Ahoj...mám dilema. Zrovna hledám ustájení pro svého nového koně. Vím, jak by to mělo vypadat ideálně, ale dostala jsem nabídku od známé na ustájení - pastevko - v našem městě za dost slušné peníze na dnešní dobu, je to stále v katastru, dostupné městskou MHD...cena je 4000 Kč. Majitelka je obětavá, se vším poradí, pomůže, k vašemu koni bude vstávat ve tři ráno, drží nařízení majitele, nepomlouvá se tam, nekrade atd., prostě tu stáj znám roky, je tam opravdu dobrý kolektiv a všichni tam jsou opravdu z lásky ke koním...no a teď druhá strana mince. Jsou tam dost spartánské podmínky, ale to by ještě nebyl takový průšvih. Jenže prostě pro mne by bylo místo ve skupině koní, která má mí letní a zimní výběh - ten letní má cca 2 hektary a zimní výběh má pouze 1 ha...na cca 7 koní :( takhle, koně tam vypadají spokojení, dobře živení, aspoň takhle na první dobrou, ale prostě mě to přijde neskutečně moc zvířat na velmi malou plochu. A během zimy (cca 4 - 5 měsíců) je ten menší výběh neskutečně rozhamtaný, bahna je tam všude jéje, a nikde ani hadice, aby se koni třeba dali ostříkat nohy, když potřebujete třeba řešit hnilobu apod...a z toho mám největší strach, z podlomů a hniloby. Pravdou je, že tamější koně na hnilobu trpí, i když se o to pravidelně majitelé starají. I tak je tam několik letitých nájemců, kteří jsou na daném místě spokojení a jejich koně nevypadají zanedbaně a nejsou vyšinutí.
Takže to má obrovskou řadu plusů, ale mínusy jsou dost zásadní. Šli byste do takového ustájení?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Upřímně, nevím, kolik ustajeni má reálně doporučený hektar na kone, popř aspoň půl hektaru na kone. I u nás je víc koni než by mělo být a koně jsou přesto spokojeni, na krmení. Důležité je, aby měli příkrm, na hektaru se 7 koni nenapase. Takže seno celoročně.
Co se týká bahna a hnilob /podlomu, hodně je to i o konkrétním koni, úpravě kopyt a imunite.
Slo by mi hlavně o přístřešek, když je to pastevko, dost velký aby se tam všichni vlezli, a nejlíp zpevneny, at aspoň někde můžou stát v suchu. Bez hadice se obejdete, nohy se dají umýt i kyblickem s vodou a houbičkou. Ale na pastevku je třeba mít dost potravy, přístup k vodě a přístřeší, bez ostatního se obejdete.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hele, v zimě toho koně stejně moc po výběhu nenacourají, když budou mít 2-3 místa na seno(o jedno by se prali a někdo by se nenažral) vodu, určitě to rozdělení zimní výběh a letní výběh je dobré řešení....já v zimě taky moc nestříkám a mohla bych, když je rozmrzlá hadice, ale raději bláto okartáčuju než ty nohy máčet až na kůži...v létě ta voda je dobrá, aspoň kybl-po ježdění umýt.
Jinak já bych se spíše zaměřila na kvalitu sena, slámy (jak je uskladněné, kolik ho je, alby se nevozilo po balíku) a jak se dá jezdit do okolí- pozemky, možnost vstupu na ně ...další třeba taky něco napadne.
Coudas

XXX.XXX.87.254
Mam pres zimu 8 koni na cca 4000m², mizna ani to ne. Ano, rozhamtany vybeh, nohy od bahna, zadna hadice. Zpevneny maji asi 250m², dva pristresky 80 a 36 m². Nikdo podlom nema, nikdo nema hnilobu. Ale kazdy to ma jinak. Spis letni vybeh 2 ha na 7 koni bych tipla na prikrm senem, na jen paseni to je moc.
Ve stáji kde jsem byla byl výběh 2ha na 18 koní. Bahna tam teda bylo neskutečně. Ale nezdálo se že by to koním nějak extra vadilo. Neustále měli přístup k senu a to bylo to hlavní na ci mysleli. Klidně bych do toho šla.
Jen bych si dala pozor u koně náchylného na hniloby. Přes polovina koní tam trpěla na hniloby
My třeba ten cca půlhektar na koně asi máme, výběh obrovskej...jenomže v zimě se koně stejně srocujou tam, kde je seno, takže ta rozloha není až tak podstatná.
Bahno je opruz a pokud je ho fakt hodně, není to nic moc ani pro pohybovej aparát - klouby, šlachy.
Nicméně, podle toho, co píšete - o kolektivu a ustajovatelích - asi bych do toho šla.
Žádné, opravdu žádné ustájení není dokonalé. Taky jsem chtěla velké výběhy :-) Nakonec jsem je oželela, ale mám perfektní péči. U nás cca 0,5 ha na 20 koní, výběhy jsou malé, bez trávy, koně v menších skupinkách, na noc chodí do stáje. Jestli se s těmi lidmi znáte, být vámi, šla bych do toho.
O hniloby se z hlediska ustájení nebojte, není to ani tak o tom, v čem kůň stojí, ale zejména o tom, jak se mu upravují kopyta.
8bek8
napsal(a):
Ahoj...mám dilema. Zrovna hledám ustájení pro svého nového koně. Vím, jak by to mělo vypadat ideálně, ale dostala jsem nabídku od známé na ustájení - pastevko - v našem městě za dost slušné peníze na dnešní dobu, je to stále v katastru, dostupné městskou MHD...cena je 4000 Kč. Majitelka je obětavá, se vším poradí, pomůže, k vašemu koni bude vstávat ve tři ráno, drží nařízení majitele, nepomlouvá se tam, nekrade atd., prostě tu stáj znám roky, je tam opravdu dobrý kolektiv a všichni tam jsou opravdu z lásky ke koním...no a teď druhá strana mince. Jsou tam dost spartánské podmínky, ale to by ještě nebyl takový průšvih. Jenže prostě pro mne by bylo místo ve skupině koní, která má mí letní a zimní výběh - ten letní má cca 2 hektary a zimní výběh má pouze 1 ha...na cca 7 koní :( takhle, koně tam vypadají spokojení, dobře živení, aspoň takhle na první dobrou, ale prostě mě to přijde neskutečně moc zvířat na velmi malou plochu. A během zimy (cca 4 - 5 měsíců) je ten menší výběh neskutečně rozhamtaný, bahna je tam všude jéje, a nikde ani hadice, aby se koni třeba dali ostříkat nohy, když potřebujete třeba řešit hnilobu apod...a z toho mám největší strach, z podlomů a hniloby. Pravdou je, že tamější koně na hnilobu trpí, i když se o to pravidelně majitelé starají. I tak je tam několik letitých nájemců, kteří jsou na daném místě spokojení a jejich koně nevypadají zanedbaně a nejsou vyšinutí.
Takže to má obrovskou řadu plusů, ale mínusy jsou dost zásadní. Šli byste do takového ustájení?
Taky máme zimní výběh 5000m na 6koní a není to problém.Jen musíte dokrmovat .Zpevněné místo mají ,bahno tam taky je .Na hniloby a už vůbec podlomy ,nijak netrpíme.
Na noc jsou ale v boxech.
Na léto pak střídáme pastviny ,po hektarech.Podle toho,jak tam tráva naroste a dorůstá ,nebo nedorůstá,tak průběžně přikrmíme dle potřeby.
Mě osobně by děsilo,že v daném místě kromě tekoucí vody ,nebude pravděpodobně ani nic dalšího.
Třeba boxy,kam koně zavřít v případě nutnosti, při nemoci?
Nebo zpevněné úvaziště ,kde ho po odbahnění můžete lépe zkouknout ?
Taky zpevněné místo ideálně zastřešené,aspoň kde se dá i v noci rozsvítit ,když se něco stane,aby měl třeba veterinář kde koně ošetřit?
Pokud tam není pro koně zázemí ani minimální možné,nešla bych do toho.
Coudas
napsal(a):
Mam pres zimu 8 koni na cca 4000m², mizna ani to ne. Ano, rozhamtany vybeh, nohy od bahna, zadna hadice. Zpevneny maji asi 250m², dva pristresky 80 a 36 m². Nikdo podlom nema, nikdo nema hnilobu. Ale kazdy to ma jinak. Spis letni vybeh 2 ha na 7 koni bych tipla na prikrm senem, na jen paseni to je moc.
Približne s takou plochou rátam do budúcna aj ja, pre invalidov, tak ten počet ma celkom potešil, plán bol tak max 4-5.
Nemáte nejaké foto pre predstavu? Členenie, prístup pod strechu, krmivo?
Prípadne privítam aj foto od ďalších ľudí, čo majú zhruba na takejto rozlohe kone, vďaka.
Inak ani hektár/koňa nezaručí nutne kvalitnú pastvu, závisí od podložia, počasia, zrážok, floristického zloženia, starostlivosti o pastviny, zber hnoja, oplôtkový systém, bránenie, proste, je toho dosť, čo ovplyvní výdatnosť pastvy počas roka.
Invalidné kobyly mám v nájme a sú tam teraz na cca hektár 4 veľké kone, poník a polročné žriebä, bahno len v miestach, kde zo zeme vyviera voda, žiadne podlomy, dokonca to na jar vždy obrastie trávou, príkrm senom celoročne, v lete aj kosená tráva (lebo v lete sú cez deň v boxoch, v zime na noc), bývalo tam na ten hektár aj viac koní, no problem.
Coudas

XXX.XXX.87.254
To je ale plocha jen na prekonani nejvetsi pohromy, aby takto nevypadal cely zbytek pastviny. Vyhrazuji ten prostor od konce listopadu, do jara, asi pulka brezna, a letos jsou uz 14 dni pusteni na celou pastvinu (2,5 ha). Na leto, od dubna do konce zari, mame jeste 5 ha pastvinu. Nejake fotky mam, ale nevim, co tam bude videt.
Horsana : Máme 700m zimnej plochy + 800m pastviny pre dva velké a shetlanda. Ta zimná je vyspádovaná (bývalá zavezená skládka), tak sa tam voda nedrží. To, čo je rovina a exponované miesta sme zaviezli jemným štrkom - investícia 4000kč za tatru a vo fúriku s lopatou rozvezené pod prístrešok, krmítko, okolo vody, parkovisko. Bez predchádzajúcej úpravy terénu. Kde sa chronicky robila kaluž, prihodiť lopatu dve a je kľud. Po vydatnejšom daždi niektoré miesta rozšlapú, ale veľmi rýchlo sa zadupú do roviny. Okolo krmítka je vrstva 10-15cm štrku, 2xdenně seno zalejem 3konvami vody a nie je to ani poznať. Ak chcete, pošlite mi do sz mailovú adresu, pošlem Vám viac fotiek.
Ako bomba povrch do exteriéru sa ukázal granofyt. Herky že do prístrešku budú len záchodovať a spať chodili pod holé nebo. Tak sme tam obetovali pol vleku granofytu a po celej zime je stále v super forme, po daždi stačí hrablami načechrať a za deň uschne. Zázrakom tam kone nečúrajú ani neserú.
800m je lucerka-tráva-ďatelina ovtorené len na pastevnú sezónu. Ten zbytok je tráva, tam sa popásajú už teraz a majú to otvorené celú zimu. Minulý rok sa upásli dva velké bez príkrmu od mája do konca septembra. Boli dosť pri tele, tento rok chceme regulovať prístup pastvu a na pár metroch prebehnú nejaké agro pokusy s dosievaním a tak.
Super, vďaka.
Predpokladám, že sa o plochy staráte denne, zber trusu atď. Liadkujete tú trávu, či necháte len tak dorastať? Máš možnosť zavlažovať, napr.?
Ja teraz experimentálne zavlažujem jednu polku VIP trávnatého výbehu (do druhej nedosiahla hadica), chystám sa jeden aj liadkovať, ale tam neviem, akú minimálnu výšku musí mať ten porast...a tršoku čakám na dážď, je sucho u nás...
Zimnú časť zbierame, ale hlavne aby sme mali hnoj na zahradu. Keď je teplejšie ako 7-8stupňov, začnú hovná rozhrabávať bažanti a zahrabávať tie modré chrobáky a okamžitě všetko zmizne pod zem. Letnú sme nezbierali a všetko zmizlo. Pohnojili sme pred mesiacom kúsok pastviny konským a zákrak žiadny. Vodu vozíme, tak zavlažovanie nehrozí. Sucho je už také, že sa práši aj pri kalfase s vodou. Minulé leto to bola prvá sezóna, čo sa tam pásli, takže skúsenosti s údržbou zatial žiadne. Akurát sme ručne vypleli repku, čo sa votrela od vedla.
Rif Du Madon
napsal(a):
Zimnú časť zbierame, ale hlavne aby sme mali hnoj na zahradu. Keď je teplejšie ako 7-8stupňov, začnú hovná rozhrabávať bažanti a zahrabávať tie modré chrobáky a okamžitě všetko zmizne pod zem. Letnú sme nezbierali a všetko zmizlo. Pohnojili sme pred mesiacom kúsok pastviny konským a zákrak žiadny. Vodu vozíme, tak zavlažovanie nehrozí. Sucho je už také, že sa práši aj pri kalfase s vodou. Minulé leto to bola prvá sezóna, čo sa tam pásli, takže skúsenosti s údržbou zatial žiadne. Akurát sme ručne vypleli repku, čo sa votrela od vedla.
Tak samomiznúci hnoj je sen, nie? :D
Bažanti akože diví, alebo nejaké chováte? Lebo vraj za týmto účelom sa na pastviny vozili sliepky v mobilných kurníkoch :)
Modré chrobáky som mala aj ja...pravda, vždy som sa čudovala, že tých houien je málo, ale pripisovala som to tomu, že to vyzbierali ľudia z dediny :D
No prekvapilo ma to, lebo som myslela, že sa v hovnách utopíme. Bažanti diví, celkom dobre vychádzajú s kocúrom, čo sa u nás ubytoval. O chrobáky som sa bála, ale prežili aj odčervovanie. Záujemcov o hnoj sú mraky, pripadám si ako šibnutá, keď ich odmietam😀 Dúfam, že nikoho nenapadne liezť pre hovná do výbehu, kobyla privíta každú možnosť zábavy...
Rif Du Madon
napsal(a):
No prekvapilo ma to, lebo som myslela, že sa v hovnách utopíme. Bažanti diví, celkom dobre vychádzajú s kocúrom, čo sa u nás ubytoval. O chrobáky som sa bála, ale prežili aj odčervovanie. Záujemcov o hnoj sú mraky, pripadám si ako šibnutá, keď ich odmietam😀 Dúfam, že nikoho nenapadne liezť pre hovná do výbehu, kobyla privíta každú možnosť zábavy...
Inšpiratívne, ďakujem :)
No, práve, odčervovanie vraj nerobí chrobači dobre....hmm....každopádne aj verzia kúr domácich sa mi pozdáva.
Asi to je hovnivál. U nás som ich ale nikdy nevidela inak, než vyhrabať dieru do zeme a hovno sa tam prepadlo.
Sliepky sú super, u nás by ich ale zožrali psy z dediny. V jednom z ustajnení mali čerstvo kúpené mladé sliepky, rozhrabovala som hovná hrablami a sliepky ma krútiac hlavami pozorovali. Potom za mnou začali chodit a hrabať tiež, cítila som sa ako alfa siepka:)
Rif Du Madon
napsal(a):
Asi to je hovnivál. U nás som ich ale nikdy nevidela inak, než vyhrabať dieru do zeme a hovno sa tam prepadlo.
Sliepky sú super, u nás by ich ale zožrali psy z dediny. V jednom z ustajnení mali čerstvo kúpené mladé sliepky, rozhrabovala som hovná hrablami a sliepky ma krútiac hlavami pozorovali. Potom za mnou začali chodit a hrabať tiež, cítila som sa ako alfa siepka:)
No presne tieto chrobáky som mala na pastvine aj ja.
Ale stále som ich videla len sa vŕtať v tom hovne, diery nikdy nehrabali!
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Tak tyhle tu máme taky,vždycky je pod bobkem vyhloubaná dírka a v ní kusy bobků..asi schraňuje h o v n a na horší časy
Může to být hnízdo hrdobce obývače, o tom psala nejspíš Horsana, ale pokud hloubí dírky je je to spíš součást důmyslného systému hrdobců štolařů. Ti hloubí chodby a stavějí hnízda přímo pod bobkem a jeden pár brouků přemístí do hnízda až 1 kg trusu. Proto tak mizí :-) samice začne vyhrabávat chodbu a samec se k ní připojí. Samice pracuje v podzemí a samec přináší trus z povrchu. Samice z trusu vytvoří plodové útvary do nichž naklade vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které se živí plodovým obalem z nasbíraného trusu. Užitečný brouk na pastviny :-). Pokud by to někoho zajímalo podrobněji, odkaz na krásný článek: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jen-trochu-blize-hrdobci-aneb-ne-kazdy-hovnival-va.pdf
Moc hezký článek, už vím, že mám také hovnimály štolaře – říkám jim tuneláři. Jsou opravdu hezký, někdy ty hovna nechám ležet než abych jim ničila dílo . Někdy dokáží koňské hovno přemístit pod zem celé, někdy ho nechají být, ale v létě jsou pod každým. Půda je po nich krásně nakypřená kde pracovali. Parádní starší článek na téma zdravá pastvina a nezačervený koně a brouci:
http://www.equichannel.cz/jiny-pohled-na-odcerveni-trus-neni-jen-odpad-a-brouci-v-nem-jen-kuriozita-1475865425
Letos pozoruji že mi proti loňsku přibyli ptáci – konipásci krasavci bílo-šedivý s dlouhým ocáskem, vrabčáků nepočítaně, drozďáci, malinký šedo-zelení ptáčkové který se slítají na slámu do přístřešku a sedí na krovech a které jsem zatím nedohledala co jsou zač, protože jsou malý a plachý a moje krátkozraký oči nevidí detaily a několik dalších druhů který vegetí kolem koňských boků asi kvůli mouchám, ale vůbec netuším co můžou být zač. Tenhle týden jsem párkrát nechala přetéci napáječku kvůli blátu na kopyta a kochám se když se drobotinka slítne koupat. Škoda že jsou ty ptáčci tak malý a plachý, nedostanu se k nim s mobilem dost blízko aby šli natočit, ale jsou krásný a kolem louže na koupání je celkem hlučno a veselo. Vloni jsem měla pod paletama schovaný malý zajíčky – letos zatím nic, ale zajíci se honí po polích, tak jsem zvědavá jestli nás zaječice zase letos poctí důvěrou a udělají si u nás školku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

dsj
napsal(a):
Moc hezký článek, už vím, že mám také hovnimály štolaře – říkám jim tuneláři. Jsou opravdu hezký, někdy ty hovna nechám ležet než abych jim ničila dílo . Někdy dokáží koňské hovno přemístit pod zem celé, někdy ho nechají být, ale v létě jsou pod každým. Půda je po nich krásně nakypřená kde pracovali. Parádní starší článek na téma zdravá pastvina a nezačervený koně a brouci:
http://www.equichannel.cz/jiny-pohled-na-odcerveni-trus-neni-jen-odpad-a-brouci-v-nem-jen-kuriozita-1475865425
Letos pozoruji že mi proti loňsku přibyli ptáci – konipásci krasavci bílo-šedivý s dlouhým ocáskem, vrabčáků nepočítaně, drozďáci, malinký šedo-zelení ptáčkové který se slítají na slámu do přístřešku a sedí na krovech a které jsem zatím nedohledala co jsou zač, protože jsou malý a plachý a moje krátkozraký oči nevidí detaily a několik dalších druhů který vegetí kolem koňských boků asi kvůli mouchám, ale vůbec netuším co můžou být zač. Tenhle týden jsem párkrát nechala přetéci napáječku kvůli blátu na kopyta a kochám se když se drobotinka slítne koupat. Škoda že jsou ty ptáčci tak malý a plachý, nedostanu se k nim s mobilem dost blízko aby šli natočit, ale jsou krásný a kolem louže na koupání je celkem hlučno a veselo. Vloni jsem měla pod paletama schovaný malý zajíčky – letos zatím nic, ale zajíci se honí po polích, tak jsem zvědavá jestli nás zaječice zase letos poctí důvěrou a udělají si u nás školku.
Nádhera!
Podle článku o odčervení jsem se náhodně trefila zrovna do období, kdy brouci spali, díky tomu asi přežili chemický útok. Teoreticky kdybych po odčervení pár dní byla u hovna dřív než brouci a kontaminovaný hnůj odvážela daleko do strouhy, mohlo by to být ok. Takže nejbližší literatura bude, co a jak dlouho v koni a mimo koně.
Krom brouků a bažantů u nás bydlí dudek a žluna. Nevím zda přímo hnízdí, nevídám je denně, ale na návštěvu lítají. A takové ty žluté menší "andulkoidní" ptáčky.
Už je počasí na to sednout si s pivem a doutníkem a jenom tak koukat, co kde zobe, žvejká, chroupá, hrabe:)