Mrkvička

XXX.XXX.106.46
Dobrý den, koupila jsem poničku, která má 16let a je to to huculka. Neumí skoro žádné základy a hlavně KOUŠE A KOPE. Dá se to nějakým způsobem odbourat?
Nic neumí jen kopat a kousat? Proč jsi ji proboha kupovala? Byla levná? Tak už víš proč.
Co s tím, když v 16 letech není správně vychovaná? Podle mne s tím moc nenaděláš...
Velký problém je, že zvíře, co nic neumí, zřejmě nic během svého života nedělalo, nebo nic nedělalo v posledních letech. Jestli ji nechali bez využití z jiných důvodů, nebo proto, že kopala a kousala a byla "nanic", je jedno. Podstatné je, že ona považuje jakoukoliv práci (počínaje voděním, přes vyjížďky po přiježďování) za obtěžování z člověčí strany, a ví, jak se tomu vyhnout - být protivná, použít zuby, kopyta.
Takže musíš na ni pomalu s tréninkem a obezřetně při čištění a sedlání. Může se to změnit, pokud není zarputile zlá, ale nemusí...
Nejdůležitější asi je zjistit PROČ TO DĚLÁ. Buďto se bojí a brání...nebo je to svině a snaží se tě šéfovat. /samozřejmě za vším jsou předchozí zkušenosti s lidmi...ona za to nemůže/.
Na tedy musíš poznat o co jí jde a co se jí děje v hlavě.
K nám se dostal takový poník /asi 10ti letý/ chtěli ho dát na jatka...bla bla a tak se dostal k nám. Nikdo nám neřekl, že je "zlý" jen ho potřebovali zachránci někde ubytovat a to bezplatně. Pak už mimochodem nikdy nepřijeli...a poncla máme dodnes /už je to 9 let/.
Máme početné stádo velkých koní, s nimi se spřátelil velmi rychle. asi po 14ti dnech jsem jim vybírala z ohrady prázdné belíky a jak jsem se sehla, tak najednou přiskočil a zakousl se mi do krku...:( Zuby mi naštěstí sjeli, tak mi vytrhl jen trochu kůže a udělal mi obrovského cucfleka. Já byla v takovém šoku, fakt to bolelo... šok během vteřiny vystřídal hroznej vztek, vedle mě byla u stromu opřená lopata... no co se dělo pak si myslím dovedete představit /pár jich dostal/ a od té doby si ke mě nedovolil nikdy nic. Bohužel dodnes nemá moc rád děti a dává to najevo /šklebí se, zvedá zadní nohu.../. Nevadí mu když na něm sedí, ale když s ním manipulují ze země /čistí, vodí.../ nikdy ho nenecháváme s dětmi bez dozoru. Když ho čistí stojím mu u hlavy a prostě ho hlídám...
Takže v našem případě to bylo o výchově a pevné ruce. Poníka si pohlídat aby se nedostával do situací, kdy by mohl na dítě zaútočit. S dospělými dnes vychází dobře, s respektem, uši má dopředu, rád se nechá drbat, čistit, vzorně stojí u kováře i veterináře...Ale děti okolo sebe neee. Co všechno zažil nevíme, tušíme, ale asi toho bylo dost, neb pán, který se ho chtěl dát na jatka, říkal, že mu ho jako ročního přivezli kolotočáři svázaného v kufru škody 120. Tak na něj dali sedlo a on darebák nechtěl vozit jeho celkem obézní vnučku...No tak pořídily káru a on /roční poník, který má teď v dospělosti110cm/ tahal v káře celou rodinku:( Se mi zvedal trochu dekl a bylo mi hned jasné, proč neměl lidi zrovna rád. A jak to vím?...No jednoduše, chlápek se dozvěděl, že poníka dali k nám a začal ho navštěvovat i s celou rodinou...
anet91

XXX.XXX.43.113
Chovat se ke kobylce férově, začít s procházkami do přírody na lonžce, aby si mohla kolem vás poklusávat a popásávat.Koník si Vás spojí s příjemným výletem a bude se těšit. Důležité je po ní nic zvláštního nepožadovat, nejezdit, zbytečně neňuchňat, nešmatat, omezit se na pohlazení, nějakou mrkev, nasazení ohlávky/uzdečky a hurá na procházku. A samozřejmě umístit kobču na 24/7 ven s nekonfliktním koníkem(koníky). Koušou a kopou jen lidmi otrávení koníci, co jich maj akorát tak dost. Takže dopřát kobče relax. Mě se tento způsob velmi osvědčil
Po odpočinku začít s kobčou pomalu od znovu, vše dělat s klidem, zbytečně nestresovat u ní, jezdit na příjemné, klidné vyjížďky-krokovky a postupně zvyšovat požadavky a hlavně odměňovat, chválit, povzbuzovat
Jančovička

XXX.XXX.40.135
Nebojí vrať. Vyplatí se Ti tratit čas s takto starým koněm?
Opravdu záleží na tom, jestli respektuje Váš osobní prostor, pak můžete na procházku s lonžkou... Pokud ale ne, tak to moc nedoporučuji neb by se vám mohlo stát, že až se mu to přestane líbit, se do Vás cestou zakousne...Opravdu hrozně záleží na tom jak, kdy a do jaké míry je agresivní, co je spouštěč...a td. takže něco doporučit je hodně těžké... Pokud na procházky, tak s udidlem, v kapse dobroty a v druhé ruce bič, nejlépe ještě druhou osobu s sebou.
Hodně štěstí a pokud si nebudete jistá, poproste nějakého zkušeného koňáka v okolí, co má zkušenosti s výchovou koní, aby Vás navedl tou správnou cestou...
Mrkvička

XXX.XXX.249.194
Vzala jsem ji protože byla levná a majitel ji mlátí :) tak jsem to s ní chtěla zkusit, vaše rady ozkouším, jsem vám vděčná snad to nějak půjde.. ona se podle mě brání, protože čeká že ji taky zmlátím, koulí očima atd a naobranu kouše a kope.,.
Mrkvička
napsal(a):
Vzala jsem ji protože byla levná a majitel ji mlátí :) tak jsem to s ní chtěla zkusit, vaše rady ozkouším, jsem vám vděčná snad to nějak půjde.. ona se podle mě brání, protože čeká že ji taky zmlátím, koulí očima atd a naobranu kouše a kope.,.
No, možná se jen "preventivně" brání, možná je sama agresivní a předchozí majitel ji mlátil, že se k ní bál bez klacku chodit?
V obou případech je postup stejný - metoda "cukr a bič". Tedy pokud si ji uvážeš na krátko, aby nemohla kousnout - můžeš ji hladit, čistit a tím ukazovat, že ty jsi hodný majitel a nebudeš jí ubližovat. Pokud si ji neuhlídáš a ona využije přiležitosti a chňapne - okřikni ji. Je jedno, co zavoláš - nepřemýšlej, křič. (fuj, no no, co děláš, ne ne, ale ale, ...). Budeš na ní jezdit - ať ti ji někdo podrží u hlavy, nebo její hlavu drž od sebe otěžemi. Já vím, plácám tu malé příklady - popisuji systém, a ten je - nenechat se kousnout, kopnout. Pak nemusíš trestat a když netrestáš, jsi ta hodná. Ona sice o tom, jak tě kousnout, bude přemýšlet - ale na druhé straně se jí to nepovede, takže NIC neudělala - NIKDO JI NEBIJE.
Procházky na ruce nedoporučuji - raději pomalou procházku v sedle. Rukama udržíš za udidlo hlavu - neotočí se a nekousne tě, na záda si kůň nedokopne. Začni s ní pracovat, jako kdyby byla remonta - potřebuje se nasvalit, nadýchat, zvyknout na práci.
To, že i když myslí na kousání a kopání a ty si s ní stejně (i když opatrně) děláš co chceš - uvazuješ, čistíš, vodíš, jezdíš) podporuje tvou autoritu.
Mrkvička

XXX.XXX.106.46
Ještě jsem zapomněla dodat že není ani obsedlá a majitel u svých všech koní řeší všecičko násilím.
Jinak musím poznamenat, že od toho co neviděla svého býv.majitele se její agrese o takových 50% zmenšila Dneska ke mě ve výběhu dobrovolně přišla, nechala si nasadit ohlávku s pouze jedním pokusem o kousnutí (což je u ní chvalitebný výkon!) a u čištění se mě dokonce nepokusila kopnout ani kousnout! a měla uši dopředu, že jsem docela čučela. Ikdyž se semtam ještě naskytly pokusy mě kopnout/kousnout. Ovšem u vodění stále problém - připla jsem jí na vodítko, rozešla jsem se s ní a okamžitě vytřeštila oči (strachem), naklusala a pokusila se o úprk. Když zjistila že předemnou neuteče začala vyhazovat aby se mě zbavila a mohla utéct do bezpečí.. Je mi jí docela líto. I když vstoupím do boxu, okamžitě z něj uteče ven abych jí náhodou nezbila. Takže se budu muset pokusit odbourat tento strach a následovanou agresi:-/ Všem moc děkuji za rady, pomáhají
akorád než se dostanem na procházku ven tak to asi ještě potrvá.. Ale já věřím že se to nějak zvládne
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak to je prima, že je vidět posun. Takže v tomhle případě to chce fakt čas a vyvarovat se "špatným zkušenostem". Nedělat rychlé pohyby, nestresovat jí, nechat vždy dostatek místa na ústup a snažit se jí motivovat ke spolupráci. Pokud ale do této doby nikoho neměla na hřbetě, tak si nedokážu představit, že jí obsedáte... to bude asi ještě hooodně dlouhá doba, než vám bude natolik důvěřovat, že vás nechá se sebou do této fáze manipulovat...
Jinak mám tři zkušenosti s OPRAVDU AGRESIVNÍMI koňmi.
Jeden byl kůň doma sám a uznával jen svého majitele. Ostatní vykopával a vykousával ze své blízkosti. Ale vlastně to tolik nevadilo - prostě to byl jen pán a jeho kůň.
Druhý byla kobyla, co jsme měli "půjčenou" na nějaký tábor - ta byla tak ohebná, že kousala i při jízdě do bočnice sedla zkoušeje chytit jezdcovu nohu... docela adrenalin.
Třetí byl ČJponík, kterého "drželi v zajetí" dědeček se svou vnučkou. Taky samotného. Kůň byl absolutní boss. Do oddílu ho přivezli "zachráněného z jatek" jako agresivního a již nikdy se nespravil. Když jsem na něm měla jít jezdit, informace zněla: Nejdřív ho zmlať a pak k němu teprv jdi, jinak ti ublíží... to jsem odmítla s tím, že si pohlídám záda... mno, neuhlídala... letěla jsem kolik metrů vzduchem a dodnes na něj vzpomíná díra vykousnuté svaloviny v mé lopatce... pak přijal jednu holku za svou a jakžtakž s ní (pouze s ní) fungoval. Pěkně skákal, šikovnej koník. Ale nikoho jiného nesnesl. Potkala jsem ho po letech nedávno - prý že zase mířil na jatka, tak ho jedna holka z oddílu (už dávno ve svém) odkoupila a má ho na dožití na pastvině... stále žere lidi :(
Takže některým opravdu nelze pomoci. Ikdyž je to především práce lidí, kteří díky svému chování do koně tu agresi vložili :( škoda jich, komoňů..
Snad každý koňař se ve svém životě setká s agresivními jedinci. Takové zvíře vždy vyžaduje každodenní péči a mnoho společně strávených hodin při nápravě. Bohužel, koník se upne jen na toho kdo s ním slušně jedná a komunikuje jen s tímto jedním člověkem. Jakákoliv změna vede většinou ke starému nevhodnému chování. Náprava bývá zdlouhavá a výsledek není natrvalo pokud dojde ke krizové situaci. Je to taková loterie. Mladí, začínající milovníci koní jsou plní elánu a optimismu a zachraňují tyto jedince, které se snaží převychovat. Ti starší, zkušenější věnují svůj um a energii na ty klidné, pracovité se kterými dosáhnete daleko lepších výsledků za poměrně kratší dobu a hlavně bez zranění cvičitele.Nemusím mít doma kousavé a kopavé zvíře jen proto, abych si vyjel na závody nebo si odchoval své hříbě.Zrovna tak si nepořídím nemocné zvíře s jedním okem, nemocnými kopyty, trpícího kolikama nebo vyřazenou chovnou klisnu na chov. Cena koně by neměla být to hlavní, ale zdravý jedinec.
cestovatel
napsal(a):
Snad každý koňař se ve svém životě setká s agresivními jedinci. Takové zvíře vždy vyžaduje každodenní péči a mnoho společně strávených hodin při nápravě. Bohužel, koník se upne jen na toho kdo s ním slušně jedná a komunikuje jen s tímto jedním člověkem. Jakákoliv změna vede většinou ke starému nevhodnému chování. Náprava bývá zdlouhavá a výsledek není natrvalo pokud dojde ke krizové situaci. Je to taková loterie. Mladí, začínající milovníci koní jsou plní elánu a optimismu a zachraňují tyto jedince, které se snaží převychovat. Ti starší, zkušenější věnují svůj um a energii na ty klidné, pracovité se kterými dosáhnete daleko lepších výsledků za poměrně kratší dobu a hlavně bez zranění cvičitele.Nemusím mít doma kousavé a kopavé zvíře jen proto, abych si vyjel na závody nebo si odchoval své hříbě.Zrovna tak si nepořídím nemocné zvíře s jedním okem, nemocnými kopyty, trpícího kolikama nebo vyřazenou chovnou klisnu na chov. Cena koně by neměla být to hlavní, ale zdravý jedinec.
Ano, zadavatelka chtěla zachránit kobylku z rukou drsného majitele... bude s ní mít spoustu práce - a předchozí majitel si místo této huculky koupí jiného koně a toho bude zase týrat. Nic se vlastně nezmění, sice jednoho konkrétního jedince "zachrání", ale jiného k utrpení odsoudí...
To prostě není řešení, zachraňovat týrané koně odkoupením.
Je to stejné, jako koupit koně od kolotočáře, aby nemusel zbytek života chodit dokola v hipodromu. Druhý den tam místo něj bude chodit jiný.
Podobně je to když někdo zachrání koně z jatek, místo aby si koupil (i když třebas za větší peníze) mladé zvíře od chovatele... Jatečný kůň poskytne živobytí leda veterinářům, užitečný nebude - byl nějaký důvod, proč měl jít na jatky.
Na druhé straně spousta chovatelů, kteří mají kvalitní klisny a podmínky pro odchov několika hříbat (takže by vyrůstala ve stádě), své klisny nepřipouští, protože konkurovat cenám koňským "vořechům" nemohou a 80% kupců zajímá na 1. místě cena...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jj, čistá pravda..
Ono to s tím množením (o chov a už vůbec ne šlechtitelství nejde) není jen v oboru koňském :(
Ceny se snižují, zvyšuje se počet nemocných koní, kteří se "násilně" udržují při životě... český národ se prostě nikdy nepoučí za hranicemi. Tam se drží jen to nejkvalitnější, co se vyprodukuje a také je to všem k radosti a užitku. Takhle tady pořád čteme "jak vyléčit", "jak vychovat", "jak přeučit"... neverending story :( jsme prostě národ "zachránců"... a děláme medvědí službu zvířatům i sami sobě
K mému překvapení, protože jsem také považovala chovatele v západní části Evropy za chovatele s velkým CH, tak i tam jsou tací, co na papíry u svých koní kašlou. Je jich méně než u nás, ale jsou. Píšu to proto, že není možné spoléhat se, že kůň prodávaný za hranicemi ČR bude se zárukou čistokrevný a kvalitní.
Naštěstí většina českých kupců, co chtějí nakupovat v zahraničí, nakupují kvalitu za rozumnou cenu, protože cena dopravy je stejná, jestli koupíte křížence nebo fešáka s rodokmenem, a mnohdy doprava tvoří 20-50% ceny koně (nebo-li proč kupovat křížence v zahraničí, když v ČR je jich tolik?). Prostě nakupují u prověřených chovatelů. Pak je možné koupit koně, kterého člověk uvidí naživo (jinak než na fotce čo videu) až když vám ho dopravce složí na dvoře...
Bohužel jsou také tací importéři, co naloží v Holandsku poníky, co už tam nechávají "takychovatelé" za odvoz nebo do 50 euro za kus, poberou jich do vleku 5 a zde v ČR prodávaj těm, co přece papíry ke koni nepotřebují. A nevozí se sem jen poníci. Vozí se frísové bez PP, irští cobové aj. Proč je ti holandští "takychovatelé" vyrábějí? Protože když je POPTÁVKA po levných koních bez původu, bude i nabídka.
Kobylka z tady řešeného případu je "ponička, co je huculka", tedy prostě pony cca 130 - 140 cm bez PP.
Mrkvička

XXX.XXX.249.194
Děkuji za rady a jak koukám tak s vámi už nemám co řešit. Takže kůň z jatek už nemá právo na to žít?-_- Můj první kůň byl týraný hladem, takè jsem ho zachránila a je to ten nejvděčnější kůň;) taky měl skončit na jatkách. A proč? Protože má lehkou dušnost, paní ho týrala a už jí k ničemu nebyl. A teď? Ano dušnost sice má, ale to není rozsudek k smrti. Muj taťka má taky "dušnost" a jen proto ho mám poslat na jatka? Protože má dýchací problémy? Navíc koníka mám 2roky a dušnost je lepší:) A poničku žádný kůn nenahradí;) prodával ji aby se jí zbavil, její agrese a aby mohl živit jen 2koně a né 3 Takže místo ní žádný nový nebude. A ja jsem ráda že jsem si poničku vzala, už jsme zvládli i vodění a je úplně jiná. Třeba by jste si vy vzali zdravého a poslušného, mě ale nevadí že to s ní bude těžší a delší cesta;) Já tomu koni chci prostě dát šanci na lepší život, nebo ho mám snad odvézt na jatka?:D Vždyť ona nemůže za to co z ní majitel udělal, proč by za to měla pykat ona. To jít na jatka nebo něco takového by si zasloužil její majitel. Promiňte, ale to co píšete mě zhnusilo. Tuhle debatu opouštím a nechám vás ať si tu předáváte své myšlenky dále a raději to už nebudu ani číst.
Kdyby takhle pragmaticky jako holky uvažovali všichni, bylo by koním lépe. Nebo si snad myslíte, že je na tom líp kůň, který jde z ruky do ruky a nikdo si s ním neví rady, tak ho pro jistotu každý seřeže nebo kůň, který je tohoto putování ušetřen rychlým koncem? To jen takový příklad pro zamyšlení.
Mrkvička
napsal(a):
Děkuji za rady a jak koukám tak s vámi už nemám co řešit. Takže kůň z jatek už nemá právo na to žít?-_- Můj první kůň byl týraný hladem, takè jsem ho zachránila a je to ten nejvděčnější kůň;) taky měl skončit na jatkách. A proč? Protože má lehkou dušnost, paní ho týrala a už jí k ničemu nebyl. A teď? Ano dušnost sice má, ale to není rozsudek k smrti. Muj taťka má taky "dušnost" a jen proto ho mám poslat na jatka? Protože má dýchací problémy? Navíc koníka mám 2roky a dušnost je lepší:) A poničku žádný kůn nenahradí;) prodával ji aby se jí zbavil, její agrese a aby mohl živit jen 2koně a né 3 Takže místo ní žádný nový nebude. A ja jsem ráda že jsem si poničku vzala, už jsme zvládli i vodění a je úplně jiná. Třeba by jste si vy vzali zdravého a poslušného, mě ale nevadí že to s ní bude těžší a delší cesta;) Já tomu koni chci prostě dát šanci na lepší život, nebo ho mám snad odvézt na jatka?:D Vždyť ona nemůže za to co z ní majitel udělal, proč by za to měla pykat ona. To jít na jatka nebo něco takového by si zasloužil její majitel. Promiňte, ale to co píšete mě zhnusilo. Tuhle debatu opouštím a nechám vás ať si tu předáváte své myšlenky dále a raději to už nebudu ani číst.
Nesrovnávej lidi a zvířata. Každý člověk je nenahraditelný, nemusí to být zrovna příbuzný, stačí soused, kamarád - když vám někdo blízký umře, stále vzpomínáte, chybí vám.
Koně, který vám umře, nebo ho musíte nechat usmrtit kvůli nemoci či stáří, nahraditelný je, stejně jako nejvěrnější pes. Někdy může být nástupce dokonce lepší než předchozí zvíře, jindy na toho svého nejlepšího koně nebo psa vzpomínáte celý svůj život, ale pořád jde jen o zvíře.
Co se týče eutanasie, tak ta se diskutuje i v humánní medicíně, jestli je možné zkrátit utrpení umírajícím.
A nyní konkrétně - "my" si vždycky nevzali zdravé a poslušné koně, třebas mým životem (zprvu různé oddíly, pak vlastní chov) prošli i koně zlí, nebo nemocní, a právě proto, že mohu srovnávat, můžu poradit, že je lepší se s opravdovou mrchou koněm netrápit. Ano, v oddíle jsem o tom nerozhodovala já, a v mém vlastním chovu jednou nebyla v celé republice jiná možnost, než mít doma charakterově psychopatického plemeníka (ostatní hřebci byli s mými klisnami příbuzní).
Nikdo neřekl, že máš "poničku-huculku" odvézt na jatky, naopak jsme radili, jak na ni, abys ji zvládla. Na to ses přece ptala. A že jsme v diskuzi začali řešit problém jaksi obecně, to už se v diskuzích stává... Ovšem díky tomu jsi na sebe prozradila, že koně systematicky zachraňuješ a tak mám jednu otázečku - máš nějakého nezachráněného? Máš s čím srovnávat, jaký by mohl být kůň pořízený s rozmyslem pro jeho původ a vlastnosti?
Mrkvička

XXX.XXX.249.194
Ano mám i koně nezachráněného a když je pro vás kůň nahraditelný ok..
Ještě jednou takové OT- kdyby se zkaženým, agresivním, nemocným, atd. koním ukončovalo jejich trápení, kdyby neexistovaly černé chovy a cíleně se nevyráběli zbyteční kříženci, koní by rapidně ubylo. Zbyli by koně z kvalitních chovů.. tím, že by koní ubylo, by vzrostla jejich cena a takového koně za větší peníz už by si nemohl dovolit koupit kdejaký trouba, aby mohl koníčka doma týrat. Tím pádem by ubylo týraných koní a už by nebylo co zachraňovat. Řečeno velice zjednodušeně samozřejmě, třeba by to fungovalo, třeba ne. Ale tímhletím neustálým zachraňováním chceme dosáhnout čeho? Že se akorát počty týraných a zanedbaných koní budou zvyšovat.
Jinak svá zvířata mám opravdu velice ráda, jsou to členové rodiny, ale srovnávat jejich život s životem lidských členů rodiny..? A ano, zvířata jistým způsobem nahraditelná jsou. Až jednou ti moji nebudou, sice na ně asi budu celý život s láskou vzpomínat, ale plánuji je pak nahradit:).
alfonza
napsal(a):
Ještě jednou takové OT- kdyby se zkaženým, agresivním, nemocným, atd. koním ukončovalo jejich trápení, kdyby neexistovaly černé chovy a cíleně se nevyráběli zbyteční kříženci, koní by rapidně ubylo. Zbyli by koně z kvalitních chovů.. tím, že by koní ubylo, by vzrostla jejich cena a takového koně za větší peníz už by si nemohl dovolit koupit kdejaký trouba, aby mohl koníčka doma týrat. Tím pádem by ubylo týraných koní a už by nebylo co zachraňovat. Řečeno velice zjednodušeně samozřejmě, třeba by to fungovalo, třeba ne. Ale tímhletím neustálým zachraňováním chceme dosáhnout čeho? Že se akorát počty týraných a zanedbaných koní budou zvyšovat.
Jinak svá zvířata mám opravdu velice ráda, jsou to členové rodiny, ale srovnávat jejich život s životem lidských členů rodiny..? A ano, zvířata jistým způsobem nahraditelná jsou. Až jednou ti moji nebudou, sice na ně asi budu celý život s láskou vzpomínat, ale plánuji je pak nahradit:).
To je pravda.
Na inzerentních webech je milon koní bez původu a různých kříženců za mizivou cenu. Proto si dnes může koně pořídt kde kdo bez potřebých znalostí. A podle toho to pak vypadá.
Také si myslím, že "zachraňování" koní z jatek není k ničemu dobré. Mnohdy to koni jen prodlužuje trápení.
stacey
napsal(a):
To je pravda.
Na inzerentních webech je milon koní bez původu a různých kříženců za mizivou cenu. Proto si dnes může koně pořídt kde kdo bez potřebých znalostí. A podle toho to pak vypadá.
Také si myslím, že "zachraňování" koní z jatek není k ničemu dobré. Mnohdy to koni jen prodlužuje trápení.
Souhlasím, pokud nejde na jatka prostě proto, že na to byl určen, nebo jsou nadbyteční a majitelé z různých důvodů nemohou čekat, jestli se prodají. Viz tažní koně pro které není práce. Pak má smysl vzít si koně (pro kterého máte využití) mladého, zdravého, třeba i nezkaženého, byť bez původu, ale upřímně, takových se na jatkách najde opravdu minimum.