Vlastní kůň, díl 20: Zpátky do kondice

Vánoční svátky klidu jsou za námi, dny se prodlužují a naděje na jezdeckou sezonu 2021 umírá poslední. Možná jste dopřáli (nucený) odpočinek i svému koni, protože nebyl čas na systematické udržování jeho fyzické kondice, ale do jara byste zase rádi jezdili tak, jak jste byli zvyklí: někdo soutěžit o stužky na závodech, další se účastnit jezdeckých kurzů a soustředění, jiný si užívat krásné přírody na dlouhých vyjížďkách. Pro všechny tyto aktivity však váš kůň potřebuje být fit, v dobré fyzické kondici, aby mohl s vámi na hřbetě běhat, skákat, „tancovat“ lehce, ochotně, bez bolesti a bez nepříjemné únavy.

Po týdnech (možná i pár měsících) klidu, volna ve výběhu či na pastvině bude potřeba dodržet určitá pravidla, aby se váš kůň zase dostal do kondice a mohl časně zjara (nebo ještě v zimě) zase podávat pod sedlem požadované výkony, ale aby to pro něho nebyla příliš náhlá změna. Pokud tělo nějakou dobu nic moc nedělá a jen odpočívá a najednou by zase mělo plně trénovat, v lepším případě bude bolavé a unavené a vůbec se mu to nebude líbit, v tom horším dojde snadno ke zranění, které se bude dlouho hojit, jestli se vůbec zcela zhojí. Fyzické aktivitě je třeba tělo navykat postupně a systematicky a počátek nového roku je právě ten nejlepší čas, kdy začít. Ať už jste zkušený závodník, pokročilý jezdec, nebo téměř začátečník, máte za svého koně odpovědnost i po stránce správného tréninku a fyzické práce. A věřte, není to nic těžkého! Stačí si uvědomit cíl, promyslet možnosti, sepsat plán – a pak ho jen dodržovat.

Tréninkový plán

Aby se kůň dostal do fyzické kondice, potřebuje natrénovat svaly. Ale protože vše je v těle navzájem propojené, nemůžeme myslet jen na svaly, ale i na další dva systémy: systém dodávající svalům kyslík a živiny a odvádějící odpadní látky (= dýchací a oběhový systém) a systém držící tělo vzpřímené v zemské gravitaci a umožňující mu pohyb (= kosti, šlachy, klouby a vazy). Zatímco druhý zmíněný systém, nazývaný také podpůrné struktury či podpěrný systém pohybového aparátu, se trénuje hodně měsíců, ale na druhou stranu ho poměrně dlouhá doba bez zátěže nijak neoslabí, první zmíněný systém je na tom přesně naopak. Výkonnost dýchacího a oběhového systému je to první, co významně poklesne už po několikatýdenním nicnedělání, ale na druhou stranu to netrvá dlouho, než se zase správným tréninkem vrátí zpět do původní kondice. A právě tím se vždy musí začít; často říkáme, že koně musíme nejdříve nadýchat.

Jak tedy vypadá takový tréninkový plán? Jak začít a čím pokračovat? Zde je krátký nástin jednotlivých částí tréninku, kdy začínáme od toho nejjednoduššího a nejdůležitějšího a postupně přidáváme další kroky, abychom do nové sezony měli koně kompletně fyzicky připraveného podávat námi požadované výkony. 

1. Všeobecný trénink = dostat do dobré tělesné kondice jakéhokoli koně bez ohledu na jeho další využití či sportovní disciplínu

1.1 Vytrvalostní trénink = kardiovaskulární trénink = „nadýchání“ – úkolem je natrénovat dýchací a oběhový systém koně tak, aby ke svalům dodal i během náročnější práce dostatek kyslíku a živin a odvedl odpadní látky, a také natrénovat svaly, aby dokázaly kyslík a živiny dobře zužitkovat a co nejrychleji a nejlépe se zbavit odpadních látek.

1.1.1 Obecná zdatnost = vybudování základní (výchozí) kondice čili rozdýchat plíce, rozproudit krev a rozhýbat svaly, bez toho se dál nedá nijak pokračovat – takový jogging.

1.1.2 Aerobní práce = naučit tělo pracovat v nižších rychlostech po delší dobu, takzvaně pracovat na kyslík, aby se zlepšila základní vytrvalost koně ve fyzické zátěži.

1.1.3 Anaerobní práce = naučit tělo hospodařit s energií a zbavit se kyselých odpadních látek i v případě, že bude pracovat velmi usilovně, „na kyslíkový dluh“, čili naučit ho pracovat dostatečně dlouho i ve vyšší rychlosti a s větším nasazením.

1.2 Silový trénink = neboli „nasvalení“, kdy se speciálními cviky zlepšuje síla svalů a jejich schopnost nejen odolávat těžší práci, ale i dobře stabilizovat tělo, držet klouby a tím ulevit v namáhavé práci vazům a šlachám.

2. Specifický výcvik a trénink = zvyšování požadavků pro vybranou disciplínu či druh zátěže, kdy se trénují navíc i specifické pohyby, cviky či další požadavky dané sportovní disciplíny či práce (například skákání parkurů, zvláštní cviky potřebné v reiningu, zvládání náročného terénu apod.).

Celý trénink je přitom prokládán speciálními cviky na uvolňování a doplňován o výcvik, tedy cílenou gymnastiku (přiježďování), kdy se kůň učí přesně a hladce ovládat požadované pohyby.

Jak začít s koněm pracovat po období pracovního klidu

První částí kardiovaskulárního tréninku je vybudování obecné zdatnosti čili té nejzákladnější, výchozí fyzické kondice, v našem případě u koně, který trávil zimu (nebo část zimy) převážně jen ve výběhu. Může se ale jednat i o první tréninkové kroky u obsednutého mladého koně, navrácení klisny po hříběti zpět do práce, rehabilitaci koně po zranění nebo nemoci, ale třeba i o „hubnutí“ obézního koně, protože tato práce podporuje spalování tukových zásob (svaly se učí pracovat „na tuky“ místo „na cukry“), zlepšuje kondici koně a zároveň je maximálně šetrná ke končetinám, které jsou u mladých i obézních jedinců ohrožené. 

Pravidla budování obecné zdatnosti

Při budování obecné zdatnosti začínáme prací o nízké intenzitě (lehká práce – krok a příjemný pracovní klus po poměrně rovném povrchu), která trvá déle než 30 minut. 

Pokud je kůň zdravý a období jeho nicnedělání nebylo příliš dlouhé, trvá tento trénink cca 2 měsíce, pokud nepracoval déle, pokud se jedná o koně nedávno obsednutého nebo je po nemoci, bude trvat s ohledem na jeho podpůrné struktury déle.

Trénujeme 3‒4× týdně, vždy obden (zbylé dny lze trávit výcvikem, například prací na ruce či podle situace i přiježďováním na jízdárně). 

U úplně syrového koně (nebo u koně po zranění) začínáme s krokovými procházkami trvajícími 10‒15 minut, u koně, který již nějakou kondici má, lze začít s půlhodinou, kdy budeme především krokovat a trochu si naklušeme příjemným „pracovním“ tempem. 

Každý týden prodloužíme krokovou práci asi o 5 minut, po nějaké době místo toho zvýšíme intenzitu zátěže (prodloužíme klusový úsek, vložíme úseky projeté rychlým klusem, později včleníme cval v mírném tempu). Prospěšné je využít přitom nenáročně členitý terén.

Pokud koni měříte během ježdění tepovou frekvenci, nemá po celou dobu tréninku překročit hranici 140 tepů za minutu. 

Tento trénink probíhá kontinuálně. To znamená, že s koněm pracujeme delší dobu o stálé intenzitě (stejná rychlost, stejné cviky, stejná tepová frekvence). 

Cílem tohoto budování obecné zdatnosti je schopnost koně pohybovat se cca 60 minut krokem, klusem, cvalem (dvě až tři minutové cvalovky ve středním tempu) o průměrné rychlosti cca 6‒8 km/h a o tepové frekvenci < 140 tepů/min. Prostě zajet normální „pracovní“ vyjížďku bez „zadýchání“. 

Návrh tréninku pro budování obecné zdatnosti

Uvedu příklad toho, jak můžete začít s koněm pracovat. Pokud chcete vědět, kdy bude třeba trénink zahájit, uvědomte si, kdy budete potřebovat koně v plné kondici (například kdy budete chtít vyjet na první závody). Počítejte s tím, že pokud váš kůň přes zimu nezahálel dlouho a vše půjde hladce, můžete už za asi 3 měsíce po zahájení tréninku jet na lehčí závody, za 6 měsíců na náročnější závody či podniknout jinou fyzicky náročnou práci.

1. fáze – zahájení práce po období klidu: tato fáze bude trvat 1‒2 týdny

Dle délky zimního „nicnedělání“ začněte 20‒40minutovou krokovkou v lehkém terénu, popřípadě můžete trochu zaklusat. Postupně (vždy po několika dnech) prodlužujte délku vaší práce o 5‒10 minut. Pracujte ob den nebo ob dva dny.

Ve zbylých dnech můžete s koněm přiježďovat na jízdárně, pracovat na ruce či lonži apod.

2. fáze – postupné přidávání zátěže: tato fáze trvá další 2‒3 týdny

Vaše práce by už měla trvat přibližně hodinu. Nyní kromě kroku už budete pracovat i v klusu. Začněte 5 minutami pohodlného klusového tempa, klus vždy po několika dnech o cca 5 minut prodlužte. Ve druhé polovině této fáze můžete na chvíli klus zrychlit do svižného tempa.

V případě dobré kondice lze včlenit na konci této fáze i cvalovou práci, přitom můžete o 5‒10 minut zkrátit celkovou délku vyjížďky.

Opět pracujete ob den nebo ob dva dny, mezitím využijte přiježďování, práci na ruce, lonži.

3. fáze – postupné zvyšování rychlosti: tato fáze trvá další 3‒4 týdny

Délka celého tréninkové „hodiny“ bude opět 45‒60 minut, ale tentokrát už můžete výrazně více klusat. Obvykle začněte krokem, po dostatečném vykrokování (aspoň 10 minut) naklušte a můžete klusat v kuse postupně až půl hodiny, pak přejděte do kroku a koně důkladně vykrokujte až domů. Do klusového úseku vkládejte pasáže ve svižnějším klusovém tempu a několik krátkých úseků v pohodlném cvalu.

Pracujte zase ob den nebo ob dva dny. Dobré je přitom střídat tréninkové „hodiny“ pomalejší a delší (čili budete pracovat celkem 69 minut, z toho 30 minut ideálně v kuse pohodlným stejnoměrným klusem) a rychlejší a kratší (kdy bude vaše tréninková „hodina“ trvat například 45 minut, z toho budete 20‒25 minut pracovat v klusu, který prostřídáte s rychlým klusem nebo budete prokládat cvalem).

Ke konci této fáze už je dobré jezdit v kroku a klusu i mírné kopce, přičemž opět zkrátíte celkovou délku tréninkové „hodiny“.

Pokud to tedy shrneme

Od začátku vašeho tréninku by vám měla tato fáze trvat 6‒9 týdnů. Koně během ní natrénujete tak, že bude schopen bez jakékoli únavy pracovat přibližně hodinu, a to v kroku (na začátku a na konci) a živém klusu (přibližně půl hodiny), do kterého vložíte 2‒4minutové cvalové úseky, to vše v mírně zvlněném terénu.

Dá se říct, že pro některé druhy využití může být vybudováním obecné zdatnosti tím prvním i posledním, co je nutné u koně natrénovat. Například pro westernové disciplíny pleasure a trail, částečně i pro drezurní ježdění (tam pak bude důležitý specifický výcvik na jízdárně) nebo pro nenáročné jezdecké/vozatajské využití starších nebo lehce nemocných koní (artróza, dýchavičnost apod.) či třeba pro natrénování koní určených k výcviku začátečníků, pro koně vozící turisty nejezdce, pro koně v hiporehabilitaci apod. Přesto se přimlouvám, aby i tito koně podstoupili další fáze všeobecného tréninku, a to rozvoj aerobní i anaerobní vytrvalosti a aspoň základní silový trénink. Výrazně jim to usnadní jejich práci, byť nebude fyzicky příliš náročná. Rozhodně však u nich nelze zapomínat na kvalitní výcvik a dostatečné uvolňování. 

A o tom si řekneme víc příště.