Pes vrčí na člena rodiny. Co teď?

Základem pro dobře fungující soužití psa s člověkem je začlenění zvířete do lidské společnosti. Někdy se však i přes snahu entuziastického pejskaře stane, že to začne skřípat, a najednou pes vrčí na majitele, popřípadě váš pes vrčí na děti. Někteří lidé se v takové situaci vyděsí a jejich reakce nemusí být adekvátní, někdy psa uhodí, nebo naopak ze situace raději odejdou. Tím však nevyřeší zhola nic. Důležité je především zjistit, proč pes vrčí, a také, co dělat, když pes vrčí na člena rodiny.

Podmínkou pro fungující vztah dvou bytostí z krajně odlišných světů je komunikace, tedy pochopení komunikačních signálů psa, znalosti o jeho konejšivých signálech, a především nepolidšťování vašich čtyřnohých přátel. Vrčení v psím světě totiž není nic jiného než právě komunikace.

Vrčí-li pes na konkrétní osoby, může jít o situaci, kdy například nedokáže správně vyhodnocovat jejich pohyb. Může se jednat o starší, hůře pohyblivé osoby, například seniory o holích, nebo o malé, nekoordinované děti lezoucí po čtyřech, sotva chodící či jezdící na odrážedle. Někdy pes může vrčet na osoby nemocné, které pro něj mají specifický pach. Některé situace jsou však komplikovanější a je třeba jít víc do hloubky.

Můj pes na mě vrčí

Co dělat, když pes vrčí na pána, tedy na vás? Především je nutné zachovat chladnou hlavu a klid. Kritickou situaci je nejlepší ukončit – například psa odkázat, ať odejde na své místo. Samozřejmě něco jiného je vrčení při hře, když se se psem přetahujete o hračku a pes vrčí jak o život. Chce vás sežrat? Nejspíš nikoliv. Zkrátka váš hraný boj doprovází zvukovými efekty, za kterými nic než vzrušení ze hry nestojí. 

Pes vrčí u krmení

V případě, že pes vrčí u krmení, může to znamenat, že je ve stresu a bojí se, že o jídlo bude připraven. Jedná-li se o malé štěňátko, které přišlo do nové rodiny, není se úplně čemu divit – dosud totiž žilo se sourozenci, mezi nimiž si možná muselo svůj příděl vybojovat. 

Nic z výše zmíněného však neznamená, že byste psa měli nechat na sebe vrčet, i když mu jen projdete kolem misky. K odbourání vrčení u jídla však rozhodně nepomůže, budete-li psovi do misky demonstrativně sahat, nebo mu misku dokonce během krmení brát, „aby si zvykl“. Takové pokusy často skončí nejen vrčením, ale rovnou pokousáním. 

Přitom stačí naopak do misky přidávat. Jak na to? Dejte psovi například 2/3 jeho dávky a nechte ho v klidu krmení zkonzumovat. Až misku vyprázdní, přidejte další trochu a ještě to zopakujte. Později můžete přidávat do misky s běžným jídlem i pamlsek. Pes pak chápe, že mu jídlo nevezmete, ale že dáváte dobroty navíc. 
Další možnosti pro nenásilný nácvik je vyměňování „něco za něco“ – například pes odevzdá kost a dostane skvělý pamlsek. Vy mu také vzápětí kost zase vrátíte a necháte ho ji spokojeně v klidu žvýkat. 

Je ale důležité mít na mysli i to, že by pes u krmení přece jen měl mít klid. 

Pes vrčí při hlazení

Mezi časté situace, které začínají vrčením a mohou skončit pokousáním, je nucení psa do kontaktů či situací, jež jsou pro něj nepřijatelné. Někdy se může jednat o psí agresi vyvolanou strachem. Jsou k vidění situace, kdy pán zvedá svého malého pejska za trup, drží si ho před obličejem a šišlá, jak je nádherný. Pes se snaží mu konejšivými signály sdělit, že se mu to nelíbí, že si to nepřeje. V případě, že není vyslyšen, situace pokračuje a může skončit nepěkně. 

Samozřejmě existují psi, kterým mazlení a intenzivní dotyky od majitele i cizích lidí dělají dobře. Ale stejně tak existují psi, kteří to rádi nemají, a překročíte-li jejich hranici únosného, zareagují.

Někdy psi vrčí, protože mají zkrátka problém s přijetím lidského vedení, případně úplně neoplývají ochotou nechat se člověkem korigovat. Poměrně typicky se s tím lze setkat u plemen, která jsou takzvaně pro jednoho pána, tedy zejména pastevci, primitivní plemena, ale i někteří teriéři. V takové situaci je nutná spolupráce všech členů rodiny, nastavení pravidel a jejich dodržování. Vždy je také důležité ještě před pořízením psa dobře zvážit, kolik mám zkušeností a zda je pro mě a mou rodinu to či ono plemeno opravdu vhodné. 

Řešíte-li se psem problémové chování, myslete na to, aby byl pes vždy zajištěný a předešlo se tak zranění a zhoršení celé situace. 

Je třeba také připomenout, že psi a děti spolu mají být pouze pod dozorem. Malé dítě nechápe, že pes sedící v koutě nechce, aby mu dítě sahalo do oka, a občas stačí vskutku jen vteřina, aby pohár trpělivosti vašeho chlupáče přetekl. V rodině a tím spíše v té s dětmi musí mít pes své místo, kde má klid a nikdo ho neotravuje. 

V každém případě, řešíte-li problém s vrčícím psem či jiným negativním chováním, nejlepší je se poradit s odborníkem na psí chování. Jakmile s pomocí kynologa problém vyřešíte, budete vděční hlavně sobě, že jste problém nenechali přerůst do zbytečně vyhrocených situací.