Jaký pes ke mně

Po přečtení vašeho zadání mě napadl beauceron či flanderský bouvier, že by požadavkům při správném výběru jedince mohli vyhovovat. A ještě velký švýcarský salašnický pes, ale ten má kratší srst.

opět hovawart
(a jistě že jiná plemena)

některé požadavky jsou odvislé od výchovy/výcviku, což je věc člověka
a od temperamentu, což je věc výběru štěněte

Mylord napsal(a):
Ahoj :-) Snad se nebudete zlobit, že si založím vlastní téma. Asi budu rozvláčná, ale nový pes je pro mě nesmírně důležitý, prosím ty, kteří by mi chtěli pomoct s výběrem, a děkuji, zkusím to shrnout stručně.
1) Musí to být velké plemeno, ne krátkosrsté.
2) Nejsem sportovec, ale psem žiju. Veškerý volný čas je pro mě o něm, mělo by to být plemeno, kterému vyhovují dlouhé klidné procházky, i na půl dne, v jakémkoliv počasí, cíl obvykle řeka, les. Pracuji z domu, den si organizuji sama, nebyl by téměř vůbec sám.
2) Jsem v bytě. Byt má velké světlé a vzdušné místnosti, ve velké chodbě jsou kachle, zrovna tak v kuchyni odkud je přístup na balkon. Ve vedrech je v bytě chládek. Žádné schody z domu. (Poznámka, na baráku jsem žila, srovnání mám. Nikdy jsem neměla na psa tak málo času jako na baráku, už nikdy víc.)
3) Pes musí MINIMÁLNĚ tolerovat ostatní zvířata v domácnosti - kočky a malou starší velmi submisivní fenečku, a odrostlé dítě. Nejsem moc družný člověk, nikdo k nám nechodí, ale pes by neměl sežrat dceřiny kamarádky nebo babičku.
4) Moje zkušenosti - měla jsem retrívra, čili rodinného psa. Nemám moc v povaze, někoho drezúrovat a cvičit, s retrívrem to nebylo potřeba, celý život byl absolutně přátelský a neubližný ke všemu a všem. Přiznávám že jsem se o něj celý jeho život bála, aby mu neublížil cizí nevychovaný pes a nepotrhal mi ho..to už nechci, asi i z toho důvodu bych uvítala psa s osobností, který si nenechá nic líbit a budí respekt. Psa s kterým se nebudu bát večer ven. Psa jednoho pána, kdy já žiju pro něj a on pro mě. Psa inteligentního, který zvládne anarchii doma a nevymkne se mi z ruky.
5) Náklady jsou jediná věc kterou neřeším, vím co obnáší mít velkého psa, veterina, BARF, poplatky.
Prosím vás, hlavně mě nekamenujte ve smyslu, že pokud si dopředu nevěřím, nemám si vybírat dominantní plemeno - beru to tak, že jen idiot o sobě nepochybuje. Nechtěla bych se prostě jen dostat do situace, kdy psa nezvládnu a budu se ho bát, nebo bude muset být celý život s náhubkem na krátkém vodítku. Věřím na dobrou socializaci.
Děkuji za váš čas

Ono je s tim dominantním plemenem problém v tom, že nebude dominantní jen když se vám to hodí, ale hlavně doma, takže rozhodně nebude bezpečný pro dceřiny kamarádky a babičku.

Já bych opět navrhla knírače. Velký ( ale i střední ) - ideál. Někomu se zdá jako zádrhel úprava srsti. Ale vyváží ji nelínání a absence chlupů v domácnosti po celý rok.
Také černý ruský terier nebo ten hovawart.
A odhaduji, že jsou to plemena, která si poradí i s anarchií v rodině. Pod anarchií si v tomhle případě představuji různý přístup ke psu od různých členů rodiny. Např. babička nepoveluje, ale za to rozmazluje a prokrmuje, dcera nepoveuje, ale ječí :-))

jinak teda - co je dominantní plemeno?
a doprovází víru v socializaci i víra ve výcvik ("Nemám moc v povaze, někoho drezúrovat a cvičit")?

A me by se zamlouval ten rtw byt ma kratke chlupy. Podminky pro nej jinak ideal.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych opět navrhla knírače. Velký ( ale i střední ) - ideál. Někomu se zdá jako zádrhel úprava srsti. Ale vyváží ji nelínání a absence chlupů v domácnosti po celý rok.
Také černý ruský terier nebo ten hovawart.
A odhaduji, že jsou to plemena, která si poradí i s anarchií v rodině. Pod anarchií si v tomhle případě představuji různý přístup ke psu od různých členů rodiny. Např. babička nepoveluje, ale za to rozmazluje a prokrmuje, dcera nepoveuje, ale ječí :-))

Ahoj orionko, děkuji:-) já v tu chvíli nenašla správné vyjádření,ale přesně. Babička přijede jednou za dva měsíce, a psů se bojí. Dcera zvířata miluje, ale je divoká, prostě puberta. Směje se, blbne, hulákáme po sobě, můžeme se z legrace prát, lechtat, honit. Občas ječím po kočkách (jsou to potvory). Pes by měl rozlišit, že všechno co se děje doma je v pořádku, nesmí se po nikom ohnat. Ale taky ho nikdo nebude rušit, otravovat, nic takového.
Línání mi nevadí, mám k ruce přirostlý vysavač

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jinak teda - co je dominantní plemeno?
a doprovází víru v socializaci i víra ve výcvik ("Nemám moc v povaze, někoho drezúrovat a cvičit")?

Pes je pro mě parťák, kamarád. Nechci, a nebavilo by mě, vycvičit si psa, který mě bude poslouchat na slovo. Mám za psa zodpovědnost, ale ideální by byl inteligentní pes, který má svůj rozum.

Mylord napsal(a):
Pes je pro mě parťák, kamarád. Nechci, a nebavilo by mě, vycvičit si psa, který mě bude poslouchat na slovo. Mám za psa zodpovědnost, ale ideální by byl inteligentní pes, který má svůj rozum.

upřímně, tohle je tak nějak "slovo do pranice", zejména s výše napsaným (hlídač, bez vodítka, dominantní plemeno i když teda furt nevím, jaká to jsou....)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
upřímně, tohle je tak nějak "slovo do pranice", zejména s výše napsaným (hlídač, bez vodítka, dominantní plemeno i když teda furt nevím, jaká to jsou....)

A to právě nechci. Znám jak to chodí na diskuzích, nechci aby se po mně někdo vozil za to, že se buď nějak vyjádřím, a třeba i naivně, proto se ptám na radu. Nekupuju psa hned, čtu jednotlivé charakteristiky plemen a tady hledám zkušenosti.
Dominantní....ne ťuťánek, telátko které by se nechalo odvést cizím člověkem. Pes kterého si budu vážit, nemusí to být plyšový medvídek, i když třeba se mi moc líbí leonberger, myslím že povahou je to stejné co retrívr. Zároveň ho ale musím zvládnout bez drilu.

Připadá mi, že se trochu tlučou ty požadavky :) Kdybyste byla sama bez dítěte, zvířat a návštěvy, která se psa bojí, to by bylo pak jedno, jak moc pes je nebo není "ostrý".
Nicméně, už tu padlo - rotvík, hovík, knírač, a podobné typy, taky mě prvně napadl beauceron... Pak je to o povaze konkrétního jedince, tzn. výběr chovky a zejména výběr štěněte z vrhu.
Kromě diskuzí pak doporučuju zajet na výstavu nebo větší psí akci, kde si vybraný plemena prohlídnete komplexněji a promluvíte s různýma lidma (ptejte se zejména na problémy a úskalí).

"Pes kterého si budu vážit, nemusí to být plyšový medvídek, i když třeba se mi moc líbí leonberger, myslím že povahou je to stejné co retrívr."
to bych se teda neodvážila tvrdit

"Zároveň ho ale musím zvládnout bez drilu."
ale výcvik nerovná se dril!
ono je to učení "češtiny", nechť je možno se se psem domluvit a navigovat ho v lidském světě a dle lidských pravidel

měla jsem HW a mám pyrenejáka, což v žádném případě nejsou "plyšoví medvídci", tedy povahově, a jsou to plemena "samomyslící". Oba psi byli cvičeni, HW dokonce velmi, ale ani jeden nepoznal DRIL. A platí, čím lépe ovladatelný pes, tím více svobody si může užít. A čím méně "plyšový medvídek", tím lepší ovladatelnost, nebo více vodítko, košík, méně pohody na procházce........

kdyby nevadila ta srst, tak molossové obecně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Připadá mi, že se trochu tlučou ty požadavky :) Kdybyste byla sama bez dítěte, zvířat a návštěvy, která se psa bojí, to by bylo pak jedno, jak moc pes je nebo není "ostrý".
Nicméně, už tu padlo - rotvík, hovík, knírač, a podobné typy, taky mě prvně napadl beauceron... Pak je to o povaze konkrétního jedince, tzn. výběr chovky a zejména výběr štěněte z vrhu.
Kromě diskuzí pak doporučuju zajet na výstavu nebo větší psí akci, kde si vybraný plemena prohlídnete komplexněji a promluvíte s různýma lidma (ptejte se zejména na problémy a úskalí).

Kdybych byla sama - zatím všechna plemena, o kterých jsem četla, i když jsou sebeostřejší hlídači, tak berou domácí zvířata a děti a chrání je. Takže to mi nesedí, ale protože je to moje velká obava, musím v tom mít jasno. Selským rozumem, pokud bude štěně vyrůstat mezi kočkami, nemůže jim snad v dospělosti ublížit, ale nerada bych se pletla.

Hodně velkých/obřích plemen jsem vyloučila kvůli prostoru - ale zase. Viděla jsem spoustu smutných celoživotně zavřených psů v kotci, nevím na co jim byla zahrada. Nebo smutných psů, že rodina je v domě, a oni celou dobu čekali, až se jim bude někdo věnovat. Nemám problém s kecy lidí "velký pes do bytu nepatří", ale nechci aby se v uzavřených prostorách necítil dobře, byť spoustu času budeme venku.

kdyby nevadila ta srst, tak molossové obecně

Srst mi vůbec nevadí, absolutně ne. Ráda se o psa starám, vyčesávám, ve vedrech jsme ve stínu, v lese, u vody.

Mylord napsal(a):
kdyby nevadila ta srst, tak molossové obecně

Srst mi vůbec nevadí, absolutně ne. Ráda se o psa starám, vyčesávám, ve vedrech jsme ve stínu, v lese, u vody.

já to myslela tak, že kdyby nevadila krátká srst,jak je psáno v zadání

"zatím všechna plemena, o kterých jsem četla, i když jsou sebeostřejší hlídači, tak berou domácí zvířata a děti a chrání je. Takže to mi nesedí, ale protože je to moje velká obava, musím v tom mít jasno. Selským rozumem, pokud bude štěně vyrůstat mezi kočkami, nemůže jim snad v dospělosti ublížit, ale nerada bych se pletla."

protože nevím, jaká to jsou plemena, tak budu lehce fabulovat :
tzv. samostatní hlídači prostě milují a hlídají svou rodinu, ať už lidi, malé i velké, či zvířata všeho možného druhu. Problém může nastat, když je jim do stávající smečky něco přičleněno, ale od toho je zase člověk, aby psu vysvětlil, že se to nové stává součástí jeho smečky. Tato plemena by měla mít potlačený lovecký pud (ale zas jak které plemeno, a v rámci plemene jsou jedinci takoví i makoví.....)

co se týká velký pes do bytu - jistěže velký pes do bytu! Proč ne?
Ono to vůbec není o velikosti. A při čtení toho úvodního příspěvku mě dokonce napadla i taková hříšná myšlenka - takový pyreneják, nízkotemperamentní klidný jedinec, proč ne?

jinak, obecně, ať už bude výběr plemene jakýkoliv, hledala bych v rámci plemene a vrhu štěně s nižším temperamentem

Ještě trochu rozvinu myšlenku. Vím že existují psi hlídači, kteří se rozhodují za sebe. Hodně se bavím s pejskaři, nerada bych se jich stranila z obavy, že můj pes vystartuje po někom z nich, kdo se mu nebude líbit, nebo po jeho psovi. Nebo, že pustím psa do vody, nikde nikdo, a najednou se někdo přiblíží, pes si ho všimne dřív než já a vystartuje. Nebo, dost často se pohybuju v noci - zezadu se někdo přiblíží, a pes se na něj vrhne. Četla jsem horory, ale taky mám kamarádku, která dojíždí za kavkazem ke svým rodičům, psovi se nikdo nijak extra nevěnuje, děti k němu můžou v pohodě.
Nemám zkušenost, nakolik se tohle dá ovlivnit výcvikem a už zmíněnou socializací, pakliže bych si pořídila takové plemeno (teď nemyslím toho kavkazana).
A abych nezapomněla, všem děkuji za příspěvky

Problém může nastat, když je jim do stávající smečky něco přičleněno, ale od toho je zase člověk, aby psu vysvětlil, že se to nové stává součástí jeho smečky.

Ano, právě. Nikdy není jisté, že nepřitáhnu do dočasky novou kočku nebo ji neseberu venku. Ale mám psy prostě za inteligentní intuitivní zvířata, on přece musí cítit, že to není vetřelec, ale že se o ni postaráme.
Fenečku jsem taky donesla náhodou, vezla jsem granule do útulku, a bylo. To byla sice výjimka a už se to neplánovaně nestane, ale kočky u nás budou vždycky. I když z nich asi jednou dostanu infarkt :-D

Zdravím, jelikož už mám nějaký zkušenosti se psem a v naší rodině je anarchie, takže můžu doporučit Německého ovčáka. Je to strašně chytrý pes, který se dokáže přizpůsobit v jakékoliv situaci. Strašně rychle se učí, je to rodinný typ, má delší srst a určitě bych si ho napsal do seznamu možností. Plno lidí z něho má respekt, znám to z vlastní zkušenosti. Možná mě tady plno lidí ukamenuje, že bych doporučil NO do bytu, ale opravdu se to dá, moji prarodiče ho měli v bytě a nic mu nescházelo a nikdy se netrápil.

knírač, černý ruský teriér, rotvik, beauceron, bouvier
NO černý určitě též dobrá volba

"Nikdy není jisté, že nepřitáhnu do dočasky novou kočku nebo ji neseberu venku. Ale mám psy prostě za inteligentní intuitivní zvířata, on přece musí cítit, že to není vetřelec, ale že se o ni postaráme."

již více než 20 let funguji jako kočičí "trvalý dočaskář".....
A měla jsem HW (úžasný vyrovnaný tvrdý pes), k němu přišel PHP(úžasný labilní pastevec ) , ze kterého se před více než 3mi lety stal psí jedináček. A za tu dobu přišlo x koček, koťat i dospělých........
A co je zcela podstatné, a co už jsem psala - je temperament = typ nervové soustavy = vyrovnanost versus labilita. HW přijímal příchozí s klidem, případně podpořeným mými slovy "to je NAŠE kočička"a bylo......Pyreneják má jako tu první instinktivní reakci zabít vetřelce (v podstatě správně), a musím mu důrazně vysvětlit, že to je odfčil rovněž "naše"....i je to přijato do smečky a milováno a chráněno (pravda, sousedovic kocoura rozdýchává dlouho a těžko, ale za to si kocour může sám, je to ztělesněná protivnost )

K požadavkům zadavatelky mi NO jako echt pracovní plemeno příliš nesedí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nikdy není jisté, že nepřitáhnu do dočasky novou kočku nebo ji neseberu venku. Ale mám psy prostě za inteligentní intuitivní zvířata, on přece musí cítit, že to není vetřelec, ale že se o ni postaráme."

již více než 20 let funguji jako kočičí "trvalý dočaskář".....
A měla jsem HW (úžasný vyrovnaný tvrdý pes), k němu přišel PHP(úžasný labilní pastevec ) , ze kterého se před více než 3mi lety stal psí jedináček. A za tu dobu přišlo x koček, koťat i dospělých........
A co je zcela podstatné, a co už jsem psala - je temperament = typ nervové soustavy = vyrovnanost versus labilita. HW přijímal příchozí s klidem, případně podpořeným mými slovy "to je NAŠE kočička"a bylo......Pyreneják má jako tu první instinktivní reakci zabít vetřelce (v podstatě správně), a musím mu důrazně vysvětlit, že to je odfčil rovněž "naše"....i je to přijato do smečky a milováno a chráněno (pravda, sousedovic kocoura rozdýchává dlouho a těžko, ale za to si kocour může sám, je to ztělesněná protivnost )

K požadavkům zadavatelky mi NO jako echt pracovní plemeno příliš nesedí.

Každý má na to jiný názor a hlavně má každý člověk jiné zkušenosti s určitými plemeny. Nám NO pro všechny naše potřeby stačil a nikdy s ním nebyl problém ani při "velkých zátěžích".

Jako na rovinu....mě napadl berňucha, ale nevím, zda by mu v bytě nebylo vedro, navíc to jejich zdravíčko...taky vlkodav a doga to jsou zlatíčka, ale ne dlouhověcí.
Známý si asi před dvěma lety pořizoval vélkého švýcarského salašníka, on chodí hodně a rád do přírody a rodina na to moc není, takže má parťáka a nemyslím si, že by pes trpěl, že nemají zahradu, pes je pohodovej, páníček je společenskej a pes s tím nemá problém, doma mají dvě kočky a králíka...bez problémů a dvě dcery...poberťačky, takže i s kamarádkama se dveře netrhnou a taky v poho, ale nevím, jak jsou na tom se zdravíčkem.

Bernský a velký švýcarský - mně přijde, že tihle těžší psi jsou spíš na dvorek - pozemek - než do bytu ( teplo ) a na turistiku - a to je nechci urazit. Nevím, jak velký švýcarský, ale u bernských jsou i povahy někde jinde, než by měly být. Aspoň ti, co se u nás teď chovají.
Kdysi jsme viděli v Rakousku berňáka s nějakým oddílem horských myslivců, ale to byl úplně jiný pes, než to co je k vidění u nás.

Zatím se mi že všech návrhů nejvíc zalíbil pyrenejský pes :-) děkuji všem, občas ještě nakouknu :-)

Kam s ním
Pyrenejský horský pes potřebuje dostatek prostoru. Rozhodně to není pes do kotce a ani v bytě nebude šťastný. Nejvhodnější je pro něj volný pobyt na zahradě s možností schovat se do boudy či do zastřešeného kotce. Přístřeší poskytující stín využije zejména v parném létě, v zimě se však rád nechá zasypat sněhem. Přesto jsou nevlídné sychravé dny, kdy se rád schová do závětří a odkráčí od přílišné plískanice schováním na suché místo.
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/6593/pyrenejsky-horsky-pes/

Já bych se zatím nechtěla pouštět do debat o konkrétním psovi a podmínkách. Ostatně ty zdroje a názory jsou různé, viz příloha, to se píše o kavkazském pasteveckém psovi a jeho prostředí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A možná bych uvažovala o dlouhosrstém NO, ale předpokládám, že by vyžadoval více zaměstnat, než dlouhé procházky a aporty do vody. Je i drobnější než bych chtěla, ale povaha super.

Mylord napsal(a):
Zatím se mi že všech návrhů nejvíc zalíbil pyrenejský pes :-) děkuji všem, občas ještě nakouknu :-)

zvažte ještě toho choďáka

https://vse-pro-zviratka.cz/chodsky-pes/

Mylord napsal(a):
Já bych se zatím nechtěla pouštět do debat o konkrétním psovi a podmínkách. Ostatně ty zdroje a názory jsou různé, viz příloha, to se píše o kavkazském pasteveckém psovi a jeho prostředí.

kavkazák do bytu - to je blbý i jako vtip

Jednak takový pes nebude tolerovat kamarádky dcery a babičku, a hlavně jste v úvodu psala tohle:
"... nebo bude muset být celý život s náhubkem na krátkém vodítku"

To si buďte jistá, že s kavkazákem budete celý život chodit s košem na vodítku, navíc je to pes vyšlechtěný k nekompromisnímu hlídání rozsáhlého teritoria, a čim menší to teritorium bude (byt je větší bouda), tak o to víc bude pes k lidským vetřelcům nekompromisní - to je slušná vstupenka do kriminálu, až sundá nějakou dceřinu kamarádku ...

kavkazák do bytu - to je blbý i jako vtip

Náhodou, myslím, že to je dobrej nápad.
A je to sakra slušivej pes.
Šarplaninec taky není špatnej.
A tibeťák? (ňam
Kdo z vás, odborníci, to doma má, ha ?

rapotacka11 napsal(a):
kavkazák do bytu - to je blbý i jako vtip

Náhodou, myslím, že to je dobrej nápad.
A je to sakra slušivej pes.
Šarplaninec taky není špatnej.
A tibeťák? (ňam
Kdo z vás, odborníci, to doma má, ha ?

Známá si tak před 20 rokama pořídila do bytu psa SAO - jako do roka to ještě šlo, ale pak už k ní docházel venčit 1x denně její syn, protože ona psa fyzicky nezvládala, pes chtěl venku všechno pobít na jednu hromadu, a když jí pes sejmul návštěvu do obličeje, tak psa umístili na balkon, a odtud ho po několika týdnech odvezla odchytovka...

Scénář byl stejný - chtěla obranáře, co se nemusí cvičit...

Co kolie, asi moc mírná povaha, že? Chodský pes, nebo rovnou NO.Nebo Bílý švýcar. Ti pastevci jak tady někteří radí, no nevím,do bytu je jich škoda...přece jen, ten jejich potenciál. Ještě mě napadá velký pudl, lagoto, entlebuch, je sice krátkosrstý, ale fešák.

Pastevce do bytu ne!

Pokud bydlíte v domě s výtahem nebo v přízemí, tak mrkněte na bulmastifa.

rapotacka11 napsal(a):
kavkazák do bytu - to je blbý i jako vtip

Náhodou, myslím, že to je dobrej nápad.
A je to sakra slušivej pes.
Šarplaninec taky není špatnej.
A tibeťák? (ňam
Kdo z vás, odborníci, to doma má, ha ?

Chcete fotku nekompromisního tibeta vyvaleneho na gauči?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chcete fotku nekompromisního tibeta vyvaleneho na gauči?

Bude nešťastný jak pes tak majitel... Vyvalený na někde na fotce na gauči ještě o ničem nevypovídá..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chcete fotku nekompromisního tibeta vyvaleneho na gauči?

Jo.
Určitě to ocení všichni.
Krásných pokoukání není nikdy dost.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Známá si tak před 20 rokama pořídila do bytu psa SAO - jako do roka to ještě šlo, ale pak už k ní docházel venčit 1x denně její syn, protože ona psa fyzicky nezvládala, pes chtěl venku všechno pobít na jednu hromadu, a když jí pes sejmul návštěvu do obličeje, tak psa umístili na balkon, a odtud ho po několika týdnech odvezla odchytovka...

Scénář byl stejný - chtěla obranáře, co se nemusí cvičit...

Moji známí taky.
Viděla jsem ho jen 1x.
Venčili výhradně po půlnoci.

Tak za sebe bych doporučila Černého Ruského teriéra. Budí respekt svou velikostí a přitom je to dnes již hodné plemeno, na srazu chovatelů byli pohodari všichni. Mám 3 letou fenku, nepotřebuje vycvik a přitom je poslušná, nenapadá psy, ale ubranila by se. Nelíná, i když uprava srsti je trochu nevýhoda. Mam k ni ještě německou ovčandu a Stredoasijského pasteveckeho psa a ona je největší pohodářka.

danluci napsal(a):
Tak za sebe bych doporučila Černého Ruského teriéra. Budí respekt svou velikostí a přitom je to dnes již hodné plemeno, na srazu chovatelů byli pohodari všichni. Mám 3 letou fenku, nepotřebuje vycvik a přitom je poslušná, nenapadá psy, ale ubranila by se. Nelíná, i když uprava srsti je trochu nevýhoda. Mam k ni ještě německou ovčandu a Stredoasijského pasteveckeho psa a ona je největší pohodářka.

Černého ruského jsem navrhovala už včera spolu s velkým knírem, Ale asi jsou to málo zabijáci.

tero napsal(a):
Bude nešťastný jak pes tak majitel... Vyvalený na někde na fotce na gauči ještě o ničem nevypovídá..

Já vám nevím, můj tibet na gauči nevypadá moc nešťastně 🤷‍♀️
Ale když teda přejdu tu recesi, tibet rozhodně není bytový pes. Bydlíme v RD, jen náš hlídač má přístup i do domu a za mnou do lůžka. A trpím tím maximálně já, protože teď v době linani musím uklízet chlupy 😎
Ale pro zadavatelku ještě jednou - potřebuje prostor, potřebuje vyžití - hlídání, to v bytě nemá. Jejich oblíbená činnost je devastace dřeva, hraček a všeho co za hračku považují - dosadte si sama, co za hračku a dřevěné věci na okus bude považovat v bytě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já vám nevím, můj tibet na gauči nevypadá moc nešťastně 🤷‍♀️
Ale když teda přejdu tu recesi, tibet rozhodně není bytový pes. Bydlíme v RD, jen náš hlídač má přístup i do domu a za mnou do lůžka. A trpím tím maximálně já, protože teď v době linani musím uklízet chlupy 😎
Ale pro zadavatelku ještě jednou - potřebuje prostor, potřebuje vyžití - hlídání, to v bytě nemá. Jejich oblíbená činnost je devastace dřeva, hraček a všeho co za hračku považují - dosadte si sama, co za hračku a dřevěné věci na okus bude považovat v bytě.

Vy ale berete psa i ke koním, ne?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já vám nevím, můj tibet na gauči nevypadá moc nešťastně 🤷‍♀️
Ale když teda přejdu tu recesi, tibet rozhodně není bytový pes. Bydlíme v RD, jen náš hlídač má přístup i do domu a za mnou do lůžka. A trpím tím maximálně já, protože teď v době linani musím uklízet chlupy 😎
Ale pro zadavatelku ještě jednou - potřebuje prostor, potřebuje vyžití - hlídání, to v bytě nemá. Jejich oblíbená činnost je devastace dřeva, hraček a všeho co za hračku považují - dosadte si sama, co za hračku a dřevěné věci na okus bude považovat v bytě.

Když bydlíte v domku, to je jiná.. ale zadavatelka bydlí pokud jsem to dobře pochopila v bytě. Tam by jistě takový medvídek nebyl spokojený...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Vy ale berete psa i ke koním, ne?

Beru ho všude, ke koním, na hory, na špacíry po okolí, do města, k rodině, na akce, na cvičák. Samozřejmě není vylepeny doma na gauči, jak jsem zdůraznila :)
Bylo to myšleno trochu jako vtip, že tibet nebude na gauči šťastný...

tero napsal(a):
Když bydlíte v domku, to je jiná.. ale zadavatelka bydlí pokud jsem to dobře pochopila v bytě. Tam by jistě takový medvídek nebyl spokojený...

Vždyť to píšu ve většině příspěvku... Byl to vtip, očividně se nepovedl

Mylord napsal(a):
Problém může nastat, když je jim do stávající smečky něco přičleněno, ale od toho je zase člověk, aby psu vysvětlil, že se to nové stává součástí jeho smečky.

Ano, právě. Nikdy není jisté, že nepřitáhnu do dočasky novou kočku nebo ji neseberu venku. Ale mám psy prostě za inteligentní intuitivní zvířata, on přece musí cítit, že to není vetřelec, ale že se o ni postaráme.
Fenečku jsem taky donesla náhodou, vezla jsem granule do útulku, a bylo. To byla sice výjimka a už se to neplánovaně nestane, ale kočky u nás budou vždycky. I když z nich asi jednou dostanu infarkt :-D

Ale mám psy prostě za inteligentní intuitivní zvířata, on přece musí cítit, že to není vetřelec, ale že se o ni postaráme.

no, nemusi

ale vazne ted - když ctu ty požadavky a co všechno pes musí, aby vyhovoval...
Co plánujete udelat, když vyhovovat - nebude?
i přes peclivy vyber plemene - je tohle i tak trochu o jedinci.
A požadavky mate tak protichudne - ze je podle me velka pravdepodobnost, ze to uplne neklapne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale mám psy prostě za inteligentní intuitivní zvířata, on přece musí cítit, že to není vetřelec, ale že se o ni postaráme.

no, nemusi

ale vazne ted - když ctu ty požadavky a co všechno pes musí, aby vyhovoval...
Co plánujete udelat, když vyhovovat - nebude?
i přes peclivy vyber plemene - je tohle i tak trochu o jedinci.
A požadavky mate tak protichudne - ze je podle me velka pravdepodobnost, ze to uplne neklapne.

Já jsem se sem hlavně přišla poradit, napsala jsem sice zadání, ale ne, že je to přesný profil a že přes to nejede vlak.
Z nějakého důvodu, i když mě to vlastně nepřekvapuje, se to tu zvrhlo do posměchu a ironie - ale já jsem přece vůbec nenapsala, že chci domů dogu nebo pastevce, a ani jsem žádné plemeno nevyloučila, že je "málo zabiják". Jen jsem s minulým psem zažila dost nepříjemných situací, kdy on by se se svou věčně štěněcí povahou neubránil, a taky se hodně pohybuju po odlehlých místech a večer.
Jestli jsem něco zmínila, tak to, že protichůdné jsou zdroje - někde se dočtete že takového a takového psa do bytu klidně.
Tak vám všem pěkně děkuju. A hlavně těm, co bez sarkasmu poradili.

Dobré ráno, ohledně výběru neporadím, jen mě napodlo, že s dominantním psem se můžete dostat do konfliktu se psy častěji..submisivni se podřídí a většina psů ho nechá být..Tak byste možná zazivala víc stresu a obav i tak, nevím. Ale je možné že máte dost zkušeností a sama jste dominantní, tak vám takový pes bude vyhovovat. Ale spíš bych se pak ještě zaměřila na výběr konkrétního štěněte z vrhu.

Nebudu se vyjadřovat k výběru, protože myslím, že nápadů tady padlo dost.

Jen k tomu submisivnímu psovi - taky jsem takového psa dříve měla, naprosto nekonfliktní a submisivní ke psům, taková psí chůvička. Pamatuji si, že mě to chvilkama taky mrzelo, že se vlastně nedokáže bránit. Když ho nějaký pes otravoval, nebo po něm i vyjížděl, tak on jenom uhýbal a vydával konejšivé signály, když ani to nepomohlo, tak šel za mě a čekal, že to vyřeším já. Nikdy neměl žádný problém se psem, opravdu za 12 let v životě na žádného psa ani nezavrčel.

Jo dřív jsem si taky říkala, že mám psa, co se neumí bránit, Jenže když to vezmu zpětně, tak ono to není zase taková nevýhoda. Já si myslím, že na submisivního psa vám ani nebudou tolik "útočit" ostatní psi, případně že dost psů pochopí jeho řeč a nechá ho být. Zatímco se psem, který je vůči psům dominantní to tak jednoduché nebude a navíc budete muset hlídat i to, aby váš pes neublížil cizímu....

jak různé významy může mít slovo dominantní.......

Tvrdím, že HW byl dominantní, ale zcela nekonfliktní pes, klidná síla, a psi ho respektovali, v drtivé většině neměli zájem s ním jít do konfliktu

Myslím si, že se obecně používá výraz "dominantní ke psům" úplně blbě. Většinou tím totiž lidi myslí "machruje, chce se s každým prát, vysírá". A to fakt nedělá pes, kterej je v povaze dominantní, ale naopak spíš posera frajírek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jak různé významy může mít slovo dominantní.......

Tvrdím, že HW byl dominantní, ale zcela nekonfliktní pes, klidná síla, a psi ho respektovali, v drtivé většině neměli zájem s ním jít do konfliktu

Přesně, to je podle mě správný smysl výrazu dominantní pes :)

proto miluji toho šustu
má dva termíny - dominantní a dominátor (toho mám pastevce )

Jo, tak "dominantní" nebylo úplně to správné slovo, ale asi bylo pochopeno, jak to bylo myšleno

marcelaamax napsal(a):
Nebudu se vyjadřovat k výběru, protože myslím, že nápadů tady padlo dost.

Jen k tomu submisivnímu psovi - taky jsem takového psa dříve měla, naprosto nekonfliktní a submisivní ke psům, taková psí chůvička. Pamatuji si, že mě to chvilkama taky mrzelo, že se vlastně nedokáže bránit. Když ho nějaký pes otravoval, nebo po něm i vyjížděl, tak on jenom uhýbal a vydával konejšivé signály, když ani to nepomohlo, tak šel za mě a čekal, že to vyřeším já. Nikdy neměl žádný problém se psem, opravdu za 12 let v životě na žádného psa ani nezavrčel.

Jo dřív jsem si taky říkala, že mám psa, co se neumí bránit, Jenže když to vezmu zpětně, tak ono to není zase taková nevýhoda. Já si myslím, že na submisivního psa vám ani nebudou tolik "útočit" ostatní psi, případně že dost psů pochopí jeho řeč a nechá ho být. Zatímco se psem, který je vůči psům dominantní to tak jednoduché nebude a navíc budete muset hlídat i to, aby váš pes neublížil cizímu....

Podle mě je takovej nekonflitkní pes ideál. Tedy pro mě. Jestli budu mít někdy dalšího psa, chci takovýho! Se psem, co "se umí bránit" (= nejistej hysterickej preventivně jdoucí po psech) jsem si užila dost

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jak různé významy může mít slovo dominantní.......

Tvrdím, že HW byl dominantní, ale zcela nekonfliktní pes, klidná síla, a psi ho respektovali, v drtivé většině neměli zájem s ním jít do konfliktu

Myslím si to podobně......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podle mě je takovej nekonflitkní pes ideál. Tedy pro mě. Jestli budu mít někdy dalšího psa, chci takovýho! Se psem, co "se umí bránit" (= nejistej hysterickej preventivně jdoucí po psech) jsem si užila dost

Jojo v tomhle ohledu byl ten pes fakt ideál. Nikdy mě s ním ani nenapadlo řešit, že by se něco stalo, když se k nám přiblíží nebo přiřítí jiný pes. To samé doma - mohl k nám přijít kdokoli se štěndem, fenou, psem, smečkou a pes vždycky bez problémů, naprosto v pohodě.

Ale vím, že jsem jednu dobu řešila to jeho "nebránění" - respektive chodila jsem na procházky s kamarádkou, která měla hrozně otravného psa, a ten na mého neustále naskakoval (už jsem to tu psala víckrát, že je zvláštní, že má teď už úplně jiného psa, a ten je to samé ) , nebyl ovladatelný aby ho slovně korigovala, mohla na něho řvát a nic. Takže jsem psa věčně z mého sundávala já. Můj pes se jen točil, uhýbal a nic. V tu chvíli jsem si fakt i přála, aby se jednou pořádně ohnal, že by to potom konečně snad i ten pes pochopil, ale ono nic, takže jsem to řešila pořád já. A když jsem tohle tenkrát řešila, tak mi hrozně moc lidí říkalo, ať jsem ráda za to, co mám doma, že tohle je fakt ideál....

Se psem, co "se umí bránit" (= nejistej hysterickej preventivně jdoucí po psech) jsem si užila dost

ono zase pod tím pojmem "umí se bránit" si taky každý představí něco jiného. V mém případě by se bránili třeba oba moji psi - jenže pes tím způsobem, že by šel druhého zabít, fena tím způsobem, že by druhému dala najevo, že takhle ne, ale přitom by mu nezkřivila ani chlup... A to už je taky dost rozdíl.

Já bych doporučila Dlouhosrstou kolii, je to rodinný typ, neublíží dětem, k ostatním zvířatům je přátelská, přice na první pohled respekt nebudí, ale za svou rodinnou smečku je schopna položit život, bude ji neustále ochraňovat, zvládne ohlídat celou rodinu a k tomu ještě dům/byt.

CollieLover napsal(a):
Já bych doporučila Dlouhosrstou kolii, je to rodinný typ, neublíží dětem, k ostatním zvířatům je přátelská, přice na první pohled respekt nebudí, ale za svou rodinnou smečku je schopna položit život, bude ji neustále ochraňovat, zvládne ohlídat celou rodinu a k tomu ještě dům/byt.

Dnešní dlouhosrstá kolie? Ráda bych tomu věřila, kolie se mi líbí, ale nevím, nevím,...

Já si tedy přihřeju polívčičku a doporučím plemeno, které jsem měla. Za předpokladu, že byste škrtla požadavek dlouhosrstý 😉 Caník by jinak veškeré požadavky splňoval. Je to oddaný pes, který je při správné socializaci naprosto bezproblémový s ostatními zvířaty (dokázal si jemně hrát i s krysaříkem). Nikdy neútočí jako první, zároveň se však umí dobře bránit, je-li napaden. Náš byl přátelský ke všemu živému (nebyl zvyklý na kočky, my přinesli kotě v jeho 5 letech a byli kámoši hned), pokud přišla návštěva, kterou neznal, byl ostražitý, na zahradu by je nepustil (ne že by je hned pokousal, ale on sám o sobě takový pes budí respekt, když blokuje vchod a štěká), jakmile ale viděl, že se s nimi přátelsky zdravíme, okamžitě přepnul na režim mazel, to jsem na něm milovala nejvíc. Jinak nesmírně trpělivý a rozvážný pes s vysokým prahem bolesti (super kvůli malým dětem, když se stalo, že ho nechtěně zatáhly za ucho nebo ho při hře sekla kočka), nesnese drilový intenzivní výcvik, musí se na něj s důslednou, ale laskavou rukou (ostatně jako u všech plemen). Před splněním povelu o něm chvíli jako spravný moloss 2 až 3 vteřiny přemýšlí 😁 Zvládl jak celodenní výlety, tak válendo na gauči. Musím ale uvést i negativa - molossové se všeobecně nedožívají vysokého věku (průměr je tak 9 let), slintají a jako každé větší plemeno nesmí být přespříliš zatěžováno (denně schody do 5. patra či běhání x km podél kola, to pro něj není) skrz problémům s klouby. My ho měli jako prvního psa v samostatném dospělém životě, není sice doporučován pro úplné začátečníky, zároveň je ale při správném přístupu dobře cvičitelný, co se jednou naučí, to nezapomene po celý život (bohužel i to špatné). Je důležité nezanedbat a hlavně nepokazit výchovu, jinak budete mít nezvladatelného 50kg psa, v opačném případě ale budete mít úžasného oddaného společníka a ochránce v jednom.

Já bych k tomu caníkovi ještě dodala, že mi teda celkově nesedí do bytu . Přijde mi tak nějak lepší, když má CC možnost zahrady, kterou může hlídat. Ale třeba je to jen můj dojem..

marcelaamax napsal(a):
Já bych k tomu caníkovi ještě dodala, že mi teda celkově nesedí do bytu . Přijde mi tak nějak lepší, když má CC možnost zahrady, kterou může hlídat. Ale třeba je to jen můj dojem..

Je pravda, že když může hlídat zahradu, je ve svém živlu. Ale taky je hodně vázaný na rodinu, náš třeba nechtěl moc být venku, pokud jsme tam s ním nebyli i my. My ho teda první cca 2 roky měli v bytě s tím, že jsme věděli, že budeme pořizovat dům. A byl nejvíc šťastný tam, kde jsme byli my. Ale ano, určitě budou i více vhodná plemena do bytu 🙂 Jen mě přišlo, že požadavky co se týče charaktere by splňoval ☺️

Mylord napsal(a):
Já jsem se sem hlavně přišla poradit, napsala jsem sice zadání, ale ne, že je to přesný profil a že přes to nejede vlak.
Z nějakého důvodu, i když mě to vlastně nepřekvapuje, se to tu zvrhlo do posměchu a ironie - ale já jsem přece vůbec nenapsala, že chci domů dogu nebo pastevce, a ani jsem žádné plemeno nevyloučila, že je "málo zabiják". Jen jsem s minulým psem zažila dost nepříjemných situací, kdy on by se se svou věčně štěněcí povahou neubránil, a taky se hodně pohybuju po odlehlých místech a večer.
Jestli jsem něco zmínila, tak to, že protichůdné jsou zdroje - někde se dočtete že takového a takového psa do bytu klidně.
Tak vám všem pěkně děkuju. A hlavně těm, co bez sarkasmu poradili.

Ode me to nebyl sarkazmus -zajima me, co se stane, kdyz ten vyber neklapne. Mate orpavdu pomerne vysoke pozadavky.

a muj názor zase jen - chtit samostane uvazujiciho psa vyžaduje mu taky tu samostatnost poskytnout. musí mit prostor, kde se muze opravdu sam rozhodovat.

a ne to po nem chtit uprostřed centralni prelidnene evropy a v byte -tj.porad pod nejakym omezenim. Do tohohle prostředí mi nic hlavne samostatne jednajici - nezapada.

ted zminujete i osobní obranu? to je zase jiny level. ono moc psu, co si kousnou do ziveho na ulici jinak nez ze strachu - taky není. ( asi nastesti) .


kdysi jsem třeba cetla o majiteli fily z bytu, co ji nechaval hlidat lavicku v centru Brna -aby se pry vyzila nejak

marcelaamax napsal(a):
Já bych k tomu caníkovi ještě dodala, že mi teda celkově nesedí do bytu . Přijde mi tak nějak lepší, když má CC možnost zahrady, kterou může hlídat. Ale třeba je to jen můj dojem..

u canika je problém hlavne odchov v byte. to jim moc neprospiva,
jinak se mu da docela dobře najit jiné vyziti, nez je hlidani zahrady.

Taky se přimlouvám za dlouhosrstou kolii. Máme sice domek, ale v zimě byla hodně doma a je přizpůsobivá. Navíc i když respekt nebudí, hlídá si svou zahradu, svoje lidi a když jednou jeden známý sázel na její nevinný kukuč a vešel k nám do zahrady, byl moc rád, že jsem přišla, jinak by se se zlou potazal. A nejsem si jistá, že by přišel jen o nohavice. Je vhodná k dětem, ke starším lidem, na procházky... I na gauč 😊
Jeden známý ji má v bytě a velice si jí chválí.

Johann napsal(a):
Taky se přimlouvám za dlouhosrstou kolii. Máme sice domek, ale v zimě byla hodně doma a je přizpůsobivá. Navíc i když respekt nebudí, hlídá si svou zahradu, svoje lidi a když jednou jeden známý sázel na její nevinný kukuč a vešel k nám do zahrady, byl moc rád, že jsem přišla, jinak by se se zlou potazal. A nejsem si jistá, že by přišel jen o nohavice. Je vhodná k dětem, ke starším lidem, na procházky... I na gauč 😊
Jeden známý ji má v bytě a velice si jí chválí.

To je mně extrémně sympatické plemeno! Závidím Vám, že na ni máte podmínky! Jsou to majestátní psi!

fikovnice napsal(a):
To je mně extrémně sympatické plemeno! Závidím Vám, že na ni máte podmínky! Jsou to majestátní psi!

..nádherní noblesní psi.....můj dětský sen....knížku "Děvčátko Zdena a moudrý pes" o koliákovi Mufovi jsem četla nesčetněkrát........na sídlišti u mé práce mají dvě psice, takové klidné noblesní dámy, do ničeho se nikdy nepletou, jen se ladně nesou......jen si tak představuju když je déšť a bláto, jak je pak v bytě uvést do původního stavu.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..nádherní noblesní psi.....můj dětský sen....knížku "Děvčátko Zdena a moudrý pes" o koliákovi Mufovi jsem četla nesčetněkrát........na sídlišti u mé práce mají dvě psice, takové klidné noblesní dámy, do ničeho se nikdy nepletou, jen se ladně nesou......jen si tak představuju když je déšť a bláto, jak je pak v bytě uvést do původního stavu.....

Ano ano, noblesní je to správné slovo!

Tady je naše princezna

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dříve to bývali normální psi, co znám dnes - tak nervní plašani, jak čs chovu, tak i "super import" z Maďarska...ale je fakt, že to co do počtu není extra vzorek...

povahově lepší mi přijdou kraťandy

Chtěla jsem se zeptat, co si myslíte o Briardovi? Když jsem byla mála, spolužačky sousedka měla v paneláku dva. Hodně se jim věnovala a pořád byla s nimi někde venku. Měli volný přístup na balkon a strašně mě fascinovalo jak vždy viseli na zábradlí a sledovali šrumec.

S deštěm a blatem to není tak hrozné. Máme pláštěnku, takže většinou stačí očistit "podvozek" a taky kolie mají samočistící srst a když je od bláta, nechám ji na chvíli v předsíni, kde to na ní uschne a opadne. Pak jen vysaju a je to v pořádku. A s frekvencí srážek v poslední době to není zas tak často

Nevím jestli bylo zmíněno ale doporučila bych choďáka. CHP má delší srst, je to dobrý hlídač, vhodný k dětem i pro méně zkušené pejskaře. A kdyby jste chtěla tak htavě zvládne i pracovní výcvik. Vhodný do bytu. Akorát jsou to střední pesani (pes :49 - 55cm v kohoutku)

Karinaaa napsal(a):
Nevím jestli bylo zmíněno ale doporučila bych choďáka. CHP má delší srst, je to dobrý hlídač, vhodný k dětem i pro méně zkušené pejskaře. A kdyby jste chtěla tak htavě zvládne i pracovní výcvik. Vhodný do bytu. Akorát jsou to střední pesani (pes :49 - 55cm v kohoutku)

..musím říct, že co potkávám po sídlišti choďáky, tak jsou to vždy přátelsky naladění bezproblémoví psi......a navíc moc pěkní.....být mladší s větším bytem a nepropadnuvši papillonům, mám ho doma.....

lupus4 napsal(a):
Dříve to bývali normální psi, co znám dnes - tak nervní plašani, jak čs chovu, tak i "super import" z Maďarska...ale je fakt, že to co do počtu není extra vzorek...

povahově lepší mi přijdou kraťandy

A co Americká kolie? U nás je chová snad jen jedna chovka a to tedy pod AKC, protože FCI je neuznává kvůli odlišnému standardu...mám vyhledlého do budoucna (taky do bytu) kratkosrsteho psa. Bavila jsem se i s chovatelkou a požadavkům by mohl zadavatelce taky vyhovovat...akorát cena je vyšší než u evropské kolie a čekat na štěně můžete třeba i 3 roky. Ale přijdou mi jako ideální (a krásní) psi.
Údajně by neměli být tak zkažení (povaha a zdraví) jako evropské kolie ( ale nejsem odborník...usuzuji ze článků na internetu a rozhovoru s chovatelkou).

Mylord napsal(a):
A možná bych uvažovala o dlouhosrstém NO, ale předpokládám, že by vyžadoval více zaměstnat, než dlouhé procházky a aporty do vody. Je i drobnější než bych chtěla, ale povaha super.

Já se tady přimelu a zeptám se ,už máte nějakého favorita ?

Tuvalu napsal(a):
Já se tady přimelu a zeptám se ,už máte nějakého favorita ?

Ano mám. Sice jsem neměla úplně chuť sem ještě psát, ale co. Na 90% to bude moskevský strážní pes. Nebude to hned, a taky si počkám na dobrou CHS/vrh, zatím jsem ve skupinách majitelů MSP a mám kontakt na poradce chovu. A právě jak tu někdo nahodil "co když to neklapne" - to se nesmí stát. Proto zvažuju pečlivě.
Hodně majitelů MSP mi psalo, že podle rad na diskuzích kde dostali tak akorát sodu, by si nepořídili nejen moskeváka, ale vůbec žádného psa, a teď jsou šťastní že se nedali odradit. Taky vidím, jak vypadá socializovaný pes a že hlídač nemusí být krvelačná příšera kterou vám z balkonu vyvede odchytová služba.
Návštevy v bytě pořeším, já jsem samotářka a návštěvy odjakživa nesnáším, a když to řeknu bez obalu - nebudu si vybírat psa parťáka, což je pro mě fatální věc na příštích 10-12 let, s ohledem na cizí děti. Tak k nám prostě chodit nebudou, může taky pro změnu dcera k nim, nebo můžou jít ven, nebo u nás budou půl dne co budu se psem venku:-) Dcera je dostatečně rozumná, aby pochopila, že pokud bude doma pes a já tam navíc nebudu, tak k nám v žádném případě nikdo nejde. Navíc téměř polovinu času dcera nebývá doma (bohužel, ale když už je to tak...).
Vím že budu mít úžasného psa a udělám všechno proto, aby byl šťastný stejně, jako jsem to dělala pro toho, co už odešel. Díky všem za příspěvky, a přeji hodně zdraví vám i pejskům.

"Vím že budu mít úžasného psa a udělám všechno proto, aby byl šťastný"

Omlouvám se za nepatřičný příspěvek :

Já bych dala přednost úžasné a šťastné dceři.
Nebo jinak : Nevím, kolik je dceři let, ale píšete pubertální.
Kdybych měla pubertální dceru, snažila bych se využít maximálně čas, který nám ještě spolu zbývá
( myslím tím, že nebude daleko doba, kdy odejde z domu do vlastního života )
,

Hodně majitelů MSP mi psalo, že podle rad na diskuzích kde dostali tak akorát sodu, by si nepořídili nejen moskeváka, ale vůbec žádného psa

A někdo z těch "hodně" to má v bytě?
V bytě, ne, že může do bytu.
Až ho budete mít, rozhodně sem
občas přispívejte.
Pomůže to ostatním, kteří váhají.

Dala jsem palec nahoru.....ale už jsem si nepamatovala, že pes bude bydlet v bytě.

Znám moskeváky, kteří jsou gaučáci......sama mám doma velký gaučový psy, teď se vedle mě na gauči válí pastevecká fena...ale teda neumím si představit, že by neměli možnost jít na zahradu, navíc pes, který je ze své podstaty hlídač.....

Opravdu by mě zajímali názory majitelů MSP na pořízení takového psa do bytu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dala jsem palec nahoru.....ale už jsem si nepamatovala, že pes bude bydlet v bytě.

Znám moskeváky, kteří jsou gaučáci......sama mám doma velký gaučový psy, teď se vedle mě na gauči válí pastevecká fena...ale teda neumím si představit, že by neměli možnost jít na zahradu, navíc pes, který je ze své podstaty hlídač.....

Opravdu by mě zajímali názory majitelů MSP na pořízení takového psa do bytu.

Jako majitelka podobného typu psa bych MSP do bytu nedala. Taky jsem nad MSP uvažovala, hodně jsem si zjistila a nakonec jsem šla do stejné rasy jako je první pes. A přestože jsou oba gaucaci, sami vyžadují kontrolu rajonu, lehnout si a pozorovat okolí.
Tihle psi mají jako hlavní úkol hlídat, což v bytě se dělá těžko.
Poradny chovatel ani do bytu psa neprodá, tak bych zadavatelce doporučila vyber plemene ještě zvážit..

Nedovedu si dost dobře představit Noru v bytě. Vždyť by se tam:

nevešla
bylo by jí horko
ten hluboký štěkot by se rozléhal celou bytovkou

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Vím že budu mít úžasného psa a udělám všechno proto, aby byl šťastný"

Omlouvám se za nepatřičný příspěvek :

Já bych dala přednost úžasné a šťastné dceři.
Nebo jinak : Nevím, kolik je dceři let, ale píšete pubertální.
Kdybych měla pubertální dceru, snažila bych se využít maximálně čas, který nám ještě spolu zbývá
( myslím tím, že nebude daleko doba, kdy odejde z domu do vlastního života )
,

- to jako pes v rodině s dětmi znamená upozadění dětí? odsunutí? či co?
- pubertální dítě bude pravděpodobně jenom kvitovat přesun mateřského pudu na vhodnější objekt.....a tak je to v pořádku
- dovolím si domnívat se, že i pubertální dcera uvítá zvířecího parťáka
- je víc než žádoucí, aby se děti naučily starat se i o někoho dalšího, brát ohledy atd.

zas úvaha toto...........

MSP nemám, ale byl jedním z favoritů, když zemřela první kavkazanka. Nakonec to vyhrála zase kavkazanka.
Nikdy, vůbec nikdy, bych si MSP ani jiného pastevce nepořídila do bytu!

Je mi záhadou, jaké myšlenkové pochody člověka dovedou k pořízení pastevce do bytu. Ztráta soudnosti? Zatmění? Zadavatelko, úvodní dotaz zněl celkem rozumně. Dostala jste řadu tipů a rad, z nichž jste si nevzala naprosto nic. Doporučuji přehodnotit volbu plemene, MSP do bytu není šťastná volba. Můžete si zadělat na dost velké problémy. Ve výsledku nebudete šťastná vy ani pes, a hlavně vaše dcera.

Pokud si správně vzpomínám, kdysi byl v azylu u Desenskýho berňáček, kterej nezvládl život v bytě, potřeboval prostor.
Natož MSP ....

Zadavatelka je ale jiná, vždytˇpíše jasně, že:

"Vím že budu mít úžasného
psa a udělám všechno proto, aby byl šťastný"

Čemu nerozumíte?

rapotacka11 napsal(a):
Zadavatelka je ale jiná, vždytˇpíše jasně, že:

"Vím že budu mít úžasného
psa a udělám všechno proto, aby byl šťastný"

Čemu nerozumíte?

A?!

pro jistotu - reaguji pouze na výlev ohledně snad až odvrženého dítěte kvůli psu
(jak byli mí kluci šťastní ze psa, jak se s ním vyřádili a jak jsme díky němu trávili více času spolu - je rozdíl, jestli má jít puberťák na procházku s maminkou, nebo jdeme všichni na špacír se psem, stopu našlapat, pocvičit...a jak ho mladší rád venčil sám - blond chlupatý medvídek = ideální lákadlo na holky )

mé reakce se netýkají vhodnosti vybraného plemene do bytu, to považuji za sado maso

Nepsala jsem to Vám, ale obecně.
Zasekla jste se na odvrženém dítěti,
ale téma je vhodné plemeno
a vše co přijde, se bude odvíjet jen od toho.

Já nevím, no, nemoct si přivést domů v pubertě žádnou návštěvu, to by mi bývalo bylo docela líto. My jsme měli doma docela striktní režim, žádní kluci nehrozili, ale kamarádky k nám směly a chodily. Ale třeba to vidím moc dramaticky, protože tyhle psy znám jen venkovní a provoz s nima je ten, že se v případě návštěv zavírají do kotce.

V bytě ho můžete zavřít do pokoje. To je to poslední, co by mě u bytového pastevce trápilo...

Tak já neříkám, že tam nejsou větší problémy, ale tohle mi nepřijde úplně nedůležitý. Znám dvě rodiny, kde se pes musí v bytě zavírat do jiný místnosti, ale to zavírání je jen teoretický, protože ani do jedný nikdo cizí radši nechodí (ono u poslouchání zvuků obludy snažící se prožrat dveřma, se zrovna dobře nebeseduje). A s ohledem na toho teenagera mi takový rozhodnutí nepřijde úplně fér.

Moje dcera jako poberťačka vyrůstala se psy, kdy si opravdu nemohla dovolit mírnix týrnix někoho přivést domů.....od určitého okamžiku už to mohlo být nebezpečné, hlavně kvůli feně, těžko říct, co by mohla vyhodnotit jako ohrožení "holky"...a hlavně pesani dělali za plotem dost kravál a nemusí to být ve zlém, takhle vítají i nás a nikdo by asi nechtěl mezi takový obludy.
Ale pokud jsem nebyla doma, tak prostě vešla jen dcera, odvedla psy za pomocí pamlsku do výběhu....defakto plot rozdělující podstatnou část zahrady od dvora, zavřela je tam a bylo to...návštěva normálně a bezpečně mohla vejít a bezpečně se pohybovat po domě, po dvoře.

Většina lidí, co má psy podobného typu, tak má kotec, kam pesany zavře...jde jen o to, aby byl puberťák zodpovědný a pořád myslel na to, že pes se nesmí dostat fyzicky k návštěvě, protože pro něj není jeho "dítě" autorita, ale na druhou stranu je to jeho dítě a to bude bránit zuby nehty a to jestli je v ohrožení, tak vyhodnotí sám.

Keďže tu je vela majitelov pastevcov,prikmotrím sa sem s mojím postrehom a otázkou v jednom.

Nie raz som si všimla,že fena tejto pasteveckej odnože(vždy s PP) je výrazne menšia a útlejšia od psa. Ale fakt výrazne, minimálne o tretinu. To je tak bežne? Alebo som videla vždy menšie feny a prerastených psov? To sa mi nechce veriť. Samozrejme viem,že feny sú menšie aj lahšie...U nemeckých dog detto. U retrieverov taký rapídny rozdiel nie je, aj ked teda ja asi nemám objektívny pohlad na vec,lebo doma mám prerastené hov.ado Tak len pre zaujímavosť sa pýtam

domi.t napsal(a):
Keďže tu je vela majitelov pastevcov,prikmotrím sa sem s mojím postrehom a otázkou v jednom.

Nie raz som si všimla,že fena tejto pasteveckej odnože(vždy s PP) je výrazne menšia a útlejšia od psa. Ale fakt výrazne, minimálne o tretinu. To je tak bežne? Alebo som videla vždy menšie feny a prerastených psov? To sa mi nechce veriť. Samozrejme viem,že feny sú menšie aj lahšie...U nemeckých dog detto. U retrieverov taký rapídny rozdiel nie je, aj ked teda ja asi nemám objektívny pohlad na vec,lebo doma mám prerastené hov.ado Tak len pre zaujímavosť sa pýtam

Ale ono by to tak mělo být, fena má být výrazně jemnější než pes. To, že dneska třeba u labradoru člověk nerozeznal na první pohled psa od feny je velmi smutné a ta ne větší problém než nízko nebo vysoko nasazeny ocas, strmejsi uhleni apod. Mě nevadí mírně přerostly zvíře, taky mám jednu takovou fenu,ale se psem samce si ji fakt nikdo nesplete

domi.t napsal(a):
Keďže tu je vela majitelov pastevcov,prikmotrím sa sem s mojím postrehom a otázkou v jednom.

Nie raz som si všimla,že fena tejto pasteveckej odnože(vždy s PP) je výrazne menšia a útlejšia od psa. Ale fakt výrazne, minimálne o tretinu. To je tak bežne? Alebo som videla vždy menšie feny a prerastených psov? To sa mi nechce veriť. Samozrejme viem,že feny sú menšie aj lahšie...U nemeckých dog detto. U retrieverov taký rapídny rozdiel nie je, aj ked teda ja asi nemám objektívny pohlad na vec,lebo doma mám prerastené hov.ado Tak len pre zaujímavosť sa pýtam

U Tibetu to tak je z 90%. Feny jsou menší, lehčí, jemnější, psove by měli být robustnější, vyšší. Ale samozřejmě občas se najde nějaká fena, která vzezřením připomíná psa.
Například matky mých psů mají obě cca 65 cm v kohoutku a zhruba 45-50 kg, moji kluci oba přes 70 cm a váhove přes 60 kg (u štěněte to zatím předpokládám, ale 50 má už teď, takže počítám že až zmohutni, bude veliký krásný kluk :)

ano, rozdíl mezi psem a fenou by měl být zřetelný (u velkých plemen)
ale to "o třetinu" být nemusí, to zas ne

Ďakujem za info

Máme druhou kavkazanku. Ta je menší než ta první. A i ta první byla menší než psi samci. Ta první měla větší rodiče - její otec byl Bill z Vesničky u hranic a to byl opravdu kus psa.

Ti samci jsou krásní, impozantní a u velkých plemen
radost pohledět.

Zdravím všechny. Tak po roce ještě psa nemám.
Když pominu teda, co tu jelo o odvrženém dítěti :-D (já nevím jak vaše milované klony, ta moje se mnou nejde už ani ven bez protočení očí, sice mě strašně miluje, ale mobil, kamarádky a courání venku už hrají prim, já sloužím především k podávání jídla a nákupu hader, ale na druhou stranu dcera zvířata zbožňuje, neštítí se chlupů, slin, že se kočka vygrcá.. Je soucitná a hodná. A hlavně vidí, jak se bez psa trápím, že mě ten život moc nebaví. Navíc ji mám sice nechtěně, ale ve střídavce, půlku času jsem sama.)
No... Nelíbí se mi současná situace. Nevím co se bude dít - bude se všechno zavírat? Budou zakázané akce, kam jsem chtěla se štěnětem v rámci socializace chodit? Budu povinně zavřená coby neočkovaná doma?
No a za druhé, když nejsem absolutně rozhodnutá o plemenu psa, nebudu si ho pořizovat.
Hodně jste mě tu nahlodaly o tom, že co se týče útoků cizích psů, je naopak lepší mít nekonfliktního psa. Jenže já opravdu celý život měla úzkost z toho (situace u řeky - navolno rtw, majitel kus pryč, stoupla jsem si před svého a přemýšlela, jestli ho zalehnu ať radši pes potrhá mě...), že když se něco stane, můj ňunínek to zle odskáče. Proto ten "dominantní" pes. Takže co, nosit pepřák?
Takže dál váhám mezi rodinným psem (GR, landseer, berňák, leon,..)
MSP v bytě být může, sleduji skupiny lidí co je mají, navíc není zbytečně uštěkaný jako by byla se soumrakem třeba TD. (A ano, v časopise věnovaném dogám, ji jeden z chovatelů nevyloučil z prostředí bytu, pokud bude dostatečně dost venku. Já byla venku pořád, a teď mám času ještě víc.)
Takže tak, psa budu mít, ale teď je to takhle. Nechci se s ohledem na psa dostat do situace, ve které bych nevěděla, co si počít.
Děkuji za rady, mějte se fajn a pevné zdraví psům i páníkům🐾

Mylord napsal(a):
Zdravím všechny. Tak po roce ještě psa nemám.
Když pominu teda, co tu jelo o odvrženém dítěti :-D (já nevím jak vaše milované klony, ta moje se mnou nejde už ani ven bez protočení očí, sice mě strašně miluje, ale mobil, kamarádky a courání venku už hrají prim, já sloužím především k podávání jídla a nákupu hader, ale na druhou stranu dcera zvířata zbožňuje, neštítí se chlupů, slin, že se kočka vygrcá.. Je soucitná a hodná. A hlavně vidí, jak se bez psa trápím, že mě ten život moc nebaví. Navíc ji mám sice nechtěně, ale ve střídavce, půlku času jsem sama.)
No... Nelíbí se mi současná situace. Nevím co se bude dít - bude se všechno zavírat? Budou zakázané akce, kam jsem chtěla se štěnětem v rámci socializace chodit? Budu povinně zavřená coby neočkovaná doma?
No a za druhé, když nejsem absolutně rozhodnutá o plemenu psa, nebudu si ho pořizovat.
Hodně jste mě tu nahlodaly o tom, že co se týče útoků cizích psů, je naopak lepší mít nekonfliktního psa. Jenže já opravdu celý život měla úzkost z toho (situace u řeky - navolno rtw, majitel kus pryč, stoupla jsem si před svého a přemýšlela, jestli ho zalehnu ať radši pes potrhá mě...), že když se něco stane, můj ňunínek to zle odskáče. Proto ten "dominantní" pes. Takže co, nosit pepřák?
Takže dál váhám mezi rodinným psem (GR, landseer, berňák, leon,..)
MSP v bytě být může, sleduji skupiny lidí co je mají, navíc není zbytečně uštěkaný jako by byla se soumrakem třeba TD. (A ano, v časopise věnovaném dogám, ji jeden z chovatelů nevyloučil z prostředí bytu, pokud bude dostatečně dost venku. Já byla venku pořád, a teď mám času ještě víc.)
Takže tak, psa budu mít, ale teď je to takhle. Nechci se s ohledem na psa dostat do situace, ve které bych nevěděla, co si počít.
Děkuji za rady, mějte se fajn a pevné zdraví psům i páníkům🐾

Vy si neumíte představit, jak je ten pes velký. Na obrázku vypadá nějak, ale realita je prostě jiná.
Stačí mi, když kluci v obýváku chytnou rapl a začnou si hrát, připomíná to bitvu titánů, dusot, že mít pod sebou sousedy tak mě asi vystehuji.
Kdyz jezdíme k našim do bytů, sotva se otočí v kuchyni, v obýváku když si lehnou, člověk má co dělat aby je preskakal směrem k východu. Jen pelechy máme 150x100 cm (ať žijí vetbed).
Dobrý chovatel vám ani asiata do bytu neprodá, potřebujou hlídat. To znamená mít pod palcem nějaký prostor kde vidí na okolí. Taky když se nudí hezky okousou všechno, když venku rozeberou dřevo na zimu, zametete. V bytě pravděpodobně rozstipou dveře, stoly, židle, skříně, dosadte si sama.
A to mám psy, kteří chodí běžně na túry do hor, chodíme běhat, ke konim, na cvičák, do města, na výstavy, a přesto mají vždy energii a potřebu být aspoň chvíli na svojem a strazit dům. Je to podstata psa, tu ne změníte.
To jen k těm Tibetum, potažmo dalším asijským medvědům. O tom jak může být ostrý bych vám mohla napsat román, ale naštěstí ho nemáte ve výběru.

Nehledě na to že štěně obřího plemene nesmíte přetěžovat nadměrným pohybem venku, spíš naopak zaměstnat doma hlavu, protože při prudkém růstu mu můžete zátěží odrovnat nohy. To znamená že stejně dlouhé procházky apod nejdřív po roce až roce a půl věku, do té doby máte doma energií nabusene monstrum které si holt zábavu hledá po svém.

Já nevím, je tolik psů vhodných do bytu, proč sobě i psovi komplikovat život tím, že si tam pořídím zrovna toho, který tam vhodný není? Proč si, když vlastně chci a potřebuji židli, pořizuju křeslo a snažím se z něj tu židli udělat?
Osobně vám rozumím, těch několik plemen, která se mně osobně líbí nejvíc, si nejspíš nikdy nepořídíme, protože na ně nemáme povahu, zaměstnání a podmínky. Tak na ně holt budu koukat na výstavách a na netu, jako se ve filmech ráda dívám na Ryana Goslinga, ale doma mám svého muže a nevyměnila bych ho :)
P.S. K tomu, co tu moudře píše Cstmr, bych ještě připojila úvahy o tom, kde se váš byt nachází - přízemí, vyšší patro, výtah/bez výtahu? Někdy mi připadá, že čím větší pes, tím větší zdravotní problémy (a nižší věk dožití) a transportovat takového špatně pohyblivého šedesátikilového a většího drobečka z třetího patra na venčení...
P.P.S. Na obranu nosím paralyzér. Už od předpsích dob.

Mylord napsal(a):
Zdravím všechny. Tak po roce ještě psa nemám.
Když pominu teda, co tu jelo o odvrženém dítěti :-D (já nevím jak vaše milované klony, ta moje se mnou nejde už ani ven bez protočení očí, sice mě strašně miluje, ale mobil, kamarádky a courání venku už hrají prim, já sloužím především k podávání jídla a nákupu hader, ale na druhou stranu dcera zvířata zbožňuje, neštítí se chlupů, slin, že se kočka vygrcá.. Je soucitná a hodná. A hlavně vidí, jak se bez psa trápím, že mě ten život moc nebaví. Navíc ji mám sice nechtěně, ale ve střídavce, půlku času jsem sama.)
No... Nelíbí se mi současná situace. Nevím co se bude dít - bude se všechno zavírat? Budou zakázané akce, kam jsem chtěla se štěnětem v rámci socializace chodit? Budu povinně zavřená coby neočkovaná doma?
No a za druhé, když nejsem absolutně rozhodnutá o plemenu psa, nebudu si ho pořizovat.
Hodně jste mě tu nahlodaly o tom, že co se týče útoků cizích psů, je naopak lepší mít nekonfliktního psa. Jenže já opravdu celý život měla úzkost z toho (situace u řeky - navolno rtw, majitel kus pryč, stoupla jsem si před svého a přemýšlela, jestli ho zalehnu ať radši pes potrhá mě...), že když se něco stane, můj ňunínek to zle odskáče. Proto ten "dominantní" pes. Takže co, nosit pepřák?
Takže dál váhám mezi rodinným psem (GR, landseer, berňák, leon,..)
MSP v bytě být může, sleduji skupiny lidí co je mají, navíc není zbytečně uštěkaný jako by byla se soumrakem třeba TD. (A ano, v časopise věnovaném dogám, ji jeden z chovatelů nevyloučil z prostředí bytu, pokud bude dostatečně dost venku. Já byla venku pořád, a teď mám času ještě víc.)
Takže tak, psa budu mít, ale teď je to takhle. Nechci se s ohledem na psa dostat do situace, ve které bych nevěděla, co si počít.
Děkuji za rady, mějte se fajn a pevné zdraví psům i páníkům🐾

Líp jste si vybrat nemohla! MSP se vyloženě hodí do bytu! Snad ještě vhodnější by byl kavkazan se středoasijcem dohromady.
Vždyť vy jste si z celé dlouhé diskuze vůbec nic nevzala! Pročtěte si ji znovu a MYSLETE!

Kdybych měla vaše preference a podmínky (chlupáč, vhodný do bytu k dětem a jiné zvěři , sebevědomý a žádné ořezávátko...), tak bych se nejspíš rozhodovala mezi dlouhosrstým NO, choďákem nebo z trochu jiného ranku vlčím špicem a briardem. Na ty dva poslední zmíněné jsem si vzpomněla mimo jiné proto, že je mají na sídlišti, kde žijí moji rodiče, a jsou to v obou případech velmi sebejistí psi, kteří by rozhodně páníčky ani sebe nedali lacino.
Choďáka mám už šest let, je to náš první pes a lepšího jsme si nemohli přát - je to vyrovnaný a za běžných okolností nekonfliktní pes a úhlavní přítel všech dětí a zvířat, ale když vyhodnotí situaci jako ohrožující pro smečku, rychle se to změní a už jsme měli opakovanou příležitost se o tom přesvědčit. Je to poměrně nové plemeno, tudíž tam trochu lítají povahy (totéž se dá mimochodem říct o tom MSP), ale když budete pečlivě vybírat, máte slušnou šanci, že natrefíte na psa, který bude vašim požadavkům vyhovovat. Myslím, že je to o dost pravděpodobnější než varianta, že budete s pastevcem v bytě spokojená vy, pes i okolí.

povahy lítají všude

já měla v bytě a k dětem, teda puberťákům, hovawarta a naprosto super věc. A žádná napadení ňuňánka jsem řešit nemusela (krom jednoho), on budil respekt u lidí i u psů. A protože byl sám zcela nekonfliktní, tak jsem nemusela řešit ani jeho.

můj syn má jeho vnuka.......a musí skládat kynologickou vysokou, ne-li rovnou doktorát

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
povahy lítají všude

já měla v bytě a k dětem, teda puberťákům, hovawarta a naprosto super věc. A žádná napadení ňuňánka jsem řešit nemusela (krom jednoho), on budil respekt u lidí i u psů. A protože byl sám zcela nekonfliktní, tak jsem nemusela řešit ani jeho.

můj syn má jeho vnuka.......a musí skládat kynologickou vysokou, ne-li rovnou doktorát

Hovik mi taky přijde super volba. Ale určitě ne medvědí asiat. Nicméně je to tím, že když to má člověk doma a pochopí naturu těch psů, tak by jim bytový odchov neudělal.
A to mám psy co se mnou spí v posteli, nicméně pak nastupuje služba a jdou strazit pozemek - pracovat.

kdysi dávno vycházel v nějakém tom psím časopise seriál o tibetských dogách, a při líčení, jak Barunka toužící se dostat ven rozebrala dveře i s futry, a další veselé příhody, jsem se řezala smíchy......
vždy jsem toto plemeno obdivovala....

Nevím, jestli jsem to tady už nepsala, jestli ano, tak se budu opakovat...

Já bych ještě k těm medvědům v bytě podotkla....minule jsme z holkama zmokly...jen pro zadavatelku mám pyrenejku a kavkazoidku a ta je ještě malá, tak ani není úplně medvědí...takže mokrý a taky ty packy neměly úplně čisťoučký nebo spáš hohy, prostě celkově mojrej hnusanec a opravdu to není pes, kterého při návratu domů šoupnete do vany (to je pes sice čistej, ale pořád mokrej)..a nebo šoupnete do vany, ale co když bude takhle hnusně celý týden a ven půjdete minimálně 3x denně.

Nevím, jestli někdo, kdo to nezažil, si to umí představit....to už není jen nějakej ten chlup a slintanec, tak se pes v chodbě může oklepat a máte vymalováno, rozdováděnej mlaďoch proklouzne a přijde mu top zábava, že se s vámi bude honit po bytě a hopsá na sedačku a hopsá na křeslo a pokud se zapomnělo zavřít ložnici, tak to završí válením v čistých peřinách.

No a teď k těm drsoňům...nej drsoňka na psy byla moje kčířenka BSP a bernardýna......takže to nemusí být nutně nějaký pastevec a pod. a musím číct, že to dalo hodně soustředění a mít čubu neustále v merku....tak když člověk bydlí na konci města jako já a procházkuje mimo civilizaci, kde psa potká vzácně, tak je to pohodička, ale někde, kde bude pes za každým rohem.....no to si člověk už moc neužije, protože je furt ve střehu a musí být tzv. o krok napřed.

Jako lepší chůvičky k domácím zvířatům se mi osvědšili psi-samci, bez ohledu na plemeno, feny byly spíš v tomhle ohledu rezervovanější, svým zvířatům neublířily, ale žádný pečovatelky to teda nebyly.....ale tak to je možná náhoda.

K tomu držení v bytě.......budu mluvit jen o svých medvědech....kříženci BSP a bernardýna, to byli přílepky, tam si dovedu představit, že spokojeně žijou v bytě neboť nej je ležet s paničkou na gauči, přitulení a panička drblindá a drblindá. Pokud by měli k dispozici chladnou chodbu a přiměřené prochajdy a zábavu, tak no problémo.
Pyrenejka, tak to je jiná liga....sice spí v posteli a to nejen v noci, ale i na odpoledního šlofíka se nejraději odebéře do ložnice, ale zároveň hodně času přes den tráví na zahradě, protože je to pastevec a už z podstaty věci každý pes potřebuje práci a pro pastevce je práce hlídat a střežit a ochraňovat a nemyslím si, že pastevci žijícímu v bytě lze tuto činnost nějak nahradit, můžou být samozřejmě i vyjímky, ale na to nelze spoléhat a minimálně až začne pastevec dospívat, tak si myslím, že to svoje teritorium, které bude hlídat, potřebuje.
A prochajda mu to nenahradí, protože práce je, zaujmout strategické místo, kde mám přehled a šetřit energií a přitom dávat pozor, aby mu tam nevlezl nějaký bubák.
A v bytě bude dělat co, čučet na dveře od bytu??

No a MSP?? Hodně lidí, co ho mají říká, že je takový, jakého si ho člověk udělá. Ale myslím, že počád je nutno brát v potaz, že má v sobě kavkazskou a tudíž pasteveckou krev a co když ten MSP bude pastevec.
A další věc, nevím jestli už zadavatelka nějakého viděla naživo, ale jak bylo psáno i o tibetské doze....obzvlášť samec je prostě kolos a v případě, že to bude třeba reaktivec, tak na to si myslím, že už musí být i zkušenost takového sa zvládnout. Jinak to bude žůžo dobrodrůžo takového psa venčit a procházkovat v civilizaci.

Takže MSP do bytu?? Když by měla zadavatelka štěstí, tak proč ne? Ale co když mít štěstí nebude. A zvládne se svými zkušenostmi vychovat moskeváka?? Co když to nebude hodný bernardýneček, ale radikální kavkazan??
Ono i v rámci "normálního" plemene jsou ty povahy různé, ale u moskeváka myslím, že se to může tlouct trochu víc.

znám moskeváka. Psa. Páníci relativně zkušení (měli báječného berňáka - kvůli zdraví pak volili "zdravější" plemeno). Což o věc, zdravý pes to je. Ale povaha se nepovedla. Jakmile dospěl, nic živého kolem něj neprojde... A pokud ho páníci chtějí usměrnit... klidně si otevře tlamu i na ně... Má pozemek velký, takže procházky už zrušili. Doma to jde, na zahradě taky... jen třeba veterina je problém... očkovat jezdí k nim, ale kdyby se něco stalo... Velký, silný, agresivní... byť od malička milovaný a vychovávaný...

Já se přidávám k těm, které obříka do bytu nedoporučují, navíc pro samotnou ženskou. Žila jsem 10 let s křížencem novofoundlandňana s kavkazanem. Žil v baráku, ale měl volný přístup na zahradu. V baráku byl (minimálně prvních pár let) demoliční četa. Nic neničil, pouze svou psopřítomností prostě kácel věci. Perfektně se naučil couvat na povel, protože často se prostě nevytočil - mezi gaučem a stolkem, v koupelně... Když si lehl pod kuchyňský stůl a pak se zvedl, odešel i se stolem. Když zavrtěl ocasem, lítalo vše, co bylo v dosahu. Nic z toho nevadilo, broušené vázičky se prostě přemístily o patro výš apod. Co se ukázalo jako velký problém, tak špatná pohyblivost ke konci života. Do baráku vedly 3 schody... a co s tím, když je nevyšel? Vážil víc než já, já mu bezpečně nenazvedla ani zadní půlku psa. Do vany jsme ho dávali dva (když už tam sám neskočil, což bylo zhruba od 7 let). Takže já jako ženská vím, že ač obříky miluju, nikdy si takového psa už nepořídím, protože ve stáří psa je to velký a neřešitelný problém, pro samotnou ženskou. Na veterině ho ošetřovali na zemi, tam to nebyl takový problém... ale jak ho na tu veterinu dostat, když do auta už sám nevyskočí, do tramvaje/autobusu taky ne a já ho do dopravního prostředku nevysadím? Pomíjím vhodnost do bytu, k dceři a jejím kamarádkám či babičce, ale ta logistika, to je problém tak velký, jako je velikost psa.

K tomu hlídání svého člověka. Náš obřík by byl ochotný hlídat své lidi, rozhodoval se samostatně. A protože jsme žili v Praze, velmi pečlivě jsme tuto jeho schopnost potlačovali/usměrňovali. Protože on neměl rád divné lidi. Třeba ožraly, divně se pohybující lidi (například mentálně postižené dospělé). Ale taky pána v pončo pláštěnce vlající ve větru. Nesmělo se stát, že by vystartoval, i když ožrala měl divné řeči na mě. Pustit psa na potácejícího se smrdícího alkoholika či bezdomovce by bylo jak na něj vytáhnout za blbé řeči bouchačku. Chodil (i) na volno, ale měli jsme domluvu, že člověk rozhoduje o tom, co je nebezpečí. Kdybych to nechala na něm, mohlo by to blbě dopadnout. Dle jeho stylu chůze, postavení uší, ocasu, jsem poznala, když se mu nějaký člověk nelíbil. V 99,9 % to byl planý poplach. Velmi občas jsem mu dala za pravdu a prostě se otočila a šla jinudy, než kolem toho divného chlapa.

Stejně tak u psů, jestli jsem něco nikdy nechtěla zažít, že by se můj pes porval. A i když by byl ochotný do konfliktů jít, já jsem byla ta, co všem konfliktům předešla, cizího psa zahnala třeba hozením kamene. Kdyby se začli rvát, jak rvačku ukončím, když peroucí se hromada psů váží 2x tolik, co já?

Chápu, že jste Mylord prošla od zadání dotazu již nějakým vývojem, ale zvažte pečlivě, jestli to, co chcete, opravdu chcete. Píšete o nekompromisním hlídači a zároveň o tom, že nechete psa drezurovat/cvičit. Každého psa je třeba vycvičit, nebo minimálně vychovat. Je drezura, když po psovi chcete poslušnost? Aby na ke mně prostě přerušil činnost a přišel? Aby ten povel fungoval, chce to tisíckrát (a pak ještě desetkrát tolik) opakovat v každé sutuaci, od těch jednoduchých po ty složité (pes k vám už míří, když vyslovíte povel až po pes míří sejmout cyklistu, když vyslovíte povel). A takhle musí poslouchat pastevec stejně jako retrívr, pokud ho chcete pouštět na volno. I retrívr může ublížit (láskyplně skočí na děcko v parku, zvědavě se půjde podívat důchodkyni do tašky s nákupem) a vy musíte být schopna ho z té situace (včas) odvolat.

Konkrétní rasu neporadím, obecně každý větší pes (klidně i 25 kg) budí respekt. Bude-li černý, tím lépe. Když si k tomu před nebezpečně vypadajícím člověkem dáte psa k noze a naoko ho bude klidnit, každý se vám vyhne :)

Taky už někdy dříve a v jiné diskuzi
padlo, že je dobré, když psa unesete.
Stát se může cokoliv ...

rapotacka11 napsal(a):
Taky už někdy dříve a v jiné diskuzi
padlo, že je dobré, když psa unesete.
Stát se může cokoliv ...

Právě protože mám zkušenost s 60 kg psem, tak jsem vybírala psa, který bude mít do 20 kg, abych ho unesla. Úplně se nepovedlo, ta moje krasavice má 25 kg. Zvednu ji, to jooooo, ale že bych ji chtěla nést třeba jen 100 metrů, to teda ne. Kdyby měla 30 kg, už budu mít problém ji jen zvednout (ta živá váha je něco jiného, než pytel cementu). Kdyby měla 35 kg, už ji nezvednu ani do toho auta/autobusu. Je třeba myslet i na tyhle situace. My našemu obříkovi jednou i lehce ublížili nešetrnou manipulací, hýbly jsme mu zády při zvedání do vany... a celkem dlouho jsme to pak řešili.

rapotacka11 napsal(a):
Taky už někdy dříve a v jiné diskuzi
padlo, že je dobré, když psa unesete.
Stát se může cokoliv ...

Dobré by to bylo, ale to by si velkého těžkého psa nemohl pořídit nikdo.
V případě zadavatelky - pes do bytu - by měla vyloučit pastevce proto, že ke svému spokojenému životu potřebují hlídat své teritorium, což byt při nejlepší vůli nenahradí. Dále by měla brát v úvahu, pokud by uvažovala o velkém psu, jestli je dům s výtahem (co když bude mít poruchu - jak dostane starého hůř pohyblivého psa několikrát denně ven?), kolik schodů nad to by musel pes pokaždé překonávat, jestli ho sama dostane do auta, atd.
Vycházím z vlastních zkušeností, samojedovi, což byl pes vážící 35 kg, jsem víc jak rok při každém opuštění bytu nadlehčovala zadek, aby mohl sejít a vyjít do čtvrtého patra - dům bez výtahu. Bylo to náročné, a to měl samojed až do smrti, skoro do 15 let, velmi dobré svěrače, takže to vždy vydržel až ven.
Nedovedu si představit v bytě naši kavkazanku, ani tu současnou, ani předchozí. Obě byly rády s námi uvnitř, ale jen třeba chvíli, ke stáří třeba na noc, nebo než se usušily po dešti, ale regulovaly si to samy, jinak zahrada a hlídání.

Já napíšu jen všeobecně, co bych brala v úvahu.
Nejsem znalec moc psich plemen, osobně jsem měla jen boxera a dva mopsy, manželovi rodiče labrador x Howard a No x kolie.
Obecně,kdyby mě s kterýmkoliv tímto psem napadl agresor byl by to mazec. Ostatně i kdyby mě napadl samotnou nebo s dětma. Když budete mít psa malého bude problém, velký se s ním bude prat, taky problém.
Když se bojíte pořiďte si Paralyzér je to dobrá ochrana.
Ale hlavně si uvědomte, že vaše úzkost z napadení je jen váš strach v hlavě a že se stane zrovna vám není vůbec jisté !

Berte v úvahu,kde bydlíte, jaké patro,vytah, aby jste psa unesla,až bude starý,nemocný a třeba v narkóze, pochopila jsem, že chlapa doma nemáte?

Myslím, že jste co dominance a drezury stejná jako já.proto bych rozhodně nešla do pastevců typu Kavkaz, moskevak, kteří potřebují zkusenoho chovatele a výcvik. Psy taky výchovávam souzitim, žádné cvičaky a složitá výchova. Proto nic,co je třeba složité cvičit.

Ze zkušenosti věřím, že když si domů privedete štěně, tak ono s ničím ,co tam už žije mít problém nebude. Obráceně by to mohl být u nějakého plemene problém

většinu agresivních psů si člověk "vychová" sám. Bitím, týráním, výcvikem... Věřím, že laskavou, pohodovou a důslednou péči vám rozhodně pes nebude žrát babičku, kamarádku vaší nebo dcery, dokonce ani kluka,kterého si dcera brzo dovede :-)

Při výběru štěněte bych dala na doporučení chovatele, jaký temperament, který prcek má

Pokud jste byla spokojená s retrívrem, šla bych do něj naprosto v klidu znovu . Ja bych ještě určitě doporučila boxera, splňuje všechny vaše požadavky (kromě délky srsti teda a možná se vám nelíbí krátký čumák :-) nebo ten velký pudl , špic, knírač , hovik

Doporučuji ubrat z úzkosti a víc si věřte! Úzkostne myšlenky jsou převážně jen v hlavě, ale kolik se jich skutečně stane ? (Znam je moc dobře) a zrovna vy jste myslím, člověk u kterého bude pejskovi dobře.
zda se všechno zavře nezavře, neřeste. psa socializovat můžete krásně venku ,kde je pejskařu dost a dost a ti tam budou i v "lockdownu"

...nemluvě o tom, že úzkost a obecně psychické rozpoložení pes z člověka vycítí a podle toho pak jedná. Což může být problém u každého psa, ale u rázné pastevecké povahy je to imho flirtování s katastrofou.

Gerhild napsal(a):
Já nevím, je tolik psů vhodných do bytu, proč sobě i psovi komplikovat život tím, že si tam pořídím zrovna toho, který tam vhodný není? Proč si, když vlastně chci a potřebuji židli, pořizuju křeslo a snažím se z něj tu židli udělat?
Osobně vám rozumím, těch několik plemen, která se mně osobně líbí nejvíc, si nejspíš nikdy nepořídíme, protože na ně nemáme povahu, zaměstnání a podmínky. Tak na ně holt budu koukat na výstavách a na netu, jako se ve filmech ráda dívám na Ryana Goslinga, ale doma mám svého muže a nevyměnila bych ho :)
P.S. K tomu, co tu moudře píše Cstmr, bych ještě připojila úvahy o tom, kde se váš byt nachází - přízemí, vyšší patro, výtah/bez výtahu? Někdy mi připadá, že čím větší pes, tím větší zdravotní problémy (a nižší věk dožití) a transportovat takového špatně pohyblivého šedesátikilového a většího drobečka z třetího patra na venčení...
P.P.S. Na obranu nosím paralyzér. Už od předpsích dob.

Jsem v přízemí. Abychom byli se psem hned venku, a kdyby nedejbože rekonvalescence po operaci atd, nemusí sejít ani jediný schod.
GR měl 40kg, nemůžu si nějak představit, že po svém boku nebudu mít medvěda pokud možno co největšího, když je to můj sen, ale zase dám si říct, proto tak dlouho vybírám.

Ještě koukám po tom hovíkovi, a po briardovi, i když toho mi do bytu byť ma rozlohu tanečního sálu, asi taky neodkývete kvůli vysoké potřebě zaměstnání..

Mylord napsal(a):
Jsem v přízemí. Abychom byli se psem hned venku, a kdyby nedejbože rekonvalescence po operaci atd, nemusí sejít ani jediný schod.
GR měl 40kg, nemůžu si nějak představit, že po svém boku nebudu mít medvěda pokud možno co největšího, když je to můj sen, ale zase dám si říct, proto tak dlouho vybírám.

Ještě koukám po tom hovíkovi, a po briardovi, i když toho mi do bytu byť ma rozlohu tanečního sálu, asi taky neodkývete kvůli vysoké potřebě zaměstnání..

Hovawart a briard jsou určitě lepší volbou než pastevci včetně MSP. koukala jste na velkého knírače? Na ruského černého teriéra?

A ještě jedna věc.. jsem sama, a i budu. Rodiče, partner, sourozenci žádní. Sice jsem nikdy neskončila nějak nemohoucí, ale pokud by se něco stalo, a měla bych psa u kterého mě nemůže jen tak někdo zastoupit, tak by musel (asi) do hotelu pro psy, aniž by mohl být někomu nebezpečný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hovawart a briard jsou určitě lepší volbou než pastevci včetně MSP. koukala jste na velkého knírače? Na ruského černého teriéra?

Koukala, ještě na něj mrknu.
U hovíků mě zaujala dlouhověkost. Odchod prvního psa byl strašný šok, protože i když měl přes dvanáct, byl nádherný, vitální, hravý, nikdo by nepoznal jestli je mu pět, osm nebo kolik.
Samozřejmě, všichni chceme aby tu byl s námi pes co nejdýl, a bohužel odcházejí i dřív, ale chápete.

A ještě, když už jste hodné a věnujete se mi - právě že jsem v úzkém kontaktu s paní, která má dva MSP v bytě. A další drobnou zvěř. Kluci jsou socializovaní, chodí po městě, do kaváren, lidi co se odváží si je můžou poňuňat.
Dělá obrany, samozřejmě jinak je nakládá do auta a šup do lesa a k vodě, životní režim má hodně podobný mému.
Proto jsem MSP uvedla, a určitou dobu nad ním uvažovala.

Mylord napsal(a):
A ještě, když už jste hodné a věnujete se mi - právě že jsem v úzkém kontaktu s paní, která má dva MSP v bytě. A další drobnou zvěř. Kluci jsou socializovaní, chodí po městě, do kaváren, lidi co se odváží si je můžou poňuňat.
Dělá obrany, samozřejmě jinak je nakládá do auta a šup do lesa a k vodě, životní režim má hodně podobný mému.
Proto jsem MSP uvedla, a určitou dobu nad ním uvažovala.

Máme druhou kavkazanku, na zahradě, s přístupem do domu, kde bydlí moje mamka. Já bydlím v bytě. A i když jsem měla v bytě velké psy, kavkazanku, MSP, a další pastevce si v něm nedokážu představit. Oni potřebují hlídat své teritorium, a byt to fakt není. Paní sice má dva MSP v bytě (mimochodem, kolik je jim let?), ale výjimka potvrzuje pravidlo. Znala jsem kdysi kavkazana, kterého měli v bytě. Museli ho dát pryč jakmile dospěl, cca ve třech letech. Moc krásný pes to byl, ale hrubě podcenili jeho potřebu hlídání teritoria. Hlídal pak vše, nejen byt, ale chodbu, výtah, prostor před domem.

RozaTonda-mopsi napsal(a):
Já napíšu jen všeobecně, co bych brala v úvahu.
Nejsem znalec moc psich plemen, osobně jsem měla jen boxera a dva mopsy, manželovi rodiče labrador x Howard a No x kolie.
Obecně,kdyby mě s kterýmkoliv tímto psem napadl agresor byl by to mazec. Ostatně i kdyby mě napadl samotnou nebo s dětma. Když budete mít psa malého bude problém, velký se s ním bude prat, taky problém.
Když se bojíte pořiďte si Paralyzér je to dobrá ochrana.
Ale hlavně si uvědomte, že vaše úzkost z napadení je jen váš strach v hlavě a že se stane zrovna vám není vůbec jisté !

Berte v úvahu,kde bydlíte, jaké patro,vytah, aby jste psa unesla,až bude starý,nemocný a třeba v narkóze, pochopila jsem, že chlapa doma nemáte?

Myslím, že jste co dominance a drezury stejná jako já.proto bych rozhodně nešla do pastevců typu Kavkaz, moskevak, kteří potřebují zkusenoho chovatele a výcvik. Psy taky výchovávam souzitim, žádné cvičaky a složitá výchova. Proto nic,co je třeba složité cvičit.

Ze zkušenosti věřím, že když si domů privedete štěně, tak ono s ničím ,co tam už žije mít problém nebude. Obráceně by to mohl být u nějakého plemene problém

většinu agresivních psů si člověk "vychová" sám. Bitím, týráním, výcvikem... Věřím, že laskavou, pohodovou a důslednou péči vám rozhodně pes nebude žrát babičku, kamarádku vaší nebo dcery, dokonce ani kluka,kterého si dcera brzo dovede :-)

Při výběru štěněte bych dala na doporučení chovatele, jaký temperament, který prcek má

Pokud jste byla spokojená s retrívrem, šla bych do něj naprosto v klidu znovu . Ja bych ještě určitě doporučila boxera, splňuje všechny vaše požadavky (kromě délky srsti teda a možná se vám nelíbí krátký čumák :-) nebo ten velký pudl , špic, knírač , hovik

Doporučuji ubrat z úzkosti a víc si věřte! Úzkostne myšlenky jsou převážně jen v hlavě, ale kolik se jich skutečně stane ? (Znam je moc dobře) a zrovna vy jste myslím, člověk u kterého bude pejskovi dobře.
zda se všechno zavře nezavře, neřeste. psa socializovat můžete krásně venku ,kde je pejskařu dost a dost a ti tam budou i v "lockdownu"

Tohle je moc krásně napsané, děkuji!! A vážím si i všech ostatních, ještě jednou si všechno počtu a vezmu v úvahu.
Na barák nechci už nikdy v živote, to pro mě bylo největší peklo, takže výběr psa prostě uzpůsobím jeho potřebám.

Mylord napsal(a):
A ještě jedna věc.. jsem sama, a i budu. Rodiče, partner, sourozenci žádní. Sice jsem nikdy neskončila nějak nemohoucí, ale pokud by se něco stalo, a měla bych psa u kterého mě nemůže jen tak někdo zastoupit, tak by musel (asi) do hotelu pro psy, aniž by mohl být někomu nebezpečný.

A i to může být velký problém s velkým psem. Nedávno jsem hlídala psa kamarádů kamarádky. Potřebovali pohlídat na víkend a v Praze nesehnali placenou službu pro 35 kg psa. Zdaleka ne každý psí hotel vezme obříka.

I kdyz jsem proti výše názorům v opzici, hovawarta do bytu ne. Naše hovawartky samozrejmě jsou s námi v baráku, ale taky jsou rády venku a monitoruji okolí. Dále, a to plati pro jakéhokoli psa typu hovawart, moskevský pes a pod. teploty nad dejme tomu 20C jsou pro ně krizové. Současná hovawartka, teď, co to píšu, nechce být se mnou v kuchyni, kde je 22C, leží na nevytápěné vykachlíčkované chodbě a to na zádech, na chodbě takto lehá, i když venku mrzne a na chodbě se nedá vydržet bez bundy.
Znám lidi, co hovawarta v bytě mají, ale já bych ho do bytu nedala.

a já ho v bytě měla (a právě proto to můžu hlásat) a byl to fakt medvěd a v pohodě
a v létě dvakrát v pohodě, protože tam bylo příjemně, na rozdíl od jakéhokoliv venku
v tomto smyslu byt nevadí (pokud nemám garsonku orientovanou na jih), podstatné je to zaměstnání, které mu člověk dá

Já nevím, mně z toho dobře vychází černej dlouhovlasej ovčoun. U nás měli - hlava jako kýbl a když dorostl, měli ho plný ruce, nebyl žádný ořezávátko, ale oni s ním nic nedělali, měli před tím zlaťáka, moc hodnej letitej pesan, tenhle černej ďábel je pro ně trošááánek moc. Chce to cvičák, usměrnit temperament a naučit ho co potřebuju. Stanovit mu mantinely nebude tak složité jako u jiných plemen. Sebevědomí má hošík na rozdávání. Takže jeslti jsem tak zběžně prolétla /opravdu zběžně, pokud se pletu, omlouvám se/, tak černoprdelník NO by mohl vyhovět, ne? A nebo - pokud se cítíte na dominantního jedince - co se podívat po útulcích? Tam je černejch, chlupatejch vždy docela nadbytek. Třebas byste si s některým padla hodně dooka, jako tady pan dochtor u psa bývalého armádního.
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/9050/jak-se-ze-sluzebniho-obranare-stal-milacek-deti-pribeh-vyleceneho-psa/#utm_content=sitenews&utm_term=ifauna&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Ja Vám to vyvracet nebudu, každý ma svou zkušenost. Moji prátele maji v prazskem bytě uz třetího hovawarta, dokonce je brali autem do Chorvatska. Moje prvni fena by možná v bytě obstála, byla klidné stěně, současná by do bytu byla utrpenim pro majitele i jí. Každeho volba, za mě a myslím, že mluvím i za pár lidí co znám, psi tohoto typu do bytu ne.

Souhlas s "Balu" mrkněte na knírače, čerta nebo bouviera.

GAELLE napsal(a):
Souhlas s "Balu" mrkněte na knírače, čerta nebo bouviera.

Jéé, já se nechytám...
Co nebo kdo je to v psiskách čert?

fikovnice napsal(a):
Jéé, já se nechytám...
Co nebo kdo je to v psiskách čert?

ČRT = černý ruský teriér? :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ČRT = černý ruský teriér? :-)

Děkuji!

Ten Černý rusky terier by mohl být fakt dobrá volba. Jsou to úžasný a majestátní psy a bydlení v bytě jim nevadí.