Pandora22 napsal(a):
Zdravím
Poprosím o rady
Ujala jsme se králíčka ze špatných podmínek je mu cca rok a půl a je to vykastrovaný sameček.
Majitelka králíčka koupala a nejspíš ho "mlátila". Králíček se strašně boji a je schopný i zaútočit a kousnout.
Mám ho teprve třetí den a ráda bych ho naučila aby se lidské ruky nebál.
Myslíte že když si posadím vedle klece s pamlsky a budu se mu věnovat zlepší se ?

Dobrý den, osobní zkušenost se zvířátkem ze špatných podmínek nemám, ale brala bych selským rozumem, že je-li zvíře 1,5 roku života v nevhodných podmínkách, pak pochopit, že člověk není zdroj zla, bude trvat měsíce. Nemůžete čekat zázraky - klidný hlas, milý úsměv ;-) , pamlsky,... a králíček přiběhne a začne vás do pár desítek minut olizovat. Toto bude o běhu na dlouhou trať a trpělivosti.

Nnnnn napsal(a):
Dobrý den, prosím o radu. Mám dvě samičky (kralicky), vychází spolu úplně normálně… občas stále ta jedna skáče na druhou, jako při styku… jsem si ale stoprocentně jistá, ze je holka. Byla jsem s ni i na veterině a tvrdili to samé… já jen zda je to normální… nebo co s tou kravkou je🤦🏽‍♀️😂 děkuji

Je to jednak o postavení, ale hlavně o říji. Kdykoliv má jedna z dvojice říji, pak naskakuje. Což dělá i mnoho samic před pářením samci. Takže dvě samice v reprodukčním věku od jara do podzimu na sebe bez březostí budou naskakovat skoro pořád některá...

michaelmk napsal(a):
Dobrý den,

přicházím pro radu, ohledně soužití 2 králíčků v jedné kleci.

Momentálně máme s přítelkyní zakrslého králíčka kluka, a plánujeme v nejbližší době pořídit i druhého, ale beránka.
Taky kluka a oba nejsou kastrovaní.

Je možné mít tyto 2 králíčky pohromadě, nebo je potřeba je nechat oba vykastrovat. Někde jsem toto četl, takže si nejsem jist. Protože ve zverimexu je taky nemají kastrované, a vypadá že dokážou být pohromadě i ve třech.

Mockrát všem děkuji za pomoc

Jestli nejste ochotni (prostorem, finančně i časem) a schopni mít celý život králíky případně oddělené, pak dalšího nepořizujte samce! Když soužití nedopadne, je nutné počítat s celoživotním paralelním chovem, ale ne chovem dvojice. Jestli chcete dvojici, pak k dospělému kastrátovi pořiďte dospělou kastrovanou samici, tam sice též musíte začít na 2 klecích, ale je velmi pravděpodobné, že se vám časem podaří hladké soužití spolu.

Any111111 napsal(a):
Ahoj všem, mám dotaz. Máme skoro 3 leteho zakrslé beranka a 2 týdny zpět jsme mu pořídili samce kamarada který má už 1 rok a pul. Ani jeden nebyl kastrovany, takže týden zpět šli ona ve stejný den. 3 lety beránek beha po celé mistnosti máme 1+1, a nový dostal ohradku aby měl soukromí. Každopádně půlka ohradky je odkryta aby si na sebe zacli zvykat, takže vidí někdy na sebe z určitých úhlu. Ten nás 3 lety někdy chodi kolem a cucha a je zvědavý, ale nový po nem vždy vystartuje a kouše ho… nemáte nějaký tip, jak odstranit agresi, jak je sblížit apod…? (Jinak ten nový má skoro 5kg) je to střední plemeno) takže jak jsem někde četla, ze někdy stačí ať se pobijou a dobrý. Z toho mám obavy protože by ho mohl zmordovat😄. Dekuji za rady

Myslet si, že dva dospělí samci, kteří nebyli zvyklí žít ve skupině s jiným samcem (což samo o sobě není moc reálná varianta bez úrazů...), že si na sebe zvyknou, to je dost idealistická vize. Troufla bych si říci i nemožné. Když přidáte popsaný váhový nepoměr, pak dle mého šance = 0. Pochopitelně jediná cesta je postupné zvykání si na sebe, které bude na týdny resp. měsíce, kdy je nutné (!) zabránit reálnému fyzickému kontaktu - i přes ohrádku lze způsobit natržení čenichu, pysku,... Jestliže ještě nový a mladší má tak drtivou fyzickou převahu, pak soužití spolu vidím jako nesmysl.

Sarah7777 napsal(a):
Ahoj.

Pár dní zpět jsme si dovezli 2.5 měsíční štěňátko shiba inu. Jsem zkušenější pejskař, tak jsem se moc nebála do tohoto plemene jít. Sním o něm roky, povahu a vše jsem měla nastudováno. Měla jsem jako teenager Jack Russella a do teď mám už 11 letého labradora, který je na baráku s rodiči,kde jsme byli od malička a já se odstěhovala.
První dny stesk,plakala trepala, nechtěla jíst ani pít. Venku stála a nic nedělala.
Jasný stesk, musí to přejít.
Spíš by mne zajímaly nějaké rady zkušených pejskaru shiba inu. Doma si už zvykla, je to teprve 4 den, takže neočekávám zázraky, už sama jí i pije z misky,z venku jde automaticky do pelíšku a postupně očichává byt. Vždy si během dne výhradním hodinu na hraní,a hodinu na mazlení. Ven chodím 6x denně.
Ten problém není doma,ale venku. Když ji vezmu ven na rukou,tak se třepe, bojí se. Samozřejmě, cizí nové zvuky, nové prostředí. Je krásně už naučená čůrat a kakat venku. Doma to neudělala ani jednou.
Občas se venku sklidí a běhá si všude, pak si sedne a třepe se. Četla jsem články kde bylo, že ji mám ignorovat a neutesovat,aby vedela,ze je to běžná věc. Ačkoli jsem vychovala dva psy, tak tohle chování venku neznám, vždy mi štěňata venku Litala jak zběsilé a těšili se ven. Proto bych prosila nějaké rady,jak ji to zpříjemnit, dát jí čas a chodit ještě častěji,co hodinu na pár minut? Nechce se ani nechat na vodítku. Když ji jemne zatáhnu aby šla ke mě, brání se.
Vím, že je ještě dlouhá cesta si dostat její důvěru a aby byla doma víc otevřenější a cítila se bezpečně. Dokonce už spí na boku, takže nějaký pocit bezpečí už tam je.
Každopádně chci aby si venek užívala a neměla z toho trauma.
Děkuji za každou radu.
♥️ Sára

Napadá mě otázka: jak dobře "venku" od chovatele znala? Není náhodou třeba čistě vnitřní odchov, který se dost možná ven nikdy v životě nedostal? Dnes je možné vše... tak se ptám, jak dobře chovatele znáte a víte o podmínkách, kde zatím celý život byla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zakrslé králíky chovatelé čistokrevných zakrslíků,chovají normálně venku v králíkárně.Ale to jsou králíci s rodokmenem ČSCH a ne množka s výpisem předků.

Jsem "množka s výpisem předků" neboť chovám minilopy (importované z Anglie od chovatelů úspěšných na tamních výstavách!), kteří zde nejsou uznaným plemenem. A světe div se i já mám část svého chovu normálně venku v králíkárnách.

Pro zadavatelku: většina plemen nemá s plně venkovním chovem problém, jsou-li kotce správně umístěné, dobře dimenzované (plná závětrná část kotce), správně nastlané apod. Samozřejmě mohou být výjimky v případě tradičních tuhých zim. Vím, že třeba králíci se saténovou srstí mohou být díky struktuře srsti citlivější.

Ladass napsal(a):
Mini beránkové
Chovatelská stanice
zakrslých beránků Minilop & Rex Olomouc

792 438 980

minilops@email.cz je to množirna a adresa není Olomouc ale Daskabát 25!!!!prosím všechny co mají odni objednaného králíčka ad zváží a pořádně si přečtou o této adrese paní je mnozí a víc než zdraví králíčku ji zajímají jen peníze!!!!

Tato informace je známá již několik let! Existuje hodně diskusí a příspěvků v různých králičích skupinách, kde na paní resp. "adresu" varují. Bohužel stále je příliš mnoho lidí, kteří před pořízením zvířete vydají pouze minimální úsilí - najdou pouze inzerát a to jim stačí. Tito lidé jsou pak tou žádanou poptávkou, která podobným chovům zajišťuje dlouhodobý odbyt bez ohledu na známou (!) špatnou reputaci. A je-li odbyt, pak je zisk a pak chov jede stále dál... Takže byť chovatel je dobytek, tak jeho existenci živí a dále udržují lehkovážní kupující :-(

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
v podstatě vám to řekne, jestli je ten kreatinin fakt z ledvin, nebo jestli je to artefakt daný třeba tou masitou stravou.

pokud je to artefakt, není třeba to řešit.

pokud jsou to ledviny, pak se bavíme o chronickém selhávači, který má 70% funkce ledvin pryč a pak se s tím musí zacházet podle toho.

Plán s paní doktorkou byl nechat SDMA až na další odběry cca s jarem, ale nahlodáváte mě, zní to logicky, byť masový je pes od prvního dne u nás a před operací měl kreatinin 60, takže příčinu ve stravě asi hledat nelze, byť kdo ví.

No po Novém roce asi zavolám na objednání k odběru pro SDMA, byť stejně se z velké části držím ledvinové stravy, tak poslední týdny jsem dělala ústupky kvůli zpestření a s vědomím, že hodnoty se zlepšovaly a pes očividně skvěle prospívá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nechala bych změřit SDMA.

Ano s tím paní doktorka též při další krvi počítá. V listopadu ani nyní se SDMA nedělalo.

Omlouvám se za chybičku, v listopadovém příspěvku jsem kreatinin uvedla 110, ale měla jsem v hlavě chybně výsledky, na které jsem nekoukala. V listopadu bylo 130, tak pro pořádek :-)

Pro ty, kteří náš příběh sledovali nebo pro ty, kterým by se mohl hodit v budoucnu.

Pesan je nyní 3 měsíce od operace kýly, po které mu selhaly ledviny. Klinicky je z něj temperamentní, veselé a přiměřeně žravé štěně, resp. již takřka roční teenager. Při nástupu na operaci 55 kg, po ukončení léčby resp. "reversu" 48,5 kg a nyní 59 kg. Psisko zraje před očima - mohutní mu nohy i celkově, srst ve skvělé kondici a energie na rozdávání. Žravý přímo není, ale oblíbené věci baští s chutí a v dostatečném množství. Pohybové obtíže, které byly na začátku všeho (rtg kvůli opakovanému kulhání, u kterého se rovnou v narkóze zavírala vrozená kýla), začínáme zkoušet zlepšit dornovou metodou.

Dnešní výsledky krve - naprosto vše v normě! Fosfor, červené krvinky, cholesterol, bílkovina v moči,... dokonce i močovina dnes hodnota 8 a kousek :-) Bohužel ideální ještě není kreatinin, který z listopadové kontroly 130 je pořád v zásadě stejný. Příčinu nevíme. Týden před odběrem absolvoval první velké ošetření dornovou metodou a dva dny před odběrem měl na návštěvě několik hodin řádění na dvoře s druhým teenagerem. Do krmení jsem začala dávat i hovězí a vepřové maso s vnitřnostmi (hrubomletý mix) na ochucení, drůbeží mletiny ho moc neberou, už žere i s přílohou, tak aby ho to více lákalo, přidávala jsem třeba 1/4 červeného masa. Jinak stále základ drůbež, hovězí neprané dršťky.

Kdyby měl někdo nápad nebo zkušenost se zvýšením kreatininem, budu ráda, když se podělí.

Blekinka napsal(a):
Děkuji moc, na tu mushgo jsem taky koukala a biothane jsem měla taky v merku, tam se jen bojím jestli nebude v ruce prokluzovat. Děkuji moc všem za příspěvky.

Pro vás asi bude má rada mimo mísu, ale pro hledání ruce bezpečné stopovačce v zásadě čistě na venčení, je tou nejlepší volbou lonže na koně :-) Ty se totiž dělají i vyloženě měkké. Daní samozřejmě je fakt, že jsou velmi objemné. Ale pro hledače verze na nepouštitelné psy, kteří chtějí zabránit spálení svých rukou, doporučuji verze v tomto duchu https://www.equivet.cz/cs/eshop/pro-kone/lonzovani-bice/lonze/lonz-mekka-s-otocnou-karabinou-38768.html

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji všem, tak já jim dám zítra ještě šanci s hodně horkou vodou. Dneska byli celý den na sněhu, ale kolik toho vypili a kolik vyhrabal těžko říct...

Také nerozumím, proč "hodně horkou vodu", to nemá logiku. Žádné zvíře v zimě nepotřebuje non-stop pít. Takže dát ráno a večer vlahou vodu není velký problém a zvířeti 100 % vydrží několik desítek minut nezamrzlá, takže se napije. Pít horkou / teplou vodu určitě není přirozené. Také jsem kdesi četla, že čím teplejší, tím rychleji posléze dochází ke změně teploty a zamrznutí. Nevím, nakolik je to pravda, fyziku nesnáším... A sama jsem nikdy horkou ani teplou nedávala, vždy v zásadě v pokojové teplotě tzn. 20-25°C. Stejně člověk musí 1-2x za den chodit krmit, takže dát místo sněhu vodu je rozhodně rozumnější verze ;-)

Baru555 napsal(a):
Zdravim, chci se zeptat, jestli někdo neřešil podobný problém… Prosím, žádám o radu, nechci tu číst jak jsme hrozní apod, bohužel to vim…
Máme od známé fenku borderky. Jsou ji dva roky. Vzali jsme si ji jako stěně, když jsme ještě ani děti neměli v plánu. Bohuzel, jsme se přestěhovali a to byl pro ni první šok. Veškerý výcvik byl najednou tentam a začala být nevychovaná, přesto že povely sedni lehni a další udělá, děla proste naschvaly. No potom přišlo najednou těhotenství a mimco. Teď máme male miminko a s feneckou je to mazec. Jednou za tři dny nam posere a pochcije celou jidelnu a kuchyň - ví ze nesmi, jakmile to udělá, zklopi ocas a běží jinam, jakoze nic… malyho se teda docela boji, i kdyznjsem zkoušela mu do ruky davat tyčinky aby ji jakoby dal a furt ocuchavat apod.nejde to ale cely den, protože ji musím mít od nás oddělenou, jinak leze po posteli, gauci, a na malyho by skočila, protože jen vedle nej si nevydrží lehnout… no a do toho jsem ji tenkrát naučila ze je přes den venku, kde jsme s ni vždy cely den byli a na noc jde dovnitr což je děs, protože teď s ni zkratka nezvladam být ani pul dne venku, a muž se ji muze věnovat tak par hodin denně, ja s ni blbu cvicim apod az pak doma... no a do toho mame od ni dirami rozbombardovany dvůr a když ji mám umyvat na doma ve sprše, tak je komplet od hlavy k pate od bahna a to nejde ji mýt, protože bych za chvíli ucpala trubky kamínky. Jsem z toho teď na mrtvici a nevím co dělat, protože mi aktuálně vystačí za dvě mala mimina... Zkusím vše na co budu mít síly, ale fakt nevím co delat.
Muž je z toho jejího vyprazdňování doma atd tak naštvaný ze ji chce nechat venku i přes noc nonstop a ze ji tak naučime proste. Jenze ja se bojím, ze ona je tak nadšena když je tady u krbu s námi, ze bude trpět… Klidne bych ji zkusila naučit jen na doma s prochazkami, aby byla furt s námi, ale ona je fakt akční a miluje celodenní blbnutí na zahradě nejen s námi, ale i ptaky, návštěvami apod. Doma je to na ni malý a ani na procházce se podle me nevyblbne tak jako na naši mega zahradě…a proste nevim jestli bych ji naucila byt víc v klidu a nedělat naschvaly. Nebo jsme si říkali nechávat venku a na noc brát jen do chodby. ale to podle me bude rvat ze chce za námi… no a nebo co vrta hlavou me, jestli by jinde nebyla šťastnější… ale uprime nevim jestli bych to zvládla… bojím se ze ne. A muž taky ne. My ji fakt milujem ❤️ Ale je mi ji hrozne líto… proste poučení, příště přemýšlet X let do predu no… me nenapadlo, ze dítě přijde tak brzy a ze to bhde tak zle snášet…. Takže asi tak 😕 Nemate nejake rady, jak to společně zvládnout aby ona ani my (aspoň casem ) tak netrpěli?

No nejsem odborník na borderky, ale bohužel osobně nevidím cestu, která by vám zajistila harmonické soužití v podmínkách, které máte a můžete nabízet. Fena je věkem dospívající jedinec extrémně akčního resp. plemene náročného na zaměstnání. Jestliže jste ji nezaměstnávali systematicky před mimčem, nemáte tedy zajetou a reálnou cestu, kde fena vydávala dostatek psychické i fyzické energie, pak si nemyslím, že tu cestu dokážete nyní nalézt. Vím, co člověku vezme sil první miminko, takže dobré rady, jak fenu vybít, když nemáte energii ani sama často vysvléct pyžamo, to je prostě nereálné. Také nereálné je čekat, že fena "pochopí" vaše pravidla, ona by jistě ráda, ale je to jako chtít po plnokrevném dostihovém mladém koni, aby byl spokojený a nedestrukční na zahradě u rodinného domku. To prostě nikdy fungovat nebude a dovede to do blázince vás, fenu nebo vás obě. Ano podcenili jste to, ale asi mnohem dříve, než přišlo mimčo. Jestli ovšem nejste rozhodnutá a schopná nyní věnovat feně hodiny času denně a moře vaší energie, pak hledejte feně RYCHLE nový domov, dokud to není ještě úplně neurotický uzlíček nervů s hromadou zlozvyků.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jste úžasní, skvělí !!!

No občas si říkám, zda nejsem cvok, když si každý den chystám obvyklou dávku desítek různých "pilulek". Pravda, že vše jsou jen různé doplňky, vitamíny, přírodní podpůrné látky apod. Ale sbírka to je jako pro průměrný domov důchodců. Vlastně ani nevím, zda je zlepšení díky tomu, s pomocí toho nebo prostě čistě přirozeným vývojem událostí. Jsem spokojená, že vše má tento směr, tak radši nic měnit zatím nechci.

fikovnice napsal(a):
Já už téměř nevěřila...proto ta Vaše info třeba o pesanově vitalitě je prostě úžasná!

Nyní bych poznala pouze já, že to není naše psisko o 2 měsíce zpět. A poznám to jen na té žravosti - nejí dost věcí, které dřív měl moc rád. Další mu ani dávat nezkouším (červená svalovina + vnitřnosti).

Stále dáváme podpůrné doplňky: vitamin C, Pangamin, Probiovet, Cytovet, houbu ganoderma, petmin (minerální doplněk), bachovy kapky. Nyní přejdeme z ganodermy na TCM 171.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak jste na tom? Moc držíme palce.

Aktuální situace u nás (pro ty, kteří náš příběh sledovali nebo pro někoho v budoucnu). Pesan je měsíc po ukončení snah o léčení na veterinách a 1,5 měsíce od diagnostikování selhání ledvin po banální operaci.

Poslední odběr krve byl po 5 dnech po příjezdu z veterin, hodnoty byly 208 kreatin a 25 urea. Po měsíci hodnoty 130 kreatin a 11 urea, sono ukazuje zastřený přechod kůra, dřeň (při hospitalizacích byl zcela vymizelý), pánvičky samozřejmě stále zvětšené.

Chuť k jídlu zůstává stejná - s chutí žere to, co si vybral jako jedlé. Stále to nejsou přílohy v žádné formě, žádná zelenina, ovoce jen výjimečně. Základem jsou neprané zelené dršťky s natráveninou, k nim kuřecí krky, někdy kus kuřecího stehna s kůží, králík kusy (maso na kosti), vepřové a hovězí chrupavky, drobné rybky (šproty), vepřové hrtany, podmáslí, dle chuti ledvinové granule.

Chuť k životu = dělová koule, v rámci zahrady a stodoly likviduje i ty nejnemožnější věci (z auta odkousal nápis "peugeot", z vleku za auto na zahradě rozkousal světla apod.). Bohužel stále řešíme pohybové potíže, ztuhlost, vázaný pohyb, kulhání,... prostě to, proč se na začátku šlo do narkózy a v ní rtg plus "malý zákrok" plánovaná kýla.

Jinak kondice před operací a po propuštění z veterin byl pes dole o 6 kg, aktuálně je zpět na původní váze před operací, takže tělo nejen funguje, ale i si střádá, že nabírá.

Co bude dál pořád nevíme, ale pořád si užíváme radost, že očividně šance je mít budoucnost.

janaa napsal(a):
Zrovna dneska jsem si na vás vzpomněla, zda se ozvete. To jsou super zprávy. Jen mě ještě napadlo,dělaly se mu testy na klíšťové nemoci? Jinak držím palce,ať uzdravování pokračuje

Upřímně? Já už nevím... Žiju v pocitu, že jsem tuto verzi řešila (už nevím, zda na první, či druhé veterině) a na dotaz mi bylo zodpovězeno, že to již nemá smysl, neboť nasazená atb by již výsledek zkreslila nebo znemožnila určit. Aktuálně čekáme na krev z Německa s ohledem na autoimunitní možnosti jako lupus nebo nějaké formy artritidy, jestli jsem správně pochopila paní doktorku.

Aktuální situace u nás (pro ty, kteří náš příběh sledovali nebo pro někoho v budoucnu). Pesan je měsíc po ukončení snah o léčení na veterinách a 1,5 měsíce od diagnostikování selhání ledvin po banální operaci.

Poslední odběr krve byl po 5 dnech po příjezdu z veterin, hodnoty byly 208 kreatin a 25 urea. Dnes hodnoty 130 kreatin a 11 urea, sono ukazuje zastřený přechod kůra, dřeň (při hospitalizacích byl zcela vymizelý), pánvičky samozřejmě stále zvětšené.

Chuť k jídlu zůstává stejná - s chutí žere to, co si vybral jako jedlé. Stále to nejsou přílohy v žádné formě, žádná zelenina, ovoce jen výjimečně. Základem jsou neprané zelené dršťky s natráveninou, k nim kuřecí krky, někdy kus kuřecího stehna s kůží, králík kusy (maso na kosti), vepřové a hovězí chrupavky, drobné rybky (šproty), vepřové hrtany, podmáslí, dle chuti ledvinové granule.

Chuť k životu = dělová koule, v rámci zahrady a stodoly likviduje i ty nejnemožnější věci (z auta odkousal nápis "peugeot", z vleku za auto na zahradě rozkousal světla apod.). Bohužel stále řešíme pohybové potíže, ztuhlost, vázaný pohyb, kulhání,... prostě to, proč se na začátku šlo do narkózy a v ní rtg plus "malý zákrok" plánovaná kýla.

Jinak kondice před operací a po propuštění z veterin byl pes dole o 6 kg, aktuálně je zpět na původní váze před operací, takže tělo nejen funguje, ale i si střádá, že nabírá.

Co bude dál pořád nevíme, ale pořád si užíváme radost, že očividně šance je mít budoucnost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Telefonní rady jsou určitě skvěle placené. Nejvíc. Někdo "můžete mi poradit". Já "moje hodina je pětikilo pryč". Jsou lidé, co to dělají normálně už tři roky, jsem se dnes dívala, odkud to jméno znám, a vůbec jim to nepřijde blbé. A zkuste jim položit telefon nebo neodepsat.
Před dvaceti lety to bylo hodně takto, ale jsme neměli tolik psů a lidí.

Mě teda tady to "bez léků a doplňků na fosfor" dostalo. Jako že buď se zlepší, nebo umře. Co to je?
Myslela jsem, že je to pořešené a hledá se jen nějaká domácí dieta. Mohli dát aspoň tu kapačku domů. Stejně to moc nechápu... dvě veteriny tohle?
Nemůže dojet někdo domů?

No první veterina nasadila kortikoidy, že buď ty něco udělají, nebo není co dělat, protože nechápou, proč na léčbu kapačkami adekvátně nereaguje. Odcházeli jsme od nich pak na jinou kliniku, tak neměli důvod něco nám dávat s sebou.

Druhá klinika, mnohem větší..., nás pak propustila zcela bez ničeho, ani atb, která v té době podávali na zánět v močové soustavě.

Kapačky jely 10 dní a hodnoty šly opakovaně dolů a zase nahoru. Takže sama jsem v nich už neviděla laicky žádný smysl, vyžadovat je. Pejska jsem si brala opravdu v takovém klinickém stavu, že to bylo buď (zázrak) nebo konec, protože o moc horší na pohled už prostě být nešlo.

A jak jsem psala, po vysazení kapaček a veškeré léčby se hodnoty proti odchodu z veteriny zhoršily, ale velmi málo. A klinický stav se zlepšil o 1000 %