hersyko napsal(a):
Jestliže mohu doporučit,tak pyruru nikdy dokrmovanou.

A proč ? Není to pro mne ale požádala mne známá jestli bych jí nepomohl jí sehnat.

Pokud někdo víte dejte mi tip na zdroj ručně dokrmeného papouška tohoto druhu..
Děkuji za informaci.

Pro jednoduché 3D kreslení plánu čehokoliv v počítači je dostatečný Sketchup od googlu. Je to jednodušší ale dostatečné a rychle se to chápe. Naděláte si díly a pak je skládáte. Stáhněte si z google zdarma a můžete zkoušet.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Co je to za zařízení na ty střeše ? Rekuperační jednotka ?

To potěší, že se najdou v dnešní době nadšenci schopni takovouto akci uspořádat.

Když je dvojité pletivo na volieře tak by dravec neměl ublížit. Ovšem přes dvojité pletivo je pohled do voliery hodně narušen. Jinak Vám dávám za pravdu, že ptáci, kteří mi zůstávají na noc ve venkovní voliéře vždy k půlnoci létají po volieře a je tam zmatek a rachot.

Pěkná práce ten chickdoor ale proč u volier se záletovými okny ? Maximálně v zimě by mělo smysl, jinak je záletové okno trvale otevřeno a je na ptákovi zda půjde na noc do záletu nebo zůstane venku ve volieře. Ku podivu i v těchto vedrech někteří ptáci jdou na noc do záletu a někteří ne. Slepice musí z volného prostranství venku na noc do kurníku z bezpečnostních důvodů ale pták ve volieře nemusí.
Jinak by ale toto zařízení ve volieře nebylo na škodu a jeho technická dokonalost by pohladila na duši.

Moudivláček napsal(a):
Pane, jak jste přišel na to, že krmím jen kukuřicí.?
Vy jste nepochopil, že uvádím jen jeden příklad z mnohých. Jen dodám, že jsem v odpovědi měl na mysi čištění koupeného zrní a ne zrní z krmítek. Pak zdraví ptáků takové šetření škodí a ne prospívá.
Odchoval jsem desítky druhů ptáků včetně hmyzožravců a Vy mně zde píšete, že krmím jen kukuřicí. Odchovejte kardinály, bulbuly, amazonky, astridy, AG. Kžížence s kanáry, atd a pak mě zkritizujte.
Jistě jste to myslel dobře, ale nedomyslel.
Mám tři síta různé zrnitosti, Zbytky z krmítek tím vytřídím a naposled vyfoukám slupky 60 let starým fénem na vlasy. To zrní hodím do velké okrasné voliéry, kde zjara vypustím 5 párů zebřiček, nějaké rýžovníky, pro zpěv hýla mexického, pár holoubků. Je to 5 m krát 2 m zarostlé, je to jen pro oči, bez kontroly. Na podzim vychytám 50 až 60 klusů odchovů, staří mají kroužky, ty nechám na další rok a ostatní jde do výkupu.To je to využití a šetření toho použitého krmiva. Vzácnějším ptákům bych to nedal a nyní mě suďte.
Zbytky znečistěné trusem různých druhů a přečištěné dané jiným ptákům, to myslíte vážně ? Jaké ptáky to chováte, že na nich tak šetříte? Máte - li něco vzácnějšího, tak zbytky z různých voliér hodíte slepicím a ušetříte. Než se dočkáte odchovu od nějakých ptáků, čekáte roky a pak jim sypte nevylouskané zbytky znečištěné trusem od jiných ptáků. Ale Vaše odpověď byla velice kladně hodnocena, škoda, že ti lidé neuvedli co chovají, třeba se ozvou a uvedou vše na pravou míru.
Ona ta naše diskuze je vlastně jen takový pokec a výměna názorů a laik vůbec nepozná, co je skutečně pravda.

Moudivláček uvádí : "Vy jste nepochopil, že uvádím jen jeden příklad z mnohých. Jen dodám, že jsem v odpovědi měl na mysi čištění koupeného zrní a ne zrní z krmítek. Pak zdraví ptáků takové šetření škodí a ne prospívá." Jestli dobře chápu jste názoru, že čistit nevyloupaná semena z krmítek je nesprávné a to z toho důvodu, že v něm zůstává část trusu. Pokud to řekne chovatel Vaších znalostí a zkušeností je potřeba se nad tímto argumentem zamyslet. Máte pravdu v tom, že v nevyžraných miskách je i trocha trusu. Tím, že je těžší než slupky tak propadá spolu s jadérky a čistěním vzduchem se ho směs nezbaví. To potvrzuji z vlastní zkušenosti. Ale staří chovatelé mi tvrdili, že za jejich časů se čistění dělalo na louce kdy za větru přesypávali nedojedené krmení z jednoho kýble do druhého a tím ho větrem čistili a dávali zpět ptákům sežrat. Takže ten trus jim tam musel taktéž zůstávat. Druhá věc co mne napadá je ta, že pták ten trus v krmných miskách má i přesto když tam dáváte pouze nové nepoužité krmení. On ho tam prostě pustí do misky při prvním jídle a potom se ke krmítku vrací přes den a znovu žere. Takže ta možnost pozřít trus je tam pořád.
Nasadil jste mi brouka do hlavy.

Drobotinu krmím směsí Delinature a čističku používám. Ne pro to abych zakoupenou čistou a voňavou směs pročistil ale z jiného důvodu. Naplním krmítka po okraj a druhý den jsou do poloviny plné a v nich směs slupek a nesnědených zrnek. Ptáci postávají u misek a čekají co jim nového nabídnu. Vysypu misky do čističky a třikrát pročistím. Pročistěný zbytek jim dám zpět do prázdných misek. Více nedostanou dokud to nedojí. Brblají ale dojí.
Můj názor je, že cistička je smysluplná. Dříve jsem nedojedený obsah misek vysypával na zahradu. Vrabci mi potvrdili, že tam ještě bylo co jíst.

irča napsal(a):
Maďar nebyl asi ani v Přerově. Byl totiž na burze v Maďarském Monoru, který je shodně s Přerovem.

Maďarští prodejci jsou v Přerově obvykle na dvou místech. Na jednom místě prodává jeden sám a ten v Přerově byl. Má toho méně než to druhé místo kde prodávají dva Maďaři dohromady a ti tam teď nebyli. Obvykle mívají drobotinu, která běžně k prodeji u nás není. Vždy když přijedu do Přerova a jsem ten, který se tam dostane až kolem 7:00 h tak začínám u něj. Pro mne je to hlavní magnet Přerova.

maximus.chov napsal(a):
ne.

Možná kdyby věděl, že nějaká burza v Kroměříži je tak by tam jezdil. V každém případě on je z pohledu drobotiny poslední světlý okamžik Přerova.

Pokud se mne týče a na burze by muž chovatel prodával stejného ptáka jako vedle něho žena chovatelka, vždy bych vzal toho ptáka od chovatelky. Mác pocit, že žena chovatelka je férovější a od přírody by muž měl nad ženou držet bochrannou ruku. Má to v životě těžší a proto když se v něčem vyrovná mužům nebo je dokonce předčí je to důvod smeknout.

Chci se zeptat. Maďar co vozí drobotinu do Přerova už jezdí do Kroměříže ?

Za mě abslolutní spokojenost s panem Zelinkou. Jeho způsob prodeje a komunikace s ním vyhovuje mým představám. Kdykoliv když něco potřebuji tak mohu zavolat, že se chci stavit a něco koupit. Když není přítomen tak mi to nechá nachystat a někdo na mne počká a předá mi to. Když se vzpamatuji až v sobotu a zavolám, že jedu do Přerova ať mi přibere krmení Deli nature pro drobotinu tak mi to ještě stihne vzít. Navíc je normální a dá se s ním pobavit i tématech mimo chovatelství.

premek2152 napsal(a):
Začinal jsem jako rybař ale už nemam moc na to čas spiš vubec.A tak sem chtel začit z Ptactvem poradite mi prosim co si pro zacatek mužu pořidit na rodiny domek a jaci papoušci mužou byt po spolu ve volierach.aby se spolu nebily.chtel bych stavet domaci volieru a velikosti Delka 5m. Šiřka 5m. vyška 2 metry 5ti komorova Voliera Venkovni z vnitřnim diky za komentaře

Zvažte zda tu myšlenku chovat papoušky nenahradit myšlenkou chovat drobotinu. Jako rybář jste zvyklý posedět a relaxovat v klidu přírody a přirozeného zpěvu zdejšího ptactva. To co předvádějí papoušci nejde nazvat zpěvem ale neskutečným řevem. Ta volira po zrušení komor Vám stačí jako jedna společná pro drobotinu, pěkně ji zařiďte a osaďte a můžete před ní celé dny vysedávat jako na rybách a relaxovat.

Nechci s Vámi polemizovat o úrovni potravin za bolševika a dnes. Na to nemám zemědělské vzdělání a asi bychom se oba shodli, že kvalita potravin za bolševika byla lepší než dnes. Drobná chyba byla v tom, že jich nebyl dostatek a musel jste je vystát hodiny ve frontě nebo mít známého svého superznámého, který Vám je za nějakou protislužbu sehnal. Pokud chcete vědět co znamená pojem velkokapacitní kravín v době totality tak shlédněte seriál "Druhý dech". Skvělé herecké výkony, zajímavý a plynulý děj ze života ale bacha aby jste s hrůzou nezjistil, že i ta kultura seriálů za bolševika byla nějaká přirozenější a ne tak umělá jako dnes. Pro mne nepochopitelné, že bolševik dovolil v tomto seriálu částečně poukazovat na chyby, kterých se dopouštěl. Nedovedu si představit, že v dnešních seriálech formátu "Růžové ohrady" by se řešily negativní důsledky dotací v dnešním zemědělství. Přitom v tom objemu nevýrazných hereckých osobností by nebylo těžké obsadit roli Sobotky.

Se zájmem jsem si přečetl článek Martina Papáče Chovatelské zařízení - klece kde popisuje svoje zkušenosti z používání a postupné modernizace svých klecí. Na závěr přidává i ukázku klecí kolegy z Belgie. Ať se kolega z Belgie neurazí ale můj první dojem po shlédnutí obrázku byl napodobenina veklokapacitních kravínů z dob bolševika. Sterilní, moderní ale krávy se trápily v laboratorním prostředí. Já z pohledu čumila a z pohledu chovaného ptáka bych jednoznačně volil tu jeho volieru pro drobotinu. Škoda, že neukázal fotku tyto jeho voliery. To je směr chovu v 21-tém století. Tady je oko náročného diváka uspokojeno.

Používám průmyslový vysavač z Lidlu na dva účely. K vysávání popela z krbu a podlahy kolem klecí. Poměrně rychle se zanese papírový sáček. Proto ho po trojím vysátí vždy vysypu na záhon. Na záhonu na jaře vyroste hustý prales prosa, lesknice atd. Krmím směsí pro drobné exoty Deli nature. Papírový sáček vydrží vysypání a vyprášení tak 5x. Potom se protrhne a musí se dát nový. Když jsem vyřadil papírový sáček z vysavače a ponechal pouze filtr tak ten jemný prach nezvládal zachytit a navíc se okamžitě zanesl. Papírový sáček je poměrně drahý, kupuji jej v Custoramě 5ks asi za 150 Kč.

york napsal(a):
Ta je moje pro mnichy. D-7,4, Š-4,7, V-2,5.7 párů mnichů.

Hodně pěkná práce. Takovou mít pro drobotinu tak se mají jako v ráji.

Mne se zase velice líbil článek od Žohy k chovu ve společné volieře.