reba

XXX.XXX.159.148
Zdravím, mám koníka, který byl v minulosti(od hříběte do 2 let) bitý, neměl správnou výživu, byl v samotě z těchto podmínek ho vykoupil pán, kterému sloužil asi 3 roky jen jako společník ke koni, pán od kterého ho mám, ho naučil, na ohlávku, zvedat nohy, vodit na vodítku, na auta a provoz, koník se necha vyčistit, šel s ním od druhého koně na procházku na ruce, ale furt byl jakoby v křeči a nervozní z toho, co bude následovat. Pán se ke koníkovi choval velmi mile. Za koníkem jsem došla ještě 2x a napotřetí si ho odvezla, kupodivu přepravu zvládal normálně do vozíku nastoupil během 20 minut, než si otukal rampu.
Mám dalších 5 koní, vč.2 hříbat, co koníka sleduji, tak starších koní se bojí, a drží se s hříbata a sám se chová jako hříbě, u koní je velmi uvolněný a šťastný. Zezačátku byl problém ho chytnout ve výběhu, ale naštěstí moji koně jsou až moc zvědaví a vždy za mnou příjdou, nový koní to odkoukal od nich a za 2 dny za mnou přišel stejně jak ostatní (já ho nepronásledovala, čekala jsem až dojde) Koníka už mám 5 měsíců, první měsíc jsem si ho moc nevšímala, jen sem ho pohladila, když přišel sám. Pak jsem s ním začala chodit na procházky na ruce, čistit, zkoušela jsem přehazovat vodítko, to reagoval velmi stresovaně, a reaguje nadále zcela stejně, i když ho vezmu každý druhý den, hladím ho vodítkem, kartáčem, bičem, nevidím žádně zlepšení, koník je velmi citlivý, podřízený, a má v hlavě jen myšlenku "prosím at mě nebije" Myslím si, že tohle je u něj už zažitý zvyk z lidí a dle mě se v přítomnosti lidí už ani jinak chovat neumí.
Zajímalo by mě, jestli nemá někdo podobné zkušenosti? Nebo rady a tipy, jak a co s koníkem dělat, podotýkám bojí se všeho, co má člověk v ruce. Mám staré sedlo a dala ho na poničku se kterou si hraje, sedlo ho na poničce zajímalo, ožužlával okusoval, ale jak jsem ho měla v ruce já, tak strach, křeč, panika...
Mám v plánu koníka dát během srpna k jednomu Horsemanovi na ustájení a výcvik, je to oříšek.
No, s týranými koni je to vždy běh na dlouhou trať. Hodně lidí si myslí, že si přivezou týraného, bitého koně, hodí ho na pár měsíců na pastviny a myslí si, že zapomene. Bohužel koně si až moc dobře pamatují, tak nějaký odpočinek na pastvinách je prakticky k ničemu do budoucího výcviku - pokud kůň nemá zdravotní problémy, není hubený, navyká si na stádo, apod.
Každopádně s tréninkem uděláte dobře - u týraného koně se dá lecco zkazit (sama bych si to jen tak netroufla). Ale nejspíš bych se vykašlala na navykání na bič, přehazování vodítka, apod. Dokud kůň nebude věřit vám, tak nebude věřit biči co máte v ruce. Nejspíš bych se zaměřila na cviky posilující důvěru, procházky do přírody, okoukávání cizích předmětů, apod., aby začal důvěřovat vám, aby věděl, že s vámi je v bezpečí, nic ho nesežere, nic a nikdo mu neublíží. Až potom co vám bude důvěřovat, bude s vámi procházet různé nástrahy bez zaváhání, tak až pak bych se zaměřila na navykání na bič, sedlo. Pokud bude vše zvládat, tak pokračovat, ale je možné, že určitá opatrnost v něm zůstane na vždy :)
Přeji hodně štěstí, ať to zvládnete
Mě u koní se špatnými zkušenostimi s lidmi docela funguje vzít si k nim druhého, klidného a důvěřujícího koně a nechat je se dívat jak s tím druhým koněm pracuji a jak na moje požadavky reaguje. Ze začátku je nechám se dívat jen ve výběhu - dojdu k druhému koni, požádám ho o pár cviků (snížení hlavy, zvednutí nohy, ustoupení předkem nebo zádí atd.). Potom to vyzkouším s tím druhým koněm - zase v klidu. Vodění, čištění, sedlání, veškerá manipulace zase ve společnosti druhého klidného koně, který to "neřeší" a pokud možno je na něm vidět, že má radost ze společnosti lidí. Postupně se propracovat do stavu, kdy si je ten týraný koník bude díky okoukávání vědět co se po něm chce a bude si jistý, že to není nebezpečné ani pro druhé koně, ani pro něj Pozor na opačný problém - někteří koně, se kterými bylo zacházeno hrubě si vlídné zacházení vysvětlí jako slabost člověka a mohou ho "zkoušet".