
kovarira
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 20. 7. 2018 10:30:03
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Zdravím, obavy jsou zbytečné. Byl u nás, už je to nějaký rok zpět. Známá má problémového koně, co si nenechá šáhnout do huby. No a pan Dušek úplně v klídku, bez sedace, mu zuby udělal. Koníkům povídá a zpívá jim, je to zvláštní, ale jako by věděli, že jim neublíží No a jako zvědaví majitelé jsme byli celou dobu přítomni a taky v pohodě. Normálně jsme si s ním povídali, ptali se ho na to, co nás zajímalo. Takže za mě prostě špička a krom toho, on má certifikáty ze Švícarska, není doktor, ale opravdu umí.
Já sedlo mám na krátkého a kulatého koně, kostra na míru. Sice jsem čekala něco přes dva měs, ale stálo to za to. Sedlo je super a skvěle sedí, nepřetáčí se ani při nasedání. Doporučuju
Jsem zadavatelka. Pan Dušek u nás byl, všechny koně naprosto v klidu. I nerváci to v pohodě zvládli a bez sedace trhal vlčáky, bylo to tak rychlé, že kůn to ani nezaregistroval. Naprostá spokojenost a za dva roky ho zavoláme zase Je to profík, velmi příjemné jednání s lidma i konma.
Přemýšlím o zakoupení koně, který prodělal schvácení kopyta. Je to qh a chtěla bych ho pouze na rekreaci. Protože nemám s tímto tématem zkušenosti, chtěla bych se poradit a poptat, zda vůbec koně kupovat a jaká jsou rizika ? Kopyto je prý zaléčené, ale nevím z jakého důvodu ke schvácení došlo. Děkuji za názory a rady.
kovarira
napsal(a):
Zdravím já sice nehledám koně, toho mám, ale ráda bych věděla nějaké info z jeho minulosti. Je to 9letý valach, údajně kříženec Lipicán X Appa. Jmenuje se Angel, původně snad z Jižních Čech. Tak, jestli ho náhodou někdo nezná
Ještě doplním info : Původním majitelem byl Mgr. Roman Gronský z Újezdu, České Budějovice a druhá majitelka byla Brindová Veronika ze Sedlčan. Tak pokud je znáte, nebo tohoto koníka znáte z dob, kdy tam byl, napište. Moc díky za každé info.
shadow1
napsal(a):
Hledám valacha typu ČT, narozen 5.6.2000, původ neznámý. Vybělující šiml, pravá zadní nad korunku bílá, jizva zevnitř v oblasti hlezna, výžeh hůře čitelný, výška cca 170. Jmenuje se Lump, ale bohužel už může mít i jiné jméno. Byl prodán dne 10.2.2009 kvůli jeho zdravotním problémům do volného ustájení jedné slečně do vesnice Chýnov, okr. Tábor. Bohužel slečna v prosinci téhož roku koně přeprodala neznámo kam a od té doby o něm nemám žádné informace. Jinak koník byl dobře westernově přiježděn, ovládal práci ze země včetně cirkusových kousků. Na ježdění i ošetřování spíše pro zkušené. Za každé info všem děkuji, koník byl opravdu srdeční záležitost.
Neznáte ho někdo?
Zdravím já sice nehledám koně, toho mám, ale ráda bych věděla nějaké info z jeho minulosti. Je to 9letý valach, údajně kříženec Lipicán X Appa. Jmenuje se Angel, původně snad z Jižních Čech. Tak, jestli ho náhodou někdo nezná
Je to pěkně napsané a máte pravdu já jsem nejistá, vím o tom a proto mám obavy vyjet. Ne, že bych nikdy sama s ním nejela. Přesvědčila jsem sama sebe a vyrazila jsem několikrát. Jen na krátkou trasu a krokem, abych byla klidná, pak jsme i klusali. Koně to ale na delší projížďce jen v kroku nebaví, začne pak klepat hlavou a nudí se. Jde především o mě, mám jakýsi blok a vždycky mi trvá dlouho, než se rozhoupu a jedu.
Pokud má někdo dobrého koně a je dobrý jezdec, tak to asi řešit nemusí. Nemá mít z čeho strach Já jsem začala znovu jezdit po opravdu dlouhé době a prostě jsem se změnila, už to není, jako když jsem byla holka a vůbec jsem neřešila, že by se mohlo něco stát a tak. Jo závidim, když si někdo v klidu vyjede a užije si to jen on a kůn. No, já s tím válčim, vzdát to nechci, doufám, že to nějak prolomím. Chtělo by to co nejvíce jezdit ven zatím v doprovodu a pak začít i sama. Jenže lehko se to říká, ale s rodinou a prací se těžko hledá čas tak, aby to vyhovovalo i druhému jezdci. Jenom mě zajímalo, jestli mám ten problém jen já, nebo je nás třeba víc. Jak se s tím kdo vyrovnává.
Pokud má někdo dobrého koně a je dobrý jezdec, tak to asi řešit nemusí. Nemá mít z čeho strach Já jsem začala znovu jezdit po opravdu dlouhé době a prostě jsem se změnila, už to není, jako když jsem byla holka a vůbec jsem neřešila, že by se mohlo něco stát a tak. Jo závidim, když si někdo v klidu vyjede a užije si to jen on a kůn. No, já s tím válčim, vzdát to nechci, doufám, že to nějak prolomím. Chtělo by to co nejvíce jezdit ven zatím v doprovodu a pak začít i sama. Jenže lehko se to říká, ale s rodinou a prací se těžko hledá čas tak, aby to vyhovovalo i druhému jezdci. Jenom mě zajímalo, jestli mám ten problém jen já, nebo je nás třeba víc. Jak se s tím kdo vyrovnává.
Ano je to prostě jiné. Můj koník není zlej, ale nebyl asi dobře přiježděn a tak je venku sám nejistý. S druhým koněm naprosto v pohodě. A protože vím, že není venku sám 100%, tak si moc nevěřim. Pokud jedu s někým dalším, tak sice před vyjížďkou jsem lehce nervozní, ale to opadne, hned jak na koně sednu a vyrazíme. Je to o pocit, že nejedu sama, ikdyž stát se může cokoli i ve dvou, jenže to je jiné. Ten kůn je taky klidný a v pohodě a ikdyž se třeba leknou zvířete v lese, tak to není žádná hrůza. Třeba trochu uskočí a pohoda. Jen je škoda, že těch možností, jet s někým druhým je hrozně málo.
No, já jsem si kupovala koně v 34 letech a už jsem měla malé dítě. Dá se to zvládnout, pokud je koník ustájený s více koníkama a nejste na to sama. Já jsem si sehnala ještě holčinu, která se semnou střídá a pomáhá mi toho mého jezdit. Můžu odjet i na dovolenou a vím, že o koníka bude postaráno a nebude strádat. Je fakt, že je lepší si koně pořídit svobodná, bezdětná, je více času a člověk se o sebe tolik nebojí. Já mám s tímhle problém, už se víc bojím, přemýšlím hodně dopředu. To taky není dobré. No, ale nevzdávám to
nikus
napsal(a):
naprosto s Vámi souhlasím. Je hezké, že každý peskuje za křížení qh, ale kolik lidí se může pochlubit opravdu kvalitní kobylou A1/1. Támhle strejdovi z horní dolní bude nějaká stát, tak ji připustí, vydělá a vyjde ze všeho s čistým štítem. Pak ti ostatní, co mají doma třeba pěkně stavěné čt, pustí pro vlastní potřebu, ale stejně jsou pomalu za kacíře. My jsme ten samý případ, na papírového qh si musím ještě pár let počkat, ale stádo nám stárne a my chtěli mladou krev na turistiku pro manžela. tak jsme připustili naší kobylu čt, dle našeho úsudku a úsudku hodnocení ze zápisu do plemenné knihy pěkně stavěnou, drobnější, žádný přerostlý krkatý obdélník, hřebcem qh, nikdo se o tom nesměl dozvědět, veterináři jsme museli zalhat, bylo to trapné. Výsledkem je opravdu povedená kobylka, která nikdy nepůjde z domu a jsme všichni zvědaví, co se nám z ní za pár let vyloupne.
Pěkná, at se vyloupne