Ahoj, mám fakt už velikej problém, už to vypadalo nadějně, ale zase se mi chce vraždit. Můj milovaný za měsíc pětiletý valášek (neznám minulost) odmítá chodit na jízdárně. odmítal chodit i v terénu, ale to ho výživou a lepším osvalením, na kterém se ovšem stále pracuje, protože je pořád dost hubenej, přešlo. Ale jakmile po něm chci cokoli na jízdárně tak ztuhne, a odmítá chodit, já se snažím být v klidu, vážně, ale pak mám fakt chuť ho zabít. On to vycejtí a nedotaneme se už vůbec nikam. Dělá to jen občas, prostě magorky. Někdy chodí nádherně, ale pak prostě šup, zásek a můžu se zbláznit a nic. Stupňujeme pobídky holení, jeli to bezvýsledný, tak přidáme tušírku, jejíž pobídku také stupňujeme. (není to z mé hlavy, ale zabírá) ale ten prevít už nereaguje ani na tohle a když už mu pak dám prostě docela šlupku tak mi to vrátí pořádnym kozlem, ale pak do cvalu zaskočí. Jenže když je nasranej, tak jen zaskočí, ale už ho ve cvalu neudržim. Snažim se s nim fakt dělat v klidu, pomalu a tak aby si nevšiml toho, že po něm něco chci, protože on když na něco přijde sám, tak z toho má obrovskou radost. Pořád ho chválím a snažím se motivovt, ale s tímhle mě fakt vytáčí. Jízdárnu chodíme zatím jen asi dvakrát týdně a třikrát terén, ale na tý jízdárně je občas na zabití. jenže já pak nevim, jestli to co dělá dobře dělá proto, že jsem ho o to požádala, nebo naopak jestli má jen náladu to udělat a zase obráceně. Jestli sem udělala něco co se mu nelíbí a on reaguje jen že to neudělá a nebo se mu prostě nechce,pak sme nasraný oba a nikam se nedostaneme. já si pak připadám jak lempl a hlavně to co mu pracně měsíc nenápadně strkám pod nos, tak pak během deseti minut zkazim protože mě nasere. On chodí krásně, když je nakrmenej a nevychozenej, to chodí nádherně i na jízdárně (až na ty kozly) ale já fakt už nevím. Trenéra scháním,ale nikdo moc netrénuje až od jara... Prosím poraďte
mudrous
napsal(a):
Ahoj, mám fakt už velikej problém, už to vypadalo nadějně, ale zase se mi chce vraždit. Můj milovaný za měsíc pětiletý valášek (neznám minulost) odmítá chodit na jízdárně. odmítal chodit i v terénu, ale to ho výživou a lepším osvalením, na kterém se ovšem stále pracuje, protože je pořád dost hubenej, přešlo. Ale jakmile po něm chci cokoli na jízdárně tak ztuhne, a odmítá chodit, já se snažím být v klidu, vážně, ale pak mám fakt chuť ho zabít. On to vycejtí a nedotaneme se už vůbec nikam. Dělá to jen občas, prostě magorky. Někdy chodí nádherně, ale pak prostě šup, zásek a můžu se zbláznit a nic. Stupňujeme pobídky holení, jeli to bezvýsledný, tak přidáme tušírku, jejíž pobídku také stupňujeme. (není to z mé hlavy, ale zabírá) ale ten prevít už nereaguje ani na tohle a když už mu pak dám prostě docela šlupku tak mi to vrátí pořádnym kozlem, ale pak do cvalu zaskočí. Jenže když je nasranej, tak jen zaskočí, ale už ho ve cvalu neudržim. Snažim se s nim fakt dělat v klidu, pomalu a tak aby si nevšiml toho, že po něm něco chci, protože on když na něco přijde sám, tak z toho má obrovskou radost. Pořád ho chválím a snažím se motivovt, ale s tímhle mě fakt vytáčí. Jízdárnu chodíme zatím jen asi dvakrát týdně a třikrát terén, ale na tý jízdárně je občas na zabití. jenže já pak nevim, jestli to co dělá dobře dělá proto, že jsem ho o to požádala, nebo naopak jestli má jen náladu to udělat a zase obráceně. Jestli sem udělala něco co se mu nelíbí a on reaguje jen že to neudělá a nebo se mu prostě nechce,pak sme nasraný oba a nikam se nedostaneme. já si pak připadám jak lempl a hlavně to co mu pracně měsíc nenápadně strkám pod nos, tak pak během deseti minut zkazim protože mě nasere. On chodí krásně, když je nakrmenej a nevychozenej, to chodí nádherně i na jízdárně (až na ty kozly) ale já fakt už nevím. Trenéra scháním,ale nikdo moc netrénuje až od jara... Prosím poraďte
uf..
kdybych byla po přečtení tvého příspěvku ve tvé blízkosti, vrazila bych ti. Ano-vrazila. Ale naštěstí nejsem, a podařilo se mi sklidnit, takže se ti budu snažit pomoct. Otázkou je, jestli budeš poslouchat jiné názory, než své.
Tvůj problém je naprosto jasný, a je i jasné, proč to koník dělá. Takže začnu s vysvětlováním.
V první řadě bych být tebou nechodila ke koni,pokud nemáš zvládnutou sama sebe po nervové stránce-jasně, každému to jednou uletí..ale z tvého článku vychází tvá nervová labilita.
Musíš si uvědomit, že kůň je býložravec a ty masožravec, a že se oba podle toho chováte. Ty nastolíš tlak a doufáš že na něj uhne..ale kůň přirozeně proti tvému tlaku půjde-čím větší budou pobídky, tím víc kůň bude přemýšlset, co dělá zle. Kůň nerozumí trestu. A taky je hlavní si uvědomit , že kůň není NASRANÝ, protože mu chybí ego a lidské vlastnosti. Pokud říkáš, že s ním měsíc pomalu děláš a snažíš se chválit-pak buď lžeš, nebo to děláš špatně a trpíte tím oba.
Skus si ten čas fakt dát, zvládnou sama sebe, a pak změnit přístup k tvému koni. Doporučiji navštívit kurz, kde tě naučí, jak se máte s koněm k sobě správně chovat.
Pokud chceš vyřešit nějaký problém, hledej jeho příčinu. Až tu příčinu najdeš, budeš schopna odpovědět sama sobě na otázku PORČ? proč to tvůj kůň dělá? proč stuhne na jízdárně? očividně se mu nechce pracovat, nebo má zdravotní problém. Pokud nemám koně v naporstém psychickém i fyzickém zdraví, nesedám na něj a nenutím ho něco dělat. o to je to pak horší, pokud vaši práci doprovází tvůj emocionální výlev.
Pokud najdeš příčinu, zajisté najdeč i řešení. Komu by se chtělo pracovat, když ví, že jakmile něco neudělá( né proto, že se mu nechce, jen přemýšlí, co má v danou chvíli dělat a ty mu nedáváš dostatek času), tak dostane odpověď ostřejší pobídky. Pracuj ze země, hledej odpověď na otázku proč.
V jedné větě říkáš: ,,když něco chci on nechce"...po koni nemůžeš nic chtít. musíš ho poprosit a nabídnout mu to, a zeptat se: ,,prosím mohl bys"?
Tvůj problém není v koni. je v tobě.
mudrous
napsal(a):
Ahoj, mám fakt už velikej problém, už to vypadalo nadějně, ale zase se mi chce vraždit. Můj milovaný za měsíc pětiletý valášek (neznám minulost) odmítá chodit na jízdárně. odmítal chodit i v terénu, ale to ho výživou a lepším osvalením, na kterém se ovšem stále pracuje, protože je pořád dost hubenej, přešlo. Ale jakmile po něm chci cokoli na jízdárně tak ztuhne, a odmítá chodit, já se snažím být v klidu, vážně, ale pak mám fakt chuť ho zabít. On to vycejtí a nedotaneme se už vůbec nikam. Dělá to jen občas, prostě magorky. Někdy chodí nádherně, ale pak prostě šup, zásek a můžu se zbláznit a nic. Stupňujeme pobídky holení, jeli to bezvýsledný, tak přidáme tušírku, jejíž pobídku také stupňujeme. (není to z mé hlavy, ale zabírá) ale ten prevít už nereaguje ani na tohle a když už mu pak dám prostě docela šlupku tak mi to vrátí pořádnym kozlem, ale pak do cvalu zaskočí. Jenže když je nasranej, tak jen zaskočí, ale už ho ve cvalu neudržim. Snažim se s nim fakt dělat v klidu, pomalu a tak aby si nevšiml toho, že po něm něco chci, protože on když na něco přijde sám, tak z toho má obrovskou radost. Pořád ho chválím a snažím se motivovt, ale s tímhle mě fakt vytáčí. Jízdárnu chodíme zatím jen asi dvakrát týdně a třikrát terén, ale na tý jízdárně je občas na zabití. jenže já pak nevim, jestli to co dělá dobře dělá proto, že jsem ho o to požádala, nebo naopak jestli má jen náladu to udělat a zase obráceně. Jestli sem udělala něco co se mu nelíbí a on reaguje jen že to neudělá a nebo se mu prostě nechce,pak sme nasraný oba a nikam se nedostaneme. já si pak připadám jak lempl a hlavně to co mu pracně měsíc nenápadně strkám pod nos, tak pak během deseti minut zkazim protože mě nasere. On chodí krásně, když je nakrmenej a nevychozenej, to chodí nádherně i na jízdárně (až na ty kozly) ale já fakt už nevím. Trenéra scháním,ale nikdo moc netrénuje až od jara... Prosím poraďte
Marti, a co to sedlo, který mu evidentně vůbec nesedělo. Máš už nové, které mu pasuje? Pracujete na těch věcech ze země, jak jsme dělali? Jestli to nezvládl ze země a na lonži, pak to nebude zvládat ani pod sedlem. Jízdárnu ohraď tak aspoň 1 m vysoko, na nějaký tyčky, ne u země. A nezapomeň, že leg lesson funguje jen když je sám člověk v klidu, a dělá to pokaždé stejně, třeba tisíckrát,nesmíš se nechat strhnout k záchvatu zuřivosti, to je fakt naprd. Ty pomůcky musí vždycky začínat od jemných a ihned povolit/přestat když je náznak ochoty poslechnout. To je ta odměna. Šílené přechvalovaní taky nemá žádnou cenu, když tam ten tlak okamžitě nepovolí. Pochval,ale když je za co, ne stokrát za minutu. Nedržíš ztuhle strachem nebo vzteky otěže více u sebe? Pokud totiž nemůže dopředu, může to vyřešit po svém - kozly. Ta nabídnutá otěž dopředu je důležitá. Kdybys chtěla, tak zase můžu přijet kouknout, nebo se můžem domluvit a Radkou a sešli bysme se tam, už bude docela hezky. Káťa
medunka
napsal(a):
Marti, a co to sedlo, který mu evidentně vůbec nesedělo. Máš už nové, které mu pasuje? Pracujete na těch věcech ze země, jak jsme dělali? Jestli to nezvládl ze země a na lonži, pak to nebude zvládat ani pod sedlem. Jízdárnu ohraď tak aspoň 1 m vysoko, na nějaký tyčky, ne u země. A nezapomeň, že leg lesson funguje jen když je sám člověk v klidu, a dělá to pokaždé stejně, třeba tisíckrát,nesmíš se nechat strhnout k záchvatu zuřivosti, to je fakt naprd. Ty pomůcky musí vždycky začínat od jemných a ihned povolit/přestat když je náznak ochoty poslechnout. To je ta odměna. Šílené přechvalovaní taky nemá žádnou cenu, když tam ten tlak okamžitě nepovolí. Pochval,ale když je za co, ne stokrát za minutu. Nedržíš ztuhle strachem nebo vzteky otěže více u sebe? Pokud totiž nemůže dopředu, může to vyřešit po svém - kozly. Ta nabídnutá otěž dopředu je důležitá. Kdybys chtěla, tak zase můžu přijet kouknout, nebo se můžem domluvit a Radkou a sešli bysme se tam, už bude docela hezky. Káťa
Ahoj, pokusím se ti poradit po svém ...
Podle přízpěvku hádám že jezdíš anglii, jsem sice westerňák jak poleno 
ale myslím že tohle ti pomůže:
Je možné, že koník je uspěchaný, a neví co po něm chceš. Musíš ho to naučit a nepočítat s tím že to umí jako dospělý kůň. Je přecijen pořád mladý. Přestala bych na čas jezdit na jízdárně, pokud v terénu je v pořádku jezdi jen terén, a místo jízdy na hale pracuj ze země. Lonž, hlas, a aby jste se naučili oba od sebe vzájemnému porozumění a klidu. Snaž se ovládat, ale vím sme jsenom lidi
.. musiš začít pomalu od znova pokud chceš mít vyrovnané zvíře. žádný spěch!
Lonžování ve všech chodech, potom s člověkem na hřbetě, potom na volno na kruhu, postupně přicházet ke složitějším věcem. Hodně pracuj ze země i na ustulování na tlak v místě holeně, on pak pochopí holeň ze sedla, možná jen neví co chceš... A to že jednou to jde jednou ne... vypadá to že bude hodně vnímavý a přemíšlej proč to nejde, a všímej si okolností když to jde. ... Nechval ho tolik!! Vážně jen když je to potřeba on to musí brát svím způsoběm jako samozdřejmnost. Ale určitě po nějakém dobrém výkonu pochvala na místě 
...
Nemůžu poradit lépe, jelikož jsem toho koně neviděla. Pokud máš otázky nebo něčemu nerozumíš dej vědět
red and white
napsal(a):
Ahoj, pokusím se ti poradit po svém ...
Podle přízpěvku hádám že jezdíš anglii, jsem sice westerňák jak poleno ale myslím že tohle ti pomůže:
Je možné, že koník je uspěchaný, a neví co po něm chceš. Musíš ho to naučit a nepočítat s tím že to umí jako dospělý kůň. Je přecijen pořád mladý. Přestala bych na čas jezdit na jízdárně, pokud v terénu je v pořádku jezdi jen terén, a místo jízdy na hale pracuj ze země. Lonž, hlas, a aby jste se naučili oba od sebe vzájemnému porozumění a klidu. Snaž se ovládat, ale vím sme jsenom lidi .. musiš začít pomalu od znova pokud chceš mít vyrovnané zvíře. žádný spěch!
Lonžování ve všech chodech, potom s člověkem na hřbetě, potom na volno na kruhu, postupně přicházet ke složitějším věcem. Hodně pracuj ze země i na ustulování na tlak v místě holeně, on pak pochopí holeň ze sedla, možná jen neví co chceš... A to že jednou to jde jednou ne... vypadá to že bude hodně vnímavý a přemíšlej proč to nejde, a všímej si okolností když to jde. ... Nechval ho tolik!! Vážně jen když je to potřeba on to musí brát svím způsoběm jako samozdřejmnost. Ale určitě po nějakém dobrém výkonu pochvala na místě ...
Nemůžu poradit lépe, jelikož jsem toho koně neviděla. Pokud máš otázky nebo něčemu nerozumíš dej vědět
ještě dodám jednu věc- když ho chválíš za vše možná nepozná co je to přesně co chceš, a pochvalu dej spíš jako uvolnění než podrbání za uchem.... když povolíš otěž promluvíš na něj a necháš mu dva tři kroky bez pomůcek hned pochopí že to bude mít jednodužší
mudrous
napsal(a):
Ahoj, mám fakt už velikej problém, už to vypadalo nadějně, ale zase se mi chce vraždit. Můj milovaný za měsíc pětiletý valášek (neznám minulost) odmítá chodit na jízdárně. odmítal chodit i v terénu, ale to ho výživou a lepším osvalením, na kterém se ovšem stále pracuje, protože je pořád dost hubenej, přešlo. Ale jakmile po něm chci cokoli na jízdárně tak ztuhne, a odmítá chodit, já se snažím být v klidu, vážně, ale pak mám fakt chuť ho zabít. On to vycejtí a nedotaneme se už vůbec nikam. Dělá to jen občas, prostě magorky. Někdy chodí nádherně, ale pak prostě šup, zásek a můžu se zbláznit a nic. Stupňujeme pobídky holení, jeli to bezvýsledný, tak přidáme tušírku, jejíž pobídku také stupňujeme. (není to z mé hlavy, ale zabírá) ale ten prevít už nereaguje ani na tohle a když už mu pak dám prostě docela šlupku tak mi to vrátí pořádnym kozlem, ale pak do cvalu zaskočí. Jenže když je nasranej, tak jen zaskočí, ale už ho ve cvalu neudržim. Snažim se s nim fakt dělat v klidu, pomalu a tak aby si nevšiml toho, že po něm něco chci, protože on když na něco přijde sám, tak z toho má obrovskou radost. Pořád ho chválím a snažím se motivovt, ale s tímhle mě fakt vytáčí. Jízdárnu chodíme zatím jen asi dvakrát týdně a třikrát terén, ale na tý jízdárně je občas na zabití. jenže já pak nevim, jestli to co dělá dobře dělá proto, že jsem ho o to požádala, nebo naopak jestli má jen náladu to udělat a zase obráceně. Jestli sem udělala něco co se mu nelíbí a on reaguje jen že to neudělá a nebo se mu prostě nechce,pak sme nasraný oba a nikam se nedostaneme. já si pak připadám jak lempl a hlavně to co mu pracně měsíc nenápadně strkám pod nos, tak pak během deseti minut zkazim protože mě nasere. On chodí krásně, když je nakrmenej a nevychozenej, to chodí nádherně i na jízdárně (až na ty kozly) ale já fakt už nevím. Trenéra scháním,ale nikdo moc netrénuje až od jara... Prosím poraďte
To je docela katasrofický scénář a tentokrát souhlasím se "santoskem", pokud ty ztrácíš nervy, nemůžeš čekat, že kůň pod tebou bude v klidu a ochotně pracovat. Další věc je, že jsem pochopila, že kůň nebyl v ideální kondici a bylo potřeba ho nakmit a nasvalit, a že ještě teď to není ideální - a to už po něm chceš cval na jízdárně? Dle mého je tady další chyba - dokud není kůň v cajku po fyzické stránce (výběh, dostatek sena a dobré jádro), nemůžu být ok ani po stránce psychické, takže dle mého, je na něj brzo a moc spěcháš. vrátila bych se k práci ze země, chodila na procházky do terénu na vodítku, pod sedlem jen krok klus...až bude kůň zvládat tohle a bude fyzicky fit, začala bych se cvalem a prací na jízdárně...
vap
napsal(a):
To je docela katasrofický scénář a tentokrát souhlasím se "santoskem", pokud ty ztrácíš nervy, nemůžeš čekat, že kůň pod tebou bude v klidu a ochotně pracovat. Další věc je, že jsem pochopila, že kůň nebyl v ideální kondici a bylo potřeba ho nakmit a nasvalit, a že ještě teď to není ideální - a to už po něm chceš cval na jízdárně? Dle mého je tady další chyba - dokud není kůň v cajku po fyzické stránce (výběh, dostatek sena a dobré jádro), nemůžu být ok ani po stránce psychické, takže dle mého, je na něj brzo a moc spěcháš. vrátila bych se k práci ze země, chodila na procházky do terénu na vodítku, pod sedlem jen krok klus...až bude kůň zvládat tohle a bude fyzicky fit, začala bych se cvalem a prací na jízdárně...
koník byl v katastrofálním stavu před půl rokem, teď už je docela cejk a na jízdárně dělám cca měsíc,dva, z prvu jednou týdně, teď dvakrát. Pokusím se odpovědět všem. Takže pro Káťu, s tou se známe jj, děláme to co si poradila, sedýlko není, ale jezdím s beranem, na toho priamose jsem měla zájemce, ale jaksi se stáhnul, tak nevím co se děje, takže zatím není na nové :o( určitě doufám že se domluvíme, ale teď začal nový semestr, tak jsem obíhala věci kolem školy a domluvila bych se nejdřív na příští týden. S rukama jezdím od sebe a přistihla jsem se, že i docela nízko, dřív jsem takhle jezdila mladého plňase, ani nevím proč, majitel to vyžadoval,ale nevysvětlil. Zato mě pak plezírovali jiní trenéři, takže proto ta ruka nahoře. Ale to je zas jiná story. Nad tou vyšší jízdárnou jsem přemýšlela právě díky tomu co udělal ve čtvrtek, cpe se ke stěně a palicí ven, což by ani tak nevadilo, ale on mi z toho vylejzá, takže vejš to půjde rozhodně. Ze země máme natrénováno, nejlíp nám to jde, mámeli něco v ruce, to je pak zlatíčko a postavil by se i na hlavu, fakt stačí zašimrat a on uhybá. Já po něm toho ze sedla moc nechci, opravdu jen aby si přežvejknul a chodil čistě dopředu :o( Pro santoska. Brzdi ju, toho koně jsem vytáhla ze svrabu a přiložím fotky, koník chodi, krok klus zvládá i cval, ale jen když má náladu. A to je to, co se snažím vysvětlit. Se sebou problém mám, až když mi střelí desátýho kozla a stejně necválá, to by asi nasralo každýho. A to že nešetřím výrazy, za to se omlouvám. Skutečně se snažím a v klidu jsme odstranili velký množství problémů, ale když už si myslím, že je to nadějný, že chodí jak na pérkách s chutí, tak prostě buch a najednou se mu nechce. To mám jako slíst a kleknout si a prosit? ( to mě napadlo protože už jsem takovýho zoufalýho rajťáka taky viděla) A víš co? Ono to nezabralo. Koně neřežu, to se neboj, naopak, protože se pořád snažím hledat chybu v sobě, jenže ono když pětkrát jedeš na jízdárnu a ono to šlape a po šestý s nim neuděláš zase nic a podle toho co sem včera slyšela, tak je to takhle už rok a něco, tak ti to trochu vezme chuť a ve čtvrtek sem fakt byla zoufalá. To víš že ho nakonec hodiny nechám v klidu okrokovat několikrát celou jízdárnu, velkej kruh a pak i v klusu a zase v kroku aby hodina skončila pozitivně, protože takhle chodí, volná otěž, do ničeho se mi nehrab a pak si můžem pokecat, ale takhle to přeci nejde!!! Včera tu byla jeho ex ex majitelka a říkala že jim dělal totéž. Což je na jednu stranu fajn, ale na druhou stranu co si z toho vezmu. Přijde mi, že má buď psychickej blok, a nebo je to prostě paličák. Nechci být na něho tvrdá, ale nechci ho šetřit. Nechválím ho moc, jen když udělá to co vyžaduju, právě aby se mu to nepopletlo. Nechci nějak machrovat a obhajovat se, ale vím, že nejezdím nejhůř, s druhým valachem jezdíme jen na laně kolem krku když na topřijde, na ohlávce běžně, crosíme si to v lese a je nám hej. Ale tohhle choudě bych chtěla do sportu, protože je to první zdravý zvíře co se mi dostalo do rukou a já o sportu vždy snila.Takže santosku, možná jsem to napsala tvrdě, ale fakt už jsem byla zoufalá. Mám tu koně z jatek u kterého nevím jestli mi přežije další rok, u kterého léto co léto brečím a přemýšlím, jestli mu to nemám usnadnit smrtící injekcí, protože je dušnej. Už o šest let jsem mu prodloužila život a kdybych mohla tak za něho dýchám. Loni jsem si ošklivým úrazem zlomila páteř ale mí koně byli semnou apomáhali mi. Kobyle je dvacetčtyři let a kdyby musela tak pro mě umře, když jsem z ní tenkrát spadla a zlomila si tu páteř, tak to byla ona, kdo přivedl pomoc. Takže prosím brzdi, ať příště nedáš facku někomu, kdo si ji nezaslouží...ta fotka je jak mi přišel domů před půl rokem...
mudrous
napsal(a):
koník byl v katastrofálním stavu před půl rokem, teď už je docela cejk a na jízdárně dělám cca měsíc,dva, z prvu jednou týdně, teď dvakrát. Pokusím se odpovědět všem. Takže pro Káťu, s tou se známe jj, děláme to co si poradila, sedýlko není, ale jezdím s beranem, na toho priamose jsem měla zájemce, ale jaksi se stáhnul, tak nevím co se děje, takže zatím není na nové :o( určitě doufám že se domluvíme, ale teď začal nový semestr, tak jsem obíhala věci kolem školy a domluvila bych se nejdřív na příští týden. S rukama jezdím od sebe a přistihla jsem se, že i docela nízko, dřív jsem takhle jezdila mladého plňase, ani nevím proč, majitel to vyžadoval,ale nevysvětlil. Zato mě pak plezírovali jiní trenéři, takže proto ta ruka nahoře. Ale to je zas jiná story. Nad tou vyšší jízdárnou jsem přemýšlela právě díky tomu co udělal ve čtvrtek, cpe se ke stěně a palicí ven, což by ani tak nevadilo, ale on mi z toho vylejzá, takže vejš to půjde rozhodně. Ze země máme natrénováno, nejlíp nám to jde, mámeli něco v ruce, to je pak zlatíčko a postavil by se i na hlavu, fakt stačí zašimrat a on uhybá. Já po něm toho ze sedla moc nechci, opravdu jen aby si přežvejknul a chodil čistě dopředu :o( Pro santoska. Brzdi ju, toho koně jsem vytáhla ze svrabu a přiložím fotky, koník chodi, krok klus zvládá i cval, ale jen když má náladu. A to je to, co se snažím vysvětlit. Se sebou problém mám, až když mi střelí desátýho kozla a stejně necválá, to by asi nasralo každýho. A to že nešetřím výrazy, za to se omlouvám. Skutečně se snažím a v klidu jsme odstranili velký množství problémů, ale když už si myslím, že je to nadějný, že chodí jak na pérkách s chutí, tak prostě buch a najednou se mu nechce. To mám jako slíst a kleknout si a prosit? ( to mě napadlo protože už jsem takovýho zoufalýho rajťáka taky viděla) A víš co? Ono to nezabralo. Koně neřežu, to se neboj, naopak, protože se pořád snažím hledat chybu v sobě, jenže ono když pětkrát jedeš na jízdárnu a ono to šlape a po šestý s nim neuděláš zase nic a podle toho co sem včera slyšela, tak je to takhle už rok a něco, tak ti to trochu vezme chuť a ve čtvrtek sem fakt byla zoufalá. To víš že ho nakonec hodiny nechám v klidu okrokovat několikrát celou jízdárnu, velkej kruh a pak i v klusu a zase v kroku aby hodina skončila pozitivně, protože takhle chodí, volná otěž, do ničeho se mi nehrab a pak si můžem pokecat, ale takhle to přeci nejde!!! Včera tu byla jeho ex ex majitelka a říkala že jim dělal totéž. Což je na jednu stranu fajn, ale na druhou stranu co si z toho vezmu. Přijde mi, že má buď psychickej blok, a nebo je to prostě paličák. Nechci být na něho tvrdá, ale nechci ho šetřit. Nechválím ho moc, jen když udělá to co vyžaduju, právě aby se mu to nepopletlo. Nechci nějak machrovat a obhajovat se, ale vím, že nejezdím nejhůř, s druhým valachem jezdíme jen na laně kolem krku když na topřijde, na ohlávce běžně, crosíme si to v lese a je nám hej. Ale tohhle choudě bych chtěla do sportu, protože je to první zdravý zvíře co se mi dostalo do rukou a já o sportu vždy snila.Takže santosku, možná jsem to napsala tvrdě, ale fakt už jsem byla zoufalá. Mám tu koně z jatek u kterého nevím jestli mi přežije další rok, u kterého léto co léto brečím a přemýšlím, jestli mu to nemám usnadnit smrtící injekcí, protože je dušnej. Už o šest let jsem mu prodloužila život a kdybych mohla tak za něho dýchám. Loni jsem si ošklivým úrazem zlomila páteř ale mí koně byli semnou apomáhali mi. Kobyle je dvacetčtyři let a kdyby musela tak pro mě umře, když jsem z ní tenkrát spadla a zlomila si tu páteř, tak to byla ona, kdo přivedl pomoc. Takže prosím brzdi, ať příště nedáš facku někomu, kdo si ji nezaslouží...ta fotka je jak mi přišel domů před půl rokem...
Jak přivedla pomoc? Nerejpu zajímá mě to, ještě jsem se s ničím podobným nesetkala.
zazika
napsal(a):
Jak přivedla pomoc? Nerejpu zajímá mě to, ještě jsem se s ničím podobným nesetkala.
skus s valachem trošku zpomalit možná na něj chceš moc práce jezdi každý den klidně ale menší nároky, třeba by to mohlo pomoct... a začni s volnou otěží a po centimetru na kruhu nenápadně zkracuj, to se osvědčilo nám při obsedání hříbat ( když sem ještě jezdila anglii ) 
Hodně kroužkuj, diagonály, vlnovky, ať se ohejbá a nemá čas přemejšlet... a pak nenápadně když bede zabavenej třeba na kruhu nebo bude muset přemejšlet jak udělá příští krok tak mu tam šlupni pobídku do cvalu a nech ho ať si hodí kozla ale neslevuj, musíš to holt vysedět a pobízej dokud nenacválá, potom povol trochu otěž a přestaň vyvíjet nátlak, pochvala a přejdi po pár cvalovejch do kroku, a pak zase začni v klusu a opakovat.... a pokud ani tohle nepomůže vrať se k lonžování, někdo ať ho lonžuje s tebou na hřbeťe, přechody klus - cval, krok - cval, krok - klus..... a obmněňovat práci !!
Neregistrovaný uživatel
zazika
napsal(a):
Jak přivedla pomoc? Nerejpu zajímá mě to, ještě jsem se s ničím podobným nesetkala.
Když jsem spadla, tak byla u mě, jakmile pochopila že je zle, že se dlouho nestavím na nohy, tak začala strašně řehtat, měla jsem jí na rozeplý otěži aby měla trochu prostor a nehamtla ne mě, lítala na tý otěži a řehtala, pak už toho ale měla dost, škubla a otěže přervala a zdrhala. Myslela jsem, že jde domů,ale za chvíli jsem slyšela šílený řehtání a ona jen protryskala zpátky kolem mě. Lítala v okruhu asi dvou kilometrů a řehtala, celou dobu strašně řehtala. Oběhla to několikrát dokola na obě strany, než přišel táta. Pak se uklidnila, no spíš se snažila popadnout dech a celá se klepala. Bylo to strašný, celou dobu na sebe a na mě upozorňovala, až jsem se bála, že jí praskne srdíčko. 23 let a plný trysk několik kilometrů. A já nemohla nic dělat, vůbec na mě nereagovala, ale domů neutekla.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když jsem spadla, tak byla u mě, jakmile pochopila že je zle, že se dlouho nestavím na nohy, tak začala strašně řehtat, měla jsem jí na rozeplý otěži aby měla trochu prostor a nehamtla ne mě, lítala na tý otěži a řehtala, pak už toho ale měla dost, škubla a otěže přervala a zdrhala. Myslela jsem, že jde domů,ale za chvíli jsem slyšela šílený řehtání a ona jen protryskala zpátky kolem mě. Lítala v okruhu asi dvou kilometrů a řehtala, celou dobu strašně řehtala. Oběhla to několikrát dokola na obě strany, než přišel táta. Pak se uklidnila, no spíš se snažila popadnout dech a celá se klepala. Bylo to strašný, celou dobu na sebe a na mě upozorňovala, až jsem se bála, že jí praskne srdíčko. 23 let a plný trysk několik kilometrů. A já nemohla nic dělat, vůbec na mě nereagovala, ale domů neutekla.
Bohužel nějak se mi nezobrazila fotka, jak koník vypadal. Je fajn, že nad sebou přemýšlíš a snažíš se chybu nají nejdřív u sebe a ne u koně... Jsi si jistá, že sedlo sedí? že netlačí? Vyhazování při nacválání a odmítání pohybu by svědčilo o tom, že je sedlo moc úzké. A pokud pod tim máš ještě berana.. Se špatně padnoucím sedlem se chodí dost špatně, o to víc remontě... Taky píšeš, že s ním děláš dva měsíce. Pokud byl ještě před půl rokem ve špatném stavu, nemusí být na cval na jízdárně připravený. Jestli je ten cval vážně taková krize, vykašlala bych se na něj zatím. Pilovala bych věci, které jdou, snížila požadavky. Koník se evidentně něčemu brání, a nemá cenu to lámat přes koleno. Nebo pokud cválá dobře v terénu, piluj to venku, vždyť i tam se dá udělat spoustu práce :o)
Neregistrovaný uživatel
ascalona
napsal(a):
Bohužel nějak se mi nezobrazila fotka, jak koník vypadal. Je fajn, že nad sebou přemýšlíš a snažíš se chybu nají nejdřív u sebe a ne u koně... Jsi si jistá, že sedlo sedí? že netlačí? Vyhazování při nacválání a odmítání pohybu by svědčilo o tom, že je sedlo moc úzké. A pokud pod tim máš ještě berana.. Se špatně padnoucím sedlem se chodí dost špatně, o to víc remontě... Taky píšeš, že s ním děláš dva měsíce. Pokud byl ještě před půl rokem ve špatném stavu, nemusí být na cval na jízdárně připravený. Jestli je ten cval vážně taková krize, vykašlala bych se na něj zatím. Pilovala bych věci, které jdou, snížila požadavky. Koník se evidentně něčemu brání, a nemá cenu to lámat přes koleno. Nebo pokud cválá dobře v terénu, piluj to venku, vždyť i tam se dá udělat spoustu práce :o)
v terénu pilujeme pilujeme, tam mu nedělá problém cválat ani na kruhu, ale jakmile cítí, že je uzavřený v nějakém prostoru, tak je prostě konec. Já mám vážně spíš pocit, že se bojí natáhnout a uvolnit, ale nevím, pořád zvažuju a hledám důvod, různý souvislosti, varianty, prostě cokoli, proč se to tak děje, ale on je hustej. Opravdu když je nevychozenej, že třebas dva dny chodí jen do výběhu, tak na jízdárně lítá a je pomalu k nezastavení a problém mu to nedělá, nebo naopak když klušem, tak si sám zaskočí do cvalu, ale jen k němu přiložím holeň a chci ho maličko zmačknout, jako že ho v tom podpořím a aby pochopil, že se nacválává až po pobídce holení, tak prostě konec, ztuhne, zvedne palici a neudělám s ním ani prd. V terénu tohle fungovalo a od holeně se zašklebením naskočí. říkám, když naskočí sám, tak je to v klidu, ale jakmile by měl naskočit, když se chce mě tak je problém. Hlídám si terén, hlídám si včechno, protože vím, že na kluzkým se bojí ale vážně už nevím čím by to mohlo být. Jestli dávám já špatnou pobídku, tak proč by na to ale někdy reagoval a někdy ne. Jestli že jsem zkažená já, tak bych to dělala blbě asi pokaždý.... takže si myslím že tohle je nějakym způsobem v něm a mě se to holt někdy podaří odblokovat a někdy ne. Je to fakt krize. Dřív byl takovej, že jakmile bylo něco co se mu nelíbilo, tak se začal automaticky stavět na zadní a couvat, to teď už neudělal dobrý dva tři měsíce, jenže to možná bude tím, že si ve mě vybudoval důvěru a ne tím, že bych ho něco naučila. Včera byl zase zlatej, ale to sme byli v terénu. Jakmile ho v terénu o něco požádám tak jde do toho po hlavě, i když se zasekne, uklidníme podíváme jdeme dál, on má pak hroznou radost a mechruje na mě, jak je dobrej, že to zvládl a vyloženě se chlubí. Jenže na tý jízdárně já nevím, on tomu prostě nerozumí a nemám ho tam jak motivovat. On mi to udělá, já ho pochválím, ale on to podle mě moc jako pochvalu nebere, protože mi přijde, že to udělal jen aby měl odemě pokoj a je u toho nasranej, a klidně to napíšu, protože na něm je to vidět. Dělá to s nechutí a proto že musí. A to že kůň nemůže bejt nasranej, tak tomu nevěřím, když může cítit radost, strach, tak může cítit i vztek a být nasranej. Kamarádka musela utratit kobylu ajejí druhá kobyla jí za to nenáviděla, měsíc jí trvalo, než se k ní začala chovat skoro normálně. Takže kůň může bejt nasranej!