Zdar po letech Krmila jsem kobyle rýžové otruby od Fitminu (Reformer) + jejich granule, spravila se a vypadala božsky do posledního konce. Když byl výpadek Reformeru ve výrobě, sháněla jsem po všech čertech jiné, no ale byl to provar...přestože byly "granulované", byly to nějaké mikrogranulečky, tedy sypké a docela rychle žlukly i ve velmi chladné krmírně a kobyla frfňalal, i když byly "čerstvé". Teď zrovna přikrmuju hodně archivní ponici s CS (ta ale nepotřebuje vyloženě nabrat) rýžový olej od Stiefel a taky mi přijde dobrý, před lety jsem měla od jiné firmy (ale to si nepamatuju už od koho) a ten mi přišel taky takový, no, zoxidovaný. Kdo ví, jak to kde skladovali...
Rybí oleje, to je čurina, no co vám mám vykládat, psům chutnají, přinejhorším kočkám :-DDDD Koně se mi nepovedlo přesvědčit o jejich pozitivních účincích ani jednoho, ani tu největší popelnici, ať už od Dromy, nebo pak lososový od Fitminu, ani prd a příště už to zkoušet nebudu howgh (jo, ale psi se leskli jak po litru ShowSheenu :-DDDDD).

Zdravím všechny. Známé se letos "urodilo" indických běžců - a samí kačeři, takže je potřebuje někam udat. Samozřejmě se nabízí varianta vzít jednoho a dokoupit kachnu/kachny, ale co takhle dva kačeři na cca 0,5 ha? Rvali by se/snažili by se vzájemně pojímat, i když by v dosahu/doslechu neměli žádné kachny (kromě občas divokých, co kolem proletí)? Zkoušel jste to někdo? Díky za názory!

Já mám Waldhausen jako výrobce ráda, ale ten jejich "pad" je čisté neštěstí.

Měla jsem tvrdohlavého křížence, do deseti let žil v nějaké špeluni v samotě. Pak turistická jízdárna , no to moc neklapalo , ta pak já, deb*l . Kůň klaustrofobik, závislý na koních, i pan Bláha se s ním prý tenkrát zapotil . Urostlé chlapy posílal jednou dobře mířenou 5 metrů za ohradník, pokud tam neskočili sami. Lidi po tom, co pochopil, že existují jiné koně taky nemusel, pokud nenesli žrádlo, ale i to si zprvu vykopával. Domluvili jsme se. Stálo to hodně potu, i trošku té krve, slz, hlavně času, všeho. Blbé bylo, že jeden nikdy nevěděl, jak se vyspí, někdy byl k cizím relativně ok, někdy ne, většinou byli problém chlapi...koně masakroval, pokud mu nešli vyloženě do noty nikdy se už nenaučil fázovat...vycházeli jsme spolu ale dobře. Měla jsem ho moc ráda. Něco v něm bylo, něco, co za to stálo. Asi je to u každého koně, jen je potřeba toho, kdo to vidí. Dožil u mě. Vlastně nebyl zlý, byl jenom děsně svůj. A zvláštně voněl . Byla jsem v osmém měsíci těhotenství s druhým dítkem (prvnímu byly dva roky), když jsem ho musela urgentně se silným vnitřním krvácením uspat, stejně umíral. Chybí mi, dal mi hodně, zmetek, hajzlík a miláček v jednom. ALE. Jsem máma. Teď mám tři děti. Svým způsobem jsem (je to odporné) ráda, že je mrtvý. KOně fungují zase jako koně, nemusím šaškovat s ohrádkama, jasné, děcka je u koní třeba hlídat vždy na 250% a i tak bude k úrazům docházet, ale prostě není riziko, jako riziko. Nikdy v životě už nezapomenu, když se mi zmeťour vytrhl v nějaké své panice z vodítka při převádění do výběhu a rozcválal se po cestě, na které dřepěla asi 30m od nás ani ne dvouletá dcera. Jenom jsem ho převáděla. Dceru jsem odložila na tu minutu dál dovnitř na pískoviště, prostě si udělala bábovičku na cestě o metr dál, když jsem vycházela s koněm z ohrady. Kůň na vodítku, převáděla jsem ho cca 20 metrů mimo inkriminovanou cestu, původně, tu jsme překřížili. Uhnul před holkou na posledním metru. Bylo to poprvé, kdy jsem zažila šok. Nic moc. myslela jsem, že jsem větší tvrďák. Jsem, ale ne na děti.
Možnosti, návrhy: Pokud se nepotvrdí nějaká trvalá, velká bolest otravující koni žití, udělejte dceři u ohrady ohrádku. pevnou. Klouzačku, pískoviště i nějaký "stan" třeba z plachty, kdyby pršelo. Obměňujte tam hračky, aby jí to nepřestalo bavit. K tomu, pokud to jde, udělejte ohrádku kobyle, jak bylo řečeno. Budu upřímná, nej motivace bylo vždy žrádlo, takže síťka s luxusním senem. Je to hnusné, postavené prakticky na vodě, ale stojí to nejméně času. Ten nemáte. Pak máte možnost zavřít buď koně, nebo dcerku. Nebo oba(tři)! :-D, což je občas úplně nejvíc nejlepší :-D Druhak nevím, jak je na tom Réza s chováním k ostatním koním (z jednoho kopance těžko usuzovat) a jak to máte ustájené, ale nedalo by se ustájení rozdělit tak, aby s sebou souviselo, ale aby kobyly mohly od Rézy "odcházet" někam za roh? Za chvíli by mohla pochopit, že neodejdou někam daleko, že jsou "u ní", jen nejsou vidět. Ale jinak musí mít možnost maximálního kontaktu, ideálně je ještě dávat do nějaké třetí ohrady se pást, v nejlepším případě k Réze nějakého koně "obětovat", pokud se snese (což chce 4, tři jsou fakt blbej počet...). Pak by se dalo nějak pracovat s těmi ze sousední ohrady (musí se ale odvádět tak, aby to Réza neviděla). V ideálním případě bych to řešila samozřejmě jinak, trénováním odcházení, prací s Rézou, ale vycházím z toho, že máte doma koně, batole a druhé dítě mít asi brzy budete a ten čas prostě není, protože priority jsou zkrátka jinde. A troufale si myslím, že nikdy nenajdete sílu Rézu utratit, dokud se nebude trápit. Možná tak maximálně zavoláte veta, ale pak mu řeknete, že jste chtěla píchat chřipku, ne T61čku, že blbě slyšel :-D Nebo taky ne, těžko povědět. Jediné co, tak bych takovou kobylu dál neprodala.
Držte se. Dáte to. Nic jiného Vám nezbývá

PS: Bylo velmi milé tady po letech nahlédnout a narazit na staré equichannelí ksichty, je mi ctí :-*.

jsme se s hanulinkou sešly, než jsem příspěvek sepsala, už ty parazity aspoň někdo tedy vzpomněl

Co flóra, to je nuda, jedůvky jsou vesměs viditelné, takže mobil, google, finíto, ale fauna, na tu každý peče. Být malým parazitem, tak roním smutkem krokodýlí slzy . Je fakt, že ovce nebo kozy a asi i krávy by byly pravděpodobně více nešťastné, ale i koníček si mimojiné nějakou tu tasemničku, měchovečka, pěkně ve vlhku a stínu dobře prosperující motoličku a klíště zdarma pro rozšíření vlastního cizopasného repertoáru může hezky užít. Nemám ráda pro pasení jakéhokoliv dobytka tmavá + nedejbože vlhčejší místa, no v suchém lese zase nebývá tráva... Protože tady platí dvojnásob, že kam nemůže slunce...
Kůň asi při pravidelném a promyšleném odčervovacím schématu nechcípne, ale bylo mi líto, že tady ti paraziti nikoho nenapadnou, dokud někoho nenapadnou :-D

Jo a v lese se dá pást, pokud se odejme funkce lesa. To asi v tomto případě nehrozí. Každý má vlastní mozek, vlastního koně (v lepším případě), za kterého je zodpovědný včetně škod, které napáchá, a každému co jeho jest.

Renatko: Zdravím, tak k té syrovátce: myslím, podle popisu, že dáváte do forem moc velké kusy syřeniny? Může být? Osobně sýřeninu krájím na cca 1,5x1,5cm pruhy, nechám chvíli sednout (5minut) a pak ji zamíchám cukrářskou metlou (na šlehání). Zrna jsou pak cca 0,5 cm (i méně) velká. Když jsem nemíchala a jen jak pako krájela a krájela, tak se mi taky sýry bortily a odtekla z nich hromada syrovátky: taky záleželo na velikosti formy, ve velké se větší zrno "vycedí" gravitací působící na sýřeninu lépe, než v malé formičce. Takže za mě postřeh, že čím menší formička, tím menší zrno - ono to zní logicky, ale když se pak debil snaží držet otrocky receptu, je to k pláči :-DDD
Koukala jsem se na dno skleniček s nakládanými čerstvými sýry, nějaká syrovátka tam je, ale minimnožství, tak 1-3mm sloupec :-). Ale vzpomínám, že jsem jednou nakládala den starý eidam z výroby z mlékárny (před zráním) a z něho šlo tedy ještě syrovátky mrtě.
Jinak sýry z dohřívané sýřeniny mívám tvrdší, protože je do formiček cpu po vrstvách a natlačuju a pak další a další a pak třeba ještě mírně dolisuju (pokud nemám půjčený lis a nepokouším se tady o goudy :-D), ty už se nehroutí vůbec.
Gavottka: Taky zdravím, zběžně jsem mrkla na stránky, nádhera, taky dlíme na samotě s podobnou zvěří, ale absolutně nechápu, kde berete čas upravovat stránky...já tady tak maximálně jednou za rok něco napíšu (když něco hledám) a stabilně nestíhám. A těším se na zimu na odfrk. Jen v tom nabízení produktů z vlastního mléka buďte opatrná, ať Vás nějaký ....zákonomilec... nepráskne (i když soused to asi nebude :-))).

Podle fotek mi to plus mínus přijde jako absces pod paznehtem (klidně po zranění). Podobnou věc (dalo se z toho vymáčknout trochu hnisu, bylo to lehce provalené u korunky) jsem po poradě s vetem léčila následovně: denně pořádně vyčistit roztokem betadiny-pokud je tam kapsička, natáhnout roztok do stříkačky bez jehly a vystříkaz-, přestříkat Aureomycinem (nebo pederiprou), počkat, až to zaschne, natřít černou mastí a převázat, převázané držet v suchu, asi deset dní- zkrátka do doby, kdy z paznehtu nic neteklo a vracel se do normálu. Aureomycin jsem používala prvních 5 dní, pak jsem ho vysadila a už jen omývala betadinou plus černá mast a obvaz. Takto jsem to ale řešila ihned po zjištění a nebylo to tak rozjeté. U větších abscesů vet radil i celkové krytí atb clonou (v podstatě to radil i nám, ale nakonec jsme se dohodli na uvedeném postupu a vyšlo to). Krásně se to zatáhlo a za dva týdny nebylo nic poznat, kozoid přestal kulhat hned druhý den (a fakt si nemyslím, že by simuloval :-( )
Ideál by bylo, kdyby se na to vet mrknul. To, že mi to připomíná náš absces neznamená, že to nutně bude absces i u vás a diagnostikovat něco podle fotek nic moc kvality (nic ve zlým) je dost hop nebo trop a nevhodnou léčbou to můžete ještě pěkně potrápit. Taky to může být už slušně funkční píštěl. Každopádně ani mi to jako hniloba tedy nepřipadá.
Na druhou stranu teď ovena nekulhá, jak píšete (což by taky sedělo na absces, který se provalil). Co z toho vlastně leze za hmotu? Drolí se nebo je to tekuté nebo jaké? kdyby se jen oddroloval jakýsi zaschlý bordel a nožka nehřeje, ani není citlivá na prohmatání (zkuste pořádně promačkat i pazneht), možná bych se do toho nehrabala a nechala odrůst (pokud odrůstá zdravá rohovina), max vyčistit opatrně desinfekcí (nevrtat do toho příliš) a zašplíchnout tím aureomycinem či pederiprou.

Markéto nenechte se zbláznit, je to kravina. Čistě hypoteticky si dovedu móóóžná představit, že -zkráceně- výživou (ať už z pohledu bílkovin, tuků, sacharidů, vit. a minerálů a kvality výživy obecně, nebo z pohledu fytoestrogenů a jiné hormonům podobných sloučenin, které mohou v metabolismu sloužit jako výchozí stavební látky k látkám tělu vlastním) ovlivníme (a to ještě velice částečně) dobu ovulace a kvalitu vajíčka, s tím by svým způsobem souvisela životnost spermií v pohlavních cestách samice (obecně ty s chromozomem X vydrží déle, s informací Y jsou zase "dravější"), s tím načasování skoku...ale přijde mi to natolik pošahané a natolik nepřesné, že by to ani nestálo za zmínku.
Navíc, jak ještě k tomu vysvětlím normálnímu kozlovi, že se má na ty Y nejlépe vyprdnout, netvořit či přetvořit na X :-), že jo. Jo, vlastně jo, zkrmím koze něco, co změní prostředí v samičích pohlavních cestách tak, aby bylo ještě agresivnější a budu se modlit, aby nepřežila žádná Y...nebo ještě lépe něco, co bude Y selektivně usmrcovat ....

Ovšem zajímalo by mě také, jaký pramen vedl k tomu, že je známo, že výživou kozy před připuštěním lze ovlivnit pohlaví plodu . Nezlobte se na mě, moc jsem se pobavila... (asi tak, jako že dle všech babských rad a tipů čekám chlapečka a některým babkám to nerozmluvím, že genotyp se neošálí a ejhle, je tam XX jako vyšité, nebo že kamarádce, od které jsem dostala březí kozu se letos rodili samí kozlíci a její koza u mě povila 2 kozičky...).

Jo, mluvíme o tom samém kabátě. Taky mám (resp. chlap má) origoš od Scippisu, tříčtvrťák (nad kolena) a páč dar od tchýně, tak ve vysoce praktické jakési hořčico-hnědé barvě . Chudina si myslela, že když do toho dala takové prachy, takže v tom bude asi chodit do města. No, nebude, že . A ano, tenhle kabát prostě vrazím jednou za dva, tři roky -nebo dle potřeby- do pračky (intervaly se prodlužují :-))), nemám volitelné otáčky, takže na 700 (kdybych měla, zvolím nižší), program ruční praní (je automaticky bez ždímání, nutno pohlídat u jiných typů praček), na 30 stupňů. Nejraději peru v pracím slizu, když dojde, nebo jsem líná ho udělat, tak nějaký Perwoll nebo dětská Lovela. A jo, impregnace jde do kopru, právě proto potom impregnuju znova voskem z kelímku. Všeho všudy už jsem kabát prala 2x ručně (opravdu ručně a to je teprvá voser), což mi mchd výrobce schválil a asi 4x v pračce a paráda, kabát je z pračky jako novej, což se po šmrndlání kartáčkem ve vaně říct nedalo. Chlap v něm dělá všechno, takže kabát je místy od vápna, místy od barvy, já ho posledně polila Aureomycinem...zlatý černý kabáty :-)
No a když je nový, tak ho taky musíte impregnovat.
Jsem dokonce takové "hovado", že naprosto stejně peru pravý beránkový vnitřek, taky origoš, jen vodu studenou (ani ne na 30), v pracím slizu nebo lanolinu, akorát z něj předem pracne sundávám zabodanou slámu a seno a bordel.
Kdybych to měla prát v ruce, tak se z toho podělám. Nejsem nijaká cimprlich na pořádek a sterilní čistotu, oděvy bez poskvrnky a podobné kraviny, ale nějaká štábní kultura raz za čas být halt musí . Letos to vypadá na vánoce :-)

Čus, no já ti nevím, on asi změkne až pravidelným nošením. Jinak na poprvé namazání voskem asi OK, akorát jak říkáš, pracné a "voser", takže já už impregnuju dále jen sprejem od tattiny, vosk maximálně když v záchvatu jednou za 3 roky kabát šupnu do pračky. Pamatuju si, že jak byl kabát nový, byl tvrdší, po první impregnaci voskem ještě tvrdší, po vyprání taky není z nejměkčích, ale čím víc se nosí, tím je měkčí. Ale pokud jsi ho dovčil ničím nemazala, tak jsi udělala jedině dobře (akorát jsi do něj zaimpregnovala i špínu :-))), leč je-li černý, nic se neděje, co není vidět, je čisté.)

lavacca napsal(a):
a dovolím si přidat foto jeho vyhřívačky - Kočí.

damián má ubranej kus svalu nebo kloubu? mám v tom zmatek :-) tu je slíbený žofrého posez

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lavacca napsal(a):
tak jméno na kocourka teda sedí.

Držím Damiánkovi palce, ale asi nikdy to nebude ,,neviditelné´´. Když sedí, tak nemá nožku u těla, ale má ji srandovně posazenou dál od těla(v podstatě nemůže až tak moc ohýbnout nožku v kloubu tím, že mu kousek kloubíku chybí).

Chuť do života(a jídla ) má ale velikou a to je asi nejdůležitější.

Pozdravujte Žofrého. A těším se na ta kuřátka.

Držte palce a uvidíte. "Neviditelné" to nebude nikdy, zejména pro Vás, když to víte.
Ale v pohybu to u Žofrého laik nepozná, dokonce ani paní z kočkoCHS si ničeho nevšimla, když se Žofré prořítil dvorem s tlustou myší v držce tak, aby ho všichni viděli a chválili... (jen kamarádka koňařka mi teď předevčírem řekla, že "nechodí úplně čistě": vytasila jsem rtg snímek a valila očka).

No, ale v pohybu...Žofré totiž sedí stejně jako popisujete Damiána, to jo. Sedí normálně, jen levá zadní vytrčená natažená od těla, při pohledu shora v úhlu cca 70 stupňů, někdy ji má skoro kolmo od těla. Který kloub má Damián postižený - tuším pravou zadní podle fotky?, ale kterej? Žofratej má totiž úlomek kosti u kolenního kloubu, který brání jeho ohybu-ohyb je omezený (tedy...on má úlomků všude okolo kosti dost, malých, jen takové "čipy", ale tenhle je vlastně asi čtvrtina kosti posunutá směrem ke kloubu...).
Ono se udělá u Damiána okolo kloubku možná vazivový obal, ale hlavně svalíky a sama bych nevěřila, jaké zázraky to umí...v době nálezu měl Žofré za ty dva-tři týdny, co měl úraz a nožku nepoužíval, svaly úplně atrofované a i packu (polštářky) měl menší. Postupem času, když se o packu opíral a začal pomalu používat, se situace začala pomaličku zlepšovat. V podstatě, když jsme si ho doma pořádně poprvé prohlédli, jsme byli smíření a (po prvním rtg už úplně), že bude chodit po třech. No a chodí čím dál tím líp. Takže neztrácejte naději.

Vet si teď zlomil záprstní kost, hodně podobná dislokovaná zlomenina jakou má Žofré a ptal se mě, cože jsem to tomu Žofrému všecko dávala, že chce srůst jako on :-) KOntrolní rentgeny chci dělat na jaře, tak uvidíme.

Žofratej děkuje za pozdrav, pozdravuje modrého Damiána (prý nemáte posílat pozdravy, ale nejlépe kapsičku Miamor s tuňákem a sépiema, parchant pruhovanej!)

Kuřata budou na jaře, ale fotku sedícího Žofratého dodám dřív (právě jsem ho cvakla, jen mi musí zítra přivézt chlap kabel).
Mějte se a hlavu vzhůru, Damián bude šikovnej :-)

lavacca napsal(a):
Upřímně ho obdivuji - právě za to, že je ke všem lidem tak přátelský, ač už zažil od lidí hnusné chování.

Ale hlavní je, že asi po měsíci u nás už přestává kulhat - asi běháním za našima kočkama nožičku pořádně nasvalil.

Zuzko vydržte, kočky mají někdy opravdu 9 životů a neuvěřitelnou schopnost regenerace: záleží jak dlouho je po operaci, ale je možné, že kulhání po čase nebude znát vůbec , až Vás to překvapí.

Našli jsme začátkem října v Brně kocourka, dospělého, měl cca 2 kg, ale asi 20dkg klíšťat, blech a svrabu, jako bonus totálně zdevastovanou stehenní kost (zlomená šikmo durch, 2 hlavní části kosti se posunuly a noha je kratší, plus spousta úlomků). Zlomenina byla asi tři týdny stará, objeli jsme pár vetů, ale žádný se nevyslovil jednoznačně pro operaci (vzhledem k povaze zlomeniny a hlavně stáří zranění: zlomenina se již začala zapouzdřovat): verdikt byl, že kocour nohu začne používat, ale bude výrazně kulhat a to i kdyby se zoperoval. Nebude moct skákat apod.

Taky se chudák najezdil: v Brně jsme ho sebrali cestou do Frýdku-Místku, tam první vet, cestou zpět další vet v Brně, pak další doma v Třeboni a pro jistotu ještě jeden ortoped v Budějovicích :-)) na tři dny celkem záhul :-)

Je leden. Kocour má cca 3,8 kg, nádhernou lesklou srst a ... :-) téměř nekulhá :-) kulhání je mírně viditelné pouze v kroku (tedy ne když kluše či cválá) a to tak, že trošku kroutí zadkem. Skáče až mi to milé není ...Pouze dostával kloubní výživu, kvalitní granule, denně mléčný výrobek ...Ale jméno Žofré de Peyrac už mu zůstalo...báječný mazel, myšilov a nejvděčnější z našich koček (přitom každá pochází z tragických poměrů, ale byly mladinké, když se k nám dostaly a tak si to už nepamatujou, asi , potfory), ale Žofré...je holt Žofré....viz. foto

Tak ať se vám daří, s kofourem :-)
Hanka (co Vám dluží ta kuřata v obýváku :-)))

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

egi napsal(a):

Negi děkuji, nádhera...prostě nádhera...promyšlený, vychytaný...ještě že moje slepice nechodí po večerech na net, to by bylo keců (smůlu má můj chlap, jehož jedna slepice po večerech na net chodí a teď mu bude máchat fotkama před nosem, že je náš kurník odfláknutý .
A jaký kurín, takové sliepočky: krásné.
Zase závidím (v dobrém).

egi napsal(a):
Ďakujem.
Riešil som to sám, podľa možností, čo mi malý priestor vodolil. Dosť som nad tým hútal a toto z toho vzniklo...
Drevené dosky sú ešte obité OSB doskami. o hrúbke 8 mm. Ako izolácia je to perfektné. Kurín je vlastne okrem spodku pokrytý OSB doskami všade. Spodok sú hrubé fošne. Vetranie mám z boku. OSB dosky sú pokryté kavalitnou farbou, na ktorej som nešetril. Z tenkej dosky farba spravila pevný a lesklý materiál, ktorý je maximálne vodeodolný a okulahodiaci čo som chcel docieliť
Vrch výbehov zatiaľ nemám zakrytý, aj som chcel, no zatiaľ to nechám tak, maximálne prekryjem vrch pletivom, čo už nie je nič komplikované.
Plány mám, ale skôr ako pomôcka pre mňa, pri rozmiestnení, no pri vkladaní do prílohy z toho nie je nič vidieť...

Donutilo mě se to po dlouhé době přihlásit : TEN KURNÍK JE PROSTĚ SUPROVÝ !!!!!!!!!
Negi, nechcete sem ještě vložit nějaké fotky interiéru (světla, hřady atd.)?
Jak je to s čištěním? POhoda? Páč tam asi nevlezete, nebo jo? Snažím se to nějak poměřit vzhledem k malým slepičkám, ale névim, névim, nepoznám...

Myslela jsem si, že můj kurňajz (také z OSB desek, ale pouze z nich, je umístěn ve stodole) je celkem luxusní, ale prdlajz. Negiho slepice prostě musí mít činžáky a hotovo.

Ještě se nám Negi pochlubte, na kolik peněz Vás ten slepičí satelit cca přišel :-) ?

Každopádně nepokrytě závidím. V dobrým :-)

smejdka napsal(a):
Zdravím, v neděli 27.9. večer se v Českýh BUdějovicích u Polikliniky-Jih zaběhl kříženec jezevčíka (podoba dost do hrubosrstého jezevčouna), cca 2-3 letý, černý (místy sem tam bílý chlup). Hodný, neagresivní, nekastrovaný, akční, je tedy možné, že již je mimo Budějky. V srsti místy vylysalá místa po zablešení u bývalého majitele. Slyší na jméno Eda. Za jakoukoliv zprávu děkujeme: tel. 602186701 , mail hanka.dvorackova@seznam.cz. Mejtovi.

Hurááá !!! Eda je doma

Zdravím, v neděli 27.9. večer se v Českýh BUdějovicích u Polikliniky-Jih zaběhl kříženec jezevčíka (podoba dost do hrubosrstého jezevčouna), cca 2-3 letý, černý (místy sem tam bílý chlup). Hodný, neagresivní, nekastrovaný, akční, je tedy možné, že již je mimo Budějky. V srsti místy vylysalá místa po zablešení u bývalého majitele. Slyší na jméno Eda. Za jakoukoliv zprávu děkujeme: tel. 602186701 , mail hanka.dvorackova@seznam.cz. Mejtovi.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kenushka napsal(a):
Mám 2 perské kočky (kočka 6 let, kocour 3 roky). Odjakživa jsou zvyklé chodit na bedýnku a nikdy s nimi nebyl nejmenší problém. Teď začaly z ničeho nic obě čůrat do mojí postele. Nechápu proč to dělají ani jak jim v tom zabránit. Jsem z toho nešťastná, poraďte prosím. (bydlím v malém bytě,takže jim nemůžu zamezit v přístupu k posteli). Díky

Zdravím, a není jedna z koček kastrovaná třeba? Kastráti jsou náchylní k zánětům močáku a cest (šutry), může mít počínající zánět, projevuje se zpočátku často močením mimo bedýnku - a druhá kočka čůránky jednoduše přechcává. Takže kromě příspěvků nahoře, bych ještě zkoukla, zda některá z koček nemá problém s močením...
Jinak igelit je báječný, blbě se na to chčije, cáká to na nohy a nejde hrabat, průser bude, když si miciny najdou jiné místo

monca napsal(a):
Zdravím při pondělku,můžu s radosti hlásit,že kotě noc zdárně přežilo....Naše Dafne(Labrador) ta ho celou noc zahřívala a olizovala tak jsou velcí kamarádimám hroznou radost.Dneska by mělo být kozí mlíčko a skočím koupit i granulky pro ko´tátka.Z toho obrovského dětského dudlíku jsme se taky naučili pít-je to neuvěřitelná sranda,ten dudlík je větší skoro jak jeho papulka.Do dudlíku jsem udělala dírku takovou,z které jen kape neteče a tak kotě tak nějak olizuje-možná se naučí i lépe pít z misky.No co se psů týče,my s manželem máme dva Mopsíky a Labradorku ti jsou naprosto v pohodě,neublíží mu,ale hafani rodiču....no nevim nevim,uvidíme....

Tak jak to vypadá ? Mončo, soucítím s tebou, já si takhle z vyjížďky před pěti lety přivezla koťata 4 :-): jedeme si tak s kamarádkou a najednou kotě, přesně jak popisuješ, mňouká a žene se k nám. Motalo se tak blbě pod kopytama, že nezbývalo než slézt a kotě naložit - v tu chvíly se vyřítily další 3....koťata jsme si rozdělily po dvou, narvaly pod svetr a když se škrábaly nahoru výstřihem, tak jsme prostě kousek zaklusaly :-))) Dala jsem je dokupy (jedna kočička byla na chcípnutí a o té doby si s vetem tykám), 3 rozdala a jeden kocourek mi tady trůní a jsem moooc ráda, že ho mám, frajera, je prostě nádherný a úžasný a dokonalý (stejně jako další 2 zachráněnci, co přišli po něm a trůní mi tu společně). Jinak postup mám podobný jako Dana, při průjmu fakt tu kašičku, rýži uvařit s kouskama kuřecích prsou, já přidávám ještě nastrouhanou mrkev (staví průjem), provařit do šlemu, případně mixnout ponorným mixérem a dát kotěti. Myslím, že když má zuby, mohlo by pít z misky. Já bych teda pro klid duše a zejména když má průjem, investovala do kotěcího mlíčka, vyrábí ho Beaphar, jmenuje se to překvapivě "Kitty Milk", je toho 200g a namícháš mlíka hromadu, myslím, že jedna piksla ti na odchov jednoho koťátka bude stačit. A stojí kolem 160,-180,- Kč. Mívají ho ve zverimexech, nebo u veta, ale u veta bude dražší. Jsou i jiné značky.
Jediné co, to už psaly holky, koťátko se neumí umývat, takže i po žrádle pěkně houbičkou s teplou vodou kotě "olízej" jako správká kočičí máma , neb když mu žrádlo uschne na srsti, tak se to blbě sundává :-))) a kotě je takové, no, nereprezentativní
Ať se daří a napiš, jak válčíte :-)