Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Příprava agapornisů na výstavu
Sdílet:

Příprava agapornisů na výstavu

Chov jakýkoliv zvířat můžeme rozdělit na: 1. chov zvířat pro radost a potěšení (bez rozmnožování – domácí mazlíčci), 2. chovy zvířat za účelem rozmnožení pro zisk, bez ohledu na kvalitu odchovaných jedinců (rozhoduje kvantita a cena), 3. chovy zvířat za účelem rozmnožení s důrazem na kvalitu, zdravotní stav a zachování typických nebo nových znaků budoucího potomstva (koníček, kde nerozhoduje rentabilita chovu, ale hrdost nad chovem a chovatelskými úspěchy).

"Praví" chovatelé

Z tohoto popisu vyplývá, že pouze skupina č. 3 by se měla nazývat „chovateli“, protože pouze tito lidé provádějí činnost (bez ohledu na rentabilitu) vedoucí k zachování a zkvalitnění rodů zvířat, ať již ohrožených nebo neohrožených druhů pro budoucí generace. Tato skupina lidí se zajímá o dění ve vybraném oboru chovu. Dnes, v době internetu a nových informačních technologií máme možnost si obstarat nepřeberné množství informací, avšak ne vždy v potřebné odborné kvalitě a aktuálnosti. Proto i v dnešní době vznikají úzce specializované kluby dobrovolných nadšenců, kteří se snaží v dané specializaci šířit osvětu v chovech jednotlivých druhů zvířat. Cílem těchto klubů je stanovení standardů pro konkrétní druhy a skupiny chovaných zvířat, případně jejich mutací a kříženců, upozorňovat další zájemce o chov těchto zvířat na úskalí chovu a pomáhat jim, aby se vyvarovali chyb, kterých už se dopustil někdo před nimi. Nedílnou součástí činnosti klubů je i mezinárodní spolupráce s ostatními kluby Evropy i světa a účast na mezinárodních výstavách.

Výstavy jako vyvrcholení

Vrcholem činnosti těchto klubů by měly být výstavy, na kterých chovatelé prezentují svoje výsledky a kvalitu chovu. Výstavy dále naznačují, jakým směrem a odborností se chov daného druhu ubírá. Žádné, ani sebelepší, fotografie vyvěšené na webu nám tuto činnost nenahradí. Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá. Žádný fotoaparát dosud nedocílil rozlišení a prostorového vidění lidského oka a to neberu v úvahu porovnání velikosti zvířete, možnosti úprav v počítači nebo různé světelné podmínky při focení atd. Z těchto důvodů by měla být, jak je tomu obvyklé ve světě, největší hrdostí (i neorganizovaného chovatele) účast jeho chovu na bodované výstavě. Mnoho z vás při čtení tohoto článku možná namítne – no já se svým chovem nemůžu nikde chlubit – já nic nevyhraji, tak tam raději nepůjdu - ještě se zesměšním – a tak dále. S těmito argumenty se setkávám po celou svou chovatelskou praxi. I já jsem začínal a setkával jsem se se zkušenými chovateli a mohu jednoznačně říci, že ti nejlepší a nejúspěšnější měli největší pochopení jak pro začínající chovatele, tak pro i ty, kteří třeba potřebovali pouze poradit. Myslím si, že i toto je známka špičkového chovatele. A nyní k podstatě tohoto článku, kterou je příprava agapornisů na výstavu.

Pro většinu zvířat stres

Obecně platí, že absolvování výstavy je pro většinu zvířat stresující záležitostí, a je nutno je na tuto okolnost co nejlépe připravit. Zvláště, jedná-li se o vícedenní výstavy. Jinak by mohlo dojít k tomu, že se u zvířete vyskytnou zdravotní problémy, které mohou skončit i úhynem zvířete. Zde platí jedna zásada – na výstavu připravujte pouze stoprocentně zdravé jedince. Jedinec, u kterého se jeví zdravotní problémy, se stejně nebude moci výstavy zúčastnit. Příprava je nutná i z důvodu, že vystresovaný pták sedí v koutku klece jen jak se u ní někdo objeví a není tedy možné si ho řádně prohlédnout, tudíž ocenit (obodovat). Dalšími změnami pro ptáky jsou: umístění do výrazně menšího prostoru bodovací klece, již zmiňovaný zvýšený pohyb lidí a v neposlední řadě třeba změna místa podávání napájecí vody (dříve měl vodu v misce, nyní v napáječce) nebo krmiva.

Čtyři základní druhy klecí

Řádný trénink vystavovaného ptáka je tedy velmi potřebný. Zkušení chovatelé s ním začínají již od útlého věku ptáka, někteří dokonce v době, kdy jsou mláďata ještě v budce nebo je berou na ruční dokrmení. Tento postup však již v dnešní době, když chceme vystavovat na podzim, není možný, a proto si popíšeme postup, který jsme ještě schopni zvládnout a vybrané jedince na výstavu připravit. Rozeznáváme čtyři základní druhy klecí, v nichž se agapornisové chovají: 1. voliéra, 2. bednové klece, 3. malé klece (samotky, karanténní klec nebo také trénovačky), 4. Bodovačky (nového a staršího typu) 
Máme-li všechny tyto typy klecí, postupně přesunujeme ptáka z klece 1 do klece 4 tak, abychom dodrželi dobu pobytu v klecích č. 2 až č. 4 minimálně jeden týden, při zvyšování frekvence návštěv u klece. Osobně doporučuji co nejdelší pobyt v malé kleci č. 3 a třeba střídání klecí č. 3 a 4 (asi týden před výstavou). Při zvykání na napáječku ponecháme ptákovi i misku s vodou a v další fázi – po odebrání misky – kontrolujeme, jestli pták vodu z napáječky přijímá. Pozor také na skutečnost, že ne všichni agapornisové berou potravu ze dna bodovací klece nebo obecně ze země jakékoliv klece či voliéry. V tomto případě je nutno opatřit bodovací klec závěsnou miskou s potravou, umístěnou na mřížce bodovací klece, nejlépe (a to i v případě napáječky) u bidýlek bodovací klece.

Vybírejte klidnější ptáky

Je nutno konstatovat, že ne všichni vámi vybraní jedinci splní tyto požadavky. Proto je nutno přihlédnout již v začátku k povahovým vlastnostem jedince a vždy vybírat klidnější ptáky. Těším se na přátelská setkání na výstavách.

Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru