Dobrý den, potřebovala bych poradit s výběrem udidla pro problémového koně.
Mám 10letou kobylu českého teplokrevníka. Je na vyjížďkách nervní a neklidná, předešlí majitelé z ní udělali blázna, který chce pořád uhánět. Když jdu krokem, naklusává si, když klusem nacválává a když chci jít klidným cvalem, není to možné, jelikož chce kobyla pořád letět tryskem. (Takže náš cval vypadá buď jako trysk nebo podobně jako cval na místě - jelikož vzdoruje.) Hlavní důvod, proč chci udidlo změnit je, že si myslím, že kobyle nevyhovuje a je jí nepříjemné. ( používala jsem 1×lomené užší stihlo) Dalším důvodem je, že vyjížďky s ní jsou pro mně muka. Když kobylu nechci pustit do rychlejšího tempa, přetahuje se se mnou, a pokud s přetahováním přestane, začne vztekle házet hlavou a nervozně do udidla kousat. Ruce mám pak celé červené a vysílené. Nevím jestli je to hlavně tím, že kobyla nerespektuje udidlo a nebo tím, že to je hlavně v její hlavě, (já osobně se přikláním k 2 možnosti) ale potřebovala bych - dle mého názoru - i jiný typ udidla. Takové, aby jí nepůsobylo bolest, ale zároveň, aby nebylo až příliš jemné, aby si se mnou nemohla dělat co chce. Věřte mi, že jsem zkoušela různé uklidňovací metody abych ji aspoň trošku zklidnila, ale kobyla je snad nenapravitelná. Nedá si říct ani po dobrém a ani když použiju bič. Nyní jsem s kobylou už nějakou dobu najela na klidový režim, snažím se jezdit pomaleji a cvalem jen na lonži nebo jízdárně (tam je mnohem klidnější), ale jak jsem psala už výše, prosazuje si svou i v klusu. Jaké udidlo by tedy podle vás bylo vhodné? Jaký typ a jak moc těžké?
Děkuji D.
Nevím, jestli poradím ohledně udidla. Můj těžko jezditelný velký valach ocenil těžší udidlo, byť v jemných rukou. Zvolila jsem pelham. Nicméně jsem měla v terénu stejný problém jako ty. Kůň prakticky nejezditelný, stejné projevy jak píšeš. Pracovala jsem jen na jízdárně a do terénu chodila asi půl roku jen a jen krokem na zahozené otěži co nejvíc to šlo. Kůň pochopil že terén není dostih a má ho za odměnu na odpočinek. V terénu jsem s ním nepracovala. Postupně jsem zařazovala malé krátké úseky klusu s velkou pochvalou pokud bylo vše v klidu. Atd atd. Chodila jsem zásadně sama, nechtěla jsem rušit ostatní spolujezdce nervozním poklusávajícím koněm. Časem malé cvalové úseky až jsme se dopracovali ke klidným klusovým i cvalovým delším úsekům přes celou louku. Bylo to rozhodně v jeho hlavě. Koně si velmi dobře pamatují že "tady se kluše a tady na té pěšině se cválá". Pozor na tyto stereotypy.
Děkuju moc za názor a rady, jsem ráda za každou radu a příspěvek a obvzlášť, když si se setkala s totožným problémem jako mám já. O pelhamu jsem zatím nepřemýšlela, nemám s ním žádné zkušennosti, ale pokud by kobyle skutečně vyhovoval, nebránila bych se mu. Popravdě, co se týče udidel, nejsem žádný expert a vždycky si raději nechávám poradit. To co si napsala naprosto přesně znám a těší mě, že si s váláškem uspěla, snad když se budu řídit tvými slovy, zlepší se i moje kobyla. Každopádně nebudu ztrácet hlavu a zkusím ještě menší zátěž a pomalejší tempo, jak si popisovala. :)
Máte prosím ještě někdo nějaké podobné zkušennosti nebo radu co se týče udidla?
Máme tu tipla bych ještě šílenější kobylu, která na sobě snese jen pár lidí, ostatní proveze po kraji... Špatně obsednutá, a zůstalo jí to. Nejdřív stihlo, pak pelhem, pak se dostala k nám, nafasovala stihlo, ale naprosto neovladatelná. Dalo se jí hackamore, a kupodivu na něm byla schopná fungovat o dost líp. Už je to rok, co jsme se vrátili ke stihlu a pro těch pár vyvolených je to vcelku slušný kůň. :).
Moje kobyla snese každého, v tomhle ohledu je naprosto spolehlivá. Mám v ní naprostou důvěru, co se týče bezpečnosti v sedle. Řekla bych, že její "úchylka" pramení ze španého zacházení ze strany bývalých majitelů. Je totiž také lekavá a nedůvěřivá k cizím lidem, k mužům chová mnohem větší respekt než k ženám a i přesto, že ji mám 4 rokem, není to typ koně, co za vámi sám od sebe příjde, když si pro něj jdete do výběhu. Řekla bych, že co se týče udidla mi nezbyde asi nic jiného než zkoušet a zkoušet. :) Jak už jsem ale říkala udidlům nerozumím, myslíte tedy, že není dobré pouštět se do ostřejších udidel než měla kobyla doposud a nebo naopak není dobré polevovat a brát na kobylu udidla ještě mírnější? Jak by postupoval někdo z vás při změně dosavadního udidla za jiné, v připadě, že by se i do vašich rukou dostal takový kůň?
Děkuji D.
flyhigh
napsal(a):
Máme tu tipla bych ještě šílenější kobylu, která na sobě snese jen pár lidí, ostatní proveze po kraji... Špatně obsednutá, a zůstalo jí to. Nejdřív stihlo, pak pelhem, pak se dostala k nám, nafasovala stihlo, ale naprosto neovladatelná. Dalo se jí hackamore, a kupodivu na něm byla schopná fungovat o dost líp. Už je to rok, co jsme se vrátili ke stihlu a pro těch pár vyvolených je to vcelku slušný kůň. :).
Ano, hackamore jsme také zkoušeli, ale mne nevyhovovalo uzdění bez kontaktu do udidla. Vzhledem k tomu že kůň normálně na jízdárně pracoval a skákal, chybělo mi klasické přilnutí. Za běžného provozu v sezoně, kdy kůň není nastátý a nemá přemíru energie byl normálně jezditelný i na stihle (v lepších dnech i v terénu opatrně, ale velký prostor dělá své), ke kterému jsem se vracela. U lesokoně by s hackamore nemusel být problém, možností je i bezudidlové uzdění.
Být vámi terény na čas vypustím a pak zařadím stylem jako paní první odpovídající. Převodovku bych zatím neměnila, pokud nezamakáte na uklidnění jinak je to cesta do pekel a zachvíli by vám byla páka s půlmetrovými rameny málo.
Zkusila bych to po dobrém, taky mám docela věšející se kobylu a z jednou lomeného jsem přešla akorát na dvakrát lomené-to jí moc nevyhovovalo, tak jsem teď pořídila jednou lomený roubík a jelikož teď nejezdíme tak se do toho pustíme na jaře.
Jsem celkem proti pořizování ostřejších udidel pokud to není opravdu nutné.
Dobře, děkuju moc všem za odpovědi. :) Zkusím se držet vašich rad a co se udidla týče, nebudu zatím dělat žádné příliš razantní změny, jen možná zkusím trošku jiný typ stihla a uvidím, jak na něj bude kobyla reagovat. Po té se rozhodnu, jak a co dál a aspoň mám od vás pár typů pro začátek. :).
Tiež si myslím, že to výmena zubadla nezachráni, prípadne len na chvíľu. S koňom, ktorý mi robil v teréne podobný bordel som chodievala zo začiatku na vychádzky po jazdiarenskej práci. Normálne odmakaná hodina, aby bol unavený a potom ešte na pol hodinu von na zahodenej oťaži. Keď sa začal znervózňovať tak som doslova len krúžila 50m okolo jazdiarni. Chce to čas a pokoj, sama musíš vidieť keď bude v pohode ísť zas o kus ďalej, postupne pridať aj klus, učiť ho zastavovať sedom a na hlas. Ale naozaj je dôležité, aby bol uvoľnený a vybehaný keď ideš do terénu, lebo s nabitým nervným koňom sa to trénovať nedá.
Ahoj, mohu ti poradit ohledně udidla, které by ti mohlo vyhovovat,
Udidlo: http://www.equiworld.cz/hackamore-a-specialni-udidla/udidlo-s-plackou-universal-bit-jw/ od Johna Whitakera, novinka v ČR. Sám John jej chválí a je s ním velmi spokojen.
Samozřejmě doporučím zapracovat na koni jako takovém. Zejména naučit koně myslet, myslící" částí mozku a potlačit jeho, instinktivní" část mozku. Nejspíš jsi možná v tomto ohledu slyšela o, práci ze země". U nás skoro sprosté slovo horsemanship. Zkus se blíže seznámit s principem fungování jednotlivých metod práce (je jich spousta a každému vyhovuje jiná). Možná s koníkem objevíte jinou cestu.
Každopádně jako udidlo je Universal bit velmi dobré řešení. Můžeš jej zapnout na 6 různých pozic a dle pocitu zjemńovat. Můžeš z něj mít ostré udidlo ve stylu, Danger Bit" či velmi jemné stihlo.
A kroužků se nelekej. Už zde byla diskuze, že nejspíš koně mučí a skřípe mu koutky...Neskřípe. Jezdíme na něm a je naprosto v pohodě.
Nejvíce s udidlem obvykle bojují paradoxně koně, kteří jsou nejcitlivější na hubu. To se nevyřeší změnou udidla, je potřeba v první řadě kriticky zhodnotit svou ruku a změnit to tomu koni "v hlavě".
Často může v takové situaci instantně pomoct bezudidlovka (je samozřejmě nejprve potřeba koně naučit na ni správně reagovat), především pokud ten kůň má problém opravdu v první řadě s udidlem. Na podobně "šílenou" kobylu jsem kdysi pořídila bitless briddle, zpětně viděno to byla tehdy dost nešťastná kombinace neznalosti a neumětelství s udidlem a přecitlivělého koně, ale zafungovalo to alespoň natolik, abychom si přestaly navzájem ubižovat, a za celý její život to bylo jediné uzdění, na kterém byla schopná být v klidu.
Pokud kůň nemá problém s udidlem, ale s vyjížďkami vůbec, tak bych ho vzala na ruku a nachodila s ním sto jarních kilometrů - tak, aby byl prostě úplně v klidu a vypnutej při procházce na ruce. Když je, tak si na něj venku sednout na pár metrů, nebo desítek či stovek metrů - ale jenom, dokud je úplně v klidu, ve chvíli, kdy se sebemíň rozruší, tak slézt, zase jít kus pěšky, než se uklidní, a znovu dokola. Je to sice poměrně zdlouhavá cesta, ale za pohodovýho koně by mi to stálo.
kresdi
napsal(a):
Dobrý den, potřebovala bych poradit s výběrem udidla pro problémového koně.
Mám 10letou kobylu českého teplokrevníka. Je na vyjížďkách nervní a neklidná, předešlí majitelé z ní udělali blázna, který chce pořád uhánět. Když jdu krokem, naklusává si, když klusem nacválává a když chci jít klidným cvalem, není to možné, jelikož chce kobyla pořád letět tryskem. (Takže náš cval vypadá buď jako trysk nebo podobně jako cval na místě - jelikož vzdoruje.) Hlavní důvod, proč chci udidlo změnit je, že si myslím, že kobyle nevyhovuje a je jí nepříjemné. ( používala jsem 1×lomené užší stihlo) Dalším důvodem je, že vyjížďky s ní jsou pro mně muka. Když kobylu nechci pustit do rychlejšího tempa, přetahuje se se mnou, a pokud s přetahováním přestane, začne vztekle házet hlavou a nervozně do udidla kousat. Ruce mám pak celé červené a vysílené. Nevím jestli je to hlavně tím, že kobyla nerespektuje udidlo a nebo tím, že to je hlavně v její hlavě, (já osobně se přikláním k 2 možnosti) ale potřebovala bych - dle mého názoru - i jiný typ udidla. Takové, aby jí nepůsobylo bolest, ale zároveň, aby nebylo až příliš jemné, aby si se mnou nemohla dělat co chce. Věřte mi, že jsem zkoušela různé uklidňovací metody abych ji aspoň trošku zklidnila, ale kobyla je snad nenapravitelná. Nedá si říct ani po dobrém a ani když použiju bič. Nyní jsem s kobylou už nějakou dobu najela na klidový režim, snažím se jezdit pomaleji a cvalem jen na lonži nebo jízdárně (tam je mnohem klidnější), ale jak jsem psala už výše, prosazuje si svou i v klusu. Jaké udidlo by tedy podle vás bylo vhodné? Jaký typ a jak moc těžké?
Děkuji D.
Mě připadá, že vaše kobča možná bude hodně zrazená - možná jí jezdil někdo s trvrdou a necitlivou rukou a ona se snaží bránit bolesti v hubě. Jestli se skutečně bojí o hubu, protože má špatné zkušenosti, tak bych byla s výběrem ostřejšího udidla opatrná.
Protože koně jdou přirozeně proti tlaku, a vaší kobču zřejmě nikdy nedostala příležitost poddat se udidlu, dělá to, co je pro ní přirozené - jde proti tlaku. Je potřeba jí postupně naučit, že v okamžiku kdy se poddá malému působení udidla, tlak okamžitě povolí, a k zvýšení tlaku udidla až na míru, která jí bolí, vůbec nedojde.
Já mám dobré zkušenosti u takhle zrazených koní na nějakou dobu udidlo vysadit úplně a jezdit bez něj (jestli vás baví pareliovská práce ze země, tak vás třeba bude bavit i ježdění na ohlávce), a po čase, když kůň trochu zapomene, a zraněná a zcitlivěná huba se zahojí a přestane bolet, se postupně vrátit na udidlo.
Také bych jí nechala prohlédnout zuby.
****

XXX.XXX.245.248
Je to paradox, ale lidí často chtejí dát koníkovi ostřejší udidlo. Ale pravda je v tom, ze může pomoci více i to jemnější. Vezměte si to takto, dáte kobylce cokoliv sněhuláka, pelhelm, páku a dalšá hnusy, které samodrejme k necemu jsou, ale musí je pouzívat lidi, kterým patří do ruky na 100% i kdyz podle me nepatrí nikomu. Chápu vaší beznadejnou situaci vím co kone dokází, ale sama ač jsme zkušená toto bych koni nedala. Predstavte si ze s tímto udidlem pojedete znovu do terenu, konika vam nekde zazlobí a vy instinktivne sahnete po ruce a zpusobíte další bolest a další probelm je na světe. To je mozná jen resení na chvilku, verte ze v budoucnu budete s tím mít vetší problemy. Já bych zkusila hlavne zamestnat hlavu, tak je ten kosnký problem, který kone mají. Procházy v neznámem prostredí, kavalety jak na lonzi tak pod sedlem, ruzne zručnostní aktivity, chodit pres plachtu na louce aby to nebrala jako místo pro magorení, nebo zkusit jet jen na krokovku, ustupovat v kroku krouzky, ale ne casto za sebou to jí prestane bavit, jesdte treba na 10 minut aby vedela ze musí posloucat a nezlobit, ukoncete to drív nez bude ona moci neco delat :) a jinak to udidlo neznam nic lepšího nez 2 ×lomení stihlo, uzší aby ji co nejlepe sedlo do pusy a bylo malinko ostrejší, vyvarovat se klasickému stihlu to má louskáčkový efekt,2 × lomené nejakych 18-16mm, mylsim ze chudera ma blbe zkusenosti, je lepeí ji pomoci nez vytvorit dali spatne, s konmi to nejde po zlem
Uživatel s deaktivovaným účtem

Měli jsme v oddílu podobného koně. Byl to bývalý dostihák, na place tvrdý v hubě, ale ještě jakžtakž, ale venku se s ním nedalo :( vždy o ruch výš než ostatní koně, pořád x kilo v ruce na stihle. Pak se začalo jezdit na hackamore, aby se pořád netahal za hubu a bylo to o 100 % lepší.
Takže - do pelhamu a podobných libovek, kort, když je neznáš, bych rozhodně nešla. Zkus zapřemýšlet o tom hackamore (bez ničeho v hubě bych já tedy na takovém koni "na zkoušku" nevyjížděla). A určitě souhlas s ostatními - zkus to zkombinovat s tím klidovým procházkováním, ať přijde kobyla na to, že když půjdete v klidu a na zahozené otěži, je to daleko pohodlnější pro obě zúčastněné ;) good luck!
Máme také jednoho velmi vzrušivého a dopředného koně, je to dáno jeho výchovou, nezkušeným jezdcem, jeho povahou a temperamentem... Na obyčejném 1x lomeném chodil hrozně do ruky venku, ale i na jízdárně. Nejdříve jsme přešli na HS KK Ultra, o kterém si myslím, že je super, možná by za vyzkoušení stálo:) Ale nebylo to, jak píše většina lidí výše jen výměnou udidla, koník se musel uklidnit, vycistit si hlavu a trvalo to několik let:) Stále to není koník pro začátečníka, dopřednost mu zůstala, ale s ní přišla i obrovská chuť k jakékoli práci. Když ho bereme z ohrady, vyloženě se těší, co se bude dít:) A skončili jsme na 2x lomeném pogumovaném stihle, které občas do terénu vyměním za BB.
Děkuju za všechny rady. Vím, že udidlem problém nevyřeším a taky sem výše psala, že hlavní důvod proč udidlo měním, není to, že je kůň špatně zvladatelný, ale to, že si myslím, že jí nevyhovuje, tak jak by mělo. To, že je spatně zvladatelná je druhý problém. Nejde proti tlaku, spíš má v hlavě cosi zakodovaného, co jí říká, že musí pořád valit. U dostihových koní se to ještě trochu dá pochopit, ale já mám teplasku, která celý život jezdí jen rekreačně a ano, máte pravdu, i podle mého názoru je to podníceno špatnou výchovou nebo zacházením ze strany bývalých majitelů. O ježdění na parelce jsem už uvažovala, ale jak tady někdo napsal výše, mám velký strach, že by se mi to mohlo škaredě vymstít, když pojedeme do terenu. Myslím, že by bylo hodně těžké ji udržet a přece jen bych byla jistější, kdybych ji měla na nějakém udidle, které by bylo aspoň moje malá pojistka, kdyby začala vyvádět. :) Možná později, kdyby se kobyla sklidnila, přešla bych na bezudidlové ježdění. Jinak jsem moc ráda za vaše rady, co se týče postupu "přeučování" zkaženého koně. Aspoň vím, jak začít a postupovat. :) A co se týče udidla, budu tedy přemýšlet o hackamoru nebo nějakém tom 2× lomeném stihle ( já sama mám s ním u druhé kobyly dobré zkušennosti) Ale mohl by mi tedy někdo poradit, kdybych se rozhodla například pro to 2× lomenné stihlo jak má být těžké? Vím, že některá jsou plná, některé dutá, některá pogumovaná, je jich velká škála typů, jaké bych si měla vybrat?
D.
Diake

XXX.XXX.65.235
Možná bych zkusila nějaké metody Pata Parelliho-přirozenou komunikaci. Kůň ve vás získá jak větší důvěru, tak vás bude lépe respektovat a (aledpoň v našem případě) se to kladně osvědčilo i ze sedla, nejen ze země. Vyjížďky už jezdíme v klidu a s kobčou jsme navázali super vztah. :).