Paraziti u psů jsou rizikem celý rok, někteří vás však mohou překvapit i na dovolené

Že si s sebou naši chlupatí přátelé často nosí nějakého černého pasažéra, nebude pro většinu protřelých ani začínajících chovatelů žádné překvapení. Vnější i vnitřní paraziti u psů jsou poměrně běžným problémem, se kterým se pejskaři musí potýkat. Podívali jsme se proto na to, na které druhy cizopasníků by si majitelé psů měli dát pozor. 

Psí paraziti vnější - ektoparazité

Blechy
Mezi nejčastější vnější psí parazity patří blechy. Vaším úkolem při pořízení nového člena rodiny bude sledovat, jestli se tito paraziti v srsti psa nevyskytují. Ani nález jednoho dospělého jedince není radno podcenit. Svědčí totiž o tom, že další budou poblíž. Vajíčka a larvy mohou být – a téměř určitě budou – v pelíšku, na gauči nebo na koberci. 
Blešími kousanci, které jsou pro psa nepříjemné a mohou při neřešeném zablešení vést i k vážným poraněním kůže, to však nekončí. Blecha totiž figuruje také jako přenašeč tasemnice psí, různých virů a bakterií.

Klíšťata 
Dalšími velmi častými a nebezpečnými nevítanými návštěvníky psího kožichu jsou klíšťata. Ta jsou dnes v důsledku měnících se klimatických podmínek stále rozšířenější a jejich výskyt není zcela výjimečný ani v chladných měsících.
Kromě nepříjemného sání krve a následného podráždění kůže, mohou tito psí kožní paraziti přenášet i závažná až smrtelná onemocnění, například:

• boreliózu
• meningitidu
• anaplazmózu  – bakterie vyvolávající zvracení, průjem, ztuhlost kloubů
• ehrlichiózu  – bakterie napadají imunitní systém, příznaky se mohou různit (od horečky, letargie a zvětšení mízních uzlin až po anemii)
• babeziózu  – prvok napadá červené krvinky, příznaky jsou nechutenství, horečka, tmavá moč, anémie

Roztoči
Nepříjemnými kožními parazity u psa, kteří dokážou své hostitele i jejich páníčky pěkně potrápit, jsou také roztoči. Přestože je běžným okem kvůli jejich mikroskopické velikosti většinou neuvidíte, následky jejich přítomnosti nejspíše nepřehlédnete. 
Relativně častým roztočem, se kterým se můžete u psa setkat, je strupovka ušní, která způsobuje ušní svrab.Ten vytváří zánětlivé změny v uchu, které odhalíte zvýšenou svědivostí a přítomností většího množství tmavě hnědého mazu.  
Dalším psy napadajícím roztočem je trudník psí, který způsobuje kožní onemocnění demodikózu neboli červenou prašivinu.
Dravčík je další psí parazit na kůži, který často stojí za tvorbou velkého množství lupů, mezi nimiž jej občas můžete i okem zpozorovat. Jednoduše, pokud máte pocit, že se lupy vašeho psa hýbou, půjde nejspíš o dravčíka.  

Zásadní je u vašeho mazlíka, ať už jej máte v bytě, či na zahradě, dodržovat prevenci a pravidelně kontrolovat, jestli se u něj změny spojené s výskytem parazita neprojevují. 

Vhodných prostředků prevence proti kožním parazitům je rovnou několik – mezi nimi obojky, tablety i aplikační roztoky. Vždy záleží na tom, co sedí vašemu psovi. Pokud však už nějaký problém řešíte, vhodnou prevenci či léčbu vám nejlépe doporučí veterinář.

Psí paraziti vnitřní - endoparazité

Asi nejčastějšími endoparazity našich mazlíčků jsou ti, kteří se nachází v zažívacím traktu – nejčastěji ve střevech. Mezi nejběžnější střevní parazity u psa patří škrkavka a tasemnice psí. Přestože se jedná o červy, kteří mohou měřit i desítky centimetrů, samotné parazity ve stolici psa často neuvidíte, a pokud ano, je načase urychleně jednat.
V případě tasemnice můžete ve stolici narazit spíše na její článek, na dospělou škrkavku pak často v případě, že jste psa nedávno odčervili a on vylučuje mrtvé dospělce. U těžce infikovaných štěňat se často stává spíše to, že škrkavky vyzvrací. 

Některé střevní parazity u psa pak neuvidíte vůbec, například: 

• giardie  – bičíkovec pokrývající střevní stěnu psů
• izospory  – druh kokcidie
• toxoplazmóza

U psa napadeného střevními parazity nemusíte zpočátku jakékoliv příznaky vůbec postřehnout. Až později se může objevit průjem, zácpa, zvracení, teplota, nechutenství, ubývání na váze, ztráta srsti.Tyto příznaky mohou být fatální jak pro dospělého psa, tak především pro štěňata. Nakazit se přitom mohou psi téměř kdekoliv. Pozřením, ale i pouhým očicháváním kontaminovaných exkrementů, kontaktem s ostatními psy – a vajíčka parazitů si snadno domů přinesete i vy na vlastní botě. 

Účinnou prevencí je odčervování psa, se kterým je nutné začít už od štěněte. Třeba škrkavkami se absolutní většina štěňat nakazí v těle feny ještě před narozením, popřípadě i z mateřského mléka. V pozdějším věku je už na vás, jestli se vydáte cestou preventivního odčervování, nebo pravidelných koprologických vyšetření, abyste případně mohli nasadit cílená antiparazitika. 

Bohužel staré fámy o tom, že psí paraziti přenosní na člověka nejsou, dávno neplatí. Většina výše jmenovaných parazitů je nebezpečná i pro lidi. Přestože někteří z nich nejsou schopni v lidském těle dokončit svůj vývojový cyklus, dokážou v něm i tak napáchat pořádnou paseku. 

Trochu zvláštní skupinou psích parazitů, která by však neměla zůstat opomenuta, jsou srdeční červi. Těmi se pes může nakazit zejména cestujete-li s ním do oblasti Středomoří, tedy Itálie, Španělska, Chorvatska a podobně. Pokud cestu do těchto končin zvažujete, nemusíte nutně svého chlupáče nechávat doma. Určitě se však poraďte s veterinářem, který vám doporučí antiparazitika účinná i proti těmto nezvaným hostům.