buggyna napsal(a):
ono ale těm tebou nazvaným "trubkám" to nepomůže ani tak. Protože jim je úplně jedno jaký to bude mít následky
kdyby jim na těch koních záleželo, dojde jim samo,že "děti ve školce do práce nechodí"

Nene,většina z nich to určitě nedělá,aby ublížila koním.Oni buď nevědí,nebo jsou přesvědčeni,že je to správné a koni to neublíží.

Souhlasím však,že trubka je každý,který si troufne obsedat koně bez potřebných informací-a ty můžou být získané z knížek,z internetových diskuzí(od toho tu přeci jsme,ne?:))od zkušenějších lidí z okolí.Otázku je,zda jsou ti zkušenější také dost informovaní-o tom je také třeba se něco dozvědět.Když se vrátím k internetovým diskuzím,já bych se asi pomalu bála se na něco zeptat.Občas si člověk vyslechne opravdu nepříjemné odpovědi...

klawdie napsal(a):
Bohužel se setkávám spíše s špatnými zkušenostmi, tudíž budu raději skeptická a radím počkat nebo zvolit koně učitele který už je řádně vycvičen,nebo najít si koníka do pronájmu či do poloviční péče, v patnácti se neumí člověk ani rozhodnout jakou prácí si zvolí natož jestli mu vydrží láska ke koním...pro mě je kun jako dítě velká zodpovědnost a závazek, težko za něj může plnohodnotně přijmout zoodpovědnost dítě... konečné rozhodnutí je samozřejmě ale na rodičích, ti především musí vědět jak je jejich dítě připravené přijmout zodopovědnost za živého tvora...ale určitě apeluji za nepořizování si hříběte či mladého koně...jinak zadavatelce přeji splnění jejího snu, každej z nás jsme ho měli, já prvního koně pořídila ve svých 22...

Tenhle text není moc příjemný,uznávám tvůj názor,to samozřejmě,ale já si teĎ připadám jako méněcenná.Děkuju za přání

mari napsal(a):
Ve tvým věku bych si raději našetřeila a koupila spolehlivého staršího koníka - ne starou herku - třeba 8let není stará herka - je to zkušený kůň. Pokud nebudeš umět vychovávat hříbě, může se to vymstít. Navíc je to hodně drahá záležitost, k tomu by sis měla zaplatit aspoň někodho, kdo by ti poradil - pokud nemáš nějakou zkušenou kamarádku nebo kamaráda. Navíc - stejně ti to budou platit rodiče. Navíc musíš myslet na to, že půjdeš někam na školu a na hříbě bys stejně neměla čas. Taky počítej výbavu na koně, a jak tady někdo psal - kovář, veterinář a pkudu budeš někde platit ustájení.......

O osmiletém koníkovi tu jako o staré herce vůbec nebyla řeč-mám pocit,že mě tu někteří chytají za slovíčka.Po nahlédnutí do inzerce na bazos.cz jsem zjistila,že i za 20 000 se dá pořídit slušný koník....ale to u jsem zde psala:)A také jsem zde psala,že mám kolem sebe spoustu zkušených lidí,kteří mi mohou poradit a pomoct.Díky moc za příspěvek

klawdie napsal(a):
15 leté slečně nedoporučuji...za rok přijde puberta a kun pujde stranou, není to morče...nemluvě o tom, že koupě je ta nejmenší investice do koně, v žádném případě nedoporučiji hříbě, ježdění někde na jízdárně je sice fajn, ale moc zkušeností s výchovou koně ti nedá...není to žádná legrace a je za potřebí trpělivosti, nedočkovách sleen co se mladým konum hrnou na hřbet už tu bylo dost..doporučila bych ještě chvilku šetřit a pak vybrat koěn vychovaného, bezproblémového a zkušeného, který může naučit i tebe...ale samozřejmě můžeš být jedna ze světlých vyjímek, která se k tomu psotaví zodpovědně a dá koni vše potřebné, ale i přesto nedoporučuji hříbě a ani zminované A1/1.....

No,puberta už je a u koní jsem stále-není nikde psáno,že každý puberťák si zákonitě musí koní přestat všímat,protože má co dělat sám se sebou...Já stíhám řešit i pupínky před zrcadlem,i aktivně jezdit:)))
Pokud bych si hodlala kupovat A1/1,za žádnou cenu bych si určitě nepořídila bývalého dostihákaJinak u koní jsem šest let,pořád se mám ještě hodně co učit,s výchovou koně zkušenost nemám,ale kdo říká,že musí vše dopadnout špatně...když se člověk zajímá,nechá si poradit a pomoct,nemůže to dopadnout špatně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tímto se zadavatelce veřejně omlouvám, , že tak hnusně útočím na puberťáky, a že jsem napsala svůj názor a ne to, co ona chtěla slyšet. Proto mně nesnáší spousta lidí. Svůj příběh nenapíšu, nevešel by se sem. Znám jednu holku, která si v osmnácti, za vlastní peníze, koupila dvouletou klisnu, protože mermomocí chtěla koníčka a že si ho sama vychová, že žádnou starou herku nechce. Vychovala z ní koně, který kousal, kopal, byl téměř nezvladatelnej, o ježdění nemluvím. Po roce či dvou se na něj vyprdla, neboť jí víc začali zajímat chlapi, kobylu prodala a odstěhovala se. Je to sedm let. Za sedm let kobyla skončila u několika majitelů, v útulku, a bůh ví kde jí je dnes konec... I takový jsou bohužel příběhy, a to mluvím o osmnáctiletém, pracujícím člověku, který se měl vdávat a byl téměř dospělej.
Takže si mně klidně nenáviď, chtěla jsi příběhy, tady je jeden z nich. Ne každej ti řekne"jistě, kup si třeba hříbě, protože to je úplně v pohodě a je to perfektní, jakýho koně si z něj uděláš a jakej budete mít super vztah". Život není romanticekj film, kde si holčičky plní své sny. Každýmu to přeju, ze srdce, aby se jeho sny splnili. Jenže někdy je to hodně dlouhá a těžká cesta. Ale proč děti děsit... maj život před sebou....
Káťa

Spíš teĎ jsem se opravdu urazila.Tohle byl útok na moji osobu,před tím jsem to brala jako tvůj názor a uznávala jsem ho.
Jinak,děkuju za příběh

skippka napsal(a):
Ahoja, tak ještě pár okamžiků a budu se vydávat s veterinářem na koně, dáme Skippymu né moc hezký dárek k jeho dnešním 4 narozeninám. Uděláme z něj valáška. Chudáček můj malinkej... Večer podám zprávy jak to dopadlo:)

Téda,tak to držím palečky!

marketka napsal(a):
To červené za tím je vozová ohlávka

no né,to je krása!!Jestli budu jednou pořizovat uzdečku,určo si nějakou takovouhle čelenku objednám

pilgrisek napsal(a):
a co vlastně chceš koupit za konoucha?? už máš vybráno nebo podle inzerátů až se rozhodneš?? Omlouvám se jestli už si to psala ale nechtělo se mi to celé čístTaky máme plnasku doma tu sem koupila ale až ve třech.... Ale fakt to není jako když máš hříbouše...

No,po inzerátech koukám a u některých vážně slintámAle ještě než si začnu psát těm majitelům koní,kteří nabízejí,musím posbírat co nejvíc informací,něco načíst o výcviku,pozaptat se všude,kde to jde,definitivně domluvit ustájko apod.To všechno mi zabere ještě hooodně času:)Jinak mě osobně by se moc líbilo čt,plňásek či něco na ten způsobek:)možná i nějaký kříženec,sama ještě nevím:)

pilgrisek napsal(a):
A vyrostl z něj takovejhle krasavec

Já ani vlastně nevím,zda se tomu mému přemýšlení dá říkat obavy-také proto tu takhle se všemi řešímJinak,koník úchvatný,díky moc za příspěvek:)

na fotečce je navztekanej angličák při nacválání

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak se to máš naučit? Co třeba tak, že někomu, kdo je zkušenej a hříbě si koupí budeš pomáhat? Učit se na "cizích" koních a pak si koupit vlastního? Kůň je především zodpovědnost, pokud se cítíš natolik zodpovědná, že to zvládneš, prosím. Já si prostě nemyslím, že 15-ti letej člověk tuhle zodpovědnost dokáže pochopit a má ji. Tím nenarážím na tebe, ty neznáš mně, já neznám tebe. A jen to, že někomu pomáháš s ježděním... Jezdit se naučí časem každej. Starost o koně je něco úplně jinýho. A nejde jen o hříbě, u toho ke starosti přibývá ještě výchova.Takže asi tak.
K.

ne každému se podaří sehnat človíčka,který by mu tohle dovolil.Prosím,jestli by sis příště odpustila to rýpnutí,myslím,že jsem již několikrát psala,jak moc si uvědomuju zodpovědnost.KDyby ne,tak bych to tu asi neřešila,že?

jeffik napsal(a):
Ahojky lidičky.. příznivci čétéček.. já taky mám četečko.. mladýho koníka.. můžu se přdat do diskuze? a co ted se svýma miláškama děláte?

To víš,že můžešBudem všici rááááádiJá jezdím čétéčko Otíka kamarádce,pomáhám jí s ním.TeĎ mu budou čtyři roky a je to velkéééj šikulkaJezdíme s ním na vyjížďky,do haly se s ním tedkon v zimě chodí trénovat pod dohledem trenérky.Je to vážně moc krásnej a šikovnej mladej koník:))))

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ponyka napsal(a):
Ahoj,tak já přidám svou zkušennost. Je mi 15 let. Koníka jsem dostala k Vánocům ve 12-ti letech. Ale abych začala od začátku - v mých asi 3 letech děda koupil bráchovi poníka.Hřebce.Asi dvouletého.S koňmi u nás zkušennosti neměl nikdo,jedině děda,a to jen málo.Koník,Ferda se jmenoval,začal kopat,kousat,rozkopal stáj,vymýšlel hlouposti.Tak to dopadlo tak že asi o 4 roky později Ferdu děda dal vzdálenějším sestřenicím,které za Ferdou k dědovi na statek o prázdninách pravidelně jezdili a učili ho. Já od té doby co byl Ferda pryč,škemrala o koníka.Šetřili jsme ve druhé třídě s kámoškou na poníka,malý a naivní holky holky Asi od 8mi let k Ferdovi občas jezdila.Potom jsme s rodičema začali hledat nějakou jízdárnu,kam bych se mohla chodit učit.Od 10ti let,asi 2 roky jsem chodila do jízdárny,ale,jak třeba někdo z vás z vlastní zkušennosti ví,ne vždy jsou u koní ti nejpřijemnější lidé a ne vždy vás ostatní vezmou do party... A přesně tak to bylo se mnou.Prostě jsem mezi ně nezapadla.Možná tím že jsem byla mladší než oni.Oni 16ti leté slečny a já 10ti letá malá holka která nic neumí Ale každý se jednou učí.... A tak to dopadlo tak že jsem,někdy s kamarádkou,jindy se sestřenkou,obě mají rádi koně,chodili k soukromníkovi,který měl asi 15 poníků a 3 velké koně.Koníci nebyli v nejlepším stavu.Nyní se to ani takto říct nedá,teď musím říct že jsou ve stavu - skoro otřesném. Dědu jsem přemlouvala,jestli by nám sestřenice nemohli Ferdu vrátit,nebo jestli by mi nesehnal jiného poníka.Škemrala jsem a škemrala,až mi řekl že ho dostanu na Štědrý den. O 2 měsíce později,na Štědrý den, to mi bylo necelích 12 let,jsem ho teda dostala. Snila jsem o hucul nebo hafling,menší mohutnější postavy,hodnou kobylku na které bych mohla jezdit a užívat si chvíle strávené s ní,někde na dlouhých vyjížďkách. Ale děda (spíš osud ) chtěl jinak. Vešla jsem do stáje a tam stál mladý koník,strakatej,1 a půl roku,takové nenasvalené skorohříbě - Majk. Byla jsem nadšená,i když to nebyl ani hucul ani hafling,ani starší vycvičený a ani kobylka nýbrž - hřebeček. Teď se mi to zdá jako šílené. Malá 12ti letá holka,téměř bez zkušenností,zkušennosti jen s ježděním a péčí o koně,ale s výcvikem mladýho koně totálně nulových. To jsem si v tu dobu samozřejmě neuvědomila. Navíc mi bylo řečeno,že Majk je vychovaný,obsedlí,že na něm u bývalích majitelů jezdili děti... A tak jsme během pár dnů s kámoškou začali na něm jezdit. V jeho 2 letech jsem na ifaunu zvěřejnila fotku,jak na něm,jako na dvouletkovi,sedím. Okamžitě mě všiíchni málem ukamenovali,a já si zatvrzele stála za svým. Pouze na ifauně. Ve skutečnosti jsem s ježděním přestala,a dělala s Majkym ze země,chodila na procházky. V jeho 2 letech a 8 měsících ho ke mě jezdila zajíždět slečna která jezdí závody a zajíždí koně. Já začala snít o horsemanshipu.Jaké by to bylo mít s Majkym takový nádherný vztah jako vidím na videích na internetu,kdy kůň následuje člověka kamkoliv,udělá člověku vše co je v jeho silách a jezdec na koni jezdí bez ničeho...Jen tak třeba jen s vodítkem kolem krku.........Jezdila ke mě Majka zajíždět asi 3 měsíce.Do té doby než jsem na internetu narazila na Verču,která dělá přirozenou komunikaci. V říjnu jsem si přivedla druhého koníka,poničku Lusinku. Oba jsou ustájení u dědy na statku,8 km od vesnice kde bydlím. Téměř každý den po škole jedu ke koním,domů se vracím večer,obvykle utahaná,upajdaná,zralá na sprchu a postel. Známky ve škole stojí za velký prd,a to se za chvíli podvávají přihlášky. Když se najde škola,která by mě bavila ,tak je dál,což by znamenalo intr,a to já hned zavrhnu kvuli koním. Sice mi rodiče i děda s babičkou říkají,že o koně bude postaráno,ale já vím,že nikdy ne tak jako když bych tam byla já,navíc si myslím,že by jsme se s Majkem vzdálili a ten vztah mezi námi by nebyl takový. Teď na jaře nejspíš budeme kupovat pozemek za barákem za naši zahradou,takže času bude konečně víc. Kamarádi na mě občas koukají jak na blázna a ťukají si na čelo,že pořád jezdím ke koním,celí dny jsem u koní,ale už si zvykli. Já mám občas volný úterý a čtvrtek,kdy mi rodiče zakázali ke koním jezdit,abych se učila,ale často stejně ke koním jedu i v tyto dny. Když se podívám na holky z naši větší vesnice (ted už se téhle "prdeli světa" :-) oficiálně říká město) jak celí den chodí od ničeho k ničemu a jejich jedninými koničky jsou natřásání před klukama,toulání po vesnici,diskotéky,kouření,hulení a chlast ... jsem ráda že mám koníček koně Snad ti můj příběh něco málo dá Držim palečky,je to krásné vyrůstat s hříbetem,ale pro někoho kdo s tím nemá zkušennosti je občas hrozné. I já měla kolem sebe lidi,kteří mi pomáhali... A i přeto to bylo jak to bylo...... Ale pokud ty lidi tam máš,tak si myslím že není co řešit... Ale pozor,je to jedno velké rozhodnutí,možná až na polovinu tvého života.Já osobně bych koně prodat nedovedla. Za ty 2 roky mi přirostl k srdci tolik jako nikdy žádný člověk

Díkdy,díky ,příběh mi toho dal určitě mocJenom tiše obdivuju,žes to takhle zmákla:)Díky ještě jednou,že jsi obětovala trošku času a napsala mi to semKoník nádherný:)

jezinka napsal(a):
Nic bych ti tu netvrdila,pokud bych to neměla podložené fakty.NA inzerci jsem se samozřejmě dívala,na bazoš tedy zrovna ne,plus zkušenosti od známých.Koně můžou být za 25.000,ale ani já,ani ty nemůžeme vědět,v jakém jsou stavu-protože podle mě si každý majitel dobře vychovaného a zdravého koně ocení minimálně na 30 000,s ohledem na plemeno.

TAk to musím trochu přehodnotit.Na bazoš jsem se koukala,těch inzerátů je tam opravdu hodně,ale opravu se tam něteří na pohled slušní koníci nabízejí kolem 20 000.úplně to do mě nalilo optimismus-teď koukám tak po dvouletém,tříletém:)))

annetka napsal(a):
P.S.: A živí nás jenom mamka, nás dvě + koně, no někdy teda nic příjemného, ale dá se to zmáknout!

Díky,to potřebuju slyšet,dodává mi to odvahy:)))

annetka napsal(a):
Ahoj. Bude mi 16, mám už letos čtvrtým rokem kobylku. Koupila jsem si ji se ségrou asi JEN! po 1-2 letech zkušeností. Byl jí rok, byla to mrcha, totálně nás tahala na ohlávce. Kolikrát jsme váhali a chtěly ji prodat, když byla hodně protivná a třeba jednu z nás vykopala. Byla sama, ale skoro každý den jsme chodily na procházky s kamarádkou, která měla jen o měsíc mladšího hřebečka (co nejrychleji ho ale vykastrovala).. Byl hodný, nechal se v klidu vést a ta naše mrcha nás totálně ignorovala.. Když jsme šli kolem cizích koní, tak zastavila, nechtěla jít, snažila se zdrhnout. (taky se jí to většinou povedlo). No ale nějak jsme to zmákly, teď je z ní šikovná v květnu 5 letá kobylka, vhodná na skoky i do saní :D, taky na tůry a všechno možné. S ní můžeme zkusit v podstatě cokoli. Sem tam si zkusí, když se jí to povede, dělá to pořád, ale vždycky to nějak zmáknem. Když jsme ji ustájily ke koním, dost se zklidnila. No teď prostě mazlík.. Je to na tobě. Myslím, že bys to mohla zmáknout. S našimi kamarády nemáme problém , s časem taky ne. Všechen věnujeme koním. Jsme obě v prváku. Zvládáme. I když, jsme na to zase dvě.. Takže, hodně štěstí s vybíráním kokníka.

TAk to taky tleskám,vážně,po roce a půl zkušeností,parádaJá jsem ráda,žes mluvila o tom čase,je fajn poslouchat,jak je to v poho:)
Díky moc za příspěvek!

sabina napsal(a):
třeba ho bude mít tam, kde to dnes navštěvuje...pokud bude schopna si při problému přivolat odborníka, kterej jim ukáže směr...a poradí.... proč ne?

Jen jde o to jak to máš s penězi, rodiče, nebo se spoléhat na brigády, jde taky o to, aby jsi měla někoho v záloze, pokud se přihodí nějaké nehezké zranění, nebo tak....

tohle zvážit...a pokud jsi schopna vše koni dát...tak to zkus.

No,jak jsem psala na začátku,ještě se rozhoduji já sama,až když se naplno ujistím o tom,co chci a nashromáždím všechna fakta,důkazy:) a pro a proti,pak teprv se to dá nejspíš do běhu.Ustájko,zatím předběžné,by bylo hned ve vedlejší vesnici,sice kapku dražší,ale za výpomoc by se to nejspíš dalo trochu stáhnout:)Jinak,nachází se tam spousta lidí,co by byli schopni mi pomoct,což je pro mě nejdůležitější,a jelikož tam teď chodím jezdit soukromé koníky,se všemi se tam už i znám.

michel napsal(a):
ahoj určitě to hodně zvaž vím o čem mluvím sice nemám žádné zkušenosti z hříbaty ale nedávno jsem přišla k valachovi je mu asi 14 jediný co uměl bylo to že za sebou tahal klády. Obsedlí asi byl ale přijezdila jsem ho sama a to jen proto aby se neflákal v ohradě atd.. neuměl nic když se koval tak původní majitel dělal vše násilím a nedal ani nohu. Byl to hrozný hromotluk takže všechno jsem ho musela naučit, samozdřejmě že jsem neměla žádné zkušenosti s vychováním koně ale nějak jsme to spolu zvládli před týdnem začal konečně dávat nohy úspěch. To nejsme u konce.... Do toho vydělávám peníze a letos budu dělat maturitu fakt peklo , nestěžuji si moc mě to baví jen tím chci říc že to není sranda hlavně jsem netušila do čeho jdu pač jsem o tom nic nevěděla asi jako ty, ale kdybych si ho nevzala tak by si ho bývalí majitel teď dával k večeři. Jinak přeji hodně štěstí

mylsím,že převychovat koně se starými špatnými náviky je mnohem těžší,než s mladým,ještě nijak nezformovaným koníkem.tiše obdivuji...

kovbojka napsal(a):
Jestli chceš vědět moji skušenost tak není zrovna moc dobrá. Ve 14 jsem taky dostala hříbátko které jsem si tak nějak vyprosila. Měla jsem už svého poníka od 8 let a po něm jsem měla ještě jednu velkou kobylky..chodila jsem nějakou dobu na ranč kde jsem se hodně naučila. Jezdila jsem taky dobře..prostě jsem si tak nějak řekla že mám dost zkušeností a že hříbátko zvládnu a vychovám si ho přesně podle mých představ a budu mít skvělého kámoše...no prostě nádherný sen. Našla jsem si 10měsíčního hřebečka..opravdu krasavec a naši mi ho tedy pořídili. Stáj mám svou vlastní a tak se o koníky starám sama. Jenže už asik po 2 měsících se z toho hříbátka začalo trořit naprosto nevychované monstrum.. začal kousat, stavět se na zadní při vodění, utočil na lidi.. naprosto jsme se ho bála a do výběhu bych k němu nevlezla..jen do boxu tam se chovat naprosto vzorově..a tak nějak měsíce ubíhali..koník nabíral na váze a na síle.. více si dovoloval..pak když jsem ho chtěla dovést do ohrady a neutržit pár ran předníma kopytama jsme ho celou dobu cpala chlebem. Jediný taťka z nějak moc strach neměl a tak ho vodil místo mě..ale já se koníka stejně nechtěla vzdát a nějak jsme s polu bojovali. Ve dvou letech nám řekli až ho vykastrujem že se zklidní..a tak jsme do toho šli.. kastrace proběhla uspěšně..ale že by se koník sklidnil to se fakt říct nedalo..bylo to pořád stejné někdy i horší. Pár měsíců před třetím rokem jsem už začala pomalu jezdit.. měl více práce která ho sice moc neznavila ale už se začal lépe chovat..jen o trošku ale i tak to byl pokrok. Bála jsem se ho a jen na jeho hřbetě jsem se cítila bezpečně protože mě jen tak nesundá i když házel kozly. Pak jsem s ním o prázdninách jela na jeden ranč kde jsem se chtěla naučit lépe western protože doteď jsem jezdila jen anglii. Měla jsem to štěstí že paní se zabývala přirozenou komunikací a já se svým valáškem kterému nikdo nechtěl veřit že je valach protože se choval jak divoký hřebec začala pořádně pracovat. Ani nevím jak ale po měsící jsme od tama odjížděli každý uplně jiný..chodil za mnou jak pejsek.. nekousal..nestavěl se na zadní.. snažil se mi ve všem vyhovět.. pod sedlem totální zlatíčko..přešli jsme na bezudidlovku a já jsem konečně dosáhla svého snu..konečně mám to svoje vysněný zvířátko který mi hodně lidí závidí. Když vidím ty pohledy jak někteří čumí jaký máme s polu vztah..jak se dokážeme nádherně doplnovat a jsme jak jedno tělo. Na procházky chodí na volno.. pod sedlem někdy už nepoužívám ani nákrčák prostě si jen tak jedeme bez ničeho. Když přicházím k ohradě tak zařehtá..no prostě něco nádherného..připadám si jak ve snu a nechci se z něj probudit. Když si představím že před rokem to byl kůň který mě chtěl snad zabít tak se tomu spíš jen směju..ale už jsem se zařekla hříbě už nikdy. Bohuže život tak nepřál a mám tu další hříbě na výchovu.. jenže už vím jak na něj a teď je z kobylky která se bála lidi naprosto důvěřivý koník pro děti.. hodně práce a trpělivosti a já jsem ráda že už nedělám ty chyby co jsem dělala.
Vím je to šílený příběh..naštěstí s dobrým koncem. Né každý koník se dokáže vzepřít svému majiteli jak to dokázal ten můj..vidím okolo sebe tolik koní co se lidí bojí ale přitom radši utečou než že by se jim vzepřeli. Ten můj mi ukázal co to je vychovávat hříbě. A je mi jasné že když kolem sebe má člověk lidi co mají zkušenosti s výchovou hříbat tak to může být suprový si s mladým koníkem navázat nádherný a pevný vztah..a všem to moc přeju. Jen mi to nedalo nenapsat ten můj strašný příběh na který docela nerada vzpomínám.
Jo ale jinak musím říct že se teď musím vzdávat hodně věcí..většinou jsem z koní totálně unavená a už nemám ani chuť někam jít. Přes leto každý jezdi na prázdniny a já trčím doma a starám se o koně. Koně jsem pro mě všechno ale stratila jsem kvůli nim plno kamarádů..ale ti nejlepší zůstali. Ovšem nikdy bych neřekla že bych koně nechtěla jen proto že si nemůžu užívat tak jak všichni ostatní, naprosto mi to nevadí a většina lidí už mě bere taková jaká jsem.
Prosím hrubky nekontrolovat už skoro spím

Díky moc,věřím,že tohle musel být zezačátku opravdu boj,ale zvládnutý na jedničku.JAk už jsem psala,ráda bych si dopřála vychovaného dospěláka,ale dospělé čt je nad momentální finance:)
Díky za příspěvěk,pomohl

regata napsal(a):
Ahojki Ptáš se na radu... já bych Ti hříbátko nedoporučovala. Aby si s ním neměla pak víc starostí než radostí. Ale kdo ví třeba se mýlím a zvládla bys vše na výbornou. Nechci ti křivdit. Jenže je ti 15-náct....střední škola není žádný med, pak tě čeká maturita, třeba vysoká, kluci, kámoši, výlety. Zvládneš to? Měl by se ti kdo o koníka postarat?
Já si koně koupila v 19, taky jsem si říkala jak to bude fajn...Ale realita je trošku jiná. Učení na maturu ti zabere hafo času, pak ona zmíněná vysoká, přítel....Makám abych si na koníka vydělala, od rodiny nevidím ani halíř(ty máš to štěstí, že tě rodiče hodlají podporovat). Ano jsem ráda, že koníka mám....ale je to práce,práce a práce.
A jen tak mimochodem ta moje "hajtra" stála 22tisíc a je to šikovný a zdravý koník.
Hodně štěstí

TAk to jsi měla opravdu štěstí na majiteleJá mám pocit,že jde spíše o vzácnost
Jinak,právě proto to všechno zjišťuji,ptám se na to,jak to zvládali jiní,abych sama věděla,co mě čeká:)Tvůj příspěvek určo pomohl,díky moc

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ja som to pochopila presne ako si myslela. Moj kon je patrocny valach s PP, zdravy, vozi decka, bezproblemovy v stade. A predsa som ho za tych 1000 euro nevedela predat. Predvcerom od nas zo stajne odisla kobyla so zribatom, za 900 €(oukej, su bez PP-ma ich byvaly majitel), stoja tam minimalne dalsie 2 kone, ktore su super na rekeracne jazdenie a cena bude rovnaka. Pozerala si niekedy inzerciu? na uvodnej stranke napriklad bazosu su tri kone v cene do 25.000.To je jedna strana, jednej stranky. Takze to Tvoje niekolkorat opakovane, ze zdraveho kona za tolko nekupis az taka pravda nebude, najma nie teraz, pocas krizy...

Nic bych ti tu netvrdila,pokud bych to neměla podložené fakty.NA inzerci jsem se samozřejmě dívala,na bazoš tedy zrovna ne,plus zkušenosti od známých.Koně můžou být za 25.000,ale ani já,ani ty nemůžeme vědět,v jakém jsou stavu-protože podle mě si každý majitel dobře vychovaného a zdravého koně ocení minimálně na 30 000,s ohledem na plemeno.