Ano, je to Trachemys scripta scripta
krmte ji masitou stravou, salát mláďata moc nežerou.

Pravděpodobně Trachemys scripta scripta, ale fotka není úplně nejlepší na určování druhu.

Ano, je to samička čolka obecného (Lissotriton vulgaris).
Jak ji teď zazimovat nevím. Ale asi bych ji odnesl někam poblíž vody. Ještě je dost času, zazimuje se sama.

Scink šalamounský (Corucia zebrata),.

radiata napsal(a):
Dokonca som videl takto pobehovat pri plnej aktivite aj dospele aldabry po snehu v Taliansku..pre zaujimavost. Dost ma to prekvapilo.

Na přiložené fotce je velká Etiopská G.pardalis, které opravdu jsou hodně otužilé. Běhání po sněhu je ale jenom zbytečná kuriozita.

Nevím jak na Slovensku, ale tady jsou noční teploty stále kolem nuly, občas i pod. Denní sice vyšplhají nad deset, o víkendu snad má být i ke dvaceti. Ale voda bude ještě hodně dlouho pořádně studená.
Takže jsem přesvěděčený o nutnosti postupného zvyšování teploty.

Asi nemá cenu toto dále rozebírat. Zadavatelka dostala informace a řekla, že se podle nich zařídí.
Všehno ostatní bude jen zbytečné dohadování o tom, kdo co řekl a neřekl.

radiata napsal(a):
Podla coho ste to "urcila"? Nožek ako pisete..? No aj tie maju od suchozemky daleko.
Pre zadavatelku: korytnacku vykupat v teplej vode, cca 30C, jemnym kartackom ocistit pancier,..a nafotit opatovne. No s istotou je to asi trachemyska, teda vodna korytnacka.

V žádném případě ji nedávejte do 30°C!
Pokud doteď přečkala zimu venku, tak ji držte spíše v nižších teplotách a jen pozvolna zvyšujte teplotu. Rozhodně neriskujte její život nebo alespoň zdraví kvůli čitému krunýři a správnému určení poddruhu.
Dejte ji do mělké vody, která bude mít teplotu do 10° C (samozřejmě záleží, v jakých podmínkách jste ji měla doteď - pokuk ji máte v teple a již se probudila a je normálně aktivní, tak ji nedávejte zpět do chladna).
Po pár dnech, až se zvedne teplota a želva začne být aktivní ji zkoušejte předkládat krmení. Je možné že z počátku nebude mít velký zájem o krmení, ale věřím, že se to po týdnu, dvou změní.

romsmej napsal(a):
Spíš je to emyska.

Emys orbicularis to není zcela jistě. Je to nějaká Trachemys scripta ssp.
Poddruh, až bude fotka s vystrčenou hlavou.

Je to želva rodu Trachemys, poddruh pouze pokud by byly lepší fotky hlavy.
Jak už bylo napsáno, pozor na výrazné změny teploty.

Můžete mi napsat na mail lissemys@centrum.cz, skoro jistě budu i letos mít odchovy. Sdělím i podmínky chovu. Samozřejmě dospělá zvířata mám s papíry.

Vypadá to jako po nějakém kousnutí.
Asi bych zkusil držet želvu 6 - 10 dní na suchu, desinfikoval bych to koncentrovanou Betadinou, popř. něčím co napomáhá hojení.

Na obrázku je nějaký poddruh Pseudemys concinna.
Zimovat by mohly přímo v jezírku, ale osobně se přikládáním k zimování ve studeném sklepě, kde jsou želvy pod lepší kontrolou. Pokud máte sklep, kde bude 2° - 8° C, nechte želvy až do konce listopadu venku a pak je přendejte do plastových beden, kde bude voda podobné teploty jako je venku v jezírku; voda bude mělká tak, aby ale želvy byly celé ponořené. A nechte je tam až do jara (asi tak březen). Je to tak bezpečnější.

pošli mi fotky na mail lissemys@centrum.cz a já ti ji určím

podle nových fotek bych hádal, že to nejspíše bude Pseudemys concinna,
ty jsou na rozdíl od Trachemys hodně býložravé

zatím to vypadá na samici

Podle tvaru krunýře je to želva rodu Trachemys, tipnul bych si, že to bude některý z poddruhů Trachemys scripta.
Krmit masitou stravou. Je to plavací želva a teplejší voda by měla podpořit přijímání potravy.

Ano, druhá je Trachemys scripta elegans, ostatní jsou Trachemys scripta troostii. Ale nejspíše nebudou úplně čisté poddruhy. Nejsou to zrovna typičtí jedinci.

akela napsal(a):
Jak se dají rozlišit tyto dva druhy? Díky

dospělá zvířata se odliší poměrně snadno, dlouhkrčky australské Chelodina longicollis mají kresbu na plastronu, švy a podél švů na břišnís traně krunýře tvoří tmavou, černou kresbu. naproti tomu dlouhokrčky mccordovy Chelodina mccordi mají plastron bez kresby krémové až nazelenalé barvy. uspořádání štítků na karapaxu je fakticky identické a odlišování podle tvaru hlavy ne zcela spolehlivé.
u mláďat je odlišení velmi obtížné, protože mláďata obou druhů jsou fakticky identická tvarem i zbarvením. a dokonce existují i kříženci mezi těmito druhy.
nicméně Ch. mccordi je tropický druh, který v teplotách dlouhodobě pod 15° C uhyne, naproti tomu Ch. longicollis mi ještě při 13° C jsou plně aktivní a přijímají a tráví potravu.

akela napsal(a):
Tak to jste nás moc nepotěšil. Přesto děkuji za informace. Paní po telefonu tvrdila, že neví co je to za druhy, že želvy pocházejí od nějakého chovatele z Holandska. Zkusím se ohledně CITES informovat na krajském úřadě. Děkuji

to potvrzení o původu na Chelodina mccordi klidně mohu vystavit, téměř jistě je to můj odchov. mohu rovněž zajistit potvrzení o původu na Mauremys mutica kami, protože vím, kdo je odchoval. s Emys orbicularis to bude horší. na našem území je to kriticky ohrožený druh a málokdo ví, že chov už jediného exempláře bez patřičného povolení je trestný čin. v praxi to snad nebude tak horké, ale i tak bych doporučoval kontaktovat nějakého chovatele, který má výjimku, a domluvit s ním další postup.

tortoise napsal(a):
jak jsem psal výše asi to bude klapavka ale chtělo byto lepší fotky nemůžu jsi být jistý když vidím želvu zezadu

na obrázcích není žádná klapavka, ta želvička focená odzadu je želva trojkýlná - Chinemys reevesii

akela napsal(a):
Bohužel nevím jak se ta paní jmenovala, byla ze Žďáru nad Sázavou. Mám takový dojem, že na bahenní želvy musí být papír o odchovu, nemáte něco takového? Je to jistojistě náš chráněný druh a nejsem si jistá jak je to s CITESem. Jinak moc děkuji za určení.

Myslím, že byla ze Žďáru nad Sázavou.
Ano, na želvy bahenní musíte mít výjimku k chovu a tato by měla být vystavena před převzetím těchto želv a mláďata by měla pocházet o chovatele, který takovouto výjimku má. Jinak Chelodina mccordi i Mauremys mutica kami jsou CITES 2 a ES B a měl by být doklad o jejich původu.