Dobrý den,
mám moc smutný dotaz. Před deseti měsíci mi umřel skoro jedenáctiletý pes - do posledního dne se tvářil, že mu nic není, až jednoho večera při vypuštění z kotce začal kolabovat a byl strašně bledý - přivolaná veterinářka sonem zjistila nádor na slezině s tím, že jediná naděje je operace ... Ještě ten večer dostal transfuzi a byl urgentně operován, operaci s komplikacemi zvládl, bohužel pár hodin poté se zhoršil a už se mu nedalo pomoci.
Umřel nad ránem a pro mě to byl strašný šok, tolik jsem doufala, že to zvládne, i když teď zpětně už vím, že to jinak skončit nemohlo.
Co mě ale trápí nejvíc je to, že jsem jej bohužel musela nechat na veterině (problémoví sousedé a nevhodné podmínky - vodní zdroj na pozemku a malá zahrada mi bohužel znemožnily vzít si jej domů a nejbližší krematorium jsme měli daleko).
Prosím, odpusťte si komentáře, že vy byste to vašemu pejskovi neudělali, sama jsem z toho pořád hodně špatná a vyčítám si to dodnes.
Nemáte někdo prosím radu, jak se s tím vyrovnat? :(
Nového pejska už máme, je to ještě mlaďoch a pořádný raubíř, takže se s ním nenudím, ale první pejsek byl první pejsek, pořád to moc bolí...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kalkulátor
napsal(a):
Dobrý den,
mám moc smutný dotaz. Před deseti měsíci mi umřel skoro jedenáctiletý pes - do posledního dne se tvářil, že mu nic není, až jednoho večera při vypuštění z kotce začal kolabovat a byl strašně bledý - přivolaná veterinářka sonem zjistila nádor na slezině s tím, že jediná naděje je operace ... Ještě ten večer dostal transfuzi a byl urgentně operován, operaci s komplikacemi zvládl, bohužel pár hodin poté se zhoršil a už se mu nedalo pomoci.
Umřel nad ránem a pro mě to byl strašný šok, tolik jsem doufala, že to zvládne, i když teď zpětně už vím, že to jinak skončit nemohlo.
Co mě ale trápí nejvíc je to, že jsem jej bohužel musela nechat na veterině (problémoví sousedé a nevhodné podmínky - vodní zdroj na pozemku a malá zahrada mi bohužel znemožnily vzít si jej domů a nejbližší krematorium jsme měli daleko).
Prosím, odpusťte si komentáře, že vy byste to vašemu pejskovi neudělali, sama jsem z toho pořád hodně špatná a vyčítám si to dodnes.
Nemáte někdo prosím radu, jak se s tím vyrovnat? :(
Nového pejska už máme, je to ještě mlaďoch a pořádný raubíř, takže se s ním nenudím, ale první pejsek byl první pejsek, pořád to moc bolí...
Netrapte se tím, nechala jste na veterině jen tělo, prázdný obal pro psí dušičku, co už je zas volná a běhá někde za duhovým mostem.🌈
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kalkulátor
napsal(a):
Dobrý den,
mám moc smutný dotaz. Před deseti měsíci mi umřel skoro jedenáctiletý pes - do posledního dne se tvářil, že mu nic není, až jednoho večera při vypuštění z kotce začal kolabovat a byl strašně bledý - přivolaná veterinářka sonem zjistila nádor na slezině s tím, že jediná naděje je operace ... Ještě ten večer dostal transfuzi a byl urgentně operován, operaci s komplikacemi zvládl, bohužel pár hodin poté se zhoršil a už se mu nedalo pomoci.
Umřel nad ránem a pro mě to byl strašný šok, tolik jsem doufala, že to zvládne, i když teď zpětně už vím, že to jinak skončit nemohlo.
Co mě ale trápí nejvíc je to, že jsem jej bohužel musela nechat na veterině (problémoví sousedé a nevhodné podmínky - vodní zdroj na pozemku a malá zahrada mi bohužel znemožnily vzít si jej domů a nejbližší krematorium jsme měli daleko).
Prosím, odpusťte si komentáře, že vy byste to vašemu pejskovi neudělali, sama jsem z toho pořád hodně špatná a vyčítám si to dodnes.
Nemáte někdo prosím radu, jak se s tím vyrovnat? :(
Nového pejska už máme, je to ještě mlaďoch a pořádný raubíř, takže se s ním nenudím, ale první pejsek byl první pejsek, pořád to moc bolí...
Před 7 měsícema jsem nechala uspat mýho psa se stejnou diagnózou. Taky jsem nechala tělo na veterině, protože nemáme pozemek. A možná bych to udělala, i kdybysme ho měli. Já naopak byla ráda, že to nemusíme řešit, že nemusíme shánět kafilerku, atd.
Beru to prostě jen jako tělo. I kdyby měl někde hrobeček nebo bych měla urnu s popelem, psa by mi to stejně nevrátilo a stejně by zůstaly jen vzpomínky.
Zkuste si počíst tohle téma, tam se scházíme my, co jsme v nedávný době o pejska přišli a smutníme: https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3781970/jak-se-vysmutnit
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Netrapte se tím, nechala jste na veterině jen tělo, prázdný obal pro psí dušičku, co už je zas volná a běhá někde za duhovým mostem.🌈
Přesně tak. Koně jsem nechala odvézt kafilérkou. Duše už byla pryč, vzpomínky zůstaly.
Kalkulátor
napsal(a):
Dobrý den,
mám moc smutný dotaz. Před deseti měsíci mi umřel skoro jedenáctiletý pes - do posledního dne se tvářil, že mu nic není, až jednoho večera při vypuštění z kotce začal kolabovat a byl strašně bledý - přivolaná veterinářka sonem zjistila nádor na slezině s tím, že jediná naděje je operace ... Ještě ten večer dostal transfuzi a byl urgentně operován, operaci s komplikacemi zvládl, bohužel pár hodin poté se zhoršil a už se mu nedalo pomoci.
Umřel nad ránem a pro mě to byl strašný šok, tolik jsem doufala, že to zvládne, i když teď zpětně už vím, že to jinak skončit nemohlo.
Co mě ale trápí nejvíc je to, že jsem jej bohužel musela nechat na veterině (problémoví sousedé a nevhodné podmínky - vodní zdroj na pozemku a malá zahrada mi bohužel znemožnily vzít si jej domů a nejbližší krematorium jsme měli daleko).
Prosím, odpusťte si komentáře, že vy byste to vašemu pejskovi neudělali, sama jsem z toho pořád hodně špatná a vyčítám si to dodnes.
Nemáte někdo prosím radu, jak se s tím vyrovnat? :(
Nového pejska už máme, je to ještě mlaďoch a pořádný raubíř, takže se s ním nenudím, ale první pejsek byl první pejsek, pořád to moc bolí...
My měli angl. Kokra a v 16 letech taky umřel těsně po svých narozeninách 😥 všichni byli v šoku. Kokr byl svůj poslední týden sama epilepsie měl záchvaty takové ze byl třeba 15 minut v rohu a slintal a vrcel a nevěděl kdo jsme kde je a co se deje atd. Bylo nám to moc líto ale měl krásný život plný zážitku s námi v lese u rybníku. Čas všechno zahojí i ten stesk. Máme nové štěňátko to samé plemeno takže kokr. Nikdo nejde nahradit a myslíme na nej jak měl krásný zivutek pejsek 😇
Tady orel ✌️
tady_orel
napsal(a):
My měli angl. Kokra a v 16 letech taky umřel těsně po svých narozeninách 😥 všichni byli v šoku. Kokr byl svůj poslední týden sama epilepsie měl záchvaty takové ze byl třeba 15 minut v rohu a slintal a vrcel a nevěděl kdo jsme kde je a co se deje atd. Bylo nám to moc líto ale měl krásný život plný zážitku s námi v lese u rybníku. Čas všechno zahojí i ten stesk. Máme nové štěňátko to samé plemeno takže kokr. Nikdo nejde nahradit a myslíme na nej jak měl krásný zivutek pejsek 😇
Tady orel ✌️
16 let je krásný věk a takové epi paroxysmy, které popisujete, nejsou k žití...
Užívejte nového štěňátka!