Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 5. 3. 2015 10:55:35
Naposledy přihlášen: 5. 6. 2023 07:14:48
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Souhlasím s tím, že bez tý stopky si koledujete o průšvih. dva měsíce jsou prt na to, abyste ho pouštěla. Něco zabije, nebo někam vletí, zabije se sám, nebo ještě hůř - způsobí třeba nehodu, zabije tím někoho, budete to mít do smrti na triku.
Když mu pod nos vletí kočka, máte ho v tahu. Nebo zajíc. V řepce zase s přehledem může potkat prasata a bude vymalováno, podají si ho a má to spočítaný. Nechte mu tu stopku a učte ho na ní. Máte zahradu, tam se může krásně vylítat a učit zároveň.
Aquabela
napsal(a):
Já vím, jenže mě to nejde napravit, mě neposlouchá a venku dělá hluchýho a pak jsem naštvaná zároveň se o něj bojím, aby někam nevlítl,.. učím se s ním, trénuju přivolání, sednutí před přecházením silnice, netahání na vodítku, je jak zběsilej venku, i když musím říct, že za ty dva měsíce je o dost lepší Ale ty hluchý chvilky, kterých je pořád dost jsou takový těžký.
Jsme se hledali, až jsme se našli, já jsem taky citlivec, jako on a když to takhle špatně jde často a dlouho tak je mi mizerně, ztrácím nervy..Než pak zase popadnu dech a můžu mile pokračovat dál. Ale nikoho nebiju Jen musím mlčet a rozdýchávat
Jo a k té práci, jako má, ale blbnutí má asi trošku víc za ten den
Já tohle znám - viz mnou zmiňovaná fena.
Ven to chce, jak zmiňuje Assil - víckrát, má i potřebu dohnat to, co předtím neměl. Zajistit vodítkem, zatím krátkým, pevným obojkem. A výhoda zahrady, kde se ovenčí a může zapohybovat, takže ven bych chodila - jak vám vaše pracovní nastavení a možnost volnýho času dovolí-nejdřív možná víc na kratší vycházky, tvz kolem komína, ale víckrát za den. Takový kolečka do zblbnut, kde ale pak máte větší šanci, že se uklidní a bude vás víc vnímat na tu poslušnost. Postupně ten okruh kolem komína zvětšovat Na větší prochajdy pochopitelně taky, ale tam bych počítala s tím, že mě zatím nebude vnímat.
Hluchý chvilky jsou hrozný, pamatuju si to. Já bych mu ten den udělala trošku víc pracovní. Blbnutí taky, to samo, ale otočila bych poměr.Nám hodně pomohl klikr, s kterým pracuju a pak taky hlavolamy. Nejdřív doma, zcela jednoduchý a pak jsem to používala tak, že pes se těšil, ale už byl naučený čekat, a být v klidu, dala jsem mezi něj a sebe hlavolam a musel nejdřív přijít ke mně a pak měl povolení jít si čmuchat. Druhá věc, hodně věcí jsem nastavila tak, že chceš-li něco, musíš mi věnovat chvilku pozornosti. Takže jde se ven? Sedíš a čučíš na mě, pak se dveře otevřou. Chceš za psem, nejdřív sedíš, čučíš, pak jdeš za kámošem. Prostě přivést psa k tomu, že fajn věci přichází skze mě.
Pravdu má Assil i v tom, že husky je lovec a to se prostě v tom psu projeví, nelze pustit /jasně, najdou se jedinci jak psí, tak lidští, kde se to kombinací obou zvládne, ale není to pravidlo/. Nevím, jak jste pohybově vybavená, zdatná - třeba by pomohl podsedák, amortizér, postroj a společný běh, nebo i chůze, ale musíte mít už jistotu, že vás vnímá, nesmete vás na zem. Já jsem tý naší germánce nemohla postroj zpočátku dát, bylo by to nebezpečný, bohužel.
Rezzzy
napsal(a):
Přísný pohled nevidím, ale to je asi tím, že paní matka se stále tváří jak se tváří. Krásný jsou všechny, já mám ještě k tomu na moury slabost, ale standard říká, žádná špičatá papulka.
Na tý prostřední se tváří stejně jako moje profesorka germánštiny, když jsem neuměla slovíčka
Tak koukám ale špičatýho nevidim nic, nemám na to oko. Je krásná ale.
Taky mám na moury slabost, zvlášť, když jsou to sekáči, jako tenhle magor:
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
To tak mají všichni, když přelínávají z toho štěněcího chmýří - my tomu říkáme čára ponoru😂.
Jinak on chce vypadat seriózně jako Richard Gere, protože ví, že nejsem na 🐰 - proto si ty šedý chlupy pěstuje 🤫
tvl čára ponoru!! výborný!! jehehééé!
No tak Ričrd bude evidentně snaživej, bé se snažit udělat Ti co na očích uvidí!
Aquabela
napsal(a):
Já to shazuju na zem před ním, počkám až to sní a když ke mě běží tak shodím další, většinou ho přeběhne a čmuchá jinde, chudák malej
Posaďte ho, řekněte nějaký signál - třebas Budeme hledat a teatrálně ten pamlsek schovejte před nim třeba pod polštář. tak aby to viděl. A pak ho pošlete s povelem Čmuchej ten pamlsek hledat. Předpokládám že asi nevydrží sedět zatím?? Pokud ne, pojistěte si ho vodítkem, aby se za tím pamlskem nehrnul bez vyzvání.
Já se zeptám - má tam krom blbnutí taky práci. Poslušnost, učení se soustředěnosti, učení se soustředění se na vás, čmuchání, jednoduchý hlavylámání.?
Vzala bych ho před tím spaním právě na procházku za zahradu. A klidně udělala malou sérii cvičení. Pes je soumračnej tvor, nejlépe se učí večer a ráno. takže bych toho využila a tím mu i trochu unavila hlavu. Přeci jen poslouchání venku je jiný, než na zahradě. A pak šup do pelechu a chrápat. Naši ohaři mají takový režim, že je kolikrát musím fakt hodně moc vybízet - nechci psát nutit - aby se zvedli z pelechů a šli se ovenčit.
Frustraci a nervy- na to zapomneňte, vy napravujete něco, co někdo pokazil, to není vaše chyba.
, že by sa tam sama začala po chvíli nudiť a išla by domov sama.
To zas tohle bych tak jednoznačně neviděla, my jsme s fenou, kterou jsme si brali jako desetiměsíční z kotce a jsme její pátí majitelé , museli hodně, hodně ale opravdu hodně moc pracovat na tom, aby chtěla být v naší společnosti. A nebylo to hned. Na zahradě klidně by sama byla a nuda by se nekonala. Jen my bychom pak koukali, co z tý zahrady vyrobila. Klidně by vzala čáru a šla si hledat zábavu i jinam.
Aquabela
napsal(a):
Moc děkuji za reakce a rady :)
Přesně jak říkáte, z venku nádhernej,ale uvnitř binec jak na smetišti- je přecitlivělej, náladovej, neposlušnej,..
Říkala jsem si, že si tu kočku pamatuje, ale spíš ji asi cítí, i když je s podivem, že kočku cítí, i když je všude zavřeno, protože když hrajeme hru najdi pamlsek, tak to je problém, to je mi ho za chvílí líto a jdu mu ho ukázat
Vědět o kočce je jeho přirozenost, hrát tyhle hry pro něj, když je nezná, může být těžký. Udělejte mu to jednoduchý. první pokusy schovejte tak, aby to viděl.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"to by nepřišel jen úplný nežravec, nebo pes totálně zrazený."
nebo temperamentní pes, který se dostane ven obden a ten venek je pro něj odměna hypersuperextra
Nebo pes, který navíc k tomu, že tenvenek a svoboda je pro něj ta nej odměna, tak odměňování neznal. jako naše flekatá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
jak si pamatovala, kde to bylo a čaplo jí to znovu, to si dost dobře stále pamatuju.
Měla jsem to podobně. Jako mlaďoch zahnal kočku do sklepního okénka. Mnoho let cestou z vycházky chodil to okénko kontrolovat.....co kdyby náhodou.
On byl tak trochu....případ. Syn o něm říkal : "krásný pes ( byl častro obdivován ), až na tu hlavu !" I hlavu měl krásnou, ale prý jen zvenku :-)).
Pravděpodobně lehce spřízněný s tou naší krůtou. My jí říkáme modelína . je opravdu krásná, všichni ji taky obdivujou a tak dováváme, že halt někde se šetřit muselo a odnesl to mozek :D
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
tím si jen zhoršíte situaci, protože jestli dobře chápu, trestáte ji doma poté, co jí "odchytíte" a domů dostanete. Proč by pak ráda chodila domů dobrovolně, když se jí tam dělo něco nepříjemného.
To je podobné, jako když venku majitel 5x volá "ke mně" a když pes konečně přijde, tak dostane nařezáno, že nepřišel hned a dlouho to trvalo.
Na zabití - majitele. A bohužel, je to tak často k vidění !!!
Volat : " Domůůůůů běžííííme " s takovým nadšením, že psu musí být jasné, že tam bude něco extraspeciálního, i kdyby to měl být chleba se sádlem, či kus sýra. Hlavně ne obyčejná granule. A když to bude karbanátek, který bude vonět až ven.....to by nepřišel jen úplný nežravec, nebo pes totálně zrazený.
Jo.
Já jsem v Prahé pořádala závody v tom, kdo bude první na podestě.
Posadila jsem ohaře na zadnici, dala si náskok pár kroků, odpočítala Třiii-dvaaa- jednááá! Gdooo bude první nahořeee?" a utíkala. Kdo byl poslední je asi nasnadě :-D. Nicméně kouzlo je v tom, že ten čoklid se na tu podestu těší, protože ví, že pak se otevřou dveře a za nima bude dobrota a tak je návrat domů jednav velká čurina.
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
To je asi stejný jako u psů - taky si nechávám doma úplně nevýrazného a na první pohled nezajímavého pejska, protože i když ostatní jsou na první pohled nádherní, mohutní, tak tento je z hlediska exteriéru nejlepší v typu.
Jako on se vyloupne a bude to hezký pes (doufám), ale teď na něm není nic, z čeho by člověk padl na zadek.
ale teď na něm není nic, z čeho by člověk padl na zadek.
NO DALA BYCH SI POZÓRA!
Kristyn11
napsal(a):
Dobrý den,
Mám doma fenku pitbulla. Vzali jsme si ji cca v půl roce od původního majitele, který ji bohužel musel dát pryč. Máme ji už přes rok a půl, cvičíme spolu doma, ze začátku jsme chodili na cvičák. Z časových důvodů jej nestíhám, proto cvičíme hlavně doma, pravidelně chodíme na procházky (většinou ob den, o víkendu mnohem delší). Doma je zlatá, se psi si rozumí, je nekonfliktní, hravá. Problém je když ji vypustím na zahradu a nemohu ji pak přivolat domů. Většinou stojí a jen na mě čumí, ani se nehne. Jde domů až se ji chce a nebo když se mi podaří ji chytit za obojek. Zkoušela jsem ji doma trestat, odměnit za to, že sla domů atd, ale nic nezabírá. Netuším jak na ni a dochází mi nápady.
Díky za případné rady a krásný den
........Zkoušela jsem ji doma trestat, ...........
tím si jen zhoršíte situaci, protože jestli dobře chápu, trestáte ji doma poté, co jí "odchytíte" a domů dostanete. Proč by pak ráda chodila domů dobrovolně, když se jí tam dělo něco nepříjemného.
Píšete, že doma trénujete - tak trénujte i tohle.
Couračka - tedy dlouhý vodítko, pamlsky, (ještě lépe by byl klikr k tomu, ale to asi nevedete) a jedu. Několik sekvencí po pár minutách každý den a budete koukat, jak máte po problému. prostě je to povel jako každý jiný.
Já pro tuhle situaci, kdy volávám psy domů nemám opravdový kynologický povel, ale takovej sranda povel,kterým si nekazím nic jinýho, protože tam netrvám na tom, aby to bylo metersku blesku, ale nechám třeba dočuchat. Takže zavolám na psy "Pipiny domůůůůů, pote domů, honem honeéém!" a stojím třeba v brance od zahrady na louku a mám v ruce něco dobrýho (když to učím) a kdo přiběhne hnedle, má prémijovou odměnu, kdo přijde později, má běžnou odměnu, vychválim je, jak byli velešikovní a jde se domů. Aby se hnedle zase šlo tou brankou ven.