pepa napsal(a):
Tak to jsem na jednu strana ráda, že nejsem sama, které se to stalo ...

Tak mě se to stalo tak, že chovám hady v teráriích se šoupačkami a ona ta škvíra mezi sky byla taková, že mláďata se byla schopna protáhnout skrz. Tak jsem mezi skla vložil poskládaný papír a přelepil páskou. Jenže papír nebyl dostatečně dlouhý, had se pod něj dostal a pak se na 1/3 těla přilepil na pásku. Dneska už si dávám setsakramentský pozor, aby byl papír po celé délce štěrbiny.

pepa napsal(a):
Lékařský lihobenzin nebyl doma k mání, tak jsem zkusila olej a je to! V týdnu dostane za odměnu nažrat a doufám, že jí nenapadne dělat podobné kousky znovu.

Těm, co se taky podařilo něco podobného, si určitou dokáží představit, co to je obsluhovat mastnýma rukama mastného hada.

Ve finále nemá smysl propadat panice- Jak všichni víme, had se pravidelně svléká a to ne jen když povyrostl, ale také v okamžiku, kdy má parazity a jiné potíže spojené s kůží. Něco podobného se mi kdysi taky stalo, navíc v trochu horším provedení, kdy se mi had přiepil na takovou tu stříbrnošedou Tesa pásku. Nepomohlo nic, ale nakonec do 2 týdku byl had svlečený a bez potíží.

kamalka napsal(a):
Ahoj ve spolek, chtěla bych se zeptat na rady a zkušenosti s vlastní stavbou pozadí terárka. Dělala jsem ho jenom pomocí lepidla na dlaždičky a v jedné knize se píše, že je potřeba to po zaschnutí ještě něčím natřít v jiné to zas zdůrazněné není. Tak si nějak nejsem jistá, jestli tedy vydrží tenhle materiál vlhké prostředí? Mám to pro Eublephary takže tak moc vlhko tam zase nebude,ale když si vezmu že takové ty šmouhance co člověk nadělá na okolní sklo při tvorbě toho pozdí se pak daj odstranit celkem snadno mokrým hadrem, tak se bojím, aby mi ta část co bude trvale v tom vlhčím substrátu nějak nezměkla nebo nevím. Na druhou stranu už jsem do toho všeho vrazila dost peněz a už teď dřu bídu s nouzí, takže se mi nechce kupovat třeba balakryl za kolik stovek, jen tak pro sichr. Tak se chci zeptat, jestli někdo máte konkrétní zkušenost a víte jestli je to skutečně nutné nebo ne.

předem moc moc díky

Mám v terárijích pozadí z lepidla na kachličky a ničím jsem je nenatíral. Takhle už fungují cca 4-5 let a vše bez problémů a to i v teráriích s větší vlhkostí.

felzumik napsal(a):
www.reptiland.blog.cz .... ale berte to s rezervou

www.terarista.com

usak napsal(a):
No mě se jedná o to, že mám zařízení 9 / 9m. Na každé straně řadu volier a středem mezeru 3 m. Instalovat nad každou volieru jedno světlo když nejmenší je 1/2/2,5 m (š/v/d) je asi opravdu nesmysl, když ani nevěřím, že pták by si zrovna sedl přímo ke světlu aby na něj něco mohlo zářit. Prodejci zářivek uvádějí vzdálenost do 2 m, tedy těch přímo pro ptáky, ale jejich informace se tak nějak dost rozcházejí a právě, že se mi jedná o to aby pták byl schopen přijímat D vitamín a to bez UV nejde. Celkově mám chovné zařízení prosvětlené dostatečně, ale vždy přes sklo a to je v tomto případě k ničemu.

Pak zvolte spíše ze skupiny UVB výbojek. Ty mají nekolikanásobně větší účinnost, ale tam je třeba si dát pozor na popálení. Například u OSRAM Vitaluxky 300W je dlouhodobé záření rizikem. Normálně si můžete spálit pokožku jako od sluníčka.

k abel napsal(a):
. . . co by,nic ,počítám "ojra" a snažím se si dobře ustlat máš něco proti?přidám pár smajlíků,když se ti tak líbí
. . . omlouvám se všem ostatním,říká se že moudřejší ustoupí,no já nejsem dost moudrej,ale už mě to nebaví,tak toho raději nechám.Jak jsem již jednou napsal,ani nevím kde : "Proč vykládat volovi o neděli,když jde v sobotu na porážku."

Už je tady celá ta diskuze neuvěřitelně trapná.

jetmar napsal(a):
To jistě respektuji jako názor a přeji vám aby jste měl ty prachy narvat do čeho.
To myslím bez ironie a upřímě.

Přiznám se, že jsem celou záležitost bedlivě sledoval. Bohužel musím říct, že kolem vzniklo mnoho dobrého, tudíž lidé se spojili za dobrou věc, byli ochotni něco dělat. Na druhou stranu kolem vznikla i nekontrolovaná hysterie a někteří šířili své výklady zákona, které se vůbec nezákladaly na pravdě. Rozhodně si nemyslím, že jsme ohroženi. Tím myslím my chovatelé, že jsme ohroženi zánikem. Kdo zná způsoby, jak vznikají zákony, tak ví, že jsou psány na zakázku a pak se různě upravují až nakonec nezůstane kámen na kameni. Tudíž se rozhodně nebojím, že mou nepodporou nějakého sdružení ohrozím chovatelksou veřejnost a že nakonec všichni nebudeme mít co chovat. Bohužel mnoho aktivit, které byly učiněny, byly učiněny naprosto naplano, jelikož nesplnily zákonné minimum. Jeden příklad z mála: emaily k připomínkování bez elektronického podpisu a podobně. Nechci a nebudu ukazovat na ty, kdo k tomu nabádali, ale pokud už někoho k něčemu nabádám, tak bych si měl ověřit všechny možné náležitosti. Tak přišlo mnoho práce nazmat. Sdružení, které jsou mě platnými však vše prováděly korektně TSP, Reprárium a podobně. To jsou organizace, kteríé budu já osobně podporovat a věřím, že jsou tam lidé, kteří problematiku dokonale ovládají. Nezlobte se na mě, ale sdruženi, ktzeré tady zakládáte bude stejně složeno převážně z teraristů, protože ptáčkaři si budou myslet, že jejich problemaziku chovatelství nepokryjete a tak to půjde portfoliem chovatelství dál a dál. Nakonec budou ochranné chovatelské organizace diferencované dle chovatelského zájmu. Bohužel, tak to cítím a vidím. Takže hodně zdaru.

jetmar napsal(a):
Ano TSP může chránit zájmy teraristů, bohužel chovatelských vyznání je daleko víc. Takže je lepší ostatní pominout?

Jinak tím chci říct, založte si co chcete. Pro mě je to nezajímavé a osobně citím, že platit další příspěvky v dalších organizacích nehodlám. To ty peníze raději narvu do svých zvířat.

jetmar napsal(a):
Ano TSP může chránit zájmy teraristů, bohužel chovatelských vyznání je daleko víc. Takže je lepší ostatní pominout?

Každá chovatelská činnost má svou základu, která má své schovatelské svazy. Vedle nich budování jiného "svazu", který by sdružoval chovatele je pro mě duplicita, která je zbytečná. Raději bychom měli věnovat čas a snahu na podoru našich kmenových sdružení, než budovat jiné, nové.

greenalien napsal(a):
Jsem členem, takže stanovy docela znám... Myslím, že jsem jasně napsal, že TSP jistě hledá zbraně proti dalším podobným případům a pokud ne, měla by to členská základna navrhnout, protože to je navýsost v jejím zájmu. Dle mého názoru bude zavedená organizace určitě váženějším partnerem při jednáních než nově vzniklá neznámá. Na druhou stranu naopak bude možná nová organizace flexibilnější a progresivnější, kdo ví, vždy ale v každém případě záleží na jednotlivých osobnostech. Velké nebezpečí hrozí dle mého názoru ze signálů, které vyslalo toto fórum, mimo jiné také s Vaším vydatným přispěním, směrem k ochraně přírody. Nezaujatý návštěvník musí mít dojem, a mám to potvrzeno, že V. Klaus je proti místním doslova zelený. Útoky na vše, co se ochrany přírody týče, se táhnou celými diskusemi jako červená nit. Je mi jasné, že pracují emoce, ale když někdo napíše, že nesouhlasí s CITES, a proto jej porušoval a porušuje, tak to je docela silné kafe. Jinak ale držím palce a budu sledovat, jak se nová organizace rodí. Zatím, asi díky tomu, že mají děti jarní prázdniny , to na velký zájem nevypadá....

Osobně celou aktivitu kolem nového klubu vidím jako drobení sil. Místo toho, abychom posíli základu něčeho již existujícího, místo toho, aby se rozsah TSP rozšířil, místo toho, abychom táhli za jeden provaz, vytváříme nový subjekt. Osobně to bohužel jako přínos nevidím. Je mi líto. Domnívám se, že podpora TSP by byla lepší variantou. I TSP může chránit zájmy drobných chovatelů.

zmijak80 napsal(a):
Ahoj všichni prosím mužete zde zadat vaše www?

www.terarista.com

k abel napsal(a):
.... ....žádný formulář na petici neexistuje, prostudoval jsem na Petice.názory.cz jaké náležitosti má petice mít,nejsem "blbé", až se bude petice posílat
příslušnému úřadu ,bude mít všechny náležitosti. Také znovu vyzívám k založení petičního výboru,pak bude mít jinou váhu,než když jsem tam jako autor pouze já, tedy
řadový nebo jak říkají politici "obyčejný" občan

Máš naprostou pravdu, nikdy jsem nepochybovat, že jsi nějaký amateur :-))). Přečetl jsem si Petiční zákon 85/1990 Sb. a je to jak píšeš. Co je třeba provést pro založení petičního výboru?

k abel napsal(a):
.... znava jsem si prostudoval celý zákon (Min.živ.prostředí /legislativa/ připr.legislativa/ návrh zákona ze dne ...2008),
a tentokrát včetně důvodové zprávy:

....v této zpravě se řiká: Jelikož je v řadě případů na "zvážení členských států",zda budou dané doklady či další způsoby regulace uplatňovat, je nutné tento rozsah regulace upravit zákonem ... atd.

Je tedy jasné, že "mohou,budou" už je passé!!! Zákon je v připomínkovém řízení,a jestli projde ve znění jak je sepsán,už se nás nebude nikdo na nic ptát.
Nejsem právník,ale číst ještě umím!!! Vládá pak může určit,které druhy bude zakázáno držet,množit,obchodovat s nimi atd.

Zde už není žádný prostor pro vyjednávání!!! Jediná šance je petice,tlak na úřady,protestní akce atd. Televizní pořad na toto téma by mohl být velkým přínosem,a hlavně by se k nám mohli připojit i ostatní chovatelé,pořadatelé burz atd.

Chtěl bych všechny poprosit, aby při přípravě petice zajistili, aby odpovídala zákonu. Pokud ji bude chybět byť jen jedna náležitost, bude sprostě zahozena a hodnotná práce ztracena.

Zdravím všechny,
již delší domu s přítelkyní plánujeme psa a tak se taky rozkoukáváme po nějakém zajímavém kousku. Po dlouhém hledání jsme objevili holandského pinče, jenže jak jsme na internetu hledali, tak jsme nenašli. V článcích a komentářích se dozvídáme, že v ČR eee. Určitě jej tady někdo má, ale nikde ani památka po nějakých štěňatech a nabídkách. Proto se tady obracím s dotazem. Určitě mnozí Vás mají větší přehled v plemenech. Existuje jemu nějaké podobné plemeno u nás k sehnání. Vyhovuje nám velikost, barva srsti i typ srsti. Pokud by měl podobný pes srst podobnou, může mít i o něco delší a jemnější chlup, bylo by to super. Snad mi poradíte, nějak si už nevím rady.

Děkuji

michalsloboda napsal(a):
Chlapi, brzděte!!! Nehodlam se pasovat do role specialisty na "cvrcci mor" nebo jak o nazyvate, ale az doposud jsem zde nenasel konkretni nazev bakterie, ktera ji zpusobuje (cimz netvrdim, ze to bakterie je, muze to byt cela rada jinych patogenu, ale o tom dale...). Osobne bych videl tento problem v nekolika rovinach. Tak tedy, pokud nekdo, jak vy tady tvrdite, pouziva antibiotika v chovu cvrcku, videl bych to jako podstatne vetsi problem nez samotnou cvcci mortalitu. Asi vite, ze napr. u hospodarskych zvirat musi byt pri pouzivani antibiotik dodrzovany tzv. ochranne lhuty. Zjednodusene je to doba, za kterou se antibiotikum eliminuje z organismu zvirete a jeho maso je pak mozno konzumovat...protoze krome nesporneho pozitivniho vlivu antibiotik v terapii maji samozrejme celou radu vlivu negativnich (reprodukce apod.). Takze pouzivani antibiotik v chovech cvrcku je opravdu silna kava, pokud se tomu tak deje, protoze ve finale ma samozrejme dopad na zvirata, kterym takto osetrene cvrcky zkrmujete. Na druhou stranu, neni problem toto zjistit, bezne se to dnes dela u mleka. Provadi se stanovovani tzv. rezidui inhibicnich latek, mezi ktere antibiotika patri. Cili objednat si z kazde farmy krabicku a nechat si je stanovit je pouze otazka penez a casu. Co se tyce vlastniho patogena, ktery toto zpusobuje, osobne bych se priklanel spise k virovemu puvodci a sice z celedi Iridoviridae. Do dalsiho prispevku vlozim abstrakt clanku, ve autori popisuji v podstate stejne klinicke priznaky, jako cela rada z Vas. Cely clanek mohu zajemcum zaslat. Bohuzel, pokud je to pravda, reseni neexistuje...pokud nebereme v potaz odchyt dnes produkcne chovanych druhu cvrcku a pokus o znovuvytvoreni zdrave chovne zakladny...
Hezky den,
Michal Sloboda
slobodam@vfu.cz

Díky, pouze jsem uvažoval nahlas. Jak jsem psal, vůbec nevím, jestli nějaký cvrččí mor existuje, jestli to není jen název jevu, který může být na mnoha místech způsobován něčím jiným. Spíš mě překvapuje, že jestli tento problém existuje již tak dlouhou dobu, tak o něm musí být zmínka v nějakých odborných pracích. Bohužel problém je na koho se obrátit, kdo je schopen nasměrovat tím správným směrem. Díky ze osvětlení a tím pádem beru svou úvahu zpět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za odezvu Pavle-a za první věcnou informaci.Věděl bys o nějakém přípravku?Ono by to chtělo zjistit i způsob aplikace a dávkování,ale to by musel poradit někdo z bývalých zaměstnanců farem-i když majitelé si své tajemství natolik střeží,že patrně k tomuhle nepustí ani své případné zaměstnance.

Vycházím pouze z úsudku. Obecně se v lékařství na bakteriální onemocnění používají antibiotika. Nejlepším řešením je tedy použití úzce specializovaných antibiotik, protože to by bylo nejúčinnější (jelikož neznáme příčinu, je vhodný pokus s antibiotiky širokospektrálními). Pro správné použití antibiotik by bylo správně vyšetření vzorku uhynulých a nakažených cvrčků. Obávám se, že takové laboratorní testy by byly dost drahé. Ale pokud se hovoří o cvrččím moru, je to vůbec oficiálně uznávané onemocnění? V takovém případě by přeci měly být známé příčiny. Druh bakterií, které tuto nákazu způsobují. Pak by měla být možná i prevence. V domácích podmínkách je pak možný pouze experiment s různými širokospektrálními antibiotiky. Koneckonců i penicilin je zázrak lékařství. Bohužel nejsem odborním, ale osobně tomto vidím cestu.

Existuje několik možných řešení. Prvně a asi nejsnáze dostupná by byla konzultace s veterinářem nebo veterinární správou, která by , mohla doporučit specialistu na hmyz. Vždyť existují problémy jako včelí mor a podobně. Může se jednat o nějakou mutaci, která napadá i jiný hmyz.

Nebo se zkusit obrátit třebas na vysokou školu veterinární v Brně, tam mohou být také na katedře odborníci, kteří upadli dávno zapomnění.

Také je možný kontakt nějakého výzkusmného ústavu lékařství. Třebas by byli schopni provést alespoň testy na přitomnost bakterií.

Pak mě napadá jestli by třeas nemohl pomoci nějaký odborník na Karlovce.

Teď už střílím, ale mám obavy, že problém bude vyžadovat nejspíš odborný a profesionální úsudek. Jsem téměř přesvědčen, že farmy svá tejemství nevyzradí, protože to, co se nyní děje jim tak nějak hraje do karet.

A poslední zamyšlení. Pokud se choroba přenáší i na jiný hmyz než jen na cvrčky, pak by to mohlo být velice alarmující, protože by tato choroba mohla napadnout hmyz přirozeně v ČR žijící a všichni si nejspíš dovedeme představit co by to znamenalo například pro naše zemědělství.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Velice děkuji všem za podporu a za snahu pomoci.V tomhle vidím skutečné poslání diskusí-nehádat se,ale držet pohromadě a řešit problémy které nás tíží.
Na odkazu který sem dal zmiják bohužel nic nového není.Autor který popsal chov cvrčků má evidentně chov také nakažený,ale díky velmi malé koncentraci cvrčků v chovných nádržích a díky nízké teplotě jeho cvrčci hynou jen v případě stresového zatížení.Je dobře patrné,že většina mladých chovatelů se nikdy nesetkala se zdravými cvrčky.Přál bych Vám všem aby jsme společně zlomili tento problém a abyste zažili jak jednoduché a bezproblémové je chovat zdravé cvrčky.V jedné krabici velikosti 50x40x40cm mohlo být i 2l cvrčků naprosto bez problémů a bez ztrát.Úhyny v podstatě neexistovaly,pouze případný kanibalismus.Člověk s nimi mohl dělat cokoliv-jakkoliv je stresovat a nic se nedělo.Den co den se z každé krabice s dospělci mohlo vybírat kladiště naprosto nabité vajíčky.To znamená,že pokud měl chovatel 4 krabice s dospělci,den co den se líhla 4 kladiště cvrčků a každé kladiště obsahovalo přes 1l cvrčků-počítáme-li až dospělce.Znamená to,že bylo možné doslova cpát zvířata kvalitním hmyzem a i při několika stovkách mláďat insektivorních ještěrů v sezoně bylo možné vše uživit.Dnešní stav s tím prostě vůbec nelze srovnávat.
Co se nákazy týče jde patrně skutečně o bakteriální infekci a je pravdou,že někteří jedinci si vytváří určitou odolnost vůči této nákaze.Jak jsem již psal výše,nákaza probíhá v určitých vlnách.Nějakou dobu to nějak jde i když nikoliv tak jako kdysi a pak přijde další vlna která zlikviduje i cvrčky kteří by měli být odolní.Jinak musím potvrdit,že hygiena chovu,nízká vlhkost a nízká koncentrace jedinců v nádobách potlačuje projevy nákazy,nemění to však nic na tom,že chov je stále velmi málo produktivní a stačí malý stres a cvrčci hromadně hynou.Jednou z cest k vyřešení problému může být filtrace vzduchu ve cvrčkárně,protože jeden z majitelů farem se ve slabé chvilce prořekl,že to chce kvalitní filtry,ale vzápětí vše zamluvil a již jsem z něho nic nedokázal dostat.

Honzo, tak mě napadlo, že pokud se jedná o bakteriální nákazu, možná by stálo za pokus použití nějakých širokospektrálních antibiotik. To je možná věc, kterou používají farmy. Bohužel dříve nebo později musí zásadně dojít k rezistenci a pak to bude opět o změně antibiotika. Ale je to cesta.

mlok napsal(a):
Dobrý den dnes po příjezdu z domů (přes týden bydlím na privátě mimo domov - kde mám hady) jsem zjistil parazity na 1,5 měsíce starém mláděti Elaphe helena, to je dlouhé kolem 25cm a kupoval jem ho přímo od chovatele asi před 3 týdny.
Parazité - podle literatury jsem zjistil, že by to mohli být Ophionyssus natrricis jsou asi 1/2 - 3/4 milimetru velcí šedočerné barvy - trochu připomínají malé na sáté klíště a jsou poměrně rychlí. Užovka je má cca 10-20 kusů přisáté mezi očním štítkem a okolními štítky oka - ty jsou z toho důvodu odchlíplé a roztoči jsou zalezlí pod nimi. Dále jsem několik kusů cca5, objevil i mezi šupinami na těle i volně letoucí po užovce. Více je vidět na přiložených fotkách.
Minulý týden jsem žádné příznaky napadení nepozoroval ani E.helena, ani na ostatních hadech v chovu - na těch jsem nezjisti nic ani nyní...
Chci se zeptat na Vaše zkušenosti s odstraněním ektoparazitů u tak malého mláděte a ještě k tomu na takovém místě. Mám strach, že přípravky ty pu Neomostozan, Arpalit, či Fronline by i po větším než předepsaném zředění mohly užovku zabít.... Prosím poraďte, či napište mi Vaše rady, či zkušenosti ohledně léčby tak malých mláďat... Ještě dodávám, že roztoči se mi v chovu vyskytli poprvé a proto nemám i po přečtení vší dostupné literatury žádné zkušenosti s léčbou roztočů na hadech.
Předem moc díky za Vaši pomoc a odpovědi. Martin Maláč

Dobrý den,

mám výbornou zkušenost s přípravkem BioKill. Můj postup je následovný. U malých hadů si stříknu do rukou a roztok po hadovi rozetřu, včetně očí. Hady dám do úplně čistých vydezinfikovaných plastových boxů, kde mám jako podklad pouze papírové ručníky. Chovnou nádrž vystříkám BioKillem. Celý postup opakuji ještě 2x vždy po 2 týdnech. U hada pak po krátké době dojde ke svleku a kompletně se vyčistí. V teráriu také již nic nezůstane. Jinak na roztoče při tom všem výborně zabírá přechodné zvýšení teploty a snížení vlhkosti. Tímto postupem jsem se zbavil zatím jediného výskytu roztočů v mém chovu. Již mám 2 roky naprostý klid.

xxxxx napsal(a):
Právě že ta teplota v místě, kde se zdržuje, je asi jen 22 stupňů. Bylo by vhodné použít třeba topný kámen? Bude ho užovka využívat? Nevěří, že by (stejně jako žárovka) hnul s teplotou v celém prostoru - terárko je dost velké - 100 x 30, v 50. Díky za vaše příspěvky

Nechal bych to tak jak to máte. Podle mého skromného názoru není 22°C dostatečná teplota. Zvíře si pod žárovku také zajde, jen to třebas nepostřehnete. Osobně v terárijích u hadů topné kameny nepoužívám. Mám zvířata v místnosti bez oken, která má odsávání vzduchu, aby mi pachy nešly do bytu. V některých terárijích svítím žárovkami, nekde 12V bodovkami a jinde udržuji světlo pouze pomocí zářivek, abych mohl regulovat délku dne a noci.

xxxxx napsal(a):
Díky. Má pak ale smysl jí svítit? Stejně v koutě, kde se zdržuje, je teplota pokojová....

Svícení jako takové důležité není, tou žárovkou se udržuje teplota a díky odpařování i vzdušná vlhkost. Je běžné, že velké chovatelské stanice chovají třebas některé užovkovité hady pouze v plastových boxech. Teplota je zajišťována topnými kabely nebo vytápěním celé místnosti, což je asi nejekonomičtější. V absolutní tmě bych zvířata nechoval, to by měly problém s rozlišováním dne a noci, což může v jistém ohledu ovlivnit třebas i páření. Ale pokud je v místnosti dostatek denního světla a teplota je odpovídající té chovné, pak je svícení zbytečný luxus a plýtvání penězi.