Prosím prosím, může mi někdo poradit, jak na výchovu hříběte? Mému prckovi je 14 dní a nějak si nerozumíme :-( Hned od narození jsem se s ním snažila mazlit, ale pořád přede mnou utíká a včera na mě začalo útočit. Jakmile vstoupím do boxu, hned se ke mně otočí zadkem a kope po mně. Nevím, jestli to třeba nechytá od mámy. Ta si prcka totiž chrání, šklebí se a útočí na ostatní koně a dokonce už kousla i mě. Vždycky byla nemazlící a trochu divoženka, ale nikdy se nešklebila (natož útočila) na koně ani na lidi ...
pocahontas
napsal(a):
Prosím prosím, může mi někdo poradit, jak na výchovu hříběte? Mému prckovi je 14 dní a nějak si nerozumíme :-( Hned od narození jsem se s ním snažila mazlit, ale pořád přede mnou utíká a včera na mě začalo útočit. Jakmile vstoupím do boxu, hned se ke mně otočí zadkem a kope po mně. Nevím, jestli to třeba nechytá od mámy. Ta si prcka totiž chrání, šklebí se a útočí na ostatní koně a dokonce už kousla i mě. Vždycky byla nemazlící a trochu divoženka, ale nikdy se nešklebila (natož útočila) na koně ani na lidi ...
Zrovna myslím na to že máme u nás taky dvě mimina s chtěli bychom je ukázat světu, teda nejsou přímo naše ale chodím tam majiteli pomáhat. Zkusila bych vyvést mámu z boxu, a až maličký bude sám tak se tam postav a čekej až se uklidní a přijde k tobě sám. A tady je Jurášek dnes mu je 6 týdnů, ale narodil se o měsíc dřív tak je to drobeček. nejdřív se ani neudržel na nohách a tak první týden se u něj chlapi střídali ve dne v noci po dvou hodinách a povedlo se dnes už je to rošťák a začíná kousat- má "ochutnávací období". Je ČMB.
ladyamalka
napsal(a):
Zrovna myslím na to že máme u nás taky dvě mimina s chtěli bychom je ukázat světu, teda nejsou přímo naše ale chodím tam majiteli pomáhat. Zkusila bych vyvést mámu z boxu, a až maličký bude sám tak se tam postav a čekej až se uklidní a přijde k tobě sám. A tady je Jurášek dnes mu je 6 týdnů, ale narodil se o měsíc dřív tak je to drobeček. nejdřív se ani neudržel na nohách a tak první týden se u něj chlapi střídali ve dne v noci po dvou hodinách a povedlo se dnes už je to rošťák a začíná kousat- má "ochutnávací období". Je ČMB.
A takhle krmili.
ladyamalka
napsal(a):
A teď už je to takový habán.
A minulý týden se Lucce narodil zaké hřebeček, a to je obr od malinka.
ladyamalka
napsal(a):
A minulý týden se Lucce narodil zaké hřebeček, a to je obr od malinka.
ladyamalka
napsal(a):
A ještě jsem našla Juráška kde je vidět jak vyrostl. Tak hodně štěstí s chočením a dej vědět jak to jde. Pavla.
ladyamalka
napsal(a):
Zrovna myslím na to že máme u nás taky dvě mimina s chtěli bychom je ukázat světu, teda nejsou přímo naše ale chodím tam majiteli pomáhat. Zkusila bych vyvést mámu z boxu, a až maličký bude sám tak se tam postav a čekej až se uklidní a přijde k tobě sám. A tady je Jurášek dnes mu je 6 týdnů, ale narodil se o měsíc dřív tak je to drobeček. nejdřív se ani neudržel na nohách a tak první týden se u něj chlapi střídali ve dne v noci po dvou hodinách a povedlo se dnes už je to rošťák a začíná kousat- má "ochutnávací období". Je ČMB.
Tohle považuji za špatnou radu. Oddělovat hříbě od matky ve dvou týdnech? Proč je obě tak stresovat? To je jak návod na výrobu žaludečních vředů u obou. To hříbě navíc nebezpečnější než pod matkou, bude nuceno samo bojovat o holý život, pokud se tě doteď tak bálo...
Můj návod je využít zvědavosti hříběte. Nevšímat si ho, zaobírat se matkou. Čistit ji, laskat ji, dávat jí dobroty, aby z matky bylo poznat, že jí tvá přítomnost nevadí, že jí dělá dobře, když ji drbeš hřbílkem na zádech, že je to jablko nebo mrkvička báječná věc, kterou když žere, tak je spokojená.Nebrat hříbě jako hračku, se kterou se chceš pomazlit, ale jako koňskou osobnost, jejíž důvěru si musíš zasloužit a jejíž respekt si musíš získat tím, jaká jsi. A je to vzájemné. Začínej pouze s dotyky, které budou hříběti příjemné. Nech se očichat a nesahej na něj. Když se bude zvědavě k tobě mít, zkus podrbat na kohoutku a nech být. Časem, až získá důvěru, bude snazší se ho dotýkat i na jiných místech, která jsou citlivější - hlava, nohy.
pocahontas
napsal(a):
Prosím prosím, může mi někdo poradit, jak na výchovu hříběte? Mému prckovi je 14 dní a nějak si nerozumíme :-( Hned od narození jsem se s ním snažila mazlit, ale pořád přede mnou utíká a včera na mě začalo útočit. Jakmile vstoupím do boxu, hned se ke mně otočí zadkem a kope po mně. Nevím, jestli to třeba nechytá od mámy. Ta si prcka totiž chrání, šklebí se a útočí na ostatní koně a dokonce už kousla i mě. Vždycky byla nemazlící a trochu divoženka, ale nikdy se nešklebila (natož útočila) na koně ani na lidi ...
moje kobyla také není zrovna mazlící tip, na druhého koně utočí nejinak, ale rázně jsme jí vysvětlila, že sice hříbátko je její,ale že prostě to nic nemění na našem vztahu a já jsem šéf, prostě brát na kobylu ohledy to je jasné,ale pořád ona musí vědět že ona tu nerozhoduje. No apak jsem tedy získala klid na hříbouna ona jen sleduje, na hříbouna pomaloučku polehoučku, sednout na bobek a čekat až se zvědavec přijde kouknout. nechta odejít kdy chce nikterak ho nenutit, našeho malého již třetí den začalo všechno svědit azjistil že ho nikdo anic nepodrbe tak jak já, takže jsem si ho získala drbáním všech těch míst která si nedokázal sám podrbat. později jsem ho už chytal jedna ruka na plecích druhá za zadečkem akdyž chtěl pláchnout, tak si ho udržet vtom vyhrezeném prostoru, ale neprat se hlavně ho křečotivě nedržet, jen mu zamezit unikové cesty. věř že pokud tedy nezdědil nějaké hodně netykavské geny tak bude vše o.k. ale chce to čas a to hodně času ,protže já na melého mohu sahat kdy chci ,ale před návštěvami zdrhá co může a ti co chodí na něj koukat párkrát do týdne tak mu to trvá nejméně 10minut než je nechá přiblížit.tak hodně štěstí akupu trpělivosti
ladyamalka
napsal(a):
A ještě jsem našla Juráška kde je vidět jak vyrostl. Tak hodně štěstí s chočením a dej vědět jak to jde. Pavla.
Musíš si uvědomit že hříbě vychovává matka né ty. Když na tebe útočí hříbě i mamina nenapadlo tě že je prostě otravuješ? Skus to dělat tak že příjdeš jen za maminou, čisti a prostě s ní dělej vše co je třeba a hříběte si nevšímej. Neodháněj ho prostě nic. Jsou to zvědaví tvorečci a on sám příjde tě prozkoumat. Takhle se mu vnucuješ a štve to i maminu.Až k tobě hříbě příjde tak se ho jen dotkni, pokud uteče tak ho nech a nevšímej si ho a jak u tebe zůstane tak jej třeba hlaď, ale nikdy ho neomezuj tak aby nemohl odejít kdy chce. Nechtěj po něm nic, nevyhledávej ho a on si tě najde sám. Mamině se do výchovy moc nepleť, učit ho něco víc bude času dost později.
thesis
napsal(a):
Musíš si uvědomit že hříbě vychovává matka né ty. Když na tebe útočí hříbě i mamina nenapadlo tě že je prostě otravuješ? Skus to dělat tak že příjdeš jen za maminou, čisti a prostě s ní dělej vše co je třeba a hříběte si nevšímej. Neodháněj ho prostě nic. Jsou to zvědaví tvorečci a on sám příjde tě prozkoumat. Takhle se mu vnucuješ a štve to i maminu.Až k tobě hříbě příjde tak se ho jen dotkni, pokud uteče tak ho nech a nevšímej si ho a jak u tebe zůstane tak jej třeba hlaď, ale nikdy ho neomezuj tak aby nemohl odejít kdy chce. Nechtěj po něm nic, nevyhledávej ho a on si tě najde sám. Mamině se do výchovy moc nepleť, učit ho něco víc bude času dost později.
Já jen chci, aby se mě hříbě nebálo, nechalo na sebe sáhnout a nasadit si ohlávku. Nic jiného. Nechci ho nijak omezovat nebo ho v tuto chvíli něco učit. Ale pokud si zvykne na to, že mě může "vykopat" z boxu, tak to bude špatně. Myslím si, že pokud nezískám jeho důvěru teď, tak to bude jen horší a horší 
Sednout si v boxu a jen ho pozorovat už zkouším od začátku. Přijde, očichá si mě a zase uteče, někdy na sebe nechá chvilku sáhnout. No a od včera na mě začalo útočit, když jsem mu chtěla nasadit ohlávku (už ji na sobě několikrát mělo, bez problémů ji snáší). Dnes ráno na mě útočilo při kydání, tak nevím, kde se stala chyba. Já ho fakt nechci na hraní a mazlení, chci jen jeho důvěru a nevím jak na to
pocahontas
napsal(a):
Já jen chci, aby se mě hříbě nebálo, nechalo na sebe sáhnout a nasadit si ohlávku. Nic jiného. Nechci ho nijak omezovat nebo ho v tuto chvíli něco učit. Ale pokud si zvykne na to, že mě může "vykopat" z boxu, tak to bude špatně. Myslím si, že pokud nezískám jeho důvěru teď, tak to bude jen horší a horší Sednout si v boxu a jen ho pozorovat už zkouším od začátku. Přijde, očichá si mě a zase uteče, někdy na sebe nechá chvilku sáhnout. No a od včera na mě začalo útočit, když jsem mu chtěla nasadit ohlávku (už ji na sobě několikrát mělo, bez problémů ji snáší). Dnes ráno na mě útočilo při kydání, tak nevím, kde se stala chyba. Já ho fakt nechci na hraní a mazlení, chci jen jeho důvěru a nevím jak na to
Těžké radit někomu, kdo si nechce nechat poradit.
Když hříbě necháš být, nejspíš po tobě kopat nebude. Když kopne, plácni ho (v klidu). Nech kontakt na něm. Když přijde, drbej, kde se mu to líbí, jinak nic. Žádnou ohlávku, nic. Chytej ho, jen když opravdu musíš (strouhání apod.). Na kydání ho dávej s mámou ven nebo do jiného boxu, je malej, nediv se, že se bojí strašidla s vidlema v ruce.
Loni jsem měla extrémně bojavou kobylku, nechala jsem kontakt jen na ní (mimo zmiňovaného strouhání, veta atd.), dnes je jí 10 měsíců a když přijdu do výběhu, hned se přišine podrbat, je u mně celou dobu, co ve výběhu jsem a je celkem vlezlá. Můžu jí dát ohlávku, deku (pláštěnku), přivázat, zvednout nohy atd. bez problému. Nevěř tomu, že buď teď nebo nikdy. On si sám časem řekne.
pocahontas
napsal(a):
Prosím prosím, může mi někdo poradit, jak na výchovu hříběte? Mému prckovi je 14 dní a nějak si nerozumíme :-( Hned od narození jsem se s ním snažila mazlit, ale pořád přede mnou utíká a včera na mě začalo útočit. Jakmile vstoupím do boxu, hned se ke mně otočí zadkem a kope po mně. Nevím, jestli to třeba nechytá od mámy. Ta si prcka totiž chrání, šklebí se a útočí na ostatní koně a dokonce už kousla i mě. Vždycky byla nemazlící a trochu divoženka, ale nikdy se nešklebila (natož útočila) na koně ani na lidi ...
Já taky zastávám názor, že v tomhle věku lépe méně než více, pokud člověk od začátku nerazí metodu imprintingu (už tak hojně zatracovanou i opěvovanou), ale na tu je už pozdě.
U nás ani nebylo možné hříbata takto otravovat a otlapkávat. Matka je už i bez toho dost ostrá kobyla, nedejbože když měla pod sebou hříbě, jaká to byla ostříží matka.
Na hříbě se dalo jenom koukat a když i toho měla plné zuby dávala svou nelibost pěkně najevo. Veškerý kontakt s hříbětem se uskutečňoval jen ve výběhu a to jen pokud samo hříbě chtělo. Stájovku jsme nedávali - chodili sami za mámou, žačli jsme tuším až nějak od toho měsíce. Nejdřív až tak po těch 14 dnech se kobyla nechala čistit i v boxu, hříbě když přilezlo jsme otlapkali a přejeli opatrně kartáčem, vše za ostřížího zraku matky. Časem se přidávalo - zvedaly se nožičky apod. Matka klidná jako želva, hříbák spokojen neb si spojil čištění = i drbání = paráda. A klisna věděla, že se nic neděje, že se jde jen čistit.
Všechny hříbata naprostý mazli - i dnes 4-letýho hřebce můžou čistit malý děcka
Ale máma s hříbem prostě potřebujou svůj klid a pevný režim. My jsme museli děckám potom i zakazovat je otravovat a lézt furt do stáje, protože hrozilo že nervní kobyla by mohla nechtě miminu ublížit.
Když si ty koně zvyknou na stejný denní režim, nebude problém. Sedět hodinu v boxe a čučet je naprd - jenom oba svou přítomností stresuješ a pak na tebe takto reagují.
Choď do boxu v pravidelnou denní dobu jen za určitým cílem - poklidit, vyčistit, nakrmit - zrdž se jen co je nutné a víc je neruš.
Oni si zvyknou a postupem času si zvědavý hříbák nechá líbit víc a víc, ale chtít aby tě 14denní hříbě následovalo jako pes je nesmysl.
ms
napsal(a):
Těžké radit někomu, kdo si nechce nechat poradit.
Když hříbě necháš být, nejspíš po tobě kopat nebude. Když kopne, plácni ho (v klidu). Nech kontakt na něm. Když přijde, drbej, kde se mu to líbí, jinak nic. Žádnou ohlávku, nic. Chytej ho, jen když opravdu musíš (strouhání apod.). Na kydání ho dávej s mámou ven nebo do jiného boxu, je malej, nediv se, že se bojí strašidla s vidlema v ruce.
Loni jsem měla extrémně bojavou kobylku, nechala jsem kontakt jen na ní (mimo zmiňovaného strouhání, veta atd.), dnes je jí 10 měsíců a když přijdu do výběhu, hned se přišine podrbat, je u mně celou dobu, co ve výběhu jsem a je celkem vlezlá. Můžu jí dát ohlávku, deku (pláštěnku), přivázat, zvednout nohy atd. bez problému. Nevěř tomu, že buď teď nebo nikdy. On si sám časem řekne.
já nevidím že by si nechtěla nechat poradit, někdy to prostě nelze nechat je být, při kydání tě přece ani matka ani hříbě nesmí přizabít! hříbě se musí kontrolovat, třeba já včera odčervovala, akdybch ho neučila kontaktu,tak by to odčervování byl nejspíš pěkný boj, takhle mi hříbě stálo i bez držení, navíc hříbě, zase jsem u svého případu se někdy musí na pastvinu vodit, - prostě tam jdu kus přes cestu kde jedí dosti aut- no co pak, o s hříbětěm kterému jsem sice nechala spoustu klidu a času a šílenou matkou. vše se musí s rozumem,ale když budu jen ustupovat tak to taky nevyřeším, nic by se nemělo lámat přes koleno, ale nevidím na snaze o zkontaktování nic špatného
janda
napsal(a):
Já taky zastávám názor, že v tomhle věku lépe méně než více, pokud člověk od začátku nerazí metodu imprintingu (už tak hojně zatracovanou i opěvovanou), ale na tu je už pozdě.
U nás ani nebylo možné hříbata takto otravovat a otlapkávat. Matka je už i bez toho dost ostrá kobyla, nedejbože když měla pod sebou hříbě, jaká to byla ostříží matka.
Na hříbě se dalo jenom koukat a když i toho měla plné zuby dávala svou nelibost pěkně najevo. Veškerý kontakt s hříbětem se uskutečňoval jen ve výběhu a to jen pokud samo hříbě chtělo. Stájovku jsme nedávali - chodili sami za mámou, žačli jsme tuším až nějak od toho měsíce. Nejdřív až tak po těch 14 dnech se kobyla nechala čistit i v boxu, hříbě když přilezlo jsme otlapkali a přejeli opatrně kartáčem, vše za ostřížího zraku matky. Časem se přidávalo - zvedaly se nožičky apod. Matka klidná jako želva, hříbák spokojen neb si spojil čištění = i drbání = paráda. A klisna věděla, že se nic neděje, že se jde jen čistit.
Všechny hříbata naprostý mazli - i dnes 4-letýho hřebce můžou čistit malý děcka
Ale máma s hříbem prostě potřebujou svůj klid a pevný režim. My jsme museli děckám potom i zakazovat je otravovat a lézt furt do stáje, protože hrozilo že nervní kobyla by mohla nechtě miminu ublížit.
Když si ty koně zvyknou na stejný denní režim, nebude problém. Sedět hodinu v boxe a čučet je naprd - jenom oba svou přítomností stresuješ a pak na tebe takto reagují.
Choď do boxu v pravidelnou denní dobu jen za určitým cílem - poklidit, vyčistit, nakrmit - zrdž se jen co je nutné a víc je neruš.
Oni si zvyknou a postupem času si zvědavý hříbák nechá líbit víc a víc, ale chtít aby tě 14denní hříbě následovalo jako pes je nesmysl.
Holky, musím se Pocahontas zastat. Ona nechce s hříbětem přehnaně hrát. Chce jenom, aby ji trošku respektovalo a nevykopalo ji z boxu hned, jak vejde dovnitř. V boxe poklidit musí, kobylu očistit taky.
a že hned, jak tam hříbě vejde, bez nějakého kontaktu na ni útočí rozhodně není dobře.
lesterka
napsal(a):
Holky, musím se Pocahontas zastat. Ona nechce s hříbětem přehnaně hrát. Chce jenom, aby ji trošku respektovalo a nevykopalo ji z boxu hned, jak vejde dovnitř. V boxe poklidit musí, kobylu očistit taky.
a že hned, jak tam hříbě vejde, bez nějakého kontaktu na ni útočí rozhodně není dobře.
Dobře to samozřejmě není, ale proč to dělá? Z jejího popisu věci chtěla prostě s hříbkem navázat kontakt, jenže asi proti jeho vůli, to si ovšem člověk neuvědomí hned. Sama to znám, doma se mi narodily dvě hříbátka a měla jsem co dělat je nechytit a nepopučit jak byli sladcí, ale udržela jsem se jelikož kobyla mi dala mírně najevo že si to nepřeje. Hříbě se schovávalo za mámu a tak jsem si ho nevšímala, později mi ho už ukazovala a uhýbala, postupně hříbátka zjistila že je nejdu ulovit ale vyčistit maminu a když viděli že mamina si to nechá líbit okamžitě se v nich probudila zvědavost. Tak jsem s nimi začala trošku hrát hru že jsem je úplně ignorovala, když viděli že semnou nehnou svýma očkama tak mě občas zatáhli za bundu nebo se otřeli, no nakonec i kradli kartáče
. První dotek hřbilka na jejich zádech byl šok, druhý lepší a jak zjistili že ono to drbe tak se jich nešlo zbavit. Když jsem uklízela box byli vždy venku jelikož jsem nechtěla riskovat že se hříbě lekne a skočí třeba do vidlí. První dny po narození kdy ještě nechodili ven jsem bo boxe chodila tiš a jak duch, posbírala mokré a bobky a mizela. Než začali chodit ven nikdo k nim nesměl aby nebyla mamina nervózní. Nechávala jsem hříbata ať se nejprve pořádné seznámí se světem a až pak přišel na řadu kontakt.
Tak maličké hříbě přece není zlé, bojí se a tak se brání, box už zná a cítí se tam jistě, třeba v ohradě by tak neútočilo už jen proto že by mělo kam utéct. Nejsem zástáncem nějakým metod ale koukněte jak to chodí ve stádě, mamina porodí a ostatní koně nechodí hříbě omacávat ani nic, jestli už tak koukají z dáli. Čichnou si až samo hříbě k nim příjde i proto že kdyby přišli oni tak je mamina žene pryč.
pocahontas
napsal(a):
Prosím prosím, může mi někdo poradit, jak na výchovu hříběte? Mému prckovi je 14 dní a nějak si nerozumíme :-( Hned od narození jsem se s ním snažila mazlit, ale pořád přede mnou utíká a včera na mě začalo útočit. Jakmile vstoupím do boxu, hned se ke mně otočí zadkem a kope po mně. Nevím, jestli to třeba nechytá od mámy. Ta si prcka totiž chrání, šklebí se a útočí na ostatní koně a dokonce už kousla i mě. Vždycky byla nemazlící a trochu divoženka, ale nikdy se nešklebila (natož útočila) na koně ani na lidi ...
Sama jsem zažila kobylku, která se dost šklebila a cenila zuby po lidech. Nemyslela to ani tak zle, ale spíš tím chtěla dát najevo, že nechce, aby na ní někdo šahal. Zažila si s lidmi svoje, takže toto byla její "obranná reakce". Když se jí narodila klisnička, tak zůstala charakterově stejná, akorát cenila zuby i při dotyku na hříbě... tedy spíš když se člověk pokoušel k hříběti přiblížit. Majitelka se totiž kobylky bála, takže jí viděla jednou za uherský rok a to pouze z dálky. Když se začalo řešit, že by malá klisnička měla dostat ohlávku, tak to byl boj. Nenechala k sobě nikoho přiblížit, šklebila se a kousala (odkoukala od mamky). Když se jí podařilo po pár dnech (to jí bylo cca 5 měsíců) nasadit ohlávku, věděli jsme, že když jí sundáme, tak už jí zase nenandáme. Já sama jsem se s oběmi snažila nějaký menší vztah navázat, a u obou se mi to z části podařilo (přeci jen to nejsou moji koně, takže jsem je byla spíš jen občas navštívit v boxe či na pastvě). Když se klisnička odstavila, byl to neskutečnej boj, protože se pořád snažila dostat za mámou a celkově spolupráce byla na bodu mrazu. Její mamka se zanedlouho prodala k lidem, co k ní individuálně přistupují, kobylka se přestala šklebit a celkově je to miláček rodiny. Mladou klisničku jsem naposledy viděla při nakládání, kdy novou majitelku pěkně zkopala.....
Co tímto chci říct? Hříbě odstav co nejdřív to půjde, ale určitě se o tom poraď s veterinářkou, aby to nebylo zase moc brzy. Určitě se snaž být s koníky co nejčastěji, a mamce urči hranice slušného chování, což můžeš mimochodem i v kruhovce při práci ze země - která jí neuškodí, protože pokud s ní budeš dělat 7 her, tak nebude běhat jako při lonžování, ale vyřikáte si to spolu mnohem lépe než v boxe či na uvazišti. Co se týče hříbětě, tak pokud utíká, tak ho nehoň - prostě se tě bojí, je to prcek, takže je to normální. Pokud budeš často s mamkou, samo časem pozná, že se tě bát nemusí. A pokud kope, je to reakce na to, že s tebou opravdu teď ještě nechce být - je na světě pár dní a už ti má důvěřovat? Vím že je to těžké, ale opravdu se nesnaž hříbáka přesvědčit, že mu nic neuděláš. Nech ho, aby to zjistil sám;)
pocahontas
napsal(a):
Prosím prosím, může mi někdo poradit, jak na výchovu hříběte? Mému prckovi je 14 dní a nějak si nerozumíme :-( Hned od narození jsem se s ním snažila mazlit, ale pořád přede mnou utíká a včera na mě začalo útočit. Jakmile vstoupím do boxu, hned se ke mně otočí zadkem a kope po mně. Nevím, jestli to třeba nechytá od mámy. Ta si prcka totiž chrání, šklebí se a útočí na ostatní koně a dokonce už kousla i mě. Vždycky byla nemazlící a trochu divoženka, ale nikdy se nešklebila (natož útočila) na koně ani na lidi ...
neboj když tam budeš chodit deně tak si zvykne...moje mala vden porodu byla mazel a pak jak se rozkoukala přestala semnou kamarádit...a to vlastně každej prdola co jsme měli....ale většinou začali samy nakonec dolejzat pač chtěli vědět co tam dělám......nevím teda jak to myslíš stím odstavem ale nejdřív asi ve čtvrtém měsíci.....jinak ja měla malou naučenou že sem mohla chodit s matkou ven a prcek počkal doma...ale pořídila sem mu teda malýho kamaráda at není samo.....ted mam každou zvlášt v boxe ale na pastvě sou spolu a mladá ještě občas cucá mlíko....no na to že je to malej plašan c vyvalenym bílim bělmem kolem oka a zjistilo se že je lechtivá to zvládáme dobře..jinak..teda ohlavku si dá nasadit,na vazáku chodí,uvázaná stojí....jen kvuli tý lechtivosti trocha cuká s nožkama..ale si zvykne...prostě dělej mrněti jen to co jí bude dělat dobře.,ale zase nedovol aby bylo drzé až moc.....
microfon
napsal(a):
já nevidím že by si nechtěla nechat poradit, někdy to prostě nelze nechat je být, při kydání tě přece ani matka ani hříbě nesmí přizabít! hříbě se musí kontrolovat, třeba já včera odčervovala, akdybch ho neučila kontaktu,tak by to odčervování byl nejspíš pěkný boj, takhle mi hříbě stálo i bez držení, navíc hříbě, zase jsem u svého případu se někdy musí na pastvinu vodit, - prostě tam jdu kus přes cestu kde jedí dosti aut- no co pak, o s hříbětěm kterému jsem sice nechala spoustu klidu a času a šílenou matkou. vše se musí s rozumem,ale když budu jen ustupovat tak to taky nevyřeším, nic by se nemělo lámat přes koleno, ale nevidím na snaze o zkontaktování nic špatného
Díky za zastání, už si tady pomalu začínám připadat jako tyran Ono totiž nakopnutí tím malým krásným stvořeníčkem pěkně bolí Jde mi přesně o to, co píšeš. Co když bude prcek potřebovat vyšetření či ošetření vetem? A kvůli jeho bezpečnosti ho do výběhu aspoň ze začátku musím vodit
anickka
napsal(a):
Sama jsem zažila kobylku, která se dost šklebila a cenila zuby po lidech. Nemyslela to ani tak zle, ale spíš tím chtěla dát najevo, že nechce, aby na ní někdo šahal. Zažila si s lidmi svoje, takže toto byla její "obranná reakce". Když se jí narodila klisnička, tak zůstala charakterově stejná, akorát cenila zuby i při dotyku na hříbě... tedy spíš když se člověk pokoušel k hříběti přiblížit. Majitelka se totiž kobylky bála, takže jí viděla jednou za uherský rok a to pouze z dálky. Když se začalo řešit, že by malá klisnička měla dostat ohlávku, tak to byl boj. Nenechala k sobě nikoho přiblížit, šklebila se a kousala (odkoukala od mamky). Když se jí podařilo po pár dnech (to jí bylo cca 5 měsíců) nasadit ohlávku, věděli jsme, že když jí sundáme, tak už jí zase nenandáme. Já sama jsem se s oběmi snažila nějaký menší vztah navázat, a u obou se mi to z části podařilo (přeci jen to nejsou moji koně, takže jsem je byla spíš jen občas navštívit v boxe či na pastvě). Když se klisnička odstavila, byl to neskutečnej boj, protože se pořád snažila dostat za mámou a celkově spolupráce byla na bodu mrazu. Její mamka se zanedlouho prodala k lidem, co k ní individuálně přistupují, kobylka se přestala šklebit a celkově je to miláček rodiny. Mladou klisničku jsem naposledy viděla při nakládání, kdy novou majitelku pěkně zkopala.....
Co tímto chci říct? Hříbě odstav co nejdřív to půjde, ale určitě se o tom poraď s veterinářkou, aby to nebylo zase moc brzy. Určitě se snaž být s koníky co nejčastěji, a mamce urči hranice slušného chování, což můžeš mimochodem i v kruhovce při práci ze země - která jí neuškodí, protože pokud s ní budeš dělat 7 her, tak nebude běhat jako při lonžování, ale vyřikáte si to spolu mnohem lépe než v boxe či na uvazišti. Co se týče hříbětě, tak pokud utíká, tak ho nehoň - prostě se tě bojí, je to prcek, takže je to normální. Pokud budeš často s mamkou, samo časem pozná, že se tě bát nemusí. A pokud kope, je to reakce na to, že s tebou opravdu teď ještě nechce být - je na světě pár dní a už ti má důvěřovat? Vím že je to těžké, ale opravdu se nesnaž hříbáka přesvědčit, že mu nic neuděláš. Nech ho, aby to zjistil sám;)
Oki, tak já se budu snažit přežít ve zdraví ty kopance a věřit vám, že si časem zvykne Já prostě jen mám strach, že jak se naučí po mě kopat, tak už se to neodnaučí Ale budu vám teda věřit, že ho to časem přejde Snad se toho dožiju 
pocahontas
napsal(a):
Oki, tak já se budu snažit přežít ve zdraví ty kopance a věřit vám, že si časem zvykne Já prostě jen mám strach, že jak se naučí po mě kopat, tak už se to neodnaučí Ale budu vám teda věřit, že ho to časem přejde Snad se toho dožiju
já myslela, že po tobě kope, pokud na něj chceš sahat....
dakotka
napsal(a):
neboj když tam budeš chodit deně tak si zvykne...moje mala vden porodu byla mazel a pak jak se rozkoukala přestala semnou kamarádit...a to vlastně každej prdola co jsme měli....ale většinou začali samy nakonec dolejzat pač chtěli vědět co tam dělám......nevím teda jak to myslíš stím odstavem ale nejdřív asi ve čtvrtém měsíci.....jinak ja měla malou naučenou že sem mohla chodit s matkou ven a prcek počkal doma...ale pořídila sem mu teda malýho kamaráda at není samo.....ted mam každou zvlášt v boxe ale na pastvě sou spolu a mladá ještě občas cucá mlíko....no na to že je to malej plašan c vyvalenym bílim bělmem kolem oka a zjistilo se že je lechtivá to zvládáme dobře..jinak..teda ohlavku si dá nasadit,na vazáku chodí,uvázaná stojí....jen kvuli tý lechtivosti trocha cuká s nožkama..ale si zvykne...prostě dělej mrněti jen to co jí bude dělat dobře.,ale zase nedovol aby bylo drzé až moc.....
Tak já se taky přidám,máme dvoudenní klisničku plnokrevníka,a musím říct,že holka je dost akční.Nejenže se nám zčista jasna ráno objevila v boxe jako nic,ale hlavně když jsme ji převáděli do jiného boxu to odpoledne,stačila meho přítele jemně poznamenat kopýtky,ještě že to s nima moc neuměla.Jinak se docela bojí dveří,teda zvuku,a bere nás jako velké koně,takže pud sebezáchovy funguje a když se ji dotknem kde nemáme tak si i vyhodí.Jinak se po chvíli otrká a strašně nás očumuje,a tak jakože nechtě nás obchází a v celku jí to baví,dokonce se ráda nechá pohladit na zádech.
microfon
napsal(a):
já nevidím že by si nechtěla nechat poradit, někdy to prostě nelze nechat je být, při kydání tě přece ani matka ani hříbě nesmí přizabít! hříbě se musí kontrolovat, třeba já včera odčervovala, akdybch ho neučila kontaktu,tak by to odčervování byl nejspíš pěkný boj, takhle mi hříbě stálo i bez držení, navíc hříbě, zase jsem u svého případu se někdy musí na pastvinu vodit, - prostě tam jdu kus přes cestu kde jedí dosti aut- no co pak, o s hříbětěm kterému jsem sice nechala spoustu klidu a času a šílenou matkou. vše se musí s rozumem,ale když budu jen ustupovat tak to taky nevyřeším, nic by se nemělo lámat přes koleno, ale nevidím na snaze o zkontaktování nic špatného
Nechceš si nechat poradit, chceš podpořit ve svém jednání, na opačné názory máš jen Ale tohle, Ale támhleto...
V jiném tématu je fotka hříběte, ještě mokré a jste u něj nasádlené 2... a ještě třetí fotil. No já být kobylou, tak vás z boxu rychle ženu.
Žádné hříbě od přírody neútočí, kopne, ale tak, jak kope po jiných koních, párkrát ho plácneš a je pokoj. Jestli po tobě útočí, děláš něco špatně a měla bys to přehodnotit. Může to být eventuelně i tím, že je na něj máma moc hodná, nevychovává ho a on potřebuje "tetu", která vychová. Ale tetu čtyřnohou, ne dvounohou!
Asi s hříbaty nemáš moc zkušeností, když nevíš, jak se s nimi má zacházet bez "kontaktu". Tak já ti to povím. Hříbě opatrně chytíš jednou rukou za plece, druhou pod zadkem a připlácneš ho jemně na stěnu boxu, ideálně do rohu. Druhá osoba s ním udělá cokoli, co zrovna potřebuje. Když musíš sama, tak vepředu si ho přidržíš kolenem. Třeba teplotu bys měla měřit pravidelně od narození a to ohlávku zdaleka tak brzo nenasazuješ. Hříbata se tak (pod plecema a pod zadkem) i vodí.
Srovnej mámu, malého nech být.
pocahontas
napsal(a):
Prosím prosím, může mi někdo poradit, jak na výchovu hříběte? Mému prckovi je 14 dní a nějak si nerozumíme :-( Hned od narození jsem se s ním snažila mazlit, ale pořád přede mnou utíká a včera na mě začalo útočit. Jakmile vstoupím do boxu, hned se ke mně otočí zadkem a kope po mně. Nevím, jestli to třeba nechytá od mámy. Ta si prcka totiž chrání, šklebí se a útočí na ostatní koně a dokonce už kousla i mě. Vždycky byla nemazlící a trochu divoženka, ale nikdy se nešklebila (natož útočila) na koně ani na lidi ...
Už to tu v niekoľkých príspevkoch padlo, ale ešte raz:
Ak sa žriebä bojí alebo nemá záujem o kontakt, nenaháňať ho, ale ho nechať a venovať sa o to viac kobyle.
My sme mali tiež žriebätko, ktoré sa extrémne bálo ľudí. Tak sme mu dali čas, chodili sme len okolo kobyly a po pár týždňoch chodilo žriebä za nami samé - zistilo, že ani jeho matka sa v našej prítomnosti nestresuje, že nás pri vodení nasleduje atď..
V súčasnosti je zo žriebätka už veľká slečna, ktorá sa ľudí absolútne nebojí, naopak, niekedy je až trochu dotieravá.
evam
napsal(a):
Už to tu v niekoľkých príspevkoch padlo, ale ešte raz:
Ak sa žriebä bojí alebo nemá záujem o kontakt, nenaháňať ho, ale ho nechať a venovať sa o to viac kobyle.
My sme mali tiež žriebätko, ktoré sa extrémne bálo ľudí. Tak sme mu dali čas, chodili sme len okolo kobyly a po pár týždňoch chodilo žriebä za nami samé - zistilo, že ani jeho matka sa v našej prítomnosti nestresuje, že nás pri vodení nasleduje atď..
V súčasnosti je zo žriebätka už veľká slečna, ktorá sa ľudí absolútne nebojí, naopak, niekedy je až trochu dotieravá.
No nějak jsem nečetla všechny příspěvky , ale naše kobyla je netykavka , ale i tak hříbo mělo už v den porodu večer na hlavě ohlávku asi na dvě minuty , ale mělo , po týdnu se dalo vodit , dokázalo skoro chodit na vodítku a když měl 3 týdny , zvedal nožky a všechno , první den co zjistil , že mu neublížíme tak už večer byl trošku ofrklej a od té doby to byl mazlík , i ve výběhu jakmile viděl člověka cválal za ním podrbat se apod.......
memmory
napsal(a):
No nějak jsem nečetla všechny příspěvky , ale naše kobyla je netykavka , ale i tak hříbo mělo už v den porodu večer na hlavě ohlávku asi na dvě minuty , ale mělo , po týdnu se dalo vodit , dokázalo skoro chodit na vodítku a když měl 3 týdny , zvedal nožky a všechno , první den co zjistil , že mu neublížíme tak už večer byl trošku ofrklej a od té doby to byl mazlík , i ve výběhu jakmile viděl člověka cválal za ním podrbat se apod.......
Tak si to soňátko přečti, některé příspěvky mě lehce nadzdvihají ze židličky. Já tedy věřím v normální praktické umysly zadavatelky...
Sama samozřejmě nejsem žádný odborník, ale jednoznačně mohu posoudit mezi dvěma farmami, kde na jedné se od narození hříbě moc neřešilo ikdyž byly boxová a když bylo třeba tak se prostě nějak nahnalo zmanipulovalo (jak popisuje ms) a moc dobře si pamatuji kolik práce jsme pak s nimi pak měli když už byli odstavená. Narozdíl od druhé farmy, kde se od nejranějšího stádia hříbě učilo že při kontaktu s člověkem se mu nic nestane a ještě bude příjemně drbáno apod, a práce s takovými koníky když vyrůstala byla o poznání snažší, jednodušší a hlavně ti koně to brali jako uplnou samozřejmost a necítili potřebu se něčemu novému bránit... Já si stojím při svém, ikdyž je to jenom 6 ku 4 případům z vlastní zkušenosti
- mámě je třeba vysvětlit že věci mají své meze ikdyž ona má zrovna hříbátko a malého je třeba s rozumnou dávkou snahy nechat přijít na to že člověk s ním bude manipulovat,ale nic se mu při tom nestane, nejlépe naopak.
microfon
napsal(a):
Tak si to soňátko přečti, některé příspěvky mě lehce nadzdvihají ze židličky. Já tedy věřím v normální praktické umysly zadavatelky...
Sama samozřejmě nejsem žádný odborník, ale jednoznačně mohu posoudit mezi dvěma farmami, kde na jedné se od narození hříbě moc neřešilo ikdyž byly boxová a když bylo třeba tak se prostě nějak nahnalo zmanipulovalo (jak popisuje ms) a moc dobře si pamatuji kolik práce jsme pak s nimi pak měli když už byli odstavená. Narozdíl od druhé farmy, kde se od nejranějšího stádia hříbě učilo že při kontaktu s člověkem se mu nic nestane a ještě bude příjemně drbáno apod, a práce s takovými koníky když vyrůstala byla o poznání snažší, jednodušší a hlavně ti koně to brali jako uplnou samozřejmost a necítili potřebu se něčemu novému bránit... Já si stojím při svém, ikdyž je to jenom 6 ku 4 případům z vlastní zkušenosti - mámě je třeba vysvětlit že věci mají své meze ikdyž ona má zrovna hříbátko a malého je třeba s rozumnou dávkou snahy nechat přijít na to že člověk s ním bude manipulovat,ale nic se mu při tom nestane, nejlépe naopak.
Tak nam se ve staji narodil hribek a od prvniho dne je to zvedavec co se necha drbat a mazlit.Sam dolejza a vyzaduje drbani,je sladkej,kdyz se na nej du juknout,nikdy se me nechce odejit,protoze on je porad u me...dneska jsem naklusala s fotakem,ale vyfotit se neda protoze ho mam porad nalepenyho u sebe...tak leda byste chteli videt oko,nebo nezdry a jine detaily:)) Par fotek jsem teda ulovila,ale nic moc..
jinak s hribky absolutne zadne zkusenosti nemam,dokonce jsem byla za uplneho blbce,kdyz jsem se ptala,(hribek sel poprve s mamou na prochazku,byl asi dvoudeni)proc jde kobyla s clovekem,hribek a jeste dva dalsi lidi..nechapala jsem proc tolik lidi u toho..a bylo mi receno,ze sem uplne blba,ze hribe neumi chodit za mamou,ze ho to musi lidi naucit..Cely zivot si myslim,ze toto je pudova zalezitost...Tak ted jako nevim no...muze me to nekdo nejak vysvetlit a zasvetit me trosku do toho??
ukulemba
napsal(a):
Tak nam se ve staji narodil hribek a od prvniho dne je to zvedavec co se necha drbat a mazlit.Sam dolejza a vyzaduje drbani,je sladkej,kdyz se na nej du juknout,nikdy se me nechce odejit,protoze on je porad u me...dneska jsem naklusala s fotakem,ale vyfotit se neda protoze ho mam porad nalepenyho u sebe...tak leda byste chteli videt oko,nebo nezdry a jine detaily:)) Par fotek jsem teda ulovila,ale nic moc..
jinak s hribky absolutne zadne zkusenosti nemam,dokonce jsem byla za uplneho blbce,kdyz jsem se ptala,(hribek sel poprve s mamou na prochazku,byl asi dvoudeni)proc jde kobyla s clovekem,hribek a jeste dva dalsi lidi..nechapala jsem proc tolik lidi u toho..a bylo mi receno,ze sem uplne blba,ze hribe neumi chodit za mamou,ze ho to musi lidi naucit..Cely zivot si myslim,ze toto je pudova zalezitost...Tak ted jako nevim no...muze me to nekdo nejak vysvetlit a zasvetit me trosku do toho??
Je malé a "hloupoučké", no My jsme taky chodili s popoháněči, aby hříbě chodilo za mámou a ne máma s vlajícím člověkem na konci vodítka za hříbounem
strelish
napsal(a):
Je malé a "hloupoučké", no My jsme taky chodili s popoháněči, aby hříbě chodilo za mámou a ne máma s vlajícím člověkem na konci vodítka za hříbounem
Tak popohanece pochopim,precijen hribo muze ze zvedavosti vlezt kam nema..ale tlupu lidi kolem toho jsem nepochopila..
ms
napsal(a):
Nechceš si nechat poradit, chceš podpořit ve svém jednání, na opačné názory máš jen Ale tohle, Ale támhleto...
V jiném tématu je fotka hříběte, ještě mokré a jste u něj nasádlené 2... a ještě třetí fotil. No já být kobylou, tak vás z boxu rychle ženu.
Žádné hříbě od přírody neútočí, kopne, ale tak, jak kope po jiných koních, párkrát ho plácneš a je pokoj. Jestli po tobě útočí, děláš něco špatně a měla bys to přehodnotit. Může to být eventuelně i tím, že je na něj máma moc hodná, nevychovává ho a on potřebuje "tetu", která vychová. Ale tetu čtyřnohou, ne dvounohou!
Asi s hříbaty nemáš moc zkušeností, když nevíš, jak se s nimi má zacházet bez "kontaktu". Tak já ti to povím. Hříbě opatrně chytíš jednou rukou za plece, druhou pod zadkem a připlácneš ho jemně na stěnu boxu, ideálně do rohu. Druhá osoba s ním udělá cokoli, co zrovna potřebuje. Když musíš sama, tak vepředu si ho přidržíš kolenem. Třeba teplotu bys měla měřit pravidelně od narození a to ohlávku zdaleka tak brzo nenasazuješ. Hříbata se tak (pod plecema a pod zadkem) i vodí.
Srovnej mámu, malého nech být.
Já jsem do žádného jiného tématu fotku nedávala. Fotka, co je nahoře, je focená přes box, máme totiž otevřený box ze všech stran. Po porodu jsme veškerou péči o hříbátko nechali na kobylce a v boxu jsme vůbec nebyli. Pouze jsme hříbátku po nějaké době pomáhali na nohy, aby se šlo napít. Nemám s hříbaty zkušenosti a proto se ptám tady. Já nepotřebuju podpořit, že to, co dělám, je správně. Rozhodně kobylu ani hříbě nějak neotravuju. Jen vykydám box, očešu kobylu a opravdu jen pár minutek sedím v rohu boxu, aby si mě prcek mohl přijít očichat a neměl mě zafixovanou jen jako strašidlo s vidlema. Včera už zvládl jít do výběhu bez vodítka, takže ho ani s ohlávkou neotravuju. Takže myslím, že jsem si poradit nechala. Uklidnili jste mě tím, že si prcek časem sám zvykne na lidi
pocahontas
napsal(a):
Já jsem do žádného jiného tématu fotku nedávala. Fotka, co je nahoře, je focená přes box, máme totiž otevřený box ze všech stran. Po porodu jsme veškerou péči o hříbátko nechali na kobylce a v boxu jsme vůbec nebyli. Pouze jsme hříbátku po nějaké době pomáhali na nohy, aby se šlo napít. Nemám s hříbaty zkušenosti a proto se ptám tady. Já nepotřebuju podpořit, že to, co dělám, je správně. Rozhodně kobylu ani hříbě nějak neotravuju. Jen vykydám box, očešu kobylu a opravdu jen pár minutek sedím v rohu boxu, aby si mě prcek mohl přijít očichat a neměl mě zafixovanou jen jako strašidlo s vidlema. Včera už zvládl jít do výběhu bez vodítka, takže ho ani s ohlávkou neotravuju. Takže myslím, že jsem si poradit nechala. Uklidnili jste mě tím, že si prcek časem sám zvykne na lidi
A doufám, že ten popis "bezkontaktního" zacházení s hříbětem jsi myslela jen jako vtip. Nevšímat si hříběte a když ho budu potřebovat ošetřit, tak ho přimáčknout do rohu boxu? Když jsem mu nasazovala ohlávku nebo ošetřovala pupík, dělala jsem to vždycky vedle mámy. Kobyla si mě kontrolovala a hříbátko mělo mámu nablízku.
pocahontas
napsal(a):
A doufám, že ten popis "bezkontaktního" zacházení s hříbětem jsi myslela jen jako vtip. Nevšímat si hříběte a když ho budu potřebovat ošetřit, tak ho přimáčknout do rohu boxu? Když jsem mu nasazovala ohlávku nebo ošetřovala pupík, dělala jsem to vždycky vedle mámy. Kobyla si mě kontrolovala a hříbátko mělo mámu nablízku.
Sorry, spletla jsem dohromady zadavatelku a microfon.
Samozřejmě že jsem to nemyslela jako vtip. Chovatele, který neměří hříběti denně teplotu považuji za vysoce nezodpovědného. A hříbě jistě bude s radostí samo stát u mámy s teploměrem v zadnici... Hříbě to rychle považuje za rutinu a jakmile ho nasměruješ do stejného rohu, bez problému stojí. Nesuď předem, co neznáš (mimochodem, kobyla se přijde kouknout, co s mímem děláš, takže je u něj taky).
Neříkám hříběte si vůbec nevšímat. Říkám nechat kontakt na hříběti a nedělat mu nic nepříjemného, co není potřeba (kupodivu ani ohlávka není zatím potřeba, na tu si zvykne kdykoli během hodinky). Když přijde, drbej - a to jen tam, kde se mu to líbí. Ale nevnucuj se. Ať tě má spojenou s příjemným. Ale to se opakuju.
A ještě ke kydání, když je hříbě v boxe. Hříbata jsou blbounká a když se leknou, klidně ti skočí do kolečka, což je o zlámání nohou. Pokud můžeš, kydej když je mladej venku.
pocahontas
napsal(a):
A doufám, že ten popis "bezkontaktního" zacházení s hříbětem jsi myslela jen jako vtip. Nevšímat si hříběte a když ho budu potřebovat ošetřit, tak ho přimáčknout do rohu boxu? Když jsem mu nasazovala ohlávku nebo ošetřovala pupík, dělala jsem to vždycky vedle mámy. Kobyla si mě kontrolovala a hříbátko mělo mámu nablízku.
Jen ještě, co myslíš, že je hříběti při ošetřování vetem příjemnější, když ho držíš za plece a pod zadkem a nebo když ho taháš za hlavu s ohlávkou? Už mockrát jsem viděla, že když se to řeší přes ohlávku, hříbě se ve finále převrátí...Pak má z člověka teprve pořádný strach.
microfon
napsal(a):
Tak si to soňátko přečti, některé příspěvky mě lehce nadzdvihají ze židličky. Já tedy věřím v normální praktické umysly zadavatelky...
Sama samozřejmě nejsem žádný odborník, ale jednoznačně mohu posoudit mezi dvěma farmami, kde na jedné se od narození hříbě moc neřešilo ikdyž byly boxová a když bylo třeba tak se prostě nějak nahnalo zmanipulovalo (jak popisuje ms) a moc dobře si pamatuji kolik práce jsme pak s nimi pak měli když už byli odstavená. Narozdíl od druhé farmy, kde se od nejranějšího stádia hříbě učilo že při kontaktu s člověkem se mu nic nestane a ještě bude příjemně drbáno apod, a práce s takovými koníky když vyrůstala byla o poznání snažší, jednodušší a hlavně ti koně to brali jako uplnou samozřejmost a necítili potřebu se něčemu novému bránit... Já si stojím při svém, ikdyž je to jenom 6 ku 4 případům z vlastní zkušenosti - mámě je třeba vysvětlit že věci mají své meze ikdyž ona má zrovna hříbátko a malého je třeba s rozumnou dávkou snahy nechat přijít na to že člověk s ním bude manipulovat,ale nic se mu při tom nestane, nejlépe naopak.
Pozeráš sa na to veľmi čiernobielo. Buď chceš vidieť žriebätá, s ktorými nebolo manipulované vôbec (najlepšie do troch rokov) - to ako negatívny prípad alebo žriebätá, ktoré od prvého dňa mali ohlávky, dvíhali sa im nohy atď. ako pozitívny prípad.
Aj kôň je ale individualita - sú žriebäta, ktoré od prvého dňa nemajú strach, sú zvedavé, dobre sa s nimi spolupracuje a veľmi rýchlo akceptujú ohlávku i ďalšiu manipuláciu. Sú ale aj žriebätá, ktoré sú plachejšie a u ktorých je podľa mňa nejaké "lovenie" len preto, že v tom veku už by podľa našich predstáv malo zvládať to a to, úplne nevhodné. Naozaj sa v tomto prípade nič nestratí, ak sa s ním začne pracovať až o niekoľko týždňov neskôr.
evam
napsal(a):
Pozeráš sa na to veľmi čiernobielo. Buď chceš vidieť žriebätá, s ktorými nebolo manipulované vôbec (najlepšie do troch rokov) - to ako negatívny prípad alebo žriebätá, ktoré od prvého dňa mali ohlávky, dvíhali sa im nohy atď. ako pozitívny prípad.
Aj kôň je ale individualita - sú žriebäta, ktoré od prvého dňa nemajú strach, sú zvedavé, dobre sa s nimi spolupracuje a veľmi rýchlo akceptujú ohlávku i ďalšiu manipuláciu. Sú ale aj žriebätá, ktoré sú plachejšie a u ktorých je podľa mňa nejaké "lovenie" len preto, že v tom veku už by podľa našich predstáv malo zvládať to a to, úplne nevhodné. Naozaj sa v tomto prípade nič nestratí, ak sa s ním začne pracovať až o niekoľko týždňov neskôr.
nene, já nesrovnávala polodivoká hříbata a hříbata "vymazlená", to by fakt nemělo smysl. O velmi bázlivých prccích jsem taktéž nic nepsala, tak je jisté jak jak píšeš nikam nespěchat a raději čekat... no nic mě už jen někdy celá ifaun leze na nervy
ms
napsal(a):
Sorry, spletla jsem dohromady zadavatelku a microfon.
Samozřejmě že jsem to nemyslela jako vtip. Chovatele, který neměří hříběti denně teplotu považuji za vysoce nezodpovědného. A hříbě jistě bude s radostí samo stát u mámy s teploměrem v zadnici... Hříbě to rychle považuje za rutinu a jakmile ho nasměruješ do stejného rohu, bez problému stojí. Nesuď předem, co neznáš (mimochodem, kobyla se přijde kouknout, co s mímem děláš, takže je u něj taky).
Neříkám hříběte si vůbec nevšímat. Říkám nechat kontakt na hříběti a nedělat mu nic nepříjemného, co není potřeba (kupodivu ani ohlávka není zatím potřeba, na tu si zvykne kdykoli během hodinky). Když přijde, drbej - a to jen tam, kde se mu to líbí. Ale nevnucuj se. Ať tě má spojenou s příjemným. Ale to se opakuju.
A ještě ke kydání, když je hříbě v boxe. Hříbata jsou blbounká a když se leknou, klidně ti skočí do kolečka, což je o zlámání nohou. Pokud můžeš, kydej když je mladej venku.
Jak jsem psala, máme box otevřený ze všech stran, takže kolečka mám vedle boxu a hnůj přehazuju přes stěnu. Včera bylo krásně sluníčkově, prcek s mámou byl dlouho venku, vyběhal se a kupodivu už po mně dva dny nekopl Taky začíná být pěkně zvědavý, pořád se snaží zjistit, co se děje venku za boxem. Když stojíme u boxu, přijde si nás očichat, ožužlat a když už ho nebavíme, jde za mámou
XXX.XXX.225.231
Ahojte,
chcela by som nejaké rady ako sa starať o cca 6 mesačné žriebä, ktoré od prvých dní (až do 6-tich mes.) nebolo vedené k tomu, aby preňho ľudský dotyk bol prirodzeným.
Zatiaľ nám majiteľ kobylky "požičal" aj jej maminu, ktorú si postupne získavam, keďže dlhšiu dobu nebola jazdená ani hladená - maznaná. Jednoducho kone boli pasené vo výbehu a bola im poskytovaná len nutná starostlivosť (korekcia kopýt, vakcinácie atď.)
Neviem, máme ich doma zatiaľ len 5 dní - čo pomerne veľmi krátka doba, avšak na tak krátky čas mám pocit, že sa celkom rýchlo spoznávame Npríklad včera večer mi kobylka očuchala ruku, a to sa mi dosť vyhýba ani na dobrotku nepríde...Veľkým plus je snáď len to, že je veľmi zvedavá...
Nevedeli by ste mi odporučiť nejaké stránky, alebo knihy kde by som sa dozvedela niečo viac o starostlivosti o mladé kone prípadne mi napíšte nejaké skúsenosti. Toto je môj prvý kôň a skúseností ako také nemám žiadne. Zatiaľ viem celkom dobre odhadnúť správanie a zvukové signály jej maminy. Ešte sa popýtam známeho môjho otca, ten sa stará celý život o kone, ale momentálne je odcestovaný v Nemecku a zatiaľ neviem kedy sa vráti.. Mohli by ste mi prosím poradiť od tých najzákladnejších vecí a ako časom kobylku naučiť ošetrovaniu a kontrolu kopýtok... a tak podobne.
Ďakujem
pozn.
Je to neuveriteľne krásny pocit viesť koňa, strať sa oňho a cítiť ako Vás začína rešpektovať a vnímať Vás ako priateľa. Ako Vás pozoruje pri práci, do ktorej vynakladáte všetko vaše úsilie aby bol spokojný... je to na nezaplatenie