Kedy predať kona ?

Sama za sebe bych se asi obrátila na někoho o pomoc s nastavením nových pravidel spolupráce. Zajela bych si přes léto na nějaké semináře, třeba jen jako divák, ale když by to šlo tak bych sebou vzala i koně, člověk se tam spoustu věcí dozví o sobě i o koni, někdy zjistí že věci ve kterých se patlá a pokládá je za důležité jsou o ničem a věci kterých jsem si třeba ani nevšimla byly ty nejdůležitější, také zjistí jde dělat věci i jinak a odjinud.
Přijde mi divné, že kůň byl ze začátku OK, ale po 3 letech se zlepšil zdravotně i pod sedlem, ale zhoršil ze země, tak moc až je nebezpečný. Někde během těch tří let jste museli dělat ze země něco opakovaně špatně. Zkuste začít odznovu a z jiného konce. Koně jsou úžasný v tom, že nám pořád a pořád dávají novou příležitost. Ale samozřejmě buďte na sebe opatrná, bezpečnost je u koní první a nejdůležitější.
Mě třeba u koní kterých se bojím pomáhá dávat si malé cíle: napoprvé třeba jen chci aby se mnou kůň jednou obešel jízdárnu a slalom mezi stojany. Tím si zjistím, jaké mám následování a jestli jsem schopná koně zastavit a zatočit, jestli vydrží stát vedle mě. Nechci žádné parádičky navíc. A postupně si přidávám podle toho na co se cítim. Naučím si koně, že když zvedne hlavu, tak mi dává stopku kterou budu respektovat - takže neustále trénuji snižování hlavy, až mi kůň sníží hlavu na ukázání. Když se necítím, tak se vrátím k tomu nejjednoduššímu a podle toho jak kůň reaguje jdu dál.

Slon to napsala správně. Koně neprodávejte, kdo si myslíte, že by ho koupil? Jak byste ho vůbec naložili do přepravníku, pokud ho nezvládnete ze země? Jak ho budou v nové stáji ošetřovat, jak vodit do výběhu? Bohužel došlo k tomu, že jste koně zkazila vy, tak za to musíte vzít plnou odpovědnost - prostě vám přerostl přes hlavu, stane se to těm nejlepším, ne na každého koně každý stačí a ne každý majitel a každý kůň si sednou.

Už jste do něj investovala dost času i peněz, za mě bych řekla, že pokud nejste v nějaké tíživé životní situaci, tak prostě holt je třeba investovat dál. Najděte si zkušeného člověka ve svém okolí, který umí pracovat s problematickými koňmi a plaťte mu za to, aby docházel za vámi i za koněm a učil spolupráci oba. Ona kolikrát je chyba právě v majiteli, pokud jdete ke koni s tím, že se netěšíte a bojíte se, "co zase bude", tak prostě nikdy ochotně spolupracovat nebude, pozná to. Mluvím z vlastní zkušenosti, ten největší boj vede člověk vždy sám se sebou, zvířata jsou oproti nám o dost jednodušší, nic si ani nám nenalhávají. Nebo ho převézt někam na výcvik, třeba k někomu, kdo pouští koně normálně do stáda ... jak píšete, tak první chyba bude v tom, že koni chybí základní koňské podmínky a to sice život s ostatními členy svého druhu. Jako roček byl taky sám ve výběhu? Pochybuji.

nelous napsal(a):
Zdravim , chcem sa spýtat na radu . Pred 3 rokmi som kúpila mladuckeho plnokrvnika (4 roky v tej dobe ) , všetko sa vyvíjalo viac menej dobre , prešli sme si klasickými problémami kona po dostihoch , čiže z totálneho nevycvalaneho blázna sa pomalicky staval príjemný spoľahlivý inteligentny kon ,pod sedlom nelakavy ,začali sme sa rozvíjať v drezurnom smere . Bohuzial celu dobu sme priebežne riesili záhadne koliky , chudnutie , problémy s nasvalenim . Kon bol v jednu chvíľu fyzicky veľmi zoslabnutý ,tým padom sa prejavoval ako totálny kludas , nic ho nerozhodilo,chodili
sme na prechádzky a proste som si užívala jeho prítomnosť .Po preliečení na žalúdočné vredy sa dramaticky zlepšil a v priebehu pár týždňov(až mesiacov) neskutočne nabral a zosilnel. A vtedy prišiel problém . Naplno sa totiž ukázala jeho povaha , respektive to aká naivná som bola keď som si myslela že je vychovaný . Prišli prvé znaky odporu pri práci ,sklebivost,veľmi dominantné spravanie ,následne hystéria a agresivita . V tejto chvíli je to 7 ročný valach ,nikdy nebol socializovaný v stade a obávam sa či to nie je gro problému . S ostatnými konmi len susedí (v našej stajni sú oddelene vybehy ) . Ale viditeľne je najradšej sám . V tejto chvíli je pre mna (a cele osadenstvo stajne ) nebezpečný , nepredvídateľný a bojím sa aby niekto neprišiel k úrazu . Pod sedlom je paradoxne najspoľahlivejší , všetky naše problémy začínajú a končia na zemi , nemá problém skočiť proti človeku a pri práci s ním si dávam sakra pozor . V posledných týždňoch som s ním začala pracovat na základe pozitívnej motivácie , a mierne zlepšenia prichádzajú každý deň . Ale úplne som stratila k nemu dôveru , mám chvíle kedy ma ochromuje strach a silou vole sa nútim prekonať to a zostať kludna . Prosim poraďte mi , byt trpezlivá a dôsledná ,obrátiť sa na pomoc s prevychovou ( do tejto možnosti sa nehrniem pretože si myslim že pokial to nenapravim sama kon sa po pár týždňoch vráti k nesprávnemu správaniu) , alebo uznat že je to príliš velke sústo a predať ? Je to moj prvý kon a nerada utekám z boja . Ale mám obavy o svoju bezpečnosť . Ďakujem za rady 🙏

Začněte tím, že nebude dostávat žádné jádro, jen nonstop seno.

Kvido46 napsal(a):
Začněte tím, že nebude dostávat žádné jádro, jen nonstop seno.

U zle krmiténeho plnokrvnika by som toto nikdy neriskovala. Roky sa mi nedarilo nakŕmiť ho .A menej energie nerieši nás problém ,nerešpektovanie človeka 😞

Za týden hlady neumře, mělo by být vidět zlepšení. Když nebyl nakrmený, člověka respektoval.
Málo práce a hodně horké energie, proto se takto chová.
Jinak konzultace se zkušeným.

Tak já bych taky měla obavy, velké obavy, o bezpečnost-těch, kterým bych ho eventuálně prodala.

Etické-právě proto, že jsem zažila v blízkém okolí tu situaci z vedlejší diskuze Vrátit zpět nebo prodat. Ani kdybych vypsala do prodejní smlouvy úplně podrobně a umocnila, jak se k němu nemůže nikdo přiblížit ani ve stáji a že je to o život-i tak bych velmi špatně žila s tím, že se někdo přecenil a je mrzák nebo mrtvej. Mohla bych se vším tímhle vytaxováním prodat jen velmi, velmi zkušeným lidem..a ti obvykle nemají potřebu si kupovat!takovéto koně..ani brát zdarma..tak leda jim platit, aby si ho "vzali".
I forenzní, protože mám nějaké právní povědomí, tuším, jaks e dají slova a smlouvy kroutit a jakých výšek dosahují odškodňovačky v případě poškození zdraví.

Pokud by mi naopak někdo ne úplně jasně a jednoznačně včetně písemně vytaxovaných problémů takové zvíře prodal a pak byl úraz v mém okolí, stáhla bych prodejce z kůže-obrazně,tj právě ten odškodňovací spor bych táhla na krev, ne pro ty prachy, ale "výchovně". Protože jak bych mávla rukou a říkala si prodělek je taky kšeft a moc jsi si fandila v případě, že bych koupila zatajený věk, klkání, schvácení, mušařinu, artrosy, totální lenost zvířete-tak vadu, která může ublížit lidem, to bych teda neodpustila.
Pokud jde jen o peníze....ale zdraví nebo život?

Moc nevěřím tomu, že si jste s chováním toho koně schopna poradit sama převýchovou trpělivostí a důsledností , protože právě vám se postupně do tohoto rozvinul, ono to jistě nebylo tak, že jeden den plyšák, druhý den krakén.Takže nejspíš nevidíte signály, neumíte je vyhodnocovat a regovat na ně tak, abyste chování modelovala tam , kam chcete. Tři roky to šlo k horšímu, jak by to mohlo jít od zítra k lepšímu, když nový je tam jenom váš strach a to chování vystupňované? Stejné postupy tvoří stejné výstupy, takhle ne.Takže jak?

Pri takejto pomerne extrémnej zmene správania by som podozrievala nejaký fyziologický problém.

Určite by bolo fajn, keby s koňom skúsil pracovať niekto, kto má s nebezpečnými koňmi skúsenosť(na SVK by som sa nebála osloviť Milana Zelku, ale neviem, či má kapacitu), aby ste zistili, aký má vlastne kôň problém.

Jste spíš ráznější a dominatnější nebo mírnější a ustupující koňák?

Ptám se protože znám lidi, co koně milují, jsou u nich roky, vlastní je, svým způsobem jsou zkušení... ale osobnostně jsou nedůslední, koním ustupují. Což u charakterních koní nevadí, ale pokud kůň není charakter, postupně si začne víc a víc dovolovat, stoupne mu sebevědomí a převezme vedoucí roli a problémy rostou. A pokud kůň nemá dobré základy chování ze stáda a potká se to s nekompatibilním majitelem, může z toho vzejít velký problém.

To samé je někdy vidět u psů, kdy celá rodina cvičí jak jezevčík píská a páníček si třeba ani na procházce nedovolí pohladit jiného psa, protože by jeho pes na to reagoval agresivně a pod..

Nejste náhodou tento typ koňáka?

Kôň sa takto nezačne správať len tak.
Máš ho v nájomnej stajni, či doma?

Čo sa týka vyliečenia žalúdočných problémov- mám presne opačnúskúsenosť, kone sú po úspešnej liečbe neobyčajne milé, ochotné a radi spolupracujú.

Žalúdok je teda ok? Lebo pri popisovanom správaní mi to tak nepripadá.

Prostredie- určite ho nikto nebije, alebo "neškolí", prípadne si s násadou od lopaty nevytvára "rešpekt"?
Lebo to zas v nájomnej stajni vôbec nie je neobvyklé, aj keď to veľa ľudí nechce počuť a prisahalo by, že okolo koní sa tam motajú iba samí skvelí, neubližní ľudia (čo môže byť pravda, kým takíto ľudia napríklad nie sú pod vplyvom).

Netlačí sa na neho zo zeme príliš, nie je klaustrofobik, aké sú na neho zo zeme vlastne nároky?
Je za toto správanie trestaný?

Pokiaľ nie je problém zdravotný, tak myslím, že pozitívka by vám mohla dosť pomôcť, u takého zvieraťa už ste evidentne s tlakom v koncoch a začína ísť o zdravie.

Že nie je socializovaný na kone si myslím problém nie je, mám na krku takú kobylu a jediné, čo mi na tom vadí je to, že nie je schopná ostať v inom, ako pevnom výbehu a aj tak ju tam nemôžem odvádzať ja, lebo je zrútená, keď odchádzam a je nervná a chodí tam hore dolu miesto pasenia. Je to jaskynný tvor a má mnohé absurdné špecifiká, no nie je agresívna, občas býva kyslá, no má aj zdravotné problémy, tak to akceptujeme.

nelous napsal(a):
Zdravim , chcem sa spýtat na radu . Pred 3 rokmi som kúpila mladuckeho plnokrvnika (4 roky v tej dobe ) , všetko sa vyvíjalo viac menej dobre , prešli sme si klasickými problémami kona po dostihoch , čiže z totálneho nevycvalaneho blázna sa pomalicky staval príjemný spoľahlivý inteligentny kon ,pod sedlom nelakavy ,začali sme sa rozvíjať v drezurnom smere . Bohuzial celu dobu sme priebežne riesili záhadne koliky , chudnutie , problémy s nasvalenim . Kon bol v jednu chvíľu fyzicky veľmi zoslabnutý ,tým padom sa prejavoval ako totálny kludas , nic ho nerozhodilo,chodili
sme na prechádzky a proste som si užívala jeho prítomnosť .Po preliečení na žalúdočné vredy sa dramaticky zlepšil a v priebehu pár týždňov(až mesiacov) neskutočne nabral a zosilnel. A vtedy prišiel problém . Naplno sa totiž ukázala jeho povaha , respektive to aká naivná som bola keď som si myslela že je vychovaný . Prišli prvé znaky odporu pri práci ,sklebivost,veľmi dominantné spravanie ,následne hystéria a agresivita . V tejto chvíli je to 7 ročný valach ,nikdy nebol socializovaný v stade a obávam sa či to nie je gro problému . S ostatnými konmi len susedí (v našej stajni sú oddelene vybehy ) . Ale viditeľne je najradšej sám . V tejto chvíli je pre mna (a cele osadenstvo stajne ) nebezpečný , nepredvídateľný a bojím sa aby niekto neprišiel k úrazu . Pod sedlom je paradoxne najspoľahlivejší , všetky naše problémy začínajú a končia na zemi , nemá problém skočiť proti človeku a pri práci s ním si dávam sakra pozor . V posledných týždňoch som s ním začala pracovat na základe pozitívnej motivácie , a mierne zlepšenia prichádzajú každý deň . Ale úplne som stratila k nemu dôveru , mám chvíle kedy ma ochromuje strach a silou vole sa nútim prekonať to a zostať kludna . Prosim poraďte mi , byt trpezlivá a dôsledná ,obrátiť sa na pomoc s prevychovou ( do tejto možnosti sa nehrniem pretože si myslim že pokial to nenapravim sama kon sa po pár týždňoch vráti k nesprávnemu správaniu) , alebo uznat že je to príliš velke sústo a predať ? Je to moj prvý kon a nerada utekám z boja . Ale mám obavy o svoju bezpečnosť . Ďakujem za rady 🙏

Jestli jsem správně pochopila psané
Když jste teď nahoře,tzn. v sedle a má pracovat,to je v pohodě?
Ale když jste na zemi ,vedete ,vážete,čistíte,zvedáte nohy,je na vás hnusný,šklebí se ,kouše,kope ,nepostojí ,je schopen do vás strčit nebo i víc ?
Když jste ho přivezla z dostihovky ,byl naopak .Ze země hodný,nechal se vodit a opečovávat ,ale shora vyblázněný .
Jak jste ho zaléčila a nakrmila ,stal se velmi protivným.
Píšete
""" cituji je to 7 ročný valach ,nikdy nebol socializovaný v stade a obávam sa či to nie je gro problému . S ostatnými konmi len susedí (v našej stajni sú oddelene vybehy ) . Ale viditeľne je najradšej sám . V tejto chvíli je pre mna (a cele osadenstvo stajne ) nebezpečný , nepredvídateľný a bojím sa aby niekto neprišiel k úrazu . "
On je tedy nejvíc protivný a vytočený,když je v nějakém padocku ,svém a vy pro něj jdete ,ho odvést? Nebo v době když ho do toho padocku vyvádíte?
Prostě,jak vidí na koně ,a jsou přitom "navolno" tedy bez jezdců ?
A dál ,když ho tedy pustíte, vy nebo ošetřovatel ? Co pak? Lítá,prudí,po vás,nebo po vedlejších koních?
A vy s ním pod pracujete jak? Jakým stylem,jak často?
Když byste přišla a koník byl v boxu.Vy normálně klasicky vyvázala ,opucovala nasedlala ,nauzdila ,nasedla a šli jste ven ,to je taky přitom zlý?
Zkuste rozepsat co jak s ní děláte,podrobně.A při čem je nejhorší .Co jste dělala jinak ,když byl bolavý ?
Zkuste najít nějaký spouštěcí moment nepohody

"Pokiaľ nie je problém zdravotný, tak myslím, že pozitívka by vám mohla dosť pomôcť, u takého zvieraťa už ste evidentne s tlakom v koncoch a začína ísť o zdravie."

To by jistě mohla, ale ne vlastní variace na "pozitivku". Kdo alespoň pročetl teoretické základy nebo byl na jednom dvou kursech s někým, kdo to umí, neslyší a tudíž moc sám nehovoří o respektu jako o něčem ve smyslu, že kůň má poslouchat, maximálně o svém respektu ke zvířeti, obávám se. Ty "začátky pozitivky" u zadavatelky obávám se bude spíš to "ala".
http://kunjepritel.cz/clanky-a-poznamky/o-respektu/

Zdravím mucule, kremroli, skapacinu a vůbec na východ:-)

žofré- dík, tiež zdravíme :)

Tak myslím, že hlavná je asi tá zmena pohľadu z "sfiňa, nemá rešpekt" na "možno by sme to mohli skúsiť takto" a v tom článku je to super napísané

A zdravotní problém jste vyloučili? Třeba zrakovou vadu apod.? Píšete, že startuje na vše, co "vidí".

Píšete, že bez jádra se neobejdete a že se hodně v chování zhoršil, když po přeléčení zvládl vytěžit z krmné dávky mnohem více. Jak jeho krmení vypadá? Co všechno dostává?

Slon Indický napsal(a):
V tomto případě už to je spíš morální dilema než otázka "utíkám z boje". Pokud toho koně prodáte, nic dobrého ho nečeká. Jistě, zájemci budou, většinou ze skupiny lidí s velkým egem bez velkých zkušeností, kteří toho koně přeci "zvládnou" a ideálně domlátí k poslušnosti, s tvrzením, že je rozmazlený. V momentě, kdy se to nepovede, poputuje dál, dokud nedosáhne jako zcela nejezditelná a nebezpečná troska toho, že opravdu bude cíleně útočit na lidi a pak ho nejspíše čekají polská jatka. V případě problematických koní (stáří, nemocní, nejezditelní nebo nebezpeční) neexistují dobré konce, pokud se prodají dál.
Nějakou citovou vazbu k tomu koni máte vy - pamatujete si, že dříve takový nebyl a dost pro vás udělal. Nikdo cizí ji mít nebude a vzhledem k aktuálnímu chování ani nezíská. Jistě, pokud by to byl kůň s nějakými ohromnými předpoklady do sportu, asi by se dal předat někomu opravdu zkušenému, co si s takovým koněm poradí. Plnokrevník, byť mladý, je ale kůň s velmi malou hodnotou i bezproblémový, a i lidé, kteří by třeba problémového koně zvládli, ho prostě nekoupí. Jejich čas je drahý (někdo by jim za hodiny strávené převýchovou jiného koně zaplatil) a na konci, po půl roce a více práce, bude kůň na hobby úroveň, kterého si mohli koupit za 30 tisíc rovnou. Do toho prostě nikdo mimo lidí, co si něco dokazují, nepůjde.
Řešení jsou dvě - buď koně pošlete k někomu opravdu zkušenému na placenou převýchovu a výcvik (půl roku a více), a následně ho buď pošlete dál jako normálního koně s nějakou šancí na další spokojený život nebo si ho necháte.
Pokud do toho koně nechcete investovat, tak ho pošlete na nejbližší jatky vy. Ušetříte mu spoustu bití, špatných podmínek, bolestivých pokusů a konečnou dlouhou cestu do Polska.
Ano, prodat toho koně je nejjednodušší cesta pro vás - zbavíte se odpovědnosti a budete se chlácholit, že se má někde koník dobře. Pro takového koně ale opravdu nic jako dobré ruce neexistuje, nikdo se nechce nechat ohrožovat na životě, a člověk zkušený moc dobře ví, jaká to je práce a jaký je na konci výsledek, a prostě se do toho nepustí, to by bylo čiré bláznovství.

Naprostý souhlas!

Upřímě bych nedělala z koně harpyji, spíš myslím, že prostě někde v průběhu těch tří let se nastřádali chyby, nějaká nedůslednost, která vyústila postupně v problém. Sama píšete, že je to první kůň, plnokrevníci jsou navíc chytrá a citlivá zvířata, prostor pro chyby, který můžou napáchat škody, obzlášt u nezkušeného majitele, je opravdu velký. Navíc jak píše Horsana, většina koní se po zaléčení vředů má tendence uklidnit a být spokojenější. Jak je to dlouho co se to řešilo, jakou má kůň krmnou dávku, přesto bych řešila i přes veta, zda zas nemá nějaký problém.
Navíc tedy ten popis je strašně nekontrétní, opravdu by to chtělo popsat co přesně dělá a jakých přesně momentech...

Ďakujem všetkým za reakcie ,pridávam teda ďalšie informácie :
Nie je pravda že štartuje na vsetko čo vidí , ma momenty kedy je naozaj príjemný milý kon , a o to nepríjemnejšie je keď zrazu niečo vyhodnotí ako problém a začne sa sklebit,hroziť . Väčšinou sú spúšťačom ostatni ľudia a kone . Už dávno som si všimla že je na mna veľmi naviazaný a úprimne dlhu dobu mi to doslova lichotilo,pretože som nevidela že je to zárodok problému . Je všeobecne citlivý na ľudí a nemá rad dotyky po tele od neznámych . Kúpila som ho s tým že údajne zažil nejakú nepeknú skúsenosť v Chuchli a že potrebuje svojho vlastného človeka , ako neskúsený človek som to v tej dobe nevidela ako alarm 🤦🏻‍♀️ Každopádne na ňom vidím že mi verí a správa sa o trosku lepsie než s ostatnými , ale aj tak to rozhodne nie je v poriadku . Niekto sa pýtal kedy je jeho spravanie najhorsie ,určite pri vodení. Niekoľkokrát sa stalo že osetrovatelkam bez dôvodu skočil takpovediac na chrbat (nikdy utok nedokonal pretože majú skúsenosti s konmi a rýchle reflexy ) . Desí ma na tom to BEZ DÔVODU,je vylúčené že by sa niecoho zľakol atd . Taktiež som vypozorovala pri práci zo zeme že nepríjemný začína byt keď som k nemu bližšie než napr 3 metre (Pri pohybe na lonzi napr.), chvíľami mám pocit že ma strach že ho niekam zaženiem a dostane . V tejto chvíli som absolútne vylúčila fyzické tresty , pretože to nie je cesta , a skúšam metódu odmena a oddych pri poslúchnuti,ako trest stačí zvýšiť hlas a agresívnejší postoj tela ,prípade svihnutie do zeme ako krajná možnosť . Niekto sa pýtal čo sa zmenilo okrem môjho strachu , rozhodne moj prístup . Vždy som si myśela že s konmi to ide po dobrom alebo po zlom (cukor a bic) , bohuzial tak jednoduché to nie je,ani jeden z týchto dvoch extrémov mi nezabral ,naopak . Preto sa snažím nájsť cestu , byt kludna ale asertivna,nenechať sa zabit ale zároveň si nemusieť vynucovať poslušnosť . Chcem mat z neho ochotného spolupracujúceho kona , a nie hromadku nervov pripravenú vybuchnut alebo ignoranta ..

nelous napsal(a):
Ďakujem všetkým za reakcie ,pridávam teda ďalšie informácie :
Nie je pravda že štartuje na vsetko čo vidí , ma momenty kedy je naozaj príjemný milý kon , a o to nepríjemnejšie je keď zrazu niečo vyhodnotí ako problém a začne sa sklebit,hroziť . Väčšinou sú spúšťačom ostatni ľudia a kone . Už dávno som si všimla že je na mna veľmi naviazaný a úprimne dlhu dobu mi to doslova lichotilo,pretože som nevidela že je to zárodok problému . Je všeobecne citlivý na ľudí a nemá rad dotyky po tele od neznámych . Kúpila som ho s tým že údajne zažil nejakú nepeknú skúsenosť v Chuchli a že potrebuje svojho vlastného človeka , ako neskúsený človek som to v tej dobe nevidela ako alarm 🤦🏻‍♀️ Každopádne na ňom vidím že mi verí a správa sa o trosku lepsie než s ostatnými , ale aj tak to rozhodne nie je v poriadku . Niekto sa pýtal kedy je jeho spravanie najhorsie ,určite pri vodení. Niekoľkokrát sa stalo že osetrovatelkam bez dôvodu skočil takpovediac na chrbat (nikdy utok nedokonal pretože majú skúsenosti s konmi a rýchle reflexy ) . Desí ma na tom to BEZ DÔVODU,je vylúčené že by sa niecoho zľakol atd . Taktiež som vypozorovala pri práci zo zeme že nepríjemný začína byt keď som k nemu bližšie než napr 3 metre (Pri pohybe na lonzi napr.), chvíľami mám pocit že ma strach že ho niekam zaženiem a dostane . V tejto chvíli som absolútne vylúčila fyzické tresty , pretože to nie je cesta , a skúšam metódu odmena a oddych pri poslúchnuti,ako trest stačí zvýšiť hlas a agresívnejší postoj tela ,prípade svihnutie do zeme ako krajná možnosť . Niekto sa pýtal čo sa zmenilo okrem môjho strachu , rozhodne moj prístup . Vždy som si myśela že s konmi to ide po dobrom alebo po zlom (cukor a bic) , bohuzial tak jednoduché to nie je,ani jeden z týchto dvoch extrémov mi nezabral ,naopak . Preto sa snažím nájsť cestu , byt kludna ale asertivna,nenechať sa zabit ale zároveň si nemusieť vynucovať poslušnosť . Chcem mat z neho ochotného spolupracujúceho kona , a nie hromadku nervov pripravenú vybuchnut alebo ignoranta ..

Kdyby to byl skutečně zlý kůň a hodlal zabít,tak ani ošetřovatelka s rychlými reflexy nemá šanci
Dřív když se vodil nebo lonžoval,se choval normálně?
A znovu se ptám.Když přijdete do boxu vyvážete a začnete normálně čistit,nohy zvedat,sedlat ,uzdit? Je při tom problém?
Předpokládám,že ho ze stáje nasedlaného taky někam vedete,k nasednutí.Když je vedený na uzdečce ,nasedlaný ,taky je problém?
Jestli ne ,a chcete si koně nechat,tak bych prostě momentálně vynechala lonžování a podobné rizikové věci a jezdila.
Je možné,jak už psaly ženy nade mnou,když přidáte práce ,ubude mu elánu na hlouposti

Samozrejme že si ho chcem nechat , len sú chvíle kedy som zúfalá a mám pocit že je to nad moje sily .Áno presne to sa snažím robiť ,pridávať prace , zabudla som podotknúť že toto cele vygradovalo v dobe núdzového stavu a ja nemohla do stajne cca 40 dni , tým padom nemal riadený pohyb ,len základ vo výbehu .. áno predtým sa správal normálne , mohli ho vodiť deti , teraz ho nevodi nikto okrem mna, z boxu do výbehu a naspäť chodí cez pásky .. Pri uviazani a čistení býva problém len na začiatku , zvyčajne sa snazi chnapnut a testuje hranice ,pri okríknutí sa vlastne vždy skludni a viac menej stojí ako oslik .. nevrti sa ,nekope .. ale napríklad dnes aby dal najavo svoju nelubost s tým že nemôže hrýzť mna tak obhryzal ohradu,alebo zuzle vodítko,atd atd . Vyzerá to akoby bol doslova frustrovaný tým že nemôže uhryznúť mňa a kompenzuje si to hryzením hocičoho v okoli . Pri nasedlani ,nauzdeni sa prepína do pracovného režimu a správa sa dobre.Vypozorovali sme ale že nemá kľud v hube ani chvíľu,neustále zubadlo premiela obhryza..Buduci týždeň príde zubár a uvidíme čo nám povie, zuby nemá robené rok a pol.. A mnohé by to vysvetľovalo keby bol problém tam ... Ako som hovorila , najvacsie riziko je pri vodení,snažím sa držať si veľký odstup a byt pripravená ,ale je to príšerný pocit keď ma človek strach že mu vlastný kon skoci na chrbat ...

To se podá,jen vytrvejte .Změnil se stereotyp,nechodila jste jezdit,nepracoval a možná to ho taky vyvedlo z konceptu.
Je i možné,zuby se jim pořád mění ,že se mu v hubě něco nedobrého stalo.
Jestli máte největší obavy při vodění ,bylo by řešením si na nějakou dobu brát do ruky bičík .Jako psychologickou berličku pro sebe.
Nebo mu, pro váš lepší pocit, chvíli dávat štajgr .Záleží ,jak daleko ho musíte vodit .Vám by tohle psychicky pomohlo ,čímž byste se zklidnila,To je hodně důležité .A koni to nijak neuškodí.Kdykoli se můžete vrátit jen ke stájovce
Určitě jste to všechno vzala za dobrý konec,jezděte a bude zas hodný jako dřív.Držím palce

,,koně” ďakujem Vám za povzbudzujúce slova , naozaj to v tejto chvíli oceňujem ☺️👍👍👍

Tak mi napadá, máte 100% dôveru ku personálu?

Arbora napsal(a):
Tak mi napadá, máte 100% dôveru ku personálu?

Také jsem se na to chtěla zeptat. Změna nastala, když byl bez vás, jen s nimi, nebo třeba s někým novým. Kdo a jak ho čistil, že se u toho začal šklebit? Když se podívám do diskuze vedle, kde děvčata vytvořila u koní problém, že začali zkoušet jít proti lidem, napadá mne,
že se možná něco podobného stalo u vás.

Áno mám ,sme malinká stajňa 6 ľudí a 10 koní takze nejaká zlá krv nehrozí , a nepovedala by som že problém prišiel až teraz ,on sa len teraz vystupňoval do extrému ,zhoršovalo sa to od začiatku roku ale veľa veciam som nepripusovala takú vážnosť ,nejak som si zvykla že mám protivnejsieho kona. A áno tiež som veľa veciam neverila a myslela som si že holky (ustajovatelky) preháňajú , až kým som nevidela raz jeho premenu na vlastne oci . Stala som za rohom ,nevidel ma , a slo okolo jeho výbehu male dievča ,okamzite siel k páske , uši vzadu hroziaci útočný vyraz, vyšla som spoza rohu,zbadal ma a tuk obrat . Premena o 180 stupnov . Bud ma mozog oddaného psa alebo naozaj nevie vystat viac ľudí ,nerozumiem tomu občas . Pritom si fakt myslim že mu nikdy nikto zo stajne nic zle neurobil ,jedina na koho by mal právo sa hnevať za fyzické tresty v minulosti som ja , poprípade jedna usajovatelka je ostrejšia ale rozhodne suhlasim že keď po Vás kon ide musíte zakročiť rázne . Blbe je že ten jeho povestný prvý ,,útok “ sa stal voči veľmi milej pani ktorá by mala na kona problém aj zvýšiť hlas pomaly , nemal vlastne jediný dôvod ..

Hm, no, ja mám na krku tiež kobylu, závisláka na ľuďoch a najmä na mne.
Posledné dva dni, keď som tu nebola bola vraj strašne odporná, ledva ju nainhalovali (je astmatička, inhaluje kortikoidy cez masku) a zadné nohy jej ani nezabandážovali, lebo vraj to bolo o život, dokonca aj hrýzla.

Dnes som tu bola, kobyla zlatíčko, inahalácia úplne v pohode, aj zadné nohy.

Kobyla je chronicky chorá, zničená z jazdeckej školy, menilo sa počasie- lepšie sa jej síce dýcha, ale u nej viem, že je citlivá na zmeny počasia, prečo bola taká netuším, no zrejme sa necítila komfortne, no prečo presne, to neviem, možno bolesti, ťažko povedať. Určite to nie je preto, že má zlú povahu, ksichty hádže strašné, ale nikto si to nevšíma.

To s tým hryzením do seba- bolestne mi vyvstalo z pamäti, že to robila moja stará kobyla, ktorú naozaj v stajni týral psychopat + čistenie bola vždy predohra k jazdeniu a tiež ju v škole nešetrili, veľká ryšavá kobyla, čo sa nikdy nedala zlomiť, tak jej nakladali koľko vedeli....Takže ak nechcela hrýzť do mňa, chňapala po sebe, bolo to strašné.

Všetko toto prešlo pri prechode na 24/7 vonku....

Nie nie on nehryzie do seba , to sme sa nepochopili , hryzie ale všetko okolo ,resp snazi sa ozuzlavat vodítko,keď nemôže to tak ohradu o ktorú je priviazaný atd atd , proste niečo chce mat v puse neustále ..

Ano, chápem.
Každopádne je to podľa mňa ventilácia napätia, ale čo ho spúšťa, treba bádať.
Mne práve teraz dievčatá opísali reakcie kobyly v čase, keď som tu nebola - keby som ju nepoznala, asi by som si cvrkla, útočila na psa, nedalo sa k nej priblížiť, hrýzla do bandáží, do ľudí...Fakt neviem, ale jednoznačne viem, že sú to ľudia, ktorí k nej nemajú taký vzťah ako ja, boja sa jej, alebo majú rešpekt, proste k nej už pristupujú s istým predsudkom zrejme, s neistotou.

Budu asi jen rozvíjet myšlenky, které už tu padly, ale jeden můj valach je z podobného soudku. První problémy začaly se změnou stáje, do té doby zvladatelné pětileté zvíře začalo při manipulaci a práci projevovat silnou nevoli.

Trvalo mi asi rok, než jsem přišla na to, že tím dává najevo nespokojenost se systémem práce se svojí osobou a že jeho "agresivita" není naměřena primárně proti lidem, ale proti situacím, do kterých ho lidé přivádějí. Jeho vzorec chování (při práci ze země) byl asi následující - člověk = nepříjemnost = nejlépe bude, když uteču. Ale protože máme různé donucovací prostředky, aby kůň od člověka jednoduše neutekl, zjistil, že se musí postavit proti člověku, aby se ho zbavil. Nešlo mu o to, aby člověka zadupal do země, stačilo mu, že mu šel člověk z cesty, nicméně i to samozřejmě vypadalo dost hrozivě.

Během roku se u mě vystřídalo několik trenérů včetně zvučných jmen, ale bez výsledku, což bylo velmi deprimující - jedna trenérka mi dokonce doporučila, ať ho prodám, než někoho zabije. Bylo to velmi, velmi frustrující, ale nakonec pomohl selský rozum, který představovalo jedno děvče ze stáje, bez formálního jezdeckého vzdělání, nicméně s dostatečně dlouhou zkušeností od jízdní policie, které se ho navíc nebálo, a pozitivní motivace, resp. spíš to, co žofré nazývá "alá pozitivka". Prostě jsem si nastudovala několik knih a začala používat při práci, hlavně při vodění a manipulaci...

Dneska bezproblémový kůň. Jen jsem musela totálně změnit systém výcviku a pozvat si k práci dalšího člověka, který se NEBÁL.

nelous napsal(a):
Nie nie on nehryzie do seba , to sme sa nepochopili , hryzie ale všetko okolo ,resp snazi sa ozuzlavat vodítko,keď nemôže to tak ohradu o ktorú je priviazaný atd atd , proste niečo chce mat v puse neustále ..

Tentýž valach, kterého popisuji výše, měl/má tentýž problém... Nazývám to "orální fixací", i když v jiném slova smyslu než Freud:-) Hrozně rád něco okusuje, žužlá a kouše. Otěže, vodítko, ohradu, klacky na zemi... I ve výběhu a ve stádě používá hubu ke komunikaci víc než ostatní koně (výrazně preferuje kousání ostatních před kopáním do nich, hrozně rád si hraje s ostatními koňmi v tom smyslu, že je různě chytá za ohlávky, ohony...:-)

Při manipulaci, vodění a práci se tím žužláním a kousáním ale uklidňuje - když je nervózní, neví si rady, okamžitě začne chňapat po vodítku či po čemkoliv jiném s cílem začít ho žužlat. Uklidňuje ho to, asi jako když dáte dítěti dudlík. Takže já ho i na ruce vodím většinou na uzdečce, ne kvůli tomu, že by byl neovladatelný, ale prostě v některých potenciálně nebezpečných situacích, které holt venku mohou nastat, se ten dudlík hodí:-)

Zpočátku jsem taky měla strach, že se jedná o problém v hubě, se zuby, s čelistmi... takže rentgeny, zubaři atd., kůň ale po této stránce zdravý jak řípa. Vyhodnotila jsem to prostě jako zlozvyk, který ale samozřejmě vypovídá o tom, že kůň není v pohodě, potřebuje-li k uklidnění dudlík:-)

A tím se obloukem vracím ještě k tomu mému výcviku "alá pozitivka". Jakákoliv odměna je pro něho dvojnásobná - nejen že je to dobré, ale ještě si to může okusovat a žužlat:-)

Jestli umíte anglicky, podívejte se na stránky a videa https://onehorselife.com/joinanna/ o jejím programu "Relax that stomach". Patří to Anně Marciniak, polce žijící ve Španělsku a specializující se na problémové koně a psy.

Měla jsem pro mě velký problém s jedním hřebcem, podobného charakteru jako vy byť úplně natvrdo po lidech nešel. I stejné pocity, které vy popisujete jako člověk. Nic nezabíralo, kastrace by jeho chování nevyřešila - konzultovala jsem s vety. Pomohla až ona. Dneska mám úplně jiného koně, stále hřebce, a to jsem teprve na začátku jejího programu. A jen tak mimochodem, ona tvrdí, že pozitivní motivace nebo klasický horsemanship u těchto koní nic trvale nevyřeší, protože problém je někde úplně jinde a na základě vlastní zkušenosti musím říct, že má pravdu.

Nechci tady dělat reklamu, takže jestli chcete víc info, napište do zpráv.

Podle mě není nutné, abyste koně prodávala. Jen to chce vzít za jiný konec a prodej řešit až tehdy, když ani tento velmi ojedinělý a zároveň "horse friendly" přístup nepomůže.

alfi pav- to vyzerá veľmi inšpiratívne, môžeš napísať viac o tom programe?

Horsana napsal(a):
alfi pav- to vyzerá veľmi inšpiratívne, môžeš napísať viac o tom programe?

Je to cílený a velmi specifický postup na uvolňování vnitřního napětí v těle zvířete (nevím jestli to přeložím z aj správně: visko-vertebrální napětí). Hladké svalstvo, které tvoří vnitřní orgány, se umí při stresových reakcích velmi rychle stáhnout klidně během pár vteřin, ale uvolňování může trvat velmi dlouho, i týdny nebo měsíce. Ono "stažení" vnitřních orgánů vytváří napětí, které je zvířeti nepříjemné a snaží se ho proto odbourat všemožnými pro okolí neakceptovatelnými projevy (agresivita, lekavost, nejezditelnost, špatné přibírání, totální letargie, naprosto nepředvídatelné a situaci neúměrné reakce a mnoho dalšího).
U lidí je třeba projekcí vnitřního napětí vznik negativních emocí (vztek, nervozita, panika) - podobné to je u koní.

Málo koní se v dnešní době umí uvolnit i vevnitř, protože se to nikdy nenaučili nebo to s výcvikem potlačili. Ani horsemanship nebo pozitivní motivace tohle nedokáže vyřešit, protože řeší jen vnější projevy diskomfortu a nikoliv vnitřek - jak kdybyste měli zvenku na pohled krásné zdravé jablko, ale uvnitř by bylo nahnilé. Kůň s určitou pomocí může sám přijít na to, jak to má dělat a když to zařadí do svého automatického chování (a je to pro něho zcela přirozené), tak máte vyhráno.

Metoda použitelná na všechny savce bez výjimky vč. lidí. A funguje.
U mě to byl rozdíl mezi kopajícím hřebcem, chodícím mezi koňmi po zadních, který si sem tam kousl směrem ke stájníkovi a na závodech na sebe nenechal cizího sáhnout na vet kontrole (dělal brutální bordel) a mezi hřebcem, který s naprostým klidem a v téměř dokonale uvolněném pohybu na jízdárně s ohradami plnými koní kolem začal pracovat na přeskocích a piaffě a to se mnou, která se s ním na začátku bála na jízdárnu kolem ohrad vůbec dojít, nemluvě o tom být tam s ním sama, a přeskoky a piaffu objevujeme a učíme se společně... A to jsme jen na začátku.

Podle mě čím víc je kůň citlivější, tím víc to funguje.

alfi pav napsal(a):
Je to cílený a velmi specifický postup na uvolňování vnitřního napětí v těle zvířete (nevím jestli to přeložím z aj správně: visko-vertebrální napětí). Hladké svalstvo, které tvoří vnitřní orgány, se umí při stresových reakcích velmi rychle stáhnout klidně během pár vteřin, ale uvolňování může trvat velmi dlouho, i týdny nebo měsíce. Ono "stažení" vnitřních orgánů vytváří napětí, které je zvířeti nepříjemné a snaží se ho proto odbourat všemožnými pro okolí neakceptovatelnými projevy (agresivita, lekavost, nejezditelnost, špatné přibírání, totální letargie, naprosto nepředvídatelné a situaci neúměrné reakce a mnoho dalšího).
U lidí je třeba projekcí vnitřního napětí vznik negativních emocí (vztek, nervozita, panika) - podobné to je u koní.

Málo koní se v dnešní době umí uvolnit i vevnitř, protože se to nikdy nenaučili nebo to s výcvikem potlačili. Ani horsemanship nebo pozitivní motivace tohle nedokáže vyřešit, protože řeší jen vnější projevy diskomfortu a nikoliv vnitřek - jak kdybyste měli zvenku na pohled krásné zdravé jablko, ale uvnitř by bylo nahnilé. Kůň s určitou pomocí může sám přijít na to, jak to má dělat a když to zařadí do svého automatického chování (a je to pro něho zcela přirozené), tak máte vyhráno.

Metoda použitelná na všechny savce bez výjimky vč. lidí. A funguje.
U mě to byl rozdíl mezi kopajícím hřebcem, chodícím mezi koňmi po zadních, který si sem tam kousl směrem ke stájníkovi a na závodech na sebe nenechal cizího sáhnout na vet kontrole (dělal brutální bordel) a mezi hřebcem, který s naprostým klidem a v téměř dokonale uvolněném pohybu na jízdárně s ohradami plnými koní kolem začal pracovat na přeskocích a piaffě a to se mnou, která se s ním na začátku bála na jízdárnu kolem ohrad vůbec dojít, nemluvě o tom být tam s ním sama, a přeskoky a piaffu objevujeme a učíme se společně... A to jsme jen na začátku.

Podle mě čím víc je kůň citlivější, tím víc to funguje.

Jenom podotek.Myslím, že překlad má asi být viscero - vertebrální napětí. Viscerální orgány = vnitřní, vertebrum = obratel. Odpovídá to tomu, co píšete dále.

Ďakujem Vám za tip ,určite sa na to pozriem pretože ste nevedomky popisala pocit ktorý z neho a následne aj zo seba cítim úplne najviac -napätie . Akoby sme obaja čakali na moment kedy to ten druhý posere keď to mám povedať takto . A napätý človek napateho kona neukludni, jedine čo mi zatiaľ stále zaberá je fakt sa silou vole predýchať do kľudu a pokračovať aj keď ma to stojí veľa síl.Unho zabera pohyb ,zmeny tempa,zamestnanie hlavičky, ale to sú samozrejme len krátke momenty keď je na lonzi alebo pod sedlom ,nerieši to jeho neklud všeobecne .

nelous napsal(a):
Ďakujem Vám za tip ,určite sa na to pozriem pretože ste nevedomky popisala pocit ktorý z neho a následne aj zo seba cítim úplne najviac -napätie . Akoby sme obaja čakali na moment kedy to ten druhý posere keď to mám povedať takto . A napätý človek napateho kona neukludni, jedine čo mi zatiaľ stále zaberá je fakt sa silou vole predýchať do kľudu a pokračovať aj keď ma to stojí veľa síl.Unho zabera pohyb ,zmeny tempa,zamestnanie hlavičky, ale to sú samozrejme len krátke momenty keď je na lonzi alebo pod sedlom ,nerieši to jeho neklud všeobecne .

Pro vás osobně si na youtube najděte tzv. Jacobsonovu metodu uvolňování vnitřního napětí. Jsou to jednoduché cviky, které vám pomůžou zvládat stresové situace.

Společně s tím je potřeba myslet na to, jak dýcháte - dýcháním si totiž napětí ve vlastním těle můžete výrazně zvýšit a naopak výrazně snížit. Tomuhle oboru se říká ve Francii "sophrologie" , překlad do češtiny by byl asi stejný. Tři nejdůležitější pravidla, co bych vypíchla pro vaši osobní situaci:
- stabilizace dýchání: stejně dlouhý nádech a výdech (počítejte si to) po dobu 5min opakovat několikrát denně, má to silný vliv na stabilizaci emocí a těla
- uklidňující dýchání: výdech MUSÍ být delší než nádech, donuťte se k tomu. Pokud nádech máte na 4 vteřiny, pak výdech by měl být 5-6 vteřin ideálně víc, to má silný uklidňující vliv na celé tělo. Opakovat pokaždé a do té doby, než budete cítit úlevu - s opakováním to přijde čím dál rychleji.
- dýchání v panické krizi: ve chvíli kdy se dostanete do situace, kdy začne převládat hrůza a děs, donuťte se na chvíli dýchat tak, že výdech bude maximálně dlouhý dokud nebudete mít pocit, že se doslova dusíte. Tím přetáhnete pozornost těla od paniky na "strach o přežití" a pocit paniky odezní. Opakovat dle potřeby, dokud budete mít silně nepříjemný pocit. Potom je potřeba provést stabilizaci dýchání, co jsem popsala v první odrážce.

Ve chvíli kdy budete mít nádech delší než výdech, připravujete nevědomky tělo na stresové zatížení a velký výkon = napětí v těle a stres - dejte si na to velký pozor. Koně to detekují i kdyby to byla pomyslná kapka vody v bazénu a reagují na to, zvlášť ti citlivější.

Já jsem měla problém, že jsem cítila často silné negativní emoce u koně a nevěděla jsem, jestli to šlo ze mě nebo jsem to jen přebrala od koně. Díky správnému dýchání a Jacobsonově metodě jsem se nakonec naučila rozlišit co je moje a co koně a v tu chvíli už se s tím dalo hodně dělat. Sebe jsem uměla uklidnit vevnitř a kůň se pak díky metodě té polky prakticky svezl se mnou.

Nemůžete koně naučit to, co vy sama zřejmě neumíte (soudě podle vašich příspěvků). Já jsem to taky neuměla před pár měsíci a pořád je co řešit, ale změna je pro mě těžko uvěřitelná. Kontrétně toho problémovějšího hřebce teď na jízdárně přivádím do zastavení jen výdechem - a bere to perfektně, jiné pomůcky fakt nepoužívám. To pouze pro ilustraci, jak moc je správné dýchání důležité

Kousání do ohrady, do voďáku, žmoulání-přeskokové chování?

" O přeskokovém chování hovoříme, když dochází k funkční změně chování, která vyústí do projevu, jenž je zcela neadekvátní předcházející situaci (bojující srnci, mající současně motivaci útočit i utéci, souboj přeruší a chvíli se pasou). V některých případech se může jednat o přeorientované chování. To vzniká především z rozporu mezi útočnými a útěkovými tendencemi. Živočich však reaguje překvapivě útočným chováním nikoli na přirozený objekt – svého soka, ale přeorientuje útok jinam (např. slabší racek nezaútočí na silnějšího jedince, se kterým právě bojuje, ale na trs trávy, kterou přitom trhá ze země)."
http://www.zoologie.frasma.cz/Etologie/etologie_C.html
v linku zmínka až dole, pod kačenkami a nad kohouty, ale link mi přijde zajímavý celý, tak ho sem dávám, i když jsem z něj ten kousek kopírovala
i tady
http://www.equichannel.cz/konejsive-signaly-a-rec-tela-u-koni-moda-nebo-kniha-pro-kazdeho

a samozřejmě strana 62-63 v http://www.konskeknihy.cz/konejsive-signaly-a-rec-tela-u-koni--rachael-draaisma/

Já bych tu knihu jako povinnou četbu zkoušela u ZZVJ-ne, u koupě, před zaregistrováním nového majitele v UEK by musel prokázat, že četl,jinak je koupě neplatná:-).

Takže ho niekto Chuchli zmlátil alebo ho napadol iný koň alebo koň, kterého niekto viedol?
Najviac mu pomožete, keď ho budete vodiť a všetko zo zeme robiť, tak aby nemal pocit obmedzenia a nemusel chodit blízko okolo ľudí a koní. Obchádzajte ich veľkým oblúkom, vobec nie nepápadne, ale okato, aby vedel, že to robíte schválne a že takto sa to dá riešiť. Vám verí, tak sa vždy stavajte medzi neho a nebezpečný objekt. Mojho valacha som kúpila s tým, že sa nenechal nauzdiť a dotknúť uší, niekto ho asi mlátil po hlave, nenávidí chlapov, pri vodení do výbehu stajníkovi zrhal a veterinára v boxe se snažil zadupať po hlave prednými. Trvalo 15 rokov, než sa ma začal dobrovolne dotýkať hlavou a dožadovať sa fyzického kontaktu. Na pocit obmedzenia jeho osobního priestoru v momente, ktorý vyhodnotí ako možné ohrozenie spojené s bolesťou, stále reaguje panicky. Je stopercentný k děťom a k nekoniarom, pretože vie, že od nich nič nehrozí. Bitku a bolesť má jednoznačne spojenú ľuďmi, ktorí vedia, ako ho zahnať do bezmocnosti.
Tá technika dýchania a teória vnútorného napatia od alfi je perfektná. Vnútorné napatie u koňa je na rozdiel od člověka lepšie viditelné a hmatatelné, lebo je zvačšené konským telom. Moj valach nenávidí, keď sa naňho niekdo skúmavo díva aj keď ho niekto skúmavo ohmatáva, to napatie bývalo cítiť vo vzduchu. U nás sa situácia nestihla nenápadne zhoršovať ani vyhrotiť, lebo ja som tak neabiciózný člověk, že som nikdy netrvala na presnej dráhe pohybu ani načasovaní činnosti. S koňom (akýmkolvek) vždy manipulujem tak, aby sme oba mali kam uhnúť a při jazdení sa niekomu a niečomu vyhnúť. Na to navazuje ignorácia pretekov a všetkých akcií, kde je pevne určené, že teraz a takto. Toto mentálné nastavenie, ak sa s ním úprimne stotožníte, Vám pomože aj kľudne dýchať a mať uvolnené svaly tak, aby Vás koň nevnímal jako možný spúšťač. Dá to slobodu Vám aj koňovi. Prospela aj změna ustajnenia do stáda, kde bola vačšina kobýl a kone sa púšťali zapáskovanou dráhou na pastvinu na volno. Po prevedení na 24/7 sa uvolnil ešte viac. Stále si vyberá, od koho sa nechá chytiť a keby ho niekto zahnal do kúta, neváhá zabiť. Manipulácia typu očkovanie, odčervovanie prebieha vonku na odviazanom koni a úplne v pohode. Všetky dlho trvajúce neprijemné procedúry ako zubár, ošetrenie rany po vyrezaní melanomu atd zásadne na prispanom koni, lebo ten stres by za to nestál a valach by si to dobre zapamatal – je polovičný shagya.
Nelonžujte ho, nerobte s ním v kruhovke ani v uzavretom priestore, nevynucujte si, aby nehybne stál a čakal, čo sa od neho bude chcieť. Osobně cielene zo zeme s koňom nič nerobím, len preto aby sa zo zeme robilo. Osvedčilo sa mi robiť veci ako čistenie, sedlanie v rovnakom poradí, s rovnakými vecami (valach keď vidí novú podsedlovku, tak má oči až na vrchu hlavy).
Keď sa obaja ukľudníte a bude to šlapať, možete začať opatrne skúšať, ako je v nenapatom stave udomácnený a jako sa mu nervy zahojili. Ja to robím v prípade, keď mám chuť ísť hľadať nové terény alebo keď chcem na valacha posadiť svoje decko a zobrať ho von (ja sedím na druhom koni, takže decko je napospas valachovi). Naschvál sa ho dotknem sposobom, o ktorom viem, že ho dostane do napatia – zadívam sa mu do oblasti pleca, začnem naťahovať ruku „čo to tu máš za škrábanec?“. Podľa toho, akým sposobom dá najavo, že mu to nie je príjemné, hneď viem, ako je na tom. V prípade nenaladenosti sa plánovaná akcia ruší a decko ide na vodítku, alebo ja na starú trasu. Valach má vždy možnosť uhnúť pred nepríjemným, dať najavo, že toto robiť nechce, že sa niečoho bojí. Nevyčítam mu to ani myšlienkou ani trestom. Neviedlo to k rozmaznanosti ani k ignorácii mojich požiadavkov. Naopak začal sám ponúkať viac a viac. Funguje to aj obrátene. Keď sa pohrávam s myšlienkou na hoby preteky, začne tuhnúť, ľakať sa a krívať.

Nepredávajte ho, naučí Vás veľa a v iných situáciách akoby ste našli:)

Rif Du Madon napsal(a):
Takže ho niekto Chuchli zmlátil alebo ho napadol iný koň alebo koň, kterého niekto viedol?
Najviac mu pomožete, keď ho budete vodiť a všetko zo zeme robiť, tak aby nemal pocit obmedzenia a nemusel chodit blízko okolo ľudí a koní. Obchádzajte ich veľkým oblúkom, vobec nie nepápadne, ale okato, aby vedel, že to robíte schválne a že takto sa to dá riešiť. Vám verí, tak sa vždy stavajte medzi neho a nebezpečný objekt. Mojho valacha som kúpila s tým, že sa nenechal nauzdiť a dotknúť uší, niekto ho asi mlátil po hlave, nenávidí chlapov, pri vodení do výbehu stajníkovi zrhal a veterinára v boxe se snažil zadupať po hlave prednými. Trvalo 15 rokov, než sa ma začal dobrovolne dotýkať hlavou a dožadovať sa fyzického kontaktu. Na pocit obmedzenia jeho osobního priestoru v momente, ktorý vyhodnotí ako možné ohrozenie spojené s bolesťou, stále reaguje panicky. Je stopercentný k děťom a k nekoniarom, pretože vie, že od nich nič nehrozí. Bitku a bolesť má jednoznačne spojenú ľuďmi, ktorí vedia, ako ho zahnať do bezmocnosti.
Tá technika dýchania a teória vnútorného napatia od alfi je perfektná. Vnútorné napatie u koňa je na rozdiel od člověka lepšie viditelné a hmatatelné, lebo je zvačšené konským telom. Moj valach nenávidí, keď sa naňho niekdo skúmavo díva aj keď ho niekto skúmavo ohmatáva, to napatie bývalo cítiť vo vzduchu. U nás sa situácia nestihla nenápadne zhoršovať ani vyhrotiť, lebo ja som tak neabiciózný člověk, že som nikdy netrvala na presnej dráhe pohybu ani načasovaní činnosti. S koňom (akýmkolvek) vždy manipulujem tak, aby sme oba mali kam uhnúť a při jazdení sa niekomu a niečomu vyhnúť. Na to navazuje ignorácia pretekov a všetkých akcií, kde je pevne určené, že teraz a takto. Toto mentálné nastavenie, ak sa s ním úprimne stotožníte, Vám pomože aj kľudne dýchať a mať uvolnené svaly tak, aby Vás koň nevnímal jako možný spúšťač. Dá to slobodu Vám aj koňovi. Prospela aj změna ustajnenia do stáda, kde bola vačšina kobýl a kone sa púšťali zapáskovanou dráhou na pastvinu na volno. Po prevedení na 24/7 sa uvolnil ešte viac. Stále si vyberá, od koho sa nechá chytiť a keby ho niekto zahnal do kúta, neváhá zabiť. Manipulácia typu očkovanie, odčervovanie prebieha vonku na odviazanom koni a úplne v pohode. Všetky dlho trvajúce neprijemné procedúry ako zubár, ošetrenie rany po vyrezaní melanomu atd zásadne na prispanom koni, lebo ten stres by za to nestál a valach by si to dobre zapamatal – je polovičný shagya.
Nelonžujte ho, nerobte s ním v kruhovke ani v uzavretom priestore, nevynucujte si, aby nehybne stál a čakal, čo sa od neho bude chcieť. Osobně cielene zo zeme s koňom nič nerobím, len preto aby sa zo zeme robilo. Osvedčilo sa mi robiť veci ako čistenie, sedlanie v rovnakom poradí, s rovnakými vecami (valach keď vidí novú podsedlovku, tak má oči až na vrchu hlavy).
Keď sa obaja ukľudníte a bude to šlapať, možete začať opatrne skúšať, ako je v nenapatom stave udomácnený a jako sa mu nervy zahojili. Ja to robím v prípade, keď mám chuť ísť hľadať nové terény alebo keď chcem na valacha posadiť svoje decko a zobrať ho von (ja sedím na druhom koni, takže decko je napospas valachovi). Naschvál sa ho dotknem sposobom, o ktorom viem, že ho dostane do napatia – zadívam sa mu do oblasti pleca, začnem naťahovať ruku „čo to tu máš za škrábanec?“. Podľa toho, akým sposobom dá najavo, že mu to nie je príjemné, hneď viem, ako je na tom. V prípade nenaladenosti sa plánovaná akcia ruší a decko ide na vodítku, alebo ja na starú trasu. Valach má vždy možnosť uhnúť pred nepríjemným, dať najavo, že toto robiť nechce, že sa niečoho bojí. Nevyčítam mu to ani myšlienkou ani trestom. Neviedlo to k rozmaznanosti ani k ignorácii mojich požiadavkov. Naopak začal sám ponúkať viac a viac. Funguje to aj obrátene. Keď sa pohrávam s myšlienkou na hoby preteky, začne tuhnúť, ľakať sa a krívať.

Nepredávajte ho, naučí Vás veľa a v iných situáciách akoby ste našli:)

Rozhodne klobúk dolu pred Vašou trpezlivosťou ,máloktorý majiteľ by sa takto venoval tomu aby získal od kona reakciu áno /nie a naozaj sa podľa nej zariadil 👏👏👏

nelous napsal(a):
Rozhodne klobúk dolu pred Vašou trpezlivosťou ,máloktorý majiteľ by sa takto venoval tomu aby získal od kona reakciu áno /nie a naozaj sa podľa nej zariadil 👏👏👏

No nie je zas tak čomu tlieskať. Je to cesta najmenej náročná, bezpečná a nič k tomu človek nepotrebuje, takže aj lacná. Stačí len vnímať a snažiť sa, aby bolo koňovi dobre. Zviera je závislé na tom, kam ho človek zaparkuje- s akými koňmi tam musí byť, kto s ním manipuluje, čo, kedy a za akých podmienok dostane na žranie. Väčšinou stačí rušiace vplivy odstraňovať. Dnes skôr ludia robia opačné, majú na koňa málo času a sú zvyknutí to kompenzovať pridávaním. Túto minimalistickú metódu mám zakorenenú z detstva. Moja prvá brigáda bola pasenie koní v žrebčíne. Neboli peniaze na žrádlo, tak sme vyháňali stádo cca 60 ks valachov a žrebcov na strnisko a na lúky po okolí. Úloha pastiera bola 4 hodiny sedieť na koni a strážiť. Tak dve hodiny sa v pohode pásli. Potom už človek musel dávať pozor, kedy nejaký záškodník vyšle signál. Zdvihnutá hlava a frrk už bolo neskoro a stádo zdrhlo do lesa. Predcházdali tomu signály ako zmena napätia svalov, prestali rytmicky žuť, neodohnali v pravidelnom intervale muchu atd. Bolo to výukové dvd s workshopom zároveň. Fakt stačí zachytiť predzvesť, upozornit spúšťača, že bol odhalený a celé stádo ostane v klude.
Chvíle strávené s koňom, ktorý potrebuje pomoc, sú pre mňa psychoterapia, pretože sama k sebe sa takto velkoryso správať neviem. Viem upokokojiť cielene zviera 600-700 kg, ale seba nie. Vždy sa len zvezem s ním. Už som začala používat predstavu práce s koňom v momentoch, keď ma chytá amok, že po mne niekdo chce niečo, s čím nesúhlasím a ja musím poslúchnuť. Pomáha to. Ale keby som tomu človeku mohla hrábnuť kopytami po hlave, tiež by sa mi ulavilo😁

Rif Du Madon - ja ťa asi milujem :D

To je tak super napísané, spoznávam v tom mnohé zo seba, no ja nejak nemám dar popisovať to a ani vysvetľovať iným, ktorí tvrdia, že "bez príčiny to urobila", napríklad.

Tak je fajn, ak ho niekto má a podelí sa

Rif du madon já si přeci jen dovolím zatleskat.😀 My máme taky na všechno hromadu času a co by pro nás představovalo komplikaci,to jsme nedělali.🙂 Čili nám zbyla mrkev,vycházky,drbání a hry ve výběhu.To by nám šlo výborně a ani jednu stranu to "ne*ere".😀

Horsana napsal(a):
Rif Du Madon - ja ťa asi milujem :D

To je tak super napísané, spoznávam v tom mnohé zo seba, no ja nejak nemám dar popisovať to a ani vysvetľovať iným, ktorí tvrdia, že "bez príčiny to urobila", napríklad.

Tak je fajn, ak ho niekto má a podelí sa

Jé, to sa príjemne číta:)
Mňa hrozne zaujímajú príčiny. Keď je kľud a čas skúmať, nájde sa.
Schopnosť zachytiť non verbálne signály mi komplikuje medziľudské vsťahy. Nie som schopná hrať korektné divadlo. Dosť ľudí ma skor nenávidí a je fakt "radosť" ma zamestnávať:)

Rif Du Madon napsal(a):
Jé, to sa príjemne číta:)
Mňa hrozne zaujímajú príčiny. Keď je kľud a čas skúmať, nájde sa.
Schopnosť zachytiť non verbálne signály mi komplikuje medziľudské vsťahy. Nie som schopná hrať korektné divadlo. Dosť ľudí ma skor nenávidí a je fakt "radosť" ma zamestnávať:)

Ano, tie neverbálne signály, to máme veľmi podobné, či ma ľudia nenávidia to neviem, každopádne si myslia, že som divná :D
Ale tak čo už.

Ahoj tak pridávam mensi update pre toho koho to zaujíma :) Kvôli problemom zo sedla (neochota ohýbať sa do stran) som dala spraviť rtg chrbata a krčnej chrbtice a samozrejme nám vyskočil problém , ma zmeny na kosti na treťom krcnom stavci , údajne bolestivé . Takze asi nebolo všetko jeho spravanie len nejaká zlost , bohuzial ho niečo bolelo a zistili sme to z teraz ,ale lepsie neskoro ako nikdy . Zajtra dostane lieky na útlm zápalu a uvidíme ako to pôjde ďalej . Čo sa týka jeho správania postupujeme , pomalicky ale predsa , začala som byt dôslednejšia ,všímať si detaily a reagovať podľa toho , vidím na ňom momenty kedy je vzpurny ako rozcapene decko ktoré nechce poslúchať,ale musí,ako v svojej hlavicke bojuje . Ale snazi sa ,strašne moc , je príliš skoro povedať že mu zase verím , ale zacinam veriť tomu že to pôjde 🙂 a ešte raz ďakujem všetkým tým čo napísali podporné reakcie do mojej slabej hodinky 😅

Rif Du Madon

obdivuji. Já asi takového přístupu hned tak nebudu schopna. Mám nějakou krátkodobou trpělivost, když něco vysvětluji, ale naprosto rezignovat na momentální ambice, do toho budu muset asi dospět... Zatím mám ještě potřebu všechno "řešit".

Ale je inspirativní si něco takového přečíst a vědět, že to existuje, funguje a je to možnost. Možná v životě také natrefím na koně, který bude podobný přístup potřebovat, a já budu muset spolknout svoje představy o ježdění :-)

Jsem moc ráda, že jsou u nás koně bezproblémoví (většina jich je u nás od hříbat), kteří mě takto neškolí :-)

Buggyra
začínala jsem jezdit v době, kdy jsem netušila, že s koněm lze závodit, nebyl internet a v časopisech, co zrovna bylo doma, max. fotka královna Alžběta na koni. V zapadákově, kde nebylo s kým se porovnávat (holka, které mě pověsili na krk jezdila ještě prenatálně, tak nemělo zmysl se snažit být lepší:), nebyla hala ani jízdárna, nebyl nánosník ani vyvazováky. Na výběr bylo domluvit se s koněm nebo nejezdit.
Na prvních závodech (vymyslel to kámošky tatko, starý rajťák, "baby, šak natrénujeme, čo sa bojíte") jsem pochopila, že mít natrénováno doma a natrénováno na závody je rozdíl:). Takový rozdíl, že když člověk chodí do práce a má i rodinu, nemá čas V POHODĚ A KLIDU koně připravit. Navíc ne každého koně ta závodní atmosféra baví.
To co mi můj valach nabídne na vyjížďce, je jeho maximum. Sem tam hodí i opravdu pohyb v hezkém držení a nabažím se pocitu dokonalého pohybu a když je průser (ztratí ze sedla dítě, honí nás pes tahjící dlouhé vodítko po zemi, honí nás cizí kůň na volno...), ovládne své potřeby a podrží mě. Víc už po něm nikdy nebudu chtít.
Vlastně jsem vždy vyfásla na ježdění problémovejší koně a zvykla si na pocit, že jim mám co nabídnout - domluvu a nějaké řešení. Teď jezdím i manželovu kobylu, která nic zlého nazažila, asi nezná bolest, neleká se, je bohorovně sebevědomá a nějak jí nemám co nabídnout. Trochu nevím, proč mě to zvíře vůbec vozí na zádech:)
A když už chci závodní atmosféru, tak si vyjedeme s famílií do Pardubic na kvalifikaci nebo podzimní všestrannost, ráno se vyspím do ružova, sednu si na tribunu s pivem a kochám se:)
Fakt vždy, když začnu chtít víc, kůň je bez nálady, je tvrdo nebo bahno, přestane sedět sedlo, něco se po.... A já mám vždy svého jen toho jednoho a jiného nechci. Raději jen tolik, co dá sám, než si to zkazit něčím, co nepotřebuji.

nelous napsal(a):
Ahoj tak pridávam mensi update pre toho koho to zaujíma :) Kvôli problemom zo sedla (neochota ohýbať sa do stran) som dala spraviť rtg chrbata a krčnej chrbtice a samozrejme nám vyskočil problém , ma zmeny na kosti na treťom krcnom stavci , údajne bolestivé . Takze asi nebolo všetko jeho spravanie len nejaká zlost , bohuzial ho niečo bolelo a zistili sme to z teraz ,ale lepsie neskoro ako nikdy . Zajtra dostane lieky na útlm zápalu a uvidíme ako to pôjde ďalej . Čo sa týka jeho správania postupujeme , pomalicky ale predsa , začala som byt dôslednejšia ,všímať si detaily a reagovať podľa toho , vidím na ňom momenty kedy je vzpurny ako rozcapene decko ktoré nechce poslúchať,ale musí,ako v svojej hlavicke bojuje . Ale snazi sa ,strašne moc , je príliš skoro povedať že mu zase verím , ale zacinam veriť tomu že to pôjde 🙂 a ešte raz ďakujem všetkým tým čo napísali podporné reakcie do mojej slabej hodinky 😅

Nelous a nepovedal veterinár, či sú tie zmeny na stavci už staré alebo čerstvejšie? Alebo z čoho možu byť? Mojho valacha nejakú dobu jazdili ako trojročiaka na krátko a napevno vyviazaného, aj do terénu, hnusne na kolmici až za. Po pár rokoch som si uvedomila, že vždy, keď sa ho snažím skrátiť ja (stále do mňa hučali, že keď bude chodiť na volnej oťaži a ako on chce, zničím mu chrbát), začal zakopávať prednými a mručal a samozrejme sa strašně bránil a všetci hovorili, že som naňho makká. Vet ortopedka sa naňho dívala na lonži a podo mnou a povedala, že to má z krku a pri zlom pohybe mu stavce stlačia miechu. Ďalej som to potom už neriešila, lebo stačilo jazdiť na volnejšiej oťaži a bol spokojný.

Rif Du Madon napsal(a):
Nelous a nepovedal veterinár, či sú tie zmeny na stavci už staré alebo čerstvejšie? Alebo z čoho možu byť? Mojho valacha nejakú dobu jazdili ako trojročiaka na krátko a napevno vyviazaného, aj do terénu, hnusne na kolmici až za. Po pár rokoch som si uvedomila, že vždy, keď sa ho snažím skrátiť ja (stále do mňa hučali, že keď bude chodiť na volnej oťaži a ako on chce, zničím mu chrbát), začal zakopávať prednými a mručal a samozrejme sa strašně bránil a všetci hovorili, že som naňho makká. Vet ortopedka sa naňho dívala na lonži a podo mnou a povedala, že to má z krku a pri zlom pohybe mu stavce stlačia miechu. Ďalej som to potom už neriešila, lebo stačilo jazdiť na volnejšiej oťaži a bol spokojný.

Konkrétne nie , bohuzial sa vraj nedá presne určit doba resp jeho vek kedy sa to stalo,že to mohol byt hocijaký mensi úraz keď bol ešte zriebatko , nesprávne obsadnutie,mohol spadnúť napr vo výbehu , možnosti je nekonečno... tiež by som to rada vedela .. jo my mame podobne prejavy , ten moj teda zakopava aj vzadu aj vpredu ,niekoľkokrát sme obaja skončili na zemi , spočiatku som si myśela že je len tak strašne nepozorný a nekoordinovany ( ma pomerne plytké chody ako skoro každý plnas )..no ale nie bol tam naozaj problém , uvidíme ako bude reagovať keď liek začne účinkovať , snažím sa byt optimistická , je stále mladý ,môže mat všetko pred sebou 🙏

Aj nejaké neuro vyšetrenie sa robilo, skúšky na ataxiu?
Výrastok je kde, tlačí na miechu?