Otrava psa nemusí vždy končit špatně. Víte však, co vše je pro psa jedovaté a jak při otravě reagovat?

Běžná procházka, výlet s dětmi nebo zahradní sešlost se rázem dokážou proměnit v noční můru každého pejskaře. Zvlášť pokud je jejich svěřenec tak trochu nenažraný nebo nemá dobře zažité přivolání. Ať se totiž snažíte sebevíc, někdy se nevyhnete nevítané návštěvě okolo svého pozemku či na něm, občas navíc stačí i vlastní nepozornost při kladení návnad proti škůdcům a otrava psa se stává realitou. Ojedinělé navíc nejsou ani cílené otravy na frekventovaných trasách.

Otrava u psa vás většinou zastihne náhle a zcela nečekaně. Během chvíle se tak rozeběhne doslova hra o čas. Látek, které působí na zvířata toxicky, je v našem okolí požehnaně. Od běžné čokolády až po nejrůznější jedy.

Mezi nejčastější příčiny otravy psa patří konzumace:

• kvalitní hořké čokolády,
• avokáda
• jedu na slimáky
• jedu na hlodavce
• insekticidů
• hnojiv
• kapaliny do ostřikovačů a fridexu
• nikotinu
• humánních léčiv, např. paracetamolu, ibuprofenu

Jak poznat otravu psa?

Příznaky otravy u psa mohou být velice různorodé, vždy záleží na požitém toxinu a jeho množství. Prvotním symptomem bývá náhlé zhoršení zdravotního stavu. Objevit se může silné slinění, zvracení, krvavý průjem psa, malátnost provázená snížením reflexů, nekoordinované pohyby či záchvaty křečí. 

Co můžete udělat sami

Přistihnete-li psa přímo při činu, zamezte další konzumaci a neprodleně volejte veterinárního lékaře. Včasným vyprázdněním obsahu žaludku potenciálně můžete minimalizovat následky otravy zvířete. Vždy však záleží na tom, co otravu způsobilo a v jakém je pes stavu, minimálně konzultace s odborníkem je proto vždy nezbytná.
Vhodné je podat detoxikační gel, který by měl být součástí lékárničky každého pejskaře. Černé uhlí, přestože má schopnost na sebe vázat nejrůznější toxiny, může fungovat také, ale není ideální – zbarvuje totiž stolici, takže následně nikdo nepozná, zda je tmavá kvůli natrávené krvi (která může značit vnitřní krvácení), nebo kvůli uhlí.

Pokud se pes otrávil potravinou či chemikálií, snažte se zajistit příbalový leták či etiketu sežraného výrobku. Pro následnou léčbu je informace o složení klíčová. 

Následná odborná léčba spočívá především v podání infuze, která zajistí rychlejší vyplavení jedu z organismu. Lékař může zvířeti podat i speciální gel, který z trávicí soustavy absorbuje zbytky pozřené látky. 

Nejčastější otravy

Otrava psa jedem na krysy a další hlodavce
Návnady k hubení hlodavců fungují antikoagulačně čili naruší krevní srážlivost natolik, že dojde k vnitřnímu krvácení a následnému úhynu škůdce. Vzhledem k tomu, že mnohé jedy nepůsobí náhle, může být těžké najít zdroj otravy.
Nové generace deratizačních přípravků ale mohou být koncipovány jako jednorázové, představují tedy pro domácího mazlíčka akutní nebezpečí. Obzvlášť jsou-li smíchány s masokostní moučkou, která je pro psy velice lákavá.

Pokud váš pes sežral jed na myši, snažte se před návštěvou lékaře určit konkrétní typ přípravku.

Jed na slimáky v záhonech
Účinnou látkou přípravku proti měkkýšům v zahradě může být pro psy jedovatý metaldehyd. Své dokáže vykonat i nesprávná aplikace zahrádkářem, který modré granulky nerozptýlí mezi plodiny, ale vytváří kopičky, které jeho chlupáče lákají ke konzumaci. 
Naštěstí jsou si mnozí výrobci vědomi rizikovosti výrobku pro domácí zvířata, a proto granule obohacují velice hořkou a repelentní látku, takže jed na slimáky pes hned tak nepozře. 

Fridex a další kapaliny
Nemrznoucí směs je pro zvířata lákavá svou sladkou chutí. Pes otrávený touto směsí má klinické příznaky podobné otravě alkoholem. Fridex ovlivňuje nervovou soustavu a působí těžké poškození ledvin. Po jeho pozření tedy může pes oslepnout. Léčba spočívá v podávání terapeutických dávek alkoholu a infuze pro odvedení toxinů z těla. 

Pozor na čerstvě stříkaná pole
Zemědělci ošetřují plodiny několikrát do roka hnojivem a dále proti škůdcům a plevelům. Všechny tyto postřiky jsou pro psy vysoce rizikové. K intoxikaci stačí jedno proběhnutí v čerstvě postříkaném poli. Otrava psa hnojivem vede ke zpomalení srdeční činnosti a paralýze. Také oči a sliznice mohou být poleptané.

Jelikož v tomto případě dochází k intoxikaci povrchem kůže, vyvolávat zvracení nemá smysl. Důležité je psa co nejdříve odvolat a nejlépe i pořádně opláchnout, aby nedocházelo k dalšímu vstřebávání ze srsti. A následně samozřejmě zamířit na veterinu.

Nezapomeňte na hady a žáby
Poněkud kuriózně působí otravy způsobené pozřením nebo vyrušením jiného, jedovatého živočicha. V naší přírodě se pes může setkat se zmijí obecnou nebo některým druhem ropuchy.
Zmije v ohrožení většinou útočí na oblast hlavy a krku. Jako vždy, i v této situaci platí především zachovat klid. Ránu nijak nevysávejte, zajistěte psa, aby byl v klidu, a volejte veterináře. Znehybněním zvířete zabráníte rychlému šíření jedu v krevním řečišti. 
Ropuchy lákají především mladé psy, kteří se mohou snažit je lovit a brát do tlamy. Žáby vylučují jedovatý sekret z povrchu hřbetu a hlavy. Jed ropuchy pes snadno olízne a polkne. Opět dojde k silnému slinění, případně až zvracení. Můžete-li, důkladně vypláchněte psovi tlamu čistou vodou a podejte živočišné uhlí. 

 

Následky otravy

Jak velké dopady na zdraví bude u psa otrava mít, záleží na toxinu, včasnosti zásahu a efektivitě léčby. Otrávený pes se může mnohdy doživotně potýkat s poškozením jater či ledvin.
Jestliže se pes otrávil tím, že něco sežral, s největší pravděpodobností skončí minimálně s narušeným trávením. V horizontu několika následujících týdnů budete muset psovi podávat dietní stravu a nejlépe i probiotika k rychlejší regeneraci trávicího traktu a jeho mikrobiomu.
Po pozření rodenticidů – jedu na hlodavce – často dochází i k následným nebezpečným poruchám krevní srážlivosti.

Jako první pomoc tedy vždy:

• zajistěte psa
• volejte veterináře
• pokud vám to zvěrolékař doporučí a neuběhlo více než 30 minut od sežrání jedu, vyvolejte zvracení
• podejte psovi detoxikační gel
• zachovejte rozvahu a nepanikařte