Ľubomír víťaz napsal(a):
Dobrý deň priatelia. Tkaže na otázku kolegovi, ktorý sa pýta na našu nástupnícku generáciu bezstavovčiarov odpovedám toľko. Nemyslel som tým iba na -nástročnych. Nič nebeží nejako organiziovane. Stojí to zatiaľ v podstate na jednotlivcoch. Ja osobne sa skôr snažím trpezlivo vysvetľovat a zapojit do práce s hmyzom najmä pracovníkov správ chranených území. Logicky, zvlášť strážcovia sú hodne v teréne a je treba aby co najlepšie spoznali aj problematiku bezstavovcov a tiež si v teréne vedeli vhodne usmerniť ľudí spolupracujúcich na výskumoch, údržbe lokalít, účastníkov letných táborov pri kosení, krovinorezovaní .... Netvrdím, že táto forma spolupráce beží už naplno všade a vždy a všade je k nej i plná ochota a podpora, ale sľubne sa nadalej rozvíja a už prináša veľmi pozitívne výsledky. Pár dni nazad som to mal možnosť priamo v teréne sprevádzať a demonštrovať to i niekolkym kolegom z Čiech, čo ocenili. Tá generácia našich malých špuntov je fakt problém. Viem ako som začínal ja a chápem genézu, ako z niekoho vyrastie entomológ. Nie je však možné riešiť na teraz tento problém tým spôsobom, že povieme kašlite všetci na predpisy. To je anarchia. Už sa opakujem, ale aj keď nám súčasný stav plne nevyhovuje, snažme sa o jeho rešpektovanie.
Vláďo, neviem, prečo by som mal na teba zanevrieť. Tvoj názor plne rešpektujem a je to celkom v pohode. Len absolutne opäť nechápem tvoje myšlienky a riadky, keď z tvojej pozície napíšeš, že ak populácia nevydrží nájazd pár dobrákov, tak je s ňou stejne amen. Prečo sa potom tak veľmi interesujete a snažíte o záchranu žltáčika Colias myrmidone, čo ako vieme, stojí obrovské úsilie i dosť peňazí, keď v rámci známych populácií v Bílích Karpatech bolo všeho všudy napriek intenzívnemu monitoringu pozorovaných pár posledných imág, ktoré spočítaš na prstoch jednej ruky? Vidí sa mi radikálne zlomiť nad takýmto druhom palicu a vopred ho pochovať. Určite stojí za to a je našou povinnosťou zabojovať a aspoň sa pokúsiť o jeho záchranu i keď je ten stav natoľko kritický a nie sme si vôbec celkom istí úspechom. Ľuboš Víťaz

Zdravim, byl jsem v terenu. IMHO zde resime nekolik veci dohromady. Nejdriv k te ochrane populaci a jak jsem to myslel. Jsem vcelku skeptik, ze myrmidone v CR zachranime. V podstate ihned po zminene navsteve jsem s dotcenymi mluvil a resili jsme, jak to bude vypadat u nas. Sam asi vis, ze nejvetsi prusvih jsou AgroEnvi dotace a koseni, a pokud tohle nezmenime, tak s motejlem nic nenadelame, i kdyby jsme se na hlavu staveli. V soucasne chvili to vidim tak, ze jedna dve samice, ktere k nam doletnou od vas nic nezpravi, kdyz nebudou mit dlouhodobe perspektivu preziti. Takze kdyz je ulovi sberatel, tak v tom nevidim problem (ja bych si je nevzal). S damonem mame sanci, protoze tam takovejhle pru... neni a nevic yachranit ho bz melo bzt raletivne snadne i bez volne krajiny (i kdyz jen docsne, samozrejme). V zadnem pripade nejsem pro nejake drancovani lokalit, ale co mam zkusenost, tak se temer nedeje a kdyz ano, tak se mu da zabranit rozumnou strazni sluzbou. V tomhle smeru to maji velice vypracovene v UK - lovit se smi, ale neco je lovit zakazano a lokality jsou pod prisnym dohledem -> kdo se o neco pokusi, tak jde za katr a nebo dostane brutalni pokutu. Proste dle meho, zakaz niceho neresi a jen prizpiva k tomu, ze lidi nezajima, co maji za humny... Stim sberatelstvim je to tak, ze nedko to bere jako znamky, jiny jako material na vedu. Uplne osobni dotaz - jak jsi zacal ty? Vsichni moji kolegove, co je tak u nas znam zacinali s normalnim sbiranim a ze zahranici vsichni taxonomove take (ekologive ne, to je jina sorta lidi). Jak pisi vyse, nad myrmidone lamu hul, ale chranit se ho budu snazit stejnak, prootze je to skvely destnikovy druh a pokusem o jeho zachranu muzeme pomoct dalsim druhum.

Ta vychova spuntu dle meho dost souvisi s tim zakazem - kazdej kluk, ktery zacne z hmyzama je bude chtit najit a ULOVIT. To zene vsechny ty maly duse k tomu, aby s tim zacly. Pokud to maji zakazano a hrozi jim problemy ve skole a pod., tak se tech zvirat proste netknou a nebo zacnou delat tropy...

Ochranari jsou strasne zvlastni sorta lidi. Tereni, strazci, jsou velmi ruznorodi a poatkal jsem mezi nimi dost divne lidi (fajn, ale i pekne idioty) a co se tyce AOPK, tak tam je to ztracene, protoze casto leva nevi co dela prava (tech par co znam jsou opet fajn lidi). Zatim nejhorsi zkusenost mam z jenoho nejmenovaneho kraje na jihu nase krasne zeme.

VH

nemi napsal(a):
Ahoj. Pane Hula pisete, ze nekdy byva problem pri sberu xylofagnich druhu brouku. Letos jsem objevil docela zajimavou lokalitu druhu Osmoderma eremita v Lednicko-Valtickem arealu. Je to druh, ktery mam velmi rad a zajima me jeho zivotni cyklus a pres veskerou snahu se mi ho az doposud podarilo nalezt pouze na Bezdezu (jedno imago skoro az u hradu v nadm. vysce okolo 600 m). To posledni co bych chtel je likvidovat jejich populaci nebo je lovit pro obchod. Chci se vas zeptat, zda odchyt cca deseti imag na lokalite, ve ktere je snad nekolik stovek dutin, predstavuje nejake riziko pro tento druh? Diky

No, tady narazite zrovna na moc zajimavy problem. Nejdrive se zeptam, proc zrovna deseti? :) Ja lovim nejakej patek a malokdy si vezmu vice nez pet kusu. Co se tyce Osmoderm tam u tech je zrovna potiz v tom, ze jsou aktivne likvidovany jejich dutiny. Butto neznalymi ochranari - zazdivani a podobne nesmysly, a nebo v ramci ozdraveni porostu (odtezeni).

Kdyz se vratim k pachnikum, tak s nimi je ta potiz, ze jich malokdy najdete 10 dospelejch dohromady, nejacasteji dve az tri (to je ma zkusenost). Jak pisi, nejlepsi je si vzit dve a priste treba dalsi a nebo je brat z ruznych lokalit. Z faunistickeho hlediska je cennejsi, kdyz je material z vice fleku, ale treba na zpracovani molekularou se hodi, kdyz je vic kusu z mista.

Jeste, ciste hypoteticky :) Kde jsou stovky dutin? Ja o takovem miste bohuzel nevim. Ani ve Vami zminenem Lednicko-Valtickem arealu jich neni tolik, i kdyz zrovna tam se donedavna Osmodermam darilo. Ted je otazka, jak se tam bude situace vyvijet (mysleno predevsim na Soutoku). To je potiz naseho lesniho hospodareni, ale o tom bych radeji psat nemel :) No, ale i tak, myslim si, ze jednak nebudete mit stesti, ze jich najdete deset a kdyz, tak byt vami, vezmu fakt do peti kusu. Urcite se v trouchu moc nehrabat a vse vratit co mozna do puvodniho stavu.

VH

cislo.5 napsal(a):
Přiznávám,že nejsem odborníkem,který by s vámi mohl polemizovat.Přesto mě v této diskusi v souvislosti s celoplošným zákazem lovu hmyzu na Slovensku zaujala slova o výchově nové generace entomologů.Zřejmě všichni z vás začínali jako 10letí "entofilatelisté" a postupně se váš zájem dostal až na vědeckou úroveň.Začínal jsem tak i já,i když u mě zájem přešel záhy k plazům,kterým jsem zůstal věrný.Nevím ovšem,kde by byly mé zájmy dnes,kdyby mě při mých klukovských výpravách za brouky praštil přes prsty první ochranář,kterého bych potkal.Těžko říct.
Předpokládám,že zadavatel prvotního dotazu bude také ..náctiletý kluk,plný nadšení do přírody a ne plundrující překupník.Ten dobře ví kdy a kam má zajet a rozhodně by se tady na nic neptal.Jak je to tedy s dětmi "entomology" na Slovensku?Musí se povinně sdružovat v organizovaných kroužcích OP?

Plne souhlasim s Cislo 5 a myslim si, ze soucasny zakaz loveni na Slovensku povede dale jen k tomu, ze bude min a min lidi se zajmem o motejly ci hmyzaky obecne. Je plundorvani a plundrovani - tvuj priklad hero je mi jasne, u nas mohu argumentovat treba E. aurinia - 90 % loklait je stale bez legislativni ochrany. Paradoxem je, ze i pres to, ze jsou lokality na netu, tak jsme potkali motylare jen dvakrat a jen jednu populaci ohrozili (byla velmi spatna z hlediska mng., takze dostala jen ranu z milosti). Nelibi se mi to, ale co s takovou populaci? Myslim si, ze chranit jednotlive kusy hmyzu je blbost a vede to jen k radikalizaci nazoru. Ja sam samosebou take zacal sbiranim a stale "sbiram", kdyz potkam neco zajimaveho. Diky sbirani se daji delat takove veci, jako morfologicke fylogeneze a pod., kde jinde take sehnat matros, ze? Predstav si situaci, kdy shanis material mejch oblibenejch Pyrgusu? Bohuzel, i sberatele, kteri berou desitky kusu maji sve misto na svete. Dobry priklad je prof. Povolny - za sveho zivota lovil opravdu velka kvanta motylu a vse daval dal -> muzea, odbornici na jednotlive skupiny. Nebyt jeho, tak o spouste druhu nic nevime. Kdyz umrel, tak jeho sbirka skoncila v muzeu a je nedocenitelna. Opacny priklad je treba MK z Kyjova - lovi, lokality taji, ale pise spravne lokalitaky a ma velke serie - az umre, tak pevne doufam, ze se k tomu dostaneme. Pri tom, ze nejaky cas delam s kolegy populacni studie tak cim dal tim vic prichazim na to, ze ochrana jedincu je k nicemu, protoze pokud populace nevydrzi napodr 5 killeru (lovcu na kseft), tak je s ni stejnak amen. Jak pises, primarne je nutne delat neco s lokalitami, ale tam to bude obdobny prusvih, jak v samotnem pohledu na OP - bude se muset kacet a to hodne, jestli chceme, aby nam prezila cela rada druhu, ktere uz chranime. Ja sam jsem spis pro to, aby se nechranili jedinci, ale aby se chranili biotopy s tim, ze samosebou musi byt vyhlaskovy seznam druhu - tak, aby se pod jejich ochranu dala schovat ochrana biotopu (umbrella species).

Jsem moc rad, ze to u nas neni s tou ochranarinou tak prisne, protoze vidim, kolik mladych decek zacina a od zacatku neco dela (viz mapovani). POkud by meli zakazano sahnout byt jen na belaska zelneho, tak se na to s takovou vervou nevrhnou...

A dalsi vec je to, kolik v realu je tech dranceru. Ja sam se v motylarine pohybuji jen 15 let, ale za tuhle dobu jsem potkal vsehovsudy max. 10 kseftaru s tim, ze s pulkou se dalo mluvit. Ted treba resim damona - zrovna jeho populace (i diky ochranarum) jsouv prcicich a pokud si na nekdo pojede, tak osobne, koho potkam, tak mu dam prez hubu a bude. Ale jednak tak nejak pocitam s tim, ze s tou krajinou, kterou mame asi stejnak pujde do kytek a druhak doufam v to, ze vsechny kusy budou stejne mit behem chvile cisilka a to uz motylare nezajima.

Je to velmi komplexni tema, protoze jinka to bude u nekterych druhu brouku (xylofagove), kteri se asi fakt daji behem chvile vyhubit - ale zas, jde o prusvih s lesnim hospodarenim a pokud je neuchranime legislativne (zmenou lesniho hospodareni), tak je stejnak nezachranime...

Uf, doufam, ze na me nezanevres :)
VH

Ľubomír víťaz napsal(a):
Poznám možnosti populačnej dynamiky hmyzu a viem, ako snadno je v dnešnej dobe fragmetácie metapopulácií snadné všetko narušiť. Práve preto ten príklad s priadkovcom a jeho 14 vajíčkami, aby si aj neznalý problému vedel urobiť obraz, čo zberom samíc spôsobuje. Máte úplnú pravdu, s ochranou biotopov máme na Slovensku značné potiaže, ale napokon nie veľmi odlišné od tých, aké trápia i vás v Česku. Týka sa to vo veľkej miere i chránených území. Príčiny tu nebudem pitvať, bolo by to nad rámec týchto riadkov. Myslím, že som sa k tomu už dostatočne vajadril vo viacerých mojich článkoch.
Pokiaľ ide o vzácnosť či nevzácnosť hmyzu, jednak každý zainteresovaný vie, že to môžu byť relatívne a zavádzajúce pojmy. Je vôbec možné definovať niečo také ako „rozumný zber“, o ktorom sa zmieňujete? A za akým účelom vlastne, entofilatelie?A za ďalšie, snáď nechcete naivne tvrdiť, že keď sa väčšina entomologického národa dostane po motýľa, chrobáka alebo pavúka, ktorého považujeme za vzácneho, nechá ho veľkodušne žiť. Presný opak je pravdou, budú sa pachtiť ešte po ďalších exemplároch.
Netvrdím, že je to to najlepšie riešenie čo môže byť, ale v súčasnosti platný zákon nám jasne hovorí, že chránené je všetko živé i voľná krajina. Veď napokon nie sme jedinou krajinou, kde takýto zákon platí.Kto teda hocikde bez príslušného povolenia loví hmyz, jasne ho porušuje. Preto sa nedivme a nepohoršujme nad prípadnými sankciami a snažme sa ho rešpektovať. Ľuboš Víťaz

Zdravim Lubosi,
na jednu stranu s Tebou souhlasim, ale s vyhradami. Nemyslim si, ze by ochrana prirody na Slovaci byla v poradku, naopak si myslim, ze je pekne... Mel jsem tu cets byt u rozhovodu meho kolegy, ktery dela v lomach pavouky se zodpovednym pracovnikem MZP ze Slovenska. Tento clovek tvrdil, ze nejlepsi ochrana je konzervace (byla to pul hodinova hadka, jen to shrnuji). Sam velmi dobre vis, jak jdou nektere lokality, treba na Cerove nebo v Krasu, do kytek diky tomu, ze se tam nehospodari... Nebo absudrni zakaz pastvy v Tatrach (nevim, zda je jeste aktualni). To je jedna strana mince. Druha je ta, ze vam budou chybet lidi - proste pri tom, jak dogmaticky je brana OP na Slovensku preci nemuze vzniknout rozumna nova generace lidi, kteri se orientuji v hmyzu. Nebo, asi muze, ale myslim si, ze ne s takovym prehledem. Nerikam, ze u nas to je vyrazne lepsi, sam moc dobre vim, jake diry ma nase legislativa. Proste si myslim, ze zakaz lovit hmyzaky nic neresi a ze je spatne. Nutnejsi je ochranarina loklalit a ta se nedeje - u nas se s tim uz zacalo (10-15 let zpet), udelalo se par prehnatu, ale ted to vypada, ze to k necemu bude. Je to hodne komplexni problem :) Ale jeste jednou pisi, ze si myslim, ze zakaz lovu hmyzaku mimo CHU je ptakovina. V CHU naopak, ale s tim, ze v tom pripade nejde o druhovou ochranu, ale opet o ochranu biotopu a jsme zpet na zacatku... VH

kolektoer napsal(a):
Opravdu zajimave. Muzes uverejnit tu lokalitu? Nejspis budu mit prilezitost v lete se vyskytnout ve Zline. Tedy pokud nejde vylozene o tajemství :-)

Tak, s tim ropactvim nesouhlasim. Nesudte takhle snadno... Mezi tim jsem mel par mailu s dotycnym a uz vim, proc se nasral a chapu to (stejne tak chapu pohnutky lidi z arachnoexkurze, ktera na ne byla). Je super, ze se to zvire siri a uz se tesim, az si nejakou najdu :) VH

aaabbbccc napsal(a):
a další

Mezi nama, tohle je hodne mizerna fotka :) Podle toho, co na fotce neni videt bych rekl, ze je to nejspis nejaka housenice, na housenky to moc nevypada. Chtelo by to detail zvirete. VH

Ľubomír víťaz napsal(a):
Zdravím Vás kolegovia.
Rod Colias je niečo z môjho oboru, takže pokúsim sa poradiť. Už z toho, že nastal tento problém je jasné, že niektoré druhy žlťáčikov sú determinačne náročnejšie. Čo mi chýba uvedené, je typ lokality, z ktorej ten exmplár pochádza. Už na základe toho, či to bol xeroterm, lúka, prirodzená lokalita alebo agrobiocenóza sa dá usudzovať, čo je to za druh. Napríklad taký C. australis alebo C. myrmidone sa v agrobiocenózach nevyskytujú.
Tá samica na fotografii je podľa môjho názoru hyale, málinko, ale naozaj len málinko váham, že snáď ešte erate. Chcelo by to vidieť rub krídiel. Zvlášť C. erate je v našich zemepisných šírkach nesmierne nehomogénny druh s obrovským množstvom hybridných populácií a prechodných foriem. Tieto motýle je potom veľký problém determinovať. Nie je to crocea, ktorej biela forma samice helice vyzerá predsa len inak a aj biela forma samice myrmidone alba je iná. Samice C. australis robia takéto tmavé ( dokonca i tmavšie ) formy, ale australis má od vyobrazemej samičky celkom odlišný strih predných krídiel. LV

Uplne souhlasim s kolegou. Spis bych to videl na hyale, ale napis, kdes to lovil. VH

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Honzo,sežral jsem už všechny prášky na zavist

Ja si dovolim kratinke doplneni :) Ono, neni celed pavouku, ktera by nejaky ten otaznik nemela. je fakt, ze na to, jak jsou Eresidi barevni o nich nevime temer nic, ale, to treba o skakavkach take.

Jak pisete, je v nich stale binec a dokud Milan nepusti publikacne, co vyzkoumal, tak v tom bude stale jen chaos :) Snad uz to bude, je to hodne tezke na zpracovani a MR porad objevuje nejake novinky ohledne jmen jednotlivych druhu. Uz aby to bylo :)

VH

detreux napsal(a):
Jsou hodně rozšíření? taky jsem kdysi dvě housenky našel, dal jsem je do kýble se drevem ve kterým byli a začal jsem se pídit po tom co to vlastně doma mám. Když jsem zjstil co jen to zač a jak dlouhej vývojovej cyklus maj chtěl jsem je pustit ale v kbelíku kam jsem je přemístil jsem našel už dvě kukly. T jsem dal do otrevřený misky na písek a čekal až se vylíhnou. Bohuzel to přišlo v nejnevhodnější dobu kdy jsem zrovna nebyl doma a matka mi oba motýly vypustila oknem ven protože se jich bála. Nemáte nekdo nejakou pěknou fotku jak vypadá adult?

Ne, ale zkuste google :) a nebo www.leps.it, celed Cossidae. VH

cislo.5 napsal(a):
Pomůže někdo určit tuto Nephilu?Je focena v severozápadní Etiopii na ostrově na jezeře Tana.Žily v společně v obřích sítích o průměru až 3 metry.Ve východní Africe žije několik druhů,ale žádný mi nějak zbarvením neodpovídá.

:)) to je pekne, ale urcovat NEphili neni zadna sranda - koukni se na PLatnicka a uvidis, kolik jich tam zije. VH

alkorn napsal(a):
Zdravim..nasel jsem a vyfotil peknou housenku..nevite co se z toho vyklube? :-)

Uz tu byl - drvoplen Cossus cossus.
VH

lenkam napsal(a):
Copak je to za pavouka? Díky, LM

Krizak MAngora acalypha. VH

bob napsal(a):
ps : najdu tam třeba,nějaký druh štíra ?

Projdi diskuzi, bylo to tu uz asi tisickrat - i ten stir :) VH

yfang napsal(a):
Chtělo by to lepší fotku.

Catocala je to urcite, ale ktera netusim.VH

grupy napsal(a):
č.79 b)

Tak tentokrate je tu jedno zvire, ktere fakt stoji za pozornost :)

74 zase nejaka NEriene
75 a 79 - Oxyopes ramosus - nevim, jak se to jmenuje cesky, ale je to dobrej druh - ja jsem ho v CR potkal jen jednou, ale nalezu je vic. Pekny druh.
76 Evarcha arcuata
77 nevim :)
78 nevim, Pholcoma gibbum??? Urcite je to snovacka

VH

minienti napsal(a):
Bylo tam kolem 15 machaonu a o neco min podaliriusu minule tam toho bylo vic ....

Je to hloupe, ale je to tak - podle nasi vyhlasky jsou oba stale zvlaste chraneni zivocichove, takze jsi se dopustil prestupku proti BLA BLA BLA. Tohle bych tebou priste nedelal (davat sem fotky takovejchhle zvirat na napinadle). Oba patri mezi hojne druhy, ale... VH

bella napsal(a):
Prosím, včera jsem v práci nalezl tohoto krásného pavoučka nejsem v pavoucích moc zběhlý, tak by mě zajímal druh.

Maloocka smaragdova (Micrommata virescens) - samecek. MOc pekne zvire.VH

jan korba napsal(a):
No dyt, proto jsme odebrali tři kusy, no Syslí kopec a zajimavy ??? Byli jsme tam a je to obyčejne navrši pokryte vinicemi, ale to, že tam byla nalezena na cestě, to muže byt pravda...

Mysleno jako zajimavy nalez :) Ten kopec asi moc zajimavej neni. VH

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nález z okolí Syslího Kopce 22.4 2007,subadultí samice

Naprosto odllyšna lokalita.Je tedy zřejmé,že tento druh může kolonizovat jak primarní biotopy tak ruderalie.Tento fakt nám potvrdili i kolegové z Maďarska a Ukrajiny,vazba slíďaka tatarského na ruderarní biotopy je i v těchto částech jeho arealu zcela normalní

Dovolim si te jen malinko upravit - nejen v teto casti jeho arealu, ale uplne vsude a je to charakteristicke pro vetsinu Lycos - proste je jim celkem jedno, dke si udelaji noru, jen to nikdy neni v hustem lese. Ten Sysli kopec je hodne zajimavej - kdo ji tam nasel? Das ji pak do lihu? Byla by skoda, kdyby jsme dopadli jak po prvni zdokumentovane expanzi, kdy zustali ve sbirkach jen 2 kusy! Je to krasne zvire! VH

bobřík napsal(a):
Ahoj! Ten užší by měl podle mě být Blaps mortisaga, a s tím druhým je problém, typoval bych buď B. lethifera nebo milleri, mám na to doma klíč od Picky, ale tam je to dost nejasné. S pozdravem bobr

Bobre, uprime, ver mi, ze je to hodne tezka grupa :) Mortisaga je sice nejcastejsim druhem, ale na Palave se daji cekat i dalsi druhy :) VH