vlastak napsal(a):
Hezký den,
pokud se Vám líbí pejskové typu kokršpaněl, tak si zkuste něco zjistit o kavalírkách. Je o trochu menší jak kokřík, nemá takový lovecký pud a měl by splňovat všechny Vaše kritéria. Pokud nenatrefíte na nějakého hyperaktivního pošuka, tak jsou to velmi přizpůsobiví pejskové, kteří s Vámi půjdou kamkoliv, hlavně, že budou s Vámi. Nadšeně půjde na procházku nebo bude se s Vámi dívat na televizi. Více se dozvíte na www.cavalier.cz.

Kavalír bohužel..
Ale někomu jinému se tihle pejsci mooooc líbí..
Každému něco jiného

svozilka napsal(a):
Já jsem zase ulítlá na žíhané pejsky zbarvené do hněda. Roneček nemá PP a je v barvě trochu nestandartní - je takový játrový, žíhaný a má hlavně hnědý nos, což mě naprosto uchvátilo. Tak za rok bych k němu chtěla ještě fenečku - taky žíhanou, hnedou nebo bílou. Nejvíce je stafbulíků ale černých - u nich ale tak trošku (podle mě) zaniká jejich krásná stavba těla.
Stafbulíci se mi líbí ze stanic: Z Hambálek Bušín, Snug, Garlin a Iuvo Hercynia (tam se narodila i trikolorní fenečka - sice taky nestandart barva, ale je nádherná)
naši galerii najdeš na www.stafordi.com,v seznamu pod nickem svozilka nebo pod jménem Ronn nebo tamtéž v sekci galerie o pár stránek do minulosti.
Jinak Rondík je teď po operaci, protože má dysplazii loktů - je to ale zatím taková vyjímka u stafbulíků. Znám jen jednu fenečku s kyčlema a pak nás s loktama. U nás je to ale podle mě tím, že jsem si ho brala z celkem špatných podmínek. jinak je to ale fakt takové veselé neunavné torpédo - rodina měla nejdřív trošku obavy, ale teď je milován všemi okolo. chystáme se na podzim na canisterapeutické zkoušky a na jaře už doufám také na nějakou zkoušku.

Je krásný! Ano, to stafbulící jsou nejšastěji čení vím. Čistě černý nebo s bílou náprsenou se mi ale tolik nelíbí jako černý žíhaný a nebo černo bílý.. Ale Rondík je fakt kus!
Já vím, že až to bude malinko aktuálnější (protože v září jedu na 14 dní na dovolenou a tak chci pejska až potom; spíš tak konec října) pojedu se JEN PODÍVAT na štěňátka, a i když bych si jinak vzala třeba jinak barevného, určitě si ho nějkého odvezu domů. To vím, to je skoro jasné
Ale na ty CHS stanice mrknu, na netu

1lucik13 napsal(a):
Dobrý den mam tu na vás jednu otázky. Mám mladší sestru které tet bude14let ale váží jen 41kg a moc si přeje Německou Dogu. Chci se zeptat jestli bych jí mohla takového pejska pořídit. Chodila by sním na cvičák ale nevím jestli ho udrží a zvládne vycvičit ale chodila by na ten cvičák. Prosím napište mi vaše názory moc děkuji.

Také se přikláním k tomu, že doga a 14ti leté "dítě" URČITĚ NE. Já jsem si pořídila dobrmana. Původně jsme se na něj byli s rodičema jen podívat a za tři dny jsme si pro něj jeli. Ale mám mladšího bráchu (18 let a 80kg), kterého Robin - dobrman vůbec nebere jako pána. Je to pro něj pouze někdo, kdo mu dá výjmečně nažrat, když náhodu nejsem doma a dostane to rozkazem do rodičů. Ale nějaká autorita? Ani náhodou. Neposlechne ho pomalu ani na zahradě. A ven na vodítko se mu ho bojím dát, protože by ho prostě nezvládl. Za prvé ho pes neposlechne, za druhé na to nemá a za třetí ani pořádně neví, jak se k psovi chovat ve "vyhrocených" situacích

boa a redsnake napsal(a):
Mno mě je jasné, že děláme plno chyb.. Ono to bylo tak, že jako malá nechtěla chodit na vodítku, a na volno byla hodná.. A tak to prostě zůstalo, bydlíme na vesnici, tak když se jdem projít, jde prostě na volno, aby se pořádně vyběhala. Když jsme sami, tak poslouchá, přiběhne, chválím. Právě horší je, když někoho někde uvidí, to pak neposlouchá... Miluje lidi a jakmile někdo jde kolem, už je u něj, a to mě neslyší, jinak si ji zavolám v poho... Mno takže naháním ji jen u lidí. A tím, že si zvykla navolno, tak se mi na vodítku moc nechce vykadit.. a prostě mi to přijde lepší, když může být na volno...
Uznávám, že začít jsme se cvičákem měli dřív, ale myslela jsem, že potřebujem všechny očkování komplet, a ty máme až teď, a pak, nemohla jsem v okolí žádný najít, až jsem konečně jeden zalezlý našla, a už jsme tam byli a měli první hodinu :-) takže sice pozdě, ale přece!!!
Jinak vždycky když udělá co po ní chci, tak se snažím vychvalovat do nebes, jenže.... problém je v tom, že ona na mě kašle, výraz stylu-mno neposesouvej se z toho, že jsem se vyčůrala a peláší pryč, ani se pochválit nenechá... uplně v ní vidím puberťačku, která se za tu pochvalu před ostatníma stydí... mno ale na piškotek, to je nějaký stud ten tam...

S tím přivoláním je to pravda.. Když nepřijde, tak na šňuře.
Ale také je dobré civičit to už od malička, hned jak si štěňátko přineseme domů. Samozdřejmě, že ne tak dát mu povel a čekat co udělá nebo ho nahánět.
Z vlastní zkučenosti vím, že když se chodí se psem už od začátku bez vodítka, poté mu to nedělá problémy.
A přivolávat už od prvních dnů..

svozilka napsal(a):
Ahoj. já mám ročního stafbulíka a jsem staršně moc spokojená. je to aktivní veselý a ovladatelný pes. to vše ovšem za předpokladu, že se mu člověk patřičně věnuje a nezanedbá socializaci - ale to asi víte. Měla jsem boxera, mám ještě bígla, ale stafbulík je prostě láska na celý život. taky jsem na ty krátkosrsté a nejlépe trošku rozpláclé tlamičky. na případné konkrétnější dotazy dotazy ráda odpovím.

Ahoj.
Tak boxer je taky super. Kromě těchze cvičáku mě naprosto unáší boxer od nás z ulice. Je mu asi 6-7 let. Před 5 rokama jsem ho chodila venčit, bylo to takové období, když jsem byla nějaký čas bez psa a moc mi to chybělo. Je plavý s černou maskou a nemá kupírované uši. Na to, že má výběh skoro jen na zahradě, je to zlatíčko. Je pravda, že není zvyklí na jiné psy, tak jsem to radši neriskovala.
Ale soused si přivedl domů přítelkyni i s fenkou (voříšek, velikosti malého knírače možná o něco méně) a vždy když je hezky a já jdu okolo, vyhřívají se spolu na sluníčku (psi). Teď má soused i miminko a boxer je bez problémů. Akrorát, když se vracejí domu, jde první. Nejdříve je bouřlivé vítání a pak jde přítelkyně s miminkem.
Stafbulík je krásný. Můžu se zeptat, co je to za barvu? Z fotky to není tak jasné.
Také bych se chtěla zepat zda má PP a pokud jo, ze které CHS je?
Mě už se od malička líbili pitbulové a stafordi. Ale toho jsem si nikdy kuli rodičům nemohla pořídit.
Pak jsem vyrostla, dospěla a začala se o stafbulíkách více shánět. Přijdou mi jako skvělí bezproblémoví psi. Alespoň podle zkušeností s těmi ze cvičáku..
Další dilema (naprosto zanedbatelné), které mám je jako barvu stafbulíka (i když je mi jasné, že ať budu mít jakéholi psa, jakékoli barvy, že tem můj bude stejně nejkraásnější. Jako je asi u každého majite psa). Vím, že kdybych si pořizovala boxera, tak plavého. Kdyby kokra, tak krémového, kdyby n. dogu, černou.. Jenže tihle se mi líbí všichni. I když čistě bílý nebo černo-bílý jsou asi trošičku hezčí než hnědí. Ale teď jsem viděla toho tvého a přijde mi uplně krásný.

boa a redsnake napsal(a):
No tak na cvičák jsme začali chodit také, už bylo na čase, ta naše potvůrka začíná zlobit.. Spíš mě zajímají zkoušky jako ZKOUŠKY, které zkládáte a máte pak třeba nějaký papír a tak...
Na základní poslušnost chodíme taky, máme to i s teorií, pán tomu očividně rozumí, pod rukama mu prošlo mnoho psů, a když jsem viděla ty hodné vycvičené pejsky tam, byla jsem absolutně unešená. Určitě pak chceme pokračovat a dělat něco spíš pro pejska, nějaké agility, nebo tak, ať se ten náš temperament taky někde trochu unaví...
Ale jak jsem řekla, spíš mě zajímají zkoušky jako takové, které nemá každý, když absolvuje cvičák.. nebo jsem to pochopila zle, a každý kdo chodí na cvičák má pak zkoušky? to ne.e, ne? Jsem z toho zmatená..

Zkoušek je více druhů a obtížností. A jak už někdo zmínil, skoro každá zkouška (kromě ZZO a ZOP) se skládá z poslušnosti, obrany a stopy. Obrany a stopy se cvičí (alespoň já jsem to ak měla) zvlášť. Ale na zkoušku ZZO a ZOP se můžeš přihlásit i bez toho. Tak stopy ani obrany nepotřebuješ.
Na cvičáku se vyhlásí datumy zkoušek, přihlásíš se a pokud je složíte, dostaneš o tom potvrzení.
Poté jsou ještě závody, to jsou zkoušky, o kteých nedostaneš potvrzení. Jsou např. v zimních měsících, kdy se zkušky nedělají. Já jsem ze závodu dostala akrorát diplom, že jsme prošli a na kolikátem jsme byli místě. Ale jinam se to nezapisuje. Je to vlastně jen takové zpestření.
Já osobně mám dost živého a aktivního psa, kterého baví cvičit. Když jdeme na cvičák a je na vodítku, táhne mě. A když je navolno, letí napřed jako splašený. Ale nikdy mi nevydrřel ležet. Maximálně tak minutu a pak už ho to nebavilo a chtěl cvičit. Odložení jsem se děsně bála a tak jsme šli raději nejdřív na závody..

dav napsal(a):
...taky bych se zkusil kouknout na moderce na fotky bulmastifů, třeba Vás dostanou:-)

Tak to nemusím ani koukat.. To bych brala všemi deseti.. Jenže to už je dost velký pes.. a ke kolu také nic moc

misule napsal(a):
A co nějakého voříška? Většina voříšků tomuhle požadavku vyhovuje.

Kokři jsou tvrdohlavý, znám to, jednoho jsem taky měla...psi jsou vůči ostatním dominatnější a občas se rvou....a je pravda že statisticky nejvíc lidí je pokousaných kokršpanělem..........jen se o tom moc neví.

Nepíšete kolik času mu můžete věnovat, zda bude pejsek více na zahradě sám nebo s vámi..... pokud bych volila bulteriéra tak jedině pokud bych najisto věděla, že ho budu brát hodně mezi lidi a psy, aby se dobře socializoval a taky bych kriticky zvážila,jestli jsou moje schopnosti výchovy a výcviku natolik dobré, abych z toho psa vychovala mírné a nekonfliktní zvíře.

Taky je nutný to porbrat s přítelem, protože i on bude hrát svou roli jak ve výchově, tak i v těch praktických věcech jako venčení atd. Mnohdy totiž chlapi na ty pejsky moc nejsou, sice to přítelkyni " dovolí" ale sama vím dobře, jak je někdy těžký je dokopat,aby šli toho psa vyvenčit dál než kolem baráku. A taky je někdy těžký je správně zapojit do výchovy. Zvlášt když chlap neví co a jak a jak známo, nenechá si poradit..............zkouším to u svého přítele, protože vidím že často po svém psovi něco chce,ale neřekne mu to, jakoby čekal,že to ten pes nějak ví....a pak s ním škube a diví co,proč je ten pes takovej nezvladatelnej. Jenže poradit mu....ego ego :(


Co se týče lenosti, tak línej asi není žádnej pes :) Já mám křížence středního pinče a to je sportovec....doma ale dokáže klidně ležet a když už má chut něco dělat tak je dobře naučenej na nošení hraček až rovnou do ruky, takže mu můžu házet hračky aniž bych s ním lítala po bytě. Jinak je ale pinč trošku náročnější na výchovu - teda co já soudím,občas může být nervák, je to tím,jak je aktivní, tak to může občas přehánět....ale dobrou výchovou se dá v klidu zvládnout.
Jen je takovej závislejší na páníčkovi, hůř by asi snášel příchod dalšího psa do rodiny, pokud o tom někdy uvažujete.

Těch plemen je opravdu spousta, mohli byste zkusit retrívra, ale tohle plemeno je ted tak módní,že ho má skoro každý....takže já osobně jsem po retrívrovi nikdy moc netoužila.

Tak s přítelem to mám podobně jao Vy. Ale řekla bych, že na tom nejsem "tak špatně" (to není myšlené vůbec ve zlém).
Řeknu mu, přines Robinovi - dobrman misku a udělej mu krmení a on to udělá. Když třeba grilujeme na zahradě, sám od sebe vstane a jde si s ním hrát.. Občas mu dává nějké povely, v tom případě vstanu a jdu k nim. Ukázat přiteli, jak který povel dávat, kdy je splněn přesně a tím pádem, kdy je namístě pochvala.
Robin je dost odtažitý k cizím a přítele celkem "poslouchá". Je jasné, že venku navolno by ho neposlechl, ještě kdyby viděl nějakého jiného psa. Ale úplně mě to překvapilo. A když jsem je poptvé přistihla spolu spát v posteli, nádhera.
Nový pejsek bude zamozdřejmě "bydlet" v domě. Tím myslím, že když budu ve škole a přítel v práci, bude mít k dispozici chodbu, halu a kuchyň. A až přijdeme domu, bude s námi doma a když bude hezky, budou otevřené dveře, aby mohl kdykoli ven.
Protože chci psa, který by semnou mohl chodit skoro všude, chci s ním trávit věčinu času. To i když si třeba půjdu sednout na hodinu s kamarádkou do restaurace, aby byl semnou.. Proto bych raději menšího psa. Je to lepší, než kdyby tam vedle nás ležela doga.
O retrivrovi jsem také přemýšlela.. Ani mi nevadí, že ho má teď každý, ale moc se mi nelíbí. Tím nechci říci, že bych proti němu cokoli měla, ale já jsem na krátkosrsté psy

boa a redsnake napsal(a):
S pejsky zas tolik zkušeností nemám, mám teď prvního pejska-opravdu jen mého (teda je přítelův oficiálně, ale víš jak to myslím, jako že není rodiny) a tím pejskem je Americký pitbullteriér.. Je to úžasný pes (fenka), zatím štěňátko, ale opravdu nelituju, že jsme si ho pořídili.. A jak jsem se ho bála, že to bude tvrdý oříšek, tak právě naopak. Ano, je velice temperamentní, ale není hloupý a zvládnout se dá. Tím tě ale nechci přesvědčovat, že je to ten pravý pro tebe...
O SBT (stafordšírský bullteriér) jsem tu už hodně četla, a lidé si ho velice chválí, takže toho bych ti možná dopořučila (ne z vlastní zkušenosti ), s kokršpaněly nemáme nejlepší zkušenost (krom toho, co měla moje teta )... A jinak, nevím co se ti líbí za pejsky, já sama když tak procházím různé rasy a podobně, tak je jich poměrně málo, a většinou to jsou velcí psi :-( takže APBT byla pro mě ta nejlepší volba :-)
Přeji hodně štěstí s výběrem štěňátka, a pak při výchově :-)
Dej určitě vědět, co sis vybrala..

Přikládám foto naší Niké, 4 měsíční APBT

Jací psi se mi líbí? To je právě to.. APBT, AST, SBT, Bullteriér, Bulmastif, Kanárská doga, argentinská doga.. atd.
Ale např. i retrívr není špatný, jenže je chlupatý. Já jsem spíš na ty krátkosrsté..
Např. kokr se dá ostříhat, ale pak už to zase nebude ono.
Myslím, že to bude stafordšírský bulík.. A nebo pak jedině nějaká bomba, kterou bych vůbec nečekala

dav napsal(a):
Kokra už znáte, stafík je asi oproti němu daleko vitálnější, taková dělová koule, kterou je třeba usměrnit, jinak Vás samou láskou přizabije. Ale k tomu kolu, nevím, nevím, přeci jen je to těžší pes..., prostě závislák, nekomplikovaný šťastný extrovert se spoustou energie, musíte mu dát příležitost si ji vybít, pak bude spokojený:-)

To je právě ono, právě že ho znám a byla jsem s ním poté nadmíru spokojená.. Trochu se ve psech vyznám a vím, že bulík je živější..
O kolo nemám strach.. Není to tak, že by celý den lítal u kola jako blázen (také mě nebaví se někde honit po horách s vyplazeným jazykem ) Myslela jsem to, jako to bylo s tím kokrem.. Volným tempem zajet 3-4km do lesa, tam psy vypusit (jezdím s kamarádkou, která má retrívra a jezevčíka), projet další asi 1km k rybníku, kde je i louka, tam se vždy psy vyblbnou a můžou se shladit.. A po chvíli zase zpět. Je to asi jen 8-10km výlet, ale trvá nám to vždy tak 3 hodiny.
Máte zkušenosti s STB?
Ti co chodili na cvičák jako já, byli napsroto úžasní. Ale stejně se raději pro jistotu ptám..

boa a redsnake napsal(a):
S pejsky zas tolik zkušeností nemám, mám teď prvního pejska-opravdu jen mého (teda je přítelův oficiálně, ale víš jak to myslím, jako že není rodiny) a tím pejskem je Americký pitbullteriér.. Je to úžasný pes (fenka), zatím štěňátko, ale opravdu nelituju, že jsme si ho pořídili.. A jak jsem se ho bála, že to bude tvrdý oříšek, tak právě naopak. Ano, je velice temperamentní, ale není hloupý a zvládnout se dá. Tím tě ale nechci přesvědčovat, že je to ten pravý pro tebe...
O SBT (stafordšírský bullteriér) jsem tu už hodně četla, a lidé si ho velice chválí, takže toho bych ti možná dopořučila (ne z vlastní zkušenosti ), s kokršpaněly nemáme nejlepší zkušenost (krom toho, co měla moje teta )... A jinak, nevím co se ti líbí za pejsky, já sama když tak procházím různé rasy a podobně, tak je jich poměrně málo, a většinou to jsou velcí psi :-( takže APBT byla pro mě ta nejlepší volba :-)
Přeji hodně štěstí s výběrem štěňátka, a pak při výchově :-)
Dej určitě vědět, co sis vybrala..

Přikládám foto naší Niké, 4 měsíční APBT

Jací psi se mi líbí? To je právě to.. APBT, AST, SBT, Bullteriér, Bulmastif, Kanárská doga, argentinská doga.. atd.
Ale např. i retrívr není špatný, jenže je chlupatý. Já jsem spíš na ty krátkosrsté..
Např. kokr se dá ostříhat, ale pak už to zase nebude ono.
Myslím, že to bude stafordšírský bulík.. A nebo pak jedině nějaká bomba, kterou bych vůbec nečekala

boa a redsnake napsal(a):
Dobrý den,
chci se trochu poučit ohledně zkoušek, které mohou psi mít...
Kdo vše může zkoušky skládat (mám namysli zda jen čisté rasy, zda musí mít pes pp a tak), jaké zkoušky vůbec existují (ne jen názvy) a hlavně, k čemu takové zkoušky mohou být dobré... A možná taky trochu co to vše obnáší, jak fyzicky, psychicky a finančně...
Děkuji moc za odpovědi a za poučení

Dobrý den,
přesné názvy a zkratky zkouček neznám. Ale např ZZO, ZOP (zákl. ovladatelnost psa) ZZV1, atd.
Já jsem chodila se svým dobrmanem na cvičák jen proto, aby měl základní výcvik a poté proto, že nás to oba moc bavilo.
Kurs pro začátečníky stál (v Praze) 1000kč. Ten trvá 3 měsíce a pejsek se tam naučí chůzy a otočky u nony, sedni, lehni, vstaň, odložení - dlohodobé, za pochodu; přivolání - s předsednutím nebo bez; štěkej, aport. Po tomto kurzu se můžete stát stálým členem (za 1250 na rok) a tam už se učíte pokročilejší cviky. Ale je to také o tom, co zvládete a také co zvládá pejsek..
Samozdřejmě že na cvičák mohou i "voříšci" a už vůbec na cvičení nepotřebujete PP psa, pouze očkovací průkaz. Nejvhodnější věk je 5 měsíců. Ale samozdřejmě je to ovlivněno mnoho věcma - rasou, povahou, socializací..
K čemu jsou zkoušky dobré? Jak už jsem řekla, já jsem to dělala jen pro radost, ale jinak čím více zkoušek (větší obtížnosti) tím lépe pro chovného psa.
Chcete vědět ještě něco? Pokud budu moci, ráda poradím

Dobrý den,
chtěla bych poradit nejvhodnější rasu psa.
Když jsem byla malá, měli jsme amerického kokršpaněla.. To byl "pán pes" tedy až v pozdějším věku. Do 6ti let se neusále snažil být pán smečky a byl dost tvrdohlavý.
Poté jsme měli dobrmana. Ten byl na rodinu úplně úžasný, všechny nás moc miloval. Ale zase se nesnesl s jinými psy (feny mu nedělaly vůbec problém). Ale bohužel už byl také starý a přišli jsme o něj..
Nyní se budu stěhovat k příteli do baráčku (2+1 s malou zahradou; v baráčku jsem bydlela i před tím) a chtěli by jsme pejska.
Poradíte?
Měl by to být pes velikosti kokršpaněla (o fous větší nebo menší není rozhodující), takový aby s mu nevadila malá zahrada, dalo by se s ním cvičit poslušnost, zvládal s námi chodit na celodenní procházky, ke kolu, ale i např. do baru.
Takže aby to byl klidný, ale ne líný pes.
Zatím přemýšlím o americkém kokršpanělovi nebo stafordšírském bullteriérovi.
Máte s těmito psy nějaké zkušenosti? Nebo mi doporučíte nějakého jiného hafana?
Předem moc děkuji
Můžete přikládat i fota

Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat na pár informací o Pyrurách.
Pořídila jsem si paouška senegalského (samce), ale zamiloval si bráchu. A teď když se budu stěhovat, senegalec zůstane s ním.
Ale určitě bych dalšího paouška chtěla, jen nemám odvahu jít znovu do senegalce. Co když se teď zamiluje zase třeba do přítele?!
Proto sjem přemýšlela o Pyrurách. Nejvíce se mi líbí asi žlutoprsá, ale není to podmínkou.
Chtěla bych vědět, zda se opravdu tak rychle ochočí? Jestli znáte nějakého chovatele, který tyto ptáky ručně dokrmuje? Nebo je bude mít k odběru cca v říjnu, možná v listopadu. Zda se naučí mluvit? A jestli by jednomu ptákovi (který bude pouštěný ven) stačila klec o rozměrech 65cm dlouhá, 45cm široká a 70cm vysoká?
Předem moc děkuji za odpovědi

lucifina napsal(a):
Fretka pouziva pachove zlazky pouze kdyz se boji, je vystresovana. Proste na obranu. Takze tvou povinnosti je chovat fretku tak, aby toto nepocitovala. Potom tento zakrok nepotrebuje. Zakaz tohoto mel svuj duvod, je to nebezpecne (ochrnuti) , zbytecne. Jinak na pach fretky zlazky nemaji vliv, klucici pouze znackuji v riji (/smrdi vice) a na to pomuze kastrace. Vet, ktery to udela muze rijit o licenci a plus pokuta v radech deseti tisicu.

Mockrát děkuji za informaci.
Svou první fretku (freťáka) jsem měla, když jsem byla malá. A jen si pamatuji, že jsme mu nechávali odstranit pachové žlázy. Veterinář se ptal, zda už "stříká" a že máme přijít až začne, ale to jsme u něj nikdy nespozorovali, tak jsme mu pak ve dvou letech nechali žlázy odstanit.
Myslela jsem, že žlázy neustále smrdí. Ale když teď vím, že ne (jen v nebezpečí, atd.) Není to vůbec potřeba.
Ještě jednou mnohokrát děkuji

Ahoj. Uvažuji o koupi fretky.. Už jsem dříve měla fretčího klučinu. Ale to se ještě odstranění pachových žláz dělalo normálně.
A tak bych se chtěla zeptat, zda je to nyní velký problém? A nebo jesli jsou veterináři, kteří to na požádání udělají (stejně jako kupírování psů, nedělá se, ale je hromada veterinářů, kteří to bez problému udělají)? Pokud ano, můžete mi prosím, prosím dát hontakt na nějakého v Praze?
Mockrát děkuji