Dobrý den,

už jsem zmínil, že zámek na kterém se roj usadil je obklopený lesy. Pod zámkem je park. V okolí je opravdu velké množství stromů, které jsou potenciálním zdrojem dutin. Ano, je tu i smrk, ale to je až dál. Obrovské lípy, javory tvoří základ parku a pokračují i nad zámkem.
Souhlasím s názorem tom50 že monitorovat divoké včely je tak trochu nesmysl. I ty dutiny které jsou v těch vieích byly objeveny spíš náhodou. Zajděte si někdy do lesa, když to lítá. Hučí vše kolem a i při snaze jít tím směrem zjistíte, že nejdete nikam. Objevit usazený roj i v 5 metrech je pouhá náhoda. Včely nelétají jako z úlu, ale míří nahoru aby se orientovaly.
Když pomineme možnost ze se tam usadil roj a nenašl dutinu, jak pravděpodobné je, že by včely byly tak omezené, že by dutinu nenašly? At nemocí, a nebo já nevím čím?
S pozdravem smidla.eu

metrak? a napakovala? nenechte se vysmát. na to by jste potrebovala nekolik tun. Ale vysledek bude jisty.

Dobry den,

1) Tom 50. At nekdo neco dal nebo ne, sdelil svuj nazor a ze to je zrovna nazor na vas, neni vam prijemny, no co uz. Clovek nad veci to prejde mlcenim. Mimochodem neni to narazka nijak ostra a vetsinu toho co pisete jste si opet domyslel. Vzpomente si co jsem Vam psal a prejdete to...

2) cesta v dutinach. V leve dutine cesno cca 10 cm od vrchu, pod nim cca 30 cm kapsa, plasty temer po spodek dutiny. Druha dutina to stejne s tim, ze druhe cesno bylo cca v mistech kde koncily plasty.

S pozdravem smidla.eu

Dobry den,

ale on psal o jenom osetreni, tedy myleno leceni do roka ;)

S pozdravem smidla.eu

Dobry den,

v leve dutine pri pohledu zepredu bylo cesno v prostoru prvni rady cihel od vrchu na leve strane. Cela dutina byla nad horni radou cihel jeste cca 5 cm. Vstup tedy odhaduji mezi 10 a 15 cm od vrchu vnitrku dutiny.
Prave vcelstvo melo vstupy dva, jeden, ten horni, v priblizne stejne urovni a ten dolni priblizne 15 az 20 cm od spodku dutiny.

S pozdravem smidla.eu

Dobry den,

chlapi, tohle je tema vcely ve volne prirode. Zkuste se toho drzet. Diky.

K tomu vcelstvu ze zdi. Delal jsem je ten den jako posledni, vsechny ostatni v pohode. Matku u nich menit zatim nechci, tim by jsme prisli o nekolik let bez osetreni.

S pozddravem smidla.eu

Dobry den,

nejnovejsi poznatek o vcelach uspesne prenesenych ze zdi do ulu. Jsou slusne agresivni. Jak se rika, litaji prd.li napred.

S pozdravem smidla.eu

Dobry den,

tak minimalne je patrne, ze vcelam dva otvory nevadi. Pokud by jim vadily, zatmelili by je. A protoze ocko je od cesna priblizne ve stejne vzdalenosti, domnivam se, ze ani takto to vcelam nevadi.

S pozdravem smidla.eu

Dobry vecer,

kdyz nazor, tak nazor. Je smesne si myslet, ze kdyz bude jeden urazet, ostatni si to nechaji libit. Vim z vlastni zkusenosti o cem pisu.
V prvni rade je treba respektovat jiny nazor a netlacit na pilu. KAZDY ma pravo zvolit si vlastni cestu at uz dobrou, nebo tu spatnou.
Dovolavat se nyni zastani, kdyz si Tom50 v podstate vykoledoval pristup vyse jemnovanych moc chlapske neni.

A k te chemii. Stale opomijite fakt, ze na gabon je prokazana resistence u roztoce VD a je jen otazkou casu, kdy bude resistence i na varidol. Tohle je podstatny duvod, proc se pouzivaji kyseliny, na ne resistence nevznika. S rezidui v medu/dile to nema zadnou souvislost.

Rozhodl jsem se vyzkouset metodiku podle tom50. Ale dokud si na vastni kuzi neoverim, ze skutecne funguje tak jak je popisovana, odmitam ji hodnotit. Ostatni vcelstva budu i nadale vest podle rad pana Spavora s tim, ze kazdy druhy rok pouziju kyseliny misto tvrde chemie.

Zaverem. Bylo by fajn, kdyby vsichni tady ubrali plyn.

S pozdravem smidla.eu

Tomáš R napsal(a):
Děkuji Tom50 za rozvedení mého nápadu se stojanem pro včely až na ze, kdy by měly přístup k rostlému teru, tedy i vlhkosti atd. Studie povrzující přínos plísní pro včely existují, přesnně p. Goro ji po letech dokázal najít a nějaký francouz tam dokazoval, že včely dokáží využívat i některé druhy podhoubí apod. Dokoce využívaly plochu s uměle pěstovanými žampiony a létaly tam pro "vodu" z substrátu raději, než na vedle tekoucí potůček. Jistě, roli hraje dostupnost vody, přístup, teplota, ale on se zabýval jen houbami a plísněmi. Jasně, není plíseň , jako plíseň, některé i nedokážeme vidět, ale existují a díky vlhku, které by v takové dutině bylo, je včely mohou třeba využívat.
Jen co se týče HČ- určitě jej chci v příští sezoně vyzkoušet, jen si myslím, že měnit česno na zimu a na jaro možná není dobré. V podletí se říká, že se má zúžit česno a pak , k zimě už se určitě nemá měnit jeho orientace a tak dále, pouze zajistit proti hlodavcům. Včely si připraví zimování podle mého i podle polohy a velikosti česna a teď jim ho v půlce října/např./ změníme ? To si myslím, že ještě stojí za zvážení. S tím utíkáním tepla při HČ si naopak myslím, že by to mohlo fungovat tak, že pokud nebude dole kde nasávat studený vzduch, tak to tolik utíkat nebude a naopak, včely jsou schopné si otvor HČ ev. upravit, zalepit propolisem na nutnou velikost apod. Také se lze dočíst, že ve starých úlech byla česna na dnešní poměry velmi malá...

Dobry den,

nebylo by vhodnejsi pro zmenu cesna pouzit odelek nebo jeste lepe smetenec? Proste do hoveho ulu s hornim cesnem usadit smetenec.

S pozdravem smidla.eu

Tomáš R napsal(a):
Letos se mi také stalo, že některé oddělky se prostě zarazily a 8-mi rámcích a dál že prostě ne. Jsou oddělky, kde je pomalu jeden VN 39x30 málo, jiné, jak jsem popsal. Vzhledem k tomu, že mám pocit, že 8 rámků není až tak špatné, nechám je tak, jen ty oddělky, které měl třeba jen 6 rámků, jsem pospojoval s jinými a uvidí se, jak bude na jaře

Dobry den,

mozna to lecos vypovida o kvalite matky.

S pozdravem smidla.eu

zdroj so bohuzel nepamatuji. Prosel jsem toho spousty a malokdy si delam odkazy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Velikost včel dělá volná stavba, stačí jim ji jenom dopřát. Unifikované mezistěny je zase zmenší.

Dobry den,

s timto naprosto souhlasim. Dokonce jsem ten clanek ktery o tom pojednava cetl.

Soucasne nemuzu souhlasit s tim, ze tim vetsi bunka, tim delsi vyvojovy cyklus. Pdivejme se na matku. Matecnik je nekolikanasobne vetsi a jeji vyvoj trva 16,5 dne. Spravnym smerem pujde myslenak vyzivy.

S pozdravem smidla.eu

Myslím si ze uz jenom tim, ze jsem je presunul do nastavkoveho ulu je obrovska zmena. A jeste na jnem miste a do jinych podminek. Pokud muzeme verit tomu, ze VD nesnasi vysoke teploty, meli za cihlami slusny parak. I na samotne zdi kdyz vylezly ven muselo byt vedro jako blazen. To bude pravdepodobne vysvetleni, proc to tak dlouho zvladaly bez leceni.

Co me na tech vcelach jeste zaujalo je jejich velikost. Kazdou druhou jsem pokladal za matku. Kdyz jsem matku pak videl, skoro jsem se lekl. Byla obrovska. Doted jsem to jeste nevstrebal.

Zatim jsem rozhodnuty nelecit. Pokud by byl nejaky problem, projevi se az pristi rok. Ted jsou v podstate premetene na nove mezisteny v novem ule.

S pozdravem smidla.eu

Dobry den,

jsem v casove tisni, mam toho moc. Nicmene to podstatne jsem sdelil. Doplnit to mohu snad jen tim, ze je vcelstvo na dvou nastavkach, krmeno bylo cukernym roztokem 1:1 a 3:2.

Priklanim se k moznosti vcelstvo nelecit, ikdyz ted, kdyz je v rade ulu, je vetsi pravdepodobnost zaletnuti infikovanych vcel. Ale o tom to preci je ne? Zjistit jak na tom to vcelstvo je a jestli na to ma.

S pozdravem smidla.eu

Dobry den,

vcelsto z dutiny, ktere se mi podarilo prenes i s matkou je zakrmene a pripravene na zimovani. Umisteno je v langu 2/3, momentalne na trech nastavkach. Otazkou je, zda lecit, nebo nelecit?

A co se tyce prostoru za cihlama, mate dve moznosti. Budto budete verit tomu co rikam a co jsem videl na vlastni oci, nebo budete spekulovat o tom jak to mohlo a nebo nemohlo byt.

Takze si ujasneme to podstatne. Rikate ze pravdepodobne to nebylo vcelstvo ktere prezimovalo, ale brzky roj. Ok, ja se o tom nepru. Pak ale musel roj obsadit prostor se dvema cesny. Nebo plati ze roj si nikdy nevybere dutinu se dvema cesny a pak to muselo byt vyzimovane vcelstvo. Treti moznost je, ze to druhe cesno vzniklo az po tom, co se tam usadil roj. NIKDO se uz NIKDY nedozvi, jak to bylo.

Ja nemam duvod neveri pani ktera mi rekla, ze kazde jaro vcely letaly.

S pozdravem smidla.eu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Doporučuji všem, co věří bludům o poleptání včel KM. Cca ve 3:07 minutě...
https://youtu.be/LoAqT52RJug
Těm pro které bude můj příspěvek agresivní, nedej bože utrpí nějaké trauma, se hluboce omlouvám.

Dobry vecer,

nevim ktere video tohle konkretne je, ale je dobre si rict, ze sam dokrot Klima rika, ze KM je dobra prave v tom, ze na vcely "zatlaci" a chabrus vcely to nevydrzi. Takze pochazka ruzovym sadem to pro ne nebude.

Ja se budu dal drzet dvou cest. Jedno stanoviste skusim komplet metodiku tom.50 a na druhem budu i nadale pouzivat stavelku. Oboje se budu i nadale ucit. Ale chci mit moznost srovnavat a hlavne si nemyslim, ze resistence na tvrdou chemii jsou placance do prazdna.

S pozdravem smidla.eu

Dobry vecer,

citace:
vím jistě, že vývoj se nezastavil a svět je v pohybu a taky vím jistě, že staré pravdy někdy nepříjemně rychle přestávají platit

Ale dve cesna mit vcelstvo proste nemuze a basta.

Co ale muzu osobne potrvdit, po premeteni vcel na vysoke plasty jsou proste klidnejsi.

Dalsi postrehy az pristi rok ;)

S pozdravem smidla.eu

Dobrý den,

dovolím si úvahu. Pokud kojičky krmí dělničí i trubčí plod současně, myslím že jedna kojička krmí dělničí i trubčí, je to spíš podpora teorie tom50, než že by ji popírala. Stejně jako mladušky krmící plod mají přehled o tom, kde je to potřeba krmit a kdy se bude víčkovat, domnívám se že stejný přehled má i kleštík.

Byly zveřejněny fotografie přisátého WD na vyvíjejícím se plodu. Na vlastní oči jsem viděl VD vyběhnout z právě otevřené trubčí buňky. To samo o sobě popírá teorii, že VD je pouze na včele v jejíž buňce se vyvíjel. Nicéně teorie, že se kleštík drží z větší části na této včele, v tomto případě trubci by byla logickým vysvětlením, proč je ve včelstvu méně VD, protože odeltěli na trubcích do světa. ovšem za podmínky, že trubci kteří ze světa přiletí na sobě brouka nemají.

Co jsem se dozvěděl o vývoji VD. Samička nejprve klade samičí vajíčka a teprve ke konci kladení samčí. A protože k oplodnění dochází výhradně v buňce, je výhodná buňka s delším časem zavíčkování, tedy trubec. Z dělničiny mohou být častěji neoplozené samičky brouka. To by ale naopak znamenalo, že je pro včelaře lepší, aby se VD na trubcích nemnožil. Tedy pokud je tato informace správná.

Opět se vrátím k tomu co jsem napsal dříve, domnívám se že menší výskyt VD ve včelstvu souvisí víc s genetikou, než s trubčinou.

S pozdravem smidla.eu

A jeste reakce na prvni prispevek o krmeni. Mam stanovste se ctyrma vcelstvama, lotos premetena na mezisteny lankg 1/1. Krmit tam jezdim kolem treti hodiny, jak jedu z prace. zadne loupeze, zadne slideni, zadne problemy. Skoro neuveritelne, kdyz to porovnam s chovanmi vcel u me doma.

nejake napady jak to vysvetlit?