 25st.C, u studny napajedlo pro včely. Denně dolévám v těchto teplých dnech 6 litrů. Pochopitelně mají napajedla i u 3 včelnic.
A vyjádření kraje ŽP? Je to v normě, prý jen 0,2pct., je to neškodné. To jsem rád, že jsem nepoškodil naši první pozici v EU. Myslím v žebříčku výskytu onkologických novotvarů. Představte si, už i brambory stříkají proti naklíčení! Pak se nestačím divit, když mi za produkci z hospodářství trhá rodina ruce. Pochopitelně práce na poli bolí, dnes jsem sázel cibuli. Za tu vůni, grády a chuť mi to stojí.

Blízké hony okolo mne 386 a 428ha (planimetrem na CUZK.cz.
Není hnůj v Česku, chybí 2,1mil VDJ. V kravínech jsou "stojací vany" na mléko, tak přebytek vybily. Kozy a ovce to nedoženou, koně jsou soukromé. Takže na pole chemii. Zapíchnout do pole Al trasírku s ocelovým hrotem? Žížala na poli? Už ani myš.
Že mluvím z cesty? No hrozně mi pomůže, že mi oznámili stříkání polí okolo mne někdy mezi jarem a podzimem.
Víte jak se seje? Postříkáte něčím půdu /bacha nejmenovat/, a po čtyřech dnech natlačíte do pole namořené osivo, třeba i GMO.