Dobrý den,
chci se zeptat, jestli má někdo s tím, že je/byl na intru a má koníky. Studuji SOŠ a dojíždět by se dalo, ale bylo by to nákladné, vyčerpávající... Vždy, už od mala jsem snila o tom, že budu mít vlastního koníka. Teď se mi ta možnost naskytla, ale jsem postižená tím, že jsem na intru. Máme velké pozemky, Takže koník/ci (poník, nebo koník od kamarádky) by byl na vlastním. Vše by měl. Jen se bojím, že by trpěl tím, že bych se mu dostatečně nevěnovala. Mohu dojíždět jednou v týdnu. A pak bych se mu věnovala přes celý víkend. Na druhou stranu, prázdniny a různá volna jsou přece dost často... Nejdřív jsem byla nadšená... vše už je naplánované, ale čím víc se to blíží, tím víc mě to hlodá... Jsem člověk, který vše hodně řeší a má ze všeho nervy... nechci koníkovi ublížit...
Velký pozemek je sice dobrý základ, ale co ten zbytek? Kdo někdy vlastního koně měl, nebo má, dá mi za pravdu, že vypustit koně ven a nechat ho celý týden svému osudu, není ta nejvhodnější cesta. Je potřeba pravidelný monitoring a v případě potřeby i včasný zásah. Pozemek nikam neuteče, počkala bych, až doděláš školu a budeš se moci s čistým svědomím věnovat péči o koně. Všechno se stihnout najednou nedá.
Já být tebou tak bych taky počkala až po škole. Já bych neměla klidné spaní ... kolikrát jdu kontrolovat koně i pomalu v noci jestli je všechno v pořádku. A když jsme byli týden na dovolené? I přesto že jsem věděla, že se tam pořád někdo pohybuje a kdyby se něco dělo tak mi dají hned vedět tak jsem se o koňoucha bála.
Ale záleží pokud se ti má o něho kdo postara během týdne ... ale není taková sranda no ...
Pokud tví rodiče mají aspoň trochu kladný vztah ke koním a byli by ochotni mu poskytnout během týdne základní péči - krmení, hřebelcování, případnou zdravotní pomoc, myslím, že by to bylo možné. A pokud to nejsou koňáci, mohl by to pro ně být začátek velké lásky. Já se takhle dostala ke koním, přes dceru. Poprvé jsem si sedla do sedla ve 30 letech, vozila jsem dceru do jízdárny na kurs a chtěla jsem si zkusit, jaké to vlastně je. A koně mě chytli asi na celý život. Ještě bych se za koníka přimlouvala, aby tam nebyl sám. Pokud by bylo možné k němu pořídit aspoň dvě ovečky nebo kozičky, aby mu tam nebylo celý týden smutno.
Mám zkušenost z pohledu rodiče. Dcera je prvním rokem na internátě, o koně se starám nyní sama, je pravda, že máte prázdniny nebo nějaké volno, ale: v zimních měsících jsme letos toho moc nenajezdili, protože je brzo tma, tak vycházelo ježdění pouze na sobotu (v neděli se už musí chystat a protože odjíždí docela brzo už se nic nestíhá), z toho většina víkendů buď proprší nebo je taková zima nebo náledí, že se stejně vyjet nedá. Takže koně šli pod sedlo tak 2-3x do měsíce, ale musím k nim každý den a také stojí nemálo peněz. A není možné každé volno využít jen na ježdění, někdo taky musí pořešit seno, nákup krmení, odvoz hnoje, opravit ohrady, protože vždycky se něco zničí a přes zimu dostává zabrat, postarat se o pastvinu, posekat nedopasky, nakonec zjistíte, že vlastně skoro vůbec nejezdíte a jen se staráte. Ono vám lépe vyjde, když si zajistíte ježdění v místě školy nebo i doma, máte to bez starostí a finančně vám to vyjde mnohem lépe. Takže já doporučuji do toho nejít, až po škole, teď si najděte to ježdění, aspoň získáte zkušenosti a můžete třeba koníky prostřídat. Kdybychom neměli koně ještě před dceřinnou školou, teď bych s nimi určitě nezačínala. Samotná řeším, že by pro mě bylo lepší chodit někde jezdit (a že je kde) než se o koníky celý týden starat a financovat to, a nakonec si na vlastní koně skoro nesednu.
apolo2
napsal(a):
Mám zkušenost z pohledu rodiče. Dcera je prvním rokem na internátě, o koně se starám nyní sama, je pravda, že máte prázdniny nebo nějaké volno, ale: v zimních měsících jsme letos toho moc nenajezdili, protože je brzo tma, tak vycházelo ježdění pouze na sobotu (v neděli se už musí chystat a protože odjíždí docela brzo už se nic nestíhá), z toho většina víkendů buď proprší nebo je taková zima nebo náledí, že se stejně vyjet nedá. Takže koně šli pod sedlo tak 2-3x do měsíce, ale musím k nim každý den a také stojí nemálo peněz. A není možné každé volno využít jen na ježdění, někdo taky musí pořešit seno, nákup krmení, odvoz hnoje, opravit ohrady, protože vždycky se něco zničí a přes zimu dostává zabrat, postarat se o pastvinu, posekat nedopasky, nakonec zjistíte, že vlastně skoro vůbec nejezdíte a jen se staráte. Ono vám lépe vyjde, když si zajistíte ježdění v místě školy nebo i doma, máte to bez starostí a finančně vám to vyjde mnohem lépe. Takže já doporučuji do toho nejít, až po škole, teď si najděte to ježdění, aspoň získáte zkušenosti a můžete třeba koníky prostřídat. Kdybychom neměli koně ještě před dceřinnou školou, teď bych s nimi určitě nezačínala. Samotná řeším, že by pro mě bylo lepší chodit někde jezdit (a že je kde) než se o koníky celý týden starat a financovat to, a nakonec si na vlastní koně skoro nesednu.
Výstižněji se to ani napsat nedá. Mám podobnou zkušenost. Dceru sice nemám na intru, ale s čerstvým miminkem, ale funguje to obdobně.