Mám i ten se štětinami... měkký. Dokonce mám dva .. umělý i s přírodními štětinami. Dva tahy a kocour začne elektrizovat. Mám antistatický sprej....krom toho, že se spreje bojí - nelze striknout v doslechu, tak mu vadí i ta vůně (v koupelně jsem stříkla na kartáč s tím, že to pomůže), takže taky odchází. Já už vážně vyzkoušela úplně všechno ...tedy až na vysavač...z toho má smrt i po těch letech. O bezpečnosti ho nepřesvědčí ani to, že druzí dva kocouři ho vůbec neřeší.

Ale jinak ho mám fakt ráda. Je to první kocour, který takhle razantně česání odmítá a zároveň první s tak zoufale hroznou srstí, která by tu péči opravdu potřebovala. Kupodivu malý holicí strojek ze Zoohitu mu nevadí, takže nalezené dredy prostě během chviličky odholím a jsme happy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Samozřejmě, že kastrace je na vás. Nebo jste chtěli koupit 3měsíční kastrované mimino?

Takto jsem si koupila své poslední dva kocoury. Na tom až tak nic překvapivého nevidím. Spíš to, že tohle asi museli vědět dopředu. Platit rezervační poplatek a kotě nevidět na živo už taky není úplně ojedinělý stav. Ale doplatek bych tedy realizovala až na místě.

rapotacka11 napsal(a):
Denně? ANO.
Aspoň symbolicky, jemně, příjemně.
Mají to rádi.
Když jsou na ten proces zvyklí a je jim příjemný.
Nebylo třeba násilí.

Můj odpůrce česání je jiného názoru Samozřejmě, že kocour, který to nejvíc potřebuje, to nejvíc bojkotuje. Také mainka. Jemně ve spaní? Okamžitě hřeben pozná. Jednou hřeben+ 3x pohladit rukou? Okamžitě po jednom tahu hřebenem prchá. Má velmi jemnou srst a nekvalitní srst, dred si vyrobí během jediného dne. Takže na jaře už podruhé půjde břicho strojkem. Tam, co se dred udělá, beru malý strojek. Chlupy z něj dostávám v době línání koupelí (2x za rok s důkladným vyčesáním, dokud je vlhký....to je prostě nutné domácí násilí. Během roku z něj sundavám chlupy namočenou rukou.

Zbylí dva kocouři to sice nevyhledávají, ale zvládnu vystihnout náladu, kdy se párkrát pročísnout dají. Jim ale srst moc nedredatí. Nějak mám pocit, že to toho s jemnou srstí prostě tahá, ať se snažím sebevíc. Nedá ani vyčesávací rukavici.

Normální chování to určitě není. Já třeba s výběrem chovatelky také spokojená nejsem (a to jsem předtím i googlila, jestli nenajdu nějaké zmínky).

Teď už máte kotě doma, těžko něco radit. Můžete zkusit podat podnět k poradci chovu pro dané plemeno, že předání kotěte bylo dost nestandardní, ale víceméně jste asi narazili na papírovou množku. Jestli máte komunikaci, že vás vmanipulovala do odběru kotěte 80. den, tak jedině přidat k podnětu k prošetření. Minimální věk pro odchod koťat je tuším těch 84 dní.

Do domu se hodí téměř všechny kočky, šlechtěné i nešlechtěné. To je hrozně široce postavený dotaz. Co od kočičky očekáváte? Klidná, aktivní, samostatná, závisláček, chlupatá, krátkosrstá, bezsrstá, tichá nebo třeba upovídaná? A co můžete nabídnout vy? Jak často jste mimo domov, kolik času ji můžete věnovat, jaký prostor nabízíte, máte jiné zvíře, měli jste kočku?

Hotovo. Za každého kocoura zvlášť.

Tématické k dnešku

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Naučí a nebýt naštvaná. A čím méně emocí bude, tím lépe bude u majitele. Ale chce to nový povel a pak používat ten nový, aspoň na to je přemluvit. Naučit do "jako robot", reflex.

To je skvělý nápad. Jen se obávám, že každý nový povel oni opět zkazí. Tohle už mi udělali, když jsem učila psa netahat na vodítku. Jako pochvalu jsem začala používat slovo "supéér", které do té doby neznala. Fungovalo to skvěle a jak příbuzní zjistili, že na to reaguje, začali používat také. Bohužel ale i v situacích, kdy vlastně povel nesplnila.

Rok ukazuji, jak na to, aby netahal (já držím vodítko položené na ruce, oni mají stále ruce vytahané jak opičák), ale to většinou jen dovedu psa k poli, kde je pouštíme, protože vnitřně trpím, že se s ním přetahují. Zbytek povelování nechávám na nich. Teď bych si brala jen psa, aby mi ho oni nerozptylovali a já se mohla vyloženě věnovat jen jemu.

Je mi jasné, že s domácími by změna nebyla žádná. Už jsem se také takhle starala o psy mých rodičů, jenže to jsem tam bydlela, takže chviličku jsem si našla každý den.
Tak to je pozitivní, že jednou týdně by mohlo stačit k tomu, že poslechne aspoň mě. Pravidelně se scházíme se sousedy a poslední dvě setkání už si pes vyloženě dělal, co chtěl, takže pak skončil uvázaný u stolu a zbylí psi si mohli dál hrát na volno. Je otázkou času, kdy tento skončí také jak pes zahradní, což by byla velká škoda.

Možná, kdyby viděli, že poslechne mě, motivovalo by je to k troše snahy na tam vztahu taky zapracovat. Ale k tomu se upínat nebudu. Ráda bych, aby aspoň při těch setkáních mohl nadále být s námi.

Ahoj všem, jdu se optat na váš názor.

V rodině je pes, který by potřeboval více výchovy/výcviku. Dříve super přivolání se vlivem nedůslednosti velmi zhoršilo, rady jak to zlepšit jsou ignorovány.

Mám možnost se mu jeden den v týdnu věnovat. Víc bohužel ne. Sama toho mám dost. Má to ale smysl? Naučí se pes poslouchat alespoň mě, když po zbylých 6 dní v týdnu bude vše při starém? Nebo je to boj s větrnými mlýny, kdy já budu akorát víc naštvaná, že pes bude brzy nepustitelný z vodítka?

Díky za jakýkoliv poznatek či zkušenost.

Můžete zkusit pelety, pro kočku to nebude taková změna. Cat's best jsem u svých polodlousrstých kocourů vyhodila do týdne, to se nedalo. Z hlediska vynášení byl asi nejlepší silikát, ale z mnoha důvodů to pro nás také nebylo ono. Takže jedeme v bentonitu. Co se hrudkování týče, tak Tigerino za nás nejlepší, ale když nechci objednávat, beru Brit excelent. Vynáší se na těch jejich chlupech také, ale proti cat 's best je to nebe a dudy.

Mám také 16ti letého kocoura a už je to také tak trochu věchýtek. Ale jestli jste nebyli ani u veta, tak nemůžeš vědět, zda to není nějaká patologie. My měli běhání loni. Čtvrt roku jsme rovnali jaterní hodnoty. Trvale bere léky na štítnou žlázu.

To, že je kočce 16 let ještě neznamená, že už je zbytečné ji léčit.

Jak je to dlouho od kontaktu s prasetem? Je mi pejska moc líto. Měl štěstí, že majitelkou jste byla vy a mohla mu od utrpení pomoci. Vnímavost k nákazám je hodně otázkou imunity každého jedince, ale i tak jsem překvapená, že zde to postihlo (naštěstí) jen jednoho psa, navíc fyzicky nejspíš nezraněného.

Děkuji, že jste to napsala. O pseudo-vzteklině vím a jsem ráda, že ač máme v okolí prasat dost, tak se málokdy pohybujeme tam, kde oni. Ale náhoda je blbec. Viz váš smutný případ.

Všem milovníkům zvířátek přejeme klidné prožití vánočních svátků a zdraví vám i celé smečce

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já mít křižovatku, testy nechám taky udělat. Jen kvůli obyčejné zvědavosti, co z toho vypadne Pak bych mohla tvrdit, že mám doma třeba 4 psy (ovčák, jezevčík, borderka a nevimco) v jednom balení

V Plzni zase rostu z výrazu "děkuji tě". A "nastevři" mi způsobuje tiky. Jinak to tu dávám.

Manžel měl nepřekonatelný problém s "řekni to Jirkoj / tátoj" , což jsem používala já, ale ze solidarity k němu jsem začla mluvit více jako člověk. Teď už mi to přijde taky divné

Náš zlaťák kočkám neublíží. On i když se lekne, tak utíká (neútočí ze strachu). Utíkající kočku honí, ale jak zastaví, tak běhá v dvoumetrovém kruhu kolem. Našim kocourům se vyhýbá, když se začnou honit po bytě.

Sousedi mají mündsterlandku. Rok k nám chodili na návštěvu ke třem MCO kocourům a pohoda. Ona je velká plašanda (brali si ji jako čtyřletou s pocuchanými nervy). Po tom roce synovi spadl hrnek, fena se lekla. Jak uskočila, lekl se jí nejmladší kocour a začal utíkat (fenu jsem při rozběhu čapla, takže kocoura se ani nedotkla). Od té doby konec. Kocoury musím buď zavřít nebo vyházet nahoru na police a hlídat, aby nešli dolů. Dva z nich by zabila určitě (nejmladší a nejstarší) a s tím jedním by se dorvali navzájem.

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Po kastraci nemůže být cítit. Pochopila jsem správně, že jsou domácí?

Moč smrdí i kastrátům. Ač o poznání méně, tak močovinu, sírany a další látky obsahuje také. Takže když se rozkládá a není pohlcena stelivem, tak to po nějaké době taky celkem táhne.

Dělá to jen v dny, kdy jste pryč tak dlouho, nebo zcela pravidelně?

Vypadá to, že si je nejistý a označuje si dveře. Pokud víte, že se nejedná o zdravotní problém, zkusila bych feromony. Do zásuvky někam do té chodby, kam chodí močit. Nečistit žádným Savem...on to cítí a může se mu to zdát jako vhodné místo k čůrání. Blízko dveří bych dala i jednu misku s nějakými chutnějšími granulemi, které v běžné misce mít nebude. Kočky obvykle nemočí tam, kde mají jídlo, ale u něj to třeba ani nezabere.