Je ešte jedna možnosť, a to je, že po posúdení králiky zle zaklietkovali. Jednoducho ich zamenili.

RadanaJ napsal(a):
Králík je novozélandský červený, číslo klece 717.

V klietke č. 717 bola podľa katalógu 0.1 C 1-1, P 403 , 93,5 b
V klietke č. 716 bol 1.0 C 1-1, P 405 , 94,5 b
Možno tam nastala chyba a k pomýleniu klietky.

Dobrý večer, svetlejšie sú kohútiky.

horal napsal(a):
Nemusíte mne opravovat. Chleba peču obden už víc než tři roky. Většina pekáren už dnes na chleba používá kvásek. Chleba z droždí není chleba a už druhý den neni k jídlu. No a kvásek není nic jiného než žitná mouka a voda a je to docela zdlouhavý proces vyrobit kvalitní kvásek. Já ho mám po celou dobu. Jinak pečivo ať každý krmí jak je libo. Nikoho nepřesvědčuju aby to nedělal. Jenom jsem napsal jak to s ním je a co může způsobit a né že to způsobuje. Pro mne je to zbytečnost, práce navíc bez efektu. A to že králíkům něco chutná pro mne není argument. Psovi také čokoláda chutná a už malá dávka ho zabije. Králíkům chutná kdeco třeba i brukvovitá zelenina. Pokud ji dostane občas jako zdroj vitamínu je to v pohodě, ale jakmile to začnete zkrmovat, protože se vám zrovna urodilo, máte o problémy postaráno. Ani doba jakou králíky chováte není argument. Já jsem čtyřicet let všechno to co dnes považuji za zbytečné a někdy i nezdravé v chovu. Důležité jsou informace a znalosti králíků. I špičkoví chovatelé dělají chyby, ale nikde se tím nechlubí a jak říká klasik, chybami se člověk učí.

... Chleba z droždí není chleba a už druhý den neni k jídlu. Úplný súhlas. A najhoršie na tom je to, že chlieb, ktorý nieje k jedeniu, sa skrmuje králikmi. Aj moja manželka pečie chlieb z kvásku, preto som tou opravou myslel na prípravu a udržiavanie /prikrmovanie/ kvásku. V podstate máte pravdu, že na výrobu chleba stačí múka a voda. Keď namočíte do vody chlieb vyrobený z droždia, kvasenie pokračuje ďalej. Pri kváskovom nie.

A čo tak opáliť ohňom ako prasa.

Máličko Vás poopravím pán Horal. Aby sa dalo upiecť nejaké pečivo, nestačí len múka a voda, ale je potrebné dať aj droždie, alebo kvások. Pri použití droždia je pečenie oveľa jednoduchšie, preto sa používa do viacerých pečív. Podľa mňa je to práve droždie, ktoré môže spôsobovať zažívacie problémy králikom, pri veľkej spotrebe pečiva králikmi v mladom veku. To je dôvod, prečo nekrmím králiky kupovaným pečivom.

Tíško závidím také priestorové podmienky.

reznade napsal(a):
v čem je problém droždí? není to tak náhodou to samé jak kvasnice a ty píše spousta lidí že přidává...

Nieje to to isté. U nás sa predáva chlieb, ktorý je pripravovaný na droždí, a chlieb, ktorý je na kvásku. Kváskový je aj drahší a má aj dlhšiu trvanlivosť. Nepodlieha rýchlo pliesni. Receptúry kvásku a droždia sa dajú zistiť.

Š720 napsal(a):
Máte pravdu. Veď chémia je vo všetkom. Stačí, keď si pustíme správy a počujeme koľko rôznych katastróf sa udeje len v samotnej Európe. Potom sa nám to pekne vráti s dažďom alebo snehom na našu zem, kde pestujeme " bez GMO ".

Chcel som napísať " BIO".

Juraj_Kafka napsal(a):
Hydrogenuhličitan vápenatý

Máte pravdu. Veď chémia je vo všetkom. Stačí, keď si pustíme správy a počujeme koľko rôznych katastróf sa udeje len v samotnej Európe. Potom sa nám to pekne vráti s dažďom alebo snehom na našu zem, kde pestujeme " bez GMO ".

Juraj_Kafka napsal(a):
Ještě k té trvanlivosti u směsi, nějaký konzervant tam být musí, právě z důvodu, že některé použité suroviny po sešrotování rychleji podléhají zkáze, zrovna kukuřice např. ale i ta soja, slunečnice. Tuky po rozmělnění počínají žluknout. Takže kdo si doma dělá směs sám, měl by našrotovat právě takové množství, které stíhá v kratším čase zkrmit, aniž by se to začlo kazit. Pak může říct: krmím bez konzervantu, jsem king. A ne, že to tam bude mít měsíc.

V obchode som predával krmivá, ktoré neobsahovali konzervant. Trvanlivosť mali tri mesiace. Výrobca mi to vysvetlil, že sa to dáva podľa použitej suroviny s najnižšiou dobou trvanlivosti. Mal to odobrené kontrólnym úradom.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A chleba je taky vlastně jen pšenice, voda a kvásek, tak proč to vadí? A proč vadí těstoviny, když je taky jíme? A copak měli babičky kupované směsi? A copak..........

... kvásek, tak proč to vadí? Neviem, ako v Čechách, ale na Slovensku sa používa do pečiva droždie a to je ten problém. Máte pravdu, kvásek nevadí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale ve směsi je přece chemie a vejce jsou potom stejná jako kupovaná

Neviem aké zmesky máte na mysli. Nie tak dávno som mal obchod s chovateľskými potrebami a predával som aj kŕmne zmesky okrem iných aj pre nosnice. Boli to zmesky od troch rôznych výrobcov a všetky mali základ: pšeničný, kukuričný a extrahovaný sójový šrot v pomere podľa receptu. Tieto šroty boli doplnené o základné vitamíny a minerály, tiež podľa receptu. Kde je tá chémia ?

Čau Maroš, ani sa nečudujem, že mu bola zima, keď pochádza z dolniakov . ŠV

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ječmen je pro drůbež velice špatně stravitelný. obsahuje hodně vlákniny a nějaký tentononc, jehož jméno si pořád nepamatuju, ale váže to vodu a zvyšuje obsah vody v trusu slepic.

prostě krmivo nevhodné. v dřívějších dobách se krmila drůbež třeba zadinou.

Dobrý deň, je to enzym fytaza, ktorý chýba hrabavej hydine, aby mohla spracovať jačmeň bez problémov.

horal napsal(a):
Zkuste to dočíst do konce.
Tak dobře dáme si trochu fyziky. Komíny velkých fabrik musí být odsířeny (krom množství výjimek), ale co malé firmy a milióny komínů domácností? Veškeré spalování paliv vytváří oxid siřičitý i ten vychvalovaný plyn, jenom je ho podstatně méně.

Dřevo při svém spalování uvolňuje do atmosféry o 15–20 % více uhlíkových emisí, než třeba při spalování uhlí. Jak to? Dřevo v má výrazně menší výhřevnost a tak k zisku stejných kilowatthodin musíme pálit více materiálu. Ze dřeva uniká méně oxidů uhlíku, než z uhlí, ale protože ho musíme spálit mnohem více než uhlí, je výsledkem více uhlíkových emisí k produkci jednoho kilowattu elektřiny.

S výjimkou přirozených zdrojů, jako je například vulkanická činnost a lesní požáry, jsou hlavní zdroje úniku oxidů síry do prostředí průmyslová výroba kyseliny sírové a jakékoliv spalování uhlíkových paliv. V atmosféře po určité době oxid siřičitý reaguje na oxid sírový, který posléze s vzdušnou vlhkostí tvoří aerosol kys. sírové. Při nadměrném množství kys. sírové dochází k poklesu pH pod 4 a vzniku tzv. kyselých dešťů, které následně způsobují vážné škody v živé i neživé složce ekosystémů.
Kyselý aerosol

Hlavní podíl emisí síry ze spalování paliv tvoří oxid siřičitý, který v ovzduší dále reaguje na oxid sírový rychlostí 0,5 až 10 % za hodinu. Ve vlhkém vzduchu se tvoří kyselina sírová ve formě aerosolu, často spolu s dalšími škodlivinami v kapičkách či tuhých částečkách se širokým spektrem velikostí. Většina kyseliny sírové přítomné v ovzduší vzniká z oxidu siřičitého emitovaného při spalování. Mezi další bodové zdroje emisí kyseliny sírové patří závody na výrobu kyseliny sírové a průmysl, v němž se kyseliny sírové užívá, jako jsou továrny na hnojiva či pigmenty.

Vzhledem ke své hygroskopičnosti je kyselina sírová v ovzduší vždy přítomna ve formě kapiček roztoku, jehož koncentrace vodíkových iontů H+ se mění s vlhkostí ovzduší. Čistý hydrogensíran amonný se může v ovzduší vyskytovat jako krystalická sůl až do relativní vlhkosti 80 %. Jakmile se jednou rozpustí do kapek, nevykrystalizuje zpětně dříve, než relativní vlhkost poklesne pod 69 %. Pokud se dostane do vlhkých dýchacích cest, přijme vodní páru a deponuje se ve formě zředěných kapiček.

Otázka pre marco07: Nemcov, ktorí od vás kupujú " BIO" med by určite zaujímalo, kedy naposledy pršalo v národnom parku, kde máte včely. A možno nie len Nemcov.