Těžký úraz při nakládání...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všechny Vás velice zdravím...

Dnes je to 21 dní co jsem se chystala s mími třemi koníky jet do Mladé Vožice na jejich jezdecký den (nakonec jsem jela jen se dvěma)...Byla jsem pozvána abych tam udělala show přirozené komunikace...Nastalo ráno 1. 9. ...příprav bylo hodně....koníci napěnčení, nachystaní....Půl hodiny před smluvenou dobou byla přistavená ávie na tři koníky....Naskládali jsme do auta věci, a zašli pro koníky....Měla jsem na nich....i když běžně nemívám....obyčejné motací byndáže...Rozhodla jsem se, že jako první naložím moji nejzkušenější klisnu Sue...již několikrát touto avií jela...Ještě musím dodat...že avie měla rampu uprostřed rozdělenou...nebot jako celek nejde zvadnout....
Sue jsem dovedla na kraj rampy, vlezla jsem nahoru na rampu, a jako vždy jsem sue v klidu prstem ukázala že má jít dovnitř...Sue okamžitě zareagovala a vykročila po celkem strmé rampě směrem do ávie...na jednom místě byla povolená vodorovná příčka, Sue tím pádem uklouzla....tak napůl si lehla....jelikož se mi stále však snažila vyhovět...ze všech sil se zvedla a vylezla po rampě nahoru....jenže si v tu chvíli neuvědomila, že se jí noha dostala mezi ty dvě rampy...(Sama nechápu jak je to možné....byla tam mezerka tak max. půl centimetru) a v této mezírce si protáhla nohu až nahoru k začátku ávie...noha jí tam uvízla a Sue sebou nahoře celkem solidně škubala....Jediný způsob jak jí nohu vyprostit byl odmontovat přepážky co se dávajíé mezi koně vevnitř....a zvednout rampu....Jenže tento proces trval opravdu dvacet pět minut...Já ač to do ted nechápu jsem byla v té chvíli naprosto v klidu....věděla jsem že ted musím zůstat s ní....Za celou tu...nekonečně dlouhou dobu...několikrát vybuchla a snažila se tu nohu s toho hnusného sevření za každou cenu vyrvat....naštěstí, jak mi pak všichni zůčastnění řekli, jsem díky našemu vztahu dokázala tlakem za ušima a za ohlávku sklidnit tak že přilehla k zemi a pár minut dokázala být v relativním klidu....Po tomto šíleném boji kdy se povedlo rampu zvednout, jsme Sue dali nohu do vozíku, a zavřeli ji dovnitř...Sue zaregovala velice rezignovaně, lehla si na bok, těžce oddychovala a vypadala že všechno vzdává...Kolem ní...uvnitř ávie byla šílená louže krve a šílené napětí....klekla jsem si k ní a prosila ji at neumírá....po pěti minutách....se Sue vzmohla a postavila na nohy...tři nohy...Rampa byla sklopena a já Sue v ávii otočila a vyváděla ji ven...Sue šla po třech.....Pán přepravce říkal...to je zlomený, to se nemělo stát...Sue slezla z rampy a sice o třech nohách začala se pást....což mě popravdě velice udivilo...asi po pěti minutách chytla šílený poúrazový šok...a dalo nám moc práce aby jsme ji udrželi na nohou....Z nohy teklo šíleně moc krve, ale kvůli bandáži jsme na noze nic neviděli...nechali jsme to tak až do příjezdu veta....nakonec jsme měli štěstí v neštěstí....Z poloviny nohy byla stržená veškerá část tkáně...byla poškrábána kost, potrhány vazy, cévy a poškozeny šlachová pouzdra, navíc si vykloubila kyčel....Léčení probýhá všelijak...granuluje to celkem dost....ale zatím v míře....Ted jsme zjistili, aby toho nebylo málo že kvůli pohmoždění tkáně pod ránou jí naplno odumřela až ke kosti....
Bude to ještě těžká cesta....Podle veta jsme zachránili její život....ted čekáme jak to dopadne s nohou....Léčba je předpokládána na přibližně rok....a to jestli si s polu ještě někdy bez ničeho přecváláme strniště nevím....ale dám za ni cokoli....

Proč to sem píšu...chci vám dát dvě rady....kdyš nakládáte koníky....opravdu skontrolujte veškerý možný varianty který by mohli jakémukoli uklouznutí či podobně zamezit....
A ještě jedna věc....at jste přirození jak chcete...Koníkům na přepravu nohy zabezpečte jak to jen půjde....bandáže, chrániče, zvony....čím víc tím líp....Já sama jsem nikdy nohy nebandážovala ani nedávala žádný chrániče....neco mi však poradilo at tentokrát ty byndáže dám....a jasný verdikt veta zněl....kdyby neměla bandáže...můžeme jí rovnou píchnout uspávací injekci....

Jinými slovy, bezpečnost na prvním místě....Musím říct že dodneška mám noční můra....

Investujte do bezpečnosti všechno....at pak neplatíte životem koně....

Držte nám palce...

Tady ještě jedna...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kacka santarova napsal(a):
Tady ještě jedna...

Toto jsou fota po deseti dnech....

kacka santarova napsal(a):
Toto jsou fota po deseti dnech....

tak to je mi moc líto :-( hlavně pevný nervy a ať se vše pořádně zahojí, držím pěstičky

racina napsal(a):
tak to je mi moc líto :-( hlavně pevný nervy a ať se vše pořádně zahojí, držím pěstičky

Uf,tak presne z toho mám absolútnu hrôzu !! Keby si tak zasekla nohu moja kobyla,bola by schopná si ju v panike odtrhnúť :( Na cestu vždy dávam chrániče.Akurát pri poslednom sťahovaní sme tiež išli Aviou na 3 kone,rampa tiež skladacia a po bokoch 2 ostré hroty,neviem,na čo slúžia,ale ked som ich videla,v momente mi bolo mdlo...Prajem kobylke skoré uzdravenie a tebe pevné nervy !

kacka santarova napsal(a):
Tady ještě jedna...

Ahoj Kači
je to pro mě hrozný, znala jsem vás se Sue už z Ranče Loučky. Byli tam west. závody a nakonec jsi dělala ukázku se Sue a tím malým ryzáčkem (tehdy malým). Pracovali jste ve volnosti. Viděla jsem to poprvé v životě. Z celého dne jsem smazala fotky a natáčela. Místy se mi z obrazu ztrácíte, protože jsem žasla a hleděla na vás a nestíhala posouvat fo´ták. Potom jste se Zuzkou ukazovali nakládání koně do vozíku......

Hodně jste mě holky ,,poznamenaly", takže moc moc držím Sue palečky ať se to dá do stavu, ve kterém jí to nebude překážet a bude plně schopná bezbolestného pohybu...

Nechápu, že všechno vždycky s prominutím odserou ti, co si to nejméně zaslouží a ti šmejdi, co zvířatům ubližují, se vysmívají ještě snad sto let......

Drž se Kači, je to hrozný

kikuska napsal(a):
Ahoj Kači
je to pro mě hrozný, znala jsem vás se Sue už z Ranče Loučky. Byli tam west. závody a nakonec jsi dělala ukázku se Sue a tím malým ryzáčkem (tehdy malým). Pracovali jste ve volnosti. Viděla jsem to poprvé v životě. Z celého dne jsem smazala fotky a natáčela. Místy se mi z obrazu ztrácíte, protože jsem žasla a hleděla na vás a nestíhala posouvat fo´ták. Potom jste se Zuzkou ukazovali nakládání koně do vozíku......

Hodně jste mě holky ,,poznamenaly", takže moc moc držím Sue palečky ať se to dá do stavu, ve kterém jí to nebude překážet a bude plně schopná bezbolestného pohybu...

Nechápu, že všechno vždycky s prominutím odserou ti, co si to nejméně zaslouží a ti šmejdi, co zvířatům ubližují, se vysmívají ještě snad sto let......

Drž se Kači, je to hrozný

Ahojík...
Sue si to opravdu nezasoužila....Jsem s toho doted špatná když si na to vzpomenu...a když ji vidím jak se tu belhá po dvoře a kouká doblba.....
Ale na druhou stranu si říkám....i když je to hnusný....tak jsem ráda že se to stalo právě jí...koni kterého jsem dokázala vyklidnit v téhe situaci natolik, že si tiu nohu opravdu neurval....touto ávii jezdí každý týden koně na závody....parkuráci...co si budeme povídat, nijak extra v klidu nejsou...ti by se tam zabili....takle se aspon nasla chyba dřív než to nějakého koně stálo život........Jojojo...to sou ty, podle někoho, blbosti, kdy koně učim stát se svázanýma nohama a pod. ....Nejde o to vymejšlet blbosti...ale pak se to může hodit....
Ted jsem jí to převazovala....zase nějaká céva praskla tak bylo solidně krve....
no jo no...ještě to bude těšký....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všechny Vás velice zdravím...

Dnes je to 21 dní co jsem se chystala s mími třemi koníky jet do Mladé Vožice na jejich jezdecký den (nakonec jsem jela jen se dvěma)...Byla jsem pozvána abych tam udělala show přirozené komunikace...Nastalo ráno 1. 9. ...příprav bylo hodně....koníci napěnčení, nachystaní....Půl hodiny před smluvenou dobou byla přistavená ávie na tři koníky....Naskládali jsme do auta věci, a zašli pro koníky....Měla jsem na nich....i když běžně nemívám....obyčejné motací byndáže...Rozhodla jsem se, že jako první naložím moji nejzkušenější klisnu Sue...již několikrát touto avií jela...Ještě musím dodat...že avie měla rampu uprostřed rozdělenou...nebot jako celek nejde zvadnout....
Sue jsem dovedla na kraj rampy, vlezla jsem nahoru na rampu, a jako vždy jsem sue v klidu prstem ukázala že má jít dovnitř...Sue okamžitě zareagovala a vykročila po celkem strmé rampě směrem do ávie...na jednom místě byla povolená vodorovná příčka, Sue tím pádem uklouzla....tak napůl si lehla....jelikož se mi stále však snažila vyhovět...ze všech sil se zvedla a vylezla po rampě nahoru....jenže si v tu chvíli neuvědomila, že se jí noha dostala mezi ty dvě rampy...(Sama nechápu jak je to možné....byla tam mezerka tak max. půl centimetru) a v této mezírce si protáhla nohu až nahoru k začátku ávie...noha jí tam uvízla a Sue sebou nahoře celkem solidně škubala....Jediný způsob jak jí nohu vyprostit byl odmontovat přepážky co se dávajíé mezi koně vevnitř....a zvednout rampu....Jenže tento proces trval opravdu dvacet pět minut...Já ač to do ted nechápu jsem byla v té chvíli naprosto v klidu....věděla jsem že ted musím zůstat s ní....Za celou tu...nekonečně dlouhou dobu...několikrát vybuchla a snažila se tu nohu s toho hnusného sevření za každou cenu vyrvat....naštěstí, jak mi pak všichni zůčastnění řekli, jsem díky našemu vztahu dokázala tlakem za ušima a za ohlávku sklidnit tak že přilehla k zemi a pár minut dokázala být v relativním klidu....Po tomto šíleném boji kdy se povedlo rampu zvednout, jsme Sue dali nohu do vozíku, a zavřeli ji dovnitř...Sue zaregovala velice rezignovaně, lehla si na bok, těžce oddychovala a vypadala že všechno vzdává...Kolem ní...uvnitř ávie byla šílená louže krve a šílené napětí....klekla jsem si k ní a prosila ji at neumírá....po pěti minutách....se Sue vzmohla a postavila na nohy...tři nohy...Rampa byla sklopena a já Sue v ávii otočila a vyváděla ji ven...Sue šla po třech.....Pán přepravce říkal...to je zlomený, to se nemělo stát...Sue slezla z rampy a sice o třech nohách začala se pást....což mě popravdě velice udivilo...asi po pěti minutách chytla šílený poúrazový šok...a dalo nám moc práce aby jsme ji udrželi na nohou....Z nohy teklo šíleně moc krve, ale kvůli bandáži jsme na noze nic neviděli...nechali jsme to tak až do příjezdu veta....nakonec jsme měli štěstí v neštěstí....Z poloviny nohy byla stržená veškerá část tkáně...byla poškrábána kost, potrhány vazy, cévy a poškozeny šlachová pouzdra, navíc si vykloubila kyčel....Léčení probýhá všelijak...granuluje to celkem dost....ale zatím v míře....Ted jsme zjistili, aby toho nebylo málo že kvůli pohmoždění tkáně pod ránou jí naplno odumřela až ke kosti....
Bude to ještě těžká cesta....Podle veta jsme zachránili její život....ted čekáme jak to dopadne s nohou....Léčba je předpokládána na přibližně rok....a to jestli si s polu ještě někdy bez ničeho přecváláme strniště nevím....ale dám za ni cokoli....

Proč to sem píšu...chci vám dát dvě rady....kdyš nakládáte koníky....opravdu skontrolujte veškerý možný varianty který by mohli jakémukoli uklouznutí či podobně zamezit....
A ještě jedna věc....at jste přirození jak chcete...Koníkům na přepravu nohy zabezpečte jak to jen půjde....bandáže, chrániče, zvony....čím víc tím líp....Já sama jsem nikdy nohy nebandážovala ani nedávala žádný chrániče....neco mi však poradilo at tentokrát ty byndáže dám....a jasný verdikt veta zněl....kdyby neměla bandáže...můžeme jí rovnou píchnout uspávací injekci....

Jinými slovy, bezpečnost na prvním místě....Musím říct že dodneška mám noční můra....

Investujte do bezpečnosti všechno....at pak neplatíte životem koně....

Držte nám palce...

Katko, je to strašné co se stalo a běžel mi mráz po zádech, když jsem četla tento příspěvek. Okamžitě se mihla před očima Usa a její dlouhé léčení a také příběh Šárky, která se nám nedávno svěřila na diskuzi o arabech se svou hrůznou zkušeností s přívěsem (bohužel její krásná přítelkyně to odnesla životem).
Mě se na přívěsu zranila Usa jako dvou a půl letá. Měla tenkrát jen klasické kamaše do terénu, přepravní jsem ještě neměla, protože jsme nikam nejezdili a kdo měl na půjčení, tak na její tenké arabské nožičky prostě nepasovaly. Na rampě ztratila rovnováhu, když si překřížila přední a celou vahou sjela noho po okraji rampy dolů. Také nevím, proč jsou tyto okraje na většině přívěsů tak ostré a nemají nějaké bezpečnostní gumové lišty. Protože ten ostrý okraj z plechu prostě nadzvedl tu kamaši a když jsem viděla jak mi holčí skáče o třech, bylo mi na omdlení. Nakonec jsme měly štěstí na skvělého veterináře a z totálně přeříznuté šlachy se během devíti měsíců léčení a přísného režimu Usa dostala zpátky do normálního plnohodnotného života a může dnes běhat.
Avšak přesně jak je tady psáno, nepodceňujete bezpečnost. Vždy jsem se divila, když někdo nakládá koně bez chráničů. Já vím, že mnozí namítali, že se nemůže nic stát a že je to přirozené. Přirozené to možná je, ale přívěs není přirozený a právě, že stát se MŮŽE!
Nemusí, ale může. A to, co potom může následovat by nikdo neměl riskovat.
Dnes jsem řádně poučena co se týká bezpečnosti přívěsů a bezpečnosti koně. Bez dobře vypolstrovaných přepravních kamaší svého koně na přívěs nepošlu.
A dnes jsem hodně obezřetná na kdejakou "prkotinu" na rampě....okraje, mezery, pružiny atd.
Kamarádce se také kobyla škaredě zmzačila poté, co ji noha uvízla mezi rampou a podlahou přívěsu.
Takže nepodceňujte detaily a bezpečí svých koní. Jejich zdraví a život je důležitější!

Katko, ať se kobylka brzy uzdraví! Přeji hodně síly, nervů a brzké uzdravení!!!!!

lucky napsal(a):
Katko, je to strašné co se stalo a běžel mi mráz po zádech, když jsem četla tento příspěvek. Okamžitě se mihla před očima Usa a její dlouhé léčení a také příběh Šárky, která se nám nedávno svěřila na diskuzi o arabech se svou hrůznou zkušeností s přívěsem (bohužel její krásná přítelkyně to odnesla životem).
Mě se na přívěsu zranila Usa jako dvou a půl letá. Měla tenkrát jen klasické kamaše do terénu, přepravní jsem ještě neměla, protože jsme nikam nejezdili a kdo měl na půjčení, tak na její tenké arabské nožičky prostě nepasovaly. Na rampě ztratila rovnováhu, když si překřížila přední a celou vahou sjela noho po okraji rampy dolů. Také nevím, proč jsou tyto okraje na většině přívěsů tak ostré a nemají nějaké bezpečnostní gumové lišty. Protože ten ostrý okraj z plechu prostě nadzvedl tu kamaši a když jsem viděla jak mi holčí skáče o třech, bylo mi na omdlení. Nakonec jsme měly štěstí na skvělého veterináře a z totálně přeříznuté šlachy se během devíti měsíců léčení a přísného režimu Usa dostala zpátky do normálního plnohodnotného života a může dnes běhat.
Avšak přesně jak je tady psáno, nepodceňujete bezpečnost. Vždy jsem se divila, když někdo nakládá koně bez chráničů. Já vím, že mnozí namítali, že se nemůže nic stát a že je to přirozené. Přirozené to možná je, ale přívěs není přirozený a právě, že stát se MŮŽE!
Nemusí, ale může. A to, co potom může následovat by nikdo neměl riskovat.
Dnes jsem řádně poučena co se týká bezpečnosti přívěsů a bezpečnosti koně. Bez dobře vypolstrovaných přepravních kamaší svého koně na přívěs nepošlu.
A dnes jsem hodně obezřetná na kdejakou "prkotinu" na rampě....okraje, mezery, pružiny atd.
Kamarádce se také kobyla škaredě zmzačila poté, co ji noha uvízla mezi rampou a podlahou přívěsu.
Takže nepodceňujte detaily a bezpečí svých koní. Jejich zdraví a život je důležitější!

Katko, ať se kobylka brzy uzdraví! Přeji hodně síly, nervů a brzké uzdravení!!!!!

pro Lucky:souhlasím s Váma a občas kroutím hlavou nad tím,když lidi řikají, že jejich kůň chrániče nepotřebuje,že je ve vozíku v klidu....bohužel jenom o klidu ve vozíku to není a jak je vidět,tak se koník do vozíku nemusí ani dostat.

michaela z napsal(a):
pro Lucky:souhlasím s Váma a občas kroutím hlavou nad tím,když lidi řikají, že jejich kůň chrániče nepotřebuje,že je ve vozíku v klidu....bohužel jenom o klidu ve vozíku to není a jak je vidět,tak se koník do vozíku nemusí ani dostat.

Ahojky Kačí!!

Když jsem tenhle článek četla myslela jsem na to jakou hrůzu si u tohu musela mít a taky Sue. A taky jsem u toho myslela na svou kobylku Jessulku. Je to welsh part bred. Letos jsme začali jezdit po závodech, ale do přepravníků dostává jenom normální kamaše a strouhavky, protože zatím převozáky nemám. Ale už vím co řeknu našim že chcu na Vánoce. Slyšela jsem už o mnoho úrzech které se staly koním v přepravnících, ale tenhle byl nejhorší. Kdyby se tohle stalo moji Jessince, asi bych tam skolabovala.. Jessi není zrovna klidný kůň a s přepravníkem měla ze začátku problémy ne že by se bála jít dovnitř, prostě mi to připadalo jako by měla strach z toho že někam pojede. Prostě když jsem ji naložila byla nervózní a pořád řehtala ale když jsem to udělala asi po čtvrté že jsem ji naložila vyložila naložila tak stála jako beránek. Teď už je vše Ok. Kdyby se toto Jessi přihodilo, začala by škubat nohou a asi by si ji urvala. Nevím a raději ani vědět nechci....

Chtěla bych ti říct že tě strašně obdivuju, že jsi vydržela a že si se Sue dokázala navázat tento takovýto vztah!!

Měj se a držím palečky ať se vám to podaří překonat, tvoje obdivovatelka Kačulka a její Jessulka

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jezabel napsal(a):
Ahojky Kačí!!

Když jsem tenhle článek četla myslela jsem na to jakou hrůzu si u tohu musela mít a taky Sue. A taky jsem u toho myslela na svou kobylku Jessulku. Je to welsh part bred. Letos jsme začali jezdit po závodech, ale do přepravníků dostává jenom normální kamaše a strouhavky, protože zatím převozáky nemám. Ale už vím co řeknu našim že chcu na Vánoce. Slyšela jsem už o mnoho úrzech které se staly koním v přepravnících, ale tenhle byl nejhorší. Kdyby se tohle stalo moji Jessince, asi bych tam skolabovala.. Jessi není zrovna klidný kůň a s přepravníkem měla ze začátku problémy ne že by se bála jít dovnitř, prostě mi to připadalo jako by měla strach z toho že někam pojede. Prostě když jsem ji naložila byla nervózní a pořád řehtala ale když jsem to udělala asi po čtvrté že jsem ji naložila vyložila naložila tak stála jako beránek. Teď už je vše Ok. Kdyby se toto Jessi přihodilo, začala by škubat nohou a asi by si ji urvala. Nevím a raději ani vědět nechci....

Chtěla bych ti říct že tě strašně obdivuju, že jsi vydržela a že si se Sue dokázala navázat tento takovýto vztah!!

Měj se a držím palečky ať se vám to podaří překonat, tvoje obdivovatelka Kačulka a její Jessulka

To je fakt smutný...., stačilo by jen dát na spoj mezi dvěma rampamy kus gumy, nebo třeba hranol dřeva, nebo něco podobnýho. Zrovna nedávno jsem viděla takto nakládat 3 koně po stejné rampě do avie na 3 koně, a přesně mě napadlo, že ta mezera je fakt nebezpečná ( tam byla tak cca 5cm), že bych se tam bála svou kobylku naložit.....

Držím moc palce ať se kobča brzo uzdraví.....

michaela z napsal(a):
pro Lucky:souhlasím s Váma a občas kroutím hlavou nad tím,když lidi řikají, že jejich kůň chrániče nepotřebuje,že je ve vozíku v klidu....bohužel jenom o klidu ve vozíku to není a jak je vidět,tak se koník do vozíku nemusí ani dostat.

Přesně, stačí prkotina, maličkost a je neštěstí na světě.
Setkala jsem se názorem, že je to zbytečné, že se koním v tom potí nohy na delší cestu a bla bla bla..... podobné řeči jsou krátkozraké. Radši budu mít svého koně se zpocenými nožičkami, než z roztrhanými, že....
Znám koně, co chodili do přívěsu jako profíci, pořád a najednou bác, někde strčili špatně nožku, někde se smekli, na mokré rampě jim ulela noha a je to! Prostě si každý musí sám rozmyslet, jestli bude riskovat a pak se mlátit do hlavy, nebo investovat do bezpečí svého koně.
Kdyby Usa tenkrát přepraváky na nohou měla, nic by se nestalo. Možná by to poškodilo trochu tu kamaši, ale na nohu by se to zřejmě nedostalo. Normální kamaše na ježdění nechrání nohu při přepravě dostatečně a to se nám stalo osudným. Naštěstí to u nás dopadlo dobře, i když si chudinka protrpěla moc.

Ještě jsem chtěla jednu hrůznou příhodu, která se nám stala. Možná to bude poučení a strašné zjištění pro jiné.
Když jsem před pár lety chtěla domů dovézt malou Usinku (měla rok a tři měsíce), tak jsem domluvila přívěs a odvoz známého. Byla jsem blbá a nenapadlo mě ani ve snu, že člověk, který pořád vozí koně po závodech, nemá přívěs OK! Skoro to krachlo, ale nakonec jsme odjeli, v tom spěchu jsem na přívěs ani nekoukla...no z venku vypadal normálně.... dojeli jsme večer do stáje přes půl republiky a z hrůzou jsme všichni zjistili co je v přívěsu!!!!!
Na podlaze, kde měl stát kůň byla díra skrz přesně tak na nohu! Prostě kůň by málem mohl běžet po svých! Neskutečné! Příšerné! Dlouhatánská cesta a pak tohle! Přívěs uvnitř v dezolátním stavu, vše se rozpadalo, hýbalo, skřípalo a rzí propadalo! No samozřejmě neexistovalo, nikdy bych to neudělala, do tohoto naložit koně..jakéhokoliv! Dojeli jsme domů a za dva dny jsme jeli pro Usinku se zbrusu novým půjčeným Big Starem . Stálo to peníze navíc, ale než mít zmrzačené hříbě za částku o hodně vyšíí...prostě nebylo o čem diskutovat.
Moje zděšení bylo v tom, že jsou lidé, kteří nejen že vozí koně bez přepraváků (my tu Usinku taky vezli jen tak..hříbě by si těžko nechalo dát přepraváky a kde sehnat pidi, že....) , ale že jsou schopni narvat koně do přívěsů, které se rozpadají, jsou v nich díry, dveře nedovírají, celé se to rozpadalo a v tom se vozí parkuráci na závody!!!!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kacka santarova napsal(a):
Ahojík...
Sue si to opravdu nezasoužila....Jsem s toho doted špatná když si na to vzpomenu...a když ji vidím jak se tu belhá po dvoře a kouká doblba.....
Ale na druhou stranu si říkám....i když je to hnusný....tak jsem ráda že se to stalo právě jí...koni kterého jsem dokázala vyklidnit v téhe situaci natolik, že si tiu nohu opravdu neurval....touto ávii jezdí každý týden koně na závody....parkuráci...co si budeme povídat, nijak extra v klidu nejsou...ti by se tam zabili....takle se aspon nasla chyba dřív než to nějakého koně stálo život........Jojojo...to sou ty, podle někoho, blbosti, kdy koně učim stát se svázanýma nohama a pod. ....Nejde o to vymejšlet blbosti...ale pak se to může hodit....
Ted jsem jí to převazovala....zase nějaká céva praskla tak bylo solidně krve....
no jo no...ještě to bude těšký....

Kačko, obdivuji Tvůj klid, s jakým jsi ve Vožici dokázala předvést svou krásnou show, i když jsi myšlenkama byla jistě u své Sue. Držím palečky, ať vše dobře dopadne a ať se spolu můžete zas prohánět po krajině!!!

lucky napsal(a):
Přesně, stačí prkotina, maličkost a je neštěstí na světě.
Setkala jsem se názorem, že je to zbytečné, že se koním v tom potí nohy na delší cestu a bla bla bla..... podobné řeči jsou krátkozraké. Radši budu mít svého koně se zpocenými nožičkami, než z roztrhanými, že....
Znám koně, co chodili do přívěsu jako profíci, pořád a najednou bác, někde strčili špatně nožku, někde se smekli, na mokré rampě jim ulela noha a je to! Prostě si každý musí sám rozmyslet, jestli bude riskovat a pak se mlátit do hlavy, nebo investovat do bezpečí svého koně.
Kdyby Usa tenkrát přepraváky na nohou měla, nic by se nestalo. Možná by to poškodilo trochu tu kamaši, ale na nohu by se to zřejmě nedostalo. Normální kamaše na ježdění nechrání nohu při přepravě dostatečně a to se nám stalo osudným. Naštěstí to u nás dopadlo dobře, i když si chudinka protrpěla moc.

Ještě jsem chtěla jednu hrůznou příhodu, která se nám stala. Možná to bude poučení a strašné zjištění pro jiné.
Když jsem před pár lety chtěla domů dovézt malou Usinku (měla rok a tři měsíce), tak jsem domluvila přívěs a odvoz známého. Byla jsem blbá a nenapadlo mě ani ve snu, že člověk, který pořád vozí koně po závodech, nemá přívěs OK! Skoro to krachlo, ale nakonec jsme odjeli, v tom spěchu jsem na přívěs ani nekoukla...no z venku vypadal normálně.... dojeli jsme večer do stáje přes půl republiky a z hrůzou jsme všichni zjistili co je v přívěsu!!!!!
Na podlaze, kde měl stát kůň byla díra skrz přesně tak na nohu! Prostě kůň by málem mohl běžet po svých! Neskutečné! Příšerné! Dlouhatánská cesta a pak tohle! Přívěs uvnitř v dezolátním stavu, vše se rozpadalo, hýbalo, skřípalo a rzí propadalo! No samozřejmě neexistovalo, nikdy bych to neudělala, do tohoto naložit koně..jakéhokoliv! Dojeli jsme domů a za dva dny jsme jeli pro Usinku se zbrusu novým půjčeným Big Starem . Stálo to peníze navíc, ale než mít zmrzačené hříbě za částku o hodně vyšíí...prostě nebylo o čem diskutovat.
Moje zděšení bylo v tom, že jsou lidé, kteří nejen že vozí koně bez přepraváků (my tu Usinku taky vezli jen tak..hříbě by si těžko nechalo dát přepraváky a kde sehnat pidi, že....) , ale že jsou schopni narvat koně do přívěsů, které se rozpadají, jsou v nich díry, dveře nedovírají, celé se to rozpadalo a v tom se vozí parkuráci na závody!!!!

Všem Vám moooooc děkuji za podporu...
Sue je silná...drží se zuby nehty....ale drží....
Lidičky...bacha na přepravníky.....
Zatímpapapa

kacka santarova napsal(a):
Všem Vám moooooc děkuji za podporu...
Sue je silná...drží se zuby nehty....ale drží....
Lidičky...bacha na přepravníky.....
Zatímpapapa

Jéda Katy, to snad není pravda, jaká smůla vás postihla! Ten šok ti teda nezávidím, vím, co to je, když se čeká na verdikt veta při koňském úrazu (Beny) a jak si člověk přeje, aby mu koník mohl alespoň dožít doma na pastvině, i kdyby si na něm už nikdy neměl zajezdit.
Sue je naštěstí silná kobuška a u vás má tu nejlepší možnou péči. Katy držím pěsti a myslím na vás!
Dana

kacka santarova napsal(a):
Všem Vám moooooc děkuji za podporu...
Sue je silná...drží se zuby nehty....ale drží....
Lidičky...bacha na přepravníky.....
Zatímpapapa

Katuško na tohle slova nestačí, to víme všechny. Prostě ...se drž!... Je to strašné, ale neštěstí se můžeš stát komukoliv a kdykoliv. Myslím si, že nic povzbudivého říct nejde. Pevně věřím že kobylka bude v pořádku!!!!
( Lucky prosím, můžeš mi upřesnit, na které diskuzi popisuje šárka svůj příběh s vozíkem?Už před měsíci jsem to četla na jejich stránkách a od té doby na to nemůžu přestat myslet)

prezdivka napsal(a):
Katuško na tohle slova nestačí, to víme všechny. Prostě ...se drž!... Je to strašné, ale neštěstí se můžeš stát komukoliv a kdykoliv. Myslím si, že nic povzbudivého říct nejde. Pevně věřím že kobylka bude v pořádku!!!!
( Lucky prosím, můžeš mi upřesnit, na které diskuzi popisuje šárka svůj příběh s vozíkem?Už před měsíci jsem to četla na jejich stránkách a od té doby na to nemůžu přestat myslet)

Ahoj Kači, je mi to moc líto, doufám, že to kobylku bolí co nejmíň. Moc vám s Karlem držíme palečky a kopýtka.

sasetka napsal(a):
Ahoj Kači, je mi to moc líto, doufám, že to kobylku bolí co nejmíň. Moc vám s Karlem držíme palečky a kopýtka.

Káti, víš jak za tebou stojím a jako člověka si tě cením, jenom si vzpomenu na ten hovor a zamrazí mě, máš můj obdiv ty i Sue...a opět se ukázalo, že se tenhle přístup ke koním vyplatí....a zřejmě i já už mám vybrán dárek k Vánocům...Kati, moc vám se Sue držím palce a je nás tu spousta, a to ty víš.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všechny Vás velice zdravím...

Dnes je to 21 dní co jsem se chystala s mími třemi koníky jet do Mladé Vožice na jejich jezdecký den (nakonec jsem jela jen se dvěma)...Byla jsem pozvána abych tam udělala show přirozené komunikace...Nastalo ráno 1. 9. ...příprav bylo hodně....koníci napěnčení, nachystaní....Půl hodiny před smluvenou dobou byla přistavená ávie na tři koníky....Naskládali jsme do auta věci, a zašli pro koníky....Měla jsem na nich....i když běžně nemívám....obyčejné motací byndáže...Rozhodla jsem se, že jako první naložím moji nejzkušenější klisnu Sue...již několikrát touto avií jela...Ještě musím dodat...že avie měla rampu uprostřed rozdělenou...nebot jako celek nejde zvadnout....
Sue jsem dovedla na kraj rampy, vlezla jsem nahoru na rampu, a jako vždy jsem sue v klidu prstem ukázala že má jít dovnitř...Sue okamžitě zareagovala a vykročila po celkem strmé rampě směrem do ávie...na jednom místě byla povolená vodorovná příčka, Sue tím pádem uklouzla....tak napůl si lehla....jelikož se mi stále však snažila vyhovět...ze všech sil se zvedla a vylezla po rampě nahoru....jenže si v tu chvíli neuvědomila, že se jí noha dostala mezi ty dvě rampy...(Sama nechápu jak je to možné....byla tam mezerka tak max. půl centimetru) a v této mezírce si protáhla nohu až nahoru k začátku ávie...noha jí tam uvízla a Sue sebou nahoře celkem solidně škubala....Jediný způsob jak jí nohu vyprostit byl odmontovat přepážky co se dávajíé mezi koně vevnitř....a zvednout rampu....Jenže tento proces trval opravdu dvacet pět minut...Já ač to do ted nechápu jsem byla v té chvíli naprosto v klidu....věděla jsem že ted musím zůstat s ní....Za celou tu...nekonečně dlouhou dobu...několikrát vybuchla a snažila se tu nohu s toho hnusného sevření za každou cenu vyrvat....naštěstí, jak mi pak všichni zůčastnění řekli, jsem díky našemu vztahu dokázala tlakem za ušima a za ohlávku sklidnit tak že přilehla k zemi a pár minut dokázala být v relativním klidu....Po tomto šíleném boji kdy se povedlo rampu zvednout, jsme Sue dali nohu do vozíku, a zavřeli ji dovnitř...Sue zaregovala velice rezignovaně, lehla si na bok, těžce oddychovala a vypadala že všechno vzdává...Kolem ní...uvnitř ávie byla šílená louže krve a šílené napětí....klekla jsem si k ní a prosila ji at neumírá....po pěti minutách....se Sue vzmohla a postavila na nohy...tři nohy...Rampa byla sklopena a já Sue v ávii otočila a vyváděla ji ven...Sue šla po třech.....Pán přepravce říkal...to je zlomený, to se nemělo stát...Sue slezla z rampy a sice o třech nohách začala se pást....což mě popravdě velice udivilo...asi po pěti minutách chytla šílený poúrazový šok...a dalo nám moc práce aby jsme ji udrželi na nohou....Z nohy teklo šíleně moc krve, ale kvůli bandáži jsme na noze nic neviděli...nechali jsme to tak až do příjezdu veta....nakonec jsme měli štěstí v neštěstí....Z poloviny nohy byla stržená veškerá část tkáně...byla poškrábána kost, potrhány vazy, cévy a poškozeny šlachová pouzdra, navíc si vykloubila kyčel....Léčení probýhá všelijak...granuluje to celkem dost....ale zatím v míře....Ted jsme zjistili, aby toho nebylo málo že kvůli pohmoždění tkáně pod ránou jí naplno odumřela až ke kosti....
Bude to ještě těžká cesta....Podle veta jsme zachránili její život....ted čekáme jak to dopadne s nohou....Léčba je předpokládána na přibližně rok....a to jestli si s polu ještě někdy bez ničeho přecváláme strniště nevím....ale dám za ni cokoli....

Proč to sem píšu...chci vám dát dvě rady....kdyš nakládáte koníky....opravdu skontrolujte veškerý možný varianty který by mohli jakémukoli uklouznutí či podobně zamezit....
A ještě jedna věc....at jste přirození jak chcete...Koníkům na přepravu nohy zabezpečte jak to jen půjde....bandáže, chrániče, zvony....čím víc tím líp....Já sama jsem nikdy nohy nebandážovala ani nedávala žádný chrániče....neco mi však poradilo at tentokrát ty byndáže dám....a jasný verdikt veta zněl....kdyby neměla bandáže...můžeme jí rovnou píchnout uspávací injekci....

Jinými slovy, bezpečnost na prvním místě....Musím říct že dodneška mám noční můra....

Investujte do bezpečnosti všechno....at pak neplatíte životem koně....

Držte nám palce...

Hrůza vážně, snad to dobře dopadne a kobylka bude o.k., držím palce

Jo s přepravníkama není žádná legrace, mám několik vlastních negativních zážitků a NIKDY bych koně do přepravníku bez pořádných přepravních kamaší nenaložila!
Sama jsem si je šila na míru a podle představ. Klasické skokové kamaše jsou na houby a bandáž (byť aspoň cosi) je také naprd. Takto nám jeden hysterický trakén málem zmrzačil A1/1. Měli jsme půjčený vozík, uprostřed bohužel žádná dělící deska ale jen tyč. Trakén nastupoval jako starý matador, ale ve vozíku hysterčil, neuměl držet dobře rovnováhu a tak deptal všude možně a lezl snad i po zdech. Chudák rutinér A1/1 měl jen klasické bavlněné bandáže a ten pošuk jak tam blbnul mu pošlapal nohy tak, že bandáže úplně protrhal a šlo to až na krev. Naštěstí na pár šrámů nic vážného, ale vozík s dělící tyčkou místo desky NIKDY víc!

Pak jsem taky byla svědkem jak kobyla zvyklá v klidu na přepravník měla nastoupit prvně do ávie pro tři koně. Bohužel jel i hřebec a tak musela buď do zadu (kam první za boha něchtěla), nebo poslední a mezi ně valach. Hřebec s valachem šli dobře, bohužel mohutná kobucha měla problém se srovnat jako poslední (kůň musel vyběhnout šikmo vzhůru a pak se otočit ve směru jízdy, rampa byla zboku avie), sklouzla jí z rampy noha a skulila se v kotrmelcích až na zem. Krve by se ve mně nedořezal, měla jsem s ní jet tenkrát licenci. Naštěstí jí kromě šoku nic nebylo, takže se díkybohu naložila radši do přívěsu. Ještě štestí že měla přepraváky, určitě toho moc zachránily.

A letos se stala zase nehoda známým. Mají poničku, poměrně velkou béčkovou. Jeli na závody a půjčovali si vozík od známého na jednoho koně. On ho normálně půjčuje pro lesácký koně, sám má kříženku chlaďase a ještě na jaře v něm vozila známá svý velký ČT na soustředka. A zrovna jim se v něm jak na potvoru propadla ponička. Trošku sama blba a tancovala už když vyjížděli a pak prý v jedné zatáčce bylo slyšet ránu. Známý myslel že tam kope nebo zase blbne a chtěl jet dál, holka ale křičela ať zastaví že se podívá. No díky bohu že jí to napadlo. Šli tam a ve vozíku díra jako vrata a ponička nohu v ní. Naštěstí ji poměrně rychle vyprostili. Noha byla ošklivě podřená na spěnkovém kloubu (i vet se toho bál), ale rychle se vyléčila a zase sportuje. Štěstí že to takto dopadlo, radši ani nedomyslet kdyby tehdy nezastavili hned.....

A tak lidi opravdu, raději oželte nový dečky a stájovky a podobný nedůležitý věci dokud starý slouží, nebo radši 2x oželte peníze za startovný na závodech a pořiďte pořádný trasnsportní kamaše nebo nechte ušít namíru. Ve finále se to může vyplatit víc než vítězství v soutěžích či radost ze sladěné stájovky......
A pokud nemáte svůj vlastní kvalitní a zkontrolovaný přívěs a půjčujete od cizích, skonrolujte stav dřív než bude pozdě. Není nutně řečeno že starý vozík je špatný (když se o něj majitel pečlivě stará jsou často i v lepším stavu než přetěžovaný zanedbaný funglovky), ale kouknout jestli nejsou vespod prohnitá prkna z podlahy, zase tolik času a peněz nestojí. Rozhodně míň než pozdější veterinární péče.......

A konkrétně u Lucky vím o čem mluví, také jsme řešili u koně přeříznutý šlachy (ale teda ne z přepravníku), modlili se aby byl kůň opět o.k., vyplázli peněz že by se za to dal pořídit nový, mladý a zdravý kůň s PP, a toto nepřeju ani nejhoršímu nepříteli

janda napsal(a):
Hrůza vážně, snad to dobře dopadne a kobylka bude o.k., držím palce

Jo s přepravníkama není žádná legrace, mám několik vlastních negativních zážitků a NIKDY bych koně do přepravníku bez pořádných přepravních kamaší nenaložila!
Sama jsem si je šila na míru a podle představ. Klasické skokové kamaše jsou na houby a bandáž (byť aspoň cosi) je také naprd. Takto nám jeden hysterický trakén málem zmrzačil A1/1. Měli jsme půjčený vozík, uprostřed bohužel žádná dělící deska ale jen tyč. Trakén nastupoval jako starý matador, ale ve vozíku hysterčil, neuměl držet dobře rovnováhu a tak deptal všude možně a lezl snad i po zdech. Chudák rutinér A1/1 měl jen klasické bavlněné bandáže a ten pošuk jak tam blbnul mu pošlapal nohy tak, že bandáže úplně protrhal a šlo to až na krev. Naštěstí na pár šrámů nic vážného, ale vozík s dělící tyčkou místo desky NIKDY víc!

Pak jsem taky byla svědkem jak kobyla zvyklá v klidu na přepravník měla nastoupit prvně do ávie pro tři koně. Bohužel jel i hřebec a tak musela buď do zadu (kam první za boha něchtěla), nebo poslední a mezi ně valach. Hřebec s valachem šli dobře, bohužel mohutná kobucha měla problém se srovnat jako poslední (kůň musel vyběhnout šikmo vzhůru a pak se otočit ve směru jízdy, rampa byla zboku avie), sklouzla jí z rampy noha a skulila se v kotrmelcích až na zem. Krve by se ve mně nedořezal, měla jsem s ní jet tenkrát licenci. Naštěstí jí kromě šoku nic nebylo, takže se díkybohu naložila radši do přívěsu. Ještě štestí že měla přepraváky, určitě toho moc zachránily.

A letos se stala zase nehoda známým. Mají poničku, poměrně velkou béčkovou. Jeli na závody a půjčovali si vozík od známého na jednoho koně. On ho normálně půjčuje pro lesácký koně, sám má kříženku chlaďase a ještě na jaře v něm vozila známá svý velký ČT na soustředka. A zrovna jim se v něm jak na potvoru propadla ponička. Trošku sama blba a tancovala už když vyjížděli a pak prý v jedné zatáčce bylo slyšet ránu. Známý myslel že tam kope nebo zase blbne a chtěl jet dál, holka ale křičela ať zastaví že se podívá. No díky bohu že jí to napadlo. Šli tam a ve vozíku díra jako vrata a ponička nohu v ní. Naštěstí ji poměrně rychle vyprostili. Noha byla ošklivě podřená na spěnkovém kloubu (i vet se toho bál), ale rychle se vyléčila a zase sportuje. Štěstí že to takto dopadlo, radši ani nedomyslet kdyby tehdy nezastavili hned.....

A tak lidi opravdu, raději oželte nový dečky a stájovky a podobný nedůležitý věci dokud starý slouží, nebo radši 2x oželte peníze za startovný na závodech a pořiďte pořádný trasnsportní kamaše nebo nechte ušít namíru. Ve finále se to může vyplatit víc než vítězství v soutěžích či radost ze sladěné stájovky......
A pokud nemáte svůj vlastní kvalitní a zkontrolovaný přívěs a půjčujete od cizích, skonrolujte stav dřív než bude pozdě. Není nutně řečeno že starý vozík je špatný (když se o něj majitel pečlivě stará jsou často i v lepším stavu než přetěžovaný zanedbaný funglovky), ale kouknout jestli nejsou vespod prohnitá prkna z podlahy, zase tolik času a peněz nestojí. Rozhodně míň než pozdější veterinární péče.......

A konkrétně u Lucky vím o čem mluví, také jsme řešili u koně přeříznutý šlachy (ale teda ne z přepravníku), modlili se aby byl kůň opět o.k., vyplázli peněz že by se za to dal pořídit nový, mladý a zdravý kůň s PP, a toto nepřeju ani nejhoršímu nepříteli

Beru si ponaučení a koníkovi kamaše pořídím, zattím moc necestujem, ale tyto zkušenosti jsou pro mě velké ponaučení! Držím palce ze všech sil aby se koník uzdravil!!!!

klawdie napsal(a):
Beru si ponaučení a koníkovi kamaše pořídím, zattím moc necestujem, ale tyto zkušenosti jsou pro mě velké ponaučení! Držím palce ze všech sil aby se koník uzdravil!!!!

Ahoj Káťo, mrzí mě to a držím palečky ať se Sue z toho co nejdřívě dostane.
Jinak právě z těchto věcí mám hrůzu a proto jezdím s koňodopravcem Pavlem Čechovským, kde mám jistotu profesionality naložení a převozu a hlavně koníky vidím celou cestu na kameře co se děje. Řeknu Vám není lepší pocit.
Bylo by dobře, kdyby se i další přepravci (např na druhém konci republiky ) k tomuto vylepšení převozu koní přiklonili. Zdraví Renata

renmar napsal(a):
Ahoj Káťo, mrzí mě to a držím palečky ať se Sue z toho co nejdřívě dostane.
Jinak právě z těchto věcí mám hrůzu a proto jezdím s koňodopravcem Pavlem Čechovským, kde mám jistotu profesionality naložení a převozu a hlavně koníky vidím celou cestu na kameře co se děje. Řeknu Vám není lepší pocit.
Bylo by dobře, kdyby se i další přepravci (např na druhém konci republiky ) k tomuto vylepšení převozu koní přiklonili. Zdraví Renata

Ty jo, Kači...ať se Sue uzdraví (na tohle asi řepíkové odvárky stačit nebudou...to je mazec). Taky mám děsy z přepravy (my zase jezdíme s Broňou Šupem, taky profík), už teď mám hrůzu ze stěhování na statek do jižních čech v dubnu - O´key je březí, k tomu jí budu muset pořídit nějakého koňokamaradá...200 kiláků jen to lupne...s březulí a s koněm, kterého nebudu vůbec znát...

Co se kamaší týče, myslíte si, že je vhodné dát je i koni, který na ně není zvyklý a nikdy je na nohou neměl? A - pokud se vše podaří, tak jak má - půjde o jednorázovou cestu "konečně domů" a koně už přepravák uvidí jen na fotkách ?

Pokud ano, kdo mi v dubnu půjčíte na pár dní za úplatu 2 sady transportních kamaší ? :-))))Zn. Z Brna do Stráže nad Nežárkou

Držím Sue pěsti.Hanka

renmar napsal(a):
Ahoj Káťo, mrzí mě to a držím palečky ať se Sue z toho co nejdřívě dostane.
Jinak právě z těchto věcí mám hrůzu a proto jezdím s koňodopravcem Pavlem Čechovským, kde mám jistotu profesionality naložení a převozu a hlavně koníky vidím celou cestu na kameře co se děje. Řeknu Vám není lepší pocit.
Bylo by dobře, kdyby se i další přepravci (např na druhém konci republiky ) k tomuto vylepšení převozu koní přiklonili. Zdraví Renata

Přejeme taky brzké uzdravení. Držíme palečky a kopýtka aby to moc nebolelo a brzy se to zhojilo.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

renmar napsal(a):
Ahoj Káťo, mrzí mě to a držím palečky ať se Sue z toho co nejdřívě dostane.
Jinak právě z těchto věcí mám hrůzu a proto jezdím s koňodopravcem Pavlem Čechovským, kde mám jistotu profesionality naložení a převozu a hlavně koníky vidím celou cestu na kameře co se děje. Řeknu Vám není lepší pocit.
Bylo by dobře, kdyby se i další přepravci (např na druhém konci republiky ) k tomuto vylepšení převozu koní přiklonili. Zdraví Renata

Ahoj Káťo avšichni z Petrovic,
taxe taky veřejně přidám (ale dyť si vždycky můžem zavolat ) s přáním pevných nervů. Je potřeba myslet pozitivně a vůbec si špatnou variantu nepřipouštěj. Sue bude zase OK uvidíš. Kdybys někdy měla pocit, že chceš upadnout do deprese tak mi radši zavolej- a rychle upaluj od kobyly.Ona ty emoce cítí a ty jí musíš sílu dát, ne brát. Rozhodně to bude v pohodě. Podívej se na Vendysku jak zabojovala . A stím vožením koní s kamerou musím souhlasit s Renatou-obzvlášť když jsem si na to zvykla, jsem teď Siginka po dlouhé době vezla až do Lysé bez kamery a dobře mi nebylo, byť je ve vozíku v klidu. Kamaše na přepravu si necháme nadělit od ježíška Přikládám fotku Vendysky po rehabilitaci těžkého úrazu-Sue BUDE běhat uvidíš. Pozdravuj celou rodinku včetně čtyřnohých členů.
Zuzka + Bílý + Myš

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

zuza napsal(a):
Ahoj Káťo avšichni z Petrovic,
taxe taky veřejně přidám (ale dyť si vždycky můžem zavolat ) s přáním pevných nervů. Je potřeba myslet pozitivně a vůbec si špatnou variantu nepřipouštěj. Sue bude zase OK uvidíš. Kdybys někdy měla pocit, že chceš upadnout do deprese tak mi radši zavolej- a rychle upaluj od kobyly.Ona ty emoce cítí a ty jí musíš sílu dát, ne brát. Rozhodně to bude v pohodě. Podívej se na Vendysku jak zabojovala . A stím vožením koní s kamerou musím souhlasit s Renatou-obzvlášť když jsem si na to zvykla, jsem teď Siginka po dlouhé době vezla až do Lysé bez kamery a dobře mi nebylo, byť je ve vozíku v klidu. Kamaše na přepravu si necháme nadělit od ježíška Přikládám fotku Vendysky po rehabilitaci těžkého úrazu-Sue BUDE běhat uvidíš. Pozdravuj celou rodinku včetně čtyřnohých členů.
Zuzka + Bílý + Myš

BRZY AT SE UZDRAVITE DRZIME KOPYTKA MY MAME TAKY BEBI ZOUBEK

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sakiron napsal(a):
BRZY AT SE UZDRAVITE DRZIME KOPYTKA MY MAME TAKY BEBI ZOUBEK

Lidi vy ste mě tak vyděsili s těma urazami v přepravníku že do týdne jdu koupit nějaké transportní kamaše a jestli neseženu tak aspoň nějaké bandáže nebo tak. Chci teď jet s 2letým hřebcem..to bude jeho druhá jízda v přepravníku..poprvné jel jako 10měsíční hříbátko.... no půjde na nějakou dobu za ostatníma koňma...a bojím se až si v přepravníku nic neudělá. Nikdy jsem o takových urazech neslyšela, ale jak vidím tak je jich hodně moc...a já jsem z toho uplně dostala ztrach.. Jsem ráda že tohle téma vzniklo..protože kdyby se něco stalo tak bych si to nikdy neodpustila..takže děkuji děkuji moc... i když to bylo na úkor té kobylky co se poranila. Jinak přeju brzké a co nejmíň bolestné uzdravení a hlavně pevné nervy..v takových případech je jich potřeba.

prezdivka napsal(a):
Katuško na tohle slova nestačí, to víme všechny. Prostě ...se drž!... Je to strašné, ale neštěstí se můžeš stát komukoliv a kdykoliv. Myslím si, že nic povzbudivého říct nejde. Pevně věřím že kobylka bude v pořádku!!!!
( Lucky prosím, můžeš mi upřesnit, na které diskuzi popisuje šárka svůj příběh s vozíkem?Už před měsíci jsem to četla na jejich stránkách a od té doby na to nemůžu přestat myslet)

V moderce Arabi..ale už nevím které číslo..musíš pohledat...

kovbojka napsal(a):
Lidi vy ste mě tak vyděsili s těma urazami v přepravníku že do týdne jdu koupit nějaké transportní kamaše a jestli neseženu tak aspoň nějaké bandáže nebo tak. Chci teď jet s 2letým hřebcem..to bude jeho druhá jízda v přepravníku..poprvné jel jako 10měsíční hříbátko.... no půjde na nějakou dobu za ostatníma koňma...a bojím se až si v přepravníku nic neudělá. Nikdy jsem o takových urazech neslyšela, ale jak vidím tak je jich hodně moc...a já jsem z toho uplně dostala ztrach.. Jsem ráda že tohle téma vzniklo..protože kdyby se něco stalo tak bych si to nikdy neodpustila..takže děkuji děkuji moc... i když to bylo na úkor té kobylky co se poranila. Jinak přeju brzké a co nejmíň bolestné uzdravení a hlavně pevné nervy..v takových případech je jich potřeba.

Já jsem měla slíbené transportní kamaše, když jsem měla jet do Rožnova na kurz s Honzou Bláhou asi před dvěmi lety. Jenom nakonec nebyly, byly jen velké a na ty Usinčina párátka ne..než něco co ji pak spadne jsme to vyřešili jinak. Samozřejmě že bez důkladné ochrany nohou, po rok před tím přeříznuté šlaše, bych radši nejela, takže jsme to vyřešili tenkrát jinak. Koupili jsme velký kus silného molitanu..nevím, myslím 2cm?... no a měla jsem 4 elastické bandáže. Takže než jsme měli jet, tak jsme Usu balili do molitanu a pořádně zabandážovali. Molitan jsem předem nastříhala asi na rozměry přepraváků , obalila nohu, obandážovala, a tak ve výsledku měla na nohou docela pěkné přepraváky...chránilo to krásně celou nohu i s kopýtkem, hlavně jsem si dala záležet, aby ji to třeba neklouzalo dolů a to co pak předváděla při nakládání (už po předchozí zkušenosti nechtěla), jsem byla ráda, že to na nohou má a vydrželo...takže pro případ, že nejsou k mání přepravní ¨kamaše, tak doporučuji

tady má na nohou nové kamaše poprvé..vypadá naštvaně, ale hlavně má nožky v bezpečí

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lucky napsal(a):
Já jsem měla slíbené transportní kamaše, když jsem měla jet do Rožnova na kurz s Honzou Bláhou asi před dvěmi lety. Jenom nakonec nebyly, byly jen velké a na ty Usinčina párátka ne..než něco co ji pak spadne jsme to vyřešili jinak. Samozřejmě že bez důkladné ochrany nohou, po rok před tím přeříznuté šlaše, bych radši nejela, takže jsme to vyřešili tenkrát jinak. Koupili jsme velký kus silného molitanu..nevím, myslím 2cm?... no a měla jsem 4 elastické bandáže. Takže než jsme měli jet, tak jsme Usu balili do molitanu a pořádně zabandážovali. Molitan jsem předem nastříhala asi na rozměry přepraváků , obalila nohu, obandážovala, a tak ve výsledku měla na nohou docela pěkné přepraváky...chránilo to krásně celou nohu i s kopýtkem, hlavně jsem si dala záležet, aby ji to třeba neklouzalo dolů a to co pak předváděla při nakládání (už po předchozí zkušenosti nechtěla), jsem byla ráda, že to na nohou má a vydrželo...takže pro případ, že nejsou k mání přepravní ¨kamaše, tak doporučuji

tady má na nohou nové kamaše poprvé..vypadá naštvaně, ale hlavně má nožky v bezpečí

Jojo, Lucky to je dobrý řešení, aspoň něco a rozhodně lepší než jenom bandáž. Je to praktický, levný a spolehlivý (když se to dobře zamotá samozřejmě)

KOVBOJKA: pokud kůň není vůbec zvyklý na přepravní kamaše tak doporučuju řešení Lucky nebo přepraváky látkový - prostě něco měkkého, co se kroku poddá. A možná lepší nižší (jen po karpální a hlezenní kloub). My jsme měli vždycky přepraváky nízky a měkký a když jsme jednou prodávali koně, přijeli si noví majitelé s těmi gumovými vevnitř s filcem, zkrátka s těmi pevnými vysokými, které se pohybu nohy moc nepřizpůsobí (ale zato co do ochrany asi bezkonkurenční). Byl to taky hřebec ale starý rutinér zvyklý lítat po závodech. Ale jak dostal na nohy ty neforemné tvrdé skořepiny tak jsem myslela že se chudák zabije ještě než dojde k tomu vozíku. Kopal, švihal nohama na všechny strany, děs.....
Potom si je pořídila známá na valacha a ty samý reakce, prostě jak ty koně nejsou zvyklý tak dát je zfleku bych neriskovala - koně se v nich asi moc dobře necítí. I když jsou zase typy kterým to nevadí - to už musí odhadnout majitel jak dlouho koně zvykat nebo jestli je dát hned.
Látka se aspoň poddá, neomezí koni tolik pohyb v kloubu a on tolik nehysterčí. Takže pro koně který v životě neměl přepraváky na nohou bych zvolila látkový, anebo prostě ten molitan obalený bandážemi je-li to jen nárazová cesta a člověku se nechce vyhazovat za drahý přepraváky.

Ale určo něco dejte. Právě jsem zapoměla napsat, že ta poňda co se propadla v tom vozíku na nohou nic neměla. Kdyby měla, věřím že nemá ani škrábanec. Takhle majitelé trnuli jestli to vůbec rozchodí. Ale snad jim to budiž poučením pro příští výjezd

janda napsal(a):
Jojo, Lucky to je dobrý řešení, aspoň něco a rozhodně lepší než jenom bandáž. Je to praktický, levný a spolehlivý (když se to dobře zamotá samozřejmě)

KOVBOJKA: pokud kůň není vůbec zvyklý na přepravní kamaše tak doporučuju řešení Lucky nebo přepraváky látkový - prostě něco měkkého, co se kroku poddá. A možná lepší nižší (jen po karpální a hlezenní kloub). My jsme měli vždycky přepraváky nízky a měkký a když jsme jednou prodávali koně, přijeli si noví majitelé s těmi gumovými vevnitř s filcem, zkrátka s těmi pevnými vysokými, které se pohybu nohy moc nepřizpůsobí (ale zato co do ochrany asi bezkonkurenční). Byl to taky hřebec ale starý rutinér zvyklý lítat po závodech. Ale jak dostal na nohy ty neforemné tvrdé skořepiny tak jsem myslela že se chudák zabije ještě než dojde k tomu vozíku. Kopal, švihal nohama na všechny strany, děs.....
Potom si je pořídila známá na valacha a ty samý reakce, prostě jak ty koně nejsou zvyklý tak dát je zfleku bych neriskovala - koně se v nich asi moc dobře necítí. I když jsou zase typy kterým to nevadí - to už musí odhadnout majitel jak dlouho koně zvykat nebo jestli je dát hned.
Látka se aspoň poddá, neomezí koni tolik pohyb v kloubu a on tolik nehysterčí. Takže pro koně který v životě neměl přepraváky na nohou bych zvolila látkový, anebo prostě ten molitan obalený bandážemi je-li to jen nárazová cesta a člověku se nechce vyhazovat za drahý přepraváky.

Ale určo něco dejte. Právě jsem zapoměla napsat, že ta poňda co se propadla v tom vozíku na nohou nic neměla. Kdyby měla, věřím že nemá ani škrábanec. Takhle majitelé trnuli jestli to vůbec rozchodí. Ale snad jim to budiž poučením pro příští výjezd

jak to vypadá teď?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všechny Vás velice zdravím...

Dnes je to 21 dní co jsem se chystala s mími třemi koníky jet do Mladé Vožice na jejich jezdecký den (nakonec jsem jela jen se dvěma)...Byla jsem pozvána abych tam udělala show přirozené komunikace...Nastalo ráno 1. 9. ...příprav bylo hodně....koníci napěnčení, nachystaní....Půl hodiny před smluvenou dobou byla přistavená ávie na tři koníky....Naskládali jsme do auta věci, a zašli pro koníky....Měla jsem na nich....i když běžně nemívám....obyčejné motací byndáže...Rozhodla jsem se, že jako první naložím moji nejzkušenější klisnu Sue...již několikrát touto avií jela...Ještě musím dodat...že avie měla rampu uprostřed rozdělenou...nebot jako celek nejde zvadnout....
Sue jsem dovedla na kraj rampy, vlezla jsem nahoru na rampu, a jako vždy jsem sue v klidu prstem ukázala že má jít dovnitř...Sue okamžitě zareagovala a vykročila po celkem strmé rampě směrem do ávie...na jednom místě byla povolená vodorovná příčka, Sue tím pádem uklouzla....tak napůl si lehla....jelikož se mi stále však snažila vyhovět...ze všech sil se zvedla a vylezla po rampě nahoru....jenže si v tu chvíli neuvědomila, že se jí noha dostala mezi ty dvě rampy...(Sama nechápu jak je to možné....byla tam mezerka tak max. půl centimetru) a v této mezírce si protáhla nohu až nahoru k začátku ávie...noha jí tam uvízla a Sue sebou nahoře celkem solidně škubala....Jediný způsob jak jí nohu vyprostit byl odmontovat přepážky co se dávajíé mezi koně vevnitř....a zvednout rampu....Jenže tento proces trval opravdu dvacet pět minut...Já ač to do ted nechápu jsem byla v té chvíli naprosto v klidu....věděla jsem že ted musím zůstat s ní....Za celou tu...nekonečně dlouhou dobu...několikrát vybuchla a snažila se tu nohu s toho hnusného sevření za každou cenu vyrvat....naštěstí, jak mi pak všichni zůčastnění řekli, jsem díky našemu vztahu dokázala tlakem za ušima a za ohlávku sklidnit tak že přilehla k zemi a pár minut dokázala být v relativním klidu....Po tomto šíleném boji kdy se povedlo rampu zvednout, jsme Sue dali nohu do vozíku, a zavřeli ji dovnitř...Sue zaregovala velice rezignovaně, lehla si na bok, těžce oddychovala a vypadala že všechno vzdává...Kolem ní...uvnitř ávie byla šílená louže krve a šílené napětí....klekla jsem si k ní a prosila ji at neumírá....po pěti minutách....se Sue vzmohla a postavila na nohy...tři nohy...Rampa byla sklopena a já Sue v ávii otočila a vyváděla ji ven...Sue šla po třech.....Pán přepravce říkal...to je zlomený, to se nemělo stát...Sue slezla z rampy a sice o třech nohách začala se pást....což mě popravdě velice udivilo...asi po pěti minutách chytla šílený poúrazový šok...a dalo nám moc práce aby jsme ji udrželi na nohou....Z nohy teklo šíleně moc krve, ale kvůli bandáži jsme na noze nic neviděli...nechali jsme to tak až do příjezdu veta....nakonec jsme měli štěstí v neštěstí....Z poloviny nohy byla stržená veškerá část tkáně...byla poškrábána kost, potrhány vazy, cévy a poškozeny šlachová pouzdra, navíc si vykloubila kyčel....Léčení probýhá všelijak...granuluje to celkem dost....ale zatím v míře....Ted jsme zjistili, aby toho nebylo málo že kvůli pohmoždění tkáně pod ránou jí naplno odumřela až ke kosti....
Bude to ještě těžká cesta....Podle veta jsme zachránili její život....ted čekáme jak to dopadne s nohou....Léčba je předpokládána na přibližně rok....a to jestli si s polu ještě někdy bez ničeho přecváláme strniště nevím....ale dám za ni cokoli....

Proč to sem píšu...chci vám dát dvě rady....kdyš nakládáte koníky....opravdu skontrolujte veškerý možný varianty který by mohli jakémukoli uklouznutí či podobně zamezit....
A ještě jedna věc....at jste přirození jak chcete...Koníkům na přepravu nohy zabezpečte jak to jen půjde....bandáže, chrániče, zvony....čím víc tím líp....Já sama jsem nikdy nohy nebandážovala ani nedávala žádný chrániče....neco mi však poradilo at tentokrát ty byndáže dám....a jasný verdikt veta zněl....kdyby neměla bandáže...můžeme jí rovnou píchnout uspávací injekci....

Jinými slovy, bezpečnost na prvním místě....Musím říct že dodneška mám noční můra....

Investujte do bezpečnosti všechno....at pak neplatíte životem koně....

Držte nám palce...

Ahojky Káti,

ty jo je to děs...co se vám stalo, ale je to obdivuhodné, že jsi ji dokázala uklidnit...podobnou nehodu jsme měli ve škole s poníkem...Léčba bude hodně dlouhá a podle toho co píšeš asi i náročná, ale člověk musí věřit v zázraky, protože občas se stanou - třeba Vendy, Kubík atd. Takže vám přeju pevné nervy, brzké uzdravení s co nejlepším výsledkem

Peťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všechny Vás velice zdravím...

Dnes je to 21 dní co jsem se chystala s mími třemi koníky jet do Mladé Vožice na jejich jezdecký den (nakonec jsem jela jen se dvěma)...Byla jsem pozvána abych tam udělala show přirozené komunikace...Nastalo ráno 1. 9. ...příprav bylo hodně....koníci napěnčení, nachystaní....Půl hodiny před smluvenou dobou byla přistavená ávie na tři koníky....Naskládali jsme do auta věci, a zašli pro koníky....Měla jsem na nich....i když běžně nemívám....obyčejné motací byndáže...Rozhodla jsem se, že jako první naložím moji nejzkušenější klisnu Sue...již několikrát touto avií jela...Ještě musím dodat...že avie měla rampu uprostřed rozdělenou...nebot jako celek nejde zvadnout....
Sue jsem dovedla na kraj rampy, vlezla jsem nahoru na rampu, a jako vždy jsem sue v klidu prstem ukázala že má jít dovnitř...Sue okamžitě zareagovala a vykročila po celkem strmé rampě směrem do ávie...na jednom místě byla povolená vodorovná příčka, Sue tím pádem uklouzla....tak napůl si lehla....jelikož se mi stále však snažila vyhovět...ze všech sil se zvedla a vylezla po rampě nahoru....jenže si v tu chvíli neuvědomila, že se jí noha dostala mezi ty dvě rampy...(Sama nechápu jak je to možné....byla tam mezerka tak max. půl centimetru) a v této mezírce si protáhla nohu až nahoru k začátku ávie...noha jí tam uvízla a Sue sebou nahoře celkem solidně škubala....Jediný způsob jak jí nohu vyprostit byl odmontovat přepážky co se dávajíé mezi koně vevnitř....a zvednout rampu....Jenže tento proces trval opravdu dvacet pět minut...Já ač to do ted nechápu jsem byla v té chvíli naprosto v klidu....věděla jsem že ted musím zůstat s ní....Za celou tu...nekonečně dlouhou dobu...několikrát vybuchla a snažila se tu nohu s toho hnusného sevření za každou cenu vyrvat....naštěstí, jak mi pak všichni zůčastnění řekli, jsem díky našemu vztahu dokázala tlakem za ušima a za ohlávku sklidnit tak že přilehla k zemi a pár minut dokázala být v relativním klidu....Po tomto šíleném boji kdy se povedlo rampu zvednout, jsme Sue dali nohu do vozíku, a zavřeli ji dovnitř...Sue zaregovala velice rezignovaně, lehla si na bok, těžce oddychovala a vypadala že všechno vzdává...Kolem ní...uvnitř ávie byla šílená louže krve a šílené napětí....klekla jsem si k ní a prosila ji at neumírá....po pěti minutách....se Sue vzmohla a postavila na nohy...tři nohy...Rampa byla sklopena a já Sue v ávii otočila a vyváděla ji ven...Sue šla po třech.....Pán přepravce říkal...to je zlomený, to se nemělo stát...Sue slezla z rampy a sice o třech nohách začala se pást....což mě popravdě velice udivilo...asi po pěti minutách chytla šílený poúrazový šok...a dalo nám moc práce aby jsme ji udrželi na nohou....Z nohy teklo šíleně moc krve, ale kvůli bandáži jsme na noze nic neviděli...nechali jsme to tak až do příjezdu veta....nakonec jsme měli štěstí v neštěstí....Z poloviny nohy byla stržená veškerá část tkáně...byla poškrábána kost, potrhány vazy, cévy a poškozeny šlachová pouzdra, navíc si vykloubila kyčel....Léčení probýhá všelijak...granuluje to celkem dost....ale zatím v míře....Ted jsme zjistili, aby toho nebylo málo že kvůli pohmoždění tkáně pod ránou jí naplno odumřela až ke kosti....
Bude to ještě těžká cesta....Podle veta jsme zachránili její život....ted čekáme jak to dopadne s nohou....Léčba je předpokládána na přibližně rok....a to jestli si s polu ještě někdy bez ničeho přecváláme strniště nevím....ale dám za ni cokoli....

Proč to sem píšu...chci vám dát dvě rady....kdyš nakládáte koníky....opravdu skontrolujte veškerý možný varianty který by mohli jakémukoli uklouznutí či podobně zamezit....
A ještě jedna věc....at jste přirození jak chcete...Koníkům na přepravu nohy zabezpečte jak to jen půjde....bandáže, chrániče, zvony....čím víc tím líp....Já sama jsem nikdy nohy nebandážovala ani nedávala žádný chrániče....neco mi však poradilo at tentokrát ty byndáže dám....a jasný verdikt veta zněl....kdyby neměla bandáže...můžeme jí rovnou píchnout uspávací injekci....

Jinými slovy, bezpečnost na prvním místě....Musím říct že dodneška mám noční můra....

Investujte do bezpečnosti všechno....at pak neplatíte životem koně....

Držte nám palce...

Ahoj,můžu tě uklidnit....TAky ten náš truhlík udělal něco podobného.PAk si ještě zvládl vyndat stehy......Sundával si obvaz a podobný ptákovinky na nás vymýšlel.Dávali jsme do pamlsků homeopatika-tuším arniku.A dnes po roce a půl není po fakt ošklivé ráně ani památky.JEdna nožka jako druhá.Držíme palce a tu arniku zkus,v lékárně ti poradí.

hanule napsal(a):
Ahojky Káti,

ty jo je to děs...co se vám stalo, ale je to obdivuhodné, že jsi ji dokázala uklidnit...podobnou nehodu jsme měli ve škole s poníkem...Léčba bude hodně dlouhá a podle toho co píšeš asi i náročná, ale člověk musí věřit v zázraky, protože občas se stanou - třeba Vendy, Kubík atd. Takže vám přeju pevné nervy, brzké uzdravení s co nejlepším výsledkem

Peťa

Ahojík lidičky...omlouvám se že jsem sem dlouho nic nenapsala....Nemám vůbec čas...ale ted jsem si chvilku našla.....
Mám dobrou zprávu....Je to 46 dní po úraze....minulý týden nám zarostla ta díra kde byla vidět kost...Minulý týden nám na přední straně narostlo celkem dost hypergranulace...tudíž jssme ji museli pod narkozou odřezat....na místě kde byla odhalená kost už také začíná přerůstat hypergranulace....tak se ještě uvidí jestli ji hypermangán zastaví a nebo budeme opět muset zakročit mechanicky....
Ptala jsem se včera veta jak to vidí s její následovnou léčbou, a na kolik si myslí že bude schopná pohybu.....
Bylo mi řečeno že at počítám tak měsíc a půl boj s granulací....pak tak tři měsíce přeměna granulace ve správnou tkáň(vazy, podkoží, kůže) a poté můžeme začít s pomalou rehabilitací....A prý pokud půjde vše dobře...tak by jí to tak za půl roku nemělo dělat co se týče pohybu žádné problémy....prý bude schopná všeho, skákat, blbnout.....Jen to nesmíme uspěchat at se něco nepodělá.....
Od včerejška je rána bez obvazu, maže se Vulketanem, vitamínovou mastí, medem, aloevera a granulace se leptá hypermangánem.....Tak uvidíme....snad bude za nějaký ten rok ta rána oprvdu jen estetický problém......
Vet říkal že je to hodně její zásluha že se z toho vylízala....je silná.....Snažim se jí pomáhat jak to jen de...i když ted jsem se k ní přidala já s pohmožděnou míchou.......
No nic...zítra budu fotit...tak Vám pošlu ja k to ted vypadá...at můžete srovnat.....

Ještě bude potřeba hodně síli a námahy než se s toho úplně vylíže....ale konečně začínám mít naději že se tak opravdu stane.....

Všem Vám moc děkuju....
S pozdravem Káča Santarová

jprohazka napsal(a):
Ahoj,můžu tě uklidnit....TAky ten náš truhlík udělal něco podobného.PAk si ještě zvládl vyndat stehy......Sundával si obvaz a podobný ptákovinky na nás vymýšlel.Dávali jsme do pamlsků homeopatika-tuším arniku.A dnes po roce a půl není po fakt ošklivé ráně ani památky.JEdna nožka jako druhá.Držíme palce a tu arniku zkus,v lékárně ti poradí.

Díky za radu....homeopatika dostává od začátku léčby, arniku, traumel a rhustotexadendron....myslím že se to tak píše...
Díky

kacka santarova napsal(a):
Díky za radu....homeopatika dostává od začátku léčby, arniku, traumel a rhustotexadendron....myslím že se to tak píše...
Díky

tak teď ste mě devčata docela vystrašily...brzo budu asi přepravovat koníka, tak první co jdu koupovat jsou přepraváky...bez nich mi do vozíku nevleze...myslím, že nikdy ve vozíku nebyl, tak bude mít dvojitý šok....vozík a kamaše :))

kacka santarova napsal(a):
Ahojík lidičky...omlouvám se že jsem sem dlouho nic nenapsala....Nemám vůbec čas...ale ted jsem si chvilku našla.....
Mám dobrou zprávu....Je to 46 dní po úraze....minulý týden nám zarostla ta díra kde byla vidět kost...Minulý týden nám na přední straně narostlo celkem dost hypergranulace...tudíž jssme ji museli pod narkozou odřezat....na místě kde byla odhalená kost už také začíná přerůstat hypergranulace....tak se ještě uvidí jestli ji hypermangán zastaví a nebo budeme opět muset zakročit mechanicky....
Ptala jsem se včera veta jak to vidí s její následovnou léčbou, a na kolik si myslí že bude schopná pohybu.....
Bylo mi řečeno že at počítám tak měsíc a půl boj s granulací....pak tak tři měsíce přeměna granulace ve správnou tkáň(vazy, podkoží, kůže) a poté můžeme začít s pomalou rehabilitací....A prý pokud půjde vše dobře...tak by jí to tak za půl roku nemělo dělat co se týče pohybu žádné problémy....prý bude schopná všeho, skákat, blbnout.....Jen to nesmíme uspěchat at se něco nepodělá.....
Od včerejška je rána bez obvazu, maže se Vulketanem, vitamínovou mastí, medem, aloevera a granulace se leptá hypermangánem.....Tak uvidíme....snad bude za nějaký ten rok ta rána oprvdu jen estetický problém......
Vet říkal že je to hodně její zásluha že se z toho vylízala....je silná.....Snažim se jí pomáhat jak to jen de...i když ted jsem se k ní přidala já s pohmožděnou míchou.......
No nic...zítra budu fotit...tak Vám pošlu ja k to ted vypadá...at můžete srovnat.....

Ještě bude potřeba hodně síli a námahy než se s toho úplně vylíže....ale konečně začínám mít naději že se tak opravdu stane.....

Všem Vám moc děkuju....
S pozdravem Káča Santarová

kačko ahoj a gratuluju zatím to myslím vypadá dobře na ty místa kde to moc granuluje zkus dávat slabší roztok hypermanganu. jen řůžovej ale aspoň 5x denně nebo odvar řepíku!!!! mám s tím zkušenosti

lesterka napsal(a):
tak teď ste mě devčata docela vystrašily...brzo budu asi přepravovat koníka, tak první co jdu koupovat jsou přepraváky...bez nich mi do vozíku nevleze...myslím, že nikdy ve vozíku nebyl, tak bude mít dvojitý šok....vozík a kamaše :))

Čauky Leni, koupit přepraváky tě vyjde docela draho, lepší je si je nechat ušít, ale na to ty už nemáš čas. Já mám přepraváky pro všechny koně (stejné výroby jako má na fotce Lucky), tak jestli chceš a budeš mít čas, tak se stav a já ti ty nejmenší pro toho tvého prcka půjčím. Já už bych koně bez ochrany noh nikdy nevezla, mnohokrát se nám vyplatilo, že jsme je měli. Stačí aby před váma někdo prudce zabrzdil a koníci si pěkně dobouchají v přívěsu nejen nohy.

lump napsal(a):
Čauky Leni, koupit přepraváky tě vyjde docela draho, lepší je si je nechat ušít, ale na to ty už nemáš čas. Já mám přepraváky pro všechny koně (stejné výroby jako má na fotce Lucky), tak jestli chceš a budeš mít čas, tak se stav a já ti ty nejmenší pro toho tvého prcka půjčím. Já už bych koně bez ochrany noh nikdy nevezla, mnohokrát se nám vyplatilo, že jsme je měli. Stačí aby před váma někdo prudce zabrzdil a koníci si pěkně dobouchají v přívěsu nejen nohy.

Přidávám se ke gratulacík k úspěšné léčbě, jen tak dál! "To jen tak dál" se ale netýká tvé pochroumané páteře, na tu pozor! Zdraví i Ronek - medvěd!