Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já zase neznala slovo "ožungr". V křížovce bylo zadání "ochlasta", marně jsem si lámala hlavu, co by mohlo končit na "gr". Naštěstí jsem doluštila a vyšlo mi to tam. Teď koukám, že někde se to běžně používá, že Fikovnice. :)

Zajímavé, u nás je to ožgrunda.

Včerejší ranní venčení

Za mě určitě zaměstnat psovi hlavu. Nevím, jestli spíš tíhne k NO, tedy jestli zkusit třeba stopy, nebo by ji třeba bavilo tahání? Potřebuje se vybít, utuží to vztah. Ideálně doma většinu času jen prospat.

Já nedobré psy bez náhubku a páníčka nablízko zaháním klackem, elegantnější verze by asi byl teleskopický obušek, s tím však zatím zkušenosti nemám.

Nejjednoduší je schovat koš někam, kam nedosáhne, dát věci na lince dozadu nebo schovat. Hodit štěně někam ven mimo smečku mi přijde celkem drsné. Taky máme rotvíka, je s námi uvnitř a je to dost ocásek, nejradši mi spává na nohách. Takže nějaké rady, že nutně musí být hned teď venku, tím bych se neřídila.

Dneska bylo u nás krásné počasí na výlet

fikovnice napsal(a):
Možná tu nejste až tak dlouho...?
Mám tři kočky. Dva obyčejňáky a Elsa je MCO s PP. Nejstarší chodí na noc ven (bydlím v Brně v paneláku). Brzy ráno ještě za tmy pro něj musím jít (už cca 8 let jsem se pořádně nevyspala, pokud tedy nezaspím). A na "smluvené" znamení (cinkání klíči) přiběhne, tedy pokud zrovna nevyjede výtahem a nezazvoní na dveře bytu (jiné vlákno) .
Píšu to zde z toho důvodu, že je to asi týden, co jsem pro něj šla. On má útočiště v takové staré zahradě, dojdu k plotu a tam zacinkám klíči a jde se domů. Jenže před tím týdnem o kus dál venčila paní Pinďu a jak se můj kocour rozběhl ke vchodu, Pinďa za ním (paní jej neměla na vodítku, neměl ani košík). Kocour se schoval pod auta a přímo od dveří se obrátil a pelášil zpět do zahrady, kde byl vyděšený až do večera!!! Běžel tam opět s Pinďou v zádech. Ženská jen volala:"Pinďóóó, ke mně!" Samozřejmě nic. Já se k zahradě vrátila a lákala jsem kocoura znovu, ale ženština s Pinďou si stoupla přímo do cesty, kudy MUSÍ můj kocour projít. Trpělivě jsem čekala, když to trvalo asi 10min, tak jsem se jí slušně zeptala, zda by s Pinďou nepoodešla o kousek dál. A to spustilo lavinu:"Dovedete si představit, co se mohlo stát? Pinďu mohlo zajet auto! Vy si tady venčíte kočku a já nemohla Pinďu vůbec dohnat!" atd. atd. No, nezmohla jsem se skoro na nic . Ale zajímalo by mě, kdyby Pinďu opravdu srazilo auto, měla bych nějakou spoluvinu? To se ptám vlastně všech. Připomínám, že čoklík nebyl na vodítku a neměl ani košík. Můj kocour (celkem logicky) na kšírech chodit neumí...a projde/proběhne vždy tu nejkratší trasu ze zahrady ke vchodu paneláku.

Teď to ještě edituju: Ven chodí ten obyčejňák, kterého mám z útulku. Elsa o venek žádný zájem nejeví a prostřední kocour je zase bázlivec.

Řekla bych, že je to čistě problém té paní, podle vyhlášky musí být pes neustále pod přímým vlivem doprovázející osoby. A musí mít buď vodítko nebo košík.

U nás na ulici venčí pán kočku na flexině, i po stromech ji nechává šplhat

Dneska na Palačák