
viankaivanka
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 27. 2. 2018 16:52:35
Naposledy přihlášen: 16. 8. 2018 15:08:53
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Na cvičák pozor, ne každý cvičák je dobrý a ne každý cvičitel dobře poradí.
tohle není zvířátko, u kterého si kdy budete moci dovolit nějaké škubání na obojku nebo vůbec jakýkoliv nátlak silou.
Aha a mám nějakou šanci zjistit jestli jsou cvičáky v mém okolí kvalitní? dá se to vůbec nějak poznat?
Atheira
napsal(a):
Nevychovávejte ji s tím, že je to snad ovčák nebo berňák, pravděpodobně vůbec není. Nevychovávejte ji ani jako normálního psa, protože tím rozhodně není. Ale ještě může být.
Agrese je získaná, i ona k ní nějak přišla, štěně se nerodí zlé, ale formuje se podle světa, který má kolem sebe. Proč myslíte, že si už v takovém věku brání jídlo? Protože se naučila, že bez toho žádné mít nebude.
Brala jsem si osmitýdenní štěně, které už tehdy bylo 14 dní v dočasné péči, přičemž už předtím bylo nějakou chvíli od matky. Taková malá troska, fyzicky trochu daná do pucu, co to za ty dva týdny šlo, psychicky labilní. Připustit si to, že je "trochu šáhlá" je to nejdůležitější, co musíte udělat. Vždycky jsem od štěněcího období čekala takové to bezstarostné běhání po venku a blbnutí a to se nakonec nějakou dobu vůbec nedělo, protože feně dělalo potíž opustit moji postel, lekala se i pohybu svýho ocasu... Beze srandy.
Jenže rychle pochopila, že i když nemůže věřit světu kolem, mně jo, což je i u vás naprosto stěžejní. Jakmile ve vás pes najde oporu, máte velkou naději vychovat z něj normálního psa. Nelitujte ji (to je totiž taky cesta do pekel), jen k ní přistupujte jinak. Hodně s ní mluvte. To je jedno o čem, prostě jí vyprávějte nesmysly. (Já měla největší problém s tím, že mi vždycky mimo domov zamrzla, klepala se a nechtěla dělat nic. Takže jsem lítala po lese a zpívala jak trotl a ona hned zapomněla, čeho se tak moc lekla...) Když se něčeho venku lekne, vy jí musíte ukázat, že se není čeho bát. Stejně jako vy jí musíte dát najevo, že ani jídlo si před vámi bránit nemusí. Nedávejte jí jídlo do misky, dávejte jí ho přímo vy. Sedněte si, zavolejte si ji a dejte jí ty granule/maso hned u vás, tam, kde sedíte. Přijde? Ne? Tak jí ho tam nechte a kousek jí uhněte, ale stále buďte u toho, přibližovat se můžete postupně, jak vám bude víc věřit. Povídejte si s ní, občas jí k tomu něco dobrého přidejte... Rady tu padly hodně cenné, jen bych je opakovala. Musíte si z nich sama něco vzít.
Zapomeňte na nějaký německý ovčáky, berňáky nebo snad kolující krev zlých plemen. Plemeno má smysl řešit u vzhledu, velikosti, temperamentu, ale to, co řešíte vy, s tím nemá zhola nic společného. Váš pes bude jen takový, jakého si ho uděláte a je ve věku, kdy ještě máte možnost si ho nějakého udělat. Teď už to není o psovi, ale o vás.
Děkuji za naději, že to s Kirou taky zvládnu, věřím tomu, že ano.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Všichni máme vrozenou agresi.
A vrozená je také tendence řešit strach buď aktivní, nebo pasivní obrannou reakcí.
Ale pokud si prostě myslíte, že to štěně je nějak vrozeně agresivní ve smyslu, narodilo se, aby vám bez důvodu jednou zakroutilo krkem, tak ho dejte pryč hned, než si na vás zvykne.
Pryč ji určitě nedám, přirostla mi k srdci, až bude větší, tak s ní budu chodit na cvičák a tam mi když tak doufám taky poradí, pokud do té doby nebude o.k jen jsem si říkala, abych něco nezanedbala a neměla to její chování začít řešit radši hned.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
S tímhle přístupem jí snad rychle šoupněte někomu jinýmu... vrozená agrese, my ass.
Myslíte, že agrese je vždycky získaná? nemůže být vrozená? vidím, že máte jistě větší zkušenosti se psi, než já, vždycky jsem měla štěstí na bezproblémová štěňata, nikdy jsem podobný problém řešit nemusela, jsem klidně ochotná připustit, že jsem si to myslela špatně a můj názor byl mylný.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Přesně. Vy musíte být ta chytrá. Přemýšlejte o všech situacích, kdy se chovala "nevhodně", kdy jste si přála ji potrestat nebo okřiknout. a teď zapřemýšlejte, jak to udělat úplně jinak, aby k těm situacím vůbec nedocházelo, aby pes udělal to, co vy si přejete, aby udělal, úplně oklikou.
takže ano, krmte klidně z ruky. jen tak mimochodem, nic po ní nechtějte. už jste někdy ochočovala nějaké divoké zvíře? kdy každý náznak důvěry je úžasná věc, úplně se vám rozbuší srdce, ale nesmíte to dát najevo, protože prudší pohyb by mohl zvíře zase vyplašit? no, tak takhle. a takhle všechno.
Když se objeví agrese, moc tlačíte. Tohle zvířátko prostě reaguje kousáním, kde by jiný utekl, ale princip je stejný.
Doufám, že je to skutčně jen agrese ze strachu a není to třeba agrese vrozená, s německými ovčáky zkušenost mám, ale co čekat od bernského salašnického psa vůbec nevím, navíc to je jen odhad, třeba jí v krvi koluje i krev nějakého agresívního plemene, i když se říká, že žádné zlé plemeno neexistuje a je to všechno vliv výchovy, já jsem ale přesvědčená, že některá plemena mají k agresi větší sklony, než jiná. Jinak je Kira moc chytrá, po dvou týdnech už se venčí jen venku, doma už loužičku ani hromádku neudělá, umí povel ke mně (teda pokud ji něco nevyrušuje), sedni, lehni, dej pac a dělá to všechno moc ráda a s nadšením, dá se říct, že jsme ji to v podstatě ani nějak neučili, jakoby se to naučila skoro sama a je úplně nadšená, když pak dostane pamlsek, pochvalu a pohlazení. Kdyby vymizela ta agresivita, byla by úplný zlatíčko.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Holčička dostala moc pěkné jméno (jako dítko z Orphan Black, takové zázračné), ale ne to, co nejvíce je třeba. Jistotu. Upozorňuje Vás, že neví, jak se chová pes ve společnosti lidí, upozorňuje, zkuste ji poslechnout. Začněte úplně znovu, ráno. Zapomeňte na všechny dny, kdy tu byla.
Nevystavujte ji situacím, kde si může být nejistá. Nesypu jídlo do misky, protože ji tím nutím cítit se zle, má strach o jídlo, asi, a hlavně nezvyklý divoký pes když jí, je zranitelný.
Vy ji naučíte, že se není čeho bát. Ukážete, co má dělat. a to dobré odměníte. i jen malý náznak, pokus.
Krmit jen kouskem na zemi a v ruce, bez rušících vlivů. Ona slyší, cítí vibrace v podlaze, i pach, i pocity, na větší vzdálenost, než si myslíme.
Velmi jí pomůže pevný režim od probuzení po usínání.
Dobré ráno, Kiro, jdeme čůrat. Hodná. Kiro, papání, na, vem si. Hodná. Ležíme, odpočíváme. Hodná. a běžíme ven. Ty jsi ale hodná. a taháme za uzel. Uzel se kouše. Hodná. a sedni. Hodná. Ke mně, Kiro. Jsi nejšikovnější nejhodnější Kira. a spinkáme.
Zvolte si povely/slova/posunky, které označí, co se po ní chce, a co dělá dobře, a to dodržujte dofurt.
Je mi jasné, že to dělá ze strachu, proto se k ní chováme hezky, v žádném případě ji nikdy netrestáme, akorát povel fuj a nesmíš jsme vždy pronášeli s důrazem, ale když jí to vadí, tak už to dělat nebudem, stejně to nemělo žádný efekt, ale co mám teda dělat, když třeba okusuje nohu od židle, okřikonut ji nesmím (stejně to nezabírá) a když ji chci zvednout a odnýst od toho pryč, tak se jí to taky nelíbí, vůbec jsem si všimla, že nemá ráda zvedání a pokládání, pokud chci odpoutat její pozornost nějakou hračkou, tak je jí to jedno, protože ona prostě zrovna teď chce okusovat židli a nic jiného ji nezajímá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pokoj - pes, já, ticho
sedím na zemi u zdi, pokud možno bokem k psovi, jím psovu večeři, strašně mě baví psí hračky
on přijde
vezme si kousek jídla položený 2 metry ode mě
možná pak i z metru
a pak z ruky
za chvíli půjde i po hračce, a za to sedím pořád bokem, za hračku tahám, pokus o hru nekrvavou odměním kouskem jídla, ticho může proříznout klidné "hodná", stane se později známým záchranným slovem i pro ni
po schodech půjde za tím, o koho se může opřít nebo je zábavný, případně má aspoň to jídlo a nenatahuje proti nezvyklé hlavě ruku.
Není problém Kiru krmit z ruky, ale když se jí nasype krmení do misky a začne žrát, nikdo se k ní nesmí přiblížit, jinak by mě teda ještě zajímalo jak jí dát vědět, že něco dělá špatně, když se na ni nesmí ani zvýšit hlas.
Srdečně zdravím všechny, kteří budou ochotni poradit. v zalepené lepenkové krabici u silnice jsme našli štěně, je to fenka (pojmenovali jsme ji Kira), podle veterináře dobře živená, odhadovaný věk cca 6 až 7 týdnů, odhadovaná rasa německý ovčák x bernský salašnický. Nevím z jakých podmínek pochází, ani jak s ní bylo zacházeno. Vychovala jsem a vycvičila bez problémů od štěněte dva německé ovčáky, ale Kira mi už v tomto útlém věku přerůstá přes hlavu, nikdy jsem se s takovou agresivitou u tak mladého štěněte nesetkala. Hodně zuřivě si brání jídlo, při krmení se k ní nesmí přiblížit nikdo blíž než na dva metry, jakmile je tato hranice porušena je téměř hysterická, při hře i mimo hru hodně kouše (ale vím, že to je u štěňat běžné) ovšem když ji okřiknu fuj, nebo nesmíš, místo aby se aspoň trochu stáhla, tak naopak okamžitě skončí hru a začne nepřátelsky, štěkat nebo vrčet a cenit zuby, nesmí se na ni totiž zvýšit hlas, jak jí pak mám ale dát vědět, že něco dělá špatně? Psů kteří jsou větší než ona se bojí i když se chovají velmi přátelsky a ze strachu na ně pouští hrůzu, naopak menší psi, než je ona se snaží sama terorizovat. Když jsme zjistili, že se větších psů bojí, tak jsme se jim začli vyhýbat, aby se zbytečně nestresovala. Ještě neumí moc po schodech, tak ji ven nosím, když ji veznu do náruče občas se nečekaně otočí zavrčí a snaží se mě kousnout, to stejné, když ji poikládám z náruče na zem. Poradí mi prosím někdo jak se k ní správně chovat, aby její agrese vymizela? Nechci něco pokazit, abych to třeba ještě nezhoršila, hlavně potřebuju vědět jak dát Kiře najevo, že dělá, co nesmí, když je agresívní i z toho, když se na ni zvýší hlas. Přece jen podle předpokladů to bude jednou velký pes, tak je důležité, aby byla ovladatelná. Podle veterináře je po fyzické stránce naprosto zdravá.