Ježdění za práci

Doporučuji JK ELiTe Veleň, jede tam PID, byla jsem tam vloni opakovaně, sportují, vyučují, vozí placenky, dělají semináře a používají NHS i R+, koně mají výběhy, společníky, stále vodu a seno a velmi dobré zacházení, i ti školní, je to na nich a jejich chování znát.

Děkuji za tip, ale dopravou je to od nás na hodinu a půl. Na nějakou pravidelnou docházku by to nebylo a to většinou v jezdeckých klubech vyžadují. Ale stáje to jsou nádherné, určitě se tam někdy alespoň podívám.

Sciurus napsal(a):
Zdravím všechny,
byla bych ráda, kdybyste se se mnou podělili o své zkušenosti.

Ráda bych jezdila na koni, moc mě to baví, ale nemám prostředky na vlastního koně. Jediný jezdecký klub přiměřeně daleko (jsem z Prahy 10) se mi moc nelíbí. Byla jsem se tam podívat a je to taková stará škola. Kromě toho bych ráda někdy s koněm i pracovala, což se v tomto klubu vůbec nedělá.

Proto mě napadl nějaký soukromí kůň, jehož majitel by mě nechal odpracovat si ježdění. Bohužel nikoho takového nemůžu moc sehnat. Ještě ke všemu je mi bohužel teprve 17 a jezdit umím jen tak trochu, co jsem se kde příležitostně naučila. Myslím ale, že vím jak na to a chce to už především cvik. Taky o přirozenou komunikaci se dost zajímám, bohužel ale většinou jen teoreticky. K praxi nemám příležitost.

Tak se vás chci zeptat, jestli nemáte nějaký nápad, nebo zkušenost, co bych mohla dělat.

Děkuji

Tak asi nezbývá, než vydržet ještě rok, udělat si řidičák a pak se dá někam jezdit jezdit.

Ono si myslím, že nějaký soukromník neklapne. Bez urážky, už vidím, jak si někdo troufne nechat s vlastním koněm sedmnáctiletou, co umí jezdit jen tak trochu, což znamená, že vlastně vůbec. Buď riskuje, že se mu tam zmrzačíte, nebo mu zkazíte koně.

Polovičních pronájmů je přece hodně, děvčat, co mají své koně, ale nechce se jim platit celé ustájení, jej pronajímají, protože je "nevyužitý". Já jako soukromník mám zas špatné zkušenosti s "morálkou", kdy jsem se setkala spíše s tím, než přejímat zkušenosti od onoho majitele, samotné slečny měly "načteno" a potřebovaly si svou teorii někde zkoušet, nebo zájem nebyl tak velký, jaký jsme třeba mívali my. Píšu všeobecně, nemyslím nikoho konkrétně, a možná to i jinde funguje jinak, tady u nás je potřeba jen rajtovat po lesích a vymetat rádobyhobíčka, jinak člověk není "koňák".

Přeji, abyste našla, někdy se štěstí usměje a narazíte na to, co Vám bude vyhovovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Polovičních pronájmů je přece hodně, děvčat, co mají své koně, ale nechce se jim platit celé ustájení, jej pronajímají, protože je "nevyužitý". Já jako soukromník mám zas špatné zkušenosti s "morálkou", kdy jsem se setkala spíše s tím, než přejímat zkušenosti od onoho majitele, samotné slečny měly "načteno" a potřebovaly si svou teorii někde zkoušet, nebo zájem nebyl tak velký, jaký jsme třeba mívali my. Píšu všeobecně, nemyslím nikoho konkrétně, a možná to i jinde funguje jinak, tady u nás je potřeba jen rajtovat po lesích a vymetat rádobyhobíčka, jinak člověk není "koňák".

Přeji, abyste našla, někdy se štěstí usměje a narazíte na to, co Vám bude vyhovovat.

Polovičních pronájmů je sice hodně, ale nevíte kde student střední školy vezme několik tisíc měsíčně ? Ale rajtování po lese je přesně to co hledám- letos o prázdninách jsem byla na měsíc u jedněch lidí na Šumavě, kteří mají koně a chodí s lidmi na vyjížďky. Tak jsem tam pomáhala s provozem a vodila nejezdce a přitom se i něco naučila. Když přijel někdo, kdo uměl jezdit, šli jsme na vyjížďku do přírody. Občas večer jsme vzali koně do koňocvičny a pracovali jsme s nimi ze země. Bylo to skvělé, ale něco takového se v Praze špatně shání, bohužel.

Proč to rozčilování? Normální student střední školy chodí normálně na brigády. Právě, aby ho nemuseli dotovat rodiče v rámci jeho koníčků. Nejde o žádné hurónské částky. Nemusíte se bavit o polovičním pronájmu - stejně potřebujete někoho, kdo na vás dohlédne, protože nic neumíte.
Já to mám třeba tak, že mi krom klasických individuálních lekcí chodí holčina (pravda, už vyježděná), která za symbolický příspěvek jezdí na šikovném ponym, kterého má víceméně "k dispozici" a když mám čas, vezmu jí na jízdárnu na trénink. Za to mi pomáhá s pracemi, které jsou třeba. Asi bych si přála, aby tomu dala víc, ale jsem ráda alespoň za to něco, s čím pomůže. Každé kolečko bobků, které z výběhu vysbírá někdo jiný, je pro mě dobré

Tím chci říct, že si nemyslím, že je nereálné, abyste sehnala soukromníka, který Vás bude schopný něco naučit a přitom budete spokojeni všichni zúčastnění. Máte ale tu velkou nevýhodu - jako většina takhle hledajících - že 1) nemáte zkušenosti v sedle, tedy "odjezdit" koně nezvládnete (o což často těm nestíhajícím majitelům jde, aby nemuseli být vůbec přítomni,2) že nejste mobilní jinak než MHD, tedy jste omezená místně. Ale hledejte, třeba budete mít štěstí.
A k tomu bych se snažila místo běžných dárků k různým příležitostem dostávat poukázky na jezd.výcvik, ať se alespoň základy naučíte u někoho, kdo ví, o čem to je. Protože ježdění samouků...

Myslím, že hlavní problém je, že hledáš ježdění v Praze. Mít koně tady je drahé a tak i zkušení jezdci za ježdění na cizích koních platí... protože majitele to stojí třeba osmičku měsíčně a to ani pro většinu pracujících lidí není zanedbatelná částka.

Asi nejlepší cesta je fyzicky obejít stáje co máš v dojezdu a popovídat si s majiteli stájí, jestli by užili někoho jako jsi ty. Protože soukromník, co má koně v Praze někde ustájeného, žádnou práci nepotřebuje.

Ovšem pokud nabízíš práci za ježdění, tak uplně stejně můžeš pracovat někde jinde a vydělané peníze dávat na koně. Pokud si najdeš brigádu jako hosteska, vyděláš si za 1 víkend třeba 2 tisíce a to už by mohlo dost pomoct.

Máte ode mne zprávu.

Ono to ježdění za práci je taky docela problematické.
Já osobně si radši práci udělám sama.Protože jsem si jistá, že je to tak, jak jsou koně zvyklí a prostě dobře.Nikdo to neudělá lépe než já
Když mi někdo chce pomáhat, tak stejně musím s ním, protože sám neví, jak to má být.Kontrolovat po něm, opravovat, než se to naučí.
Takže je celkově jednodušší si práci udělat, a za ježdění si pak nechat zaplatit.
Pustit si ke svým zvířatům někoho cizího?A spoléhat, že všechno klapne?A když neklapne, že se dotyčný k problému postaví čelem a budeme ho společně řešit ?Aby to dopadlo uspokojivě pro obě strany.To si snad ani neumím představit.
Ono držení koní je dost nákladná záležitost a v neposlední řadě k nim máte citový vztah.Tak je prostě samotné nepůjčíte jen tak někomu.Kdo vám třeba občas mizerně vykydá, nebo zamete.
To už by musel být sakra dobrý kamarád, kterému důvěřuji, léta ho mám prověřeného a mockrát jsem se přesvědčila, že ví co dělá.Prostě někoho na koho je stopro spoleh.A takových lidí je opravdu jako šafránu, protože důvěra se buduje dlouho.
Já osobně nemám problém nechat na svých koních někoho jezdit.Mám je slušné, vychované a občasný nešika jim shora zas tak neublíží.Větší problém bych měla s nějakou "prací ze země", kdy si na mých koních bude někdo něco nacvičovat.A hlavně s tou celkovou péčí, krmením počínaje, nasedláním konče.
Ve vašem případě bych si prostě vydělala peníze na brigádách a platila si jezdecký výcvik.

Ta Praha bude dost problém Z kamarádkou jsme změnily stáj, respektive já změnila, ona stále hledá. Obě pracující. Já mám auto, tak nemám problém si dojet za Prahu a jezdit pod dobrým cvičitelem, na dobrých nepřetěžovaných koních za krásných 400 Kč. Kamarádka auto nemá, do té stáje, kde jezdím já, by jí to trvalo asi hodinu a půl z domova. V okolí bydliště má dost stájí, ale co jsem koukala na ceny, tak se mi protočily panenky.700 korun na lekci. Těžko říct, jak trénink vypadá. Já bych za tohle už očekávala specializovaný drezurní nebo parkurový trénink... Ne to podávat jako běžnou lekci. Takže to jsme vzdaly a já zkusím kamarádku dotáhnout k nám. A asi ji budu dělat taxikáře
Takže tak se nám žije v té matičce Praze... Pro studenta střední školy fakt vidím jako cenově nejlepší jezdecký klub. To by se dalo utáhnout i z letních brigád a v rozumném kluby by ocenili asi i nějakou výpomoc v týdnu.

Já jsem z opačného konce republiky a vždycky jsem si myslela, jak to ti Pražáci musí mít super -
vždyť tam je koní a koní, jedna stáj vedle druhé...

Ono je na prd, že slečna chce po případném soukromníkovi docela dost, ale sama nemůže nabídnout téměř nic. Ta práce, no.. ono ne pro každého je to dostatečná kompenzace, vemte si třeba nás. Jsou tu 4 koně,3 z nich venkovní huculíci v podstatě bezúdržboví, půlhodinka denně práce. O toho čtvrtého je péče složitější, má dlouhodobé potíže s očima a mazat mastičky by začátečník spíš nezvládl, valášek je na to přísnější. Než se jezdecky věnovat cizímu, který by to odpracoval, to si tu trochu uděláme radši sami. A jak bylo řečeno výše, člověk, co má ustájeno v nájemním, pracanta nehledá.
Já jsem šla za soukromníkem, když jsem měla nějaký ten odježděný rok v klubech, ve kterých jsem nenašla ten správný kolektiv. Myslím, že je dobré mít jakýsi "základ" z klubu, protože jezdit rovnou bez dozoru jako samouk, no nevím... Pak je otázka, jestli jezdit blbě, nebo nejezdit vůbec

Tím neříkám, že takový člověk, který hledá začátečníka pouze za práci neexistuje. Taky bych to viděla na ten řidičák, brigádu a dojíždění někde, kde člověka naučí. Nějaký soukromník a pokusy o přirozenou komunikaci, až po vyježdění a získání nějakých těch zkušeností

No, ona má ta Praha svoje pro a proti :) Ano, lekce jsou tu drahé a bez auta to má člověk asi dost blbé, protože zákonitě stáj, kde mají koně alespoň nějaký ten výběh bude těžko někde na sídlišti. Já sama jsem zde dávala příspěvek, že váhám, zda jezdit v jednom klubu, který je skvěle dostupný a relativně levný, ale má i svoje mouchy.

Na druhou stranu:

- těch jezdeckých stájí je tu fakt hodně, je opravdu z čeho vybírat - zaručeně 100% spokojená nebudete nikde, ale to neznamená, že si člověk někde občas slušně nezajezdí, a to navíc povětšinou pod kvalifikovaným dohledem :) Ale nebojte se hledat a objíždět více stájí. Vyplatí se to.

- hodně těch stájí je dostupných MHD - no a že cesta trvá dlouho? tak s sebou nějakou pěknou knížku o koních a ještě se cestou něco přiučíte - já třeba jezdila dva roky do práce hodinu tam a hodinu zpět než jsem si mohla pořídit auto, člověk holt nemůže mít hned všechno

- brigády jsou tu na každém rohu - můžete jít do obchoďáku, balit balíčky v eshopu, pomáhat s inventurou, dělat tu zmiňovanou hostesku... neříkejte mi, že si nějakých těch 2500 Kč měsíčně, které potřebujete na ježdění 1x týdně nevyděláte :)

On je totiž ten původní příspěvek takový pasivně agresivní - mě osobně by ten tón "No tak mi jako řekněte kde mám ty peníze vzít, abych mohla dělat jednoho z nejdražších koníčků" trochu vyvedl z míry. Ono totiž nehledáte jen ježdění za práci, ale jezdecký výcvik za práci, tzn. aby vám byl k dispozici hodný kůň a kvalifikovaný člověk. A to už je drahá sranda :) Nebo tedy nevím, jestli to hledáte, ale je to něco, co byste hledat měla.

Já nějaký ten pátek už jezdím, ráda bych si časem pořídila vlastního koně, ale k tomuto rozhodnutí jsem dospěla až po nějakých těch 4-5 letech placeného ježdění... a stejně pořád nic neumím :) Ono jezdit bez dozoru fakt není nic pro začátečníka a každý pokročilý jezdec, který to se sebou myslí trochu vážně, by měl aspoň jednou za čas jezdit s trenérem.

Jéé když chce člověk jenom jezdit, tak to bych si asi ani nestíhal vybírat tady v okolí.Jenom v okruhu pěti kilometrů od svého domova mám asi čtyři nebo pět stájí co nabízí ježdění.Horší právě když jezdit nechce a chtěl by něco spíš dělat kolem koní.Mě se koně líbí jen tak jak je bůh stvořil.Takže ježdění je v celku hračka si sehnat proti tomuto.

Protoze tak, jak to podavas Ty, je to proste podezrely .Uz jsem toho kolem koni zazila dost, ale nejspis jsem nikdy nepotkala nikoho, kdo by mel desne rad kone, travil s nimi vetsinu sveho casu a nechtel jim lezt na hrbet.. Jsou situace, ktere k tomu cloveka muzou dovest (vlastni uraz, nepojizdny kun, strach po padech...), ale nekoho, kdo by hledal kone na peci a nikdy nejezdil, ani to nemel v planu, jsem fakt nepotkala... tim nerikam, ze neexistuji, ale nejspis je to rarita..

.Uz jsem toho kolem koni zazila dost, ale nejspis jsem nikdy nepotkala nikoho, kdo by mel desne rad kone, travil s nimi vetsinu sveho casu a nechtel jim lezt na hrbet..

Právě jste mě popsala , uznávám, že je to asi raritní, ale hlásím se tedy mezi ty rarity. Mám sice za sebou jezdecké období, ale na ty koně jsem lezla víceméně jen kvůli tomu "před" a "po", možnost pohybovat se u koní a nejezdit jsem jako nemajitel nikde nenašla. Sehnat koně na ježdění problém celkem není, sehnat koně na péči, pokud nemáte vlastního, je skoro nemožné.
Abych byla spravedlivá, zažila jsem v sedle i hezké chvilky, ale nechybí mi to a nestejská se mi
A rozumím tomu, že někoho to baví a naplňuje, pokud se to dělá hlavou a s citem, je to krásná záliba.
Já si momentálně užívám to opečovávání, servírování kyblíčků a vožení hnoje, dcera přecejen trochu jezdí

Vím o stáji nedaleko od Prahy, kde se ke koním chovají super, žádná stará škola, dají ti super základy a přitom pokud o to budeš stát, se můžeš naučit i něco z té práce ze země. Kdyžtak napiš :).

A v čem je problém docházet do stáje a prostě si nesednout? Možná se člověk nedostane k práci ze země, to asi nevím, jestli je stáj, kde se zaměřují i výcvik tohoto. Ale proč bych nemohla navštěvovat jezdecký klub a jen se o koně starat? Koukali by divně, ale trestné to není

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč to rozčilování? Normální student střední školy chodí normálně na brigády. Právě, aby ho nemuseli dotovat rodiče v rámci jeho koníčků. Nejde o žádné hurónské částky. Nemusíte se bavit o polovičním pronájmu - stejně potřebujete někoho, kdo na vás dohlédne, protože nic neumíte.
Já to mám třeba tak, že mi krom klasických individuálních lekcí chodí holčina (pravda, už vyježděná), která za symbolický příspěvek jezdí na šikovném ponym, kterého má víceméně "k dispozici" a když mám čas, vezmu jí na jízdárnu na trénink. Za to mi pomáhá s pracemi, které jsou třeba. Asi bych si přála, aby tomu dala víc, ale jsem ráda alespoň za to něco, s čím pomůže. Každé kolečko bobků, které z výběhu vysbírá někdo jiný, je pro mě dobré

Tím chci říct, že si nemyslím, že je nereálné, abyste sehnala soukromníka, který Vás bude schopný něco naučit a přitom budete spokojeni všichni zúčastnění. Máte ale tu velkou nevýhodu - jako většina takhle hledajících - že 1) nemáte zkušenosti v sedle, tedy "odjezdit" koně nezvládnete (o což často těm nestíhajícím majitelům jde, aby nemuseli být vůbec přítomni,2) že nejste mobilní jinak než MHD, tedy jste omezená místně. Ale hledejte, třeba budete mít štěstí.
A k tomu bych se snažila místo běžných dárků k různým příležitostem dostávat poukázky na jezd.výcvik, ať se alespoň základy naučíte u někoho, kdo ví, o čem to je. Protože ježdění samouků...

Však já se nerozčiluju, zkrátka jen sháním ježdění za práci. Kdybych peníze na pronájem koně měla, nepsala bych sem a už někde jezdím

kapička napsal(a):
Ta Praha bude dost problém Z kamarádkou jsme změnily stáj, respektive já změnila, ona stále hledá. Obě pracující. Já mám auto, tak nemám problém si dojet za Prahu a jezdit pod dobrým cvičitelem, na dobrých nepřetěžovaných koních za krásných 400 Kč. Kamarádka auto nemá, do té stáje, kde jezdím já, by jí to trvalo asi hodinu a půl z domova. V okolí bydliště má dost stájí, ale co jsem koukala na ceny, tak se mi protočily panenky.700 korun na lekci. Těžko říct, jak trénink vypadá. Já bych za tohle už očekávala specializovaný drezurní nebo parkurový trénink... Ne to podávat jako běžnou lekci. Takže to jsme vzdaly a já zkusím kamarádku dotáhnout k nám. A asi ji budu dělat taxikáře
Takže tak se nám žije v té matičce Praze... Pro studenta střední školy fakt vidím jako cenově nejlepší jezdecký klub. To by se dalo utáhnout i z letních brigád a v rozumném kluby by ocenili asi i nějakou výpomoc v týdnu.

No jo, přesně takhle jsem to vidím i já. Jenže jediný dostupný klub u nás stojí za nic. Když jsem se tam byla podívat, jen mi radili, ať si dávám pozor, aby mi kůň neublížil. Vyvádět koně do výběhu se tam každý bojí.

Sciurus napsal(a):
Polovičních pronájmů je sice hodně, ale nevíte kde student střední školy vezme několik tisíc měsíčně ? Ale rajtování po lese je přesně to co hledám- letos o prázdninách jsem byla na měsíc u jedněch lidí na Šumavě, kteří mají koně a chodí s lidmi na vyjížďky. Tak jsem tam pomáhala s provozem a vodila nejezdce a přitom se i něco naučila. Když přijel někdo, kdo uměl jezdit, šli jsme na vyjížďku do přírody. Občas večer jsme vzali koně do koňocvičny a pracovali jsme s nimi ze země. Bylo to skvělé, ale něco takového se v Praze špatně shání, bohužel.

Omlouvám se, jestli to vyznělo nějak zle, myšleno to tak nebylo. Brigádu si samozřejmě najít mohu, ale dala bych přednost pracovat rovnou u koní. Pokud ale nic takového nenajdu, nemám problém si na ježdění vydělat. Ale určitě ne na poloviční pronájem koně, ani nevím, jestli by to šlo, když mi není 18.

Jinak jsem měla namysli spíš chodit někam vypomáhat a příležitostně si sednout na koně. Ne sama, jen se k někomu přidat na vyjížďce. Jak jsem psala, o prázdninách to tak fungovalo, bohužel to bylo až na Šumavě. Jezdili jsme v přírodě krokovky, když přišel někdo kdo uměl, tak jsem si zaklusali, zacválali někde na louce. Jde spíš o to, že mě nikdy nikdo na koni pořádně neučil. Něco jako výcvik na jízdárně neznám. Jen mi lidé okolo říkali, co dělám špatně a já se to snažím zlepšit. Myslím, že když vím co mám dělat, jen nevím jak, tak nejlepší učitel je už kůň sám. Pokud mu budu ve cvalu drncat na hřbetě, brzo cválat přestane. To je pro mě znamení, že to bylo špatně a zkusím to jinak. Když to budu dělat správně tak to na koni poznám (alespoň to tak bylo s koňmi které znám). Samozřejmě, že to nejde vždy, ale myslím, že na to, aby se člověk naučil jezdit tak, aby nevadil koni a zároveň to bylo bezpečné nepotřebuje nějaký vehementní výcvik. Stačí, když mu někdo zkušený poradí, co a jak, během jízdy se na něj podívá a řekne mu, co dělá špatně.

Za všechny vaše reakce děkuji

Sciurus napsal(a):
Omlouvám se, jestli to vyznělo nějak zle, myšleno to tak nebylo. Brigádu si samozřejmě najít mohu, ale dala bych přednost pracovat rovnou u koní. Pokud ale nic takového nenajdu, nemám problém si na ježdění vydělat. Ale určitě ne na poloviční pronájem koně, ani nevím, jestli by to šlo, když mi není 18.

Jinak jsem měla namysli spíš chodit někam vypomáhat a příležitostně si sednout na koně. Ne sama, jen se k někomu přidat na vyjížďce. Jak jsem psala, o prázdninách to tak fungovalo, bohužel to bylo až na Šumavě. Jezdili jsme v přírodě krokovky, když přišel někdo kdo uměl, tak jsem si zaklusali, zacválali někde na louce. Jde spíš o to, že mě nikdy nikdo na koni pořádně neučil. Něco jako výcvik na jízdárně neznám. Jen mi lidé okolo říkali, co dělám špatně a já se to snažím zlepšit. Myslím, že když vím co mám dělat, jen nevím jak, tak nejlepší učitel je už kůň sám. Pokud mu budu ve cvalu drncat na hřbetě, brzo cválat přestane. To je pro mě znamení, že to bylo špatně a zkusím to jinak. Když to budu dělat správně tak to na koni poznám (alespoň to tak bylo s koňmi které znám). Samozřejmě, že to nejde vždy, ale myslím, že na to, aby se člověk naučil jezdit tak, aby nevadil koni a zároveň to bylo bezpečné nepotřebuje nějaký vehementní výcvik. Stačí, když mu někdo zkušený poradí, co a jak, během jízdy se na něj podívá a řekne mu, co dělá špatně.

Za všechny vaše reakce děkuji

Bohužel to tak úplně není - ledaže byste byla nějaký super přirozený talent ;) Kůň je bohužel zvíře spíše otrocké povahy, nemá lidskou vypočítavost nebo předvídavost. I když na něm budete sedět blbě, spousta zvířat to "překousne" a bude se snažit vykompenzovat nepohodlí prohnutým hřbetem nebo hůř - útěkem. Ježděním bez stálého dozoru a oprav si v začátcích akorát zafixujete zlozvyky, kterých se pak budete jen velmi těžko zbavovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel to tak úplně není - ledaže byste byla nějaký super přirozený talent ;) Kůň je bohužel zvíře spíše otrocké povahy, nemá lidskou vypočítavost nebo předvídavost. I když na něm budete sedět blbě, spousta zvířat to "překousne" a bude se snažit vykompenzovat nepohodlí prohnutým hřbetem nebo hůř - útěkem. Ježděním bez stálého dozoru a oprav si v začátcích akorát zafixujete zlozvyky, kterých se pak budete jen velmi těžko zbavovat.

Haha - mě napadlo něco opačného. Ikdyž Váš příspěvek je taky pravdivý.
Jsou taky opačné povahy koně a to že ikdyž to člověk dělá dobře (sedí a nepřekáží), tak kůň nemusí být nutně ochotný (až nadšený) s člověkem spolupracovat a prostě tam tu pobídku dát musí (jakože se vozit na koni jen tak, že sedím a nepřekážím prostě u většiny není dostatečné...).

Sciurus: popsala jste to pěkně a pokud to máte v hlavě i srdci takhle nastavené, tak nepochybuji, že nějakého ochotníka najdete Kdybyste nebyla na druhém konci Phy, tak bych Vám nabídla moje možnosti. Ale ikdyž jsem na MHD, dojíždění by bylo otřesné. Sama to znám - když jsem se přestěhovala a dál chtěla spolupracovat se svou domovskou stájí, kde jsem předvědčena, že jsou ti (pro mě) nejlepší z nejlepších, dojížděla jsem v MHD diagonálně přes Phu na obě strany za Prahou ještě 30 km... cesta trvala přes 2 h. To byl mazec Naše spoluráce nadále pokračuje. Teď si musím pronajmout vlek a zajet za nimi na trénink s vlastním koněm - zabije mi to téměř celý den a stojí kolem 2tisíc. A i tak se mi to vyplatí. Akorát už to nepraktikuji jednou týdně
Člověk, když dělá něco, co mu dává smysl, je ochotný obětovat hodně... tak hodně štěstí.

Zkuste Netluky nebo Koloděje, jestli to máte poblíž. Nevím už o těch stájích nic moc, ale v Netlukách jsem svého času pomáhala jezdit jedné slečně kobylu. Mají tam i malou halu. Akorát to taky bylo o docházení pěškobusem z Uhříněvsi, protože tam jezdí bus "v úterý a pak až na podzim".
Koní je všude kolem Prahy habakuk, jistě najdete.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Protoze tak, jak to podavas Ty, je to proste podezrely .Uz jsem toho kolem koni zazila dost, ale nejspis jsem nikdy nepotkala nikoho, kdo by mel desne rad kone, travil s nimi vetsinu sveho casu a nechtel jim lezt na hrbet.. Jsou situace, ktere k tomu cloveka muzou dovest (vlastni uraz, nepojizdny kun, strach po padech...), ale nekoho, kdo by hledal kone na peci a nikdy nejezdil, ani to nemel v planu, jsem fakt nepotkala... tim nerikam, ze neexistuji, ale nejspis je to rarita..

Jezdectví je sport a nemusí mít vůbec nic společného s láskou ke koním. Víš nikdy jsem nebyl moc pro drilování zvířat a na tom se asi nic nezmění.Notabene zažil jsem dlouhou dobu drilu sám na sobě a nic moc hele.Ani nechci aby mě kůň viděl jako něco co po něm pořád chce práci kdykoli přijdu.Máme se rádi? Máme a co víc si přát.Notabene pečovat o ně je báječný.Někdy když to valáška fakt baví, tak můžeš čistit, drbat, krmit třeba hodinu a ten si toho svého človíčka užívá jak může. Takže co bych se "sral" do nějakého ježdění.

Já Ti to přeju. Je prima, že ses našel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezdectví je sport a nemusí mít vůbec nic společného s láskou ke koním. Víš nikdy jsem nebyl moc pro drilování zvířat a na tom se asi nic nezmění.Notabene zažil jsem dlouhou dobu drilu sám na sobě a nic moc hele.Ani nechci aby mě kůň viděl jako něco co po něm pořád chce práci kdykoli přijdu.Máme se rádi? Máme a co víc si přát.Notabene pečovat o ně je báječný.Někdy když to valáška fakt baví, tak můžeš čistit, drbat, krmit třeba hodinu a ten si toho svého človíčka užívá jak může. Takže co bych se "sral" do nějakého ježdění.

Lásku ke koním si třeba nedokážu představit u vrcholového sportu...možná se ale mýlím. Ale pokud člověk bere koně jako parťáka, třeba na couračky po lese nebo prostě jen tak, tam je to jiné.

peggi16 napsal(a):
Lásku ke koním si třeba nedokážu představit u vrcholového sportu...možná se ale mýlím. Ale pokud člověk bere koně jako parťáka, třeba na couračky po lese nebo prostě jen tak, tam je to jiné.

Vrcholový sport je vždycky už jen o výsledcích.U koní tomu nebude jinak.Prachy jsou prachy.Bylo teď zase pár odhalení kolem dopingu a elektrošoků.To si ale může každý najít sám.

Mno, hele... já byla taky překvapená, ale třeba to s těmi profíky tak zlé není . Třeba to tak vidíme jen my z toho důvodu, že máme pocit, že se ti koně "ždímou" do dna.
Včera jsem shlédla video - rozhovor - s Aničkou Kellnerovou a moc mile mě překvapilo, jak o koních povídala. Primární bylo, že je to o koni, o jezdci jen z malé části a že pokud svého koně jezdec nezná a kůň nezná jeho, těžko podat nejvyšší výkon... že je ráda, že má ošetřovatelku, která zná koně do posledního chlupu a ona ho zas zná pod sedlem, takže dávají dohromady svoje postřehy pro ten daný den dle nálady a nastavení koně, aby mohli co nejoptimálněji fungovat...

Celé mi to vyznělo tak, že je v prvé řadě kůň a jeho potřeby, až pak ty lidské.
Zároveň mě ale napadlo, jeslti by takto mluvil muž-jezdec :).

Jestli to také nebude tím, že se člověk v realitě spíše setká s tím opačným případem. Je pravda, že já jsem vrcholového jezdce neviděla ani z rychlíku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mno, hele... já byla taky překvapená, ale třeba to s těmi profíky tak zlé není . Třeba to tak vidíme jen my z toho důvodu, že máme pocit, že se ti koně "ždímou" do dna.
Včera jsem shlédla video - rozhovor - s Aničkou Kellnerovou a moc mile mě překvapilo, jak o koních povídala. Primární bylo, že je to o koni, o jezdci jen z malé části a že pokud svého koně jezdec nezná a kůň nezná jeho, těžko podat nejvyšší výkon... že je ráda, že má ošetřovatelku, která zná koně do posledního chlupu a ona ho zas zná pod sedlem, takže dávají dohromady svoje postřehy pro ten daný den dle nálady a nastavení koně, aby mohli co nejoptimálněji fungovat...

Celé mi to vyznělo tak, že je v prvé řadě kůň a jeho potřeby, až pak ty lidské.
Zároveň mě ale napadlo, jeslti by takto mluvil muž-jezdec :).

Já jsem ten rozhovor taky viděla, o koních mluvila docela pěkně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mno, hele... já byla taky překvapená, ale třeba to s těmi profíky tak zlé není . Třeba to tak vidíme jen my z toho důvodu, že máme pocit, že se ti koně "ždímou" do dna.
Včera jsem shlédla video - rozhovor - s Aničkou Kellnerovou a moc mile mě překvapilo, jak o koních povídala. Primární bylo, že je to o koni, o jezdci jen z malé části a že pokud svého koně jezdec nezná a kůň nezná jeho, těžko podat nejvyšší výkon... že je ráda, že má ošetřovatelku, která zná koně do posledního chlupu a ona ho zas zná pod sedlem, takže dávají dohromady svoje postřehy pro ten daný den dle nálady a nastavení koně, aby mohli co nejoptimálněji fungovat...

Celé mi to vyznělo tak, že je v prvé řadě kůň a jeho potřeby, až pak ty lidské.
Zároveň mě ale napadlo, jeslti by takto mluvil muž-jezdec :).

Taky jsem rozhovor s ní viděla a líbil se mi. Jenže ono je něco jiného, pokud máte za zády zázemí jednoho z nejbohatších Čechů, a něco jiného, pokud si tu cestu k úspěchu šlapete od nuly a jste prostě závislá na sponzorech a prize money.
Nic proti slečně Kellnerové, jak říkám, líbilo se mi, jak mluvila.

To je právě to aby člověk měl tu brzdu a nešel za určité hranice.Ono když se tím člověk živý a začne mu téct do bot, tak pochybuji že je takový charakter a nepůjde za své hranice. Já osobně dělal sporty jen a výhradně sám za sebe.Když si představím, že by si třeba kobyla zlomila nohu kvůli mé "soutěživosti" třeba v cross country, tak by vina byla jen a jen na mě. Nikdo jiný za to nemůže, protože kdybych hrál kuličky, tak se to nestalo. Notabene ať si říká kdo chce co chce vrcholovým sportem se ničí jak lidi, tak koně.To samozřejmě pozná až v trochu vyšším věku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezdectví je sport a nemusí mít vůbec nic společného s láskou ke koním. Víš nikdy jsem nebyl moc pro drilování zvířat a na tom se asi nic nezmění.Notabene zažil jsem dlouhou dobu drilu sám na sobě a nic moc hele.Ani nechci aby mě kůň viděl jako něco co po něm pořád chce práci kdykoli přijdu.Máme se rádi? Máme a co víc si přát.Notabene pečovat o ně je báječný.Někdy když to valáška fakt baví, tak můžeš čistit, drbat, krmit třeba hodinu a ten si toho svého človíčka užívá jak může. Takže co bych se "sral" do nějakého ježdění.

Co bych se "srala" do nějakého ježdění? Třeba proto, že práce pod sedlem mému koni po všech stránkách prospívá?

Mám sportovce v důchodu s téměř dvěma křížky na zádech. Je to kůň, který potřebuje PRAVIDELNĚ zaměstnávat tělo i hlavu. Když zahálí, projevuje se to na jeho náladě, otékají mu nohy, opadává ze svalů... Střídáme jízdárenskou práci (a tím nemyslím práci ježdění v lehkém klusu pořád do kolečka) a vyjížďky, občas sveze nějaké začátečníky. Intenzitu a druh práce upravuji dle celkové ochoty koně spolupracovat (někdy má den, kdy se mu jednoduše nechce) a také podle kvality podkladu.

Priměřená práce není pro koně "drilem", ale něčím, co ho pomáhá udržovat v dobré fyzické i psychické kondici. Zkrátka je to jako s člověkem - nicnedělání způsobuje fyzické i psychické chátrání.

balisek napsal(a):
Co bych se "srala" do nějakého ježdění? Třeba proto, že práce pod sedlem mému koni po všech stránkách prospívá?

Mám sportovce v důchodu s téměř dvěma křížky na zádech. Je to kůň, který potřebuje PRAVIDELNĚ zaměstnávat tělo i hlavu. Když zahálí, projevuje se to na jeho náladě, otékají mu nohy, opadává ze svalů... Střídáme jízdárenskou práci (a tím nemyslím práci ježdění v lehkém klusu pořád do kolečka) a vyjížďky, občas sveze nějaké začátečníky. Intenzitu a druh práce upravuji dle celkové ochoty koně spolupracovat (někdy má den, kdy se mu jednoduše nechce) a také podle kvality podkladu.

Priměřená práce není pro koně "drilem", ale něčím, co ho pomáhá udržovat v dobré fyzické i psychické kondici. Zkrátka je to jako s člověkem - nicnedělání způsobuje fyzické i psychické chátrání.

Pak všechna čest Vám když jste jezdec s rozumem.Já měl spíš na mysli vrcholový sport.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pak všechna čest Vám když jste jezdec s rozumem.Já měl spíš na mysli vrcholový sport.

Nemusíte chodit ani do vrcholového sportu, stačí se podívat na jakékoliv "zetko", kde skáčou nepřipravení koně s nepřipravenými jezdci. Kdysi jsme tu řešili i jednu drezurní jezdkyni, co se přihlašuje do nejvyšších soutěží a při tom koni akorát svým sedem a rukama ubližuje. To jsou lidé, kteří od koně žádají výkon a kolikrát na něm neumí ani sedět, jsou vidět na závodech, pro které to dělají. Oni nechtějí spolupracovat s koněm a dělat pro něj to nej a v souladu s ním a jeho schopnostmi, oni jej pouze používají pro svoje ego a neštítí se použít jakýkoliv prostředek, aby dosáhli svého - viz různá udělátka. Hezky to shrnul ve videu tento trenér.

https://www.facebook.com/217250145013746/videos/1771080242964054/.

Neříkejte mi, že není možné si ve vašem věku najít brigádu a ty dva tisíce měsíčně si jednoduše vydělat. Vím o čem mluvím. Nejsem o nic starší, studuju na dost těžkém gymnáziu, od svých 15 let chodím na brigády a teď mám i svého koně. Bydlím též v Praze a za koně platím běžnou cenu za boxové ustájení v kvalitní stáji za Prahou. A věřte, že rodiče mi opravdu finančně nepomáhají, protože by to nezvládli.

Dotaz napsal(a):
Nemusíte chodit ani do vrcholového sportu, stačí se podívat na jakékoliv "zetko", kde skáčou nepřipravení koně s nepřipravenými jezdci. Kdysi jsme tu řešili i jednu drezurní jezdkyni, co se přihlašuje do nejvyšších soutěží a při tom koni akorát svým sedem a rukama ubližuje. To jsou lidé, kteří od koně žádají výkon a kolikrát na něm neumí ani sedět, jsou vidět na závodech, pro které to dělají. Oni nechtějí spolupracovat s koněm a dělat pro něj to nej a v souladu s ním a jeho schopnostmi, oni jej pouze používají pro svoje ego a neštítí se použít jakýkoliv prostředek, aby dosáhli svého - viz různá udělátka. Hezky to shrnul ve videu tento trenér.

https://www.facebook.com/217250145013746/videos/1771080242964054/.

Tak k tomu snad netřeba ani nic dodávat.Je to ale smutné.Já proto ani sporty kde se využívají zvířata nemusím.Víte jen málo lidí se nenechá strhnout ostatními a zůstane "svůj" i přes sportovní neúspěch.Je pravda, že když přivezou dostiháka ze závodů, tak na něm poznáte, že dnes se nedařilo.Ano s tím souhlasím, ale má to jedno ale.Pokud s ním je jeho trenér, tak doopravdy takový jak bych řekl smutný až naštvaný ten kůň je.Prostě protože trenér na něj tuhle náladu chtě nechtě přenáší.To se rapidně změní když k němu jdu já potom později.Mě je to totiž šumák jestli vyhrál a nebo ne.Téměř okamžitě se mu změní chování a je z něho zase jak bych řekl "radostný" kůň.Strašně věcí dovedou vycítit z člověka.Proto když vidím u nás někdy holky jak už musí být za hodinu zase pryč a tak rychle všechno rychle.No jak jinak než že odjíždí naštvaná že to nešlo co si připravila.

Dotaz, díky za zajímavý odkaz. Musí to být těžký úděl těch trenérů staré školy, kteří to myslí opravdově a jde jim o koně, nejen o to si vydělat co nejvíc...

Pěkný a hodně smutný rozhovor. Vnímám to obdobně jako tento pán, bohužel za mně má naprostou pravdu.

Možná by to nejprve chtělo zkusit ten klub, kde vás cca ty základy naučí, aby jste zvládla koně.
Ono je hezké najít si soukromníka, ale když ten kůň u toho soukromníka bude s prominutím magor, stejně si nezajezdíš, nebo tě sundá hned jak si sedneš. :).