Nejsem tedy odborník zrovna přes navaho, ale zpracovávám ručně vlnu, takže bych si asi uměla představit i výrobu navaha Bud by šlo utkat na tkalcovském stavu např. tady http://www.dalin-praha.cz/rhloom.php. Kurzy předení pořádají třeba zrovna v tom Dalinu nebo by se dalo, možná o něco levněji, sehnat u jiné tkadlenky, třeba přes Flér.
Další možnost je tkaní na rámu, v tomto případě tedy dost velikém. Ale v mnoha zemích tak tradičně tkají koberce... http://rrukodelka.blogspot.cz/2012/07/tkani-na-ramu.html.

Mám klisnu zapsanou v QH appendix registru... Matka A1/1, otec QH.

Přemýšlím, proč by měl být poník levný... Protože je malý? Protože pro malé dítě stačí cokoliv? Přece se cena koně nedá přepočítávat na kila... Malého psa přece taky nekoupím za zlomkovou cenu toho velkého. A pro malé děti by měl jít opravdu jen velmi vychovaný, charakterní poník, s kvalitním výcvikem. Aspon to je tedy můj názor...
Před třemi lety jsem kupovala ročka shetlanda za 10 000, - kč, vlastně mimino, které umělo jen se nechat vodit, vyčistit a nastoupit do vozíku. Kdybych ho prodávala tedˇ, jako že to nehrozí, určitě bych zohlednila to, že je spolehlivý, pod dozorem, pro malé děti ze země, je obsedlý, má základy v zápřeži... Řekla bych, že výběr takového malého koníčka, pro první kontakt dětí s koněm, je vlastně mnohem důležitější a zodpovědnější, než cokoliv dalšího později.

:-D :-D :-D vystihla jste to úplně přesně :-D Vzhledem namakaná svalnatá quarterka, u dobytka tady, ale jinak v hlavě plnaska jako řemen :-D.

Na pastvině je veselá Moc si nehraje, ale když má příležitost, ráda lítá, vyhazuje si... Na lonži je taky docela zběsilá ve cvalu, s jezdcem i bez jezdce. Proto jsme začaly s kruhovkou ve volnosti, ( když nemám po ruce trenérku, cválá se jenom pod jejím dohledem a většinou pod ní). Tedˇ už dvě tři kola prosviští skoro po boku a pak se uklidní a cválá hopy hopy, klidně, už ani nebývá zpocená a skoro bych řekla, že po dalších několika málo kolečkách už ji to zas tak moc nebaví, a radši už by šla zas domů Trvalo to dva měsíce, než jsme se dostaly do tohoto stavu. Možná, že tedy moc jen spěchám a nějaký výsledek se dostaví za další rok... Cval pod jezdcem je celý zběsilý, naprosto přestane dávat pozor na cokoliv, několikrát se jí podařilo v tom amoku i uklouznout a upadnout. Pod trenérkou samozřejmě funguje lépe než pode mnou, ale žádná hitparáda to, ani podle jejího mínění, není, je to spíš soustavný boj, než smysluplná práce. Ani po několika jízdárnách nezklidnuje, spíš jakoby ji to hecovalo.
Samozřejmě, že problém je i ve mě a asi ne malý, třeba možná i rozhodující. Před dvěma roky jsem si na ní, s prominutím, rozbila venku dost hubu a od té doby pracuji na tom, abych i já na ní byla v klidu. Už nejsem zrovna teenager... Do té doby ji jezdil můj dospělý syn. Podle trenérky se ale podemnou za ten rok výrazně zklidnila a uvolnila, tak nevím... Přesto se snažím nedělat nic, u čeho cítím, že bych neměla navrch a neměla ji pod kontrolou. Na jízdárně opravdu klidná jsem. Venku se snažím taky a většinou se mi i daří. Během vyjížděk děláme i nějakou jízdárenskou práci na příhodných místech, v kroku, klusu - ohýbání, ustupování na holen, přechody...

Dobré ráno, ráda bych požádala o názor nebo o podělení se o zkušenost...
Mám 7mi letou 1/2 quarterku, z A 1/1. Máme ji od odstávčete, pracovalo se s ní ze země, obsedána velmi pomalu a postupně, úplně bez problémů. V pravidelnější práci ( v terénu a u dobytka) od cca 4 let, jízdárna pravidelně od 6ti let. Na ruce naprosto klidná, spolehlivá, jemná, snaživá, chce vyhovět člověku, jde do všeho, ničeho se nebojí, lekne jen opravdu málokdy... Žije poslední cca 2 roky ve velmi vyrovnaném klidném smíšeném stádě, má dost vysokou pozici. Vyšetřena veterinářem, chiropraktičkou, má v pořádku zuby.
Od počátku práce s ní pod sedlem, se řeší stále stejný problém. Při jakémkoliv rychlejším tempu kobyla nerví, jediný její životní cíl je hnát se tryskem cestou necestou... Do trysku se nikdy venku záměrně nepouštěla, ale jakmile se trochu zahřeje, je jak vyměněná.
Za rok pravidelné práce na jízdárně pod velmi zkušenou a citlivou trenérkou jsme udělaly opravdu velký pokrok. Kobyla je klidná, během chvilky uvolněná, prostupná, pracuje velmi ochotně, reaguje na velmi jemné pobídky sedem a holení. Ale pouze v kroku a klusu... Stačí mlasknout a rázem je z uvolněné kobyly opět nervák a rváč. Pracujeme tedy na klidném nacválávání zatím v kruhovce. Loni jsme taky docílily toho, že celou sezonu chodila i venku klidná, uvolněná, ani v klusu se nikam necpala, nenervila. Téměř dva roky nikdy venku necválala. Od začátku zimy jsme ovšem opět tam, kde jsme byly... Kobyla nerví, potí se, blbne... Já se snažím nenechat se vyvést z míry Trochu lepší situace je, když jde na první pozici, nebo někde hodně vpředu. Nechá se zvládnout, ale z procházky se vrací úplně pod pěnou. Chová se stejně bez ohledu na to, jestli jde ven každý den, či obden, nebo po týdnu...
Pořád přemýšlím, co víc ještě můžu dělat. Pracuju usilovně na sobě i na ní, ale zjevně to nestačí. Napadlo mě, jestli by nemohla pomoci nějaká homeopatika na zklidnění... Nemáte s tím někdo nějakou zkušenost? Děkuji za případné odpovědi