Jak naučit koně curik pod sedlem? Prosím

Děkuji budu to zkoušet

V každé, jenom trochu kvalitní knížce, o jízdě na koni, je návod, jak dávat pomůcky pro jednotlivé pobídky.
Doporučuji přečíst i povely, které už používáte.
Curik je totiž povel pro couvání pro tažné koně, nikoli jezdecké.
Pokud budete před normálními jezdci couvat tak, že dáte koni povel "curik" a zataháte za otěže, budete pro srandu králíkům.

Pokud žádnou knihu nevlastníte, určitě mají nějakou na půjčení u vás ve veřejné knihovně.

Anthony Paalman, strana 171-174.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Myslím, že je uplně jedno jaký dáte slovní povel. Zda curik či couvej nebo zpátky a různé jiné varianty. Důležitější je spíš provedení. A tahání za otěže není uplně vhodné. Takže doporučuji něco načíst a začít z couváním ze země. A to poté převést do sedla. Když to kůň bude umět na slovní povel dokonale ze země, tak ze sedla už je to snadné.

Klér 7 napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych naučit klisnu curik pod sedle ale vůbec nám to nejde Daly by jste mi nějaké rady prosím

Trenér nejlépe, aby se podíval, co děláte špatně obě.Navíc pobídka se dává sedem a působením udidla.Je pár videí na netu, doporučuji shlédnout a někoho, kdo koním rozumí a ze země poradí.Pokud to koník neumí, dovolím si tipovat, že není přiježděný a je mladý, prostě zelenáč, nebo naopak vy netušíte vůbec, co máte v sedle dělat.

sisi58 napsal(a):
V každé, jenom trochu kvalitní knížce, o jízdě na koni, je návod, jak dávat pomůcky pro jednotlivé pobídky.
Doporučuji přečíst i povely, které už používáte.
Curik je totiž povel pro couvání pro tažné koně, nikoli jezdecké.
Pokud budete před normálními jezdci couvat tak, že dáte koni povel "curik" a zataháte za otěže, budete pro srandu králíkům.

Pokud žádnou knihu nevlastníte, určitě mají nějakou na půjčení u vás ve veřejné knihovně.

Uznávám, že jsem nenormální jezdec, ba asi vůbec nejsem jezdec
Ale už jsem asi stará na to, abych dělala věci určitým způsobem jen proto, že se to tak dělá odjakživa a je mi celkem jedno, co tomu řeknou normální lidi.
Moje kobyla má do tažáka daleko (A1/1), přesto couvá na curyk - zná ten povel odmala, takže jí nebudu motat hlavu jiným, abychom dobře vypadaly.
Zatáhnout za otěže byla nevhodná formulace, otěže samosebou nejsou k tahání. Spíš jsem měla napsat, že nechápe-li to kůň ze sedla pouze na slovní povel, lze mu pomocí otěží naznačit směr vzad. Jakmile to pochopí, pak už bude otěží nebude třeba, naše kobyla couvá jen na slovo, příp. ze země na ukázání.
Nikomu svůj způsob nevnucuju, vím, že klasika hovoří něco jiného. Mně slovní povel vyhovuje i z důvodu, že lze tak zacouvat i koně, který je pět metrů ode mě.

sisi58 napsal(a):
V každé, jenom trochu kvalitní knížce, o jízdě na koni, je návod, jak dávat pomůcky pro jednotlivé pobídky.
Doporučuji přečíst i povely, které už používáte.
Curik je totiž povel pro couvání pro tažné koně, nikoli jezdecké.
Pokud budete před normálními jezdci couvat tak, že dáte koni povel "curik" a zataháte za otěže, budete pro srandu králíkům.

Pokud žádnou knihu nevlastníte, určitě mají nějakou na půjčení u vás ve veřejné knihovně.

Ale já mám tažného koně na kterém i občas jezdím . A na curik je zvyklá už od mala.

Mockrát všem děkuji za rady

Souhlasím se Stacey a Terven.

Pro zadavatelku:
Tohle v Paalmanovi nenajdete a "normálním" jezdcům s tím též budete pro srandu králíkům, ale vám a koni to možná bude pro radost. Nechte lidi smát, smích zlepšuje imunitu. Já bych nad postupy mnoha "zkušených klasických jezdců" spíš brečela, od KD, kopyt, červů, metod výchovy a výcviku až po veterinu.

Koukněte na všechna ta videa, opakovaně, zastavujte to a čtěte texty.Nemusíte to tak dělat, ale je fajn o tom vědět a zamyslet se, co a proč se tím myslí.
https://www.youtube.com/watch?v=dHC7gVeae8U.

Klér 7 napsal(a):
Ale já mám tažného koně na kterém i občas jezdím . A na curik je zvyklá už od mala.

Ano, tažný kůň je naučený na curik.
Pokud to ovšem koně naučíte po anglicku, nemusíte u toho mluvit a při správném provedení to ani není vidět.
A je to zcela jednoduché.
Spíš bývá problém, koně rozjet, než s ním zacouvat.

Pro žofré- myslím, že jezdec má dobře umět základy, aby se s koněm domluvil a následně může zkoušet různé variace.

Další věc, která je podle mě důležitá je, že si můžete koně naučit na jakýkoliv povel od pískání až po třeba zpívání nebo mávání mrkví před nosem.
Dokud ovšem budete majitelem stále až do jeho smrti vy.
Chudák takový kůň, když ho prodáte dál bez návodu na použití.
Nový majitel ho brzy zešikanuje, aby dělal co má tak, jak je zvykem, popř vám ho vrátí, že není jezdecký.
Podle mého názoru nejsou základní pobídky tak složité, aby je jezdec nepochopil, když je pochopí kůň!
Tak proč vymýšlet vymyšlené.
Jezdí takto jiní borci, kteří dosáhli s koňmi výsledků o kterých se nám, zdejším přispívatelům, ani nezdá.

Ovšem to neznamená, že se mezi těmito jezdci nenajdou hovada, která s koňmi zachází hnusně.
Ale o takových "jezdcích" se snad nebavíme, ti patří do ústavu, ne na hřbet koně.

sisi58 napsal(a):
Pro žofré- myslím, že jezdec má dobře umět základy, aby se s koněm domluvil a následně může zkoušet různé variace.

Další věc, která je podle mě důležitá je, že si můžete koně naučit na jakýkoliv povel od pískání až po třeba zpívání nebo mávání mrkví před nosem.
Dokud ovšem budete majitelem stále až do jeho smrti vy.
Chudák takový kůň, když ho prodáte dál bez návodu na použití.
Nový majitel ho brzy zešikanuje, aby dělal co má tak, jak je zvykem, popř vám ho vrátí, že není jezdecký.
Podle mého názoru nejsou základní pobídky tak složité, aby je jezdec nepochopil, když je pochopí kůň!
Tak proč vymýšlet vymyšlené.
Jezdí takto jiní borci, kteří dosáhli s koňmi výsledků o kterých se nám, zdejším přispívatelům, ani nezdá.

Ovšem to neznamená, že se mezi těmito jezdci nenajdou hovada, která s koňmi zachází hnusně.
Ale o takových "jezdcích" se snad nebavíme, ti patří do ústavu, ne na hřbet koně.

Sisi, jste zřejmě zastánce anglické klasiky a berete to výhradně jezdecky, což určitě není špatně, ale není to jediná cesta a už vůbec ne moje.
Pokud bych měla se svou kobylou pracovat s ohledem na to, aby byla jezdecky využitelná pro potenciálního příštího majitele, nemohla bych ji vůbec mít.
Pevně doufám, že u mě dožije, pryč by šla pouze v případě nějakého mého osobního krachu. Že bych ji prodala dál bez návodu na použití je pro mě nemyslitelné.
A řešila bych přednostně jiné věci než pobídky k couvání.
Proč vymýšlet vymyšlené...pracně přemýšlím, co vám na to napsat...možná, abychom se někam posunuli, abychom těm zvířatům i sobě zlepšili spolužití. Nebo tak něco...

Terven napsal(a):
Sisi, jste zřejmě zastánce anglické klasiky a berete to výhradně jezdecky, což určitě není špatně, ale není to jediná cesta a už vůbec ne moje.
Pokud bych měla se svou kobylou pracovat s ohledem na to, aby byla jezdecky využitelná pro potenciálního příštího majitele, nemohla bych ji vůbec mít.
Pevně doufám, že u mě dožije, pryč by šla pouze v případě nějakého mého osobního krachu. Že bych ji prodala dál bez návodu na použití je pro mě nemyslitelné.
A řešila bych přednostně jiné věci než pobídky k couvání.
Proč vymýšlet vymyšlené...pracně přemýšlím, co vám na to napsat...možná, abychom se někam posunuli, abychom těm zvířatům i sobě zlepšili spolužití. Nebo tak něco...

Moc pěkně napsané, úplný souhlas.

Ovšem lidé vašeho ražení nepotřebují postrčit správným směrem. Ti už tam jdou, i když třeba svou cestou.

Nedá se říci, že jsem zastáncem klasické anglie
Mám fjorda, westernové postrojení a používám mix pomůcek klasických a westernových.
Ale, pokud sednu na angl.vedeného koně, znám základní pobídky, totéž u westernového koně.
Také vím, že u tažáků se používá čehý, hot, hyjé a curik.

Jsem schopná všechny zmíněné koně správně postrojit a také se o ně řádně postarat.
To vše patří k základům(tedy mimo těch tažných koní), které by měl majitel znát, pokud chce vlastnit koně.

Nepřijde mi správné, napřed si koupit koně a pak se ptát, co s ním, aby fungoval
Kůň je velké, těžké, nebezpečné zvíře. Má zuby, kopyta a značnou sílu!
Jen díky jeho veskrze mírumilovné povaze není zranění od koní na denním pořádku.
Pokud by kočky byly větší a lidé by s nimi zacházeli jako s koňmi, to by bylo úrazů!

Dnes musí být návod na použití u každé spotřební věci.
Proč ne u živého tvora, který je 100% zavislý na majiteli?
Nikdo nesvěří řízení auta člověku bez řidičáku a to auto udělá jen to, co nařídí řidič.
Tak proč se neznalým a nedospělým svěřují bez zaváhání koně, kteří mohou mít svou hlavu a v určitých situacích jsou neřiditelní a neovladatelní, tedy nebezpeční?!

To je to, oč tu jde.
Základy jsou nutné pro obě strany, jezdec(a jeho okolí) bude méně ohrožený a kůň, na kterém bude jezdit a o kterého se bude starat zasvědcený majitel, bude spokojený

Sisi máte naprostou pravdu.Jenže, kde se dneska člověk může naučit skutečně dobře jezdit?Natož se o koně dobře postarat?
Každá výřečná 13ti letá, co se silou mocí udrží na poníku dnes "trénuje".Klasickou výuku, prostě normální ježdění, abyste opravdu pohledala.
Takže se objevuje všude spousty dotazů.které už měly být zodpovězeny před...
Jinak zadavatelka píše, že má tažnou kobylu, na které občas jezdí.Takže slovní povel, i třeba ve spojení se "zataháním" za otěž, oprať, bude asi nejjednodušším řešením pro tuto dvojici.
Mimochodem, dalším couvacím povelem je prý "hůj"
To jsme dostali jako návod, při koupi naší chlaďasky.Jenže mě to nějak neutkvělo a používám nadále své oblíbené cuk.Kobyle to vůbec nevadí a reaguje shora i zdola.

sisi58 napsal(a):
Moc pěkně napsané, úplný souhlas.

Ovšem lidé vašeho ražení nepotřebují postrčit správným směrem. Ti už tam jdou, i když třeba svou cestou.

Nedá se říci, že jsem zastáncem klasické anglie
Mám fjorda, westernové postrojení a používám mix pomůcek klasických a westernových.
Ale, pokud sednu na angl.vedeného koně, znám základní pobídky, totéž u westernového koně.
Také vím, že u tažáků se používá čehý, hot, hyjé a curik.

Jsem schopná všechny zmíněné koně správně postrojit a také se o ně řádně postarat.
To vše patří k základům(tedy mimo těch tažných koní), které by měl majitel znát, pokud chce vlastnit koně.

Nepřijde mi správné, napřed si koupit koně a pak se ptát, co s ním, aby fungoval
Kůň je velké, těžké, nebezpečné zvíře. Má zuby, kopyta a značnou sílu!
Jen díky jeho veskrze mírumilovné povaze není zranění od koní na denním pořádku.
Pokud by kočky byly větší a lidé by s nimi zacházeli jako s koňmi, to by bylo úrazů!

Dnes musí být návod na použití u každé spotřební věci.
Proč ne u živého tvora, který je 100% zavislý na majiteli?
Nikdo nesvěří řízení auta člověku bez řidičáku a to auto udělá jen to, co nařídí řidič.
Tak proč se neznalým a nedospělým svěřují bez zaváhání koně, kteří mohou mít svou hlavu a v určitých situacích jsou neřiditelní a neovladatelní, tedy nebezpeční?!

To je to, oč tu jde.
Základy jsou nutné pro obě strany, jezdec(a jeho okolí) bude méně ohrožený a kůň, na kterém bude jezdit a o kterého se bude starat zasvědcený majitel, bude spokojený

Sisi, rovněž moc pěkně napsané, taky úplný souhlas. Ten příměr s řízením auta je trefný. Taky mám pocit, že spoustě majitelů tikají ve stájích časované bomby.
Jen si prostě pořád stojím za tím, že znalost korektní anglické pobídky k couvání není zárukou ničeho. Znám asi dost jezdců, kteří couvají jak podle učebnice a přesto jejich koně lituju a za jejich ovladatelnost a spolehlivost bych nedala zlámanou grešli.
Naopak nejspolehlivější koně, co jsem kdy potkala, patřili téměř vždy lidem, kteří šli jaksi mimo hlavní proud, svou vlastní cestou.
Opakovaně zírám, kolik lidí řeší vysedání na správnou nohu, nacválání a kdesi cosi ze sedla a přitom na vodítku je koně válcují a vláčejí, pasou se bez dovolení, šlapou jim na nohy, neumějí správně ustupovat, zastavit na požádání, zacouvat, snížit hlavu.
A asi si nemyslím, že znalost anglického a westernového postrojení patří k základům - já bych se na většině těch věcí byla schopná leda oběsit.
Myslím, že je blbé, pokud většina majitelů - převážně dívčin- řeší cajky a netuší, že koně je třeba odčervovat, natož jak a čím.
Výstroj a lezení koni na hřbet by mělo být až na x- tém místě, ne na prvním.

Terven mi v příspěvku nade mnou vzala písmena z klapek- vidím to stejně.


sissi58, já jsem v první reakci na vás rozporovala zejména to, že má kdokoli cokoli dělat, aby nebyl druhým pro srandu. Na tom si trvám, že je to důvod nedobrý, ale často právě ten, který mění slušného člověka v článeček nemyslícího běžícího stáda, se všemi následky..

Určitě souhlasím s tím, že je dobré, než si pořídím něco živého, o tom mít základní znalosti. Jenže ty třeba pro mě u koní začínají welfare, kopyty, červy, KD atd. A taky dobře vím, že jsem si před 10ti lety pořídila prvního koně a věděla jsem houby o tomto a něco málo právě o těch sedlech a "správných povelech", nejprve mě trápilo to sedlo, dojel kůň v hendru a za ním prodejce se sedly. Tak se chválím za snahu a za posun a určitě jsem raději, že tuším, kdy co na tasemnici a nevodím koně pouze z levé strany a zatažením za hlavu, než že používám správná slova a nohu přesně tam, kam doporučuje klasik.Nicméně na fjordkoulích sedělo několik zkušených kamarádů od endurančního jezdce S úrovně přes vedoucí agrojízdárny s lickou a nižšími hobydrezurami po bývalou pracovní zátěž dostiháků a po krátkém "očuchání se" jim chodily koule jak panenky, i líp než mě-na čemkoli na hlavě nebo hřbetě. S prodanými fjordkoulemi je velká spokojenost, už druhým rokem/pravda, návod byl nejen dán, ale i společný "výcvik" a doživotní záruka a servis/.

Kůň, který je prodán s curyk místo back jako slovem to má při koupi o dost lepší než dostihák, který se bude využívat pro drezuru, klusák nebo tažák, který půjde pod sedlo, westernový kůň s bosalem, který dostane stíhlo neřkuli plnou uzdu, nebo naopak. Nejpodstatnější je podle mého osobnost kupce, povaha, ne znalosti. Aby kupec chápal, že kůň není auto, kde si na čelní sklo nalepím schéma řazení a bude to stopro fungovat, ale aby chápal, že tréning je dialog- vyšlu požadavek, kůň k tomu něco řekne, třeba "nerozumím", já nezačnu reklamovat ani šikanovat, ale zkusím to říct srozumitelněji /jinak, ne silněji/-jinak svého koně v životě nic nenaučím ani nepřeučím ani neodnaučím.S takovým majitelem to má můj kůň blbý, i kdybych mu ho uměla najezdit na plné uzdě na nadzemní cviky.

Z "klasiky" si tedy beru to, co mi dává smysl, ne to, kde je důvod, že "tak se to dělá". Kdo z klasiků ve vašem okolí přejede nejnižší drezuru nebo trail s vedením koně jednou rukou? Aby v té druhé mohl mečem rubat protivníka? Nejlépe bez ostnatého dráhu v hubě? Nebo "nohy bez rukou"? Ruce bez nohou?
Smysl mi dává třeba snaha o podsazování a práce na více stopách/páč to zvíře nemá záda apriorně na to, aby na nich nosilo váhu, k tomu je třeba něco vybudovat/.Naopak považuji za škodlivé "vodí se zleva, nasedá se zleva". Atd.

Souhlasím s tím, že klasické ježdění dobře prováděné je dobré i pro koně-měl by zkrásnět, osvalit se pro jezdce, zjemnit v souhře, do vysokého věku zůstat zdráv, takové ježdění je i rehabilitační a může podle mého odstranit různé problémy- křivost koně, volné vazy nebo patelu atd.Asi jako píše fran na EQ o Anje Beran v diskuzi o kulhání na veterině.
To, co vidím v okolí, jsou majitelé, kteří koupí koně ve stavu nějakém, třeba mladého zdravého nebo s nějakým ale, a v průběhu let svého ježdění a vlastnictví mu přidají jelena, nálevky, čip, atrofii paravertebrálních svalů na prosedlých zádech a v 12-15ti ho odstavují na důchod s těžkými artrosami./nebo posílají "do dobrých rukou"./

Já vůbec neumím jezdit a ještě jsem křivá a s pomalými reakcemi a nesnažíms e zvládnout klasickou stupnici vzdělání koně, takže to berte jen jako filosofický názor do řady.

Velmi mě těší zdejší diskuze lidí, ze kterých cítím opravdovost a zdravý rozum... není k tomu co dodat. Díky.
Je fakt, že jsem vzešlá ze sportovní stáje, ještě z původního oddílu, kde se vše dělalo v nějaké disciplíně. Dál jsem prošla kdečím, v různých úrovních i stylech, a tak si ze všeho beru jen krapítek, abych to používala k prospěchu mému a mých koní, od kterých chci víceméně jen to, aby byly v pohodě a byly mě i dětem kolem parťáky. A dokázaly (kobyly) dál ostatní něco naučit i pod sedlem. Lidem, kteří se kolem mě mihnou a mají zájem s koňmi být, učím právě ty základy - jak se ke koni s respektem chovat, ale nenechat si ho přerůstat přes hlavu a jak s citem jezdit... Zaráží mě ale, jak dlouho už k nám hledám parťáka... už se ozvala spousta jezdců, zájemců o to k nám chodit, ale nějak mám pocit, že nevím, co ti lidé hledají... a tedy jim to ani neumím nabídnout. Mám tu kobylu pro začátečníka, jízdárnu, terény, časovou flexibilitu co se trénování týče, ochotu terénovat (cvičitel), blízkost na vlaku ku Praze a stejně ikdyž se mi ozývá "děsně nadšená slečna", které se to všechno moc líbí, se sem už dlouho nezajel nikdo podívat :( Vlastně nevím, co dnešní lidi hledají. Mám pocit, že se už dávno nechce nikdo podřizovat jakémukoli systému a vlastně se cokoli učit. Oddílů je čím dál méně, tak si lidé prostě pořídí svého koně, aby si to mohli dělat po svém a pak se na něm učí... a pak se tu na iFauně řeší věci, nad kterými zkušenější koňáci jen nevěřícně kroutí hlavami... :(
PS: žofré, sice píšete, že neumíte jezdit, ale vzhledem v Vašim příspěvkům (tento nevyjímaje) je jasné, že umíte okolo koní daleko důležitější věci ;).

Pro lidi, kteří hloubají a chtěji se učit, nějaké úšklebky nic neznamenají.
Pro určitou skupinu lidí je posměch druhých snad jediná pobídka, jak je (možná) dotlačit k tomu, aby se zeptali, či snad něco přečetli o tom, jak to má správně být.

Já tedy lépe mluvím, než píšu, pokud někomu něco vysvětluji přímo, jde mi to dobře.
Psaní je zdlouhavé a mám tendenci přeskakovat.
Samozřejmě je, hlavně pro koně, důležité, aby byl v pořádku a pak může jezdit.
Péči jsem přeskočila, šla rovnou k ježdění, tedy sedlání atd.

Správně provedený cvik na ústní povel je určitě lepší než špatně, byť podle příručky.
Píšu o znalosti základů proto, že z něčeho se vycházet musí.
Tak, jako se všichni učili psát písmena v první třídě stejně a na střední už každý má svůj škrabopis, měli by být základy jízdy stejné.Myslím si to.
Jak se pak jinak domluvit třeba s koněm z Austrálie? Ještě když z cizích jazyků umím jen rusky?

Nemohu zachránit svět a ani všechny šikanované a zanedbané koně, snad jen přispět svou troškou do mlýna tím, že ve svém okolí upozorním na nepravost či šlendrián i když jen menších rozměrů.
Vždycky si říkám, že mě snad nenapadnou, když už jsem ta starší šedivějící paní

sisi58 napsal(a):
Pro lidi, kteří hloubají a chtěji se učit, nějaké úšklebky nic neznamenají.
Pro určitou skupinu lidí je posměch druhých snad jediná pobídka, jak je (možná) dotlačit k tomu, aby se zeptali, či snad něco přečetli o tom, jak to má správně být.

Já tedy lépe mluvím, než píšu, pokud někomu něco vysvětluji přímo, jde mi to dobře.
Psaní je zdlouhavé a mám tendenci přeskakovat.
Samozřejmě je, hlavně pro koně, důležité, aby byl v pořádku a pak může jezdit.
Péči jsem přeskočila, šla rovnou k ježdění, tedy sedlání atd.

Správně provedený cvik na ústní povel je určitě lepší než špatně, byť podle příručky.
Píšu o znalosti základů proto, že z něčeho se vycházet musí.
Tak, jako se všichni učili psát písmena v první třídě stejně a na střední už každý má svůj škrabopis, měli by být základy jízdy stejné.Myslím si to.
Jak se pak jinak domluvit třeba s koněm z Austrálie? Ještě když z cizích jazyků umím jen rusky?

Nemohu zachránit svět a ani všechny šikanované a zanedbané koně, snad jen přispět svou troškou do mlýna tím, že ve svém okolí upozorním na nepravost či šlendrián i když jen menších rozměrů.
Vždycky si říkám, že mě snad nenapadnou, když už jsem ta starší šedivějící paní

No tak dobře, jsem smířená s tím, že můj způsob couvání je podle vás šlendrián, i když menších rozměrů
A schválně jsem oprášila starou chytrou knihu a koukám, co praví klasika: "Jezdec postaví koně na otěž a přiměje ho vydržující pomůckou otěží, za silného působení holení, nebo rovnými, na zadní nohy působícími zádržemi k pohybu zpět tak, aby se jeden pár protilehlých nohou po druhém posunoval pravidelně a v přímém směru dozadu."
Nikdo mi nevymluví, že koni není příjemnější pouhý slovní povel...ale to je jedno, spíš se obávám, že klasika jaksi nepočítá s eventualitou, že kůň je bez udidla, na ohlávce a na zádech má celogelovou dečku bez třmenů
Ať chceme nebo ne, časy se mění- v době, kdy vznikaly základy klasického ježdění asi málokdo choval koně jako domácího mazlíčka, pro potěšení.

Hhippie díky moc za milá slova, moc toho neumím, ale snažím se, fakt. Jsem hodně neobratná, mám pomalé reakce a koní se bojím.
Můj vývoj šel cestou od" šestou zlomeninu už opravdu nechci" po "aby toho koně náš společný čas třeba ze země neotravoval a k něčemu mu byl". Čili od "jaké sedlo mě podrží nahoře a jaká udidla mu hubou neprotáhnu" ku " co nepatrného bychom dnes mohli spolu dělat, abychom se vzájemně ujistili, jak jsme šikovní a bylo to našim nenadaným tělům s odporem k pohybu ku prospěchu".

sisi58: já ani spasitelské ambice nemám, navíc si myslím, že taky mohu být kdykoli vedle jedle. Ale když svůj pohled na věc hodím do pléna, jednak budou mít čtoucí na výběr, druhak budu mít já šanci, že mi někdo ukáže chybu, kterou na své špičce nosu nevidím- a pak ráda změním názor, vždy přemýšlím o názorech, které nekolidují s mým/ pravda, různě intenzivně/.

Dobrá, psychologii edukace a otázky držení koně přeskočme.

Já to s tím učením koně čemukoli chápu takhle:

Já si myslím, že ježdění začíná na zemi a ještě před tím sedláním. Mohu na to jít klasicky /odměna-trest, ustupování a poddání se tlaku/, nebo R+.A to je ten základ, to je to A v abecedě, i jezdecké. A jistě, mohu na to jít až shora, já jsem fyzicky neobratný křehký srab, mně se počáteční nedorozumění líp vyjasňují ze země.

Pokud půjdu klasicky, ten kůň by měl umět "ustoupit tlaku"/=vědět, že když někam tlačím, má tím hnout směrem od tlaku/, o tom to celé je. Jestli rukou, tušírkou nebo holení nebo pohledem/ na lonži/ je asi vedlejší, tlak je tlak.. Takže za mě, jak radila terven v prvním příspěvku, ze země ustupování na tlak. Když to už chápe, je jedno, jaký tlak a čím a kam vyvinu, vyvíjím od silného fyzického k "mentálnímu" a vždy musím tlak hned povolit, jakmile přijde náznak žádoucí reakce. Odejmu nepříjemné. Mohu taky chválit-přidám příjemné. "Cukr a bič"-má to i soft varianty, taky to používám.
A to slovo je tam/ může být, nemusí/ předcházející signál, že přijde určitý tlak vyžadující určitý pohyb / jako Pavlov, zvonek-žrádlo, jako pohnutí se slintáku u westernu předchází pohybu udidla/. Řeknu curyk a hned pak vyvinu tlak-ze země, shora vahou, shora přidržením otěží, jakkoli...po pár reprízách stačí curyk, tlak už nemusím, psům pak taky stačilo zvonit, aby slintali.To slovo je prostě možnost navíc usnadnit v začátcích pochopení požadavku/ shora bude "tlak" jinak, sedem, váhou-někdo učí "od váhy", někdo " pod váhu"/ Pokud zatlačí něco v hubě nebo na nos, měl by kůň už tušit, že má jít nikoli proti tomu, ale povolit tomu.
Po pochopení, že určité slovo a určitý tlak na jedno nebo dvě místa znamenají tentýž požadavek /slovo předchází, jinak by nemělo smysl/, mohu couvat jen na slovo nebo beze slova jen na tlak-"na pomůcky". Pokud budu dlouho používat jen slovo, bez ničeho/ nejen tlak, i pochvala je něco/, asi to slovo jako signál vyhasne.Pokud couvu jen "na pomůcky" nevadí to ničemu, mohu je zjemňovat.

U R+ žádný tlak nevyvíjím, čekám na iniciativu koně..čekám, až nabídne náhodně aktivitu ve směru, kam chci /jestli to nabídne, taky nemusí nebo se vůbec nemusí chtít účastnit. Teprve hned pak dám signál /klikr, slovo-což říká Jo!To bylo ono!Odměna je tvoje!- a pak odměním.

Terven, to je jádro, řekla bych-musím mít jasno v sobě, co od svého koně chci a za jakou cenu.

A nemyslím to špatně, jakože fuj, když budu vodit na udidlech zleva, nasedat vždy zleva, zastavení bez povelu jako neposlušnost trestat- je to vždy o míře a proč ne, je to korektní cesta.
Úplně jinde je pracovní kůň, ale i kůň, jehož majitel chce na hobby nebo klidně na louku pod lesem- dnes v 15. Tam pak není ideální R+ s " ukáži koni ranec odměn a zeptám se ho, jestli chce cvičit".

Pokud budu chtít na hoby drezuru, halt musíme být patřične upraveni a nemohu couvat na zatahání za levé ucho /svoje natož/.Před kjorungem jsme se též ptali, jestli musí být fjordkoule klasicky ostříhaná a jestli lze předvádět na parelce.

Takže asi by bylo bývalo dobré od zadavatelky vyzvědět, jaké jsou její představy o "ježdění".A o životě vůbec.

Pěkná diskuze a přínosná

Jen jestli jsme zadavatelce pomohli?
Teď je míč na její půlce hřiště

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Terven, to je jádro, řekla bych-musím mít jasno v sobě, co od svého koně chci a za jakou cenu.

A nemyslím to špatně, jakože fuj, když budu vodit na udidlech zleva, nasedat vždy zleva, zastavení bez povelu jako neposlušnost trestat- je to vždy o míře a proč ne, je to korektní cesta.
Úplně jinde je pracovní kůň, ale i kůň, jehož majitel chce na hobby nebo klidně na louku pod lesem- dnes v 15. Tam pak není ideální R+ s " ukáži koni ranec odměn a zeptám se ho, jestli chce cvičit".

Pokud budu chtít na hoby drezuru, halt musíme být patřične upraveni a nemohu couvat na zatahání za levé ucho /svoje natož/.Před kjorungem jsme se též ptali, jestli musí být fjordkoule klasicky ostříhaná a jestli lze předvádět na parelce.

Takže asi by bylo bývalo dobré od zadavatelky vyzvědět, jaké jsou její představy o "ježdění".A o životě vůbec.

Jasné. Úplně pro začátek jsem se vyděsila, že jde o nějakou magii, poněvadž dnes v 15 jsem byla na louce pod lesem
Až se v příštím životě dopracuju do hobby drezur - ať už s poníčkem nebo pošahanou A1/1 - taky se budu zajímat, co musíme mít na sobě, a pokud to nebude ostnatý drát, koni to na hlavu dám. A nemyslím, že je špatně, pokud kůň má v hubě udidlo, dokonce si myslím, že by měl vědět, že něco takového může v hubě být
Je mi jasné, že pracovní kůň anebo třeba dostihák prostě musí dělat věci, které moje kobyla nemusí - a je to přesně o tom proč jo a proč ne.
Jen jsem chtěla říct, že pokud se někdo nedrží staré dobré anglické či jiné klasiky, nemusí se dopuštět obecného ohrožení ani týrání zvířat - podle mě.