roklanka napsal(a):
Já bych už měla vyloučenou ketozu a dávala bych do pořádku trávení.Život s kozama mě naučil, že vyloučené není nic a je třeba konat hned.

Taky to moc nechápu, dělat si 3 dny "velké starosti" ještě žádnou ovci nezachránilo. Už ani nevěřím, že ji zachrání.

Lucie, přestaňte řešit ketózu a acidózu, i kdyby to bylo psychické. Teď už je to jedno, ovce vám 3 dny nežere, takže si tu ketózu snad vymodlíte. Pokud nerozhýbete bachor, je jedno na co ta ovce zdechne, ale to vám tu zkušení chovatelé radili před 3 dny. Bez toho se dál nepohnete. Dávejte roztok na podporu trávení alespoň 3x denně, Denní dávku rozdělte na 3 díly. K jídlu jen seno a voda. Pokud se vám podaří odebrat moč, můžete zjistit reakci. A teď k tomu přidejte ještě modlení.

A máme další přírůstek. Naší Jance se dneska narodil kozlík. Už jsme si mysleli, že ani nezabřezla, břicho a vemínko žádný, ale jak jsem slyšela přes dveře takové to kozí pomekávání, tak mi bylo jasné, že tam je, nebo brzy bude nějaký prcek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den, předně musíte rozhýbat bachor, zajeďte si k vetovi pro PRODIGESTAN, nebo něco podobného na podporu trávení. Pokud je ovce nadmutá, nalijte do ní aspoň 1 dcl jedlého oleje, ten panák slivovice taky může pomoct. To pivo je fajn, ale v začátku nemoci, ne po několika dnech, teď už opravdu ten prodigestan. Hlavně to ale udělejte rychle, dokud máte ještě koho léčit. Kdyby v sobě měla 3 týdny uhynulé plody, tak už by tu nebyla. Kdyby to byla ketóza, tak už je po ovci, ta vám u ketózy v podstatě hned lehne. Hlavně nezkoumejte a už ji začněte léčit! A pro jistotu si u něj objednejte KETOGEL, aby jste měla doma, až opravdu nějaká bude mít ketózu.

JanaKostelec napsal(a):
Dobré ranko, jaký byl, prosím, osud jehnátka se zlomenou nohou? Píšete kdysi, takže měla ovečka jehnátka? Zahojila se nožka bez následků? V mém sousedství před rokem a půl paní vypiplala jehně od uhynulé ovce příbuzných. Sama jiné ovce neměla, ovečka se na ni naprosto zafixovala, považovala ji za své stádo. Nejen, že byla dosti nemocná celý život(1, 5 roku dlouhý), ale celé dny probečela v chlívku. Po stránce stravy o ni bylo skvostně postaráno, avšak ovce je stádové zvíře a když paní byla v práci stále si stýskala. Měla nemocné zřejmě ledviny, vet zakročil několikrát, nakonec krev v moči a ovce uhynula. Můj názor je, že pokud se zachraňuje hendikepované zvíře, tak jen na mazlíčka a nikdy na chov. Souhlasím s panem Peetrem. Dobře zde radí Starý bača, ráda čtu jeho příspěvky. Ostatní je věc názoru, a jistě má každý právo na ten svůj. Přeji všem chovatelům krásný den

Tak to vezmu trochu zeširoka. Jehnička byla SF. Tehdy jsme byli naprostí začátečníci, takže ač měla být max 10 dní stará, bylo ji určitě přes měsíc. Už měla býlou vlnu. Taky byla fixovaná na mě. Nic pro ní nebylo překážka, 30 ran od ohradníku ji nezabránilo přijít za mnou do kuchyně, když děti nechaly otevřené dveře a ona to zjistila. Nakonec jsem ji dala do výběhu s drůbeží a přidala po odstavu další jehňata, aby nebyla sama. Musela jsme být tvrďák a doslova ji ignorovat a opravdu nehezky ji od sebe odhánět, aby na mě zapomněla, Jenže milá ovečka dorostla jen 15 kg a byl z ní zakrslík. No nevěděla jsem co s ní0, protože jsem se ji bála dát k ostatním do stáda, aby mi ji beran neskočil. To by nepřežila. No a pak jsem jednou četla na bazoši inzerát od pána co sháněl takové zakrslíky. Jeho paní moc chtěla SF, ale jen pro radost a velkých ovcí se bála, tak pak putovala kamsi ku Praze a tam měla ještě další 2 takové prďky nedorostlé za kámošky. No a má se tam dodnes doufám dobře. Měla tam tak trochu výsadní postavení, protože byla jediná ochočená a velmi kontaktní, posílali mi fotky, jak jim hupsne na klín a nechá se drbat apod. No omotala si je kolem prstu.

Já si přivezla kdysi jehně zadarmo, původně to bylo odmítnuté nebo ztracené a mělo být za peníze, ale mělo zlomilo si nohu. Ale majitelé se ji, byla to holka, chtěli zbavit, do beránka bych nešla, no a když mě viděla, tak za mnou začala furt chodit. No nechte ji tam. Jako Peetra chápu, z chovatelského hlediska asi bude chovat špičková zvířata, a nutně to nemusí být papíráci, ale někdo to má prostě postaveno jinak a chová víc srdcem, i když to chovu zrovna neprospívá.

No máte pravdu, vypadaj jako mrtví, není ani poznat, že by dýchali a srdíčko už dodělává a za pár vteřin stojí jakoby nic. Jj léčba šokem, ale ta teplá voda mu spíš obnoví sací reflex. Ale kdo má někde na kopci v salaši teplou sprchu, že?

Teta ta sprcha platí jen pro ty, co už to maj blíž na druhý břeh než k životu, ne že každé prochladlé hned sprchuju.

Lilo plodovka je nejen slaná, ale má výborné hojivé vlastnosti. Můžu z vlastní zkušenosti potvrdit. Jsem furt doškrábaná od drůbeže, koček, psa, dělání dřeva atd. A občas to i zahnisá jak se pohybuju u zvířat a rejpu v hlíně. Ale po té loňské epizodě se mi všechno krásně a rychle zahojilo. No a ještě bych měla jednu radu pro někoho, kdo má prochladlé jehně. Už jsem si vyzkoušela, že obklad petkami s horkou vodou nemusí stačit. Nejlepší je pustit na jehně (kůzle) teplou vodu, já regulérně sprchuju. Jenže některá bahnice (obzvlášť ty plaché) vám ho zpátky nevezmou, tak zkuste pomatlat jehně placentou pokud jste ji našli. Není to z mé hlavy, ale za vyzkoušení to stojí. Lepší, než se piplat s flaškáčem.

No myslím, že ten obdiv si spíš zaslouží ta ovce, já bych po tom asi už nevstala a rozhodně si to už nechci zopakovat, chvílema jsem u toho řvala zoufalstvím. Doufám, že letos to bude mnohem lepší. Zrovna dneska jsem koukala, že už se začíná nalejvat, tak během 1-3 týdnů by tu mohli být další prcoši.

Moc gratujuju a přidám příběh z loňska. Měla jsem březí VF ovečku se SF beranem. Ale je hrozně plachá. No a už pár hodin jsem ji viděla tlačit. Říkala jsem si, že je to prvnička, tak ji to asi chvilku potrvá, ale nikam to nevedlo a už se mi to nezdálo a ovce vypadala vyčerpaně. Po poradě s vet jsem se rozhodla, že do ní sáhnu. Jenže chytit ji byl boj na hodinu, neb jsme neměli psa. Dokonce jsme zavolali posily. Ale nakonec se nám zamotala do drátů, jinak by jsme ji snad nelapli. Ovečku jsme odvezli do chlíva na samotku a dali jsme si chvilku na uklidnění. Pak jsme šli na to. Ovečka byla otevřená tak napůl a byl velký problém se do ní dostat, ale jaksi nám docházel čas. Ovce už si lehala. No tak jsem do toho musela jít trochu silou, ale lepší já než mnohem větší mužská ruka říkala jsem si. No a nahmátla jsem páteř a žebra, plod byl vodorovně v příčné poloze. Podařilo se mi nahmátnout nohy, přední, jenže jehně jsem za boha nemohla dostat ven, dokonce jsem pak seděla na zemi v hnoji a nohama zapřená o ovčí zadek. Už to vypadalo, že jehněti utrhnu nohy a nevěřila jsem, že je živé, mělo takový modrý čumáček a najednou trochu vyplázlo jazyk, úplně mě polilo, že ho zaživa roztrhám na kusy, ale nakonec jsem ho dostala ven, našla jsem takový pomocný chvat. Druhé už šlo trochu líp a pro jistotu jsem do ovce šáhla, abych zkoukla jaké škody jsem vevnitř napáchala a ono tam bylo další. To šlo pozadu a bylo venku hned. Nakonec přežila všechna. Ale po celou dobu co jsem je dostávala ven mi partner držel ovci na nohách, aspoň těch zadních, na předních normálně ležela. To první jehně nechodilo a bála jsem se, že jsem mu přetrhala šlachy. Dostalo dlahy z dřevěných dřívek, musela jsem ho držet při krmení, ale za pár dní běhalo jako ostatní. I když to vypadalo, že to bude mít ovce za chvíli za sebou, tak jsem nezoufala, protože jsem měla v mrazáku cca 2 l mleziva od jiné ovce, takže i když nepřežije, jehňata snad zachráníme, ale jako zázrakem se zase postavila na všechny 4 a začala se starat o jehňata. Byl ještě jeden problém, jelikož u toho bylo trochu víc krve než obvykle, poslala jsem rychle partnera pro vit. K a ovci ho pak píchla, aby nevykrvácela. Každý 2 hoďky jsem je chodila kontrolovat a přidržet toho chromajzlika u struku. Druhej den jsem si zavolala veta, aby ji zkouknul a ten mě pochválil, že on by to nezvládl líp, pro jistotu jsem jim nechala ještě píchnout selen vč. Matky a ta dostala ještě nějaké ty minerály (myslím že říkal vápník, fosfor). Tak to je vše.

malá koza napsal(a):
Je to radost, když se takhle daří. Také se pochlubím.Naše Pampeliška má týden stará trojčata. Kluka a dvě holky. Doufám, že pro nás bude letošní rok také šťastnější.

Gratuju k trojčatům ! Teda je to každej rok stejný, ale pokaždý ty prcky ořvu, jsem měkoň.

JanaKostelec napsal(a):
Nádhera Dáváte po narození ovečku s jehnaty někam do choulu, samostatně, do vnitř? Také chováme ovce venku, salaš s otevřeným otvorem pro vstup, jsou tam dohromady. Jehnátka netrpí? Třeba alespon na týden je dát do choulu? Děkuji za rady

No abych pravdu řekla, měla jsem v plánu je dát když tak do chlíva, jen jaxi řezník nám udělal čáru přes rozpočet a máme tam ještě na měsíc prasata. A jehňata jsou venku. Ty černý měla úplně venku i přes noc a jsou OK. Tyhle se narodila v přístřešku, al euž jsou taky venku nezdá se, že by strádala. Naopak si myslím, že budou silnější a zdravější.

Dneska se o událost dne postarala Renča. Loni jí to nevyšlo, ale letos to vypadá OK a máme kluka a holku. Máma VF a táta SF, proto ti strakoši.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tohle mi nepřipadá jako roční prase.

peetr napsal(a):
Naprosto respektuji Váš názor. Vidím to všechno ale trochu jinak.
Porážela nebo utrácela jste někdy březí zvíře?
Já jich na jatkách kuchal víc než dost, březí prasnice, březí dojnice, též na nutné porážce jsem viděl vysokobřezí zvířata a to utrpení je s březostí dvojnásobné pro matky. Vidět situaci, kdy se minutu mele břicho krávy po jejím omráčení a vykrvení, než se plod zadusí... A pak vyvrhnout téměř hotové tele měsíc před telením!
To, že chovatel pošle na jatky vysokobřezí zvíře, to tu řešit nebudu, to není tématem.
Své hledisko zastávám z pohledu toho, že je lepší porazit jalové kůzle, než z mnoha důvodů (např.otevření úrazu a jiné) utrácet březí zvíře.
Pokud nejde o nějakou papírovou chovnou vzácnou kozičku, vysoko v krvi, nezachraňoval bych. Nikdy a nikde nemáte jistotu, že přes Vaše rozhodnutí nepřipouštět daný kus se kozena nepotká se ženichem a atd. Atd....

No tak na to nechci ani pomyslet, ale já bych prostě zachránila, mlaďoši se vám hojí před očima a pokud to není komplikované, jak jsem zmiňovala a je koza na dobré výživě, nevěřím, že to bude mít následky. Musím ale přiznat, že na to koukám i z pohledu matky. Nicméně souhlasím, pokud to bude špatné, s vámi. Ale upřímně jen proto, že to není moje zvíře.

lilo napsal(a):
Kdysi se mi stalo ze si asi dvoumesicni kozena zlomila nohu ale frakturu mela takovou ze ji ta noha visela na vazech... Veterinar mi rikal at ji picnu ale to vite bylo to moje uplne prvni kuzle... A tak jsem si vynutila dlahu... Na otok jsem prikladala octove zabaly a zabaly z brslice kozi nohy, vlastne prvni dlahu provizorni fixaci nez to oteklo jsem ji zafixovala do dvou klaciku proti sobe, no a pak dostala uzasnou dlahu z thermoplastu... Takovou jsem nevidela ani na lidech :) problem byl s naslednym otokem... Ale diky obkladum behem trech dnu splaskl a do trech tydnu byla noha jako nova... Je chyba ze to zraneni mate tyden a nic se s tim nedelalo... Melo to byt osetreno co mozna nejrychleji... Muze to byt ovsem jen obrazene s vyronem... Tak jako tak bych tu nohu velmi jeme prohmatala jeste jednou... Jeslti mate v pohode vetaka ne zadnyho pejskare obchodnika tak bych se toho nebala... At se dari... Davejte ji obklady najdete si na to neco co snizuje otok a bolest... A dejte vedet jeslti se to zlepsilo...

Peetr... O zenskych se rika ze vydrzej mnohem vic, michuela je toho dukazem...

Jé to jste mě pobavila

peetr napsal(a):
Pak jste tato fakta měli ale napsat do tématu vlákna, pohlíželi bychom na to jistě jinak. Já určitě. Pokud sjet rozhodnutí zachánit a máte k tomu šikovného veta, není pak o čem radit, to v tématu nebylo. Téma je zadané velmi stroze.
Já nejsem žena, nemohu soudit zda ženy po zlomeninách mohou nosit děti, já soudím dle svého chovu koz, když vidím, jak si vysokobřezí kozeny různě ulevují a natahují nohy, některé dokonce dost těžko vstávají. Já mám dvakrát operovanou, šroubovanou otevřenou zlomeninu kotníku, mám odoperovaná obě kolena, nedovedu si představit, že bych nosil X měsíců plody, mám své váhy dost a dost.

Tak to ulevování je u žen spíš tím, že jim chybí ionty a mají křeče, teda nohy bolí a otoky mají taky, taky hormony rozvolňují a změ Kčují svalstvo, a vazivovou tkáň a vůbec všechno, ale je to dočasná záležitost, takže neplní svoji funkci na 100%, ale po porodu se to srovná, myslím, že u koz i u žen to je podobné. Tohle vliv na chov mít nebude, když se dá holka do kupy.

NEDÁVÁTE TO UMĚLÉ STUDENÉ? Mělo by mít tak 39°C Po studeném se vám posrandí každé. Sahal vet do ovečky?

Každopádně nechte udělat RTG, pokud to vet vyhodnotí jako zlomeninu. Za sebe můžu říct, že ve vývoji jedna zlomenina na další chov nebude mít vliv, není to dědičná vada a ošetření zvládnete i doma pokud to nebude komplikovaná zlomenina. Pokud to bude komplikovaná nebo tříštivá, tak se přikláním k názoru pána co by kůzle porazil. Finančně to bude tak nákladné, že to několika násobně přesáhne cenu kozy. Jediné co se stane při znehybnění je, že ji atrofují svaly na noze, ale ty se zase dají do kupy, až začne nohu používat. Myslíte, že ženy, co si zlomily nohu nemají děti? Já měla hodně komplikovanou (čtyřnásobnou) zlomeninu a děti mám 3.