imanette

XXX.XXX.163.46
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na co se zaměřit/ohlídat před koupí koně.
(Zdravotní problémy, prostředí ve kterém kůň žije, ochota prodávajících apod.)
Budu ráda za každou odpověď.
S pozdravem imanette
Promyslete si, nač toho koně chcete, jaké vlastnosti má mít a co je naopak to, co rozhodně nechcete.
K prvnímu zkoušení přizvěte někoho zkušeného, ideálně trenéra, co vás zná a ví, jak jezdíte. Ideálně na koně sedá nejprve majitel, pak trenér, a nakonec vy. Můžete pozorovat, jak se kůň chová a porovnat s poznatky trenéra.
Pokud kůň pod sedlem vyhovuje, následuje prohlídka veterinářem. To je podle mě nejdůležitější bod, nenechte se zmýlit nějakými řečmi o tom, že na levné koně se prohlídka nedělá a podobně. Levný kůň prožere stejně jako drahý a veterinář vám slevu na léčbu nedá kvůli tomu, že kůň byl levný.
Na předkupní prohlídce se v základu dělá základní vyšetření (dech, oči, zuby, hřbet, nohy), a ohybové zkoušky. Nejlepší je prodávajícího požádat, abyste před veterinární prohlídkou mohli koně ještě vyzkoušet pod sedlem a následně odebrat krev na vyšetření případných chemických látek - ať už proti bolesti nebo na uklidnění. Mimo odhalení nějakých podaných látek to má výhodu v tom, že pravděpodobně poznáte koně v běžném režimu - před prvním zkoušením obvykle kůň dostane "čočku", aby nezlobil, naopak před veterinou pár dní volna, aby si bez zátěže odpočinul - pokud majitel ví, že budete koně ještě zkoušet a nabere se krev, pravděpodobně mu žádný preparát nepodá a ani ho nebude přehnaně honit.
Pokud kůň projde základním vyšetřením, ohybovými zkouškami a i dalším zkoušením pod sedlem bez problémů, u koně na lehčí rekreaci nemusíte zkoumat dál. Výjimkou je situace, kdy vás majitel koně upozorní na nějakou vadu (s vysvětlením že to je kosmetický problém, občas oteče a podobně). To buď utíkejte rovnou, nebo pokud toho koně vážně chcete, udělejte rtg/sono. U koně do sportu by měly být rtg samozřejmostí, rozsah a co konkrétně se snímkuje je na vašem veterináři a vašich zkušenostech - osobně by mě zajímala minimálně kopyta a hlezna.
Prostředí, ve kterém kůň je - ideálně vybírejte koně z prostředí, které se podobá tomu, co bude u vás, celoživotně boxovaný kůň zvyklý na hodinku výběhu denně může přechod na pastevko 24/7 snášet špatně a naopak.
Ochota prodávajících pro mě kritérium není, jednat s nimi typicky budete jen párkrát, není to uzavírání sňatku. :) Ale samozřejmě by vám měli umožnit výše popsané, pokud ne, něco smrdí a buďte rádi, že se tomu vyhnete.
Přeji hodně štěstí!
Veterínar pozná aj pohľadom, či je kôň zasedovaný, alebo nie.
Predstava, že idem na obhliadku desiatich koní a každému vezmem krv, či nedostal preparát proti bolesti, tak sa nedoplatím. Od toho je práve ta záruka na skryté vady.
Určitr ale teda so sebou nieoho, kto mal pod zadkom viacero koní, aby si ho vyskúšal tiež. Veterinárna prehliadka je dnes už naozaj základ, u koni do športu by som určite robila aj rtg. A tam už to chce aj veterinára, ktorý vie, čo robí. Sú vady, ktoré nemusia vadiť, pre ľahkú rekreáciu, dobrý vet vám to vysvetlí, aj s tými rizikami. Iba príklad, kamarátka kupovala koňa, pod sedlom veľmi fajn, ohybovky bez reakcie, na rtg podotrochlóza ako sviňa na oboch predných. Nevedela o nej ani majiteľka. Teda myslím, moźno to fakt len dobre zahrala.
Arbora
napsal(a):
Veterínar pozná aj pohľadom, či je kôň zasedovaný, alebo nie.
Predstava, že idem na obhliadku desiatich koní a každému vezmem krv, či nedostal preparát proti bolesti, tak sa nedoplatím. Od toho je práve ta záruka na skryté vady.
Určitr ale teda so sebou nieoho, kto mal pod zadkom viacero koní, aby si ho vyskúšal tiež. Veterinárna prehliadka je dnes už naozaj základ, u koni do športu by som určite robila aj rtg. A tam už to chce aj veterinára, ktorý vie, čo robí. Sú vady, ktoré nemusia vadiť, pre ľahkú rekreáciu, dobrý vet vám to vysvetlí, aj s tými rizikami. Iba príklad, kamarátka kupovala koňa, pod sedlom veľmi fajn, ohybovky bez reakcie, na rtg podotrochlóza ako sviňa na oboch predných. Nevedela o nej ani majiteľka. Teda myslím, moźno to fakt len dobre zahrala.
Jsem cca 3 měsíce s kobylou v prodejní stáji. Koně přicházejí a odcházejí. Je vidět, že kupující jsou už více informovaní a berou si s sebou někoho zkušeného. Ovšem viděla jsem i ženu, která přijela pro zkušeného koně, ale zamilovala se do mladého, protože měl krásné oči.
Neštěstí byl mlaďoch prodán dřív, než se paní rozhoupala ke koupi.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já jsem dělala všechna možná vyšetření včetně RTG v hodnotě celkem 6000 Kč a stejně jsem si domů přivezla chromajzla, kterého jsem pak po několikaměsíčním trápení, zkoumání, různých vyšetření, pokusů o léčení a sebezpytování zda jsem náhodou neprojela nějaký drn příliš rychle vracela ...
Pokud kupujete koně od soukromníka, koukněte se do průkazu na předchozí majitele a zeptejte se na historii koně. Zvlášť pokud vidíte, že současný majitel má koníka pár měsíců či rok dva, nic za to nedáte zeptat se, a nemáte náhodou ještě kontakt tady na tu paní XYZ, jak jste ho od ní kupoval? Reakce vás možná překvapí :) Já si takhle dohledala předchozí majitelku přes Facebook a nestačila jsem se divit ... bohužel jsem na tento "trik" přišla pozdě.
Mnohem spolehlivější prodejci bývají přímo hřebčíny či soukromí chovatelé - jste tak první majitel jako u auta a ve vlastním zájmu vám nebudou chtít vnutit nějakou herku, ti první to nemají za potřebí a ti druzí si chtějí udržet pověst.
1) Kůň musí být označen (DNA, čip, výžeh - nelze zde jednoznačně říct, jaké označení má mít - záleží na stáří, plemeni - legislativa se v průběhu let dost měnila). 2) Kůň musí mít průkaz koně (nejedná se o očkovací průkaz!!!). Nespoléhejte na to, že bude průkaz dodán později. Jeden z inspektorů ČPI mě to vysvětloval, že je to obdoba s autem - to si také nekoupíte bez techničáku, ale musíte ho mít hned při odjezdu od prodávajícího. 3) Kůň musí být zaevidován v ústřední evidenci. To, že má průkaz, není automaticky jistota, že je kůň zaevidován - např. u importovaného koně můžete mít průkaz, ale ústřední evidence ČR o něm nemusí vědět.
Slon Indický
napsal(a):
Promyslete si, nač toho koně chcete, jaké vlastnosti má mít a co je naopak to, co rozhodně nechcete.
K prvnímu zkoušení přizvěte někoho zkušeného, ideálně trenéra, co vás zná a ví, jak jezdíte. Ideálně na koně sedá nejprve majitel, pak trenér, a nakonec vy. Můžete pozorovat, jak se kůň chová a porovnat s poznatky trenéra.
Pokud kůň pod sedlem vyhovuje, následuje prohlídka veterinářem. To je podle mě nejdůležitější bod, nenechte se zmýlit nějakými řečmi o tom, že na levné koně se prohlídka nedělá a podobně. Levný kůň prožere stejně jako drahý a veterinář vám slevu na léčbu nedá kvůli tomu, že kůň byl levný.
Na předkupní prohlídce se v základu dělá základní vyšetření (dech, oči, zuby, hřbet, nohy), a ohybové zkoušky. Nejlepší je prodávajícího požádat, abyste před veterinární prohlídkou mohli koně ještě vyzkoušet pod sedlem a následně odebrat krev na vyšetření případných chemických látek - ať už proti bolesti nebo na uklidnění. Mimo odhalení nějakých podaných látek to má výhodu v tom, že pravděpodobně poznáte koně v běžném režimu - před prvním zkoušením obvykle kůň dostane "čočku", aby nezlobil, naopak před veterinou pár dní volna, aby si bez zátěže odpočinul - pokud majitel ví, že budete koně ještě zkoušet a nabere se krev, pravděpodobně mu žádný preparát nepodá a ani ho nebude přehnaně honit.
Pokud kůň projde základním vyšetřením, ohybovými zkouškami a i dalším zkoušením pod sedlem bez problémů, u koně na lehčí rekreaci nemusíte zkoumat dál. Výjimkou je situace, kdy vás majitel koně upozorní na nějakou vadu (s vysvětlením že to je kosmetický problém, občas oteče a podobně). To buď utíkejte rovnou, nebo pokud toho koně vážně chcete, udělejte rtg/sono. U koně do sportu by měly být rtg samozřejmostí, rozsah a co konkrétně se snímkuje je na vašem veterináři a vašich zkušenostech - osobně by mě zajímala minimálně kopyta a hlezna.
Prostředí, ve kterém kůň je - ideálně vybírejte koně z prostředí, které se podobá tomu, co bude u vás, celoživotně boxovaný kůň zvyklý na hodinku výběhu denně může přechod na pastevko 24/7 snášet špatně a naopak.
Ochota prodávajících pro mě kritérium není, jednat s nimi typicky budete jen párkrát, není to uzavírání sňatku. :) Ale samozřejmě by vám měli umožnit výše popsané, pokud ne, něco smrdí a buďte rádi, že se tomu vyhnete.
Přeji hodně štěstí!
S většinou lze souhlasit, ale ty dopingové testy na přítomnost analgetik, antiflogistik a sedativ už jsou docela moc, na koupi běžného koně - kdyby s tímto přišel kupec k nám, tak ho pošlu do háje.
Ne proto, že bych něco tajila, ale těch kupců většinou chodí vic, a nenechám koni rozpíchat žíly jen tak z něčí recese.
Pokud je kůň sedovaný, nebo dostal něco proti bolesti, má nový majitel šanci poznat v reklamační lhůtě, anebo z odběru moči - k odběru krve není vůbec žádný důvod.
Chápu, že to může každý odmítnout, já taky tento požadovaný postup říkám už v telefonu, pokud s tím prodávající má problém, tak prostě na to zvíře nepřijedu.
Ale je fakt, že to zužuje výběr, i když to už celkově i ta běžná veterinární prohlídka - většinou nejsou prodávající ochotni čekat a rezervovat do té doby než přijede veterinář, když je zájemce nejistý a pokud je cena dobrá, tak kde kdo přijede rovnou s hengrem.
Jinak pro mě je vrácení v reklamační lhůtě něco, co nepřipadá v úvahu. Zvlášť pokud by kůň opravdu v sedaci/ na fenylbutazonu byl, dost pochybuji o tom, že by prodávající bez nějakého soudního sporu vrátil peníze. A představa toho, že se spor táhne roky a pak teda po vyhraném sporu zjistím, že není majetek, ze kterého by to prodávající uhradil...
Pro mě prostě okamžikem zaplacení kupní ceny ty peníze padají do černé díry a pokud jsem vybrala špatně, tak je vymalováno - proto ta opatření, a proto mě představa koupě koně děsí natolik, že se k tomu přes rok odhodlávám a asi ani nikdy nedokopu.
Slon Indický
napsal(a):
Chápu, že to může každý odmítnout, já taky tento požadovaný postup říkám už v telefonu, pokud s tím prodávající má problém, tak prostě na to zvíře nepřijedu.
Ale je fakt, že to zužuje výběr, i když to už celkově i ta běžná veterinární prohlídka - většinou nejsou prodávající ochotni čekat a rezervovat do té doby než přijede veterinář, když je zájemce nejistý a pokud je cena dobrá, tak kde kdo přijede rovnou s hengrem.
Jinak pro mě je vrácení v reklamační lhůtě něco, co nepřipadá v úvahu. Zvlášť pokud by kůň opravdu v sedaci/ na fenylbutazonu byl, dost pochybuji o tom, že by prodávající bez nějakého soudního sporu vrátil peníze. A představa toho, že se spor táhne roky a pak teda po vyhraném sporu zjistím, že není majetek, ze kterého by to prodávající uhradil...
Pro mě prostě okamžikem zaplacení kupní ceny ty peníze padají do černé díry a pokud jsem vybrala špatně, tak je vymalováno - proto ta opatření, a proto mě představa koupě koně děsí natolik, že se k tomu přes rok odhodlávám a asi ani nikdy nedokopu.
Jestli je kůň sedovaný nebo na butassanu apod., poznáte spolehlivě i z moči po 14 dnech - NENÍ absolutně žádný důvod k odběru krve.
I dopingové testy u dostihových koní se berou z moči (z krve jen v případě, že není možné moč odebrat). Pokud by po mně někdo chtěl krev, tak to jen svědčí o tom, že ten člověk vymýšlí kraviny, ale ve skutečnosti se v tom vůbec neorientuje.
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
Jestli je kůň sedovaný nebo na butassanu apod., poznáte spolehlivě i z moči po 14 dnech - NENÍ absolutně žádný důvod k odběru krve.
I dopingové testy u dostihových koní se berou z moči (z krve jen v případě, že není možné moč odebrat). Pokud by po mně někdo chtěl krev, tak to jen svědčí o tom, že ten člověk vymýšlí kraviny, ale ve skutečnosti se v tom vůbec neorientuje.
Je to pro kupce jednoduché řešení a elegantní řešení - veterinář při prohlídce nabere krev a hotovo, jen se čeká na výsledky.
Ale je fakt, že odběr moči mě nenapadl a já fakt vymýšlím kraviny - lidem nevěřím obecně a těm, co prodávají své koně tuplem ne.
A 14 denní lhůta na vrácení by mě zajímala jen v případě, že by byly peníze v advokátní úschově, což je ještě větší kravina než ta krev. :) Prostě pokud dám peníze z ruky a následně by se zjistil průser, tak předpokládám, že prodávající mi je už vracet nebude chtít a horko těžko mu vrátím koně, abych ho nemusela živit.
Slon Indický
napsal(a):
Je to pro kupce jednoduché řešení a elegantní řešení - veterinář při prohlídce nabere krev a hotovo, jen se čeká na výsledky.
Ale je fakt, že odběr moči mě nenapadl a já fakt vymýšlím kraviny - lidem nevěřím obecně a těm, co prodávají své koně tuplem ne.
A 14 denní lhůta na vrácení by mě zajímala jen v případě, že by byly peníze v advokátní úschově, což je ještě větší kravina než ta krev. :) Prostě pokud dám peníze z ruky a následně by se zjistil průser, tak předpokládám, že prodávající mi je už vracet nebude chtít a horko těžko mu vrátím koně, abych ho nemusela živit.
Moči ať si vezme klidně kýbl, ale cizí lidi mi do koně prostě bezdůvodně píchat nebudou.
Navíc na výsledky krve se čeká stejně jako na tu moč.
Arbora
napsal(a):
Nehovoriac o tom, že ten antidopingový test fakt nie je lacná záležitosť. Preto sa ostatne v rámci športových podujatí nerobia testy ako na bežiacom páse.
V kontextu toho, že člověk zaplatí 100 tisíc rovnou a mega na nákladech za život koně mi to přijde dobrá investice, ale já jsem divná. Beru tedy antidopingový test zpět, není to dobrá rada.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Slon Indický
napsal(a):
V kontextu toho, že člověk zaplatí 100 tisíc rovnou a mega na nákladech za život koně mi to přijde dobrá investice, ale já jsem divná. Beru tedy antidopingový test zpět, není to dobrá rada.
Tak ono teoreticky stačí nechat odebrat krev, nechat u veterináře v chladničce. A kdyby se kůň jevil do týdne, dvou po převozu výrazně jinak, tak pak teprve požádat o test.
Kdybych měla ale podezření na sedaci, dala bych přednost další a nečekané návštěvě třeba za dva dny - klidně už bez ježdění, mnohé by napověděla změna chování při běžných úkonech. Teda, ono spíše kdybych měla podezření na sedaci, tak jdu od koupě pryč.
Inspektor Pišišvor
napsal(a):
V dostizich ano - tam se bere i na céčkových zavodištích v nejnižší kategorii.
Jeden test behom dostihového dňa mi príde málo. V porovnaní s dostihovo vyspelejšími krajinami, kde sa bežne testujú kone aj pred štartom a neraz celé štartové pole. Ale to už sme dosť ďaleko od témy.
Arbora
napsal(a):
Jeden test behom dostihového dňa mi príde málo. V porovnaní s dostihovo vyspelejšími krajinami, kde sa bežne testujú kone aj pred štartom a neraz celé štartové pole. Ale to už sme dosť ďaleko od témy.
Většinou se bral jedn kůň z každého dostihu, a z jedniček občas i dva.
V porovnání třeba s parkury nebo drezurou mi to málo nepřijde - tam odebrat 5 koní, tak by bylo hodně velký haló, protože tam je opravdu doping frei málokterý kůň, a nikdo to neřeší
imanette
napsal(a):
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na co se zaměřit/ohlídat před koupí koně.
(Zdravotní problémy, prostředí ve kterém kůň žije, ochota prodávajících apod.)
Budu ráda za každou odpověď.
S pozdravem imanette
Já si po zkušenostech dávám při koupi pozor, abych měla z koně "bezpečný" pocit. Je mi celkem jedno jak je kůň přiježděný, ale pokud z koně slézám šťastná že jsem přežila ocválání jízdárny, nebo ani nemám odvahu nacválat, tak do něj nejdu. U koní nad 6 let koukavá, lekavá a tahavá hajtra je úplně mimo, u mladého koně o kterém si myslím že by se mohl ještě srovnat hodně popřemýšlím jestli ještě stojí za čas a peníze.
Doporučuji vždycky dělat předkupní prohlídku - 2x jsem narazila na "zdravého" koně, jednou na RTG vylezly zkostnatělé chrupavky a podruhé jizva na rohovce, a ani o jednom problému majitel nevěděl. Co se zdraví týče, tak tam jsem hodně ostražitá, ale jsem lesojezdec, nezávodím a nepotřebuji vyhrávat a kdybych si měla vybrat mezi zdravým magorem s potenciálem do sportu a malinko nemocným spolehlivým klidným koněm, tak bych šla do toho spolehlivého - když jsem před pár lety sháněla koně pro dítě, tak jsem koupila lehce dušnou kobylku, a byl to můj nejlepší kup, na pastevku 24/7 se během léta zlepšila, a několik let u nás byla bez problémů, a naučila se na ní dcera i pár dalších dětí, jen jsme měli upravený režim.
Pak se také koukám do průkazky, když kůň mění každý rok majitele tak jsem hodně ostražitá, vždycky si říkám, že dobrý koně si každý drží dokud může a když jde kůň z ruky do ruky, tak je dobré zapátrat proč, ale i to se často ukáže už během předkupního ježdění, drahých koní se skvělým původem vhodných pro sebevrahy je plný bazoš.