Pěkný den všem,
co takhle se podělit o nekurioznější úrazy (a nejenom, určitě všichni uvítají i všeliké historky a zážitky) co se vám stali ve stáji, na koni apod.?
Inspirovalo mě, co se mi podařilo při posledním ježdění... předtím jsem cca měsíc neseděla na koni a asi jsem zapomněla, jak vysoké zadní posedlí sedlo má... takže když jsem sesedala, nezvedla jsem nohu dost a praštila se do stehna Na památku mám úchvatnou obří modřinu...
A druhý můj dosud nejzávažnější úraz u koní... stalo se už před lety, jezdila jsem u soukromníků a stáj byla předělaná z bývalého kravína, beton podlaha, dřevěné zdi a střecha z plechu. Jednoho dne-zrovna asi den po té co byl obzvlášť silný vítr-jsem přišla ke stáji a před vchodem ležel kus plechu. Myslela jsem, že tedy sletěl ze střechy jak foukalo... Tak jsem ho šla odklidit stranou z cesty, aby šlo zavést koně do stáje. Sebrala jsem plech, udělala krok... a zahučela do díry. Pod plechem byl skrytý propadlý poklop bývalé jímky, jak jsem zjistila Naštěstí nebyla hluboká a na dně po kolena vody (jen vody... ). Vyškrábala jsem se ven svépomocí a odnesla to pár odřeninami a nataženými vazy v koleni což byl tedy nepříjemný zážitek (první takového druhu pro mě).
A když jsem pak další dva týdny kulhala a každý se mě ptal co se stalo, říkala jsem... "Měla jsem úraz ve stáji... spadla jsem do jímky ".
Kterak odsedlat a oduzdit koně v prostřed celkem prudkého klesání a vyrobit si bouli na spánku a hnutý krk
Jsem jela na kobyle na vyjížďku. Pohodička, se mnou kamarádka, kecáme, kobyla krásně šlape.
Je to strašně hodný kůň, jenže má jednu vlastnost a to, že sežere na co přijde. Jak jsem tak jela, tak jsem si ani nevšimla, že se mi rozpnul podpínací řetízek u páky. ( do stáje přišla až v pokročilém věku 19 let, dříve ježděná na hackamore, to se zavrhlo, že na to fakt nikdo nemá, jezdit ji na něčem tak ostrém, zkoušelo se všechno možné, ale bylo to o zdraví, takže páka a klidně na volno)
No a jak jsem si jela na té nepodepnuté páce, tak nás čekal sestup ze strmého kopce, se spoustou šťavnaté trávy. A asi se mi povolilo lehce i sedlo...A kobča je přesně ten typ koně, že je hodná, můžete s ní jezdit na zahozené otěži, já na ní absolvovala své první vyjížďky bez sedla, prostě zlatíčko, jenže jak ucítí příležitost, chopí se jí. A příležitost nastala. Na ty nepodepnutý páce jsem neměla absolutně šanci ji při prudkém škubnutí hlavou udržet. Jak dala dolů hlavu, sjel povolený western na kohoutek, jak měla hlavu dole a mě si otěžema stáhla za sebou, tak sedlo se na kohoutku překlopilo, já letěla k zemi, cestou se mi podařilo podebrat palcema nátylník a celou uzdečku i s nanosníkem sundat. Já spadla na obličej, byl to asi hodně vtipný pád, protože jsem se k zemi sunula hodně pomalu, a právě kvůli tomu to nešlo nijak změnit, než se zapíchnuté hlavou do země. Od sedla jsem se odpoutala asi 30 čísel nad zemí. Odsedlaná a odužděná kobyla se v klidu pásla ve stejné pozici, v jaké mě sundala. Ani u sedlání a uždění se nehla a tvářila se pak nadmíru spokojeně.
Jenom já jsem byla pěkně natlučená a co se týče bolesti hlavy, tak to byl můj nejhorší pád. Hlava mě bolela ještě celý den a pak my vyskočil monokl. Helmu jsme měla.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.254
Pohádky tisíce a jedné noci? Snad radši ani ne Poslední pád byl, když jsme potkali v lese tažné koně. Dokud jen stál a koukal, tak dobrý, ale když jsme už byli na jeho úrovni, a on se k nám rozešel, kůň mně vzal o břeh vedle cesty, takže mně vyhodil ze sedla, já ho sice držela, ale praskly obě otěže, a zůstal stát až o 100 metrů dále a schoval se za balvan. Otěže jsem zavázala, mně se nic moc nestalo, a protože chlapi byli známí, tak jsem jim pak říkala, že ten de.bil, co neumí jezdit v lese na koni jsem byla já. Nejlíp mně ovšem sundal frísák, který se "lek", že šlápnul do podmočenýho kousku louky, vyskočil všema čtyřma a hodil kozla, já vylítla ze sedla nevím jak, a přistála jsem vedle koně na nohou, vzala jsem jej za otěže, řekla mu, že to asi trochu přehnal, a se záchvatem smíchu jsem odcházela najít kousek sucha, kde zas nastoupím zpět. O jezdecko-potápěčském oddílu raději psát nebudu... Zranění z koně mám nejhorší zlomený kotník, kdy se mi potrhaly šlachy a ulomil kousek kosti.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Asi je zbytecne se tu spickovat ohledne urazu, protoze kdo uz "chvili" jezdi, jiste jich mel nebo videl, dost..
Kazdopadne nejkurioznejsi pad, co jsem videla, mela kolegyne z oddilu, kdy se ji v hale splasil kun a na diagonale hodil takovej lupanec, ze ji vymrstil pred sebe a ona ve vzduchu udelala salto a dopadla na nohy! Desne jsme se lamaly, jakej je akrobat. Jenze ona se po chvili sesunula k zemi a nebyla schopna se postavit na nohy - mela odrazene obe paty Lecila to fakt dlouho
Muj - vizualne - asi nejvtipnejsi pad byl pri prekonavani 110 cm oxeru, kdy koby odskocila driv a ja sla za pohybem za sedlem, takze pri dopadu me koby rovnou vyhozenim sundala, abych takhle blbe neprekazela. Bohuzel ten skok byl postaven uplne u hrazeni parkuru (cca 30 cm kovova roura ve vysce cca 140 cm) a ja se padajic zady napred "omotala" kolem te roury jako bych delala most. Nechapu, ze zrovna z tohohle jsem vyvazla sice domlacena, ale uplne bez urazu!
Napadaji me i dalsi zazitky, ale kdo by to cetl...
Jsem si vzpomněla, jak kamarádka vystoupila po asi 60 cm skoku. Vystoupila do prava, na nohy, oběhla koně a nasedla. Hooodně dlouho jsme tento způsob považovali všichni za nepřekonatelný, já jako expert na opouštění sedla jsem to měla jako nedosažitelný vzor. A co se mi na jaře nestalo A hlavně v lepším provedení. Já opustila sedlo ve cvalu a až tak 5 cvalových po skoku. Moje první reakce po dopadu na nohy byla: Jo, dokázala jsem to! O tom, že jsem to sedlo už méně elegantně během hodiny opustila ještě 3x, pomlčím
Uživatel s deaktivovaným účtem

Stejně jako hhippie se vyhnu úrazům, byly, a to i velmi těžké. Kuriozních pádů bych pár ale našla. Třeba:
Seděla jsem na kobyle ve skokovém kontaktním sedle a na louce chtěla sedlo dotáhnout. Posunu levou nohu dopředu, chytnu řemeny, utahuju podbřišník a ona si bílá mrštná mrška do toho vyhodí. Akorát mi blesklo hlavou: "Nesmím pustit řemeny, sedlo je drahé!" A už jsem se sunula dolů přes krk, hubou dopředu, řemeny drženy v levačce. Zaparkovala jsem podobně jako kapička, hlavou napřed, jen pravou ruku jsem stihla posunout před sebe. Levá ruka byla stále vzad a držela hypotetické zápinky sedla, které se ale také už válelo po zemi.
To mi připomíná pád-nepád, co jsem nedávno na viděla na videu.
Čas 02:21 https://www.youtube.com/watch?v=2V_DtRrO8wU&feature=youtu.be&t=142.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Taky prihodim trochu komicky pad, to kdyz jsme s kamaradkou fotily romanticke fotky s ruzi, v satech a s volnym konem.
Samozrejme probehl i napad, co tak na hajtry vylezt v satech, to bude bomba. Kamaradcin kun je zvykly na kdeco, ale ja mam mladeho troubu, na kterem jsem bez sedla jeste nesedela. Tak ze teda pomalu zkusime, pritel me vyhodil pomalu, mlady drzel, stal, jako u obsedani, pohoda. Kdyz jsem se usadila, zrovna jsem si pochvalovala, jak ma prijemne siroke zada, ze me netlaci zadna pater, ale fotograf ze stojime na spatnem svetle a musime se posunout o metr. No, poprosila jsem ho aby nas vedl, prece jen to bylo pro mladeho nove, s vodicem to pujde lepe. Udelali jsme krok, ja nahore presunula vahu, mlady neuvazoval a cvalem pryc. Ale protoze to by byla nuda a mohla bych to usedet, pro jistotu hodil hrba a hodil hlavu mezi predky - pry to bylo vyborne salto hodne artisty, ve skrabosce a elegantnich satech primo do bahna (mohl i do ho*na ale netrefil se asi o metr). Samozrejme jsem se nechala hned vyhodit zpet a najednou to slo, stal jak pipinka, ale ten prvotni dojem musel nechat nezapomenutelny
Fotky se ale nakonec celkem povedly a nic mi nebylo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Cstmr: Fakt jsem se musela smát. Představila jsem si to v živých barvách!
Můj nejkurióznější úraz byl na puťáku, koníka jsem měla poprvé, takový vnímavý dobrák. Jela jsem na bezkostře, takže nasedání možné na vyvýšených místech. Šla jsem pěšky už docela dlouho a když jsem chtěla nahoru, tak jako naschvál nebylo kde a kamarádka už byla v sedle, tak jsem jí nechtěla otravovat, ať mě vyhodí. Šli jsme po cestě, která byla cca o metr níž než okolní les, s takovými vysokými, ale ne úplně stabilními kraji.
Přistavím koně a drápu se nahoru, asi jsem u toho vypadala divně a kůň naznačil odkročení, tak jsem mu ukázala ať jde blíž. Moc hodnej a vnímavej, jenže on si myslel, že se tam má lézt se mnou! Asi proto předtím naznačil odkročení, že do toho nechce jít. Došlo mi to a chtěla jsem ho opravit, ale bylo to pozdě, ještě mi ujela noha. Výsledek byl kůň nahoře, já dole a nakopnutý stehno. Bolest neskutečná, jak se později v hospodě ve vsi ukázalo, tak to bylo hlavně tím, že se mi o rajtky sedřela/spálila kůže v ploše asi 10x30 cm, pod tím samozřejmě solidní modřina. Ale obešlo se bez ošetření a jelo se dál (naštěstí, bylo to první den).
Od té doby se víc soustředím na chování koně, hlavně na ty ochotné vést dialog A na nasednutí si je koriguji až když se vyškrábu na zamýšlené místo. Ale fakt by mě nenapadlo, že ho tohle mohlo napadnout
To my takhle byly jednou na klidné vyjížďce a jely jsme cestičkou mezi dvěma rybníky. Opodál se za námi po rybníku rozběhl obrovský labuťák a koby se mi splašila . Absolutně nezastavitelný kůň a já vyřízená, že skončíme v rybníku a na nás si smlsne labuťák .Nakonec hodila takovou brzdu, že jsem jí přeletěla přes hlavu, ale bravurně jsem dopadla na nohy a přitom jsem jí ještě převlíkla otěže, že mi ani neutekla . Naštěstí se nic nestalo a známá málem spadla ze sedle smíchy .
Kdysi jsem obsedala mladou kobylku a nabyla jsem dojmu, že je tak akorát čas vyjet s ostatními koníky na krátkou krokovou vyjížďku, ať si zvyká na ruchy v okolí...šli jsme jako poslední, akorát kousek po staré silnici, kde už auta nejezdili...když tu najednou kobyla zastavila, koně jí absolutně nezajímali, viděla totiž na silnici čmeláka...byla z něj totálně hotová, tak jsem na ostatní zavolala, ať chvíli počkají, že si potřebujeme prohlédnout čmeláka . Tak jsem kobyle povolila úplně otěže a nechala jí na čmeláka kouknout se zblízka...nikdy by mě nenapadlo, co bude následovat...kobyla si k němu čmuchla, jak zafuněla, čmelák se lekl a vzlétl, a v tu chvíli jsme vzlétli i my . Kobyla vyskočila snad dva metry do vzduchu, já ještě další metr nad ní, a dopadla jsem vedle ní na silnici rovnou na zadnici...na koně jsem si pak nemohla 14 dní sednout, protože moje půlky hráli všemi barvami
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vzaly jsme s dcerou našeho hřebečka haflingera na projížďku a zabloudily jsme, obcházely jsme nový plot obory. Už se šeřilo, několik hodin chůze i jízdy za námi, všude hovada a jediná možná cesta byla přes rozbahněnou louku kolem rašeliniště. Kůň už byl nervózní, do bláta nechtěl, sesedla jsem a vedla ho. Přemohl se a šel mokrou trávou vedle mě, musel i brzdit, cesta byla z kopečka a já klusala vedle něho. Najednou mi podjely nohy a spadla jsem mu přímo do cesty do kroku. Také se smekl, našlápl, ale nedošlápl na tu jednu a já měla jen pořádnou modřinu mezi lopatkami u páteře. Taky mohl být ze mě mrzák. Když je zle, ví nejlíp sám, co má dělat.