Módní plemena psů - jak to s nimi vypadá dnes

Anglický buldok a Německý špic velký.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zajímá mě která plemena se změnila módou(extrémní znaky třeba buldoci), ale taky jak jsou teď se zdravim...atd. a naopak která jsou na tom nejlíp, za mě Špicové a primitivní plemena(krom keeshondu, pomerianu prostě těch ty co jsou zrovna boom).
Nejhůř mi na tom přijde ze jsou angličtí buldoci, american bully a zbytek jakž takž nevim,
Díky za veškeré odpovědi i foto

Neřekla bych, že extrémní vzhled je věcí mody. To je věc chovatelství. Pekinéz není modní a jestli někdy byl, tak za mého života to nebylo a vzhledově je doveden do "dokonalosti". Naopak borderky modní jsou a vzhled si zatím drží.

Modnost znamená zdravotní průser, protože chovu se chopí kde jaký jouda lačnící po penězích, je jedno jestli s PP nebo bez PP a zdraví s povahou jdou do háje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neřekla bych, že extrémní vzhled je věcí mody. To je věc chovatelství. Pekinéz není modní a jestli někdy byl, tak za mého života to nebylo a vzhledově je doveden do "dokonalosti". Naopak borderky modní jsou a vzhled si zatím drží.

Modnost znamená zdravotní průser, protože chovu se chopí kde jaký jouda lačnící po penězích, je jedno jestli s PP nebo bez PP a zdraví s povahou jdou do háje.

Pekiňák módní býval - za komunizmu taková snobská záležitost a se zdravím v háji byl už tehdy - klasika UFO bez čumáku k zulíbání.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pekiňák módní býval - za komunizmu taková snobská záležitost a se zdravím v háji byl už tehdy - klasika UFO bez čumáku k zulíbání.

Za mého dětství byli modní čuvači a tam si nemyslím, že by se někam posunul vzhled.

Všechna plemena se mění.
Spíš jsou plemena, která k šlechtění lákají už standardem a mají tak našlápnuto k extrémnímu šlechtění, je logické, jejich znaky se budou prohlubovat viz ten pekinéz.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pekiňák módní býval - za komunizmu taková snobská záležitost a se zdravím v háji byl už tehdy - klasika UFO bez čumáku k zulíbání.

Když jsem byla dítě školou povinné, tak naši sousedi měli pekinézku...pamatuju si, když měla štěňata tak pro mě jako pro dítě naprosto uchvacující záležitost - plyšáček, ale vopravdickej... .
na rovinu v té době, kdy byla moje touha po psovi veliká a neuspokojená, tak bych brala cokoliv...a bylo by mi jedno jestli by to byl bernardýn, vořech nebo zmiňovaný pekiňáček...šla bych do čehokoliv...
Na druhou stranu, když chcete psa, pro kterého je nej procházka doma s páníkem na gaučíku, proč ne...máte psího kamaráda a zároveň nemusíte nachodit 100 jarních kilometrů, abyste uspokojili jeho potřebu pohybu...(no teď když se nad tim zamyslím, tak mám ve svý podstatě doma prakticky to samý...akorát na tom gauči už s těma obludama není tolik místa, vlastně skoro žádný...fena, chudák, musí ležet na mě ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když jsem byla dítě školou povinné, tak naši sousedi měli pekinézku...pamatuju si, když měla štěňata tak pro mě jako pro dítě naprosto uchvacující záležitost - plyšáček, ale vopravdickej... .
na rovinu v té době, kdy byla moje touha po psovi veliká a neuspokojená, tak bych brala cokoliv...a bylo by mi jedno jestli by to byl bernardýn, vořech nebo zmiňovaný pekiňáček...šla bych do čehokoliv...
Na druhou stranu, když chcete psa, pro kterého je nej procházka doma s páníkem na gaučíku, proč ne...máte psího kamaráda a zároveň nemusíte nachodit 100 jarních kilometrů, abyste uspokojili jeho potřebu pohybu...(no teď když se nad tim zamyslím, tak mám ve svý podstatě doma prakticky to samý...akorát na tom gauči už s těma obludama není tolik místa, vlastně skoro žádný...fena, chudák, musí ležet na mě ).

Já asi mladá, eru pekinézů jsem nezažila. Pocházím z malého města, kde se doteď hraje na pani doktorovou nebo podnikatelovou, kdyby byl pekinéz známka snoba, tak jich tu máme dost.

Já jsem za celý svůj život potkala pekinézů jen pár.
Pro mě je to nádherný pes, kterýho si i přes odpor manžela plánuji pořídit. K chození na procházky mnohokilometrové procházky psa máme budeme mít vždy, ale jak tu padlo, pekinéz není pes, to je UFO.

Co jsem si stihla já všimnout, tak móda, co se týče psů se hodně řídila tím, když byl nějaký pes ve filmu.Lassie-bylo pak pár let všude samá kolie, Maska-samej Jack russel všude.V německu samozřejmě vlčáci protože Rex a K -9, to samé Dalmatiny, čivavy, akity a retrívři.Čivavy většinou sloužily hereckým hvězdám a bohatým, jako modní doplněk.
Co se týká vizuálního vzhledu, tak mě děsí, kam se dostal "došlechtil" např. Německý vlčák, buldok a další plemena, která vypadala jinak.Ale pak to do rukou vzali ti, kteří šlechtili a šlechtili a nakonec je spousty psů i s PP trpících na nemoci, klouby, hluchotu-jak je tomu u Leopardů apod.
Nejzdravější jsou zvířata, která někteří považují za "zmetky" prostě vestaj-vesnické tajemství a jim podobní.Znám paní, která koupila dalmatinku za 20tisíc a dalších 60 do ní nacpala, neb fena měla záněty, nakonec jí musela nechat vykastrovat, nemůže na ní ani chovat, jak měla v plánu a za pár měsíců jí fena ohluchla.Neříkám, že je to vina chovatele, ani majitele.Ale to, že si koupím psa s PP mi nikdy nezaručí, že z něj nebude chodící nemocnice.Je to jen tím, že se kříží tohle s tímhle jen proto, že se to lidem hodí.Když se podívám na odkaz níže, je mi opravdu do pláče.https://www.youtube.com/watch?v=M1epuLl7Im4 lidi jsou to nejhorší na týhle planetě.

To gitule

Každý by měl přemýšlet nad kritérii výběru plemene a ujasnit si priority - pro mě bylo zdraví na prvním místě. Každý pes může nějak onemocnět, ale jako příčetný jedinec bych si vědomě nepořídila plemeno, kde je vysoká pravděpodobnost zdravotních problémů. Je sice pravda, že primitiv má také relativní negativa, resp. jedno negativum, a to povahu, ale naštěstí já jako duší kočkař jejich samostatatné rozhodování naopak vítám. Žádný robůtek, ale přítel, se kterým pořád o něčem diskutujeme. Třeba za chvíli se ho budu snažit ukecat, že by se mělo jít venčit. Nejdřív se bude tvářit, jakože jsem asi spadla z jahody, pak si ze mě bude dělat srandu, až ho budu honit po bytě, načež mě to po 5 min přestane bavit a začnu se tvářit strašně nafraně a přestanu s ním komunikovat. To už mu dojde, že situace je vážná, a nechce, aby na něj jeho milovaná kamarádka byla naštvaná, tak tedy zabrzdí a přišourá se ke dveřím.

Mně přijde, že poslední dobou se stává módním právě CSV, za jeho krátkou dobu existence ho lidi zatím nestačili nějak zkazit, ovšem už se to projevuje v azylu právě pro cevecka, který se plní víc a víc, protože přibývá lidi, kteří si toto plemeno pořídí kvůli jeho lákavému exteriéru, nicméně brzo jim dojde, že to není žádná sranda. Je to asi můj názor jakožto majitele, ale myslím, že se i v diskuzích objevilo, že si toho všimlo víc lidi.

Luciandthewolf napsal(a):
Mně přijde, že poslední dobou se stává módním právě CSV, za jeho krátkou dobu existence ho lidi zatím nestačili nějak zkazit, ovšem už se to projevuje v azylu právě pro cevecka, který se plní víc a víc, protože přibývá lidi, kteří si toto plemeno pořídí kvůli jeho lákavému exteriéru, nicméně brzo jim dojde, že to není žádná sranda. Je to asi můj názor jakožto majitele, ale myslím, že se i v diskuzích objevilo, že si toho všimlo víc lidi.

To jo. Tady byli 2 ČSV (centrum města), kteří vyrostli a "zmizeli". Jinak potkáváme pár holek a sem tam kluk a v pohodě. Holky vesměs navolno. U těch se asi zrovna zadařilo, i majitelé vypadají srovnaně.

Luciandthewolf napsal(a):
Mně přijde, že poslední dobou se stává módním právě CSV, za jeho krátkou dobu existence ho lidi zatím nestačili nějak zkazit, ovšem už se to projevuje v azylu právě pro cevecka, který se plní víc a víc, protože přibývá lidi, kteří si toto plemeno pořídí kvůli jeho lákavému exteriéru, nicméně brzo jim dojde, že to není žádná sranda. Je to asi můj názor jakožto majitele, ale myslím, že se i v diskuzích objevilo, že si toho všimlo víc lidi.

Tohle je bohužel pravda, ale myslím, že svůj díl viny na tom nesou i chovatelé, protože až na světlé vyjímky prodají štěně komukoliv, i když ten člověk zjevně neví do čeho jde (myslí si, že je to NO s vlčím vzhledem), a nemá na to, aby dal takovému psovi adekvátní zázemí - prostě "prachy až na prvním místě"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To jo. Tady byli 2 ČSV (centrum města), kteří vyrostli a "zmizeli". Jinak potkáváme pár holek a sem tam kluk a v pohodě. Holky vesměs navolno. U těch se asi zrovna zadařilo, i majitelé vypadají srovnaně.

No já se taky naštěstí vídám s lidmi co jsou v poho..Bohužel už jsem se setkala s člověkem, kočárek, děcko běhal ještě jedno všude kolem, který měl na vodítku vlciho špice(!) a říkal mi něco stylem, že miluje vlky, že cevecko měl, ale že to je strasnej pes a museli ho dát pryč.

Luciandthewolf napsal(a):
No já se taky naštěstí vídám s lidmi co jsou v poho..Bohužel už jsem se setkala s člověkem, kočárek, děcko běhal ještě jedno všude kolem, který měl na vodítku vlciho špice(!) a říkal mi něco stylem, že miluje vlky, že cevecko měl, ale že to je strasnej pes a museli ho dát pryč.

To jsou holt ignoranti. To je to samé, jako kdybych si pořídila psa, kterého bych u štěněte naučila pár potřebných povelů, měla u něj respekt a on pak po zbytek života čekal na to, až mu řeknu, co má dělat, a já bych o něm naštvaně šířila nějaké vlastní bludy, jaký je to bezmozek. A to jen proto, že mi taková povaha nevyhovuje. Žádný pes není od základů špatný, vždycky je to o majiteli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To jsou holt ignoranti. To je to samé, jako kdybych si pořídila psa, kterého bych u štěněte naučila pár potřebných povelů, měla u něj respekt a on pak po zbytek života čekal na to, až mu řeknu, co má dělat, a já bych o něm naštvaně šířila nějaké vlastní bludy, jaký je to bezmozek. A to jen proto, že mi taková povaha nevyhovuje. Žádný pes není od základů špatný, vždycky je to o majiteli.

Tak tak, proto by si lidé měli pořizovat psa podle toho co mu mohou nabídnou a co od něj budou očekávat. Ne podle vzhledu. Jasně, já si taky mého psa pořizovala hlavně kvůli vzhledu, stydím se za to..ale časem mi došlo, že je to přesně pes pro mě. Naštěstí.

Tak třeba borderky si vzhled víceméně drží, ale lidi, kteří je využívají k tomu, k čemu původně sloužily - tzn. k pasení, nadávají na vývoj plemene pod FCI jak špačci :D Protože lidi věří mýtům, že borderka s vlohou bude pást vše, takže chtějí psy bez vlohy a třeba na nich i cíleně chovají. No a původní vlastnosti, které dělaly borderku borderkou, postupně mizí... O tom, kolik množáků inzeruje štěňata za tisíce, ani nemluvím.
A v poslední době mi přijde, že jde do módy husky - tam si myslím, že na to zatím spíš než plemeno jako takové doplácejí jedinci, u kterých páníčci po roce zjistí, že to fakt nedávají...

samik49 napsal(a):
Tak třeba borderky si vzhled víceméně drží, ale lidi, kteří je využívají k tomu, k čemu původně sloužily - tzn. k pasení, nadávají na vývoj plemene pod FCI jak špačci :D Protože lidi věří mýtům, že borderka s vlohou bude pást vše, takže chtějí psy bez vlohy a třeba na nich i cíleně chovají. No a původní vlastnosti, které dělaly borderku borderkou, postupně mizí... O tom, kolik množáků inzeruje štěňata za tisíce, ani nemluvím.
A v poslední době mi přijde, že jde do módy husky - tam si myslím, že na to zatím spíš než plemeno jako takové doplácejí jedinci, u kterých páníčci po roce zjistí, že to fakt nedávají...

Tak u bordery je podle mě hlavní průšvih, kam se dostala zdravotně. Pasení vem čert - pořád je tu ISDS linie, takže psi na práci jsou, a kdo chce si psa vybere (a pro ty ostatní je stejně pracovních psů škoda).

Za mého dětství byli v módě dogy, boxeři a dobrmani, samozřejmě kupírovaní...

Tak podle mě na to nejvíce doplatil dobrman. Plemeno stále nádherné (osobně se mi i více líbí nekupování). To zdraví je ovšem katastrofa.

U nás docela často narážím na akity a belgické ovčáky. Nevím, jestli jejich popularitě napomohly filmy Hačikó a Max (ano, vím, že v tom druhém se jednalo o křížence), ale vzhledem ke specifikům těch plemen si taky nejsem jistá, zda je to dobře.
Jinak jsem zažila éru bíglů, berňáků a dalmatinů, teď pořád ještě nejčastěji potkáváme labradory a jorky, hodně taky čivavy a jacky. Jako dítě si pamatuju, že u nás pár lidí mělo bedlington teriéry ("ovečky") a irské vodní španěly, ti snad úplně zmizeli, zmiňovaní pekinézové taky. Dlouho jsem nepotkala ani kokršpaněla, hodně ubylo dobrmanů, kníračů a teriérů (mimo westíků).

samik49 napsal(a):
Tak třeba borderky si vzhled víceméně drží, ale lidi, kteří je využívají k tomu, k čemu původně sloužily - tzn. k pasení, nadávají na vývoj plemene pod FCI jak špačci :D Protože lidi věří mýtům, že borderka s vlohou bude pást vše, takže chtějí psy bez vlohy a třeba na nich i cíleně chovají. No a původní vlastnosti, které dělaly borderku borderkou, postupně mizí... O tom, kolik množáků inzeruje štěňata za tisíce, ani nemluvím.
A v poslední době mi přijde, že jde do módy husky - tam si myslím, že na to zatím spíš než plemeno jako takové doplácejí jedinci, u kterých páníčci po roce zjistí, že to fakt nedávají...

Ti huskyové si úroveň popularity více méně drží. Boom nastal před pár lety, ale lidé si rychle uvědomili, že to není pes pro každého a zájem zase opadl a teď je stabilní.

Ollie
To je to samé, jako kdybych si pořídila psa, kterého bych u štěněte naučila pár potřebných povelů, měla u něj respekt a on pak po zbytek života čekal na to, až mu řeknu, co má dělat, a já bych o něm naštvaně šířila nějaké vlastní bludy, jaký je to bezmozek.
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Skutečně přinejmenším zvláštní názor,
myslet si, že vycvičený, spolupracující pes je bezmozek,
neschopný života bez povelů.
Evidentně jste takového psa nezažila.

"Ollie
To je to samé, jako kdybych si pořídila psa, kterého bych u štěněte naučila pár potřebných povelů, měla u něj respekt a on pak po zbytek života čekal na to, až mu řeknu, co má dělat, a já bych o něm naštvaně šířila nějaké vlastní bludy, jaký je to bezmozek."

a já jsem tomu nějak neporozuměla

Gerhild napsal(a):
U nás docela často narážím na akity a belgické ovčáky. Nevím, jestli jejich popularitě napomohly filmy Hačikó a Max (ano, vím, že v tom druhém se jednalo o křížence), ale vzhledem ke specifikům těch plemen si taky nejsem jistá, zda je to dobře.
Jinak jsem zažila éru bíglů, berňáků a dalmatinů, teď pořád ještě nejčastěji potkáváme labradory a jorky, hodně taky čivavy a jacky. Jako dítě si pamatuju, že u nás pár lidí mělo bedlington teriéry ("ovečky") a irské vodní španěly, ti snad úplně zmizeli, zmiňovaní pekinézové taky. Dlouho jsem nepotkala ani kokršpaněla, hodně ubylo dobrmanů, kníračů a teriérů (mimo westíků).

Oooo kokršpanělé, ti angličtí, pro ty mám slabost, ta jejich ušiska

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To gitule

Každý by měl přemýšlet nad kritérii výběru plemene a ujasnit si priority - pro mě bylo zdraví na prvním místě. Každý pes může nějak onemocnět, ale jako příčetný jedinec bych si vědomě nepořídila plemeno, kde je vysoká pravděpodobnost zdravotních problémů. Je sice pravda, že primitiv má také relativní negativa, resp. jedno negativum, a to povahu, ale naštěstí já jako duší kočkař jejich samostatatné rozhodování naopak vítám. Žádný robůtek, ale přítel, se kterým pořád o něčem diskutujeme. Třeba za chvíli se ho budu snažit ukecat, že by se mělo jít venčit. Nejdřív se bude tvářit, jakože jsem asi spadla z jahody, pak si ze mě bude dělat srandu, až ho budu honit po bytě, načež mě to po 5 min přestane bavit a začnu se tvářit strašně nafraně a přestanu s ním komunikovat. To už mu dojde, že situace je vážná, a nechce, aby na něj jeho milovaná kamarádka byla naštvaná, tak tedy zabrzdí a přišourá se ke dveřím.

Hehe... Vy máte doma mojeho psa? Můj pesa má za nej zábavu když panička vezme kšíry do rukou skákat šipky do sedačky a honit se okolo stolu... Holt prča no.

To Luciandthewolf

Souhlasím s Vámi. Když v práci na mně kolegyně vybalila že manžel chce ČSV protože se libí vzhledově, tak jsem šla do kolen. Bude na zahradě, v kotci a když bude tesknit tak se pořídí druhý...aby nebyl sám

rapotacka11 napsal(a):
Ollie
To je to samé, jako kdybych si pořídila psa, kterého bych u štěněte naučila pár potřebných povelů, měla u něj respekt a on pak po zbytek života čekal na to, až mu řeknu, co má dělat, a já bych o něm naštvaně šířila nějaké vlastní bludy, jaký je to bezmozek.
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Skutečně přinejmenším zvláštní názor,
myslet si, že vycvičený, spolupracující pes je bezmozek,
neschopný života bez povelů.
Evidentně jste takového psa nezažila.

Já jsem psala, že si to myslím? Ignorant je člověk, který si pořídí plemeno složité na výcvik, které nemá zrovna předpoklady šlapat jak hodinky, a pak psa pomlouvá. Stejný ignorant bych byla já, kdybych o poslouchajícím psovi říkala, že je bezmozek, když mi tohle chování zrovna nevyhovuje. Což jsem nikde nepsala, co je na tom nepochopitelného?

Jinak měla jsem jezevčíka, který poslouchal na mrknutí oka, ale naštěstí na mě v očekávání povelu rozhodně nevisel.

Gerhild napsal(a):
U nás docela často narážím na akity a belgické ovčáky. Nevím, jestli jejich popularitě napomohly filmy Hačikó a Max (ano, vím, že v tom druhém se jednalo o křížence), ale vzhledem ke specifikům těch plemen si taky nejsem jistá, zda je to dobře.
Jinak jsem zažila éru bíglů, berňáků a dalmatinů, teď pořád ještě nejčastěji potkáváme labradory a jorky, hodně taky čivavy a jacky. Jako dítě si pamatuju, že u nás pár lidí mělo bedlington teriéry ("ovečky") a irské vodní španěly, ti snad úplně zmizeli, zmiňovaní pekinézové taky. Dlouho jsem nepotkala ani kokršpaněla, hodně ubylo dobrmanů, kníračů a teriérů (mimo westíků).

Irských vodních španělů nikdy to nebylo módní plemeno. Do plemenné knihy se zapisovalo jen pár štěňat ročně. Po ukončení činnosti CHS "Z Nového parku" irčani na chvíli zmizeli úplně, nyní jich opět můžete občas potkat na výstavách. Nicméně IWS byl a je málopočetným plemenem - nejen u nás, ale i v zahraničí.

Je to škoda, jelikož se jedná o velice atraktivní a inteligentní pes.

PS: IWS Vampír z Nového parku (nar.1983) byl mým prvním psem. Ač příslušník loveckého plemene, úspěšně jsme spolu složili svazarmovské zkoušky ZVV1 a ZVV2.

balisek napsal(a):
Irských vodních španělů nikdy to nebylo módní plemeno. Do plemenné knihy se zapisovalo jen pár štěňat ročně. Po ukončení činnosti CHS "Z Nového parku" irčani na chvíli zmizeli úplně, nyní jich opět můžete občas potkat na výstavách. Nicméně IWS byl a je málopočetným plemenem - nejen u nás, ale i v zahraničí.

Je to škoda, jelikož se jedná o velice atraktivní a inteligentní pes.

PS: IWS Vampír z Nového parku (nar.1983) byl mým prvním psem. Ač příslušník loveckého plemene, úspěšně jsme spolu složili svazarmovské zkoušky ZVV1 a ZVV2.

Gratuluji! IWS se mi moc líbil, zrovna zhruba v té době, kdy jste měla Vampíra. Ale zůstalo jen u toho.

Paradoxně ne módnost plemene, ale jiné vlivy, udělaly z kolie dlouhosrsté jiné plemeno, než jaké bylo na vrcholu módnosti v době po natočení filmu Lassie se vrací...

Luciandthewolf napsal(a):
Mně přijde, že poslední dobou se stává módním právě CSV, za jeho krátkou dobu existence ho lidi zatím nestačili nějak zkazit, ovšem už se to projevuje v azylu právě pro cevecka, který se plní víc a víc, protože přibývá lidi, kteří si toto plemeno pořídí kvůli jeho lákavému exteriéru, nicméně brzo jim dojde, že to není žádná sranda. Je to asi můj názor jakožto majitele, ale myslím, že se i v diskuzích objevilo, že si toho všimlo víc lidi.

Jo, a kdo za to může? Hra o trůny.

Mě opravdu přijde, že se dostává do módy malina. Psala jsem to už jinde, opravdu jich potkávám, čím dál tím více, jak na ulici, tak na internetu. Hlavně v těch FB pejskařských skupinách se hodně prezentují, protože hodně lidí, kteří s nimi makají je mají (a ne jednu) a lidi to vidí, a myslí si jaký to je super poslušný pes. Teď koluje video někde z Asie o malině, která přebíhá překážky ve vzduchu v nějaké show. Ta odezva je taky veliká.

Andrýsek3 napsal(a):
Mě opravdu přijde, že se dostává do módy malina. Psala jsem to už jinde, opravdu jich potkávám, čím dál tím více, jak na ulici, tak na internetu. Hlavně v těch FB pejskařských skupinách se hodně prezentují, protože hodně lidí, kteří s nimi makají je mají (a ne jednu) a lidi to vidí, a myslí si jaký to je super poslušný pes. Teď koluje video někde z Asie o malině, která přebíhá překážky ve vzduchu v nějaké show. Ta odezva je taky veliká.

Jo maliny jsou teď populární a už se to začíná obracet.

Andrýsek3 napsal(a):
Mě opravdu přijde, že se dostává do módy malina. Psala jsem to už jinde, opravdu jich potkávám, čím dál tím více, jak na ulici, tak na internetu. Hlavně v těch FB pejskařských skupinách se hodně prezentují, protože hodně lidí, kteří s nimi makají je mají (a ne jednu) a lidi to vidí, a myslí si jaký to je super poslušný pes. Teď koluje video někde z Asie o malině, která přebíhá překážky ve vzduchu v nějaké show. Ta odezva je taky veliká.

A teď bude chtít každý pejska, co běhá ve vzduchu. Tak aspoň se uleví borderkám.

Varaxi napsal(a):
Jo, a kdo za to může? Hra o trůny.

Taky to má určitě svůj podíl, ale oni jsou prostě atraktivní, kdo by nechtěl vlka.

Mat napsal(a):
Ti huskyové si úroveň popularity více méně drží. Boom nastal před pár lety, ale lidé si rychle uvědomili, že to není pes pro každého a zájem zase opadl a teď je stabilní.

SH měli boom začátkem 90let min století, to se zapisovalo ročně i 1200 štěňat. Pak to šlo zaplať bůh pomalu dolů a teď se to naštěstí už pár let drží na pár stovkách (2 - 3).

Já už dlouho nepotkala žádného briarda, bobtaila, čau-čaua, šarpeje...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já už dlouho nepotkala žádného briarda, bobtaila, čau-čaua, šarpeje...

... protože jsou nároční. Čau-čau a šarpej je náročný povahově i na údržbu. Briard a bobtail jsou moc nároční na údržbu. U dvou posledních se i v případě stříhání údržba dost prodraží, nedělá-li si to majitel sám. A když sám i to stříhání je náročné na čas. Stejně tak je v poslední době málo kníračů středních a velkých. Erdelteriéra jsem neviděla mimo výstav u věky.

Zmizení bobtailů mne docela mrzí... to byli vždycky takoví dobromyslní a veselí psi.

Já mám takové přání... když se mi s maxivořechem podaří složit alespoň ZVV1... čímž sama sobě dokážu, že jsem dobrý psovod (o psu nepochybuji - ten je dokonalý již teď )... tak jsem si chtěla pořídit ještě jednoho psa s PP abych se mohla účastnit i soutěží atd., protože mne sportovní výcvik baví. Tak si tak přemítám o plemeni, které bych si vybrala... vhodné k výcviku, povaha, zdraví, vzhled. NO a BOx není můj šálek kávy, to říkám rovnou. Boxery a RTW jsem dřív na služební výcvik měla, takže sleduji kam to plemeno dotáhlo a je to hrůza. Tak jsem si říkala, že bych zkusila fousáče... knírače velkého nebo středního... jenže narážím na to, že těch informací je fakt málo. Není to "módní" plemeno, takže se člověk ani na žádných diskuzních fórech nedočte o případných neduzích ve zdraví (DKK nepočítám - to je snad problém u všech větších plemen) či v povaze. Na soutěžích taky moc už vidět nejsou. Přemýšlela jsem i o briardovi, ale tam asi fakt člověka odradí ta dlouhá srst... já chci i psa terénního.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Já mám takové přání... když se mi s maxivořechem podaří složit alespoň ZVV1... čímž sama sobě dokážu, že jsem dobrý psovod (o psu nepochybuji - ten je dokonalý již teď )... tak jsem si chtěla pořídit ještě jednoho psa s PP abych se mohla účastnit i soutěží atd., protože mne sportovní výcvik baví. Tak si tak přemítám o plemeni, které bych si vybrala... vhodné k výcviku, povaha, zdraví, vzhled. NO a BOx není můj šálek kávy, to říkám rovnou. Boxery a RTW jsem dřív na služební výcvik měla, takže sleduji kam to plemeno dotáhlo a je to hrůza. Tak jsem si říkala, že bych zkusila fousáče... knírače velkého nebo středního... jenže narážím na to, že těch informací je fakt málo. Není to "módní" plemeno, takže se člověk ani na žádných diskuzních fórech nedočte o případných neduzích ve zdraví (DKK nepočítám - to je snad problém u všech větších plemen) či v povaze. Na soutěžích taky moc už vidět nejsou. Přemýšlela jsem i o briardovi, ale tam asi fakt člověka odradí ta dlouhá srst... já chci i psa terénního.

Mala som rovnake podmienky na vyber, a tak teraz slintam po kniracoch. Velkych ciernych, ostatne varianty nemakaju tak aby sa dalo vyberat stena z pracovneho spojenia. Z pracovnych exotov vyzera najpouzitelnejsie - oproti boxerom maju lepsiu srst do zimy aj cumak do tepla, oproti RTW atletickejsiu stavbu tela, dobermani sa odpisali zdravotne a ostatne plemena su uz moc exoti, co maju na MS (ak vobec nejake MS maju) psov menej nez 10.

L(phi) napsal(a):
Mala som rovnake podmienky na vyber, a tak teraz slintam po kniracoch. Velkych ciernych, ostatne varianty nemakaju tak aby sa dalo vyberat stena z pracovneho spojenia. Z pracovnych exotov vyzera najpouzitelnejsie - oproti boxerom maju lepsiu srst do zimy aj cumak do tepla, oproti RTW atletickejsiu stavbu tela, dobermani sa odpisali zdravotne a ostatne plemena su uz moc exoti, co maju na MS (ak vobec nejake MS maju) psov menej nez 10.

To že jsou střední knírači na tom mizerně po pracovní stránce jsem už taky slyšela. Je to velká škoda, za mých svazarmovských let to byli báječní pracanti... perfektní plemeno pro někoho, kdo nechtěl velkého psa. Což by osobně mně teď taky vyhovovalo. Z těch středně velkých plemen na sportovní kynologii asi nic pořádného není, co? U nás v ZKO mají šeltie, entlebušské a appenzellské salašníky a AST... ale ani jedno plemeno mi nepříjde pracovně vyrovnané... jak co do povah, tak i použití.

Keby som chcela psa mensieho, tak asi borderu. Nebude to sice tak razantny obranar ako klasicke sluzobne plemena, ale s tym aky ma zaujem cokolvek robit je sanca ze to clovek dotiahne aj dalej nez po jednicky s odrenymi usami.
Sice plemeno tiez preflaknute az hruza, ale zas do sportovky je to exot

Ruzena_Ruzova napsal(a):
To že jsou střední knírači na tom mizerně po pracovní stránce jsem už taky slyšela. Je to velká škoda, za mých svazarmovských let to byli báječní pracanti... perfektní plemeno pro někoho, kdo nechtěl velkého psa. Což by osobně mně teď taky vyhovovalo. Z těch středně velkých plemen na sportovní kynologii asi nic pořádného není, co? U nás v ZKO mají šeltie, entlebušské a appenzellské salašníky a AST... ale ani jedno plemeno mi nepříjde pracovně vyrovnané... jak co do povah, tak i použití.

Jsou CHS zaměřené na pracovní knírače, a VK je momentálně už jediné plemeno, které dokáže obstát na akcích vedle BOM a NO. \Dokonce letošní Mistr světa kníračů je český pes!
Je ale potřeba vybírat z čisté pracovní krve, nezprzněné exterierovou linií

... a přibyde pokousaných majitelů a jejich rodinných příslušníků...
U maliny je jediný štěstí, že většina lidí zjistí, že přecenila své síly ještě když je štěně, a tudíž je snadno prodejné. A po slušným štěněti/dorostenci okamžitě skočí kšeftaři, kteří psa připraví pro výkup do služby, a frčí ven - zní to sice hnusně, ale pro ty psy je to mnohem lepší, než aby tady plnily útulky, nebo se sebepoškozovali v kotci u nějakých hlupáků, co chtěli psa na zahrádku...

... mně se bordel kólie nelíběj... ani vzhledově ani povahově (hlavně povahově se to dost houpe)... pro mne to není takový ten "pan" pes. A nedovedu si představit borderu na stopě s tím jejím temperamentem. Je mi třeba líto, kam "došly" kólie dlouhosrsté. Vždyť dřív jeli standardní výcvik a byli to statní psi. Co jich s námi do Svazarmu chodilo. Jasně neměli takovou razanci při obraně, ale určitě to nebyla taková tintítka melancholická jako jsou dnes. Zkoušela jsem dělat kdysi výcvik s českým horským psem... ale tam ta ochota spolupráce je relativně nízká. Sice pracují, ale o všem moc přemýšlí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsou CHS zaměřené na pracovní knírače, a VK je momentálně už jediné plemeno, které dokáže obstát na akcích vedle BOM a NO. \Dokonce letošní Mistr světa kníračů je český pes!
Je ale potřeba vybírat z čisté pracovní krve, nezprzněné exterierovou linií

No a co ty středňáci, dá se ještě najít CHS, kde by stálo za to vybírat pro práci?

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... mně se bordel kólie nelíběj... ani vzhledově ani povahově (hlavně povahově se to dost houpe)... pro mne to není takový ten "pan" pes. A nedovedu si představit borderu na stopě s tím jejím temperamentem. Je mi třeba líto, kam "došly" kólie dlouhosrsté. Vždyť dřív jeli standardní výcvik a byli to statní psi. Co jich s námi do Svazarmu chodilo. Jasně neměli takovou razanci při obraně, ale určitě to nebyla taková tintítka melancholická jako jsou dnes. Zkoušela jsem dělat kdysi výcvik s českým horským psem... ale tam ta ochota spolupráce je relativně nízká. Sice pracují, ale o všem moc přemýšlí.

Znám bordery, které velice dobře stopují - několik jich má i zkoušku FH2! Osobně znám takové 3, a dvěma z nich jesm i šlapala na akcích stopy (jedna 96, a druhá 95 bodů - obojí krásná soustředěná práce).

Ruzena_Ruzova napsal(a):
No a co ty středňáci, dá se ještě najít CHS, kde by stálo za to vybírat pro práci?

Střeďáci už ne - jako nějak sešmoulit ZVV1 to ještě jo, ale výš už těžko.

... no tak to jsem asi skončila s přemítáním.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsou CHS zaměřené na pracovní knírače, a VK je momentálně už jediné plemeno, které dokáže obstát na akcích vedle BOM a NO. \Dokonce letošní Mistr světa kníračů je český pes!
Je ale potřeba vybírat z čisté pracovní krve, nezprzněné exterierovou linií

Zeptám se na druhou stranu, jak poznám VK zprzněné exteriérovou linii?
Popřípadě poraďte CHS.
Jedná se mi pouze o černého VK, je mi jasné, že P+S by byl asi pro nás lepší a klidnější, ale neprojde přes manžela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zeptám se na druhou stranu, jak poznám VK zprzněné exteriérovou linii?
Popřípadě poraďte CHS.
Jedná se mi pouze o černého VK, je mi jasné, že P+S by byl asi pro nás lepší a klidnější, ale neprojde přes manžela.

Podle rodokmenu
Doporučuju CHS Ze slunečné verandy a Goldest Danubius (oba chovatele znám osobně, a jejich zvířata dokáží obstát na vrcholvých soutěžích včetně MS).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle rodokmenu
Doporučuju CHS Ze slunečné verandy a Goldest Danubius (oba chovatele znám osobně, a jejich zvířata dokáží obstát na vrcholvých soutěžích včetně MS).

Děkuji.

... vlastně mne napadlo ještě... hodně teď slýchávám o hovawartech, že by pro sportovní kynologii měli mít vlohy. Na internetu pár jedinců s vyššími zkouškami najdu, ale nejsou to zase exoti mezi exotama?

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... vlastně mne napadlo ještě... hodně teď slýchávám o hovawartech, že by pro sportovní kynologii měli mít vlohy. Na internetu pár jedinců s vyššími zkouškami najdu, ale nejsou to zase exoti mezi exotama?

Když už přemýšlíte o hovíkovi, co BŠO? Vídám na FB jedince s pěknýma výsledky ve všemožných disciplínách (i když je fakt, že ve sportovní kynologii se nevyznám).

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... vlastně mne napadlo ještě... hodně teď slýchávám o hovawartech, že by pro sportovní kynologii měli mít vlohy. Na internetu pár jedinců s vyššími zkouškami najdu, ale nejsou to zase exoti mezi exotama?

Je to stejně jako u jiných plemen - někteří více, někteří méně.
Záleží, co chceš - jestli parťáka, se kterým se budete sportem bavit a kterým se necháš vést, tak jo.
Jestli chceš cíleně "sportovní náčiní" (a teď to nemyslím pejorativně), tak ne.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Já mám takové přání... když se mi s maxivořechem podaří složit alespoň ZVV1... čímž sama sobě dokážu, že jsem dobrý psovod (o psu nepochybuji - ten je dokonalý již teď )... tak jsem si chtěla pořídit ještě jednoho psa s PP abych se mohla účastnit i soutěží atd., protože mne sportovní výcvik baví. Tak si tak přemítám o plemeni, které bych si vybrala... vhodné k výcviku, povaha, zdraví, vzhled. NO a BOx není můj šálek kávy, to říkám rovnou. Boxery a RTW jsem dřív na služební výcvik měla, takže sleduji kam to plemeno dotáhlo a je to hrůza. Tak jsem si říkala, že bych zkusila fousáče... knírače velkého nebo středního... jenže narážím na to, že těch informací je fakt málo. Není to "módní" plemeno, takže se člověk ani na žádných diskuzních fórech nedočte o případných neduzích ve zdraví (DKK nepočítám - to je snad problém u všech větších plemen) či v povaze. Na soutěžích taky moc už vidět nejsou. Přemýšlela jsem i o briardovi, ale tam asi fakt člověka odradí ta dlouhá srst... já chci i psa terénního.

"tak jsem si chtěla pořídit ještě jednoho psa s PP abych se mohla účastnit i soutěží atd."

tak i se psem bez PP muzes do soutezi .
zkousky jsou uplne bez omezeni, zavody az od vyberaku...

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... protože jsou nároční. Čau-čau a šarpej je náročný povahově i na údržbu. Briard a bobtail jsou moc nároční na údržbu. U dvou posledních se i v případě stříhání údržba dost prodraží, nedělá-li si to majitel sám. A když sám i to stříhání je náročné na čas. Stejně tak je v poslední době málo kníračů středních a velkých. Erdelteriéra jsem neviděla mimo výstav u věky.

Zmizení bobtailů mne docela mrzí... to byli vždycky takoví dobromyslní a veselí psi.

No vidíte, a my tady máme tři. Jedna mladá holka, co známe z parku, a přímo v bloku sousedka, co chová léta letoucí. Teď už má jen dva, ale mlaďoch je opravdu pěkný a úspěšný. No a sem tam potkáme i někoho jiného.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
To že jsou střední knírači na tom mizerně po pracovní stránce jsem už taky slyšela. Je to velká škoda, za mých svazarmovských let to byli báječní pracanti... perfektní plemeno pro někoho, kdo nechtěl velkého psa. Což by osobně mně teď taky vyhovovalo. Z těch středně velkých plemen na sportovní kynologii asi nic pořádného není, co? U nás v ZKO mají šeltie, entlebušské a appenzellské salašníky a AST... ale ani jedno plemeno mi nepříjde pracovně vyrovnané... jak co do povah, tak i použití.

A co chodský pes?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"tak jsem si chtěla pořídit ještě jednoho psa s PP abych se mohla účastnit i soutěží atd."

tak i se psem bez PP muzes do soutezi .
zkousky jsou uplne bez omezeni, zavody az od vyberaku...

No vidíte... a mně tvrdili, že zkoušky můžu udělat snad všechny, ale co se týče soutěžení, tak mám útrum. Možná tak na přátelských soutěžích ZKO. Když to hledám na internetu, tak se všude prohrabábám obecnými pravidly, ale nikde se nemůžu dočíst, že do soutěží s bez PP můžu. Já to teda zkusím ještě vysondovat.

Ale na druhou stranu není to jenom o tom bez PP. Jde o to, že mám křížence z poloviny pastevce, takže očekávám, že po tom druhém roce mi bude mít nějaký cvičení na háku už z povahy a temperamentu. Takže kdyby mi to s ním nevyšlo, chci být připravena a mít všechno zmapované a vědět jakým směrem se dál posunout.

Co se týče BŠO a chodské psa... s několika zástupci jsem se na cvičáku a při soutěžích setkala... a bohužel mi příjdou takoví "vlažní". To i větší chuť do cvičení měl můj maxivořech, který se vyloženě na všechno těší... páč sranda ne?! Navíc BŠO je pro mne vizuálně furt bílý NO. U chodského zase nechápu ten posun k drobným plaše vypadajím psům. S chodskými jsem se před dlouhou dobou setkávala na národních výstavách, páč jsem měla ty čechohoráky a bývali to temperamentní a silní psi. Teď mi příjdou jak tlustější bordery ve zbarvení black and tan. A to co máme v okolí i s PP mi příjde dost povahově nevyhovující.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Co se týče BŠO a chodské psa... s několika zástupci jsem se na cvičáku a při soutěžích setkala... a bohužel mi příjdou takoví "vlažní". To i větší chuť do cvičení měl můj maxivořech, který se vyloženě na všechno těší... páč sranda ne?! Navíc BŠO je pro mne vizuálně furt bílý NO. U chodského zase nechápu ten posun k drobným plaše vypadajím psům. S chodskými jsem se před dlouhou dobou setkávala na národních výstavách, páč jsem měla ty čechohoráky a bývali to temperamentní a silní psi. Teď mi příjdou jak tlustější bordery ve zbarvení black and tan. A to co máme v okolí i s PP mi příjde dost povahově nevyhovující.

Co se týká choda, tak sice máte pravdu že jsou linie kde je většina jedinců menších, tedy spíše na dolní hranici výšky, ale dají se vybrat i větší a mohutnější. Chodku jsme měli, je to už osm let co jsme ji museli nechat v devíti letech odejít z důvodu rakoviny sleziny. Choda má v současné době kamarádka a má s ním složeno snad deset zkoušek. Obecně to jsou psi, co se rádi a snadno učí, a jsou schopni i vrcholového výcviku. Samozřejmě ne všichni jedinci, ale to v žádném plemeni.
Určitě to nejsou tlusté bordery, povahově i vzhledově jsou jinde než bordery. To je prostě nesrovnatelné.

Být vámi, jdu do toho velkého knírače. Černého, ne proto, že se vašemu partnerovi víc líbí, ale proto, že si myslím, že jsou černí "pracovnější" než pepřáci. Může to být ale jen můj dojem. V černých je třeba vybrat CHS, která se psy pracuje, nahoře je tip na dvě chovky, ještě mrkněte na Černý Doradus, Od devíti vrb, Zdestru,...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co se týká choda, tak sice máte pravdu že jsou linie kde je většina jedinců menších, tedy spíše na dolní hranici výšky, ale dají se vybrat i větší a mohutnější. Chodku jsme měli, je to už osm let co jsme ji museli nechat v devíti letech odejít z důvodu rakoviny sleziny. Choda má v současné době kamarádka a má s ním složeno snad deset zkoušek. Obecně to jsou psi, co se rádi a snadno učí, a jsou schopni i vrcholového výcviku. Samozřejmě ne všichni jedinci, ale to v žádném plemeni.
Určitě to nejsou tlusté bordery, povahově i vzhledově jsou jinde než bordery. To je prostě nesrovnatelné.

No já mám štěstí v okolí právě na ty "jemnější"... ale ani na výstavách mi nepříjde, že by tam bylo víc zástupců těch robusnějších. Ono taky jde o to, že když už se někde chodský v současné době prezentuje tak spíš na ty "měkké" sporty... agility, dogdancing atd. Třeba obrany s chodským psem jsem teda nikde neviděla... hned na google ráně.

... tak mi to nedalo a nějaké ty obrany jsem si na youtube našla s chodskými psy... a teda jako... větší razanci má i můj maxivořech, který je začátečník a v prvním momentě se mne pohledem ptá, jestli si fakt může do toho rukávu kousnout, když si ho figurant nasadí na ruku. Jediný velmi slušný zákus jsem našla u psa z roku 2008... pěkný robustní pes. Trošku mne to utvrzuje v tom, že se to plemeno spíš posunulo k těm měkčím sportům. Stejný problém vidím třeba i u českého strakáče. Toho jsem před cca 8 lety pořizovala rodičům... krásně vybarvený, pěkně stavěný a klidný pes... bonusem byla jeho schopnost se opravdu rychle učit a nekonfliktní povaha. Dneska když se podívám na české strakáče na výstavě, tak co do líbivosti nic moc, temperamentem a poslušností se dostávají někde pár tlapek od bígla. Furt se ptám proč jako... a ještě se kolem chovu takovýchto jedinců nadělá a majitelé si myslí, že mají doma nějaké echt lepší plemeno než ostatní. Jako by zachraňovali přes plemeno svět.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
No já mám štěstí v okolí právě na ty "jemnější"... ale ani na výstavách mi nepříjde, že by tam bylo víc zástupců těch robusnějších. Ono taky jde o to, že když už se někde chodský v současné době prezentuje tak spíš na ty "měkké" sporty... agility, dogdancing atd. Třeba obrany s chodským psem jsem teda nikde neviděla... hned na google ráně.

No jo, protože agility a dogdancing jsou módní záležitosti. Kamarádka obrany cvičí - dělá všestranný výcvik.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... tak mi to nedalo a nějaké ty obrany jsem si na youtube našla s chodskými psy... a teda jako... větší razanci má i můj maxivořech, který je začátečník a v prvním momentě se mne pohledem ptá, jestli si fakt může do toho rukávu kousnout, když si ho figurant nasadí na ruku. Jediný velmi slušný zákus jsem našla u psa z roku 2008... pěkný robustní pes. Trošku mne to utvrzuje v tom, že se to plemeno spíš posunulo k těm měkčím sportům. Stejný problém vidím třeba i u českého strakáče. Toho jsem před cca 8 lety pořizovala rodičům... krásně vybarvený, pěkně stavěný a klidný pes... bonusem byla jeho schopnost se opravdu rychle učit a nekonfliktní povaha. Dneska když se podívám na české strakáče na výstavě, tak co do líbivosti nic moc, temperamentem a poslušností se dostávají někde pár tlapek od bígla. Furt se ptám proč jako... a ještě se kolem chovu takovýchto jedinců nadělá a majitelé si myslí, že mají doma nějaké echt lepší plemeno než ostatní. Jako by zachraňovali přes plemeno svět.

Český strakatý pes se mi nikdy nelíbil, a tak se o něj nezajímám.

Choda vám nenutím, ale mám na toto plemeno jiný pohled a i na jeho schopnosti, než vy.

Jak píšu výše, běžte do velkého knírače, ten se vám líbí...

Ruzena_Ruzova napsal(a):
No vidíte... a mně tvrdili, že zkoušky můžu udělat snad všechny, ale co se týče soutěžení, tak mám útrum. Možná tak na přátelských soutěžích ZKO. Když to hledám na internetu, tak se všude prohrabábám obecnými pravidly, ale nikde se nemůžu dočíst, že do soutěží s bez PP můžu. Já to teda zkusím ještě vysondovat.

Ale na druhou stranu není to jenom o tom bez PP. Jde o to, že mám křížence z poloviny pastevce, takže očekávám, že po tom druhém roce mi bude mít nějaký cvičení na háku už z povahy a temperamentu. Takže kdyby mi to s ním nevyšlo, chci být připravena a mít všechno zmapované a vědět jakým směrem se dál posunout.

"ale nikde se nemůžu dočíst, že do soutěží s bez PP můžu"

od letoska nemuzu na VS IPO a stoparu.
na ostatni -vc. narodaku je porad cesta otevrena ,.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... vlastně mne napadlo ještě... hodně teď slýchávám o hovawartech, že by pro sportovní kynologii měli mít vlohy. Na internetu pár jedinců s vyššími zkouškami najdu, ale nejsou to zase exoti mezi exotama?

HW mívá jakési vlohy pro poslušnost, a znám několik jedinců, kteří výborně stopují, ale jejich obrany jsou blízko úrovni ČSV, takže na sportovku to fakt není
Když se podíváte na výsledky hovawartích přeborů, tak jich většina na obraně nemá ani limit jedničkové zkoušky (ani ti, co mají "složenou" IPO3!), a to jsou na těchto závodech rozhodčí i figuranti velmi vlídní a benevolentní, oproti běžným soutěžím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
HW mívá jakési vlohy pro poslušnost, a znám několik jedinců, kteří výborně stopují, ale jejich obrany jsou blízko úrovni ČSV, takže na sportovku to fakt není
Když se podíváte na výsledky hovawartích přeborů, tak jich většina na obraně nemá ani limit jedničkové zkoušky (ani ti, co mají "složenou" IPO3!), a to jsou na těchto závodech rozhodčí i figuranti velmi vlídní a benevolentní, oproti běžným soutěžím.

1. roky se pohybujíc mezi cvičícími HW a majíc cvičícího HW s první větou nemohu souhlasit
2. a to je přesně ono, že řídit se u takových plemen nějakými přebory je dost kravina, protože psi se toho zúčastňující se vyznačují zejména soutěžíchtivími psovody a ne že to je výkvět sportovních psů daného plemene!

Pokud bych v budoucnu uvažovala o HW a o tom, že budu zase cvičit, tak bych jako kritérium hodnocení rodičů určitě NEbrala účast na jakýchkoliv soutěžích.

Ony se na tom podileji dve veci:

- exterierovy PP chov, kde se kryje nekolika sampiony bez oledu na cokoli, kde rozhodci zacnou preferovat nejaky znak a chovatele jim vyjdou vstric ad absurdum.
(viz treba dobrmani, puvodne tvrdi pracovni psi, nemocemi prolezli nemecti boxeri, nebo kdo si jeste dnes vzpomene, ze nemecka doga potrebovala do chovu zkousku (!)

- bez PP chov modnich plemen, kdy se kryje cokoli cimkoli co plemeno pripomina, vysledkem jsou ty mensi asocialni bili krizenci "chteli jsme pejske ze Seznamu", ohari bez zajmu o zver atd.

Bojim se, ze ackoli to druhe je celkem velke tema, TV nataci reportaze o mnozeni, clovek co si nesedi na ocich a usich vidi kolem sebe (zcela spravnou) agitaci proti mnozitelum, tak rade plemen naprosto poskodil, mozna az nenavratne, ten exterierovy chov. Nekde je to reseno rozpadem na vystavni a pracovni linie, coz se mi nemusi libit, ale porad lepsi, nez to, aby pracovni psi v plemeni prakticky nebo uplne vymizeli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):

1. roky se pohybujíc mezi cvičícími HW a majíc cvičícího HW s první větou nemohu souhlasit
2. a to je přesně ono, že řídit se u takových plemen nějakými přebory je dost kravina, protože psi se toho zúčastňující se vyznačují zejména soutěžíchtivími psovody a ne že to je výkvět sportovních psů daného plemene!

Pokud bych v budoucnu uvažovala o HW a o tom, že budu zase cvičit, tak bych jako kritérium hodnocení rodičů určitě NEbrala účast na jakýchkoliv soutěžích.

Ty výsledky přeborů jsem zmínila proto, že je to jakýsi hmatatelný důkaz, který nelze zpochybnit (narozdíl od subjektivních pocitů, kde pro každého je ten jeho pes nej).

Dnes je HW všude plno, a neminulo to samozřejmě ani náš cvičák - na některé obrany se pravidelně scházelo i více než 5 zástupců plemene, takže nějaký vzorek jsem viděla + se stačí podívat na výsledky, a člověk si obrázek udělá. Proto mi jen těžko někdo vymluví, že je HW plemeno vhodné na sportovní/služební obrany na jiné, než rekreační úrovni. Znám jen jednoho psa, na kterého se při obranách dá koukat (není to žádná raketa, ale ten pes na úrovni průměrného NO).

"ne že to je výkvět sportovních psů daného plemene!"

OK. a kde se teda ten vykvet da videt?
A pani je i VS malo

"než rekreační úrovni."
tak ale přesně tohle je, a vždy to píši, ten první rozhodovací uzel - je prioritou pes jako parťák nebo je prioritou sport a soutěže a hledám psa pro tento účel! To si musí každý zodpovědět a si uvědomit, co které plemeno obnáší.

"OK. a kde se teda ten vykvet da videt?"
no patrně tam, kde žije, cvičí, pohybuje se...žejo...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"než rekreační úrovni."
tak ale přesně tohle je, a vždy to píši, ten první rozhodovací uzel - je prioritou pes jako parťák nebo je prioritou sport a soutěže a hledám psa pro tento účel! To si musí každý zodpovědět a si uvědomit, co které plemeno obnáší.

"OK. a kde se teda ten vykvet da videt?"
no patrně tam, kde žije, cvičí, pohybuje se...žejo...

Moje reakce na adresu HW se týkala tohoto dotazu:
... vlastně mne napadlo ještě... hodně teď slýchávám o hovawartech, že by pro sportovní kynologii měli mít vlohy. Na internetu pár jedinců s vyššími zkouškami najdu, ale nejsou to zase exoti mezi exotama?
To, že jsou skvělými parťáky, ochránci domu, a rodinnými psy nezpochybňuju, a na jejich obranu musím říct, že narozdíl od jiných zprzněných dříve pracovních/služebních plemen (ať se neodkláníme úplně od tématu) nikdy nebyli cíleně šlechtění ani selektovaní pro služební/sportovní účely, takže je logické, že tam vlastnosti pro tohle použití nejsou. To, že plemena, která se pro službu 100 let cíleně šlechtila a využívala, a dneska nejsou schopná odkousat ani obranu ZVV1 vidím jako daleko větší tragedii

tak ale přesně tohle je, a vždy to píši, ten první rozhodovací uzel - je prioritou pes jako parťák nebo je prioritou sport a soutěže a hledám psa pro tento účel

Ci je pes partak alebo len sportove nacinie nezalezi az tak velmi na tom psovi - partaka clovek moze mat aj z nadupaneho ovciaka. Naopak to ale nefunguje, ked pes na tie obrany nema, tak je to v podstate konecna.
Za mna po zlej skusenosti s aktualnym HW a aj podla toho ako vyzeraju aj ti lepsi - hw nie ked clovek chce robit sportovku. Ano iba v pripade ze je clovek pripraveny na to, ze s velkou sancou IPO/ZVV vobec nepojde a bude treba si najst iny sport.

"Ci je pes partak alebo len sportove nacinie nezalezi az tak velmi na tom psovi - partaka clovek moze mat aj z nadupaneho ovciaka. Naopak to ale nefunguje, ked pes na tie obrany nema, tak je to v podstate konecna."

no ano, ale tohle je v prvé řadě úvaha o plemeni. Pokud se chci věnovat "profi" sportovní kynologii (tedy záleží mi na bodech, chci soutěžit) - a jelikož kynologii, tak k tomu potřebuji psa - tak se asi nebudu dívat po "exotech" ale sáhnu po osvědčeném NO či BOM ( a jednu dobu jsme se na obranách potkávali s partou VK a věř, že mi HW, zejména na obranách, záviděli )

"Za mna po zlej skusenosti s aktualnym HW a aj podla toho ako vyzeraju aj ti lepsi "
člověče, bych řekla, že (kapku znám matku tvého psa) jsi měla extrémně špatnou ruku při výběru...
a "ti lepší"...zase...to jsou kteří...ti, se kterými někdo cvičí?

jednu dobu jsme se na obranách potkávali s partou VK a věř, že mi HW, zejména na obranách, záviděli
Oni ti nezavideli HW, oni ti zavideli tvojho psa
Ano, ja som asi mala este aj vramci plemena smolu - ale ten rozdiel neni zas tak velky. Moj nechce vobec, ale aj ostatni ktorych stretavam stale nie su nejaki bombardaci.

tak se asi nebudu dívat po "exotech" ale sáhnu po osvědčeném NO či BOM
No a s tym prave nesuhlasim. Su exoti - knirac, boxer, kde sa da vybrat vrh tak, ze pes takmer urcite makat bude.
Potom su ti ostatni exoti, kde taky vrh nenajdes a to ci jedinec bude alebo nebude vhodny na sport je v podstate nahoda aj ked sa vyberalo z tych pracovnejsich rodicov.

A v neposlednej rade, je vyhoda ked mas vramci plemena MR a MS v trojkach kam mozes ist bez nutnosti snazit sa predbehnut desiatky NO/BOM ktore su na spicke svetovej urovne. U plemien ktore nieco taketo nemaju je to narocnejsie, jednak mensia sanca ze pojde vybrat dobre pracovne zviera, a ked uz aj nahodou nieco bude vediet, medzi vsetkymi plemenami to bude mat tazke (ale zas mu vsetci fandia ).

... jenom pro upřesnění, sportovní kynologii dělat chci, soutěžit chci, ale jestli bude pes kvalitní i na světovou úroveň to hodně záleží na předpokladech psa, psovod to jenom nesmí pokazit - nýbrž rozvíjet. A chci psa na sport, ale i parťáka... páč jsem náruživá užívačka přírodních krás. A bohužel BOM pro mne, podle toho co vidím na závodech, není správné plemeno... tam většinou vidím jenom tu práci, a chybí mi ten mód parťák. Ani ti co ho mají u nás v ZKO buď neparťákují a mají výsledky... nebo parťákují a výsledky se nedostavují... a taky mi příjde, že hodně psovodu je prostě na vedení BOM pomalých, což já bych byla nejspíš taky. NO pro mne zase představuje velkou zdravotní zátěž a i při přepečlivém výběru je to fakt dost sázka do loterie. Proto se ptám, jestli mimo velkých kníračů je ještě možnost se realizovat přes jiné plemeno.

"je ještě možnost se realizovat přes jiné plemeno"

tak moznost -moznost je vždycky.
ale ta pravdepodobnost vazne není vysoka

ty startovni a vysledkove listiny ze zavodu proste clovek neokeca

S trochou nadsazky - ten vas pes bPP, jestli ma zajem o obrany - ma stejnou sanci ze uspeje ve sportu jako ma ten exot s PP.
Budto to pujde nebo to nepujde

A co tervueren? (Píšu to vůbec dobře? ) Ty vůbec nevídám, maliňáky občas jo.

Pírek napsal(a):
A co tervueren? (Píšu to vůbec dobře? ) Ty vůbec nevídám, maliňáky občas jo.

Letos se na MČR IPO kvalifikovali 4 tervuereni - samozřejmě všichni z pracovní linie

Pírek napsal(a):
A co tervueren? (Píšu to vůbec dobře? ) Ty vůbec nevídám, maliňáky občas jo.

Jinak já maliňáky na soutžích vídám celkem často
toto je moje pracovní tervuerenka když jí bylo 14 měs:.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

... a o 2 roky později, když už závodila v IPO3.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jaky je vlastne rozdil mezi tervikem z pracovni linie a malinou na sport?
Proc jit do tervika?

... u těch belgičáků by mne to taky zajímalo. Jak jsem psala, na malinoise bych si netroufla a od ostatních... tervueren a groenendael... mne zase zrazují, že prý nevyrovnané povahy a kdesicosi. A přitom mne milovníkovi černé se ti groenendaelové tak líbí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jaky je vlastne rozdil mezi tervikem z pracovni linie a malinou na sport?
Proc jit do tervika?

Žádný rozdíl v tom není - pracovní tervuereni jsou vyštěpení z pracovních malin. Jen je jich málo, takže sehnat pracovního malinoise je daleko jednodušší, a tím že jsou všude vidět je i snažší vybrat si kvalitní vrh.
Proč jít do tervíka? Asi protože se to člověku líbí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Žádný rozdíl v tom není - pracovní tervuereni jsou vyštěpení z pracovních malin. Jen je jich málo, takže sehnat pracovního malinoise je daleko jednodušší, a tím že jsou všude vidět je i snažší vybrat si kvalitní vrh.
Proč jít do tervíka? Asi protože se to člověku líbí

Diky. Myslela jsem si to

V projevu tervika a maliny, co vidam na závodech - nejsou rozdily.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... u těch belgičáků by mne to taky zajímalo. Jak jsem psala, na malinoise bych si netroufla a od ostatních... tervueren a groenendael... mne zase zrazují, že prý nevyrovnané povahy a kdesicosi. A přitom mne milovníkovi černé se ti groenendaelové tak líbí.

Exterierová linie BOT i BOG na sport není - nebo na takový ty psí sporty jo (agi, obedience atd.), ale ti psi neprostojí obrany, a často mají i reakci na střelbu
V ČR jde sehnat pracovní tervík, ale groenendal ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Diky. Myslela jsem si to

V projevu tervika a maliny, co vidam na závodech - nejsou rozdily.

Jako teď si chystám na závody mladého malinoise, ale kdyby se mi v budoucnu zase vyloupl tervík, tak jdu do něj zase

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako teď si chystám na závody mladého malinoise, ale kdyby se mi v budoucnu zase vyloupl tervík, tak jdu do něj zase

Jen to uz pak není plemeno - exot ve sportovce jen exteriérem
a to se nepocita v tehle debate

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako teď si chystám na závody mladého malinoise, ale kdyby se mi v budoucnu zase vyloupl tervík, tak jdu do něj zase

Třeba takovej malej pišišvor

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jen to uz pak není plemeno - exot ve sportovce jen exteriérem
a to se nepocita v tehle debate

No, když jsme s chlupatkou začínali, tak se na nás všichni dívali jak na zjevení (byl to 2. pracovní BOT v republice), a na prvním větším závodě si ze mě rozhodčí u nástupu na poslušnost dělali hroznou srandu, že kde jsem sebrala to kapesní strašidlo (předtím mě vídali s obrovským maliňákem), a figuranti říkali že když viděli chlupáče, tak si mysleli, že ho po prvním nápřahu budu honit přes 2 okresy

Pírek napsal(a):
Třeba takovej malej pišišvor

Pišišvora už jsem jednoho měla (ten malej malin, co ho mám v profilovce ).

Kolem mne je to samý labrador, pár ohařů a pak spousta pitbulů. Proti pitbulům nemám vůbec nic, ale prostě mi přijde zvláštní, když ho venčí 60ti letá paní .
Šarpeje s PP jsem měla (vyvdaného), bez kožních záhybů, ale - majitelé prominou - ten pes byl hloupej jak necky.
Z praktického hlediska jsem měla vybraného Portugalského vodního psa, toho jsem ale naživo neviděla nikdy nikde (krom chovky). A srdcovka je WelshCorgi Pembroke, toho veeeeeelmi zřídka někde vidím (a hned mám úsměv na líci ).

Ak sa clovek boji ist do maliny, alebo mu povaha maliny nevyhovuje, tak pracovnym tervikom si moc nepomoze. (citaj pes, ktory ma bud oboch rodicov maliny, alebo teda po 2-3 generaciach su to vsetko pracovne maliny)
Stale to je malina

... tak když to tak shrnu, pro mé požadavky jenom velký knírač. Což je takové smutné... že fakt moc není na výběr. Před dvaceti lety jsem dělala tehdy ještě služební kynologii s boxéry... a na nich mne vždycky bavil ten drive do všeho, až byli někdy občas až moc jásaví... ale tak nějak roztomile. Do těch tří let se to muselo nějak smysluplně vydržet, pak už šlapali jako hodinky. Dneska je to fakt bída a to nehodnotím zjev. Příjdou mi takoví roztěkaní a když už jim jdou obrany většinou to s poslušností není nějaké světoborné. O zdraví se ani nebavím.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... tak když to tak shrnu, pro mé požadavky jenom velký knírač. Což je takové smutné... že fakt moc není na výběr. Před dvaceti lety jsem dělala tehdy ještě služební kynologii s boxéry... a na nich mne vždycky bavil ten drive do všeho, až byli někdy občas až moc jásaví... ale tak nějak roztomile. Do těch tří let se to muselo nějak smysluplně vydržet, pak už šlapali jako hodinky. Dneska je to fakt bída a to nehodnotím zjev. Příjdou mi takoví roztěkaní a když už jim jdou obrany většinou to s poslušností není nějaké světoborné. O zdraví se ani nebavím.

Já jsem měla dřív dobrmany, a to byla na práci luxusní zvířata, a dneska... ? Na rovinu - dneska bych o ně díky těm mizerným povahám a zdraví neopřela ani vidle

"když jsme s chlupatkou začínali, tak se na nás všichni dívali jak na zjevení"

tak tohle taky trosku znam

"Což je takové smutné... že fakt moc není na výběr. Před dvaceti lety jsem dělala tehdy ještě služební kynologii s boxéry... "

nejsem pametnik, ale ty pozadavky na psy ve sportu se velmi, velmi zmenili. a stale meni...
rok od roku.
co jeste pred par lety bylo akceptovatelne ( projev, pomalejsi reakce, mensi razance, mensi vydrz v soustredeni ap.), uz neni..

nespecializovane plemeno na sport pak nema sanci stihat, nejde plnohodnotne porovnávat se specialisty

proto není "na vyber".
on i ten knirac ma svoje "ale" když se ma porovnávat jeho vykon mezi vsemi plemeny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"když jsme s chlupatkou začínali, tak se na nás všichni dívali jak na zjevení"

tak tohle taky trosku znam

"Což je takové smutné... že fakt moc není na výběr. Před dvaceti lety jsem dělala tehdy ještě služební kynologii s boxéry... "

nejsem pametnik, ale ty pozadavky na psy ve sportu se velmi, velmi zmenili. a stale meni...
rok od roku.
co jeste pred par lety bylo akceptovatelne ( projev, pomalejsi reakce, mensi razance, mensi vydrz v soustredeni ap.), uz neni..

nespecializovane plemeno na sport pak nema sanci stihat, nejde plnohodnotne porovnávat se specialisty

proto není "na vyber".
on i ten knirac ma svoje "ale" když se ma porovnávat jeho vykon mezi vsemi plemeny.

Ono to je logické, jako v každém sportu. Vynikají plemena, která mají extrémní vlohy a s rozvojem znalostí o psech (etologie, krmení, péče atd.) jsou schopna dosahovat stále lepších výsledků, čili ta hranice průměrnosti se logicky s tím také zvedá, což na druhou stranu ale znamená, že odpadají psi nejen jiných ras, ale i méně nadaní jedinci třeba BOM. Stejně je ale neuvěřitelné, co vše dvojka pes+člověk dokáže.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"když jsme s chlupatkou začínali, tak se na nás všichni dívali jak na zjevení"

tak tohle taky trosku znam

"Což je takové smutné... že fakt moc není na výběr. Před dvaceti lety jsem dělala tehdy ještě služební kynologii s boxéry... "

nejsem pametnik, ale ty pozadavky na psy ve sportu se velmi, velmi zmenili. a stale meni...
rok od roku.
co jeste pred par lety bylo akceptovatelne ( projev, pomalejsi reakce, mensi razance, mensi vydrz v soustredeni ap.), uz neni..

nespecializovane plemeno na sport pak nema sanci stihat, nejde plnohodnotne porovnávat se specialisty

proto není "na vyber".
on i ten knirac ma svoje "ale" když se ma porovnávat jeho vykon mezi vsemi plemeny.

tak tohle taky trosku znam
no, tak Vy rozhodně! Mě by zajímalo, co se lidem honilo hlavama, když vás poprvé viděli na startce - podle mě si mysleli, že je to plemeno překlep...
Ale teda klobouk dolů před tím, co jste dokázali!

Jj, dneska se ta hranice v posuzování IPO posunala do hodně velkýho extrému, kterýmu už je těžké stíhat i jako psovod, pokud člověk netrénuje v elitním klubu.

Nj, má ta mince dvě strany, jako vše. Takové to fachidiotství a hrozba sice ne výsledkového, ale atmosférického zakrnění v tom klubu vybraných

Pírek napsal(a):
Nj, má ta mince dvě strany, jako vše. Takové to fachidiotství a hrozba sice ne výsledkového, ale atmosférického zakrnění v tom klubu vybraných

To jsem asi nepochopila

"Ono to je logické, jako v každém sportu"

ano. taky to vidim jako prirozeny vyvoj.
proto se mi nezda nijak smutne, ze "není na vyber".
podle me je.
jen bych nechtěla smazávat plemenne rozdily tak jednostrane - na vyhru v IPO mezi vsemi plemeny...

zamlouva se mi cesta, kdy se poradaji zavody plemen, zavody s vyloucenim určitých plemen - motivuje to lidi se psy něco delat, nejak je selektovat na vykon. a to je vždycky prinosne pro chov.

když se tedy splnuji požadavky realnych hodnoceni na tehle závodech za vykony
tj. pokud z tehle zavodu muzou jit psi zavodit mezi všechna plemena pak i kdyz vedi ze nevyhraji, da se na to koukat


"Vynikají plemena, která mají extrémní vlohy a s rozvojem znalostí o psech (etologie, krmení, péče atd.) jsou schopna dosahovat stále lepších výsledků"

tak zase ale ten rozvoj znalosti o psech - posunul do sportu i ty exoty
zpusob vycviku dneska vyhovuje mnohem sirsimu spektru psu, plemen -nez byly ty drivejsi metody.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ono to je logické, jako v každém sportu"

ano. taky to vidim jako prirozeny vyvoj.
proto se mi nezda nijak smutne, ze "není na vyber".
podle me je.
jen bych nechtěla smazávat plemenne rozdily tak jednostrane - na vyhru v IPO mezi vsemi plemeny...

zamlouva se mi cesta, kdy se poradaji zavody plemen, zavody s vyloucenim určitých plemen - motivuje to lidi se psy něco delat, nejak je selektovat na vykon. a to je vždycky prinosne pro chov.

když se tedy splnuji požadavky realnych hodnoceni na tehle závodech za vykony
tj. pokud z tehle zavodu muzou jit psi zavodit mezi všechna plemena pak i kdyz vedi ze nevyhraji, da se na to koukat


"Vynikají plemena, která mají extrémní vlohy a s rozvojem znalostí o psech (etologie, krmení, péče atd.) jsou schopna dosahovat stále lepších výsledků"

tak zase ale ten rozvoj znalosti o psech - posunul do sportu i ty exoty
zpusob vycviku dneska vyhovuje mnohem sirsimu spektru psu, plemen -nez byly ty drivejsi metody.

tak zase ale ten rozvoj znalosti o psech - posunul do sportu i ty exoty smajlík
zpusob vycviku dneska vyhovuje mnohem sirsimu spektru psu, plemen -nez byly ty drivejsi metody.
starýma metodama by podle dnešních požadavků na projev a předvedení nešlo pracovat už ani s těmi NO (a BOM už vůbec).

" co se lidem honilo hlavama, když vás poprvé viděli na startce"

kdyz rozklicovali plemeno a zjistili, ze to vazne neni preklep - tak ze tam nemam co pohledavat
ale nakonec si zvykli

a dekuji

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... tak když to tak shrnu, pro mé požadavky jenom velký knírač. Což je takové smutné... že fakt moc není na výběr. Před dvaceti lety jsem dělala tehdy ještě služební kynologii s boxéry... a na nich mne vždycky bavil ten drive do všeho, až byli někdy občas až moc jásaví... ale tak nějak roztomile. Do těch tří let se to muselo nějak smysluplně vydržet, pak už šlapali jako hodinky. Dneska je to fakt bída a to nehodnotím zjev. Příjdou mi takoví roztěkaní a když už jim jdou obrany většinou to s poslušností není nějaké světoborné. O zdraví se ani nebavím.

Jeze realita je takova, ze sirokou zakladnu maji dnes jen NO a BO(M) s tim, ze z ostnich plemen jsou schopni trojkove zkousky (vim, ze je to osidne, ale nejakou latku musim nastavit skladat psi bud z (i) obvykle cim dal vice se zujucich pracovne sportovnich linii nebo dokonce (ii) jen vyjimecne dobre disponovanani a vedeni jedinci.

(i): krom velkeho knirace jeste RTW, aierdale, bauceron, holandsky ovcak, boxer, HW, dobrman, bouvier..

(ii): briard, pracovni labrador, borderky, svycarak - umim si predstavit, ze by zkousku dokazali splnit i treba nektere pracovni kelpie, pyrenejsti ovcaci nebo mudiove. Nebo i mozna velky pudl:)

gitule vrtule napsal(a):
Co jsem si stihla já všimnout, tak móda, co se týče psů se hodně řídila tím, když byl nějaký pes ve filmu.Lassie-bylo pak pár let všude samá kolie, Maska-samej Jack russel všude.V německu samozřejmě vlčáci protože Rex a K -9, to samé Dalmatiny, čivavy, akity a retrívři.Čivavy většinou sloužily hereckým hvězdám a bohatým, jako modní doplněk.
Co se týká vizuálního vzhledu, tak mě děsí, kam se dostal "došlechtil" např. Německý vlčák, buldok a další plemena, která vypadala jinak.Ale pak to do rukou vzali ti, kteří šlechtili a šlechtili a nakonec je spousty psů i s PP trpících na nemoci, klouby, hluchotu-jak je tomu u Leopardů apod.
Nejzdravější jsou zvířata, která někteří považují za "zmetky" prostě vestaj-vesnické tajemství a jim podobní.Znám paní, která koupila dalmatinku za 20tisíc a dalších 60 do ní nacpala, neb fena měla záněty, nakonec jí musela nechat vykastrovat, nemůže na ní ani chovat, jak měla v plánu a za pár měsíců jí fena ohluchla.Neříkám, že je to vina chovatele, ani majitele.Ale to, že si koupím psa s PP mi nikdy nezaručí, že z něj nebude chodící nemocnice.Je to jen tím, že se kříží tohle s tímhle jen proto, že se to lidem hodí.Když se podívám na odkaz níže, je mi opravdu do pláče.https://www.youtube.com/watch?v=M1epuLl7Im4 lidi jsou to nejhorší na týhle planetě.

Žádný německý vlčák neexistuje, patrně máte na myslí neměckého ovčáka, Vlčáci sice existují, ale ne němečtí.

řízený a registrovaný chov sám o sobě nemůže psům ublížit, už proto ne, že pravidla zpravidla zabraňují příbuzenské plemenitbě (samozřejmě až na výjimky, třeba zachování mimořádné barvy a podobně, ale i tak velmi sporadicky)

Přizpůsobování psů módě jim ale ublížit mlže a to se děje i u psů bez PP, extrémně vypadající psi v PP chodu nebývají do plemenitby připuštěni.

Pes je živý tvor, jako nikdo nezaručí našim rodičům, že budeme krásní, zdraví a inteligentní, nemohou to zaručit ani chovatelé svým odchovům.

nesouhlasím ani s tím, že vesničtí kříženci budou nutně nejzdravější, už proto ne, že za háravkami patrně zdrhá jeden max., dva psi, takže jsou všichni po generace příbuzní a to zdraví nepřidá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já už dlouho nepotkala žádného briarda, bobtaila, čau-čaua, šarpeje...

Přijeďte k nám, uvidíte postupně, jak léta běží, dva, tři i čtyři čauáky a co do Miletína? tak jich běhá ještě více a jak krásných.
mají veliké štěstí a doufám, že je nikdy neopustí, nestali se módním plemenem a díky svému založení doufejme ani nestanou.

Šarpíci nejsou populární i proto, že jen co já vím zhruba před patnácti lety, více než polovina měla supervážné potíže s kůží, nekteří i zemřeli (znám dva případy) a to lidi odradilo. Proto lidé u tohoto plemene nezůstali.
Bobteil není nejvhodnější do bytu s ústředním topením, i d¨když se tu a tam objeví a briard, ten je krásný, ale vyžaduje péči o srst a výcvik.

jezicek napsal(a):
Jeze realita je takova, ze sirokou zakladnu maji dnes jen NO a BO(M) s tim, ze z ostnich plemen jsou schopni trojkove zkousky (vim, ze je to osidne, ale nejakou latku musim nastavit skladat psi bud z (i) obvykle cim dal vice se zujucich pracovne sportovnich linii nebo dokonce (ii) jen vyjimecne dobre disponovanani a vedeni jedinci.

(i): krom velkeho knirace jeste RTW, aierdale, bauceron, holandsky ovcak, boxer, HW, dobrman, bouvier..

(ii): briard, pracovni labrador, borderky, svycarak - umim si predstavit, ze by zkousku dokazali splnit i treba nektere pracovni kelpie, pyrenejsti ovcaci nebo mudiove. Nebo i mozna velky pudl:)

Problém je v tom, že "složit" a složit zkoušku je dost rozdíl, a papír bohužel snese všechno - např. znám osobně HW i ČSV s IPO3, ale všichni ti 3 psi mají tu zkoušku víceméně napsanou (a světe div se - všichni od jednoho rozhodčího, po tom, co od ostatních rozhodčích vždycky opakovaně vyletěli jak Gagarin už od IPO1). Takže jediný, čemu se dá věřit, a co považuju za seriozní výsledek je zkouška obhájená na soutěži. A nemusí to být zrovna výběrák - stačí přebory plemen, nebo cokoliv kde jsou diváci (tudíž svědci).Z výjmenovaných psů nebyl žádný schopný obhájit ani jedničku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Problém je v tom, že "složit" a složit zkoušku je dost rozdíl, a papír bohužel snese všechno - např. znám osobně HW i ČSV s IPO3, ale všichni ti 3 psi mají tu zkoušku víceméně napsanou (a světe div se - všichni od jednoho rozhodčího, po tom, co od ostatních rozhodčích vždycky opakovaně vyletěli jak Gagarin už od IPO1). Takže jediný, čemu se dá věřit, a co považuju za seriozní výsledek je zkouška obhájená na soutěži. A nemusí to být zrovna výběrák - stačí přebory plemen, nebo cokoliv kde jsou diváci (tudíž svědci).Z výjmenovaných psů nebyl žádný schopný obhájit ani jedničku

To je presne to, co myslim tou "osidnosti"
Je samozrejme nebetycny rozdil mezi zkouskou slozenou na psim tabore, kdyz poradatel tabora pozve kamarada - rozhodciho, zkouskou z domaciho cvicaku a zkouskou na zavodech na miste kde pes a psovod nikdy nebyli, s novym figurantem etc.
.
Na druhou stranu verim, ze mezi HW jsou jedinci, co jsou zkousku s to splnit, pokud jedinec patri k te mensi casti HW, co je bavi kousat.
Vimm ze v CR je i to CSVcko s IPO3, zajimalo by mne zda je nejake video, neumim si to vazne predstavit (resp. si neumim predstavit obrany a poslusnost

jezicek napsal(a):
To je presne to, co myslim tou "osidnosti"
Je samozrejme nebetycny rozdil mezi zkouskou slozenou na psim tabore, kdyz poradatel tabora pozve kamarada - rozhodciho, zkouskou z domaciho cvicaku a zkouskou na zavodech na miste kde pes a psovod nikdy nebyli, s novym figurantem etc.
.
Na druhou stranu verim, ze mezi HW jsou jedinci, co jsou zkousku s to splnit, pokud jedinec patri k te mensi casti HW, co je bavi kousat.
Vimm ze v CR je i to CSVcko s IPO3, zajimalo by mne zda je nejake video, neumim si to vazne predstavit (resp. si neumim predstavit obrany a poslusnost

Nechci to tady rozpatlávat, tak jsem vám poslala SZ

jezicek napsal(a):
To je presne to, co myslim tou "osidnosti"
Je samozrejme nebetycny rozdil mezi zkouskou slozenou na psim tabore, kdyz poradatel tabora pozve kamarada - rozhodciho, zkouskou z domaciho cvicaku a zkouskou na zavodech na miste kde pes a psovod nikdy nebyli, s novym figurantem etc.
.
Na druhou stranu verim, ze mezi HW jsou jedinci, co jsou zkousku s to splnit, pokud jedinec patri k te mensi casti HW, co je bavi kousat.
Vimm ze v CR je i to CSVcko s IPO3, zajimalo by mne zda je nejake video, neumim si to vazne predstavit (resp. si neumim predstavit obrany a poslusnost

Vimm ze v CR je i to CSVcko s IPO3
nikoli, v ČR jsou tři CSV s IPO3, jsou to nesmírně inteligentní psi, jen člověk musí najít způsob s nimi pracovat.

A jsem tu zase! Koukala jsem se po exot plemenech s IPO3 a těch, která se účastní mistrovství (i speciálek plemene). Asi výběr zůstane u fousáčů, co tedy říkáte na výběr:

- flanderský bouvier
- nevím o nich vůbec nic, pár kousků jsem viděla na výstavě a přišel mi takovej moc klidnej

- černý ruský teriér
- o těch jsem už přemýšlela, ale ti taky nejsou na cvičácích moc vidět a na výstavě mi teda přišli dost neustálení, co to stavby těla. Samci takoví až gigantičtí.


Nebo mne ještě napadlo, co zkusit výcvik s "ostřejším" loveckým psem? Co český fousek?

Jde mi také o zdraví plemen.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
A jsem tu zase! Koukala jsem se po exot plemenech s IPO3 a těch, která se účastní mistrovství (i speciálek plemene). Asi výběr zůstane u fousáčů, co tedy říkáte na výběr:

- flanderský bouvier
- nevím o nich vůbec nic, pár kousků jsem viděla na výstavě a přišel mi takovej moc klidnej

- černý ruský teriér
- o těch jsem už přemýšlela, ale ti taky nejsou na cvičácích moc vidět a na výstavě mi teda přišli dost neustálení, co to stavby těla. Samci takoví až gigantičtí.


Nebo mne ještě napadlo, co zkusit výcvik s "ostřejším" loveckým psem? Co český fousek?

Jde mi také o zdraví plemen.

Růženo, co vlastně chcete? Vyniknout na poli sportovní kynologie? Nebo mít psa společníka, se kterým budete cvičit, protžře vás to oba baví a výsledky nejsou to nejdůležitější?
Jestli je kladná odpověď na první otázku, pak musíte volit NO, BOM, VK, případně RTW.
Jestli na druhou otázku, pak VK a klidně i flanderský bouvier, černý rusák. U těch dvou bude hrozně moc záležet na konkrétním jedinci, a obávám se, že to u malého štěněte nepoznáte. Pozor tedy na zklamání.

Určitě, ale opravdu určitě, si nepořizujte na sportovní výcvik lovecké plemeno, ohaře! Ti psi jsou sice šlechtěni na práci, ale chce se po nic něco úplně jiného, než ve sportovní kynologii.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
A jsem tu zase! Koukala jsem se po exot plemenech s IPO3 a těch, která se účastní mistrovství (i speciálek plemene). Asi výběr zůstane u fousáčů, co tedy říkáte na výběr:

- flanderský bouvier
- nevím o nich vůbec nic, pár kousků jsem viděla na výstavě a přišel mi takovej moc klidnej

- černý ruský teriér
- o těch jsem už přemýšlela, ale ti taky nejsou na cvičácích moc vidět a na výstavě mi teda přišli dost neustálení, co to stavby těla. Samci takoví až gigantičtí.


Nebo mne ještě napadlo, co zkusit výcvik s "ostřejším" loveckým psem? Co český fousek?

Jde mi také o zdraví plemen.

"Asi výběr zůstane u fousáčů, co tedy říkáte na výběr:"

je jedno, jaky je to exot - odpověď je porad stejna

zkuste a uvidíte - budto to pujde nebo ne.

Společníka, se kterým budeme cvičit, protože nás to baví a výsledky nejsou nedůležité. Asi tak jako když si člověk pořídí závodního trabanta. Já prostě ráda cvičím psy. Mám radost z každého nového nebo zdokonaleného cviku a chtěla bych se zlepšovat dál (tedy já a pes). Po složení zkoušek určité úrovně motivují k dalšímu ty soutěže. Nepořizuji si psa hned. Teď se snažím o nejlepší výsledky s maxivořechem. Ale už bych pro případ, že v maxivořechovi zvítězí ten pastevecký gen chtěla mít představu s jakým plemenem bych dál pokračovala. A jestli se to vůbec vyplatí... jestli není lepší si pořídit zase vořecha, ale povahově trochu jinačího.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Společníka, se kterým budeme cvičit, protože nás to baví a výsledky nejsou nedůležité. Asi tak jako když si člověk pořídí závodního trabanta. Já prostě ráda cvičím psy. Mám radost z každého nového nebo zdokonaleného cviku a chtěla bych se zlepšovat dál (tedy já a pes). Po složení zkoušek určité úrovně motivují k dalšímu ty soutěže. Nepořizuji si psa hned. Teď se snažím o nejlepší výsledky s maxivořechem. Ale už bych pro případ, že v maxivořechovi zvítězí ten pastevecký gen chtěla mít představu s jakým plemenem bych dál pokračovala. A jestli se to vůbec vyplatí... jestli není lepší si pořídit zase vořecha, ale povahově trochu jinačího.

Jestli se chcete seberealizovat v nějakých ZOP, ZZO, tak je jedno, které plemeno si vyberete (to lze dělat i z čivavou), ale pokud chcete cvičit na všestranné sportovní akce (IPO, ZVV1), tak moc na výběr nemáte. Teda pokud nechcete být zklamaná, a nechcete se 10 a více let jen koukat doma na psa, který na ten sport fakt nebude.
A na fouska zapomeňte úplně, tam budete ve sportovce v háji hned na 2 disciplínách - na stopě i na obraně

Ruzena_Ruzova napsal(a):
A jsem tu zase! Koukala jsem se po exot plemenech s IPO3 a těch, která se účastní mistrovství (i speciálek plemene). Asi výběr zůstane u fousáčů, co tedy říkáte na výběr:

- flanderský bouvier
- nevím o nich vůbec nic, pár kousků jsem viděla na výstavě a přišel mi takovej moc klidnej

- černý ruský teriér
- o těch jsem už přemýšlela, ale ti taky nejsou na cvičácích moc vidět a na výstavě mi teda přišli dost neustálení, co to stavby těla. Samci takoví až gigantičtí.


Nebo mne ještě napadlo, co zkusit výcvik s "ostřejším" loveckým psem? Co český fousek?

Jde mi také o zdraví plemen.

Pokud byste nakonec zvolila toho bouviera, doporučuju chovatelskou stanici Ryzmburk. Na FB paní Kateřina Berkovcová. Bouviery chová, pracuje s nimi a má výsledky (jako jedna z mála v ČR).

Ruzena_Ruzova napsal(a):
A jsem tu zase! Koukala jsem se po exot plemenech s IPO3 a těch, která se účastní mistrovství (i speciálek plemene). Asi výběr zůstane u fousáčů, co tedy říkáte na výběr:

- flanderský bouvier
- nevím o nich vůbec nic, pár kousků jsem viděla na výstavě a přišel mi takovej moc klidnej

- černý ruský teriér
- o těch jsem už přemýšlela, ale ti taky nejsou na cvičácích moc vidět a na výstavě mi teda přišli dost neustálení, co to stavby těla. Samci takoví až gigantičtí.


Nebo mne ještě napadlo, co zkusit výcvik s "ostřejším" loveckým psem? Co český fousek?

Jde mi také o zdraví plemen.

No pokud máte ve výběru bouviera, tak si tam dejte i toho ardenského, musela byste sice do zahraničí, ale podle videí na YT mohou pracovat celkem zajímavě.

Mat napsal(a):
No pokud máte ve výběru bouviera, tak si tam dejte i toho ardenského, musela byste sice do zahraničí, ale podle videí na YT mohou pracovat celkem zajímavě.

Tak vsichni francouzsti ovcaci jsou cas od casu ve sportovce videt.

Dasvo napsal(a):
Pokud byste nakonec zvolila toho bouviera, doporučuju chovatelskou stanici Ryzmburk. Na FB paní Kateřina Berkovcová. Bouviery chová, pracuje s nimi a má výsledky (jako jedna z mála v ČR).

Koukla jsem na tu chovku a jedinou zminku o sportovce, co jsme tam nasla je pri dedovi A-vrhu

Mně je to fakt tak nějak líto, že v ČR ta rozmanitost plemen pro sportovní kynologii jde do kytek. Teď jsme na vánočním večírku našeho ZKO (než se to rozjelo) dělali takové novoroční předsevzetí, kdo jaké zkoušky by chtěl dosáhnout, či jakých soutěží se zůčastnit. Mockrát tam zaznělo, že tohle a tohle se svým psem dělat nemůžou, protože pro to nemá předpoklady. A to i ve smyslu, že pes perfektně cvičí, ale buď se přetáčí nebo zase není nadšený... nebo nejčastější - reakce na střelbu... všechny postesky ohledně plemen šeltie, kólie, AST, RTW, dobrman... tedy ta plemena služebně neovčákoidní.
Hodně psovodů mají tyto plemena buď, že chtěli zkusit něco jiného než NO nebo měli plemena dřív "služební", ale bohužel v dnešní době už neseženou pracovní linii... např. ti střední knírači, briardi atd. Tak jsme se tam tak bavili, co bychom si pořídili příště. A všichni jsme se tak shodli, že vůbec nevíme. K tomu se přidali i majitelé NO... zklamaní ze zdraví svých psů.
BOM a BOT prostě nechtějí, protože jsou to většinou všechno lidi 45+ a obávají se přílišného temperamentu. A upřímně... BOM máme asi 4 kusy a ani jeden není s nervama v pořádku. A na jednom pánovi 50+ zase vidíme, že je prostě na BOM pomalý... i když zkušenosti má. Jenže žádný z nás není chovatel... abychom si odvážně dovezli zvíře z ciziny a zkoušeli nějak oživit plemennou rozmanitost.

Myslím, že to vážně škoda, protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují. Proč se nám má na place "prát" 16 letá hubeňoučká holčina s NO nebo velkým kníračem jako začátečník? Je vidět jak svého psa v náročnějších fázích (příchod na obrany, poslušnost ve skupině) nezvládá. Je z toho nervózní. A i když jí uklidňujeme, že se nic neděje, že na ní počkáme, že nás nezdržuje - ať si ten příchod nacvičí... tak furt je to ještě skoro dítě, které má pocit, že něco dělá špatně a že jí to nejde (úplně jí chápu - já ve 12 letech taky začínala - kolik sobot a nedělí jsem proplakala ). Přitom si myslím, že se středním kníračem by to zvládala v pohodě. Ale středňáka na sportovní kynologii nesežene. Rodiče jí dovolí samozřejmě jenom jednoho psa... takže, že by začala na středňákovi bez ambicí jenom a by nasbírala zkušenosti a pak si třeba za 2 - 3 roky pořídila psa pro sport kvalitnější - to nejde. Je to takový blbý začarovaný kruh.

A co třeba holanský ovčák? Vím, že jsem se tady na něho taky už ptala. Tam by to bylo asi tako hodně o jedinci, ale najdou se jedinci na tohle vhodní ne?

Holandský ovčák... já se taky ptala, ale jedinců ve sportu málo a prej jinak nic moc. Ale je to JPP... i když tahle diskuze je hodně výživná https://www.ifauna.cz/psi/nemodforum/r/detail/398301/holandsky-ovcak.

... já když na to tak koukám, tak mi nakonec nezbude nic jiného než ta BOC... jen mi pak poraďte, jak u takovéhoto plemena budu testovat vlohy pro obranu - jestli si vystačím jenom se silným kořistnickým pudem.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... já když na to tak koukám, tak mi nakonec nezbude nic jiného než ta BOC... jen mi pak poraďte, jak u takovéhoto plemena budu testovat vlohy pro obranu - jestli si vystačím jenom se silným kořistnickým pudem.

Nijak, protože BOC už z její přirozenosti žádné vlohy pro obranu nemá, a ani by je mít neměla.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Mně je to fakt tak nějak líto, že v ČR ta rozmanitost plemen pro sportovní kynologii jde do kytek. Teď jsme na vánočním večírku našeho ZKO (než se to rozjelo) dělali takové novoroční předsevzetí, kdo jaké zkoušky by chtěl dosáhnout, či jakých soutěží se zůčastnit. Mockrát tam zaznělo, že tohle a tohle se svým psem dělat nemůžou, protože pro to nemá předpoklady. A to i ve smyslu, že pes perfektně cvičí, ale buď se přetáčí nebo zase není nadšený... nebo nejčastější - reakce na střelbu... všechny postesky ohledně plemen šeltie, kólie, AST, RTW, dobrman... tedy ta plemena služebně neovčákoidní.
Hodně psovodů mají tyto plemena buď, že chtěli zkusit něco jiného než NO nebo měli plemena dřív "služební", ale bohužel v dnešní době už neseženou pracovní linii... např. ti střední knírači, briardi atd. Tak jsme se tam tak bavili, co bychom si pořídili příště. A všichni jsme se tak shodli, že vůbec nevíme. K tomu se přidali i majitelé NO... zklamaní ze zdraví svých psů.
BOM a BOT prostě nechtějí, protože jsou to většinou všechno lidi 45+ a obávají se přílišného temperamentu. A upřímně... BOM máme asi 4 kusy a ani jeden není s nervama v pořádku. A na jednom pánovi 50+ zase vidíme, že je prostě na BOM pomalý... i když zkušenosti má. Jenže žádný z nás není chovatel... abychom si odvážně dovezli zvíře z ciziny a zkoušeli nějak oživit plemennou rozmanitost.

Myslím, že to vážně škoda, protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují. Proč se nám má na place "prát" 16 letá hubeňoučká holčina s NO nebo velkým kníračem jako začátečník? Je vidět jak svého psa v náročnějších fázích (příchod na obrany, poslušnost ve skupině) nezvládá. Je z toho nervózní. A i když jí uklidňujeme, že se nic neděje, že na ní počkáme, že nás nezdržuje - ať si ten příchod nacvičí... tak furt je to ještě skoro dítě, které má pocit, že něco dělá špatně a že jí to nejde (úplně jí chápu - já ve 12 letech taky začínala - kolik sobot a nedělí jsem proplakala ). Přitom si myslím, že se středním kníračem by to zvládala v pohodě. Ale středňáka na sportovní kynologii nesežene. Rodiče jí dovolí samozřejmě jenom jednoho psa... takže, že by začala na středňákovi bez ambicí jenom a by nasbírala zkušenosti a pak si třeba za 2 - 3 roky pořídila psa pro sport kvalitnější - to nejde. Je to takový blbý začarovaný kruh.

Teda - asi jsem uplne nepochopila požadavky, co se teda shani za psa /plemeno

stredni velikost pro mladez ( zacatecnika?) -proc to by melo byt stredniho vzrustu?
však vycvik neni o sile?

nebo se shani pes, co bude mit největší pravdepodobnost zavodit na nejvyšší urovni ve sportovce?
na to zase s klidnym svědomím nedoporucim exota.

ale sama s exotem sportuji -s exotem bex extra talentu. ale ja jsem tvrdohlava, nespecham - a pes je zdravy -takze to jde.


"protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují"

co to je nekvalitni zvire?
protože podle me se kazdemu zvireti da najit sportovni vyziti -mozna ne v trioodilovkach, ale něco se vždycky najde.
ono takove OB3 je taky docela machrovina

jestli si mysli, ze si koupi "kvalitnejsiho" psa -a znalosti s cvicenim prijdou sami ? -tak aby pak nebyly zklamani...

nevim no, ale cim vic pronikam do taju sportovky - tim vic si myslim, ze psovod je taky dulezity

"Mně je to fakt tak nějak líto, že v ČR ta rozmanitost plemen pro sportovní kynologii jde do kytek"

ještě k tomuhle - to není pravda. spis je to naopak...
zastupci exotických plemen se pomalu ale jiste zacinaji objevovat všude.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... já když na to tak koukám, tak mi nakonec nezbude nic jiného než ta BOC... jen mi pak poraďte, jak u takovéhoto plemena budu testovat vlohy pro obranu - jestli si vystačím jenom se silným kořistnickým pudem.

Nejdřív si podle mě musíte ujasnit co vlastně chcete - prostě ke každému sportu potřebujete vybavení, které je k němu určené, a tedy i uzpůsobené. Je to jako s autama - s Loganem uděláte spoustu parády cestou pro rohlíky do Kolonialu, ale na rallye už to moc není. Ne, že by ten Logan nezvládl absolvovat trať (když je sucho), ale pojedete rychlostí 00 -, a v zatáčkách budete ráda, že to udržíte na silnici
... a se psama je to podobný

"protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují"

co to je nekvalitni zvire?
protože podle me se kazdemu zvireti da najit sportovni vyziti -mozna ne v trioodilovkach, ale něco se vždycky najde.

Obcas je mozno problem akurat nekvalitne okolie - ktore miesto toho aby ta podporilo v tom robit so psom to, v com je dobry, ti bude tlacit len ze pes je naprd lebo nekuse. Lebo nic ine nez tie trojoddielovky (nejak s odrenymi usami uplacane po ZVV1) nepoznaju a pes ktory nevie ani to je uplny "odpad".

"Obcas je mozno problem akurat nekvalitne okolie"

jsem to nechtěla napsat tak naplno

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Mně je to fakt tak nějak líto, že v ČR ta rozmanitost plemen pro sportovní kynologii jde do kytek. Teď jsme na vánočním večírku našeho ZKO (než se to rozjelo) dělali takové novoroční předsevzetí, kdo jaké zkoušky by chtěl dosáhnout, či jakých soutěží se zůčastnit. Mockrát tam zaznělo, že tohle a tohle se svým psem dělat nemůžou, protože pro to nemá předpoklady. A to i ve smyslu, že pes perfektně cvičí, ale buď se přetáčí nebo zase není nadšený... nebo nejčastější - reakce na střelbu... všechny postesky ohledně plemen šeltie, kólie, AST, RTW, dobrman... tedy ta plemena služebně neovčákoidní.
Hodně psovodů mají tyto plemena buď, že chtěli zkusit něco jiného než NO nebo měli plemena dřív "služební", ale bohužel v dnešní době už neseženou pracovní linii... např. ti střední knírači, briardi atd. Tak jsme se tam tak bavili, co bychom si pořídili příště. A všichni jsme se tak shodli, že vůbec nevíme. K tomu se přidali i majitelé NO... zklamaní ze zdraví svých psů.
BOM a BOT prostě nechtějí, protože jsou to většinou všechno lidi 45+ a obávají se přílišného temperamentu. A upřímně... BOM máme asi 4 kusy a ani jeden není s nervama v pořádku. A na jednom pánovi 50+ zase vidíme, že je prostě na BOM pomalý... i když zkušenosti má. Jenže žádný z nás není chovatel... abychom si odvážně dovezli zvíře z ciziny a zkoušeli nějak oživit plemennou rozmanitost.

Myslím, že to vážně škoda, protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují. Proč se nám má na place "prát" 16 letá hubeňoučká holčina s NO nebo velkým kníračem jako začátečník? Je vidět jak svého psa v náročnějších fázích (příchod na obrany, poslušnost ve skupině) nezvládá. Je z toho nervózní. A i když jí uklidňujeme, že se nic neděje, že na ní počkáme, že nás nezdržuje - ať si ten příchod nacvičí... tak furt je to ještě skoro dítě, které má pocit, že něco dělá špatně a že jí to nejde (úplně jí chápu - já ve 12 letech taky začínala - kolik sobot a nedělí jsem proplakala ). Přitom si myslím, že se středním kníračem by to zvládala v pohodě. Ale středňáka na sportovní kynologii nesežene. Rodiče jí dovolí samozřejmě jenom jednoho psa... takže, že by začala na středňákovi bez ambicí jenom a by nasbírala zkušenosti a pak si třeba za 2 - 3 roky pořídila psa pro sport kvalitnější - to nejde. Je to takový blbý začarovaný kruh.

Myslím, že to vážně škoda, protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují. Proč se nám má na place "prát" 16 letá hubeňoučká holčina s NO nebo velkým kníračem jako začátečník? Je vidět jak svého psa v náročnějších fázích (příchod na obrany, poslušnost ve skupině) nezvládá. Je z toho nervózní. A i když jí uklidňujeme, že se nic neděje, že na ní počkáme, že nás nezdržuje - ať si ten příchod nacvičí... tak furt je to ještě skoro dítě, které má pocit, že něco dělá špatně a že jí to nejde (úplně jí chápu - já ve 12 letech taky začínala - kolik sobot a nedělí jsem proplakala
). Přitom si myslím, že se středním kníračem by to zvládala v pohodě. Ale středňáka na sportovní kynologii nesežene. Rodiče jí dovolí samozřejmě jenom jednoho psa... takže, že by začala na středňákovi bez ambicí jenom a by nasbírala zkušenosti a pak si třeba za 2 - 3 roky pořídila psa pro sport kvalitnější - to nejde. Je to takový blbý začarovaný kruh.

Mladí lidé - nevím jak kdo v mé generaci, ale když jsem před 35 lety ve svých 14 letech konečně zlomila rodiče a ti svolili že můžu mít psa a já získala cca ročního křížence vzhledu a velikosti NO, neřešila jsem jeho kvalitu nebo nekvalitu v duchu citovaného příspěvku, a cvičila jsem. Na cvičáku měl tehdy málokterý vrstevník psa s PP, a když, tak se neřešil původ, kvalita rodičů. Byli jsme šťastní, cvičili jsme, věnovali se psovi. Pes by především parťák, ne nářadí, bez něhož nelze vyniknout na poli sportovní kynologie.
Všichni, i křehčí holky, si poradili s NO a dalšími tehdy služebními plemeny. Nechápu ty nářky v příspěvku.

Chápu že jsem toho napsala už moc. Požadavek je prostě (a to nemluvím jenom o sobě - jak jsem teď díky vánočnímu večírku poznala):

- všestranně upotřebitelné plemeno pro sportovní kynologii (poslušnost, obrana, stopy)
- výcvik směřující ke zkouškám typu ZVVx nebo IPO (nebo oboje)
- po zvládnutí zkoušek směr k soutěžím... aby byla motivace posouvat se dál k lepšímu... chápu, že každý nemá na MS, ale ty menší soutěže proč ne?... to se přeci dělá proto, aby bylo se psem dál pracoválo a psovod se zlepšoval, ne?
- zdraví plemene (opravdu nikdo nechce psa, kterého nakonec po vší té práci vyřadí nemoci pohybového aparátu, alergie, srdeční či jiné onemocnění = dědičné)
- předpoklad dobré povahy (třeba u těch BOM docela často vidím nervozitu)
- a aby se psem byl život... ne mu každej den vymýšlet aktivity, protože je to rotopédo, ale když se prostě nechce, aby se mohlo ležet na gauči

Vím, že je plno jiných sportů. Sama taky se psem dělám ještě vedle "cvičáku" ten hoopers (líné agility). Jenže jak jsem psala výše... hodně z nás tápajících je 40+... agility a další rychlosporty prostě nejsou naše srdcovka. Navíc osobně (podle několika zkušeností) mi příjde, že alespoň u nás na severu jedou agiliťáci moc na výsledky a z jejich kolektivů nemám zrovna moc dobrý pocit soudržnosti. Pasení a podobné aktivity jsou zase takové neupotřebitelné a osobně si to neumím představit. OB3 je myšleno obedience 3? Tak do toho nevidím... já si pod obedience vždycky představím, že mi leze pes na záda.

"chápu, že každý nemá na MS, ale ty menší soutěže proč ne?.."

takhle ale sportuje vetsina lidi a nemaji problem s tim, vybrat si psa, plemeno?
obrany byvaji limitujici nejvic - ale i ty se na rekre urovni daji zvladnout i s ne moc nadanym psem.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Chápu že jsem toho napsala už moc. Požadavek je prostě (a to nemluvím jenom o sobě - jak jsem teď díky vánočnímu večírku poznala):

- všestranně upotřebitelné plemeno pro sportovní kynologii (poslušnost, obrana, stopy)
- výcvik směřující ke zkouškám typu ZVVx nebo IPO (nebo oboje)
- po zvládnutí zkoušek směr k soutěžím... aby byla motivace posouvat se dál k lepšímu... chápu, že každý nemá na MS, ale ty menší soutěže proč ne?... to se přeci dělá proto, aby bylo se psem dál pracoválo a psovod se zlepšoval, ne?
- zdraví plemene (opravdu nikdo nechce psa, kterého nakonec po vší té práci vyřadí nemoci pohybového aparátu, alergie, srdeční či jiné onemocnění = dědičné)
- předpoklad dobré povahy (třeba u těch BOM docela často vidím nervozitu)
- a aby se psem byl život... ne mu každej den vymýšlet aktivity, protože je to rotopédo, ale když se prostě nechce, aby se mohlo ležet na gauči

Vím, že je plno jiných sportů. Sama taky se psem dělám ještě vedle "cvičáku" ten hoopers (líné agility). Jenže jak jsem psala výše... hodně z nás tápajících je 40+... agility a další rychlosporty prostě nejsou naše srdcovka. Navíc osobně (podle několika zkušeností) mi příjde, že alespoň u nás na severu jedou agiliťáci moc na výsledky a z jejich kolektivů nemám zrovna moc dobrý pocit soudržnosti. Pasení a podobné aktivity jsou zase takové neupotřebitelné a osobně si to neumím představit. OB3 je myšleno obedience 3? Tak do toho nevidím... já si pod obedience vždycky představím, že mi leze pes na záda.

U BOM je příčinu té nervozity často potřeba hledat spíš na druhým konci vodítka - po baráku se mi momentálně povalují 4 kusy (jeden pod stolem, druhý v mezipatře, třetí s pánečkem v posteli, a 4 v hale na sedačce), a nevím o tom, že doma nějaký psy mám. Totéž platí při práci - své psy mám do sportu + pasení, ale připravuju i psy na spec. pachové práce (až na vyjímky samé BOM - většinou své odchovy), a všichni ti psi to mají v hlavách srovnané, a to i po změně psovoda.
Kdyby to byli takový psycha, tak nemůžu s jedním psem jeden týden na závod v IPO3, a druhý týden na ovce (taková zvířata mám momentálně doma 3, takže žádná náhoda to nebude)

BOM je prostě trochu náročnější na osobu a nervovou soustavu psovoda

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Další naše "nervní psycho".

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Chápu že jsem toho napsala už moc. Požadavek je prostě (a to nemluvím jenom o sobě - jak jsem teď díky vánočnímu večírku poznala):

- všestranně upotřebitelné plemeno pro sportovní kynologii (poslušnost, obrana, stopy)
- výcvik směřující ke zkouškám typu ZVVx nebo IPO (nebo oboje)
- po zvládnutí zkoušek směr k soutěžím... aby byla motivace posouvat se dál k lepšímu... chápu, že každý nemá na MS, ale ty menší soutěže proč ne?... to se přeci dělá proto, aby bylo se psem dál pracoválo a psovod se zlepšoval, ne?
- zdraví plemene (opravdu nikdo nechce psa, kterého nakonec po vší té práci vyřadí nemoci pohybového aparátu, alergie, srdeční či jiné onemocnění = dědičné)
- předpoklad dobré povahy (třeba u těch BOM docela často vidím nervozitu)
- a aby se psem byl život... ne mu každej den vymýšlet aktivity, protože je to rotopédo, ale když se prostě nechce, aby se mohlo ležet na gauči

Vím, že je plno jiných sportů. Sama taky se psem dělám ještě vedle "cvičáku" ten hoopers (líné agility). Jenže jak jsem psala výše... hodně z nás tápajících je 40+... agility a další rychlosporty prostě nejsou naše srdcovka. Navíc osobně (podle několika zkušeností) mi příjde, že alespoň u nás na severu jedou agiliťáci moc na výsledky a z jejich kolektivů nemám zrovna moc dobrý pocit soudržnosti. Pasení a podobné aktivity jsou zase takové neupotřebitelné a osobně si to neumím představit. OB3 je myšleno obedience 3? Tak do toho nevidím... já si pod obedience vždycky představím, že mi leze pes na záda.

Naopak pasení a podobne aktivity(práce) jsou mnohem užitečnější, agility jsou jen na zábavu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že to vážně škoda, protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují. Proč se nám má na place "prát" 16 letá hubeňoučká holčina s NO nebo velkým kníračem jako začátečník? Je vidět jak svého psa v náročnějších fázích (příchod na obrany, poslušnost ve skupině) nezvládá. Je z toho nervózní. A i když jí uklidňujeme, že se nic neděje, že na ní počkáme, že nás nezdržuje - ať si ten příchod nacvičí... tak furt je to ještě skoro dítě, které má pocit, že něco dělá špatně a že jí to nejde (úplně jí chápu - já ve 12 letech taky začínala - kolik sobot a nedělí jsem proplakala
). Přitom si myslím, že se středním kníračem by to zvládala v pohodě. Ale středňáka na sportovní kynologii nesežene. Rodiče jí dovolí samozřejmě jenom jednoho psa... takže, že by začala na středňákovi bez ambicí jenom a by nasbírala zkušenosti a pak si třeba za 2 - 3 roky pořídila psa pro sport kvalitnější - to nejde. Je to takový blbý začarovaný kruh.

Mladí lidé - nevím jak kdo v mé generaci, ale když jsem před 35 lety ve svých 14 letech konečně zlomila rodiče a ti svolili že můžu mít psa a já získala cca ročního křížence vzhledu a velikosti NO, neřešila jsem jeho kvalitu nebo nekvalitu v duchu citovaného příspěvku, a cvičila jsem. Na cvičáku měl tehdy málokterý vrstevník psa s PP, a když, tak se neřešil původ, kvalita rodičů. Byli jsme šťastní, cvičili jsme, věnovali se psovi. Pes by především parťák, ne nářadí, bez něhož nelze vyniknout na poli sportovní kynologie.
Všichni, i křehčí holky, si poradili s NO a dalšími tehdy služebními plemeny. Nechápu ty nářky v příspěvku.

Před 35 lety a "holky" v množném čísle? Nevěřím! U nás ve Svazarmu před 30 lety byly 3 "holky" mezi cca 25 chlapy a chlapci. Já 12, další 17 (v pořadí s druhým psem) a pak 50 letá paní, co vedla kantýnu. A vořechy v pravém slova smyslu jsme tam neměli. Možná bez PP, ale všechno NO, RTW, dobrman, boxer, velký/střední/malý knírač, erdelteriér, briard. Z exotů bobtail a velký pudl (jak ten měl pěknou obranu!). Sama jsem měla boxéra... s tenkrát typickou boxéří povahou. Drsnej temperamentní pes. A měla je taky silné slovo... pořídili si ho rodiče jako miláčka a domovníka. Mě s ním akorát poslali na cvičák. "Mordovala" jsem se s ním 3 roky... ne že by neuměl, ale všechno jsem si musela "vydřít", nic mi nedal zadarmo. Nevím jak jste schopna tuhle formulaci pochopit, ale prostě to tak bylo. Zkoušky kvůli uchovnění jsem s ním udělala... v jeho třech letech jako když mávnete kouzelným proutkem a všechno, co jsem do něj "vložila" najednou začalo fungovat na 100 %. Byl to můj bezva parťák do jeho 13 let. Pak jsem cvičila další psy rodičů a potom svoje. Prostě jsem tomu výcviku přišla na chuť a baví mne to. A to jsem povahou spíš vášnivý amaterský ornitolog a akvarista.

A na ty současné mladé lidi narážím právě proto, že chtějí dělat sportovní kynologii. Prostě to chtějí zkusit, mají kladný vztah ke psům, ale třeba to nejsou žádní extra zapálenci, co si kopírují obrázky psů z celého světa (my jsme si vystřihovali z Pes přítel člověka no). Neptejte se mne proč si nevybrali třeba agility, mají asi svoje důvody. Když v rodině není nikdo znalý, tak rodiče prostě vybírají psa podle toho, co se na tenhle sport hodí. Dítěti chtějícímu dělat do budoucna se psem agility taky určitě nevyberou buldoka. No a teď kam tedy sáhnout? Po vořechu těžko, ani já u svého stále nevím kam až mne jeho nátura časem pustí. A třeba by chtěli pořídit středně velkého psa... ale z čeho budou vybírat? Tak už jim zbývá jenom ten NO, RTW, boseron atd. prostě silný velký pes. A když jste v začátcích tak vám ten pes roste rychleji než se stačíte učit, jak ho učit to a to. To všechno se získává zkušeností. Málokterý mladý člověk to v sobě má už od přírody - a že takové jsem taky viděla. Z knížek toho vyčtete mraky, ale bez praxe je to o ničem - viz dotazy taky na ifauně. Nebo jste mi schopná říct, jak začínali všichni ti, co se teď účastní MS atd.? Nějak začínat museli. Třeba nejdřív jenom jako - chci cvičit s kamarády - ale pak jim to přeci nemohlo stačit. Kdyby jo, tak nejsou tam kde jsou. Prostě ty děcka musí nějak začít i s chybama. Právě proto si myslím, že je škoda, že není žádný kvalitní střed, co se týče plemen... střed co do velikosti, tak i ovladatelnosti pro sportovní kynologii. Přeci daleko lépe se získá praxe na zvířeti, které má předpoklady než na zvířeti, které se s tím bude prát stejně jako vy, nezkušenec. Navíc, to člověka ani pak nebaví - a co teprv puberťáka. My jsme teď chytří jak rádia, ale dost často zapomínáme, že jsme v jejich věku byli taky dost nejistí a malý neúspěch byl v našich očích mega neúspěchem, který jsme "prožívali".

Jéžiš! To jsem toho zase nakecela.

Inspektor pišiškvor: BOM je prostě trochu náročnější na osobu a nervovou soustavu psovoda
Ale tak chápete jak jsem to myslela. Psala jsem to několikrát. Někteří jsou v pohodě, někteří se přetáčí, ale na soutěžích občas uspějí a někteří jsou moc rychlí na své psovody a ti mají pak z toho frustraci. Neříkám, že je to chyba plemene... jde spíš o to, že tě "horších" jaksi potkává člověk víc. Naše hlavní výcvikářka má taky relativně úspěšnou fenu. Ale pro nás "pohodáře" se ta fena furt na něco třese. Pro nás "rekreanty" radující se z každého úspěšného závodu ve vedlejší Horní Dolní ZKO je takový pes stresující.

Anet1234: Pasení
Užitečné to je, ale pro toho kdo má co k pasení. Nesrovnávala jsem agility s pasením. Popisovala jsem jednotlivé druhy činností.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Před 35 lety a "holky" v množném čísle? Nevěřím! U nás ve Svazarmu před 30 lety byly 3 "holky" mezi cca 25 chlapy a chlapci. Já 12, další 17 (v pořadí s druhým psem) a pak 50 letá paní, co vedla kantýnu. A vořechy v pravém slova smyslu jsme tam neměli. Možná bez PP, ale všechno NO, RTW, dobrman, boxer, velký/střední/malý knírač, erdelteriér, briard. Z exotů bobtail a velký pudl (jak ten měl pěknou obranu!). Sama jsem měla boxéra... s tenkrát typickou boxéří povahou. Drsnej temperamentní pes. A měla je taky silné slovo... pořídili si ho rodiče jako miláčka a domovníka. Mě s ním akorát poslali na cvičák. "Mordovala" jsem se s ním 3 roky... ne že by neuměl, ale všechno jsem si musela "vydřít", nic mi nedal zadarmo. Nevím jak jste schopna tuhle formulaci pochopit, ale prostě to tak bylo. Zkoušky kvůli uchovnění jsem s ním udělala... v jeho třech letech jako když mávnete kouzelným proutkem a všechno, co jsem do něj "vložila" najednou začalo fungovat na 100 %. Byl to můj bezva parťák do jeho 13 let. Pak jsem cvičila další psy rodičů a potom svoje. Prostě jsem tomu výcviku přišla na chuť a baví mne to. A to jsem povahou spíš vášnivý amaterský ornitolog a akvarista.

A na ty současné mladé lidi narážím právě proto, že chtějí dělat sportovní kynologii. Prostě to chtějí zkusit, mají kladný vztah ke psům, ale třeba to nejsou žádní extra zapálenci, co si kopírují obrázky psů z celého světa (my jsme si vystřihovali z Pes přítel člověka no). Neptejte se mne proč si nevybrali třeba agility, mají asi svoje důvody. Když v rodině není nikdo znalý, tak rodiče prostě vybírají psa podle toho, co se na tenhle sport hodí. Dítěti chtějícímu dělat do budoucna se psem agility taky určitě nevyberou buldoka. No a teď kam tedy sáhnout? Po vořechu těžko, ani já u svého stále nevím kam až mne jeho nátura časem pustí. A třeba by chtěli pořídit středně velkého psa... ale z čeho budou vybírat? Tak už jim zbývá jenom ten NO, RTW, boseron atd. prostě silný velký pes. A když jste v začátcích tak vám ten pes roste rychleji než se stačíte učit, jak ho učit to a to. To všechno se získává zkušeností. Málokterý mladý člověk to v sobě má už od přírody - a že takové jsem taky viděla. Z knížek toho vyčtete mraky, ale bez praxe je to o ničem - viz dotazy taky na ifauně. Nebo jste mi schopná říct, jak začínali všichni ti, co se teď účastní MS atd.? Nějak začínat museli. Třeba nejdřív jenom jako - chci cvičit s kamarády - ale pak jim to přeci nemohlo stačit. Kdyby jo, tak nejsou tam kde jsou. Prostě ty děcka musí nějak začít i s chybama. Právě proto si myslím, že je škoda, že není žádný kvalitní střed, co se týče plemen... střed co do velikosti, tak i ovladatelnosti pro sportovní kynologii. Přeci daleko lépe se získá praxe na zvířeti, které má předpoklady než na zvířeti, které se s tím bude prát stejně jako vy, nezkušenec. Navíc, to člověka ani pak nebaví - a co teprv puberťáka. My jsme teď chytří jak rádia, ale dost často zapomínáme, že jsme v jejich věku byli taky dost nejistí a malý neúspěch byl v našich očích mega neúspěchem, který jsme "prožívali".

Jéžiš! To jsem toho zase nakecela.

Já jsem začínala ve 12 letech s velkým špicem, a pak s různýma cizíma psama, který jsem venčila (často kříženci NO), a naučilo mě to hodně!
Podle mě by se člověk k výsledkům měl propracovat postupně, protože pak si jich mnohem víc váží, a zná jejich hodnotu, než když to na ně spadne z hůry, jako třeba na některé děti z kynologických rodin, které dostanou po rodičích hotového psa, se kterým pak machrují, a v mládeži poráží děcka, který si všechno museli vydřít sami i s mnohem horšími zvířaty.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Před 35 lety a "holky" v množném čísle? Nevěřím! U nás ve Svazarmu před 30 lety byly 3 "holky" mezi cca 25 chlapy a chlapci. Já 12, další 17 (v pořadí s druhým psem) a pak 50 letá paní, co vedla kantýnu. A vořechy v pravém slova smyslu jsme tam neměli. Možná bez PP, ale všechno NO, RTW, dobrman, boxer, velký/střední/malý knírač, erdelteriér, briard. Z exotů bobtail a velký pudl (jak ten měl pěknou obranu!). Sama jsem měla boxéra... s tenkrát typickou boxéří povahou. Drsnej temperamentní pes. A měla je taky silné slovo... pořídili si ho rodiče jako miláčka a domovníka. Mě s ním akorát poslali na cvičák. "Mordovala" jsem se s ním 3 roky... ne že by neuměl, ale všechno jsem si musela "vydřít", nic mi nedal zadarmo. Nevím jak jste schopna tuhle formulaci pochopit, ale prostě to tak bylo. Zkoušky kvůli uchovnění jsem s ním udělala... v jeho třech letech jako když mávnete kouzelným proutkem a všechno, co jsem do něj "vložila" najednou začalo fungovat na 100 %. Byl to můj bezva parťák do jeho 13 let. Pak jsem cvičila další psy rodičů a potom svoje. Prostě jsem tomu výcviku přišla na chuť a baví mne to. A to jsem povahou spíš vášnivý amaterský ornitolog a akvarista.

A na ty současné mladé lidi narážím právě proto, že chtějí dělat sportovní kynologii. Prostě to chtějí zkusit, mají kladný vztah ke psům, ale třeba to nejsou žádní extra zapálenci, co si kopírují obrázky psů z celého světa (my jsme si vystřihovali z Pes přítel člověka no). Neptejte se mne proč si nevybrali třeba agility, mají asi svoje důvody. Když v rodině není nikdo znalý, tak rodiče prostě vybírají psa podle toho, co se na tenhle sport hodí. Dítěti chtějícímu dělat do budoucna se psem agility taky určitě nevyberou buldoka. No a teď kam tedy sáhnout? Po vořechu těžko, ani já u svého stále nevím kam až mne jeho nátura časem pustí. A třeba by chtěli pořídit středně velkého psa... ale z čeho budou vybírat? Tak už jim zbývá jenom ten NO, RTW, boseron atd. prostě silný velký pes. A když jste v začátcích tak vám ten pes roste rychleji než se stačíte učit, jak ho učit to a to. To všechno se získává zkušeností. Málokterý mladý člověk to v sobě má už od přírody - a že takové jsem taky viděla. Z knížek toho vyčtete mraky, ale bez praxe je to o ničem - viz dotazy taky na ifauně. Nebo jste mi schopná říct, jak začínali všichni ti, co se teď účastní MS atd.? Nějak začínat museli. Třeba nejdřív jenom jako - chci cvičit s kamarády - ale pak jim to přeci nemohlo stačit. Kdyby jo, tak nejsou tam kde jsou. Prostě ty děcka musí nějak začít i s chybama. Právě proto si myslím, že je škoda, že není žádný kvalitní střed, co se týče plemen... střed co do velikosti, tak i ovladatelnosti pro sportovní kynologii. Přeci daleko lépe se získá praxe na zvířeti, které má předpoklady než na zvířeti, které se s tím bude prát stejně jako vy, nezkušenec. Navíc, to člověka ani pak nebaví - a co teprv puberťáka. My jsme teď chytří jak rádia, ale dost často zapomínáme, že jsme v jejich věku byli taky dost nejistí a malý neúspěch byl v našich očích mega neúspěchem, který jsme "prožívali".

Jéžiš! To jsem toho zase nakecela.

Já teda nevím, ale jakou roli při výcviku jako takovém hraje velikost psa? Já myslím, že pro náctileté třeba fena NO není zase tak velká... Vždyť tam nejde o sílu, silou si stejně žádné cvičení nevynuti...

A myslím, že pokud je to dítě z kynologické rodiny tak mu s výběrem a případně i výcvikem pomůžou rodiče. Pokud to má být první pes, a dítě začíná mít zájem o cvičení, chce se tomu věnovat, tak může klidně začít s křížencem, nebo s choďákem, kníračem atd... Podle mě chce takové dítě hlavně parťáka a ne výsledky v soutěžích. A pokud je na tom tak dobře, že chce mít rovnou úspěchy v soutěžích, tak si může rovnou pořídit třeba NO, ne?

Máme na cvicaku kluka cca 17 let s obrovským NO po pracovních rodičích ( jeho první pes). A jde jim to pěkně. Samozřejmě všichni vidí, že kdyby toho psa měl někdo, kdo má víc zkušeností, tak je na tom ten pes mnohem lépe. Ale o to nejde, klučina chtěl hlavně parťáka a chtěl začít cvičit a každý přece musí nějak začít...

Moje kamarádka začínala s kelpii, myslím někdy v 9 letech. Ale to je právě ten případ, že je z rodiny, kde dělají sportovku všichni, ona v tom vyrůstala. S kelpiakem měla pěkné výsledky.

Myslím, že hlavní je vědět to, zda chci psa hlavně jako parťáka a nebo hlavně na cvičení a dosaženi nějakých úspěchu...

"ale dost často zapomínáme, že jsme v jejich věku byli taky dost nejistí a malý neúspěch byl v našich očích mega neúspěchem, který jsme "prožívali". "

v tomhle veku jsem tedy ja osobne - hlavne chtěla byt se zviraty -o závodech, uspechu na závodech -o tom to vazne cele vůbec nebylo...

jak zacinali MS? u čehokoliv, vetsinou to byli bPP zvirata s kteryma cvicili bez ohledu na jejich talent... tech clanku je na internetu hafo...

me osobne je tohle tedy mnohem blizsi pristup - mam jakéhokoliv psa a mam ho rad a budu delat to, co psovi sedi -, nez si prvoplanovite porizovat sportpsa s kterym vyhraji MS :-D
u deti to plati dvojnásob.

ne, opravdu proste nechapu o cem se to tu toci...
radost z prostého zivota se zvířetem se mi z toho vytratila nejak.

Abych to uvedla na pravou míru s tím "kvalitním" zvířetem/plemenem. Moc jsem toho napsala možná to vyznělo jinak než jsem zamýšlela. Kvalitním beru takové plemeno, které prostě má předpoklady, že všechno ze sportovní kynologie bude dělat alespoň na 70 % (každé odvětví zvlášť). Předpoklad je důležitý, psovod už pak jenom správně psa vodí a podporuje. To snad stále platí ne? A správný psovod si vybírá psa/plemeno podle toho, co mu vyhovuje i temperamentem. Proto třeba hodně "rekreantů" nevolí BOM. Protože jim příjdou moc akční. Znají to ze zkoušek, znají to ze soutěží. A i my, někteří rekreanti chceme rekreačně soutěžit a dosahovat výkonů (jak ve zkouškách, tak i v soutěžích). Jako nevyhodím psa, protože to s ním už dál nejde (a tím nemyslím, kvůli nemožnosti psovoda). Mám lámat psa, když ho ty obrany prostě nezajímají? To asi ne. Když si pořizuju psa parťáka, tak chci aby ho bavili stejné věci jako mne a proto hledám podle předpokladů. Tak jako nebudu s buldokem běhat caniscros - když mne baví běhat po lese. Nebo z jiného ranku - když mne bude bavit parkur, tak si taky nepořídím poníka, že?

Mám dítě, které třeba jednou bude chtít cvičit psa. Když mu bude 7 let tak mu bude třeba stačit čivava na nějaký to psí tancování, agility a další sporty pro tyhle pidižvíky. Mimochodem čivavu mám! Ale co pak až mu bude víc, třeba 12 - 15 let a bude chtít být jako máma. Dám mu do ruky NO, RTW apod.? Nebo mu koupím BOC s tím, že teda asi ty obrany psovi nepůjdou, ale ať není frustrovaný (v pubertě), že prostě bude jenom rekreant. A stejně to vidím i u těch našich mladých členů ZKO.

"Ale co pak až mu bude víc, třeba 12 - 15 let a bude chtít být jako máma. Dám mu do ruky NO, RTW apod.? Nebo mu koupím BOC s tím..."

jako uprimne?
nedokazu si představit pro dite nadchnute do sportovky lepsi plemeno nez BOM (nebo NO...).

Já teda nevím, ale tady se asi všichni rodili jako uvědomělí. Jestli jo, tak klobouk před vámi dolů. Ale myslím si, že většina dětí a puberťáků, dělá to co baví je a nepřemýšlí, jestli to baví i ty okolo. A nebylo to jiné ani před 30 lety. Možná v některých z nich zvítězila odpovědnost, protože byli tak od mala vychováváni. Já třeba taky. Prostě jsem dělala, co po mne chtěli a snažila jsem se to dělat dobře - ba nejlépe. Nebudu to zpětně hodnotit. Vemte si, že i tady radíte lidem s výběrem plemene až po tom, co vám napíší požadavky na psa a pak svoje možnosti, co mohou psovi poskytnout. Jaký je v tom rozdíl, ptá-li se člověk na vhodné plemena pro určitý sport, protože by ten sport chtěl dělat, nebo ho dělat lépe?

A radost? Já opravdu nebudu mít radost z běhání po lese, protože mne to nebaví. Já ráda chodím - a chodím hodiny a kilometry. Ani z agility, protože mne to nebaví. A pes moc dobře pozná, že se radujete-neradujete. Já mám ráda stopování, já mám ráda cvičení poslušnosti a mám ráda obrany. A proto hledám parťáka, kterýho to bude taky všechno bavit a můžeme se radovat oba dva.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Abych to uvedla na pravou míru s tím "kvalitním" zvířetem/plemenem. Moc jsem toho napsala možná to vyznělo jinak než jsem zamýšlela. Kvalitním beru takové plemeno, které prostě má předpoklady, že všechno ze sportovní kynologie bude dělat alespoň na 70 % (každé odvětví zvlášť). Předpoklad je důležitý, psovod už pak jenom správně psa vodí a podporuje. To snad stále platí ne? A správný psovod si vybírá psa/plemeno podle toho, co mu vyhovuje i temperamentem. Proto třeba hodně "rekreantů" nevolí BOM. Protože jim příjdou moc akční. Znají to ze zkoušek, znají to ze soutěží. A i my, někteří rekreanti chceme rekreačně soutěžit a dosahovat výkonů (jak ve zkouškách, tak i v soutěžích). Jako nevyhodím psa, protože to s ním už dál nejde (a tím nemyslím, kvůli nemožnosti psovoda). Mám lámat psa, když ho ty obrany prostě nezajímají? To asi ne. Když si pořizuju psa parťáka, tak chci aby ho bavili stejné věci jako mne a proto hledám podle předpokladů. Tak jako nebudu s buldokem běhat caniscros - když mne baví běhat po lese. Nebo z jiného ranku - když mne bude bavit parkur, tak si taky nepořídím poníka, že?

Mám dítě, které třeba jednou bude chtít cvičit psa. Když mu bude 7 let tak mu bude třeba stačit čivava na nějaký to psí tancování, agility a další sporty pro tyhle pidižvíky. Mimochodem čivavu mám! Ale co pak až mu bude víc, třeba 12 - 15 let a bude chtít být jako máma. Dám mu do ruky NO, RTW apod.? Nebo mu koupím BOC s tím, že teda asi ty obrany psovi nepůjdou, ale ať není frustrovaný (v pubertě), že prostě bude jenom rekreant. A stejně to vidím i u těch našich mladých členů ZKO.

A proč by 12ti leté dítě nemohlo cvičit NO? Nebo jakého psa byste si pro něho představovala? Aby zvládal poslušnost, obranu a stopy? To NO splňuje ne?

Já teda v 11ti letech byla nesmírně ráda za to, že se mi splnil sen a měla jsem svého prvního vlastního psa. Bylo by mi jedno co by to bylo za psa. Nějaké výkony mě nezajímali, chtěla jsem hlavně parťáka. Pes měl v dospělosti 40 kg a nikdy jsem s ním neměla problém vzhledem k velikosti...

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Já teda nevím, ale tady se asi všichni rodili jako uvědomělí. Jestli jo, tak klobouk před vámi dolů. Ale myslím si, že většina dětí a puberťáků, dělá to co baví je a nepřemýšlí, jestli to baví i ty okolo. A nebylo to jiné ani před 30 lety. Možná v některých z nich zvítězila odpovědnost, protože byli tak od mala vychováváni. Já třeba taky. Prostě jsem dělala, co po mne chtěli a snažila jsem se to dělat dobře - ba nejlépe. Nebudu to zpětně hodnotit. Vemte si, že i tady radíte lidem s výběrem plemene až po tom, co vám napíší požadavky na psa a pak svoje možnosti, co mohou psovi poskytnout. Jaký je v tom rozdíl, ptá-li se člověk na vhodné plemena pro určitý sport, protože by ten sport chtěl dělat, nebo ho dělat lépe?

A radost? Já opravdu nebudu mít radost z běhání po lese, protože mne to nebaví. Já ráda chodím - a chodím hodiny a kilometry. Ani z agility, protože mne to nebaví. A pes moc dobře pozná, že se radujete-neradujete. Já mám ráda stopování, já mám ráda cvičení poslušnosti a mám ráda obrany. A proto hledám parťáka, kterýho to bude taky všechno bavit a můžeme se radovat oba dva.

Ale vždyť vám tu psali plemena na to vhodná tak kde je problém?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"chápu, že každý nemá na MS, ale ty menší soutěže proč ne?.."

takhle ale sportuje vetsina lidi a nemaji problem s tim, vybrat si psa, plemeno?
obrany byvaji limitujici nejvic - ale i ty se na rekre urovni daji zvladnout i s ne moc nadanym psem.

To asi ten moj nespada ani len do krabicky "nie moc nadany" co lebo inak by som musela nesuhlasit, kedze s niektorymi sa fakt nedaju. Nie zmysluplne, nie tak aby to bavilo, ani len na ten "blby" zavod na vedlajsom cvicaku.
Vlastne ani len na to, aby sa za figurantom tesil.

Ale to by ma zaujimalo, ci poznate psov koristnikov, s ktorym to vazne nejde? A tym nemyslim ze idu dole body za razanciu - ale ze sa s tym neda vobec pracovat a zlepsovat. A ked tak aj preco - nenapravitelne prekusy? Tak makky ze si nikdy nezvykne na palicu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Ale co pak až mu bude víc, třeba 12 - 15 let a bude chtít být jako máma. Dám mu do ruky NO, RTW apod.? Nebo mu koupím BOC s tím..."

jako uprimne?
nedokazu si představit pro dite nadchnute do sportovky lepsi plemeno nez BOM (nebo NO...).

Obecně souhlasit s vámi můžu. Ale jak už psala výše. NO - sázka do loterie. I když to bude dobrý pracant, můžou ho odepsat ve třech letech problémy s pohybovým aparátem... to riziko je velmi vysoké. BOM by musel člověk hodně přepečlivě vybírat právě kvůli tomu, že si na něj netroufnou i mí "ostřílení" kolegové, kteří s NO měli úspěchy. A když si to tak vezmete, já bych byla radši kdyby začínal s menším psem. Právě protože bude začátečník, chyb může udělat dost a když vezmu příměr... nechat se vláčit třeba tím středním kníračem nebo NO je velkej rozdíl. Ono se může kdykoliv stát cokoliv i kdybyste měla skvělého psa. Taková petarda pod nohama NO už vydržkovala, kdejakého dospělého. A hlavně si vzpomenu na sebe ve 12 letech s 35 kg temperamentním psem. A to jsem byla pořízek chodící na judo. A jak často jsem ryla tlamou v blátě. A to stačilo, aby si to s mým prsařem letěl vyřídit jiný pes, který se zrovna utrhl z úvazu - zblbnutej z háravky. Jsem přeci pečující matka se Sibylovským komplexem! A stejně to mají i ti mí okolní psovodi. Už nejsou tak akční, takže by radši volili plemeno ne extra temperamentní a spíše střední. A NO prostě už po zkušenostech nechtějí. A jsou tam, co já.

"Jsem přeci pečující matka se Sibylovským komplexem! "

sorry -ale pro me spis matka, co se snazi tlacit dite tak, aby splnilo jeji nesplnene ambice ve sportu

"právě kvůli tomu, že si na něj netroufnou i mí "ostřílení" kolegové, kteří s NO měli úspěchy"

jako - jde vůbec porovnávat "ostrilene kolegy" a zapalene deti? :-D

jak jsem psala -nedokazu si představit spokojenějšího BOM, NO nez je pes, co travi se svým "paneckem" cele dny při jakekoliv cinnosti - a to je prave svet -nactiletych. I kdyz mozna pod dozorem dospelych -tohle jsou neunavna plemena, co muzou porad -jako deti

zdravi NO - zase -pokud nejde o chov, o profi sport - jsou na tom tak spatne, ze nemuzou nic?
neznam jich zas tolika a ty co znam- tak prevazuji " jednickovi ".
o jake zdravotni masove problemy NO jde ?

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Obecně souhlasit s vámi můžu. Ale jak už psala výše. NO - sázka do loterie. I když to bude dobrý pracant, můžou ho odepsat ve třech letech problémy s pohybovým aparátem... to riziko je velmi vysoké. BOM by musel člověk hodně přepečlivě vybírat právě kvůli tomu, že si na něj netroufnou i mí "ostřílení" kolegové, kteří s NO měli úspěchy. A když si to tak vezmete, já bych byla radši kdyby začínal s menším psem. Právě protože bude začátečník, chyb může udělat dost a když vezmu příměr... nechat se vláčit třeba tím středním kníračem nebo NO je velkej rozdíl. Ono se může kdykoliv stát cokoliv i kdybyste měla skvělého psa. Taková petarda pod nohama NO už vydržkovala, kdejakého dospělého. A hlavně si vzpomenu na sebe ve 12 letech s 35 kg temperamentním psem. A to jsem byla pořízek chodící na judo. A jak často jsem ryla tlamou v blátě. A to stačilo, aby si to s mým prsařem letěl vyřídit jiný pes, který se zrovna utrhl z úvazu - zblbnutej z háravky. Jsem přeci pečující matka se Sibylovským komplexem! A stejně to mají i ti mí okolní psovodi. Už nejsou tak akční, takže by radši volili plemeno ne extra temperamentní a spíše střední. A NO prostě už po zkušenostech nechtějí. A jsou tam, co já.

Tak po petardě pod nohama se může na střelbu rozsypat každej pes - na to nemá výběr plemene žádný vliv. Mě se tohle kdysi stalo u 2 leté feny DB, kterou jsem měla myslím kvalitně nachystanou do práce, a nakonec jsem ji musela vyřadit, protože střelbu nedávala (i když předtím jsem s ní u nohy běžně střílela z devítky), a aby se nenudila, tak jsme dělali agility.
Já myslím, že dítě na to, aby se otrkalo, naučilo se se psem cvičit může mít klidně toho středního pudla, a závodit si s ním v ZZO, a dalšího psa už si může vybírat podle sebe, toho co jej bude bavit, a co se mu bude líbit.

Už se v tom tak nějak prostě moc točíme. Ještě s tou mojí snahou odpovědět skoro všem.

Prostě mne mrzí, že pro všestranný výcvik (já už se tu kynologii normálně bojím nazvat sportovní - protože mám dojem, že je to chápáno jako vrcholový sport) se omezil počet plemen, se kterými se to dá dělat smysluplně a vyrovnaně. Myslím tím plemena, která bude bavit (protože to baví mne a chci takového parťáka, aby bylo hafo radosti):
- stopa (no tak to snad asi všechny)
- poslušnost (s tím se asi taky dá něco dělat - omezení vidím jenom v rychlosti)
- obrany (nebudou mi na figuranta koukat jako vyděšená myš nebo si jenom jednou kousnou a otočí se zadkem a jdou pryč... takového máme na cvičáku zrovna jednoho NO - samce s PP)

Výjma NO a BOM, neexistuje na výběr žádné jiné plemeno, které by bylo ve střední velikosti (podle mne neměl střední knírač ve svém pracovním období chybu) nebo nemělo zničené zdraví, či povahy. U povahy jinými slovy, že bych po pečlivém výběru chovného páru měla šanci, že si vyberu štěně vhodné. Ne že skončím na poměru 1:20, v počtu štěňat co se na to hodí v rámci vrhů v celé ČR (a to jsem možná ještě moc optimistická). Nebo vůbec takový chovný pár nenajdu, co bude rok - dva dlouhý. S vyloženě exoty je to ještě náročnější, to snad nemusím rozepisovat.

BOM podle mého názoru není moc pes pro rekreanty. NO už rekreanti taky nechtějí, povahy horší a horší a zdraví nic moc. U nás (což je skupina cca 4 ZKO - jsme družní) se třeba stále častěji řeší lokty, páteř, alergie. Víte kolikrát slyším, že NO je jejich srdcovka, ale po třetím, čtvrtém psu, který jim odešel do 5-6 let už prostě NO nechtějí, a to mluvím o psech s PP. Nebo kolik se nám třeba v základním kurzu objeví NO s PP, kteří nejsou žraví a nic moc je nezajímá - míčky, pešky atd. A to jsou vlastně ještě štěňata cca 3-4 měsíce. Já vím, že můžete říct, že špatný výběr. Ale každý nějak začíná, nebo i relativně znalý člověk může šáhnout vedle (což je příklad toho našeho neobranného NO s PP). No a ti, kteří zkusili exoty (šeltie, kólie, AST... teď i briarda) prostě mírně frustrovaní jsou. A to nemluvím jenom o obranách. Jde o reakci na střelbu, poslušnost ve skupině, netrpělivé aporty atd. Své psy mají rádi a stále s nimi pracují, aby se zlepšili. Ale vědí, že prostě zůstanou u té rekreace. I když mají své psy jako parťáky, tak snad je přirozené, že se chtějí předvést, co s nimi všechno umí, co je naučili. Proč jinak by byly všechny ty soutěže, mistrovství atd. napříč psími sporty? A s děckama je to stejné a co se do zklamání týče horší. Kdyby tu touhu neměli - ukázat co dokázali - tak si cvičí psy někde na dvorku a nechodí na cvičák. Nebo proč jste vy na ten cvičák začali chodit? Nevyprávějte mi, že jenom kvůli tomu, že jste chtěli být se psem... to jste mohli být s ním i na tom dvorku nebo na poli za barákem. Proč se lidi se společnou zálibou sdružují? Aby se učili jeden od druhého, aby se podporovali a aby se taky mohli pochlubit jak jim to jde, ne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak po petardě pod nohama se může na střelbu rozsypat každej pes - na to nemá výběr plemene žádný vliv. Mě se tohle kdysi stalo u 2 leté feny DB, kterou jsem měla myslím kvalitně nachystanou do práce, a nakonec jsem ji musela vyřadit, protože střelbu nedávala (i když předtím jsem s ní u nohy běžně střílela z devítky), a aby se nenudila, tak jsme dělali agility.
Já myslím, že dítě na to, aby se otrkalo, naučilo se se psem cvičit může mít klidně toho středního pudla, a závodit si s ním v ZZO, a dalšího psa už si může vybírat podle sebe, toho co jej bude bavit, a co se mu bude líbit.

Tak po petardě pod nohama se může na střelbu rozsypat každej pes - na to nemá výběr plemene žádný vliv.


To houbourytí jsem myslela vzhledem k velikosti psa... přece jenom si mne ten NO při nekontrolovatelném úleku povleče snáz než třeba ten střední knírač - obzvlášť děcko.


Já myslím, že dítě na to, aby se otrkalo, naučilo se se psem cvičit může mít klidně toho středního pudla, a závodit si s ním v ZZO, a dalšího psa už si může vybírat podle sebe, toho co jej bude bavit, a co se mu bude líbit.

Tohle by mne zajímalo čistě technicky. Právě protože jsem cvičila plemena jako boxer, RTW, NO, dlouhosrstou kólii, neodhadnutelné křížence, české horské psy a čivavy. Takže docela slušný rozptyl. Dalo by se říct, že mám "letité" zkušenosti s výcvikem a nejsem odmítavá k "moderním" metodám... a sportům nebo v podstatě práci (ČHP jsem půjčovala na závody spřežení). Když mi mládě začne na pudlovi, co v případě, že bude chtít dělat dál všestranný výcvik? Vedení pudla je přeci úplně jiné než vedení třeba zde nejčastěji navrhovaného NO. Prostě z mého pohledu tu chybí plemeno jako mezičlánek... blízké velikostí ke střednímu pudlovi, ale náročnější a "ostřejší" ve výcviku. Když si to představím, tak bych asi NO po pudlovi do ruky nedala. A přemýšlím tímhle směrem (tedy ke všestrannému výcviku) z toho důvodu, že mám kluka - takže tam ten předpoklad je - i když se bavíme stále čistě hypoteticky - třeba bude chovat radši morčata. Stejně tak nahlížím i na ty naše mládežníky, kteří podle mne jdou do NO - páč středního nic není - a pak se prostě při tom výcviku trápí. Třeba nejčastěji u nástupu na obrany - jak už jsem psala. A o BOM v rukách pubertálního začátečníka ani nemluvím. To jsme tomu mému baskervillovi o víkendu způsobili trauma - jenom tím, že jsme ho "zneužili" k rozvinutí kořistnického pudu u BOM. BOM s PP v 6 měsících a nějaký střapce a pešky těžce na háku. Pak se mi nedivte (a některým z mého okolí).

Jsem to grafoman!

Uzavřu tu debatu tím, že mi chybí zdravé plemeno pro smysluplný a vyrovnaný všestranný výcvik ve střední velikosti.

Chybí mi také větší výběr mezi zdravými plemeny pro smysluplný a vyrovnaný všestranný výcvik ve větší velikosti. Boxer, dobrman, RTW, briard je velká sázka do loterie zdravotně nebo povahově - zvlášť v absenci pracovních linií. Nechci NO (problém ve zdraví a povaze) nebo BOM (problém v mé povaze). Tady zbývá snad jenom velký knírač.

Nechci zkoušet se uplatnit ve všestranném výcviku s nějaký exotem. Jednak to už mám za sebou (ČHP a kříženci). Druhak, jste mi zde potvrdili, že pro exoty vyloženě pracovní linie v ČR taky nejsou (viz flanderský bouvier) a jde vlastně o velkou náhodu, když narazím na zvíře s předpoklady pro vyrovnaný všestranný výcvik.

A je mi líto, tak nějak obecně, že pak na výběr nemají ani moc ti mladí začátečníci, kteří chtějí cvičit, sdružovat se a soutěžit - aby ukázali, že taky něčeho dosáhli ve všestranném výcviku. Ať v šlépějích rodičů nebo jako úplný začátečník napříč rodinou, kterého prostě nebaví agility, dogdancing a jiné sporty.

A že my starší ročníky jsme to měli asi lehčí, když nám psa půjčil příbuzný/soused bez řečí, smluv a pojištění a my jsme mohli místo na dvorek či pole jít trávit čas se psem na cvičák, ačkoliv nás vůbec nezajímalo, jestli kamarádův kříženec umí víc než náš pes. To vše za pečlivého a shovívavého dozoru uřvaných vojenských a policejních psovodů v důchodu. Ale to už jsem fakt sakra moc sarkastická!

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Před 35 lety a "holky" v množném čísle? Nevěřím! U nás ve Svazarmu před 30 lety byly 3 "holky" mezi cca 25 chlapy a chlapci. Já 12, další 17 (v pořadí s druhým psem) a pak 50 letá paní, co vedla kantýnu. A vořechy v pravém slova smyslu jsme tam neměli. Možná bez PP, ale všechno NO, RTW, dobrman, boxer, velký/střední/malý knírač, erdelteriér, briard. Z exotů bobtail a velký pudl (jak ten měl pěknou obranu!). Sama jsem měla boxéra... s tenkrát typickou boxéří povahou. Drsnej temperamentní pes. A měla je taky silné slovo... pořídili si ho rodiče jako miláčka a domovníka. Mě s ním akorát poslali na cvičák. "Mordovala" jsem se s ním 3 roky... ne že by neuměl, ale všechno jsem si musela "vydřít", nic mi nedal zadarmo. Nevím jak jste schopna tuhle formulaci pochopit, ale prostě to tak bylo. Zkoušky kvůli uchovnění jsem s ním udělala... v jeho třech letech jako když mávnete kouzelným proutkem a všechno, co jsem do něj "vložila" najednou začalo fungovat na 100 %. Byl to můj bezva parťák do jeho 13 let. Pak jsem cvičila další psy rodičů a potom svoje. Prostě jsem tomu výcviku přišla na chuť a baví mne to. A to jsem povahou spíš vášnivý amaterský ornitolog a akvarista.

A na ty současné mladé lidi narážím právě proto, že chtějí dělat sportovní kynologii. Prostě to chtějí zkusit, mají kladný vztah ke psům, ale třeba to nejsou žádní extra zapálenci, co si kopírují obrázky psů z celého světa (my jsme si vystřihovali z Pes přítel člověka no). Neptejte se mne proč si nevybrali třeba agility, mají asi svoje důvody. Když v rodině není nikdo znalý, tak rodiče prostě vybírají psa podle toho, co se na tenhle sport hodí. Dítěti chtějícímu dělat do budoucna se psem agility taky určitě nevyberou buldoka. No a teď kam tedy sáhnout? Po vořechu těžko, ani já u svého stále nevím kam až mne jeho nátura časem pustí. A třeba by chtěli pořídit středně velkého psa... ale z čeho budou vybírat? Tak už jim zbývá jenom ten NO, RTW, boseron atd. prostě silný velký pes. A když jste v začátcích tak vám ten pes roste rychleji než se stačíte učit, jak ho učit to a to. To všechno se získává zkušeností. Málokterý mladý člověk to v sobě má už od přírody - a že takové jsem taky viděla. Z knížek toho vyčtete mraky, ale bez praxe je to o ničem - viz dotazy taky na ifauně. Nebo jste mi schopná říct, jak začínali všichni ti, co se teď účastní MS atd.? Nějak začínat museli. Třeba nejdřív jenom jako - chci cvičit s kamarády - ale pak jim to přeci nemohlo stačit. Kdyby jo, tak nejsou tam kde jsou. Prostě ty děcka musí nějak začít i s chybama. Právě proto si myslím, že je škoda, že není žádný kvalitní střed, co se týče plemen... střed co do velikosti, tak i ovladatelnosti pro sportovní kynologii. Přeci daleko lépe se získá praxe na zvířeti, které má předpoklady než na zvířeti, které se s tím bude prát stejně jako vy, nezkušenec. Navíc, to člověka ani pak nebaví - a co teprv puberťáka. My jsme teď chytří jak rádia, ale dost často zapomínáme, že jsme v jejich věku byli taky dost nejistí a malý neúspěch byl v našich očích mega neúspěchem, který jsme "prožívali".

Jéžiš! To jsem toho zase nakecela.

Nakecala...
K prvnímu odstavci - věřte čemu chcete, že u vás byly na cvičáku tři osoby ženského pohlaví, neznamená, že to tak bylo všude.

Já bych to co píšete shrnula asi takto - kdo nechce hledá důvod, kdo chce hledá způsob.

Plemen, se kterými se dá cvičit sportovka, je fůra. Plemen schopných vrcholového výcviku je logicky méně a i tam záleží na jedinci. Střední plemeno, které je cvičitelné, a se kterým se dá dosáhnou i "trojkových" zkoušek, vám bylo navrženo - chodský pes - ale to jste smetla. Pro začátečníka je vhodné plemeno NO, protože to je pes, který lecjakou chybu psovodovi odpustí, ale NO se vám taky nezdá.

Pořád tu pláčete a točíte se v kruhu. Každý z nás nějak začínal a ne všichni jsme z kynologické rodiny, kde by nám cestu prošlapávali rodiče, podporovali nás, nebo dokonce předali vycvičeného psa. Museli jsme si na spoustu věcí přijít sami a to nám dalo hrozně moc, ta vlastní zkušenost i vlastní chyby. A proto taky víme, že to jde i s průměrným psem, i to, jak moc záleží na psovodovi. I ze psa, který nemá pracovně nijak úspěšné rodiče se může vypracovat špičkový pes a naopak, potomek špičkových pracovních rodičů nemusí zdědit jejich pracovní vlohy.

Nebo proč jste vy na ten cvičák začali chodit? Nevyprávějte mi, že jenom kvůli tomu, že jste chtěli být se psem...

Já jsem začala chodit na cvičák, abych se naučila, jak psa něco naučit. Zkombinovala jsem to s tehdy dostupnou literaturou o výchově a výcviku služebních plemen. Nikdy jsem neměla ambice s někým soutěžit, někde se předvádět. Potřebovala jsem poslušného psa, a to jsem si splnila, ten první, na kterého jsem měla jako holka nejvíc času, byl nejposlušnější.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Tak po petardě pod nohama se může na střelbu rozsypat každej pes - na to nemá výběr plemene žádný vliv.


To houbourytí jsem myslela vzhledem k velikosti psa... přece jenom si mne ten NO při nekontrolovatelném úleku povleče snáz než třeba ten střední knírač - obzvlášť děcko.


Já myslím, že dítě na to, aby se otrkalo, naučilo se se psem cvičit může mít klidně toho středního pudla, a závodit si s ním v ZZO, a dalšího psa už si může vybírat podle sebe, toho co jej bude bavit, a co se mu bude líbit.

Tohle by mne zajímalo čistě technicky. Právě protože jsem cvičila plemena jako boxer, RTW, NO, dlouhosrstou kólii, neodhadnutelné křížence, české horské psy a čivavy. Takže docela slušný rozptyl. Dalo by se říct, že mám "letité" zkušenosti s výcvikem a nejsem odmítavá k "moderním" metodám... a sportům nebo v podstatě práci (ČHP jsem půjčovala na závody spřežení). Když mi mládě začne na pudlovi, co v případě, že bude chtít dělat dál všestranný výcvik? Vedení pudla je přeci úplně jiné než vedení třeba zde nejčastěji navrhovaného NO. Prostě z mého pohledu tu chybí plemeno jako mezičlánek... blízké velikostí ke střednímu pudlovi, ale náročnější a "ostřejší" ve výcviku. Když si to představím, tak bych asi NO po pudlovi do ruky nedala. A přemýšlím tímhle směrem (tedy ke všestrannému výcviku) z toho důvodu, že mám kluka - takže tam ten předpoklad je - i když se bavíme stále čistě hypoteticky - třeba bude chovat radši morčata. Stejně tak nahlížím i na ty naše mládežníky, kteří podle mne jdou do NO - páč středního nic není - a pak se prostě při tom výcviku trápí. Třeba nejčastěji u nástupu na obrany - jak už jsem psala. A o BOM v rukách pubertálního začátečníka ani nemluvím. To jsme tomu mému baskervillovi o víkendu způsobili trauma - jenom tím, že jsme ho "zneužili" k rozvinutí kořistnického pudu u BOM. BOM s PP v 6 měsících a nějaký střapce a pešky těžce na háku. Pak se mi nedivte (a některým z mého okolí).

Prostě z mého pohledu tu chybí plemeno jako mezičlánek... blízké velikostí ke střednímu pudlovi, ale náročnější a "ostřejší" ve výcviku. Když si to představím, tak bych asi NO po pudlovi do ruky nedala.

princip výcviku a komunikace se psem je jen jeden, takže si myslím, že žádný mezičlánek není potřeba. Navíc dítě na tom pudlovi vyroste, a v době, kdy mu budete pořizovat nové plemeno (nebo treba taky ne, protože ho sportovka nenadchne - ne každý se chce v blátě, v dešti plácat po stopách), tak už bude věkově, fyzicky i mentálně někde jinde.

TO Balu:

Chodský pes... toho na soutěžích "vyšších" typů (krajská atd.) nevídám. Uveďte mi prosím CHS (mn. č.), které v poslední době odchovávají štěňata, která se úspěšně těchto soutěží účastní. Před cca 7 - 10 lety jsem je vídávala, teď už ne. To je pro mne známka, že se asi něco stalo, proč toto plemeno psovodi nepoužívají. Opravdu 1 pes na vrcholových stopařských zkouškách a pak dlouho nic není pro mne důkaz, že je pes vhodný. A jak neustále píšu, nechci si pořizovat štěně s tím, že se budu snažit o MS. Ale chci štěně plemene, u kterého je předpoklad, že je všestranně upotřebitelné - tedy má proto ty nejlepší předpoklady. A když si nějaké vyberu mám celkem slušnou šanci si vybrat jedince, co ho to všechno bude bavit a půjde do toho naplno.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
TO Balu:

Chodský pes... toho na soutěžích "vyšších" typů (krajská atd.) nevídám. Uveďte mi prosím CHS (mn. č.), které v poslední době odchovávají štěňata, která se úspěšně těchto soutěží účastní. Před cca 7 - 10 lety jsem je vídávala, teď už ne. To je pro mne známka, že se asi něco stalo, proč toto plemeno psovodi nepoužívají. Opravdu 1 pes na vrcholových stopařských zkouškách a pak dlouho nic není pro mne důkaz, že je pes vhodný. A jak neustále píšu, nechci si pořizovat štěně s tím, že se budu snažit o MS. Ale chci štěně plemene, u kterého je předpoklad, že je všestranně upotřebitelné - tedy má proto ty nejlepší předpoklady. A když si nějaké vyberu mám celkem slušnou šanci si vybrat jedince, co ho to všechno bude bavit a půjde do toho naplno.

Růženo, směšujete dva rozdílné požadavky - svůj, na který jsem vám před x příspěvky odepsala, abyste si toho velkého knírače pořídila, když z diskuze vyplynulo, že žádné jiné plemeno neakceptujete. Pořád, obrazně řečeno, šermujete soutěžemi vyšších typů, a požadujete uvedení CHS, jejichž odchovy se takových soutěží zúčastňují. Hledejte si na netu sama, nejsem vaše sekretářka. neměla byste zapomínat, že i kdyby byli rodiče oba mistři světa, potomci jejich kvalit dosáhnout nemusí. A naopak může vyniknout jedinec, pocházející z průměrných rodičů. Kvalita psa není všechno, protože druhou půlku dvojice tvoří psovod. Jse tak kvalitní psovod, že máte na soutěže vyššího typu?
A požadavek středního psa pro mládež či začátečníky - a zde jsem doporučila chodského psa. A napsala jsem proč už ve více příspěvcích. Nehodlám se opakovat. Vy jste zatím s veškerými tipy nespokojená, a na každém, zde vám doporučeném plemeni, najdete nějaké negativum. Jak píšu výše - kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, hledá způsob.



A tímto bych diskuzi uzavřela, protože víc jak diskuze je to už jen ztráta času.

Víte, mne příjde takové divné, že mi docela dost z vás stále píše, že to nemám řešit a mám se přizpůsobit pak psu. Copak vy (kteří jste si cíleně vybírali štěně - pro sport, výcvik) jste si nevybírali s tím, že chcete psa aby ho to bavilo a byl pro ty účely vhodný? Neříkám, že se i při pečlivém výběru může člověk seknout, nebo se psovi může něco stát (fyzicky, psychicky), pak bych to řešila. Ale na začátku?

Heleďte, já mám teď vořecha, co u mne "přistál". Žádný výběr, prostě tu najednou ležel v pelechu s rozkuchaným břichem. Předtím jsem měla boxery, RTW, se kterými jsem se věnovala všestrannému výcviku. Zkoušky jsem podle starých řádů skládala do II. stupně... prostě jsem pak na víc neměla (věk, čas, možnosti a moje nátura). Soutěžila jsem s průměrným výsledky, ale to byla moje chyba - mladá a nervózní. Pak jsem přešla na útulkové vořechy a jejich přípavu na vstup do nových rodin. No a pak přišli ČHP, které jsem si cíleně vybírala kvůli čundrování a s nimi první větší limity... všestranný výcvik jsme dělali bez obran. Aporty mi nosili s "vražedným" pohledem. Nebavilo je to, takže prostě jsem se přeorientovala na sporty tahací. A pak s malým bytem čivavy a vystavování - i když jsem původně byla bez ambicí, prostě jsem chtěla jenom malého psa. Takže když jsem u vořecha přemýšlela, co s ním, jakou aktivitu mu zvolit, protože prostě to bude maxivořech s povahou nejistou - a bydlím v bytě a zahradu nemáme. Na agility se nehodí - dlouhý nohy a moc velkej, navíc do ukončení růstu s pohybovým omezením (nesmí moc skákat). Tudíž všechny sporty typu skáčeme za míčkem, talířem taky nic. Není tak rychlý a vášnivý aportér taky není. Dogdancing s ním si představit nedokážu. Běhání se psem (do toho počítám i přibližovadla jako koloběžku a kolo) mi nevyhovuje, jednak na to nemám fyzicky a s malým dítětem se to blbě praktikuje. S toho co znám, mi zbyl jenom ten všestranný výcvik. Základy jsem ho naučila "svépomocí". Ale protože jsem viděla, že má malý problém v reakci na psy - projevoval se bázlivěji, tak jsem to nechtěla podcenit a začala s ním chodit do základního kurzu. Bylo mu cca půl roku. Na sídlišti, kde není slušná venčící smečka prostě nebyl prostor na správnou dosocializaci. V kurzu jsme byli trochu za exoty, co už všechno umí, ale na "otrkání" psa aby si zvykl na jiné psy a jejich projevy, to bylo dobré. Vedle toho jsme začali dělat hoopers aby se pes vyblbnul a bonusem je celkem dobré zvládnutí povelů na dálku a výborný oční kontakt... agility jsem zkoušela taky, ale to už jsem psala, že se mi nelíbilo prostředí ani v jehom z klubů, kde jsem byli. A stejně to dělat nemůže. No a když jsem v základním kurzu viděla, že pes je schopný se během krátké doby přeučit zkažený aport (větší sranda byla mlátit se míčkem do hlavy). Chůzi k noze zvládnul na jedničku s hvězdičkou. Prostě i podle výcvikářů velmi šikovný pes, začala jsem zase chodit na klasický cvičák. Takže všechno jsme začali dělat se zpožděním... stopy, obrany. Stopování ho baví, ale neuspěchávám to... zaměřuji se spíš na preciznost a klid. Prostě aby to ta jeho palice pastevecká chápala. Obrany máme takové - jinačí. Naštěstí máme figuranta, který přemýšlí. . Nástup je úplně v klidu, žádný řvaní na figuranta a netrpělivost. Pes ví o co jde, ale nástup při dráždění je takový pomalejší. Samozřejmě při své velikosti je pomalejší, ale když kousne je to zákus naplno a s razancí. Ale taky to neuspěcháváme. Při nácviku, ale vidím, že každou novou situaci nejdřív hodnotí. Když si poprvé figurant dal malý rukáv, který předtím pes zakusoval "na prázdno" na ruku, se pes zarazil, kouknul na mne jestli jako může. Pak na výzvu figuranta opatrně zakousl jenom předníma zubama. Když pochopil, že může následoval zákus naplno. Poslušnost je velmi slušná, aport velmi dobrý - není vášnivý aportér a vyzvednutí aportu je děsná sranda, ale předání je ukázkové - a prostě dál se zdokonalujeme a dostáváme se přes obtíže (v součastnosti třeba hormony ). Prostě by se dalo říct, že má pes velmi dobré předpoklady, že ho všechny části výcviku budou bavit. A že by mohl být úspěšný i na vyšších zkouškách, možná i v soutěžích. Ale vzhledem k tomu, že v krvi má toho pastevce bude přemýšlivější a možná až dospěje už ho to bavit tolik nebude. A já budu mít psa, který radši jde na procházku, hlídá barák (no konečně jsme nějaký sehnali) a třeba mu zůstane vášeň pro stopování. Ale co já? Mám si chodit na cvičák pít kafíčko a šmírovat ostatní?

K těm choďákům... jelikož jsem ve skupině chodského psa, tak tam vidím velice často různé úspěchy psů v lesčem, řekla bych, že je to dost všestraný pes. Samozřejmě žádné IPo nevyhrávají, ale kousnou si taky rádi

Čím víc se v tom šťourám (hledám a informuju se) tím, víc to asi pitvám. A z počátečního zájmu o získání informací propukám v pláč a podléhám stesku, že pro nás pokročilejší průměrňáky nic moc na výběr není. Štve mne, že si nemůžu vybrat z pro a proti při vyloučení špatného zdraví a povah... a prostě na mne zbude jenom VK. Přeneseně z jiného oboru, samej trabant, fábie a pak až mercedesy a ferarri. A u fábií a mercedesů ještě velká šance na škytající motory. A pak pro dobrodruhy jsou tu třeba značky jako Saipa (íránská automobilka). A pak vám na záda někdo poklepe a řekne, že si máte pořídit Forda, protože prostě tak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Růženo, směšujete dva rozdílné požadavky - svůj, na který jsem vám před x příspěvky odepsala, abyste si toho velkého knírače pořídila, když z diskuze vyplynulo, že žádné jiné plemeno neakceptujete. Pořád, obrazně řečeno, šermujete soutěžemi vyšších typů, a požadujete uvedení CHS, jejichž odchovy se takových soutěží zúčastňují. Hledejte si na netu sama, nejsem vaše sekretářka. neměla byste zapomínat, že i kdyby byli rodiče oba mistři světa, potomci jejich kvalit dosáhnout nemusí. A naopak může vyniknout jedinec, pocházející z průměrných rodičů. Kvalita psa není všechno, protože druhou půlku dvojice tvoří psovod. Jse tak kvalitní psovod, že máte na soutěže vyššího typu?
A požadavek středního psa pro mládež či začátečníky - a zde jsem doporučila chodského psa. A napsala jsem proč už ve více příspěvcích. Nehodlám se opakovat. Vy jste zatím s veškerými tipy nespokojená, a na každém, zde vám doporučeném plemeni, najdete nějaké negativum. Jak píšu výše - kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, hledá způsob.



A tímto bych diskuzi uzavřela, protože víc jak diskuze je to už jen ztráta času.

neměla byste zapomínat, že i kdyby byli rodiče oba mistři světa, potomci jejich kvalit dosáhnout nemusí. A naopak může vyniknout jedinec, pocházející z průměrných rodičů. Kvalita psa není všechno, protože druhou půlku dvojice tvoří psovod. Jse tak kvalitní psovod, že máte na soutěže vyššího typu?

To neni o tom, ze clovek chce psa s ktorym nutne musi ist na MS.
Ale potomok psov ktori sa ukazali na vyssich sutaziach ma vacsiu sancu, ze sa mi k figurantovi nebude obracat zadkom s uplnym nezaujmom.
Nie kazdy sikovny pes sa dostane na vyssie sutaze, to je o praci psovoda. Ale ked uz na tych sutaziach je, tak najskor nejake vlohy mal a snad ich kusok posunie dalej. Iba psovod so psom ktory na tu pracu vlohy nema zas moc zazrakov nevyrobi.

TO L(phi): Když čtu vaše reakce, tak se mi zdá, že nejsem tak úplně nepochopená. Díky

A zase na druhou stranu. Co všestranný výcvik malých plemen? Jak to tak čtu, tak to je v háji ještě víc. Takže kdyby člověk - psovod oželel obranu (v ZMPx není - je na to speciální zkouška), protože radši žádná než mizerná, tak sice zkoušky udělá, ale se soutěžením má útrum. Otevřené soutěže pro ZMPx jsou, ale nikdo se jich neúčastní (hledala jsem a jestli jsem za poslední dva roky našla víc jak tři s výsledky - možná hledám blbě). Vhodných plemen pro poslušnost a stopy by se mezi malými plemeny našlo dost. Ale co ta motivace?... A s prominutím, účast na soutěžích motivace prostě pro psovoda je. Vím, že psích sportu je dneska hafo a já už pomalu ztrácím přehled - existuje nějaký jiný druh výcviku pro psy, který by měl úrovně a dalo se v tom soutěžit? O agility, dogdancingu, míčkování/talířování se nebavím.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
A zase na druhou stranu. Co všestranný výcvik malých plemen? Jak to tak čtu, tak to je v háji ještě víc. Takže kdyby člověk - psovod oželel obranu (v ZMPx není - je na to speciální zkouška), protože radši žádná než mizerná, tak sice zkoušky udělá, ale se soutěžením má útrum. Otevřené soutěže pro ZMPx jsou, ale nikdo se jich neúčastní (hledala jsem a jestli jsem za poslední dva roky našla víc jak tři s výsledky - možná hledám blbě). Vhodných plemen pro poslušnost a stopy by se mezi malými plemeny našlo dost. Ale co ta motivace?... A s prominutím, účast na soutěžích motivace prostě pro psovoda je. Vím, že psích sportu je dneska hafo a já už pomalu ztrácím přehled - existuje nějaký jiný druh výcviku pro psy, který by měl úrovně a dalo se v tom soutěžit? O agility, dogdancingu, míčkování/talířování se nebavím.

Ked obetujete obrany, tak ale je co robit. S malym aj strednevelkym aj hocakym exotom.
Stopy idu bez ohladu na velkost, a poslusnost uz spominana obedience. To neni o skakani psa na chrbat (to je dogdancing). Obedience je sport ktory vychadza z poslusnosti u sportovky, ale posuva ju dalej do ovela narocnejsich cvikov. A v OB je vsetko zavod, tam skusky bez zadavania poradia ani nemavaju.
Napriklad tu, video majstrov sveta 2016 https://www.youtube.com/watch?v=pMW_n-w8x8c.

TO L(phi): Bez obran jsem myslela, že pro ty malá plemena není obrana součástí zkoušek... ZMPx. Takže u malých plemen se bere ta všestrannost spíš s ohledem na jejich možnosti. Místo obran je hlídání předmětů a cviky jsou víc zaměřeny na práci na stopě a hledání. Ale na druhou stranu, zkoušky udělám - ale závodům se nikdo moc nevěnuje. A bohužel velkému psu, který prostě nemá obranu v krvi, nezkrátím nohy abych se vešla do podmínek.

Za vysvětlení Obedience děkuji, podívám se na to, protože o tomhle sportu nemám moc představu.

" Ale vzhledem k tomu, že v krvi má toho pastevce bude přemýšlivější a možná až dospěje už ho to bavit tolik nebude."

k tomuhle -ono kdyz se se psem dela dobře, stava se i pro toho psa z cviceni trosku droga...
uvazovala jsem velmi podobne -jako stene, mlady pes byla moje starsi fena velmi akcni a pohybliva.
a ja porad cekala, kdy prijde ta chvile a prestane to...do roka, dvou umela zaklady vsech cviku -aby "az to prijde" - mela naskok
no -a nikdy "to" neprislo. bude ji sedm a je strelena porad stejne.
a delat chce vic a vic.

k tomu strednimu psovi -kdybych ja takoveho hledala na sportovku - vezmu si pitbula. Ale to zase nevim, jak da to dite pripadne

a posledni vec -ta touha lidi po zavodech...
pohybuji se po cvicacich hodne - a bohuzel, ne moznosti toho ktereho psa jsou ten limit, proc lidi nezavodi.
vetsinou je to neznalost psovodu, jak psa pripravit. lenost. kaslou na detaily -je to pro ne moc prace. a kdyz se nedari -vzdavaji to...ale tohle proste "lepsi" pes nezachrani.

i to ZZO uz je problem pro ne, nachystat si na to dobre psa. natoz trioodilovky.

ono crcat se tydny s jednim cvikem, mit ho rozfazovany, skladat to - ono se to uz tak nejak dneska nenosi. nebo nedej boze, kdyz to psovi hned nejde, kdyz psovi nesedne první zpusob nacviku. malokdo premysli, jak to psa naucit jinak. jednodussi je -nejde to...

i ty obrany -většina lidi mi pripada, ze chodi na obrany proto, aby pes upustil paru a neotravoval doma.
ono totiz kdyz se i na ty obrane zacne pes na neco systematicky chystat -prestava to byt takova zabava - a zacina prace

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kolem mne je to samý labrador, pár ohařů a pak spousta pitbulů. Proti pitbulům nemám vůbec nic, ale prostě mi přijde zvláštní, když ho venčí 60ti letá paní .
Šarpeje s PP jsem měla (vyvdaného), bez kožních záhybů, ale - majitelé prominou - ten pes byl hloupej jak necky.
Z praktického hlediska jsem měla vybraného Portugalského vodního psa, toho jsem ale naživo neviděla nikdy nikde (krom chovky). A srdcovka je WelshCorgi Pembroke, toho veeeeeelmi zřídka někde vidím (a hned mám úsměv na líci ).

Chci se tu maličko šarpíků a jim podobným zastat, oni mají maličko kočičí povahu, zkuste vycvičit kočku, když se jí nebude něco líbit tak na Vás hodí salám a už s ní nehnete. Je to tím, že jsou to spíš kamarádi a dělají jen to co jim vyhovuje, proto si někdo myslí, že jsou hloupí, znám ten pohled, když na toho našeho volám a on má zrovinka chuť něco očichávat- to si děláš srandu, teď mám jít k tobě?- Tem můj si rád poslechne kecání jen tak do ouška a zná význam slov, teda jenom když je říkám já na manžela tak dobře neslyší, protože s ním málo mluví. Stačí říct vyčistíme úška a pokud nemám zavřené všechny dveře na chodbě, normálně zdrhne a schová se i pod postel, tam dělá strašně ublíženého, ale panička stejně nakonec vyhraje , čištění uší je u nás trochu bojovka

kačíkačka napsal(a):
Chci se tu maličko šarpíků a jim podobným zastat, oni mají maličko kočičí povahu, zkuste vycvičit kočku, když se jí nebude něco líbit tak na Vás hodí salám a už s ní nehnete. Je to tím, že jsou to spíš kamarádi a dělají jen to co jim vyhovuje, proto si někdo myslí, že jsou hloupí, znám ten pohled, když na toho našeho volám a on má zrovinka chuť něco očichávat- to si děláš srandu, teď mám jít k tobě?- Tem můj si rád poslechne kecání jen tak do ouška a zná význam slov, teda jenom když je říkám já na manžela tak dobře neslyší, protože s ním málo mluví. Stačí říct vyčistíme úška a pokud nemám zavřené všechny dveře na chodbě, normálně zdrhne a schová se i pod postel, tam dělá strašně ublíženého, ale panička stejně nakonec vyhraje , čištění uší je u nás trochu bojovka

Velmi podobnou povahu má moje fena, domluvit se s ní dá, ale obrany má excelentní

TO petrahei: S panem/paní Chybou, co má pes na druhém konci vodítka souhlasím. Tyhle psovody já neřeším. Ale je nás tam taková skupinka, co pilně trénujeme a pilujeme. My se tak nějak držíme pohromadě - plemeny napříč. Někteří mají už nějaké zkoušky a soutěže za sebou a chtěli by dál. Jenže narazí na limity psa. Třeba ten NO, který je z pracovní linie, ale totálně ho neberou obrany. Zlomilo se to někdy v roce a půl. Pak šeltie s reakcí na střelbu, jiná zase cvaká zuby při aportování (a to po celou dobu - s i bez aportu). AST, který se sice připravuje na IPO 3, ale totálně je bez šťávy a ty jeho vražedné pohledy bych mohla z fleku odabovávat. A to se nebavím o jiných, kteří dělali přípravu na ZVV2 a ZVV3... jeden NO ve čtyřech letech problém se zády a druhý už ve dvou letech lokty.

Co se týče mého psa, taky se snažím se všechno dělat tak aby to hlavně byla pro něj zábava. Drill je pro něj spouštěčem šaškování.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" Ale vzhledem k tomu, že v krvi má toho pastevce bude přemýšlivější a možná až dospěje už ho to bavit tolik nebude."

k tomuhle -ono kdyz se se psem dela dobře, stava se i pro toho psa z cviceni trosku droga...
uvazovala jsem velmi podobne -jako stene, mlady pes byla moje starsi fena velmi akcni a pohybliva.
a ja porad cekala, kdy prijde ta chvile a prestane to...do roka, dvou umela zaklady vsech cviku -aby "az to prijde" - mela naskok
no -a nikdy "to" neprislo. bude ji sedm a je strelena porad stejne.
a delat chce vic a vic.

k tomu strednimu psovi -kdybych ja takoveho hledala na sportovku - vezmu si pitbula. Ale to zase nevim, jak da to dite pripadne

a posledni vec -ta touha lidi po zavodech...
pohybuji se po cvicacich hodne - a bohuzel, ne moznosti toho ktereho psa jsou ten limit, proc lidi nezavodi.
vetsinou je to neznalost psovodu, jak psa pripravit. lenost. kaslou na detaily -je to pro ne moc prace. a kdyz se nedari -vzdavaji to...ale tohle proste "lepsi" pes nezachrani.

i to ZZO uz je problem pro ne, nachystat si na to dobre psa. natoz trioodilovky.

ono crcat se tydny s jednim cvikem, mit ho rozfazovany, skladat to - ono se to uz tak nejak dneska nenosi. nebo nedej boze, kdyz to psovi hned nejde, kdyz psovi nesedne první zpusob nacviku. malokdo premysli, jak to psa naucit jinak. jednodussi je -nejde to...

i ty obrany -většina lidi mi pripada, ze chodi na obrany proto, aby pes upustil paru a neotravoval doma.
ono totiz kdyz se i na ty obrane zacne pes na neco systematicky chystat -prestava to byt takova zabava - a zacina prace

Přesně tak!
Příjde mi, že Růžena hledá ve výcviku zbytečně problémy tam, kde nejsou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" Ale vzhledem k tomu, že v krvi má toho pastevce bude přemýšlivější a možná až dospěje už ho to bavit tolik nebude."

k tomuhle -ono kdyz se se psem dela dobře, stava se i pro toho psa z cviceni trosku droga...
uvazovala jsem velmi podobne -jako stene, mlady pes byla moje starsi fena velmi akcni a pohybliva.
a ja porad cekala, kdy prijde ta chvile a prestane to...do roka, dvou umela zaklady vsech cviku -aby "az to prijde" - mela naskok
no -a nikdy "to" neprislo. bude ji sedm a je strelena porad stejne.
a delat chce vic a vic.

k tomu strednimu psovi -kdybych ja takoveho hledala na sportovku - vezmu si pitbula. Ale to zase nevim, jak da to dite pripadne

a posledni vec -ta touha lidi po zavodech...
pohybuji se po cvicacich hodne - a bohuzel, ne moznosti toho ktereho psa jsou ten limit, proc lidi nezavodi.
vetsinou je to neznalost psovodu, jak psa pripravit. lenost. kaslou na detaily -je to pro ne moc prace. a kdyz se nedari -vzdavaji to...ale tohle proste "lepsi" pes nezachrani.

i to ZZO uz je problem pro ne, nachystat si na to dobre psa. natoz trioodilovky.

ono crcat se tydny s jednim cvikem, mit ho rozfazovany, skladat to - ono se to uz tak nejak dneska nenosi. nebo nedej boze, kdyz to psovi hned nejde, kdyz psovi nesedne první zpusob nacviku. malokdo premysli, jak to psa naucit jinak. jednodussi je -nejde to...

i ty obrany -většina lidi mi pripada, ze chodi na obrany proto, aby pes upustil paru a neotravoval doma.
ono totiz kdyz se i na ty obrane zacne pes na neco systematicky chystat -prestava to byt takova zabava - a zacina prace

k tomu strednimu psovi -kdybych ja takoveho hledala na sportovku - vezmu si pitbula. Ale to zase nevim, jak da to dite pripadne

Piťáci a stafordi děti milují, ale nevím jestli pit bude brát dítě jako pána, ale cvičení je baví, takže cvičit by s ním mohl. Ale co tak znám z okolí, tak děti většinou taky chtějí se psy chodit na společné procházky s kamarády a na to pitbul úplně vhodný nebude.

A hlavně, já pořád nechápu význam té velikosti, pokud je pro Růženu NO pro 12ti leté dítě velký a silný pes, kterého by "fyzicky" dítě nezvládlo, tak v tom případě si nepomůže, pitbul má stejnou nebo možná větší sílu než NO. Pamatuji si na obranách, když byl pes ještě mlaďák, možná půl roku a držela jsem ho na postroji a figurant ho dráždil, celkem mi to dalo zabrat. Pak mi dal figurant do ruky jeho psa, jestli ho můžu držet (NO, celkem velký). Já se zapřela a čekala jakou bude mít sílu a ono nic, oproti mému psovi to byla pohodička

"Jenže narazí na limity psa. Třeba ten NO, který je z pracovní linie, ale totálně ho neberou obrany. Zlomilo se to někdy v roce a půl. Pak šeltie s reakcí na střelbu, jiná zase cvaká zuby při aportování (a to po celou dobu - s i bez aportu). AST, který se sice připravuje na IPO 3, ale totálně je bez šťávy "


to, co uvadite jako priklad asi ale nejsou limity psa. mnohem spis spatny nacvik.
pes co chtel kousat a prestal, kysely pes -typicke priklady
je to diskuze - muze to byt jen dojem. ale prevazuje ve me jiz docela dost prispevku

"Příjde mi, že Růžena hledá ve výcviku zbytečně problémy tam, kde nejsou "

njn, a tam, kde jsou je moc nevidi... se trosku bojim, ze pripadny knour bude mit taky limit pak -hadam, ze bude stekat tam kde nema - a bude se pak shanet ještě lepsi plemeno

"ale cvičení je baví, takže cvičit by s ním mohl"

tak ted naposledy chtela zase uz psa pro dospeleho. stredniho psa... a co znam pitaky - da se s nimi cvicit paradne. dite presne -ono to neni jen o cviceni, taky musi vencit a zit s tim psem a to dite asi neda.. nebo okoli konec koncu to byl i duvod, proc jsem ho nebrala ja. chci klid trosku -neporebuju porad mit oci i vzadu, jak je treba hlidat okoli

s tim podrzte mi psa -ale bacha, taha hodne - to taky znam :-D a jde to pak udrzet jednou rukou

inspektor pišišvor: Příjde mi, že Růžena hledá ve výcviku zbytečně problémy tam, kde nejsou

I to je možný. Jak už jsem starší a mám za sebou dost práce končící nenaplněnou ambicí, tak jsem s vořechem opatrnější. A na druhou stranu s tím hledáním vhodného plemene. Už jsem psala, že chci mít přehled na co se zaměřit, když budu chtít pokračovat s výcvikem, ale současného psa už to nebude bavit. Já si totiž vybírám psa, klidně i dva roky. Nechci sáhnout hodně vedle, protože nemám prostory si držet víc jak dva psy. A taky se mne často známí ptají, jaký plemeno pořídit děcku, co by mělo o výcvik zájem a pak to vidím na těch našich ZKO, a proto se ptám abych si případně rozšířila obzory, nebo se na nějaké věci podívala jinak. Třeba s tím přímým odkazem na obedience jako samostatný "sport" se mi třeba dost rozšířil obzor. Výraz "obedience" se normálně používá pro jakoukoliv poslušnost (v IPO se tím operuje dost), doteď jsem netušila, že je to takhle samostatné a hodí se to vlastně pro psa, který třeba ty obrany nedává. Takže pro mne podstatné informační plus.

Obedience jsme chvíli dělali. Stejně jako u sportovky je nejvhodnější, a budete vědět, že to někam dotáhnete ten NO a BOM, tak u Obedience to je jasná border kolie. I když jsem viděla i vorechy a různá plemena, vždycky byly bocky nej.

Andrýsek3 napsal(a):
Obedience jsme chvíli dělali. Stejně jako u sportovky je nejvhodnější, a budete vědět, že to někam dotáhnete ten NO a BOM, tak u Obedience to je jasná border kolie. I když jsem viděla i vorechy a různá plemena, vždycky byly bocky nej.

Já to soutěžení beru spíš jako prostor proto se stále zlepšovat. Víte jakou já mám radost, když mi ten můj vořech teď po cca 5 opakování pochopil označování předmětu. Rychle chápe a za to jsem fakt moc ráda. Na druhou stranu pro děcko 10+ třeba s tím pudlem si myslím, že naprosto vyhovující. Víte já bych klidně vrazila děcku (tím nemyslím jenom to své - to má zatím psy totálně na háku) malé plemeno na ty ZMPx - kde je pak i prostor na to si vyzkoušet obrany, ale nejsou povinné - ale tohle odvětví jde do kytek, soutěže jsou neobsazené, ačkoliv se vyhlašují.

"ale tohle odvětví jde do kytek"

tohle odvetvi se spis nikdy ani poradne nerozjelo...

Pitbull je ta nejhorší, ze všech výše uvedených hovadin. Vymýšlíte to prdelema! Lépe by pro tyto účely posloužil import dostihového greyhaunda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"ale tohle odvětví jde do kytek"

tohle odvetvi se spis nikdy ani poradne nerozjelo...

... dobře opravuji na "je v kytkách"

vetřelec napsal(a):
Pitbull je ta nejhorší, ze všech výše uvedených hovadin. Vymýšlíte to prdelema! Lépe by pro tyto účely posloužil import dostihového greyhaunda.

"Lépe by pro tyto účely posloužil import dostihového greyhaunda."

a je to ještě stredni plemeno?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Průměrný pitbullterrier má drive jako elitní malinois, ale z jiného záměru vycházejí jiné zábrany, jiné nápady- (v uvedeném ohledu) nevhodné instinktivní funkce a samovolný rozvoj. Plemeno bylo konzervováno a v chovech bez příměsí, stabilně vykazuje vysokou úroveň původních předpokladů. Bezproblémové užití je tedy daleko složitější než v případě specializovaných plemen!

Někdo, někdy, někde něco podobného viděl a problém s tím nebyl?

Ruzena_Ruzova napsal(a):
inspektor pišišvor: Příjde mi, že Růžena hledá ve výcviku zbytečně problémy tam, kde nejsou

I to je možný. Jak už jsem starší a mám za sebou dost práce končící nenaplněnou ambicí, tak jsem s vořechem opatrnější. A na druhou stranu s tím hledáním vhodného plemene. Už jsem psala, že chci mít přehled na co se zaměřit, když budu chtít pokračovat s výcvikem, ale současného psa už to nebude bavit. Já si totiž vybírám psa, klidně i dva roky. Nechci sáhnout hodně vedle, protože nemám prostory si držet víc jak dva psy. A taky se mne často známí ptají, jaký plemeno pořídit děcku, co by mělo o výcvik zájem a pak to vidím na těch našich ZKO, a proto se ptám abych si případně rozšířila obzory, nebo se na nějaké věci podívala jinak. Třeba s tím přímým odkazem na obedience jako samostatný "sport" se mi třeba dost rozšířil obzor. Výraz "obedience" se normálně používá pro jakoukoliv poslušnost (v IPO se tím operuje dost), doteď jsem netušila, že je to takhle samostatné a hodí se to vlastně pro psa, který třeba ty obrany nedává. Takže pro mne podstatné informační plus.

Jak už jsem starší a mám za sebou dost práce končící nenaplněnou ambicí, tak jsem s vořechem opatrnější
možná by nebylo marný se zamyslet nad tím, jestli ta práce byla vedena správným způsobem, a nešlo ji dělat jinak a lépe

... a na to přímo navazuje toto:
Já si totiž vybírám psa, klidně i dva roky

pokud něco děláte blbě, nebo tak, že to danému psovi nesedí, tak můžete vybírat plemeno/jedince klidně 10 let, a výsledek bude stejný. Takových věčných výcvikářů, co mají 10. psa, a pořád to vypadá stejně hrozně bez jakéhokoliv posunu vpřed znám hodně . Naproti tomu jsem prodala štěně holce, co nikdy neměla psa, a ve 3 letech měli IPO3

Inspektor pišišvor: Ty zmařené ambice nejsou o výcviku. Ten si myslím, tak špatný nebyl. S boxery a RTW jsem měla měla zkoušky druhého stupně tehdy pod Svazarmem. V té době mě moc nebavili stopy, navíc většina výcvikářů do vás cpala, že jsou boxeři na stopy mizerní. Výcvik mne bavil, ale totálně bez ambicí. Na závody jsem chodila protože prostě vás nahlásili a bylo to (bavíme se o letech 80tých). Pak chvíli bezcvičící období s dožívajícími boxery. Pak jsem cvičila útulkáře - běžnou poslušnost. To mne bavilo víc. Pak jsem si pořídila cíleně čechohoráky. Dva roky jsem právě vybírala vhodné plemeno, vhodné pro výcvik, jako společníka na čundrování a zdravotně nezatížené. No a to jsem právě narazila tvrdě. Všude se psalo, jak se ČHP lehce cvičí a že se plemeno účastní i zkoušek z výkonu a že je zdravotně nezatížené. Když jsme na výstavách s ostatními probírali věci ohledně plemene, tak s výcvikem jsme všichni více méně narazili u obran a pak okolo těch dvou let na nezájem o cvičení celkově. O zdraví ani nemluvím, dysplazie a u některých linií problém se zabřeznutím. Povahově některé kusy připouštěné do chovu taky nebyla žádný výhra. Ten výcvik by možná byl lepší kdyby jsme používali jiné metody vedení než co jsme byli zvyklí z cvičáků, jenže je to fakt cca 15 a více let zpátky. Chtěla jsem se věnovat chovu, ale s takovýmhle materiálem jsem do toho nešla. Takže ambice v tahu. Tak jsem se vedle klidného čechohoračení věnovala zase tomu výcviku útulkářů. No a pak mi odešla poslední fena ČHP. Velkého psa jsem vzhledem k rodiné situaci nechtěla, tak jsem prostě šla a koupila si čivavu s PP podle toho jak se mi líbila. No a ejhle on se z toho malýho vošklivýho ufouna vyklubal krasavec s plným bonitačním kódem, krásnou a vyrovnanou povahou. Chovatelka mne přemluvila k vystavování. Psovi jsem to vyloženě kazila já, protože prostě nemám zkušenost s vystavováním takovýdleho piditvorečka. Ale od štěněte jsme sbírali většinu nej na klubovkách. Na výstavách CAC, res. CAC... minimálně V2 a to jsem mu to kazila já. Už z toho, že mne ty výstavy nebavili. Asi nám chybí jeden CAC na žampiona, ale přesně nevím - tohle z paměti vypouštím. Je uchovněný... ale... ale tatínek je CIB... takže dle zažitého množení v ČR je otcem nebo dědou většiny kvalitnějších fen v ČR. Další ambice v háji. Takže jsem se teď cca 7 let plácala v čivavách. No a do toho mi spadl vořech a já zase cvičím a baví mne to a chtěla bych v tom pokračovat a chtěla bych se v tom zlepšovat a chtěla bych třeba i soutěžit... protože mne to prostě baví. A stále doufám, že ten materiál chlupatej, co mi leží u nohou to bude zvládat se mnou. Proto se mi nedivte, že pátrám a přemýšlím, co by v případě, že by ten můj vořech dal přednost před cvičením hlídání dvorku (páč tam ten předpoklad po tom čuvačovi má - a zažila jsem si to u ČHP), bylo pro mne nejvhodnější v pokračování toho co mne baví... aby tam prostě byl ten předpoklad, že pes bude naladěn na stejnou vlnu jako já.


A stejně tak přemýšlím i u toho dítěte, že kdyby projevilo zájem, tak ať mu nestrčím do ruky něco (jako psa), co nebude moc zvládnout nebo nebude vhodné pro jeho aktivitu. Sebemenší úspěch je pro vývoj třeba, je to odměna za práci a čas, který tomu věnovali. Třeba ten příměr s pořízením buldoka na agility. My dospělí bychom třeba byli hrdí, že jsme s buldokem něco zvládli... protože pro nás je to legrace. Ale ta dětská dušička to bere jinak. Stejně jako vidím tu frustraci u našich pubertálních psovodkyň, které jako prvního psa dostanou samce NO. Podle mne se nestačí tak rychle učit (když to nemají v sobě jako dar od přírody) aby je pes vlastně rychle nepřerostl.

Růženo, vy jste tak dlouho vybírala, až jste přebrala - a pořídila si ČHP na výcvik. Přitom tohle plemeno nevzniklo proto, aby vynikalo ve služebním či dnes sportovním výcviku, to přece vyplývá už z výchozích plemen. Ambice jste si pohřbila sama.
Je mi vás tak trochu líto. I proto, že jste tak nějak naivně doufala, že s čivavákem budete krýt... Nepohybuji se v tomto plemeni, takže nevím, kolik je/bylo chovných psů. Ale to není až tak důležité, jako to, že je třeba si uvědomit, že obecně i v jiných plemenech zdaleka nekryjí všichni chovní psi. Z různých důvodů, které teď nechci rozebírat. Spíš chci říct, že i když je pes chovný ale není absolutní špička, tak si ho prostě chovatelé ke krytí svých fen nemusí vybrat nikdy.

K těm mladým - nevím co pořád máte - i mladá holka, čtrnáctka, patnáctka, může zvládnout a zvládne psa NO. Protože ho umí zvládnout jinak než silou. Je to dar, jak píšete, který není dán každému/každé. Komu ne, tak ten se svým psem zápasí a posléze to vzdá. Tak to je a bylo. Akorát dřív nebylo pořízení psa mezi mladými tak módní jako teď a rozhodně ne masovou záležitostí.

pořídila si ČHP na výcvik... to jsem asi špatně napsala. Právě po těch boxérech, které jsem sice vycvičila - poměrně úspěšně - na začátečníka pod 18 let z laické rodiny - ale nikdy to nebyla moje srdcovka, jsem chtěla něco méně temperamentního. Pořizovala jsem si plemeno, aby se mnou čundrovalo, nemělo silný lovecký pud a dalo se s ním i cvičit a hlavně bylo zdravé. A v té době kdy jsem vybírala, fakt existovalo dost jedinců (vzhledem k menší chovné základně), co opravdu zkoušky všestranného výcviku měli. I otec mojí feny. Ten měl dokonce i stopařské zkoušky 2. úrovně. A vycházela jsem z faktu, že i za mých svazarmovských let se právě na zkouškách čuvačové objevovali a nebyli mizerní. Oni tenkrát ČHP jeli v podstatě dvě linie... předpoklad pro sport (ti byli lehčí) a pak "pro dvůr"... to byla linie, která se častěji oživovala znovu čuvačem nebo psy podobnými ČHP standardu. Typicky třeba registrovaný pes Nanuk.

No prostě dvě velká zklamání po fůře času a práce. A o požadavku na zdraví ani nemluvím - zvlášť když slýchám ty stesky majitelů NO s PP.

A zrovna ty naše pubertální psovodkyně jsou z laických rodin, takže rodiče a i ony při rozhodnutí postupovali podle toho, kdo jim co řekl nebo kde si co přečetli o plemenech vhodných na všestranný výcvik. No a když se kouknete i do té naší diskuze tak prostě všichni uvádí NO nebo BOM. Za mých začátků hodně mládeže v ZKO začínalo na malých, středních kníračích. NO, RTW, DB i toho boxéra měl málokdo - z mladých do 18 let. Nebo když už tak NO bez PP, ale to byli menší kříženci jako NO vypadající. Zrovna na té vánoční besídce jsme prolejzali fotky staré 30 let. Třeba tam bylo dost psovodů s erdelteriérama. Velcí knírači se začali objevovat až po erdelech. Tedy u nás na severu. Byly to fotky ze zkoušek, oblastních soutěží.

Nejdostupnější - chovnou základnou i cenou - byli vždy NO. A tak mám jinou zkušenost než vy - nejvíc mladých kolem mě v mém mládí začínalo s NO, nezřídka se psy bez PP. Je to logické taky proto, že NO jsou velmi dobře cvičitelní, lehko se učí a psovodovi odpustí i nějakou tu chybu.

A ty holky řeším kvůli tomu, že u nich vidím alespoň snahu - chtějí psa, chtějí s ním něco dělat, vyhovuje jim asi tenhle druh "sportu", snaží se a nejde jim to - a proto mne mrzí ta jejich frustrace. Nevím jak se pohybujete v organizované kynologii, ale třeba u nás je strašně málo mladých lidí. Takhle už ten všestranný výcvik bude dělat jenom parta důchodců - a mizerně. Protože prostě už ty mladé psy nebudeme stíhat. Nebo si myslíte, že všestranný výcvik (tříoddílovky) jsou přežitek? A možná jo. A pak nebudou pracovní linie ani NO a BOM. A pak už i žádní NO a BOM. A všude samá BOC a jorkmut.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
A ty holky řeším kvůli tomu, že u nich vidím alespoň snahu - chtějí psa, chtějí s ním něco dělat, vyhovuje jim asi tenhle druh "sportu", snaží se a nejde jim to - a proto mne mrzí ta jejich frustrace. Nevím jak se pohybujete v organizované kynologii, ale třeba u nás je strašně málo mladých lidí. Takhle už ten všestranný výcvik bude dělat jenom parta důchodců - a mizerně. Protože prostě už ty mladé psy nebudeme stíhat. Nebo si myslíte, že všestranný výcvik (tříoddílovky) jsou přežitek? A možná jo. A pak nebudou pracovní linie ani NO a BOM. A pak už i žádní NO a BOM. A všude samá BOC a jorkmut.

Já nevím, ale od toho jste snad v klubu vy starší a výcvikář, aby těm holkám ukázal cestu, jak se psem pracovat, aby to šlo - samozřejmě, že když ty holky začátečnice necháte, ať se v tom vymáchají, a na besídce budete lamentovat nad tím, jak je zlá doby, tak to nepůjde nikdy
Ale prd, koukala byste kolik tříoddílovek se dělá, a kolik tímto kolotočem prochází psů. Pracovní psi byli, jsou a budou potřeba vždycky - poslední dobou se po takových psech vzhledem k bezpečnostní situaci poptávka zněkolikanásobila, a ČR je absolutní světová špička ve služební i sportovní kynologii, takže to asi taková trága nebude. Mladí se u nás mají od koho učit, je spousta táborů, seminářů soustředění pro mládež, a kdo chce ten si cestu určitě najde.

"a na besídce budete lamentovat nad tím, jak je zlá doby, tak to nepůjde nikdy"

presne.
nestacim zirat. trioodilovky a prezitek? však je to naopak. co se rozdelily zkoušky a daji se delat jednooddilovky - každému dojde, proc pes nedela kompletni zkoušky a kde je problém.
pracaci vedi, proc je porad nutna kompletni zkouska

i celkove - pro me je to ted všechno naopak - "po staru" me cviceni nebavilo, nikam to nesmerovalo. pes nefungoval -nebavil ho ten dril.

pak jsem se dostala na cvicak po xy letech - a nestacila jsem zirat, jake jsou moznosti.
jak strasne se cvici jinak.
tam, kde jsem driv koncila pro "limit psa" - tam dneska mam dalsich deset napadu a moznosti, jak pokracovat

Tak z půlky příspěvku jsem si dělala srandu. Mám kamaráda, co ho výcvik psů živí. Ten zase skuhrá z druhé strany. Že zakázek je habakuk, ale že nemůže sehnat rozumné lidi na výcvik.

A co se týče přistupu - radíme, ukazujeme. Netlačíme, neuspěcháváme. Pracujeme s nimi - s puberťáky, co si myslí, že jim to nejde. Prostě rozepisovat to tu už nebudu. Můj názor na vhodnost NO pro dítě začátečníka (do těch 15 let), nebo naopak pro letitého psovoda, který by uvítal něco menšího nebo zdravějšího, je v podstatě stejný (a to na základě vlastní zkušenosti ať z dětství/mládí nebo ze současných situací). Stejně i postesk nad neexistencí vhodného středního plemene s předpokladem. Víte, to že jedno dítě/mladý člověk pod 18 let ze základny cca 100 lidí pod 18 let... s jedním psem ze stovek štěňat za rok udělá za tři roky ipo3 nemá moc výpovědní hodnotu. To jsou vlastně taky takoví exoti. Výpovědní hodnotu má, že když se podívám na výsledky zkoušek nebo soutěží, tak je třeba z 15 soutěžících 5 diskvalifikováno a další pět má v jednom oddíle výsledek pod 50 % (bodování teď z hlavy nevím). No a pak je tu úzká skupina na vysoké úrovni. Ale do našich ZKO (což jsou v podstavě ZKO v největších ústeckých městech) nikdo takový nechodí. Nikdo takový na našich běžných oblastních soutěžích nestartuje. S tím postojem, že prostě jen NO a BOM... ten střed - ti rekreanti/amatéři půjdou do háje a můžeme ty většinové průměrné ZKO zrušit. A skončí to stejně jako u těch nářků na úzkou chovnou základnu u psů.

petrahei: tam, kde jsem driv koncila pro "limit psa" - tam dneska mam dalsich deset napadu a moznosti, jak pokracovat

... tak teď mi ještě řekněte, co máte za plemeno... jestli to zrovna není to, co vám hodně odpustí?


... my jsme zrovna nedávno s výcvikářkami na hoopers (to jsou letité psovodky - pasení, agility, služební výcvik atd.) zkoušeli rozhýbat a naučit obíhat barel půlroční moskevandu. Došly nápady i mne. Pohled "proč to mám dělat?" byl odzbrojující. A když už se jí podařilo rozhýbat radostně nějakým směrem (což se mimochodem povedlo mně s chrastící miskou a mlaskající), tak si po třech krocích sedla a že už nikam nejde. Pak na stejné nereagovala ani na krok.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Tak z půlky příspěvku jsem si dělala srandu. Mám kamaráda, co ho výcvik psů živí. Ten zase skuhrá z druhé strany. Že zakázek je habakuk, ale že nemůže sehnat rozumné lidi na výcvik.

A co se týče přistupu - radíme, ukazujeme. Netlačíme, neuspěcháváme. Pracujeme s nimi - s puberťáky, co si myslí, že jim to nejde. Prostě rozepisovat to tu už nebudu. Můj názor na vhodnost NO pro dítě začátečníka (do těch 15 let), nebo naopak pro letitého psovoda, který by uvítal něco menšího nebo zdravějšího, je v podstatě stejný (a to na základě vlastní zkušenosti ať z dětství/mládí nebo ze současných situací). Stejně i postesk nad neexistencí vhodného středního plemene s předpokladem. Víte, to že jedno dítě/mladý člověk pod 18 let ze základny cca 100 lidí pod 18 let... s jedním psem ze stovek štěňat za rok udělá za tři roky ipo3 nemá moc výpovědní hodnotu. To jsou vlastně taky takoví exoti. Výpovědní hodnotu má, že když se podívám na výsledky zkoušek nebo soutěží, tak je třeba z 15 soutěžících 5 diskvalifikováno a další pět má v jednom oddíle výsledek pod 50 % (bodování teď z hlavy nevím). No a pak je tu úzká skupina na vysoké úrovni. Ale do našich ZKO (což jsou v podstavě ZKO v největších ústeckých městech) nikdo takový nechodí. Nikdo takový na našich běžných oblastních soutěžích nestartuje. S tím postojem, že prostě jen NO a BOM... ten střed - ti rekreanti/amatéři půjdou do háje a můžeme ty většinové průměrné ZKO zrušit. A skončí to stejně jako u těch nářků na úzkou chovnou základnu u psů.

No, a ta úzká skupina, co je na té vyšší úrovni jsou ti, kteří se psem opravdu systematicky pracují, a neomlouvají nesmyslně své chyby...
Tak jak psala Petra - ono je jednodušší říct, že něco nejde, než měsíce pilovat zdánlivě nepodstatné detaily. Já jsem treba měla zlozvik, že jsem se u chůze křivila (vytáčela jsem levé rameno). Na pouťákách to nevadilo, ale na výběrákách už ano - trenér mi to pořád říkal, ale nešlo se mi toho zlozvyku zbavit. Tak jsem si nakonec nechala dát na krk EO, a vždycky když jsem udělala chybu, tak mi ji smahl - bylo to sice docela krutý, ale za 2 treninky jsem chodila jak modelka
ten střed - ti rekreanti/amatéři půjdou do háje a můžeme ty většinové průměrné ZKO zrušit
vy tu ale furt píšete, že nechcete být jen rekreant a chcete závodit ve všestrannosti na vyšší úrovni - to ale znamená, že pro to musíte obětovat víc než ten rekreant. Nejde prostě cvičit jak rekreant, ale chtít mezi "profíky".

Ruzena_Ruzova napsal(a):
petrahei: tam, kde jsem driv koncila pro "limit psa" - tam dneska mam dalsich deset napadu a moznosti, jak pokracovat

... tak teď mi ještě řekněte, co máte za plemeno... jestli to zrovna není to, co vám hodně odpustí?


... my jsme zrovna nedávno s výcvikářkami na hoopers (to jsou letité psovodky - pasení, agility, služební výcvik atd.) zkoušeli rozhýbat a naučit obíhat barel půlroční moskevandu. Došly nápady i mne. Pohled "proč to mám dělat?" byl odzbrojující. A když už se jí podařilo rozhýbat radostně nějakým směrem (což se mimochodem povedlo mně s chrastící miskou a mlaskající), tak si po třech krocích sedla a že už nikam nejde. Pak na stejné nereagovala ani na krok.

Toho moskeváka naprosto chápu - ze své přirozenosti nevidí důvod, proč neco takového dělat (a přiznám se, že ani já ten důvod nevidím).

Ale do našich ZKO (což jsou v podstavě ZKO v největších ústeckých městech) nikdo takový nechodí. Nikdo takový na našich běžných oblastních soutěžích nestartuje. S tím postojem, že prostě jen NO a BOM... ten střed - ti rekreanti/amatéři půjdou do háje a můžeme ty většinové průměrné ZKO zrušit.

Uz aj ja prestavam chapat, o co ide. Aj uplny nymand s prvym psom povodne uplne bez kynologickych kontaktov sa vie dostat na akcie s ludmi co su na svetovej urovni.
Samozrejme nie s tym, ze nado mnou ten majster sveta kazdy tyzden stoji, ale uz jedna vikendovka alebo tabor vie brutalne posunut obzory. A takto sa pomaly k tej spicke vieme priblizovat aj my z konca pelotonu. A ked sa cvici sikovne, tak aj s exotom s limitmi neni az tak tazke predbehnut na preteku cloveka s NO ktory hresi na to, ze mu pes vela odpusti

Akurat ten pocit, ze nevyzera byt sportovka atraktivna pre mladych mam celkom silny. U nas kde sa da chodit na milion agilit, malokedy stretavam ci uz v ZKO alebo na obranach mladsich ludi, a decka uz uplne vobec.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
petrahei: tam, kde jsem driv koncila pro "limit psa" - tam dneska mam dalsich deset napadu a moznosti, jak pokracovat

... tak teď mi ještě řekněte, co máte za plemeno... jestli to zrovna není to, co vám hodně odpustí?


... my jsme zrovna nedávno s výcvikářkami na hoopers (to jsou letité psovodky - pasení, agility, služební výcvik atd.) zkoušeli rozhýbat a naučit obíhat barel půlroční moskevandu. Došly nápady i mne. Pohled "proč to mám dělat?" byl odzbrojující. A když už se jí podařilo rozhýbat radostně nějakým směrem (což se mimochodem povedlo mně s chrastící miskou a mlaskající), tak si po třech krocích sedla a že už nikam nejde. Pak na stejné nereagovala ani na krok.

Bože, a proč moskevandu? Vždyť to je plemeno vyšlechtěné jako strážní, má podíl krve pastevců a pastevec vám opičárny na cvičáku ani jinde dělat nebude. Vždyť si o těch plemenech něco zjistěte. Než napácháte nějaké škody.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, a ta úzká skupina, co je na té vyšší úrovni jsou ti, kteří se psem opravdu systematicky pracují, a neomlouvají nesmyslně své chyby...
Tak jak psala Petra - ono je jednodušší říct, že něco nejde, než měsíce pilovat zdánlivě nepodstatné detaily. Já jsem treba měla zlozvik, že jsem se u chůze křivila (vytáčela jsem levé rameno). Na pouťákách to nevadilo, ale na výběrákách už ano - trenér mi to pořád říkal, ale nešlo se mi toho zlozvyku zbavit. Tak jsem si nakonec nechala dát na krk EO, a vždycky když jsem udělala chybu, tak mi ji smahl - bylo to sice docela krutý, ale za 2 treninky jsem chodila jak modelka
ten střed - ti rekreanti/amatéři půjdou do háje a můžeme ty většinové průměrné ZKO zrušit
vy tu ale furt píšete, že nechcete být jen rekreant a chcete závodit ve všestrannosti na vyšší úrovni - to ale znamená, že pro to musíte obětovat víc než ten rekreant. Nejde prostě cvičit jak rekreant, ale chtít mezi "profíky".

Ježiš, já napsala zlozvyk z měkkým i

Ruzena_Ruzova napsal(a):
petrahei: tam, kde jsem driv koncila pro "limit psa" - tam dneska mam dalsich deset napadu a moznosti, jak pokracovat

... tak teď mi ještě řekněte, co máte za plemeno... jestli to zrovna není to, co vám hodně odpustí?


... my jsme zrovna nedávno s výcvikářkami na hoopers (to jsou letité psovodky - pasení, agility, služební výcvik atd.) zkoušeli rozhýbat a naučit obíhat barel půlroční moskevandu. Došly nápady i mne. Pohled "proč to mám dělat?" byl odzbrojující. A když už se jí podařilo rozhýbat radostně nějakým směrem (což se mimochodem povedlo mně s chrastící miskou a mlaskající), tak si po třech krocích sedla a že už nikam nejde. Pak na stejné nereagovala ani na krok.

"co máte za plemeno... jestli to zrovna není to, co vám hodně odpustí? "

podle vseho, co tu pisete, ze jen NO a BOM jsou odpoustiva ? tak to ne, ty opravdu nemam

"Došly nápady i mne. Pohled "proč to mám dělat?" byl odzbrojující"

napadlo vas, ze tohle stadium uz je sakra spatne?
ze je treba mit takove pozadavky, aby tohle stadium nikdy nenastalo?

malokedy stretavam ci uz v ZKO alebo na obranach mladsich ludi, a decka uz uplne vobec


tak ale to ma asi trosku jine duvody, nez je limit psa
akce jako obrany v noci, dostupnost pouze autem jsou pro -nactilete, co nemaji rodice pejskare opravdu nedostupne...

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Tak z půlky příspěvku jsem si dělala srandu. Mám kamaráda, co ho výcvik psů živí. Ten zase skuhrá z druhé strany. Že zakázek je habakuk, ale že nemůže sehnat rozumné lidi na výcvik.

A co se týče přistupu - radíme, ukazujeme. Netlačíme, neuspěcháváme. Pracujeme s nimi - s puberťáky, co si myslí, že jim to nejde. Prostě rozepisovat to tu už nebudu. Můj názor na vhodnost NO pro dítě začátečníka (do těch 15 let), nebo naopak pro letitého psovoda, který by uvítal něco menšího nebo zdravějšího, je v podstatě stejný (a to na základě vlastní zkušenosti ať z dětství/mládí nebo ze současných situací). Stejně i postesk nad neexistencí vhodného středního plemene s předpokladem. Víte, to že jedno dítě/mladý člověk pod 18 let ze základny cca 100 lidí pod 18 let... s jedním psem ze stovek štěňat za rok udělá za tři roky ipo3 nemá moc výpovědní hodnotu. To jsou vlastně taky takoví exoti. Výpovědní hodnotu má, že když se podívám na výsledky zkoušek nebo soutěží, tak je třeba z 15 soutěžících 5 diskvalifikováno a další pět má v jednom oddíle výsledek pod 50 % (bodování teď z hlavy nevím). No a pak je tu úzká skupina na vysoké úrovni. Ale do našich ZKO (což jsou v podstavě ZKO v největších ústeckých městech) nikdo takový nechodí. Nikdo takový na našich běžných oblastních soutěžích nestartuje. S tím postojem, že prostě jen NO a BOM... ten střed - ti rekreanti/amatéři půjdou do háje a můžeme ty většinové průměrné ZKO zrušit. A skončí to stejně jako u těch nářků na úzkou chovnou základnu u psů.

a můžeme ty většinové průměrné ZKO zrušit. A skončí to stejně jako u těch nářků na úzkou chovnou základnu u psů
proč bysme je rušili? V letošním roce se na výběrové soutěže IPO3/ZVV3 dostalo cca 170 psovodů (na MČR se jich kvalifikovalo 60/20), a další desítky se účastnilo CACITových a CACTových závodů - to je podle mě docela slušné číslo, a na to jak malá jsme zemička máme hodně psovodů, co se dokážou dostat do téhle "elitní" společnosti

Můj názor na vhodnost NO pro dítě začátečníka (do těch 15 let), nebo naopak pro letitého psovoda, který by uvítal něco menšího nebo zdravějšího, je v podstatě stejný (a to na základě vlastní zkušenosti ať z dětství/mládí nebo ze současných situací).

byla jste se podivat na mladeznicke zavody ted nekdy?
Protože moje zkušenost je zase takova, ze nechat dite sportovat s exotem je skoro nesmysl...
Jako dospely clovek, co cvici asi z jinych pohnutek nez jen a hlavne vyhrat - si dokazu v hlave srovnat, ze jsem s exotem 4. -pri shodnosti bodu, protoze ten na 3. miste ma na obranach o bod vic.. Ale mrzi to i dospeleho nakonec...
Sama pisete, ze dite tohle nepochopi.
Vysledky detsky preboru mluvi jasne...

My si furt nějak nerozumíme nebo co?
Já nepopírám výsledky jako takové, co se týče vyšších soutěží. Na těch nižších je to trochu utrpení a co se týče malých plemen, bída. A z mého pohledu začátečníka je určitě meta zkoušky a pak soutěže nižších kategorií a podle toho jak to zvládnu (hlavně já - stará a nejistá), tak zkusím šplhat dál. Stále na tu situaci koukám očima začátečníka... začátečníka s exotem, navíc vořechem s neurčitelnými předpoklady, viz ta moje vsuvka o moskevandě (my jí netrápili, majitelka prostě chtěla se psem dělat něco zábavného - pro psa - zkusila a pochopila, že tudy cesta nevede, poslušnost taky nic - paradoxně bratr feny je velmi šikovný a aktivní). A kdyby na krásně mi to šlo, prostě může přijít ten moment, že pro psa to bude už přes limit (neodhadnu zdraví, neodhadnu povahu v dospělosti, můžu se stát chyba, kterou neodstraním - např. reakce na střelbu). Proto jsem se v prvopočátku pídila, zda existuje nějaké jiné plemeno mimo NO a BOM, které by se na tříoddílovku (ať mluvíme stejně) hodilo a mělo předpoklady k úspěšnosti ve všem (ne že bude vyhrávat mistráky, ale ta upotřebitelnost). Preferovala bych plemeno menší než NO... už kvůli držení dvou psů a pro mne stařenu kvůli lepší manipulaci (taky už mám ty záda a ruce dost zhuntovaný). To jsme se tak shodli, že takové plemeno s kvalitní pracovní línií už v ČR není. NO mi nevyhovuje z pohledu zdraví - to je pro mne extrastrašák. BOM mi nevyhovuje z pohledu temperamentu a prostě bych si na něj netroufla. Proto jsem i snížila požadavek na menší plemeno a pátrala po vhodnosti, některých z exotů (černý teriér, flander. bouvier atd.), u kterých se uvádí vhodnost ke všestrannému výcviku, nebo se v zemích původu využívají jako psi pro ozbrojené složky státu.

To, že není střední plemeno vhodné na tříoddílovky mne mrzí taky proto, že si myslím, že hodně začátečníků do 15 let prostě ty NO a BOM nedávají. Můžeme si o tom myslet, co chceme (špatné vedení ze strany výcvikářů, nedůslednost a nervozita psovodů - prostě většinou puberťáci)... ale jsou to prostě průměrní začátečníci, co nadělají spoustu chyb a budou se učit třeba rok nebo dva, co a jak pořádně. Ale do toho roka, dvou než se to naučí, se budou mordovat se psem o deset kilo lehčím, než jsou oni sami. A který jim "zestárne" a zproblémovatí dřív než se to alespoň slušně naučí a poučí se z chyb. Viz třeba ty "urvané" ruce při nástupu na obrany. A vzhledem k tomu, že jsou to průměrní začátečníci, často z laických rodin (které nechápou potřebu kurzů, táborů, seminářů = další a další peníze a čas), budou trénovat jak se dá, doma, na zahradě, za barákem, v lukách. Hodně neovlivnitelných podnětů - možnost hodně chybovat. Na nás nedávno při nácviku stopování vyběhl kůň z lesa! Druhý den se mi pes furt rozhlížel kolem sebe, páč se obával toho stejného. Ale dobrý, srovnali jsem to. Jak já někdy když koukám na videa (potřebovala jsem si opravit aport) závidím těm lidem v halách nebo v prázdné místnosti se zátěžákem. A proto si osobně myslím, že kdyby existovaly plemena menší než NO, ale se stejnými nebo mírně nižšími předpoklady, šlo by to těm průměrným - budoucím rekreantům líp. Vždyť hodně z vás tu uvádělo, že začínalo na menších křížencích, špicech. Kdejaký úspěšný psovod uvádí středního či malého knírače. Protože dřív se neřešila asi tolik ta vhodnost a víceméně knírač, špic i ten voříšek NO typu měl větší předpoklady k všestrannému výcviku než knírač (nebavím se o VK) a špic v dnešní době. A pak se laik zeptá, co tedy za plemeno vhodné a každý mu doporučí NO nebo BOM.

A obecně k těm začátečníkům malým/mladým/dospělým. Kolik je jich takových, že se jim hned daří? Kolik z nich to v sobě má, že hned napoprvé si se psem "sednou" a dokáží toho mnoho? Já jsem se základy naučila za cca tři roky a pak mnohokrát se je učila znovu a jinak. A stále si říkám, jestli kdybych začínala jako dítě na něčem jiném než těch rozmazlenejch boxérech (rodiče rozmazlovali), jestli bych už nebyla dál. Takhle bych to asi shrnula.

Heleďte, já jsem takový začátečník snaživec. V tom našem ZKO je to taky tak půl na půl. Jedni snažíví, druzí mluvkové. O mluvkách se nebavím. My - snaživí rekreanté jsme si dali třeba závazek (okořeněný sázkou), že do 1. března si všichni vylepšíme aporty na 100 %. Klasické problémy:
- vlažný přístup až nezájem
- překusování a pouštění aportu
- nepřesnosti (pobíhání s aportem zbytečně mimo trasu, neuchopení aportu hned, vyběhnutí před povelem atd.)

A překvapivě já a Baskervill, kteří máme ze všech ten aport nejlepší, jsme byli na kafe stavějícím se rozhodčím odhaleni, že pes pouští aport hned po dotknutí se ruky. Já to stíhám chytit, takže na první pohled to vypadá dobře provedené. Takže jsme se teď vrátili na začátek a trénujeme výdrž držení. Teď cca po týdnu pravidelného krátkého cvičení si myslím, že je to už v pořádku. A to jsem aport přecvičoval už po druhé. Nejdřív zlozvyk s hraním si - s balónkem na šňůře se naučil mlátit do hlavy - s činkou to posléze zkoušel taky, ačkoliv před tím přinášel správně. A teď tohle - ale je to moje chyba, protože jsem byla nedůsledná a myslela jsem si že to stačí. Stejně proto se ptám na detaily u stop atd. Právě protože jsem začátečník - z pohledu, jak dlouho jsem se preciznímu výcviku nevěnovala.

A to jsem nezačala mluvit o dalších chybách, které na sobě vidím - odměna moc brzo nebo moc pozdě, zbrklé povelování... nedělám to stále, ale stejně furt dost chybuji. Akorát obraty, ty mi jdou po té několikaleté svazarmovské buzerárně furt dokonale.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
My si furt nějak nerozumíme nebo co?
Já nepopírám výsledky jako takové, co se týče vyšších soutěží. Na těch nižších je to trochu utrpení a co se týče malých plemen, bída. A z mého pohledu začátečníka je určitě meta zkoušky a pak soutěže nižších kategorií a podle toho jak to zvládnu (hlavně já - stará a nejistá), tak zkusím šplhat dál. Stále na tu situaci koukám očima začátečníka... začátečníka s exotem, navíc vořechem s neurčitelnými předpoklady, viz ta moje vsuvka o moskevandě (my jí netrápili, majitelka prostě chtěla se psem dělat něco zábavného - pro psa - zkusila a pochopila, že tudy cesta nevede, poslušnost taky nic - paradoxně bratr feny je velmi šikovný a aktivní). A kdyby na krásně mi to šlo, prostě může přijít ten moment, že pro psa to bude už přes limit (neodhadnu zdraví, neodhadnu povahu v dospělosti, můžu se stát chyba, kterou neodstraním - např. reakce na střelbu). Proto jsem se v prvopočátku pídila, zda existuje nějaké jiné plemeno mimo NO a BOM, které by se na tříoddílovku (ať mluvíme stejně) hodilo a mělo předpoklady k úspěšnosti ve všem (ne že bude vyhrávat mistráky, ale ta upotřebitelnost). Preferovala bych plemeno menší než NO... už kvůli držení dvou psů a pro mne stařenu kvůli lepší manipulaci (taky už mám ty záda a ruce dost zhuntovaný). To jsme se tak shodli, že takové plemeno s kvalitní pracovní línií už v ČR není. NO mi nevyhovuje z pohledu zdraví - to je pro mne extrastrašák. BOM mi nevyhovuje z pohledu temperamentu a prostě bych si na něj netroufla. Proto jsem i snížila požadavek na menší plemeno a pátrala po vhodnosti, některých z exotů (černý teriér, flander. bouvier atd.), u kterých se uvádí vhodnost ke všestrannému výcviku, nebo se v zemích původu využívají jako psi pro ozbrojené složky státu.

To, že není střední plemeno vhodné na tříoddílovky mne mrzí taky proto, že si myslím, že hodně začátečníků do 15 let prostě ty NO a BOM nedávají. Můžeme si o tom myslet, co chceme (špatné vedení ze strany výcvikářů, nedůslednost a nervozita psovodů - prostě většinou puberťáci)... ale jsou to prostě průměrní začátečníci, co nadělají spoustu chyb a budou se učit třeba rok nebo dva, co a jak pořádně. Ale do toho roka, dvou než se to naučí, se budou mordovat se psem o deset kilo lehčím, než jsou oni sami. A který jim "zestárne" a zproblémovatí dřív než se to alespoň slušně naučí a poučí se z chyb. Viz třeba ty "urvané" ruce při nástupu na obrany. A vzhledem k tomu, že jsou to průměrní začátečníci, často z laických rodin (které nechápou potřebu kurzů, táborů, seminářů = další a další peníze a čas), budou trénovat jak se dá, doma, na zahradě, za barákem, v lukách. Hodně neovlivnitelných podnětů - možnost hodně chybovat. Na nás nedávno při nácviku stopování vyběhl kůň z lesa! Druhý den se mi pes furt rozhlížel kolem sebe, páč se obával toho stejného. Ale dobrý, srovnali jsem to. Jak já někdy když koukám na videa (potřebovala jsem si opravit aport) závidím těm lidem v halách nebo v prázdné místnosti se zátěžákem. A proto si osobně myslím, že kdyby existovaly plemena menší než NO, ale se stejnými nebo mírně nižšími předpoklady, šlo by to těm průměrným - budoucím rekreantům líp. Vždyť hodně z vás tu uvádělo, že začínalo na menších křížencích, špicech. Kdejaký úspěšný psovod uvádí středního či malého knírače. Protože dřív se neřešila asi tolik ta vhodnost a víceméně knírač, špic i ten voříšek NO typu měl větší předpoklady k všestrannému výcviku než knírač (nebavím se o VK) a špic v dnešní době. A pak se laik zeptá, co tedy za plemeno vhodné a každý mu doporučí NO nebo BOM.

A obecně k těm začátečníkům malým/mladým/dospělým. Kolik je jich takových, že se jim hned daří? Kolik z nich to v sobě má, že hned napoprvé si se psem "sednou" a dokáží toho mnoho? Já jsem se základy naučila za cca tři roky a pak mnohokrát se je učila znovu a jinak. A stále si říkám, jestli kdybych začínala jako dítě na něčem jiném než těch rozmazlenejch boxérech (rodiče rozmazlovali), jestli bych už nebyla dál. Takhle bych to asi shrnula.

Já pořád nevidím důvod proč by dítě s prvním psem mělo mít úspěch hned v tříoddílovkách (na které často nemají ani ti dospělí s Xtým psem)... ?
K úspěchu se člověk musí dopracovat a zasloužit si ho, ne že ho dostane naservírovaný na stříbrným podnosu - dneska je takový divný trend jen děti podporovat a chválit, a šlapat jim cestičku, a pak se divíme, že si ničeho neváží, a při prvním problému to vzdávají.
Však ať se děcko učí na středním nebo malým kníračovi, ať si začne závody v ZOP, ZZO, OB - Z (těch je milion), a získává zkušenosti tam. Ono to dítě bude mít stejně radost z poháru, a z toho že porazilo nevím kolik lidí, zatímco v tříoddílovce by mělo mizivou šanci. Ať nejdřív závodí v tom, na co má, a kam se dokáže propracovat vlastníma silama, protože si toho bude mnohem víc vážit, a dá mu to mnohem víc, než děcku reprezentanta, který dostane hotovýho vyzávoděnýho po rodičích, kterýho stejně zkazí, a jenom machruje s něčím, na čem nemá žádnou zásluhu. Já na akce mládeže jezdím poměrně hodně, a vidím, jak se tihle rozmazlení haranti k těm psům chovají - pro ně je to jenom sportovní náčiní, ke psovi nemají žádný vztah, a když se náhodou frackovi nedaří, tak to jdou rodiče okamžitě řešit (vyskakují si na rozhodčí, dávají protesty apod)
A já si nemyslím, že cílem je vychovávat tyhle typy dětí.

Nedá mi to - Růženo, pořád tu omíláte, že není střední plemeno, se kterým by mohl začátečník, nebo prostě ten, kdo nechce psa velikosti NO, cvičit. Ale ono je - ten mnou už víckrát zmiňovaný chodský pes. To, že vy ho z nějakého důvodu neuznáváte, nic nemění na tom, že je to dobrá alternativa pro ty, kteří chtějí menšího skladnějšího psa s chutí do výcviku. A řekla bych že je na výchovu a výcvik jednodušší než střední knířač. Znám obě plemena, a píšu z vlastní zkušenosti..

Mám rakový pocit, že Růžena soudí podle velmi malého vzorku. Nebo měla smůlu a setkala se s "odpadem". Nevím, nevím, ale vlažnost u obran u NO? Z jaké linie? Až mě zabolelo u srdce.
Jinak, sama jsem tenkrát ve 12ti letech začínala s fenou NO, dosáhly jsme toho dost, ale to, co popisujete Vy, já neznám, neberu zdraví, ti dnešní jsou na tom, evidentně, zle.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
Mně je to fakt tak nějak líto, že v ČR ta rozmanitost plemen pro sportovní kynologii jde do kytek. Teď jsme na vánočním večírku našeho ZKO (než se to rozjelo) dělali takové novoroční předsevzetí, kdo jaké zkoušky by chtěl dosáhnout, či jakých soutěží se zůčastnit. Mockrát tam zaznělo, že tohle a tohle se svým psem dělat nemůžou, protože pro to nemá předpoklady. A to i ve smyslu, že pes perfektně cvičí, ale buď se přetáčí nebo zase není nadšený... nebo nejčastější - reakce na střelbu... všechny postesky ohledně plemen šeltie, kólie, AST, RTW, dobrman... tedy ta plemena služebně neovčákoidní.
Hodně psovodů mají tyto plemena buď, že chtěli zkusit něco jiného než NO nebo měli plemena dřív "služební", ale bohužel v dnešní době už neseženou pracovní linii... např. ti střední knírači, briardi atd. Tak jsme se tam tak bavili, co bychom si pořídili příště. A všichni jsme se tak shodli, že vůbec nevíme. K tomu se přidali i majitelé NO... zklamaní ze zdraví svých psů.
BOM a BOT prostě nechtějí, protože jsou to většinou všechno lidi 45+ a obávají se přílišného temperamentu. A upřímně... BOM máme asi 4 kusy a ani jeden není s nervama v pořádku. A na jednom pánovi 50+ zase vidíme, že je prostě na BOM pomalý... i když zkušenosti má. Jenže žádný z nás není chovatel... abychom si odvážně dovezli zvíře z ciziny a zkoušeli nějak oživit plemennou rozmanitost.

Myslím, že to vážně škoda, protože nám sice do ZKO chodí i mladí lidé, ale ty posléze odradí to, že nemají kvalitní zvířata, a dál se tomu nevěnují. Proč se nám má na place "prát" 16 letá hubeňoučká holčina s NO nebo velkým kníračem jako začátečník? Je vidět jak svého psa v náročnějších fázích (příchod na obrany, poslušnost ve skupině) nezvládá. Je z toho nervózní. A i když jí uklidňujeme, že se nic neděje, že na ní počkáme, že nás nezdržuje - ať si ten příchod nacvičí... tak furt je to ještě skoro dítě, které má pocit, že něco dělá špatně a že jí to nejde (úplně jí chápu - já ve 12 letech taky začínala - kolik sobot a nedělí jsem proplakala ). Přitom si myslím, že se středním kníračem by to zvládala v pohodě. Ale středňáka na sportovní kynologii nesežene. Rodiče jí dovolí samozřejmě jenom jednoho psa... takže, že by začala na středňákovi bez ambicí jenom a by nasbírala zkušenosti a pak si třeba za 2 - 3 roky pořídila psa pro sport kvalitnější - to nejde. Je to takový blbý začarovaný kruh.

Jen jsem to tu přeletěla, a napadl mě Chodský pes.
Je živý, ale ne moc, je do 28 kg, což zvládne i dorostenka, je to zdravý pes, zatím, má dobrý nos, a psi mohou být i dostatečně ostří, i když ne tak, jako služební plemena, tudíž se dá ošéfovat, že se, jak to tu někdo hezky napsal, nepřetáčí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zatímco Vaše, vadně zmanipulované děti, budou vrhat míčky a rozvíjet falešné fantazie o svých kynologických zkušenostech a znalostech, Naše chytré děti budou bouřlivě obeznávat animální říši, budovat si hluboké vztahy, porozumění a cit. Zatímco Naše potomstvo odvede potom poctivý kus kvalitní práce, Vaše bude akorát na obtíž, stejně jako jste dnes Vy! Měly byste se stydět!

vetřelec napsal(a):
Zatímco Vaše, vadně zmanipulované děti, budou vrhat míčky a rozvíjet falešné fantazie o svých kynologických zkušenostech a znalostech, Naše chytré děti budou bouřlivě obeznávat animální říši, budovat si hluboké vztahy, porozumění a cit. Zatímco Naše potomstvo odvede potom poctivý kus kvalitní práce, Vaše bude akorát na obtíž, stejně jako jste dnes Vy! Měly byste se stydět!

Na čem ujíždíte?

"vzhledem k tomu, že jsou to průměrní začátečníci, často z laických rodin (které nechápou potřebu kurzů, táborů, seminářů = další a další peníze a čas), budou trénovat jak se dá"


takhle - vy vlastne hledate ještě lepsi plemeno nez je NO a BO na ty krajske zavody
protože jinak nevim, jak by prumerny zacatecnik, co ani nechce vlastne opustit rodnou hroudu (rozumej cvicak), aby se něco naucil - mohl seriozne sportovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"vzhledem k tomu, že jsou to průměrní začátečníci, často z laických rodin (které nechápou potřebu kurzů, táborů, seminářů = další a další peníze a čas), budou trénovat jak se dá"


takhle - vy vlastne hledate ještě lepsi plemeno nez je NO a BO na ty krajske zavody
protože jinak nevim, jak by prumerny zacatecnik, co ani nechce vlastne opustit rodnou hroudu (rozumej cvicak), aby se něco naucil - mohl seriozne sportovat.

No, ale tohle je náhodou dobrý námět k zamyšlení - existuje PC hra parkurové skákání, i PC dostihový trenažer (ten je perfektně vymakaný, a fakt se u toho musí i přemýšlet), ale žádná PC hra ve sportovní kynologii není, a to je škoda

"ale žádná PC hra ve sportovní kynologii není, a to je škoda "

mozna ze i ano.
Tak, jak jsou ted dane požadavky tady -takovy pes bude spis zazrak, nez sance ho nekde sehnat.

Dneska, cestou z obran :-D jsem o tom premyslela.

Mam na vlastni kuzi vyzkouseno, ze me vsechno stoji 3x tolik - casu, usili a teda i penez -nez by me asi stal sport s ovcakem. Ano -muze to byt moji nesikovnosti, netalentovanym psem -ale spis ne

Kdyz se vratim k tem limitujicim obranam treba -ta moje starsi fena, po zakladech, ktere stacily na zkoušky "doma"- a nez zacala byt spolehliva pro zavody, mela odkousano na vice nez 20 figurantu po cele republice, placy ani nespocitam kde jsem všude trénovala..
Mlada -ta zase vypadala, ze nebude vubec kousat - a kdyz konecne aspoň trosku zacala, tak mela sveho oblibeneho figa 200km daleko.
Ne, nema to byt stezovani si -vim, do ceho jsem sla.
Jen popisuji za jakých podminek muze zacatecnik jakz-takz sportovat s exotem v trioddilovkach.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"ale žádná PC hra ve sportovní kynologii není, a to je škoda "

mozna ze i ano.
Tak, jak jsou ted dane požadavky tady -takovy pes bude spis zazrak, nez sance ho nekde sehnat.

Dneska, cestou z obran :-D jsem o tom premyslela.

Mam na vlastni kuzi vyzkouseno, ze me vsechno stoji 3x tolik - casu, usili a teda i penez -nez by me asi stal sport s ovcakem. Ano -muze to byt moji nesikovnosti, netalentovanym psem -ale spis ne

Kdyz se vratim k tem limitujicim obranam treba -ta moje starsi fena, po zakladech, ktere stacily na zkoušky "doma"- a nez zacala byt spolehliva pro zavody, mela odkousano na vice nez 20 figurantu po cele republice, placy ani nespocitam kde jsem všude trénovala..
Mlada -ta zase vypadala, ze nebude vubec kousat - a kdyz konecne aspoň trosku zacala, tak mela sveho oblibeneho figa 200km daleko.
Ne, nema to byt stezovani si -vim, do ceho jsem sla.
Jen popisuji za jakých podminek muze zacatecnik jakz-takz sportovat s exotem v trioddilovkach.

Njn, já taky absolvuju každý týden na trenink 120 km, protože v našem okolí žádný figurant vyšší úrovně není (před závodama 2x) + jsem tam na víkendy, takže mě treninky stojí 2 - 4 tis měsíčně, a to mám maliny, který nikdo učit kousat nemusel, jinak bych si musela nabrnknout guvernéra ČNB, takže vám naprosto rozumím.
Vůbec si neumím představit, že bych měla ve stejným treninkovým režimu exota u kterýho se musím piplat i se základama - za to máte můj neskonalý obdiv!

Nudím se tak téma uzivuji.
Chtěla jsem pro příklad dnešní extrémní znaky(nebo změny) ale Růžena tu uvedla i změnu povahy služebních psů.
Tak pokračuji ve změně exteriéru viz. První "šampion" druhý celkem pěkný pes.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nudím se tak téma uzivuji.
Chtěla jsem pro příklad dnešní extrémní znaky(nebo změny) ale Růžena tu uvedla i změnu povahy služebních psů.
Tak pokračuji ve změně exteriéru viz. První "šampion" druhý celkem pěkný pes.

Hmmmm... dobrý ten druhý obrazek je omyl, snad už je to dobře.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dnes mi přijde že je móda mohutných a kratkonohych psů. Co myslíte?

B.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Taky bych se chtěla někdy nudit
labrouš a clumber jsou prostě akorát tlustí
bernardýneček má mít výšku od 65-90cm, tak to asi všici nebudou stejní, na černobílé foto je krátkosrstá fena ?
https://www.petsworld.in/blog/evolution-of-dog-breeds-from-1915-to-2015.html
jestli je to moderní, nevím, soudek jako fakt něco, kromě infarktu, vyhrál ?

a bulík, není ten v černobílé foto náhodou původní old tyme hinks? to byl jiný pes, a i dnes se chová
tady je "novodobý normální":
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Willie-Patton-LIFE-1944.jpg
a tu hinks
http://dogs.bsl-sbt.com/xmloutput.php?dir=dogs&xml=hinksbullterrier&s=&l=.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dnes mi přijde že je móda mohutných a kratkonohych psů. Co myslíte?

Určitě souhlasím! Zrovna u labradorských a zlatých retrievrů je to hodně vidět. Doslova jim mizí nohy! Zvlášť u GR a hnědých labradorů je to už někdy až ošklivý a na výstavách vyhrávají ti, kteří se pomalu, ale jistě blíží k basetům. Žlutí a někteří černí labroušci ještě celkem nohy mají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dnes mi přijde že je móda mohutných a kratkonohych psů. Co myslíte?

Ono nejen u psů... U koček teď strašně letí munchkin cat. Proč má člověk jít potřebu proti evoluci, opravdu nechápu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

blackberry napsal(a):
Ono nejen u psů... U koček teď strašně letí munchkin cat. Proč má člověk jít potřebu proti evoluci, opravdu nechápu.

Ježíš to je děsný! Chudák kočka

blackberry napsal(a):
Ono nejen u psů... U koček teď strašně letí munchkin cat. Proč má člověk jít potřebu proti evoluci, opravdu nechápu.

Až na to, že to je v podstatě úplně stejná mutace zkracující končetiny, díky které má krátké nohy i třeba jezevčík nebo baset.

Jinak ano, letí teď u některých plemen mohutnost, ale u labradorů třeba letí na výstavách v podstatě obezita, stejně tak ta saluka je spíš tlustá než mohutná. Ten clumber si nemyslím, tak ti dnešní vypadají (Mohutný hrudník, krátká morda, hodně volné kůže...), ale to asi byl i cíl původních chovatelů. A bernardýni byli mohutní vždycky, jen se to teď ustálilo v celém plemeni.

S módními plemeny psů to bohužel obecně vypadá dnes spíše takhle:
https://jihlava.idnes.cz/tyrani-chov-psy-dum-vykaly-zvire-kamenice-nad-lipou-veterina-policie-vysocina-1y1-/jihlava-zpravy.aspx?c=A180201_132917_jihlava-zpravy_mv.

saola napsal(a):
S módními plemeny psů to bohužel obecně vypadá dnes spíše takhle:
https://jihlava.idnes.cz/tyrani-chov-psy-dum-vykaly-zvire-kamenice-nad-lipou-veterina-policie-vysocina-1y1-/jihlava-zpravy.aspx?c=A180201_132917_jihlava-zpravy_mv.

Http://tenderlove.svet-stranek.cz/golddust/

Chovatelka: Jiřina Švecová.

Psi s papíry IBC.

A lidi stále budou kupovat bezpapíráky a vysmívat se FCI.

Luciandthewolf napsal(a):
Http://tenderlove.svet-stranek.cz/golddust/

Chovatelka: Jiřina Švecová.

Psi s papíry IBC.

A lidi stále budou kupovat bezpapíráky a vysmívat se FCI.

O těch papírech to není, i množírny pod hlavičkou FCI byly...

blackberry napsal(a):
Ono nejen u psů... U koček teď strašně letí munchkin cat. Proč má člověk jít potřebu proti evoluci, opravdu nechápu.

Letí? A kolikpak jich znáte?
Aj v té Americe to není zrovna běžné plemeno.

IBC vydává průkazy původu na stejné právní úrovni jako FCI. O tom to opravdu není.
Chov neznám ani paní a plemeno mě vůbec nezajímá, ale čistě pro vaší informaci - riskujete oprávněnou žalobu, když uveřejňujete celé jméno chovatelky s jejím odsudkem.

Paní si jméno zveřejňuje sama na svých veřejných stránkách. Nedávám zde zadne její osobní údaje.

Nehledě na to, že dopátrat se těchto informací lze pomocí článku, googlu a katastru nemovitosti během 10 minut.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
IBC vydává průkazy původu na stejné právní úrovni jako FCI. O tom to opravdu není.
Chov neznám ani paní a plemeno mě vůbec nezajímá, ale čistě pro vaší informaci - riskujete oprávněnou žalobu, když uveřejňujete celé jméno chovatelky s jejím odsudkem.

Určitě...a rovnou trest smrti, několikanásobný.
Doufám, že pokud jste opravdu právník a tlumočíte svůj profesionální názor, tak snad jen ze z Plzně

saola napsal(a):
Určitě...a rovnou trest smrti, několikanásobný.
Doufám, že pokud jste opravdu právník a tlumočíte svůj profesionální názor, tak snad jen ze z Plzně

Úplné OT k tomu "ze z Plzně"...netuším, jak vznikl tenhle mýtus, traduje se to sice všude napříč republikou, ale jediné místo, kde se to zcela jistě neříká, je Plzeň

Inak teda, k té množírně - právě na mě vybafl na fb příspěvek nějakého "sdružení zachránců", které má u sebe několik zabavených nešťastníků. A už je tam č. účtu a žádost o finanční pomoc - mj. na kastraci, očkování apod.
Pokud jsou ti psi opravdu ve stavu, jak je popisováno, tak si myslím, že očkování bude poslední kapka, to běžně zacvičí i se zdravým zvířetem. O kastraci ani nemluvím. Pokud je pes na pokraji smrti, kastrace je to poslední, co opravdu potřebuje.
To samé se průběžně řeší u koní zachraňovaných ze špatných podmínek - zachranitelské spolky ihned po převozu informují v médiích, jak koně, kteří jsou často jako chodící kostry, naočkovali a odčervili a kolik to stálo.
Zřejmě nikdy neslyšeli, že očkovat by se mělo zvíře zdravé nebo aspoň v relativně slušné kondici. A dostane-li masivně začervené zvíře rovnou plnou dávku odčervovacího přípravku, může ho to stát život.

Měla jsem kolegu z Plzně (býval vojákem z povolání), a ten to opravdu říkal

A to žebrání a číslo účtu - vždyť o tom to celé je, jde o prachy, ne o psy, koně, apod...viz Hladomorna a spol. Smysl by mělo, kdyby si dobrý člověk vzal jednoho pséka domů a prostě (bez keců na fb) se o něj postaral. Jenže kde vzít 200 dobrých člověků, kteří se tím navííc nebudou mít potřebu chlubit?
Neřešitelné, bohužel.
Omlouvám se za postupnou úpravu, ale píše se mnou papoušek a mačká zásadně jiné klávesy než já.

Luciandthewolf napsal(a):
Paní si jméno zveřejňuje sama na svých veřejných stránkách. Nedávám zde zadne její osobní údaje.

Nehledě na to, že dopátrat se těchto informací lze pomocí článku, googlu a katastru nemovitosti během 10 minut.

To si nerozumíme - vy to jméno uveřejňujete v negativním kontextu. Píše se v tomto vlákně vlastně o týrání psů. Opravdu o psech žijících ve strašných podmínkách a vy do toho najednou vsunete jakési jméno. O tom píšu. Samozřejmě, že jméno na svých stránkách asi má. (Nekoukala jsem na ně). Ale vy se jí snažíte zapasovat do škatulky týratelů. To se dá považovat za pomluvu a pomluva je trestný čin. Když by se to dotyčná dozvěděla a naštvalo jí to - může na vás podat trestní oznámení. Kromě trestního řízení (a věřte, že se policie tím zabývat musí) může podat i podnět k občansko-právnímu sporu, kde může tvrdit, že jí vaše veřejná pomluva připravila o zisk, nebo jí prostě jen pošpinila jméno.
Píšu to sem spíš pro vaše dobro, než, že bych vám chtěla škodit. Já mám pocit, že v hlavách mnoha (hlavně mladých internetových) lidí je pocit, že se cokoliv může anonymně plácnout kamkoliv a nic se vlastně nemůže stát. Není to tak!
Jinak - jen tak na okraj, ze zvědavosti - co vám dotyčná udělala?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To si nerozumíme - vy to jméno uveřejňujete v negativním kontextu. Píše se v tomto vlákně vlastně o týrání psů. Opravdu o psech žijících ve strašných podmínkách a vy do toho najednou vsunete jakési jméno. O tom píšu. Samozřejmě, že jméno na svých stránkách asi má. (Nekoukala jsem na ně). Ale vy se jí snažíte zapasovat do škatulky týratelů. To se dá považovat za pomluvu a pomluva je trestný čin. Když by se to dotyčná dozvěděla a naštvalo jí to - může na vás podat trestní oznámení. Kromě trestního řízení (a věřte, že se policie tím zabývat musí) může podat i podnět k občansko-právnímu sporu, kde může tvrdit, že jí vaše veřejná pomluva připravila o zisk, nebo jí prostě jen pošpinila jméno.
Píšu to sem spíš pro vaše dobro, než, že bych vám chtěla škodit. Já mám pocit, že v hlavách mnoha (hlavně mladých internetových) lidí je pocit, že se cokoliv může anonymně plácnout kamkoliv a nic se vlastně nemůže stát. Není to tak!
Jinak - jen tak na okraj, ze zvědavosti - co vám dotyčná udělala?

A jaký jiný než negativní kontext vás, milá Flip, napadá, když se díváte na tyto fotky:
http://www.blesk.cz/galerie/zpravy-krimi/732984/mnozirna-v-kamenici-nad-lipou-ubohe-pejsky-zachranili-na-posledni-chvili-sokujici-vycet-nalezu?foto=0

Co dotyčná udělala? Systematicky dlouhodobě léta týrala psy, za vědomí a zavřených očí místní bezzubé radnice, policie, sousedů...Je to v pořádku?
Konstatování faktu je pomluva? Nebo dokonce pošpinění jména tyrana? Nejsem ani mladá, ani internetové dítě, ale hluboce si vážím každého, kdo dokáže věci nazývat pravými jmény. TOHLE JE TÝRÁNÍ ZVÍŘAT ať si to kterýkoliv rádobyprávník zaobalí do výhružek ohledně špinění dobrého jména a kdesi cosi.
A propó, víte, jak se rodí právníci? Lze dohledat na internetu.

Terven napsal(a):
Úplné OT k tomu "ze z Plzně"...netuším, jak vznikl tenhle mýtus, traduje se to sice všude napříč republikou, ale jediné místo, kde se to zcela jistě neříká, je Plzeň

OT: Jedná se o široce medializovanou kauzu, starou něco přes 10 let Právnická fakulta plzeňské univerzity tehdy vydala diplomy několika "rychlostudentům" (většinou politikům a podnikatelům), kteří zvládli studium práv za 2-3 měsíce . http://www.vysokeskoly.cz/clanek/plzenska-prava-anulovala-celkem-12-diplomu.

balisek napsal(a):
OT: Jedná se o široce medializovanou kauzu, starou něco přes 10 let Právnická fakulta plzeňské univerzity tehdy vydala diplomy několika "rychlostudentům" (většinou politikům a podnikatelům), kteří zvládli studium práv za 2-3 měsíce . http://www.vysokeskoly.cz/clanek/plzenska-prava-anulovala-celkem-12-diplomu.

tohle je mi známo, reagovala jsem na spojení "ze z Plzně"

Možná jsem něco nepochopila: To uveřejněný jméno souvisí s tou hrůzou v Kamenici?
To se jedná o stejnou osobu? Copak oni mají chovku?

Ano, chápete to dobře.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
My si furt nějak nerozumíme nebo co?
Já nepopírám výsledky jako takové, co se týče vyšších soutěží. Na těch nižších je to trochu utrpení a co se týče malých plemen, bída. A z mého pohledu začátečníka je určitě meta zkoušky a pak soutěže nižších kategorií a podle toho jak to zvládnu (hlavně já - stará a nejistá), tak zkusím šplhat dál. Stále na tu situaci koukám očima začátečníka... začátečníka s exotem, navíc vořechem s neurčitelnými předpoklady, viz ta moje vsuvka o moskevandě (my jí netrápili, majitelka prostě chtěla se psem dělat něco zábavného - pro psa - zkusila a pochopila, že tudy cesta nevede, poslušnost taky nic - paradoxně bratr feny je velmi šikovný a aktivní). A kdyby na krásně mi to šlo, prostě může přijít ten moment, že pro psa to bude už přes limit (neodhadnu zdraví, neodhadnu povahu v dospělosti, můžu se stát chyba, kterou neodstraním - např. reakce na střelbu). Proto jsem se v prvopočátku pídila, zda existuje nějaké jiné plemeno mimo NO a BOM, které by se na tříoddílovku (ať mluvíme stejně) hodilo a mělo předpoklady k úspěšnosti ve všem (ne že bude vyhrávat mistráky, ale ta upotřebitelnost). Preferovala bych plemeno menší než NO... už kvůli držení dvou psů a pro mne stařenu kvůli lepší manipulaci (taky už mám ty záda a ruce dost zhuntovaný). To jsme se tak shodli, že takové plemeno s kvalitní pracovní línií už v ČR není. NO mi nevyhovuje z pohledu zdraví - to je pro mne extrastrašák. BOM mi nevyhovuje z pohledu temperamentu a prostě bych si na něj netroufla. Proto jsem i snížila požadavek na menší plemeno a pátrala po vhodnosti, některých z exotů (černý teriér, flander. bouvier atd.), u kterých se uvádí vhodnost ke všestrannému výcviku, nebo se v zemích původu využívají jako psi pro ozbrojené složky státu.

To, že není střední plemeno vhodné na tříoddílovky mne mrzí taky proto, že si myslím, že hodně začátečníků do 15 let prostě ty NO a BOM nedávají. Můžeme si o tom myslet, co chceme (špatné vedení ze strany výcvikářů, nedůslednost a nervozita psovodů - prostě většinou puberťáci)... ale jsou to prostě průměrní začátečníci, co nadělají spoustu chyb a budou se učit třeba rok nebo dva, co a jak pořádně. Ale do toho roka, dvou než se to naučí, se budou mordovat se psem o deset kilo lehčím, než jsou oni sami. A který jim "zestárne" a zproblémovatí dřív než se to alespoň slušně naučí a poučí se z chyb. Viz třeba ty "urvané" ruce při nástupu na obrany. A vzhledem k tomu, že jsou to průměrní začátečníci, často z laických rodin (které nechápou potřebu kurzů, táborů, seminářů = další a další peníze a čas), budou trénovat jak se dá, doma, na zahradě, za barákem, v lukách. Hodně neovlivnitelných podnětů - možnost hodně chybovat. Na nás nedávno při nácviku stopování vyběhl kůň z lesa! Druhý den se mi pes furt rozhlížel kolem sebe, páč se obával toho stejného. Ale dobrý, srovnali jsem to. Jak já někdy když koukám na videa (potřebovala jsem si opravit aport) závidím těm lidem v halách nebo v prázdné místnosti se zátěžákem. A proto si osobně myslím, že kdyby existovaly plemena menší než NO, ale se stejnými nebo mírně nižšími předpoklady, šlo by to těm průměrným - budoucím rekreantům líp. Vždyť hodně z vás tu uvádělo, že začínalo na menších křížencích, špicech. Kdejaký úspěšný psovod uvádí středního či malého knírače. Protože dřív se neřešila asi tolik ta vhodnost a víceméně knírač, špic i ten voříšek NO typu měl větší předpoklady k všestrannému výcviku než knírač (nebavím se o VK) a špic v dnešní době. A pak se laik zeptá, co tedy za plemeno vhodné a každý mu doporučí NO nebo BOM.

A obecně k těm začátečníkům malým/mladým/dospělým. Kolik je jich takových, že se jim hned daří? Kolik z nich to v sobě má, že hned napoprvé si se psem "sednou" a dokáží toho mnoho? Já jsem se základy naučila za cca tři roky a pak mnohokrát se je učila znovu a jinak. A stále si říkám, jestli kdybych začínala jako dítě na něčem jiném než těch rozmazlenejch boxérech (rodiče rozmazlovali), jestli bych už nebyla dál. Takhle bych to asi shrnula.

Sice je to uz par mesicu stare, ale neda mi to.

Pokud vam vadi spatna situace s malymi tak je na to snadny lek, misto civavy si poridte maleho knira (ideal pepraka) a zacnete s nim vy nebo vase dite cvicit. Jen smutnenim se nic nezmeni. Jen tim, ze budou lidi cvict, ze budou otravovat rozhodci, ze chtej slozit zmp1-3, jen tim ze se pojede na zavod klidne pres celou republiku jen proto aby se zavod vubec poradal, tak jen tim se muze situace s malymi zmenit.

To same se stredaky. Pokud vam to vadi, poridte si stredaka knira, pokud netrvate na IPO. a na mistrovskem titulu, protoze na mistrovstvi kniracu maji stredaci sice svoji kategiorii, ale jen v zzo1, takze bez udileni titulu.
Bude to risk, ze treba nebude kousat (ale stopa a poslusnost pujdou urcite), ale je to jedina cesta k tomu, aby treba ze stredaku zas byl sportovni pes. Protroze rikat, ze je smutne ze neni stredni plemeno co by bylo vhodne a tak si radsi poridim velke povede jen ktomu, ze uz nikdy zane stredni plemeno vhodne na sportovku nebude.

Terven napsal(a):
Úplné OT k tomu "ze z Plzně"...netuším, jak vznikl tenhle mýtus, traduje se to sice všude napříč republikou, ale jediné místo, kde se to zcela jistě neříká, je Plzeň

říká , je to taková legrace no

Markéta80 napsal(a):
říká , je to taková legrace no

Tohle někdo používá?! (škrábesenechápavěnahlavěsmajlík)... Ze z Plzně? To mi nejde přes pysk :DDD.

Beica napsal(a):
Tohle někdo používá?! (škrábesenechápavěnahlavěsmajlík)... Ze z Plzně? To mi nejde přes pysk :DDD.

Jo, i u nás

barevnalentilka napsal(a):
Jo, i u nás

No tak to potěš koště...

Beica napsal(a):
Tohle někdo používá?! (škrábesenechápavěnahlavěsmajlík)... Ze z Plzně? To mi nejde přes pysk :DDD.

Nikdo to nepoužívá Jen se říká, že se to říká

Terven napsal(a):
Nikdo to nepoužívá Jen se říká, že se to říká

"My to uživame, bo tak se u nas mluvi"

barevnalentilka napsal(a):
"My to uživame, bo tak se u nas mluvi"

Tak to asi ne v Plzni

Terven napsal(a):
Tak to asi ne v Plzni

"To ni, to u nas v Karvine. Bo my furt uživame, tak jako pan Bakala".

Hodně plemen se změnilo a vždy k horšímu - čau, bernardýn, koile, pekinéz, n.ovčák, šarpej.Zbytečný důraz na bohatost a délku srsti, velikost hlavy, vrásnění atd. Jen jim to ztrpčuje život.

Nevím, do jakého tématu to zařadit a nechci zakládat nové...
teď jsem narazila na článek o vzniku dalšího "účelového" kříženečka" takže po labradoodlovi přichází další kříženec labradora tentokrát s BSP, tak jsem zvědavá, jak se to rozšíří a kolik lidí zaplatí nehorázné peníze za tuhle "novinku"

https://www.ireceptar.cz/zvirata/pes-labernese-autismus-vyslechtene-plemeno-z-bsp-a-labradora-20200227.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, do jakého tématu to zařadit a nechci zakládat nové...
teď jsem narazila na článek o vzniku dalšího "účelového" kříženečka" takže po labradoodlovi přichází další kříženec labradora tentokrát s BSP, tak jsem zvědavá, jak se to rozšíří a kolik lidí zaplatí nehorázné peníze za tuhle "novinku"

https://www.ireceptar.cz/zvirata/pes-labernese-autismus-vyslechtene-plemeno-z-bsp-a-labradora-20200227.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3646593/labernese?from-list=1#a3646648

https://www.mira.ca/en/our-dogs

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3646593/labernese?from-list=1#a3646648

https://www.mira.ca/en/our-dogs

No tak to je dobrý.....jsem pěkný játro