Ahoj,
před měsícem jsem si pořídila valáška ČT,6 let. U původní majitelky byl buď sám u domu nebo ve výběhu s jednou kobylou. Nyní ho mám ustájeného ve skupině koní na 24/7. Vzhledem k tomu, že je to mladý kůň, nechci nic uspěchat, takže zatím pracujeme pouze na ruce - obden lonžování cca 30 minut, procházky venku, práce na jízdárně - osobní prostor, couvání, ustupování, chození přes kavalety atd. (U původní majitelky nebyl pod sedlem 3 měsíce.) Koník je šikovný, učenlivý, i když občas se "čehosi" lekne, poposkočí, přidupne si, ale nic hrozného. Ovšem problém je, když je venku větrno. Už když ho vedu z výběhu do kruhovky, je nervózní, zastavuje se, rozhlíží, ale vždy pobídnu tušírkou a jde se dál. Poprvé, když fučelo, jsem ho ani nemohla dát na úvaz, pořád tancoval atd., tak jsem ho po chvilce v kruhovce pustila na volno. Lítal kolem mě, vyhazoval, vyhlížel koně na pastvině, cca 10 minut, poté se zklidnil, vždy když zamířil ke mně, jsem chválila, chodil za mnou...jakmile ztratil pozornost, odcházela jsem, opět se na mě napojil a nakonec to bylo v pohodě, nechal se uvázat, vyčistit atd.
Včera to ale bylo mnohem horší, evidentně se mu nechtělo od koní, párkrát se při cestě z výběhu zastavil, opět pobídka tušírkou, navíc jsme museli projít kolem "bubáka", který tam byl nově zaparkovaný, ale nakonec dobrý. Ovšem v kruhovce znovu - na úvaze napnutý, rozhlíží se, čučí na kývající se stromy, do zahrady domu, kde já nic nevidím atd...tak jsem vodítko jen držela. Koník pořád couval, tak dám dopředu "pojď krok" s pomocí tušírky, on zase zpátky a pořád dokola. Nakonec po každém jeho nechtěném zacouvání jsem s ním udělala kolečko a tak se to opakovalo asi 10x. Ok, postupně se povedlo ho vyčistit. Pak jsem koníka v kruhovce opět pustila, ale, i když nijak neřádil, nebyl schopný se na mě napojit, prostě vítr byl silnější podnět než já Tak jsem si řekla, že to nebudu lámat přes koleno, odvedla jsem ho k výběhu, kde jsem mu dala müsli. Koně byli mezitím přesunuti na pastvinu s trávou, na dohled, což koníka děsně zajímalo, sotva sežral svou dávku a už už chtěl za koňma. Museli jsem projít přes jeden výběh do toho druhého a na vodítku samozřejmě hnal. Takže zastavit, zacouvat kvůli osobnímu prostoru a zase jdeme. A znovu. No jistě, že se mu to nelíbilo, tak jednou si lehce stoupnul na zadní. Houkla jsem na něj, no a to už jsme byli na pastvině, sundala jsem ohlávku, to čekal v pohodě a pak byl vypuštěn - hezky si zacválal, vyhazoval, no nakonec řádilo celé stádo
Poraďte mi, co dál, copak kůň v 6 letech nezná vítr? Nebo je to jeho kombinace s novým prostředím? Nebo hodně koní, na které nebyl zvyklý a teď mám pocit, že se mu od nich moc nechce? Snad je měsíc krátká doba na hodnocení, výsledky, nevím. Jen začínám mít obavy, zda najdu odvahu si na něj vůbec kdy sednout
A ještě jedna, myslím důležitá věc. Do stáda se celkem začlenil, i když zpočátku ho koně kousali, nepouštěli k senu apod. Teď už je to lepší, jen jeden valach po něm jde. Má kousance a šrámy, ovšem včera měl dvě větší "zranění", to už se mi moc nelíbí a říkám si, zda nebyl rozhozený také z toho. Nevíte, od čeho to je? Kousance to asi nejsou, kopance? Nebo spíš byl někam zatlačený a tam se poranil? Horní šrám je cca 10 cm, ten spodní je větší
Mesiac je možno krátka doba na začlenenie do stáda keďže na stádo zvyknutý nebol. Tie škrabance na fotkách nie sú ale nič vážne.
Väčší problém by som videla v tom, že už po mesiaci ten kôň začína prichádzať na to, že má voči vám "na vrch" a o chvíľku to zaručene nebude iba v dobe keď fúka vietor. Nie je žiaden dôvod na to, aby ste mesiac nejazdili na 6 ročnom dospelom, prijazdenom koni len preto aby si zvykol. Čím budete čakať dlhšie tým to bude horšie a myslím, že ho tie vaše blbosti zo zeme už aj celkom otravujú. Ťažko sa radí keď neviem aké sú vaše skúsenosti s koňmi, ale z príspevku mám pocit, že moc veľké asi nie. Ak mám pravdu tak si čím skorej nájdite niekoho kto vám s tým koňom pomôže lebo o nedlho ho už nezvládnete ani zo zeme. Kone sú chytré zvieratá a veľmi rýchlo zistia ku komu si čo môžu dovoliť.
Přesně jak píše katkaa.
A vy ho v jeho chování úspěšně podporujete.
Nespolupracuje, tak dostane za "odměnu" muesli, protože "nechcete nic lámat přes koleno".
Bohužel prognóza je taková, že bude své chování vůči vám stále "vylepšovat" a nakonec dopadnete tak, že ho neodvedete ani z výběhu a budete se na spokojeného koně dívat přes ohradu.
Máme přesně takový případ ve stáji.
Nevím, jestli je spokojená majitelka, ale její kůň určitě.
Ahoj, moje kobyla je taky cíťa na vítr, bojí se I ve vlastním výběhu když fouká. Přistupuji k tomu tak, že na to neberu ohled a dělám vše tak, jako by nefoukalo. Vím, že to tak kobča má, ale to se nedá nic dělat, makat se musí I když fouká. Pracuje se s ní hůř samozřejmě, ztrácí pozornost častěji, ale stejně musí vždy dokončit co po ní chci a vždycky to nakonec jde. Když koníka donutíte spolupracovat a začne se soustředit, na vítr na chvilku zapomene, uvidíte. Přeji pevné nervy, úspěchy a radím ve větru koni žádné úlevy!
Hmmm, tak z těch 6 týdnů co ho mám, byl problém vlastně pouze 2x a to když bylo větrno. Jinak spolupracuje dobře, blbosti ze země se učí rychle, např. zůstat stát, když je vodítko dole, při vodění se na mě netlačit, ustupování, otáčení hlavy apod. Já si myslím, že tohle by kůň umět měl. Osobní prostor, důvěra, respekt. Samozřejmě pokud dělá něco nežádoucího, ze začátku měl tendence občas štípnout, řešila jsem to rázně a nyní už to nedělá.
No nevím, včera jsem ho vrátila do výběhu po hodině a půl v kruhovce, že jsem nechtěla nic lámat přes koleno jsem asi nenapsala úplně přesně. Müsli dostává 1x denně večer, takže jsem mu jako neměla dát za trest nažrat?
U koní se pohybuju, s přestávkami v podstatě 30 let, prošla jsem různé jízdárny, svého koně jsem již měla, hřebce angloaraba, ale to byl můj "panu učitel", spolehlivý, klidný, charakterní kůň.
Ráda bych teda věděla konkrétně, jen příklad, co mám dělat jinak, např. když nesnese být při čištění uvázaný (pouze při větru, jinak stojí a skoro spí ).
Díky.
leaguna
napsal(a):
Ahoj, moje kobyla je taky cíťa na vítr, bojí se I ve vlastním výběhu když fouká. Přistupuji k tomu tak, že na to neberu ohled a dělám vše tak, jako by nefoukalo. Vím, že to tak kobča má, ale to se nedá nic dělat, makat se musí I když fouká. Pracuje se s ní hůř samozřejmě, ztrácí pozornost častěji, ale stejně musí vždy dokončit co po ní chci a vždycky to nakonec jde. Když koníka donutíte spolupracovat a začne se soustředit, na vítr na chvilku zapomene, uvidíte. Přeji pevné nervy, úspěchy a radím ve větru koni žádné úlevy!
Jj, já se snažím nedávat žádné úlevy, fouká, jde se do kruhovky, fouká, na větru čistíme, fouká, jde se pracovat...nenechávám ho koukat, když čučí, couváme nebo uděláme kolečko, prostě aby nebyl čas na blbosti...
Z příspěvku nebylo jasné, že muesli je vlastně večeře / moji koně dostávají po práci extra porci granulí jako příjemný příkrm /.
V tom případě není jiné rady než pracovat a jezdit za každého počasí...
Že by kůn v 6 letech nezvádal vítr je zvláštní...
Zeptala bych se bývalé majitelky, jestli neprodělal za větru nějakou nepříjemnou zkušenost. Nepřistála na něm v minulosti ulomená větev, nevyděsil ho letící kus něčeho...?
Kdysi jsem ve větru při vyjížďce potkala letící kus jakési krytiny. Můj naprosto spolehlivý valach udělal rychlý obrat a v panice běžel cca 2 km než byl ochoten zastavit. Naštěstí prostoru pro běh bylo dost...
No právě, že by za 6 let nepoznal vítr... si říkám, zda to právě ještě pořád není změnou prostředí, vedle kruhovky je náklaďák přikrytý igelitovými plachtami, kousek dál totéž s balíky slámy, vedle na jízdárně vlaje ve větru šňůra od vchodu, ohýbají se vysoké stromy, naproti na zahradě jezdí divná sekačka bez člověka myslím, že takové podněty u bývalé majitelky neměl, dle jejího vyprávění...každopádně zeptat se jí můžu, co valášek a vítr.
On se nebál snad nikdy, byl to velmi sebevědomý kůň, ale ta krytina ho naprosto vykolejila.
Měla jsem ho od 2 let. Pokud mu byl jezdec rovnocenným partnerem fungoval, pokud na něj jezdec nestačil, uplatňoval tzv. stupňovaný teror - zkusil, vyšlo to, přitvrdil... Jezdila jsem ho hlavně já, ale velmi ráda jsem ho občas půjčila chytrákům a radílkům, aby mohli ukázat jak se to má správně dělat a to jsme někdy viděli věci...
Uznával pouze "své lidi" ostatní ho nezajímali.
Každý tu odpovídáme podle toho, s jakými koňmi máme zkušenosti. Domnívám se, že kdo nepotkal koně silně reagujícího na vítr tak v tom bude hledat neposlušnost, přerůstání přes hlavu, vymýšlení si atd..
Já mám naopak zkušenost s koněm, který na vítr reaguje extrémně, navíc je to kobyla, takže jeden den je klidně milionová, reaguje na myšlenku, ochotně vyhoví, a druhý den, když se třeba na potvoru sejde horší počasí a říje, tak jen přemýšlím, jestli z ní udělat buřty nebo točeňák.
Ale i samotný vítr stačí na to, aby mě nevímala, pořád číhala, kde se co hýbe, lekala se, uskakovala. Určitě to chce zaměstnat hlavu a pracovat, nenechat koně čučet... ale zároveň se mi neukázalo jako dobré, když jsem své nároky a práci neupravila. Pokud jsem vůbec nebrala ohledy na její psychiku a vyžadovala práci jako vždy, byla nespokojená a protivná a měly jsme moc konfliktů.
Když je větrno, snažím se s ní pokudmožno schovat do závětří, nepohybovat se blízko objektů, které ji děsí, např. vzdouvající se plachty, šustící rákosí atd., dělat spíše klidnější práci a nerozpumprdlíkovat ji cvalem nebo častými přechody. Dobrá je práce na 2 stoupách, když je to hodně zlé tak klidně i jen v kroku, a kruhy. Kůň u toho musí přemýšlet, nedá se říct, že by to bylo slevením z nároků, jen je to práce uzpůsobená podmínkám a nějaké vlastnosti koně, kterou nelze ignorovat.
Ale taky jsem pro, abys na tom koni začala jezdit, když mají koně dovču a moc energie, je to o to horší. A kdo ví, třeba ten tvůj ani nebude takový vztekloun jako tahle kobyla a nebude se při náročnější práci ve větru tak vzteklit.
Hlavně v tom větru je ten kůň takovej napruženej a věci, které mu jindy nevadí, jsou rázem problém. Pokud bych s kobylou furt všechno očuchávala tak neděláme nic jiného :D Navíc někdy ani nevím, čeho se lekla. Beru to tak, že pro toho koně samotného je to dost nepříjemné se takhle všeho bát a neobviňuju ho za to, člověk si taky sám nevybírá, jestli je nebo není neurotik.
Ale pracovat se musí, to bychom půl roku s koněm nic nedělali, kdybychom při větrném počasí nejezdily.
Teď si tak úsměvně vybarvují, mám hned vedle jízdárny a výběhu, v kterém v zimě koně pobyvaji stohy sena přikryté silážní plachtou. Při větru se plachta vzdouvá a když se uvolní tak to dělá fakt poradny kraval a poletuje...koně v ohradě na tohle absolutně nereagují kdybych je v té vichřici pustila ke stohu tak si pod tu létající plachtu klidně vlezou aby mohly zrat, ale nedej boze když si určití lidé v tuto chvíli vezmou svého koně na jízdárnu, v tu chvíli je ten stoh a pohybující se plachta ta nejděsivější věc na světě.
anobbona
napsal(a):
Teď si tak úsměvně vybarvují, mám hned vedle jízdárny a výběhu, v kterém v zimě koně pobyvaji stohy sena přikryté silážní plachtou. Při větru se plachta vzdouvá a když se uvolní tak to dělá fakt poradny kraval a poletuje...koně v ohradě na tohle absolutně nereagují kdybych je v té vichřici pustila ke stohu tak si pod tu létající plachtu klidně vlezou aby mohly zrat, ale nedej boze když si určití lidé v tuto chvíli vezmou svého koně na jízdárnu, v tu chvíli je ten stoh a pohybující se plachta ta nejděsivější věc na světě.
Poznáme
My máme seno za jazdiarňou a koňom tam bežne z neho dávam žrať, ani v najväčšom vetre s tým nemajú problém, ale akonáhle treba vo vetre jazdiť tak plachta pri ktorej 10 minút predtým v pokoji žrali je zrazu najväčší bubák
keira
napsal(a):
Každý tu odpovídáme podle toho, s jakými koňmi máme zkušenosti. Domnívám se, že kdo nepotkal koně silně reagujícího na vítr tak v tom bude hledat neposlušnost, přerůstání přes hlavu, vymýšlení si atd..
Já mám naopak zkušenost s koněm, který na vítr reaguje extrémně, navíc je to kobyla, takže jeden den je klidně milionová, reaguje na myšlenku, ochotně vyhoví, a druhý den, když se třeba na potvoru sejde horší počasí a říje, tak jen přemýšlím, jestli z ní udělat buřty nebo točeňák.
Ale i samotný vítr stačí na to, aby mě nevímala, pořád číhala, kde se co hýbe, lekala se, uskakovala. Určitě to chce zaměstnat hlavu a pracovat, nenechat koně čučet... ale zároveň se mi neukázalo jako dobré, když jsem své nároky a práci neupravila. Pokud jsem vůbec nebrala ohledy na její psychiku a vyžadovala práci jako vždy, byla nespokojená a protivná a měly jsme moc konfliktů.
Když je větrno, snažím se s ní pokudmožno schovat do závětří, nepohybovat se blízko objektů, které ji děsí, např. vzdouvající se plachty, šustící rákosí atd., dělat spíše klidnější práci a nerozpumprdlíkovat ji cvalem nebo častými přechody. Dobrá je práce na 2 stoupách, když je to hodně zlé tak klidně i jen v kroku, a kruhy. Kůň u toho musí přemýšlet, nedá se říct, že by to bylo slevením z nároků, jen je to práce uzpůsobená podmínkám a nějaké vlastnosti koně, kterou nelze ignorovat.
Ale taky jsem pro, abys na tom koni začala jezdit, když mají koně dovču a moc energie, je to o to horší. A kdo ví, třeba ten tvůj ani nebude takový vztekloun jako tahle kobyla a nebude se při náročnější práci ve větru tak vzteklit.
Díky, no cítím to tak podobně, že kdybych na koně tlačila až moc, že to bude ještě horší...právě si myslím, že třeba má opravdu strach z větru, že je to jeho povahová "dispozice", stejně jako se lidi bojí hadů nebo stísněných prostorů. Něco se tréninkem odbourat dá, ale podstatu o 100 % asi nezměním.
Uvidíš, jak se to bude vyvíjet. U nás se určitému množství konfliktů předejít nedá, protože v to větru je prostě strašně dráždivá. Takže část jejích nálad přehlížím s vědomím, že až bude lepší počasí, bude zase fajn. Ale u valacha bych čekala, že to nebude tak horké.
Je mi jasné, že v ty dny ji nic nového nenaučím, protože mi věnuje jen málo pozornosti a vlivem stresu z větru je v napětí, tak jen proježďuji dobře známé, zaměstnávám hlavu, moc chválím za každý dobrý úkon, to hodně uklidňuje a poutá pozornost na mě, a beru to spíš jen jako takové fitness.
Určitě je potřeba se nenechat vytočit, ale zároveň nedat koni cochcárnu, ono se i z té "povahové dispozice" může stát pro koně výhodný zlozvyk, když by ho v tom člověk nechtěně podporoval. Pořídila jsem si kvuli tomu čučení roubíkové udidlo. Je velice jemné v hubě, ale direktivní co se otáčení hlavy týká, doporučuji.
Trochu od tématu...
Před 20 kety jsem dostala od tehdejšího přítele pro mě úžasný dar. Koně, který chodil všestrannost. Byl vyřazen ze sportu pro počínající artrózu, ale na aktivní rekreaci perfektně stačil.
Byl to vynikající partner na cokoli.
Nejlepší býval, když jsem mu chtěla "kecat" do skákání. Vždycky natočil hlavu a podíval se na mě, jako by chtěl říct: " Nech toho a hlavně se drž."
Tento kůň nesnášel když na něj pršelo.
Když nás chytil déšť venku, bylo na něm vidět, jak je znechucen, ale jezdce respektoval.
Pokud na něj káplo, když byl ve výběhu, přeskočil ohradu a šel se schovat do svého boxu.
Na tohle jsme přišli až jsme ho opakovaně objevili ve stáji místo ve výběhu...
Já tedy než putím nového koně do stáda, dávám do výběhu bez nich, aby si ho stádo mohlo okoukat a nedošlo tak k takovému poranění.
V jedné nájemní stáji, kam jsem přišla se svým valachem, tak ho rovnou šoupli to stáda valachů, a můj kůň se mi vrátil pěkně dobitej, takže já nechávám okoukat mimo...
Lina225

XXX.XXX.131.91
liva
napsal(a):
Trochu od tématu...
Před 20 kety jsem dostala od tehdejšího přítele pro mě úžasný dar. Koně, který chodil všestrannost. Byl vyřazen ze sportu pro počínající artrózu, ale na aktivní rekreaci perfektně stačil.
Byl to vynikající partner na cokoli.
Nejlepší býval, když jsem mu chtěla "kecat" do skákání. Vždycky natočil hlavu a podíval se na mě, jako by chtěl říct: " Nech toho a hlavně se drž."
Tento kůň nesnášel když na něj pršelo.
Když nás chytil déšť venku, bylo na něm vidět, jak je znechucen, ale jezdce respektoval.
Pokud na něj káplo, když byl ve výběhu, přeskočil ohradu a šel se schovat do svého boxu.
Na tohle jsme přišli až jsme ho opakovaně objevili ve stáji místo ve výběhu...
Tak to dává zcela nový rozměr výrazu: "zhýčkaný sporťák"
Ještě bych chtěla podotknout, máte ho nového, možná jen zkouší co vydržíte, přikládám odkaz na moje začátky s kobylou po koupi...kdyř se vyřešila důvěra a respekt, najednou byl klid od spustu jiných věcí, o kterých bych dřív řekla, že s tím nesouvisí...
https://www.youtube.com/watch?v=1Ceq3gul-A0
Pod mým jménem najdete i další videa, jak práce probíhala a co všechno jsem se JÁ za tu dobu naučila.
Hodně štěstí.
Aaaa ještě jednu věc jsem chtěla napsat. Nezapomínejte na to, že kůň zrcadlí VÁS, takže pokud vidíte že fouká a už dopředu si říkáte, no jooo, to zas dneska bude, když fouká...kůň vás přečte a úplně skvěle vám to splní. Pokuste se to odbourat hlavně v sobě a jděte koni příkladem-klidem, pracujte, jakoby jste na to měla klíďo celný den či týden, občas se na vyděšeného koně usmějte a třeba se to taky zlepší.
leaguna
napsal(a):
Ještě bych chtěla podotknout, máte ho nového, možná jen zkouší co vydržíte, přikládám odkaz na moje začátky s kobylou po koupi...kdyř se vyřešila důvěra a respekt, najednou byl klid od spustu jiných věcí, o kterých bych dřív řekla, že s tím nesouvisí...
https://www.youtube.com/watch?v=1Ceq3gul-A0
Pod mým jménem najdete i další videa, jak práce probíhala a co všechno jsem se JÁ za tu dobu naučila.
Hodně štěstí.
Zkoukla jsem video můj koník je ještě zlatíčko S tím zrcadlením je to pravda, uvědomuju si to a pracuju na tom...
Jinak včera v podstatě pohoda, sice ne moc, ale foukalo, z výběhu šel za námi ještě jeden koník, tak na něj chtěl ten můj "čekat". Lehce jsem přitvrdila a šel pak v pohodě i kolem dalších nových bubáků, které se mezitím u kruhovky objevili (stavba). Při lonžování se tedy 2x něčeho lekl a "vystřelil", to si říkám že je v limitu a pak jsme byli necelou hodinku na procházce v lese a na louce
leaguna
napsal(a):
Aaaa ještě jednu věc jsem chtěla napsat. Nezapomínejte na to, že kůň zrcadlí VÁS, takže pokud vidíte že fouká a už dopředu si říkáte, no jooo, to zas dneska bude, když fouká...kůň vás přečte a úplně skvěle vám to splní. Pokuste se to odbourat hlavně v sobě a jděte koni příkladem-klidem, pracujte, jakoby jste na to měla klíďo celný den či týden, občas se na vyděšeného koně usmějte a třeba se to taky zlepší.
Mně se osvědčilo to moc neřešit, chce to dobře sedět, samozřejmě když je riziko úrazu (třeba jízda po silnici), tak mít koně na otěži a mluvit na něj, ale jinak to spíš ignorovat a nezbláznit se z toho ;-) Pokud je to opravdu vlastnost koně, tak uskočí tak jako tak, takže klidně jezdím za přesku a tomu jejímu blbnutí se směju a trochu jí vynadam. Myslím, že pokud by tomu člověk věnoval příliš pozornosti, tak by v tom koně naopak podporoval. A ono vcelku zas tak o moc nejde, je to otravné, ale když jezdec dobře sedí, tak vcelku neškodné.
O tom mluvení na koně... mám plnokrevnou kobylku, která měla v roce 2014 úraz PZ nohy, a byl jí nařízený rok klid.
Klisnu jsme koupili v říjnu, vypadala příšerně.
Nejdříve jsme pracovali pouze na ruce, na lonži klisna se krásně zpravovala a já si na ní po té roční pauze šla sednout, a jela jsem rovnou ven na krokovku na dvacet minut.
Celou tu dobu jsem musela na klisnu mluvit klidným hlasem aby šla, jakmile jsem se odmlčela zastavila a stála a koukala, na pobídku nereagovala, tak jsem zas musela začít mluvit a zase jsme v klidu šli...
To jen taková odbočka...