
vladimir hula
Informace o uživateli:
Predevsim mali jesteri (scinkove a gekoni) a svabi.
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 9. 10. 2010 13:12:21
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
mimmo
napsal(a):
V létě jsem viděl u známých na zahradě dva kokony. Jen pro zajímavost - byly mezi starými střešními taškami narovnanými na zemi. U sebe jsem v té době viděl jen jednu tlustou housenku. Ale kam se odplazila zakuklit jsem nezjistil. Fotka housenky je z 20.7.2009.
Nevim, kde jse satrali :) Daji se najit, ale me se povedlo vzdy tak jeden zivej na dva tri mrtve a z zivejch to byly vetsinou lumcici :) Dobre jsou broskve ci mandlone, ale nasel jsem ho i na svestkach. Muj sef je nasel i na jirovci. VH
mimmo
napsal(a):
pro informaci bych chtěl ukázat chovatelům Samií, že skočec (Ricinus) se dá vypěstovat v teplejších oblastech i venku do zajímavých rozměrů. Mám teď asi 10 rostlin, které měří kolem 2,5 m. Jsou vysazené venku od června, kdy měly cca 20 cm. Zalévané a přihnojované jen v suchém období. Nedávno jsem viděl v Šaštíně (nedaleko českých hranic) riciny o výšce kolem 3,5 m. Tak to nevím, jestli to nejsou náhodou trvalky uchované přes zimu v teple.
No, myslim, ze neprizijou - me teda vzdycky shodili listi a jara se nedocklay. VH
insecta
napsal(a):
Tak ještě jednou, minulá odpověd se mi nepovedla:
1-vypadá na osenici
5-bych řekl že nejde o housenku motýla, že by nějaký brouk?
6-vypadá na babočku, že by jívová
10-bude asi nějaká šípověnka
13-bych řekl že hadena bicruris
14-bude nejspíš cucullia artemisiae
15-bych řekl že nějaký kovolesklec, že by gamma?
Moc do toho nedělám, jsou to spíš jen "tipy" snad se to tu rozvíří. Nejvíc by mě zajímala ta housenka na obrázku č. 4 s tou jsem se ještě nesetkal. Jinak fotky jsou hezký
Souhlas, 10 je IMHO A. rumicis, jiná takovou housenku nemá. 5 je skutečně brouk. VH
argy
napsal(a):
Je to chrobák, ale jakej to nevím. Každopádně jeden z těhle - ch.velký (Geotrupes stercorarius) nebo ch.lesní (Anoplotrupes stercorosus), nebo pokud má hladký krovky tak ch.hladký (Trypocopris vernalis) !
Dle velikosti bych to typl spíš na Anplotrupa, Geotrupove obecně bývající mnohem větší a hlavně, výrazně vzácnější. VH
lenkam
napsal(a):
...ještě jeden exemplář k určení, díky, LM.
To kulaté mě nic moc neříká - barevně a chlupama na zadečku mi to připomíná Era - buďto furcata, nebo aphana, ale i cambridgei. Nevím :) Jeden z nich to bude. Ta šestiočka, jak pše Ondřej, může být, ale může být i jiná - to je focené na baráku, co? A v které části ČR? Prostě šestiočka a hotovo :)
To Ondra - mas u IHT vzkaz a preurceno :)
kolly
napsal(a):
Ahoj na podzim sem nalezl housenku. Nevěděl sem přesně jestli to je on tak sem tomu házel ten svízel + nějaký další kytky. No a do 14 dnus e zakuklyla a ještě těsně před zimou se mi vylihla v pokoji -> takže chov opravdu nenáročný, ale myslim, že pařit 2 jedince se ti nepovede, protože to se ti fakt dřiv umlati v akvarku, nebo houseniku. Jedině kdyby si měl velkej sklenik tam by možná šance byla... A myslim že chráněný jsou jenl išaj pryšcový a pupalkový.
Jediný lišaj, který je teoreticky chráněný je pouze l. pupalkový (je v Natura 2000). Nic jiného chraněno není a můžeme to volně chovat. VH
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
http://www.science.marshall.edu/fet/euscorpius/
najdeš zde komplexní systematiku,slušnou práci odvedl i František Kovařík
Jasne, moc peknej web., jen se tam z Euscorpiu venuje jen carpathicus complex. Kadzopadne co vim, tak Frantisek Kovarik chce videt co mozna nevic materialu z Evropy :) VH
vladimír hula

mimmo
napsal(a):
Byl jsem upozorněn chovateli hmyzu, že se tady mluví málo o potlačování degenerace příbuzenským množením. Jsou-li občas (aspoň jednou za 4 generace) dostupní jedinci z přírody, je jasné, že to chov vždy posílí. Pokud nejsou, používají se triky jako zpětné křížení (zní to hrozně, ale neumím to lépe popsat než: \\\"synovec-tetička místo bratr-sestra\\\") a nebo výměna \\\"mírně vyčerpaného\\\" chovného materiálu mezi chovateli. Máte někdo zkušenosti s organizováním takových postupů nebo to každý zkoušíme jak se dá? U mnoha zvířat (např. psi, kočky, koně, ptáci, ryby...) to dobře funguje a použití jedinců z přírody by byl mnohdy nesmysl.
Ještě jeden dotaz: neznáte nějaký přijatelný způsob značkování hmyzu? Rád bych někdy např. zkoušel páření více jedinců ze dvou chovů a použil pak jen vajíčka z jejich křížení. Jenže pak je při páření nemohu rozeznat. (Barva nebo nápadné vlákno na zadní nožičku???) Bylo by to výhodné zvláště když si nejsme jistí pohlavím jedinců. Pravděpodobnost úspěchu se tím oproti nasazování po párech může zvýšit .
Degeneraci resit nechci, ale se znacenim je to velmi jednoduche - nejcasteji se pouzivaji lihove fixy (bezne na motyly ci na sarancata) a nebo lak na nehty (to jsem videl na potemnicich a Hymenopterach). VH
vladimír hula

cislo.5
napsal(a):
Pokud jsou u nás tolik vzácné,je možné u nás zažít ty samé letní večery pod širákem jako například v Bulharsku (Řecku,Turecku,Africe..) s koncerty cikád?
No, nee :) Ty nase zdaleka tak nervou. VH